č.3 Hydrosféra
= Vodní obal Země Všechna voda obsažena na zemském povrchu, pod zemským povrchem, v ledovcích, v atmosféře i v živých organismech => tzv. Světové zásoby vody (cca 1 386 000 000 km3) Voda pokrývá většinu zemského povrchu - 71%, pevnina 29%. Přítomnost vody se bere jako nutností ke vzniku života (na jiných planetách) Slaná voda cca 94% (nejsme ji schopni využít), 6% sladká (z toho 4,3% voda podpovrchová, cca 1,671% sníh a led, 0,029% vodní nádrže, jezera, močály, přehrady, rybníky ; 0,00015% řeky) => zdroje vody na Zemi jsou velmi omezené a je nutné je chránit. Členění: Slaná (moře + oceány) X sladká (řeky + jezera) Voda v živých organismech Voda v atmosféře V ledovcích a sněhové pokrývce Světový oceán = soubor všech oceánů na Zemi, je členěn světadíly 361 mil.km = cca 70% Atlantský, Tichý, Indický, Severní ledový Systém sedimentů – zůstávají v rámci jednoho oceánu Oceánská zemská kúra – větší hustota, 5-7 km silná, tvořená 2 typy hornin – sedimenty a vyvřelými horninami) Pobřežní čára = linie, na které se ustálí hranice oceánu a pevniny Mořské dno:
Vlastnosti mořské vody: 1. Fyzikální: a) Teplota - sůl snižuje teplotu mrznutí vody až o 2˚C b) Hustota: s klesáním teploty stoupá hustota, ale pouze do 4˚C, poté hustota opět klesá rozdíly v hustotě vody ovlivňují mořské proudy slanější voda -> větší hustota c) Barva: Podle přítomnosti/absence různých látek Bílé moře – krystalky Žluté moře – bahno, písek Rudé moře – řasy, plankton Černé moře – sírany d) Pohyby: Mořské proudy: = mohutné proudy mořské vody, které se posouvají v oceánech Tzv. ,,mořské řeky“ Příčina vzniku – rozdílná teplota, hustota mořské vody + globální cirkulace ovzduší. 1
Podle poměru jejich teploty k okolní teplotě se dělí na: a) Teplé – od rovníků k pólům b) Studené – od pólů Slapové jevy (příliv, odliv) Vlnění : Vyvoláno větry nebo otřesy mořského dna, čím je vlna blíže k břehu, tím je vyšší. Tsunami – příčinou jsou seizmické otřesy oceánského dna. Název pochází z japonštiny (častý jev), nejvyšší dosahují až 150 m, pohybují se velmi rychle a na velké vzdálenosti. Příboj = narážení vln na pobřeží, způsobuje abrazi. 2. Chemické Salinita: = množství rozpuštěné soli na jednotku objemu, udává se v ‰. Ovlivňuje výpar a přítok Tzv. brakická voda = sladkoslaná voda (od 0,5‰ do 30‰) Baltské moře - 4‰ (malý výpar) Rudé moře - 42‰
Koloběh vody = oběh vody v přírodě a) velký – dochází k přesouvání vody mezi oceánem a pevninou a naopak b) malý – největší objemy vody, dochází k němu nad pevninou nebo nad oceánem
Voda na pevnině
Voda je dále také obsažena v živých organismech, v ledovcích a sněhové pokrývce. Jezero: = přirozená nádrřž vody se zpomaleným oběhem
2
