Filmové listy Pátek 1. 8. 2014
3 Dotazník Zdeněk Blaha 4 Rozhovor Miroslav a Lenka Krobotovi 7 AČFK uvádí 7 Rozhovor Jaromír Šofr 9 Visegrád Sci-fi 9 Poklady filmových archivů Westerny Jeana Duranda 10 English Friendly Page
Válka svě ě tů So obo ota 2 2.. 8. 8 Klu lub b Ku Kulturr y 23 23.5 .59 9
Zapáleni filmem www.lfs.cz
Sci-fi slov vníč ček Některé ter míny ze sekce věnované sci-f i f ilmům z visegradského regionu mohou být pro nezkušeného diváka obestřeny tajemstvím. Přicházíme na pomoc! Krakatit Bororo Ikarie XB 1 Blbec z Xeenemünde Vynález zkázy Past na kočky
oblíbená domácí sada pro malého chemika pocit nudy pramenící z přemíry ideologických informací syntetický přípravek pro dochucení indických pokrmů pravidelný pořad věnovaný vrcholné politice starší označení pro taneční soundsystém značka cenově dostupné kolínské
Debatta arem s J. H. Vittva Kavárna Respekt 13.30
Debata u kávy s vedoucím kulturní rubriky časopisu Respekt Janem H. Vitvarem se nakonec koná právě dnes. Ptát se ho můžete na cokoli, on, na co chce, odpoví.
Souttěžž! Přes obtížné otázky ke hvězdám! Soutěžte s námi o DVD Dva nula nebo knihu Ostře sledované vlaky. Stačí zodpovědět dvě otázky – jednu týkající se sci-fi a jednu spojenou s Uherským Hradištěm. Odpovědi zasílejte na e-mail fi
[email protected]. Zítra ráno vylosujeme tři výherce, které kontaktujeme. Výhru si můžete vyzvednout během pátku v redakci Filmových listů ve Sportovní hale od 11.00.
1. Vypravte se na fi lm O-bi, O-ba – Zánik civilizace (Klub kultury 23.59) a všimněte si: Jak skončí milostný vztah hlavního hrdiny Softa a Gey? 2. Kde v UH probíhá každoroční „Zlaté kopulování“? a) na kopuli kina Hvězda b) ve sklepě kina Hvězda c) kdekoli v parku
Světo ové é České stolettí Klub kultury 15.00 a 17.30
Další díly televizního historického seriálu Roberta Sedláčka uvidíte jako úplně první. Rekonstrukci jednání čs. vlády v Moskvě po srpnové invazi a příběh vzniku Charty 77 představí sám režisér.
Akvarrely,, kre esby a foto ogrrafie Slovácké muzeum 17.00
Ank ketta Kdybyste mohli cestovat časem, vydali byste se do minulosti, nebo do budoucnosti?
Miloš Chválek student
Jan Unger zpěvák kapely Zrní
Když o tom přemýšlím, tak mě zajímá spíš historie, protože ji taky studuju. Radši bych cestoval zpět než do budoucnosti, ta mě nezajímá. A jestli mám zmínit přímo určité časové období, tak by to bylo asi 15. a 16. století.
Nad tím jsem nikdy nepřemýšlel. Asi bych to zažít nechtěl. Ale kdybych si měl vybrat, tak bych se asi letěl kouknout do minulosti na své předky, podívat se, jak žili. Kde to všechno pramenilo a jak to ke mně došlo.
2
Vernisáž výstavy zakladatele české moderní fotografie a filmu Alexandra Hackenschmieda představí jeho neznámou tvorbu, která byla teprve nedávno objevena v rodinném archívu v USA. Expozici zahájí režisérův syn Tino Hammid.
a na to, jestli se neodchylujete od brilantních dialogů, dohlídne jejich autor Ondřej Štindl. Od devíti na vás čeká projekce traileru a ukázek z fi lmu.
Bratřii Orff ffové Hudební stage LFŠ 19.30
Dokážete říct třikrát rychle za sebou Bingriwingri? To jste patrně zapálení fanoušci něžného popu krnovské kapely Bratři Orffové. Tak se totiž jmenoval jejich ceněný lyrický debut z roku 2005. Druhé album Šero označuje skupina za album na rozloučenou. Tak si je rychle dejte naživo, třeba máte jednu z posledních možností.
U zdi Šapitó Kabinet Múz 21.00
„Na konci vlastně nevíme, co je dole a co nahoře, kdo vevnitř, kdo venku a hlavně, co je za zdí,“ říká anotace nového představení souboru tanečního a pohybového divadla Continuo. Prostě klasické vyjádření pocitu diváka Filmovky, který každý den vidí pět fi lmů.
Frigo na a mašině
Na míístta!
Letní kino RWE 22.00
Stan Letní poloha 18.30
Na Masarykově náměstí se znovu promítá klasická němá komedie Bustera Keatona. Doprovodí ji místní kapela RabiGabi a.G, která originálně kombinuje moravský folklór s klezmerem. Jistě pak prominete, že projekce komedie Alice Nellis Revival se kvůli Frigovi s cimbálovkou posunula na 23.30. (jg)
Páteční večer ve stanu poblíž Sportovní haly se ponese ve znamení nového fi lmu Radima Špačka Místa. Od půl sedmé do osmi tu bude Václav Havelka pouštět hudbu. V následující hodině si můžete zkusit casting nanečisto. Repliky vám bude nahazovat představitel hlavního hrdiny Vladimír Polívka, režijní pokyny podá Radim Špaček
Infomix
Poznejte svého dramaturga!
Milujete místní promítání němých filmů s živou hudbou? Pak je Zdeněk Blaha přesně tím mužem, kterého můžete zastavit na ulici a poděkovat mu za ně. Hudební dramaturg LFŠ zodpovídá za seznam pozvaných kapel, které vybírá podle svého nejlepšího svědomí a vkusu. Proč na Filmovce pracuje? A jakému žánru nerozumí? Jaký název filmu vystihuje váš charakter? Leaving Las Vegas. Pokolikáté jste na Letní filmové škole? Díky výstavě o historii Filmovky jsem zjistil, že už podesáté, pracovně pošesté. Jaké je vaše oblíbené místo v Uherském Hradišti? Trávník před Hvězdou, nejlepší meeting point. Který fi lmový hrdina je vaše alter ego? Antoine Doinel, kdyby si ho už nezabral Truffaut. Proč pracujete na Filmovce? Protože bych neměl kam jinam jezdit na dovolenou. Jaký fi lmový žánr je pro vás španělská vesnice? Historická dramata. Váš nejoblíbenější film z letošního programu LFŠ je? Den šelmy. Jaké by bylo vaše umělecké jméno? Sidonius Lang. Sangría, nebo býčí krev? Ani jedno, raději knihu. Porno, nebo art? Natočit dobré porno je umění, takže bych tuto odnož kinematografie rozhodně nezatracoval.
Váš hlas a obraz a obraz Hradiště
Dnešní odborný program zahájí fi lmový kritik a historik Mehdi Abdollahzadeh, který bude půl hodiny před polednem v Redutě 2 mluvit o svém příteli Bertrandu Tavernierovi. Jako odborník na jeho tvorbu vysvětlí třeba základní prvky Tavernierovy poetiky. Ve stejný čas můžete přijít besedovat s dramaturgy LFŠ do šapitó Letní poloha a říct jim, co se vám na Filmovce (ne)líbí. Pokračovat dnes bude taky Letní fi lmová akademie, tentokrát na téma scénář. O tom, zda je scenárista respektovaný tvůrce na plný úvazek, či zoufalec, píšící po nocích do šuplíku, bude v Redutě 2 od 13.30 mluvit Marek Epstein,
tvůrce předloh ke snímkům Václav nebo Signál. Na závěr odborného programu vás pak čekají dvě Lekce filmu. Tu první povede ve 14 hodin netradičně v šapitó Letní poloha Miroslav Krobot, který se na filmovém plátně objevil teprve v roce 2005 a hned za svůj výkon získal Českého lva. Režijní fi lmový debut si odbyl letos Dírou u Hanušovic. Druhé lekce fi lmu se v Redutě 2 od 17.30 ujme režisér a scenárista Sean Ellis, britský talent proslulý strhujícím thrillerem Metro Manila. Ten nám včera prozradil, že chystá drama o atentátu na Heydricha! Přijďte se ho zeptat na víc. (vet)
Pozvánka na: Den AČFK
Ze středečních tweetů vybíráme:
sledujte nás na:
f /letnifilmovaskola @lfskola @letnifilmovaskola Sbírejte hvězdy! Vyfoťte se s filmovými stars dle vlastní libosti a fotku dejte na Twitter nebo Instagram s hashtagem #lfsstar. Opět můžete získat knížky, DVD nebo trička. Veškeré ostatní zážitky, prožitky a pocity můžete dál sdílet pod hashtagy #lfs2014 a #zapalenifilmem.
@KaPowMonkey Miluji tě, i když jsi z polyuretanu. Mezi polyuretanem a tkání není rozdíl... Vlastně je, tkáň by chtěla jachtu. #PrirozenaVelikost #lfs2014 @Radim_H Překvapení dne. Goltzius and the Pelican Company od P. Greenawaye. Krásně stylizované divadelní představení ve filmu #lfs2014 @selmiccino prší a ještě ke všemu se mi v kině odkutálela z kopce broskev #lfs2014 #zapalenifilmem @mart_71 #ucpanejsystem Dejvicke party byl úžasný a zakončení v Kabinetu muz vínem a #midnightcity od @m83news nemelo chybu #unavenifilmem #lfs2014 @tatianAneta: Rozmary osudu s živou hudbou bylo skvělé zahájení filmovky! #zapalenifilmem
Infomix
Dnešek patří Asociaci českých filmových klubů, pořadateli vaší oblíbené letní fi lmové akce. V 11 hodin proto budou v šapitó Letní poloha sedět dramaturgové LFŠ a čekat na vaše dotazy a podněty. Co vás letos naštvalo? Co byste rádi zachovali? Milujete Filmové listy? Přijďte jim to říct! O čtyři hodiny později se pak můžete jít mrknout na turnaj v pétanque u pivnice Krček, kde spolu změří síly členové filmových klubů. Za redakci FL doufáme, že příští
rok se klubisti inspirují u Bena Hura a předvedou nám místo příjemně ležérní francouzské hry vzrušující vozatajské závody. Celý slavnostní předposlední den pak zakončí předání dvou výročních cen. Před premiérou posledního kousku z letošního Projektu 100 Ostře sledované vlaky dostanou v kině Hvězda cennou zmrzlinu bývalý předseda AČFK Jan Kastner a herec Josef Somr (pod patronací RWE). Přijďte jim zatleskat! (klk)
3
Adéla Kabelková
Díky jeho různorodé a zároveň oceňované umělecké tvorbě se jméno Miroslava Krobota stalo zavedenou značkou. Dcera Lenka je oporou Dejvického divadla, kde její otec hraje i režíruje. Mimo pódium se spolu setkali i při natáčení pro televizi a nově taky v Krobotově režijním filmovém debutu Díra u Hanušovic. 4
Nemáte už z tak časté spolupráce ponorkovou nemoc? Miroslav Krobot: Permanentní. My se v podstatě nesnášíme. Lenka Krobotová: To je samozřejmě tátův humor! Myslím, že nás to v hodně věcech sblížilo. Beru to jako školu a jsem ráda, že spolu trávíme víc času. Pro mě bylo jen těžší, než jsem si zvykla, že táta je i můj herecký kolega. Ale přešla jsem to velice rychle. MK: Je to dobré v tom, že si máme o čem povídat. Je přirozené, že člověk už večer spíš jen mlčí, protože toho má za celý den dost. Ale my máme pořád nějaké společné téma. Kdybych pracoval třeba v bance a Lenka byla herečka, nevím, co bychom pak doma probírali.