Dělí se podle vody na: a) Sladká – např. Michiganské, Huronské,.. b) Slaná – např. Kaspické moře, Mrtvé moře, .. c) Smíšená – část sladká, část slaná, např. Balchaš d) Hořká – Velké hořké jezero (u Suezského průplavu v Africe) Dělí se podle původu jezerní pánve: a) Ledovcová I. Pevninský - mělká, rovnoměrná,.. II. Horský – v horách, Finsko, Rusko, u nás Černé, Čertovo, Plešné na Šumavě. b) Reliktní = pozůstatkové Původně moře, která byla oddělena od oceánu Vždy mají slanou vodu, např. Kaspické moře, Čadské jezero,.. c) Tektonická - hluboká, protáhlá, např. Bajkal, Tanganika, Malawi, .. d) Krasová - vznikem propastí, např. Macocha e) Hrazená – sesuvem půdy dojde k přehrazení vodního toku, např. Mladotické f) Rašelinná – Rejvíz – Velké mechové jezírko g) Oddělená říční ramena – při meandrování řek, např. Křivé jezero (z řeky Dyje) h) Sopečná – řeka přehrazená lávou – např. Crater Lake i) Antropogenního původu – zaplavená díra, vznikla zásahem člověka, např. zaplavené povrchové doly, lomy,.. j) Eolického původu – sníženina vyfoukaná větrem Podle vztahu k vodnímu toku: a) Vtoková – Mrtvé moře, Kaspické moře,.. b) Průtočná – Bodamské,.. c) Odtoková - jsou napájena pouze podzemní a dešťovou vodou, např. plesa
Největší jezero: Kaspické moře (380 000 km2) Nejhlubší jezero: Bajkalské jezero (1637 m) -> Tanganika -> Kaspické moře Nejslanější jezero: Mrtvé moře (330 ‰)
Řeky (vodní toky) = pohybující se voda v korytě, hnací silou je gravitace Části: 1. Pramen: = místo, kde voda vyvěrá na povrch Chladné X termální (až vřídla) Minerální (alespoň 1g v 1l) X prosté Stálé (vyvěrá pořád) X Periodické Rheokrén (vyvěrá ze skály) X limnokrén (vyvěrá ze studánky) X helokrén (plošný pramen, vyvěrá na více místech). 2. Tok: Vymílání, transport, sedimentace 1. Horní: Eroze Nejvyšší rychlost Největší spád Údolí ve tvaru V 2. Střední: Unášení Občas sedimentace, eroze – jsou stejně intenzivní Transport 3
Rychlost i spád jsou nižší Údolí ve tvaru necek (vanovité) 3. Dolní: Sedimentace Úvalovitý tvar údolí Meandry (řeka mění směr o více než 180˚)
říční síť = soustava řeky a všech přítoků
Dělení podle přítoků: 1. symetrická – levé a pravé přítoky jsou vyvážené, např. Vltava 2. asymetrická – např. Labe (převládají pravé přítoky) Dělení podle typu říční sítě: 1. Stromovitá (viz. obrázek výše) 2. Pravoúhlá (např. Odra v Nízkém Jeseníku)
3. Rovnoběžná (např. Apalače)
4. Paprsčitá (radiální) – odstředivá X dostředivá; např.Berounka, Dyje
Nejdelší řeka: Amazonka, Nil Největší plocha povodí: Amazonka Největší průtok: Amazonka (200 000 m3/s), Kongo (43 000 m3/s). U nás Labe (300 m3/s -> z toho Vltava dodává 150 m3/s). Průtok = objem vody, který projde určitým místem koryta řeky za jednotku času, udává se v m3/s. Režim řek = vývoj průtoku v řekách během roku, závisí na podnebí
4
Typy řek: Tropické řeky – vyrovnané průtoky během roku (Kongo) Monzunové řeky – maximum v letním, minimum v zimním období (Brahmaputra, Ganga,..) Středomořské řeky – maximum v zimě, minimum v létě (Ebro, Tibera, Duero,.) Sibiřské řeky – minimum v zimě, maximum v létě (Ob, Jenisej, Lena,..) Řeky mírného pásu – maximum na jaře, minimum v létě (Odra,..)