Rozhovor
Spoustě umělců nevadí stoupnout si na jeviště, ale nesnáší pohled na sebe v televizi. Jak jste na tom vy dva? LK: Když jsem spokojená se svým hereckým výrazem, tak to beru jako úspěch. A když ne, tak to beru jako zpětnou vazbu pro sebe, abych se poučila z chyb. MK: Já na sebe koukám nezaujatě jako na nějakého cizího herce, který něco hraje. Když jste tedy takhle objektivní, čtete i recenze na svou práci? MK: Čtu a baví mě. Mám rád, když je cítit, že dotyčný kritik se tím opravdu zabývá. A je mi jedno, jestli souhlasí, nebo ne. Co mi vadí, jsou ty recenze, kdy člověk cítí, že je to napsané šmahem, emocionálně, a dokonce hned po zhlédnutí.
Lifebox Miroslav Krobot, vystudovaný divadelní režisér původem ze Šumperska, je v povědomí diváků nejvíce spojen s Dejvickým divadlem, jehož herce obsadil do seriálu Čtvrtá hvězda i do svého filmového debutu Díra u Hanušovic. Jeho samotného jakožto herce „objevil“ film až po padesátce. Snímek Příběhy obyčejného šílenstvíí mu vynesl Českého lva za nejlepší mužskou vedlejší roli. Umělecké sklony po Miroslavu Krobotovi a jeho manželce, herečce Haně Doulové, zdědila i dcera Lenka Krobotová. Po absolvování činoherního herectví na DAMU se stala členkou Dejvického divadla, kde ztvárnila například Grušenku v Bratrech Karamazových. Vedle sitcomu Čtvrtá hvězda hrála ve filmech jako T.M.A., Rozkoš či Díra u Hanušovic. Využil jste při režírování Díry u Hanušovic zkušenosti z natáčení s maďarským fi lmařem Bélou Tarrem, který vás obsadil do Muže z Londýna? Jak vás vůbec našel? MK: Béla mě viděl hrát v Budapešti v Příbězích obyčejného šílenství a poté mě oslovil. Je naprostý maximalista a jeho metody režírování jsou mi spíše vzdálené. Ne, že bych to neuznával, ale zkrátka každý pracujeme jinak. Nebál jste se, jak zareagují obyvatelé Vikantic, kde jste natáčeli Díru, na pražské herce, kteří mluví jejich nářečím? MK: Čekal jsem, že to bude horší. Když měla být předpremiéra ve Starém Městě, kousek od místa, kde jsme točili,
to jsem se opravdu bál. Ale pokud měli místní nějaké výtky, tak nám je neřekli. Což už je úspěch sám o sobě. Mně šlo o to, aby mluva působila přirozeně a autenticky, a pokud místním nevadila a netloukla je do uší, tak to nebylo úplně špatné. Sudety a vesnické prostředí jsou u fi lmařů populární. Každý v nich natáčí, ale nikdo by tam trvale nežil. Jaká je vaše prognóza pro Vikantice a jim podobné oblasti? MK: Jeden z důvodů, proč jsem tam točil, bylo, abych upozornil, že kromě možná trochu lepších možností turistického ruchu tam žádná další perspektiva není. V těch místech nemají silnice, jenom ve Vikanticích je šedesátiprocentní nezaměstnanost. Klobouk dolů před lidmi, kteří se vyrovnají s tímto faktem a rozhodnou se tam žít a založit rodinu. Zrovna postava Jaruny, kterou v Díře hrajete vy, Lenko, volí úplně jinak. Jak jste se s ní ztotožnila? LK: Asi bychom nebyly kamarádky, při vší úctě k Jaruně. Musela jsem si k ní hledat cestu a nějak se s ní vnitřně skamarádit, byla to pro mě nová herecká poloha. Přemýšlet za ni a řešit otázky, které si klade, mě ale bavilo. Máte nějakou vysněnou roli, se kterou byste se „skamarádila“ snáz, ale ještě jste si ji nestihla zahrát? LK: Mám ráda psychodramata nebo kriminální filmy. Ráda bych si zkusila komisařku. MK: Ještě královnu bys mohla. Alžbětu třeba. LK: Královnu už jsem hrála. Takže zůstává komisařka. Osobnost Miroslava Krobota je pojem, dokonce o vás natočili dokument. Co jste si o tom nápadu myslel? MK: Odmítal jsem to. Vždycky jsem si myslel, že dokumenty se přece točí o někom, kdo už skončil. Takže mi to přišlo divné. Přistoupil jsem na jedinou věc: štáb může během mé
Rozhovor/Němá kapela
práce chodit všude se mnou, a ať si točí, co chtějí. Zrovna jsem dělal na seriálu Čtvrtá hvězda a fi lmu Díra u Hanušovic a do toho jsem hrál v divadle. Aleš Kisil si to časosběrně shromáždil a pak z toho udělal dokument. Když už jste zmínil téma konce, letos odcházíte z pozice uměleckého vedoucího Dejvického divadla kvůli nacvičování divadelní hry ve Finsku. Jak to vnímáte, Lenko? Nebude vám na divadle otec chybět? LK: My se to všichni v rámci souboru snažíme brát v klidu a s nadhledem. A hlavně víme, že táta předává žezlo někomu, komu věříme a je nám blízký svým myšlením, tedy Michalu Vajdičkovi. Jsem přesvědčená o tom, že to pro nás bude přínos, možná posun. Táta u nás navíc zůstává jako herec, takže za ním budeme moct chodit pro rady. A nelákalo by vás si po otcově vzoru vyzkoušet i režii? LK: Mám k režii, ať už ve fi lmu nebo na divadle, takový respekt a obdiv, že zatím bych si na to vůbec netroufla. Navíc cítím, že k tomu nemám ani potřebné vzdělání. Ještě k Finsku – existují mezi vedením českých a tamějších souborů nějaké rozdíly? MK: Viděl jsem asi tři jejich představení a hrají jinak. Finové razí Stanislavského psychologickou školu a moc pěkně se v tom pohybují. Plánujeme nazkoušet adaptaci Kaurismäkiho Najal jsem si vraha, což směřuje ke zkratce a jinému vidění, než je to moje. Jsem zvědavý, co s nimi provedu, až je budu režírovat. Bude to zajímavá srážka.