Umělé vodní nádrže Vytvořeny člověkem Funkce: Zdroj vody – pitná X užitková Protipovodňová ochrana Chov ryb Rekreace Doprava Výroba elektrické energie Rozlišujeme 2 typy umělých vodních nádrží: 1. Rybníky: Hlavní funkcí je chov ryb Protipovodňová ochrana Užitková voda Doprava Výroba elektrické energie – Rožmberk Výška hráze je 10-12m Jižní Čechy – Třeboňská a Českobudějovická pánev (Bezdrev, Svět, Rožmberk – největší, ale byl o 1 třetinu zmenšen, Malý a Velký Tisý, ..) Zlatá stoka (napájí řeky), Nová řeka (z Lužnice do Nežárky odvádí vodu) Pardubicko – většina zanikla Střední Morava – Haná, Přerov,.. Jižní Morava 2. Přehrady: Zdroj vody Protipovodňová ochrana Rekreace Doprava Chov ryb – doplňkově Výroba elektrické energie Hráze jsou vyšší než u rybníků Přehrady na pitnou vodu mají kolem sebe ochranné pásmo, které má 3 stupně (1.- zákaz vstupu) Brněnská přehrada má sinice (vodní květ) – díky zemědělství, prokysličují vodu, ale produkují toxiny. Přestože je přehrada zásobárnou pitné vody, slouží i k rekreaci a dopravě a dále také k protipovodňové ochraně. Olešná, Baška – nejvíce sinic u nás Největší přehrada na světě: V Číně – Tři soutěsky – hydroelektrárna na Chan-Jan. Největší komplex přehrad u nás – Vltavská kaskáda – Orlík, Kamýk, Lipno I,II, Slapy, Štěchovice, Vrané. Plošně největší z nich je Lipno I. Lipno II je vyrovnávací přehrada pro Lipno I. – pro eliminaci kolísání hladiny při výrobě elektrické energie. Největší hráz u nás: Dalešická přehrada na řece Jihlavě – 99,5 m – hydroenergie – vyrovnávací – Mohelno. Největší objem zadržované vody u nás: Orlík Nejdelší hráz: Nechranice na Ohři (jachtařské závody) Plošně srovnatelné s Lipnem je soustava 3 přehrad – Hrušovská, Věstonická, Pavlovská 5
Přehrady mají negativní dopad na životní prostředí – zničené lužní lesy, jsou velkým zásahem do krajiny Jsou mělké ->rychle stoupá teplota vody -> sinice Velké vlny – abraze prostředí Neplní zavlažovací funkci – drahé Byly zde ponechána suché stromy pro hnízda ptáků Přehrady u nás + jejich funkce: Vranov nad Dyjí – rekreace, doprava , elektrárna Dlouhé stráně – přečerpávací elektrárna v Jeseníkách Slezská harta – voda, rekreace Šance – pitná voda, Ostravice Kružberk – pitná voda Morávka –pitná voda, Ostravice Olešná, Žermanice, Těrlicko – rekreace, užitková voda Připravuje se nádrž Nové Heřmínovy – protipovodňová funkce ! Pokud má přehrada nebo rybník funkci zásobárny pitné vody, vylučuje se to s dopravou a rekreací !
Podpovrchové vody
Půdní vláha – je navázána (nevazebními interakcemi) na povrchu částic (částečky půdy), nemůžeme ji odčerpat. Podzemní voda Vyplňuje prostory mezi půdními částicemi Hladina podzemní vody je na rozhraní mezi půdní vláhou a podzemní vodou – jde vidět. Dělí se na: 1. Minerální – ta se dále dělí podle iontového složení na: a) Kyselky – s obsahem CO2 b) Sirné c) Siřičité d) Zásadité e) Sádrovcové 2. Prostá – malý obsah rozpuštěných látek (max.1g na 1l)
Sníh a led
H20 v pevném skupenství, může se kumulovat na zemském povrchu Sublimuje nebo zmrzne Vločky -> prachový sníh -> firmový sníh (firm) – krystalky -> firmový led -> ledovcový led => postupně ubývá množství vzduchu, tzn. roste hmotnost. Přepoklad pro vznik ledovce je ten, že nesmí roztát led -> potom se pořád kupí a zvětšuje se. Ledovec vzniká nad sněžnou čarou a může být: a) Pevninský b) Horský – ve vyšších nadmořských výškách Zaniká sublimací, táním, odlamováním na kry (tzv. telení ledovce)
Ochrana čistoty vod
Nejsme schopni napravit škody v reálném čase Nutnost šetřit vodou (Palestina, Sýrie – spory o sladkou vodu, Súdán, Egypt – smlouva, kolik můžou čerpat z Nilu Čištění odpadních vod: ČOV (=čistička odpadních vod): Česle k zachycení velkých nečistot Dosazovací nádrže – pevný materiál klesá na dno Chemické a biologické čištění – nejdůležitější
6
Uzavře se v nádobách, kde znečištění vyhnívá a mění se v plyny (bioplyny) – využívá se dál -> voda zpět do řek. Podle EU má mít každá obec ČOV nebo musí být napojena např.na sousední obec. Voda není nikdy pitná, je pouze zbavena velkých nečistot
7