Němá kapela
Hudební tvorba krnovské kapely Bratři Orffové se vyznačuje elektrofolkovým zvukem, severským stylem, melancholickými melodiemi a snovými poetickými texty. Jejich debutové album Bingriwingri se v roce 2005 stalo hudební senzací, s druhým albem Šero si dali načas a vydali ho až osm let poté. Čekání se však vyplatilo, kritici i fanoušci opět jásali a Bratři Orffové za tuto desku získali v roce 2013 cenu Anděl v kategorii Album roku, sami pak byli oceněni jako Skupina roku. Na obou deskách sledují křehký svět svého imaginárního hrdiny Serži Vantóše. Část Bratrů Orffových, pianista David Straka a bubeník František Škrla, se představí dnes odpoledne ve Hvězdě, kde budou ze svých nástrojů v yluzovat zv uky k americkému němému snímku Žena beze studu režiséra Clarence Browna. Celou kapelu si pak můžete poslechnout večer na Masarykově náměstí. (vet) Žena beze studu Hvězda 14.30
Umíte už něco fi nsky? MK: Umím jen „kiitos“. To znamená děkuji.
5
Daniels, jehož práce přispěla k úspěchu Garbo jako senzibilní „božské herečky“. Daniels totiž plně nasvítil její obličej, takže se zdálo, jako by zářil zevnitř, a pomocí protilehlého světla vzbuzoval dojem, že kolem její hlavy krouží svatozář. Hudební doprovod filmu vytvoří Bratři Orffové. (vet)
Nemoc třetí moci
„Možná jsme to vážně pos*ali, Sašo.“ (vet)
Žena bez piana Sporto ovn ní hala a 15.3 30
Není snadné být ženou v domácnosti, zvlášť když se vaše nejlepší léta kvapem krátí. Ro-
Mír 12.0 00
„Slovenská justice je stát ve státě,“ shoduje se hned několik aktérů dokumentu. Jedná se o Piussin nejslavnější snímek, který se stal známým především kvůli trestnímu oznámení za porušení důvěrnosti ústního projevu, jemuž režisérka čelila. Stíhání bylo sice zastaveno, ale problémy se systémem spravedlnosti u našich sousedů přetrvávají. Hodně diváků poukazuje na nekvalitní technické zpracování dokumentu, ale je důležité si uvědomit, že Piussi měla jen velmi skromný štáb i rozpočet. Obsah snímku je navíc natolik alarmující, že se člověk klidně smíří s horší obrazovou kvalitou i zvukem. Sama Piussi říká, že neuznává stylizovanou dokumentární režii a namísto toho dává přednost zachycení zásadních okamžiků. V tomto případě tedy dost děsivých. (klk)
Žena beze studu Hvězzda 14.30
Po fi lmu Tělo a ďábel natočil režisér Clarence Brown ještě jedno melodrama se slavnou mileneckou dvojicí Greta Garbo a John Gilbert. Tragický milostný trojúhelník vzbudil rozruch. Děj románové předlohy od Michaela Arlena Zelený klobouk je přitom mnohem skandálnější a obsahuje dokonce syfi lis! Film z roku 1928 radši zamlžil nejen veškeré odkazy na tuto pohlavní nemoc, ale i na knihu samotnou – a pak díky tomu získal oscarovou nominaci za scénář. Za kamerou mimochodem stál William
6
České století: Č Musíme se dohodnout (1968) Klu ub kulltu ury y 15.0 00
Už název nového dílu seriálu České století tvůrčího dua Robert Sedláček – Pavel Kosatík napovídá, že se v něm bude hlavně konverzovat. Takřka celý děj, zachycující několikadenní jednání mezi československými a sovětskými politiky v Moskvě po vojenském obsazení Československa v srpnu 1968, se odehrává u debatního stolu. Jistým osvěžením je proto koupelnová scéna s Černíkem a Smrkovským, během které vyjadřují obavy z Husákova kariérismu, a postelová scéna, při níž Husák svou řečí přesvědčí Dubčeka k podpisu moskevského protokolu. Hlavním rekem epizody je pak v souladu s historií František Kriegel, který jediný odmítne podepsat Sověty nadiktované požadavky. Atmosféru prohry vystihuje výrok seriálového Smrkovského:
sa je manželkou taxikáře a ze společného bytu vychází prakticky jen, když ráno vyprovází svého manžela do auta nebo pokud musí chodit po úřadech. Jakmile se ale jedné noci naskytne příležitost, rozhodne se svou šedivou všednost opustit. Nasazuje si paruku, bere do ruky kufr a vydává se do nočního Madridu. Na cestě za dobrodružstvím potkává roztodivné existence, mimo jiné i ztraceného polského instalatéra (španělský herecký debut Jana Budaře), kterému se rozhodne pomoci. Decentně komický film odráží nenaplněné touhy hlavní hrdinky a zároveň nabízí pohled na španělskou společnost z nezvyklého úhlu. Režisér Javier Rebollo napíná, ale divákům nic nedává zadarmo. (ol)
Muž z Londýna Slo ová ácké diva adlo o 17.00 0
Fňukáte-li, že Češi nejsou dostatečně světoví a kdesi cosi, vyrazte na film Bély Tarra, kde si hlavní roli zahrál Miroslav Krobot. Ten se v tomto snímku pohybuje ve vybrané
Redakce doporučuje
společnosti – jeho drahou polovičku ztvárnila Tilda Swintonová. Zádumčivého hlídače přístavu ubíjí všednodennost a nemožnost posunout se ve svém životě dál, čímž by zajistil lepší podmínky svojí dceři. Vše se ale změní v okamžiku, kdy je svědkem zločinu, po němž zůstane kufr plný peněz. Černobílý fi lm kombinující psychologické drama s žánrem noir je typickým zástupcem Tarrovy tvorby. Dlouhé, pomalé záběry, v nichž je dialog osekán na tíživé minimum, jen prohlubují morální dilema hlavního hrdiny, který stojí mezi vlastním svědomím a volbou, jež by mohla znamenat vítanou změnu. (aka)
Život a nic Ž jiného jiného Klu ub kulltu ury y 21.0 00
Bertrand Tavernier je tvůrce neustále hledající. Jen v 80. letech natočil alegorické sci-fi , drsnou kriminálku, lyrické, skoro impresionistické drama, hudební film... A na sklonku dekády přišel s velkolepým válečným snímkem Život a nic jiného. Není to vlastně válečný fi lm v tradičním smyslu – odehrává se po první světové válce, kdy citově okoralý major (v podání skvělého Philippa Noireta) pomáhá vdovám a matkám pátrat po jejich padlých a přitom mimoděk najde i lásku. Válka je však přítomná uvnitř i vně postav a její zachycení je možná přesvědčivější, než kdyby děj probíhal přímo uprostřed bojové vřavy. Od prvních záběrů, majestátních a zároveň melancholicky ztišených, si nás Tavernier podmaní a do konce filmu nám nedá vydechnout. (šk)
Jaromír Šofr o digitalizaci: „Nejdůležitější Nejdůležitější je znovuzrození znovuzroz původního obrazu obrazu.“ AČFK K uv vád dí Když vsadíte na fi lm z distribuce Asociace českých fi lmových klubů, málokdy sáhnete vedle. Nechybí klasiky světové kinematografie ani novinky, které si vysloužily ohlas na fi lmových festivalech. Na Letní fi lmové škole se promítá hned deset snímků z jejich výběru, přičemž čtyři z nich – Koyaanisqatsi, 2001: Vesmírná odysea, Pulp Fiction a Ostře sledované vlaky – patří do Projektu 100, který uvádí klasické snímky do kin v co nejvyšší obrazové kvalitě. V poslední den festivalu, v sobotu, stihnete už jen podumat nad podstatou černého monolitu ve Vesmírné odysee, tituly AČFK ale máte možnost vidět i po Filmovce! Fanoušci Nicka Cavea nechť si v diáři označí 9. říjen, datum, kdy do kin dorazí dokument s názvem 20 000 dní na Zemi. Tvůrci jdou sice hudebníkovi celou dobu na ruku (nečekejte ani špetku polemiky s jeho názory), ale pokud na toto nastavení přistoupíte, zažijete bezpochyby zajímavý vhled do přemýšlení jednoho z nejpozoruhodnějších (a nejcharismatičtějších) umělců dneška.
Na animovaný rozhovor Michela Gondryho s jazykovědcem Noamem Chomským, který už v názvu nastoluje palčivou lingivistickou otázku Je muž, který je vysoký, šťastný?, se můžete dívat znovu a znovu, hned jak dorazíte domů – už vstoupil do distribuce. I když Gondry svou debatu doplňuje neodolatelnými jednoduchými kresbami, chcete-li porozumět všem odpovědím „nejvýznamnějšího žijícího myslitele“, opakované zhlédnutí fi lmu je vlastně nutnost. Franka a jeho nepřehlédnutelnou hlavu v kinech potkáte od 6. listopadu. Plakát filmu poťouchle hlásá, že asociální experimentální frontman Frank je nejvýraznější rolí Michaela Fassbendera. Pravdou je, že tvář slavného herce uvidíte dohromady asi deset minut, ale to by vás odradit rozhodně nemělo. A to nejen proto, že se po Frankovi člověk utvrdí v tom, že Fassbenderovi jde asi fakt všechno, včetně zpěvu. Nekonvenční tragikomedie o hudební bandě excentriků vás taky přiměje se zamyslet nad přátelstvím, touhou po slávě nebo autenticitou. (klk)
Program
Jaromír Šofr se kameramansky podílel mimo jiné na fi lmech Věry Chytilové či Jiřího Menzela. Na Filmovku přijel jako host k digitálně restaurovaným Ostře sledovaným vlakům. Procesu „obnovy“ starých fi lmů, které jsou pak srovnatelné s jejich verzí během první premiéry, je Šofr nadšeným propagátorem. K dnešnímu dni jsou díky Nadaci české bijáky digitálně zrestaurovány čtyři české snímky: Marketa Lazarová, Hoří, má panenko, Všichni dobří rodáci a právě Ostře sledované vlaky. Konkrétně u posledně zmíněného bylo vyčištěno přes 130 tisíc filmových políček a odstraněny 4 miliony nečistot. To ale podle Jaromíra Šofra není to hlavní: „Nejdůležitější je znovuzrození původního obrazového konceptu. To může posoudit buď sám autor, a pokud už je po smrti, převezme jeho úlohu tříčlenný expertní tým kameramanů.“ Vizuální pojetí snímku charakterizuje atmosféru a určuje autorský styl fi lmu. I proto tvůrci neautorizovaně upravených verzí, které by šly do distribuce, můžou skončit před soudem. A jak celý proces obrody původního díla probíhá? „Přišli jsme s metodikou DRA
(Digital Restored Authorizate), která by měla být k autorským zájmům a kvalitám co nejšetrnější, a díky nejlepším technologiím poskytovat dokonalý výsledek.“ Tato metoda se setkala s příznivým ohlasem u řady evropských kameramanských asociací. Co ale uškodilo starým filmům nejvíc? „Především ,divoká digitalizace‘, která se podepsala na kvalitě obrazu. Zpřístupňování fi lmů na DVD bylo dříve téměř na úrovni pirátských kopií. V trafice za nekvalitní věc chtěli tři stovky, později už jen čtyřicet devět korun. To je jako prodávat auto s přetočeným tachometrem.“ Čím je fi lm starší, tím víc stárne negativ a zhoršuje se jeho kvalita. Na digitální restaurování u nás čeká přes dvě stě snímků, které vybrala odborná porota. Pro příští rok si vystály frontu Postřižiny. Prý by jejich obnovená kvalitní verze udělala radost i samotnému Bohumilu Hrabalovi. Kdyby záleželo na Jaromíru Šofrovi, rád by viděl ve staronovém provedení jednu z Krškových adaptací Šrámka: Stříbrný vítr či Měsíc nad řekou. (aka)
7
Tavernier ve vrcholné formě konečně oceněný
Okamžik, kdy se lidé nekontrolují nekontrolují Na včerejší besedě s dokumentaristkou Zuzanou Piussi padla obligátní otázka, jak může tak křehká fi lmařka točit tak drsná témata. Piussi se s dotazem vyrovnala po svém (nechme stranou, že muže by se na něco podobného nikdy neptali): pokrčila rameny a řekla, že člověk má hledat pravdu. A to ve svých snímcích skutečně poctivě dělá. Divákům v Redutě 2 představila svůj další snímek, který bude mít premiéru na podzimním jihlavském festivalu a jehož tématem je zneužívání dětí. „Jsem smířená, že slovenská televize to nepřijme,“ okomentovala úvodní scénu z pohřbu utýraného děvčete. Piussi na besedě probírala i okolnosti vzniku svých předcházejících dokumentů – třeba snímek Andělé pláčou měl původně zachycovat kromě slovenské gay komunity i lesby, ale ty se podle Piussi příliš hlídaly a „režírovaly“. A o to fi lmařka nestála: „Nechávám člověka vypovídat, a když nastane okamžik, že se nekontroluje, zapínám kameru.“ (klk)
Hammid o Hammi Hammidovi
„Tenhle film představuje vrchol tvorby Bertranda Taverniera co do vizuální stránky,“ řekl před projekcí snímku Život a nic jiného Mehdi Abdollahzadeh, fi lmový teoretik a dlouholetý Tavernierův kamarád. „Jeho kamera je neustále v pohybu, oživuje děj a posouvá jednotlivé postavy, někdy je v tom i kus voyeur ismu.“ Abdolla hzadeh připomněl, že za Život a nic jiného dostal Tavernier konečně cenu za nejlepší režii
na festivalu v Cannes. „Do té doby byl jediný z významných režisérů svojí generace, který toto ocenění v Cannes nezískal,“ upozornil Abdollahzadeh a zároveň přítomné pozval na svoji dnešní přednášku (od 11.30 v Redutě 2), kde chce promluvit i o politickém a společenském kontextu Tavernierovy tvorby – odmítal prý hrát podle pravidel fi lmových přehlídek a konkrétně s Cannes měl dlouhodobě vlažné vztahy. (šk)
Sean Ellis prošel spo spoustu strip barů
Čtvrtá hvězda pro Dejvické divadlo
Snímek Seana Ellise Cashback měl zajímavý vývoj – z kraťasu, nominovaného dokonce na Oscara, udělal jeho tvůrce po dvou letech celovečerní fi lm. „Všichni herci souhlasili s pokračováním, protože při původním natáčení jsme si užili spoustu zábavy a stali se z nás přátelé,“ vyprávěl britský režisér po projekci při debatě
Pokud ve vás představa jakékoli besedy vyvolává vidinu pekelné nudy, musela vás diskuze s herci Dejvického divadla o sitcomu Čtvrtá hvězda ohromit o to víc. Z akademicky znějícího pojmu udělal sehraný soubor pásmo vtipných etud. Ivan Trojan zavzpomínal na svou seriálovou sexuální scénu: „Pikantní je, že ten den, kdy se natáčelo, se do České televize vydala moje
8
s diváky. Svěřil se i s tím, že ke klíčovému nápadu „zmrazování času“ ho přivedla jeho původní profese fotografa, že musel projít spoustu strip barů, než našel vhodnou představitelku jedné důležité role, nebo že celovečerní Cashback – na rozdíl od jeho krátkometrážního předchůdce – kritika bez milosti popravila. (šk)
Stalo se
Letní filmová škola si letos mimo jiné vzala za cíl představit výraznou režisérskou osobnost Alexandra Hammida (Hackenschmieda). Debata jeho syna Tina a ředitele Národního fi lmového archivu Michala Breganta, který byl s Hammidem v osobním kontaktu, dokreslila festivalový oddíl, jenž je mu věnován. „Sekce Sašových filmů byla náročný projekt, který se setkává s velkým úspěchem, jak mám možnost na projekcích vidět,“ uvedl Bregant. Spolu s Tinem přiblížili zejména období po Hammidově přesunu do USA, a to jak v pracovní, tak v osobní a rodinné rovině. Připomněli mimo jiné, jak důležitou roli domácnost Hammidů sehrávala v rámci newyorské komunity československých emigrantů. Tino Hammid se stejně jako jeho rodiče stal fotografem. Svému otci dělal asistenta při natáčení dvou snímků, We Are Young a Us. (ol)
žena s dětmi, aby se podívaly na tatínka, jak pracuje. Do toho točil vedle můj otec Studio Kamarád. Takže se všichni sešli nad monitorem, kde viděli, jak s kamerou na hlavě przním dceru Miroslava Krobota.“ Herci naťukli i ukončení seriálu, pokračování se totiž neplánuje. „Mrzí mě to. Zvlášť, když jsem se stal ředitelem,“ zavtipkoval na účet své postavy Jaroslav Plesl. (aka)
Originální satirický pohled na selhávající společenské instituce a proměnu společenských rolí mužů a žen nabízí ve značně odlehčené podobě taky Sexmise. Příběh dvou mužů, kteří se nechají experimentálně na několik měsíců zmrazit, ale jsou probuzeni až po mnoha letech, kdy společnosti žijící po atomové válce v podzemí vládnou ženy, je v zemích Visegrádu právem stále populární. Polsko se vůbec zdá být sci-fi velmocí nejen literární, ale i fi lmovou. Film O-bi,
O-ba – Zánik civilizace natočený v roce 1984 je tísnivou vizí světa po atomové katastrofě, která se v mnohém protíná se snímkem Brazil Terryho Gilliama ze stejného roku. Nedokončený monument Na stříbrném glóbu zase dokazuje, že vědeckofantastický žánr zvládne odvyprávět i komplikované podobenství o náboženství a morálce. Odpoutání se od konkrétních kulturních a historických okolností mu dovoluje mnohem zajímavější a hlubší úvahy. (ol)
Vis seg grád dský ý horizo ont: Té éma Vis seg grád du: Sci-fi Svérázná podoba, jakou získala filmová sci-fi ve střední a východní Evropě, si na letošní Filmovce právem vysloužila vlastní sekci. Oproti známější hollywoodské verzi je science fiction ze zemí Visegrádu často poněkud komplikovanější, soustředěnější a tlumenější. Na první pohled se zdá, že všechno začalo vypuštěním orbitální dr užice Sputnik v roce 1957 a snahou komunistických států přesvědčit své občany o utopistické vizi dokonalé společnosti, které lze dosáhnout pomocí socialismu a vědeckotechnického pokroku. Ale není to zdaleka tak jednoduché a výběr snímků na letošní Filmovce to dobře dokládá. Zatímco Akce Bororo z roku 1972 je dobovou ideologií řádně nasáklá, o deset let mladší Ikarie XB 1 se z původně zamýšlené čiré propagandy změnila v příběh o střetu humanismu a technokracie. Důraz na hodnoty lidskosti, mírového soužití a nutnosti eliminovat „válečné štváče“ je společný pro řadu děl, jež na Východě vznikala. Podobné otázky řeší i Zkouška pilota Pirxe – ta hlavní postavu, hrdinného kapitána vesmírné lodi, staví před záhadu, který z členů jeho nové posádky je robotickým člověkem. Východoevropští tv ůrci s žánrem pracovali mnohem
volněji než jejich američtí kolegové. V takříkajíc čisté podobě se prakticky neobjevuje – naopak nabývá hybridních tvarů v kombinaci s řadou dalších žánrů, od dětských a rodinných fi lmů až po crazy komedie, kde se sci-fi prvek, například ve formě vynálezu, stává pouhým hitchcockovským McGuffi nem, tedy vágní záminkou, která posouvá děj kupředu, ale pro celkové vyznění není klíčová. Sci-fi filmy sloužily svým tvůrcům taky k politicky snesitelné kritice režimů, ve kterých vznikaly. Dobrým příkladem jsou některé z uváděných polských snímků. Válka světů – příští století je svéráznou variací na legendární Wellsovo dílo, které líčí příchod Marťanů na Zemi pohledem televizního moderátora. Postupné zotročování pozemšťanů a násilí na nich páchané značnou měrou kryjí právě média a stát. Jakákoli opozice je potlačena a mimozemské nebezpečí by klidně mohlo být řízeno ze Země.
Program
Zvláš štn ní uv ved deníí: Pokllad dy filmový ých arch hiv vů Jméno Jean Durand nenajdete snad v žádné publikaci o dějinách fi lmu. Dílo tohoto francouzského režiséra totiž dlouho nikdo neznal. „Jeho fi lmy byly objeveny poměrně nedávno. Vědělo se, že existují, ale nikdo je neviděl. Společnost Gaumont, pro kterou Durand pracoval, začala dohledávat kopie jeho snímků v archivech po světě, zrestaurovala je a začali se o něj zajímat fi lmoví teoretici,“ vysvětluje dramaturg LFŠ a fi lmový historik David Čeněk. Na Filmovce máte možnost vidět šest Durandových kousků, mimo jiné Oběšení v Jefferson City, Železnici smrti či Ve spárech. Dobové programy kin a katalogy společností, pro které pracoval, napovídají, že tento tvůrce natočil 150 fi lmů, možná i víc. Režírovat začal v roce 1908. Na přelomu
19. a 20. století došlo na několik let k oživení zájmu o období Divokého západu a Durand se tak vrhl na westerny – žánr, který nebyl tehdy obvyklý ani v Americe, natož v Evropě. Ducha skutečného amerického Divokého západu dokázal do svých filmů vnést díky Joë Hammanovi, který žil nějaký čas v Americe mezi indiány, napsal o tom knížku Po stopách Divokého západu a po návratu do Francie začal v Durandových fi lmech hrát. Francouzský režisér se ovšem westernům nevěnoval dlouho, v podstatě jen na počátku 10. let 20. století, než zájem o Divoký západ zase pohasl. Kovbojky tak v jeho fi lmografi i nakonec tvoří jenom menšinu. Přesto pro nás Jean Durand zůstane zapsán jako jejich znovuobjevený průkopník. (vet)
9
Good News Everybody
Miroslav and Lenka Krobot, “Working Working together in the theatre brought us closer to theatre each other. other ”
Bertrand Tavernier Reduta 2 11:30am
The fi lm critic and historian Mehdi Abdollahzadeh is a close friend of Bertrand Tavernier’s as well as an expert on his work. His lecture will analyse the corner stones of Tavernier’s poetics, genre patterns and changes of his directorial style. Film Lecture by Sean Ellis Reduta 2 5:30pm
This talent of contemporary British fi lm has an extraordinary ability to change the style of his films as well as their genres, still somehow succeeding to make an impressive film. Cashback is a bizarre romantic comedy, The Broken is a mysterious thriller, and Metro Manila is a crime story with social overtones — Sean Ellis will probably be talking about his unique diverse ability to make fi lms of any genre whatsoever. Bratři Orffové Music Stage 7:30pm
Don't miss this group from Krnov playing tender pop. The second album came out last year, eight years after the fi rst one, Bingriwingri, and the group says it’s their farewell record. So come to see them while you can. Closely Watched Trains Hvězda 8:30pm
This debut feature directed by Jiří Menzel received an Oscar for Best Foreign Film. That was back in 1968, but it’s by no means the only reason why it was chosen to be restored. The story takes place during the Protectorate and spiced up with Hrabal’s humour, it’s still remarkably sad and charming, even though it’s almost fi ft y years old.
10
Adéla Kabelková
Miroslav Krobot is a brand name of Czech artistic scene. His daughter Lenka belongs to the key members of the Dejvice Theatre, where her father works both as a director and an actor. And while shooting the TV series The Fourth Star and Krobot’s feature debut Nowhere in Moravia, they also met off stage. Aren’t you sick of working together so often? Miroslav Krobot: All the time. We basically hate each other’s guts. Lenka Krobotová: Don’t mind him, he’s just being funny. I think that it brought us closer to each other. I can learn a lot this way and I’m glad that we spend more time together. It was a little bit harder for me to get used to my father being an actor as well but after a while I accepted it. MK: The good thing is that we have a lot to talk about. It’s natural for people not to have much to say in the evening, because they talk enough during the course of the day. But we have a lot in common. If I worked in a bank and Lenka was an actress, I don’t know what we could talk about. You appeared in The Man from London directed by Béla Tarr. Was it a valuable experience that you were perhaps able to use when you directed Nowhere in Moravia? And how did he discover you? MK: Béla saw me in Budapest in Tales of Ordinary Madness. He’s a maximalist and his directorial style is very different from mine. I’m not saying
that I don’t respect him but our approaches are different, that’s all. You said at the press conference in Karlovy Vary that Maruna, a main protagonist of Nowhere in Moravia, pays homage to those who remain living in excluded communities of the Sudetenland. But what do you think about her sister Jaruna who decides to do the opposite? MK: Jaruna is the opposite of Maruna, because she’s a pragmatist and she decides to leave. I don’t have anything against either of them. It was my intention for them to be different, to confuse the audience and to make people think about these issues. Lenka, you played Jaruna. Were you able to identify with her? LK: I mean no offence but I guess we could hardly be friends. I tried to understand where she was coming from, to fi nd some inner closeness — but yes, it was a challenge, something I’d never had to do before. But I enjoyed putting myself in her shoes, thinking the way she would.
English friendly
What to see Whore es’ Glo or y Hvězda 11am
The recently deceased Michael Glawogger went to a brothel in Bangkok, to a ghetto called “City of Pleasure”, and fi nally to the Mexican Zone, an area reserved for prostitution. He meticulously combined individual images, creating a beautiful visual poem. His camera doesn’t judge but sympathises – which is why his last fi lm is so beautiful.
The Man n fro om on Londo Slovácké divadlo 5pm
This black and white fi lm starring Miroslav Krobot and Tilda Swinton combines psychological drama with film noir. It has all the characteristics typical for Béla Tarr’s directorial style; long, slow takes, and dialogues kept to a necessary, oppressive minimum serve to deepen a moral dilemma of the main protagonist who has to decide between a chance for a change and his own conscience.
Life an nd Noth hin ng But Klub kultury 9pm
Bertrand Tavernier made a spectacular fi lm that takes place in the aftermath of the First World War when a weary major tries to help war widows and mothers to look for their lost relatives, fi nding love in the process. Tavernier draws the audience in from the very beginning, using majestic, melancholic, subdued takes, and keeps us on tenterhooks until the end.
Kecy po dvou deci
Dědo, včera mě unesli mimozemšťani. Oplodnili mě a já se teďka bojim, že porodim zrůdu.
Že mě vůbec vraceli.
Vidíš to, já včera celej den hledal hořčici no a co myslíš? Nenašel jsem ji.
Film mov vka čttyřiice etiile lettá! 20 010–2 2011 1
ace i c Asoských h če ovýc filmbů klu z k.c z acf cz 0.c . s lf jekt10 pro
Hlavní pořadatel
V roce 2010, pod vedením nové ředitelky Radany Korené, nastal fi lmový ráj – odpovídala tomu grafi ka festivalu i program, který představil fi lmy islandské, noirové i fotbalové a přitáhl boží hosty Kena Loache, Bélu Tarra i Fridrika Thóra Fridrikssona, jenž dovezl ochutnat typickou islandskou pochutinu – shnilého žraloka. „Počtem diváků i zájmem o jednotlivé fi lmy a témata se váš festival naprosto vymyká,“ prohlásil Loach. „Zájem o moje staré fi lmy i vysoká úroveň pofi lmových diskuzí mě v dobrém smyslu šokovaly,“ vyznal se Fridriksson. „Nerad dělám
Hlavní partneři
zbytečné věci, moje návštěva na vašem festivalu ale smysl měla,“ dodal Tarr, který se festivalům obyčejně vyhýbá. Taky v následujícím ročníku trvá pojetí Filmovky coby cinefi lského ráje. Programu dominuje Rumunsko, terorismus či génius Billy Wilder. I hosté roku 2011 jsou božští, sestavě vévodí Emir Kusturica a Aki Kaurismäki, který řekl: „Z Uherského Hradiště nejsem schopen odjet. Zajistěte mi prosím ubytování na celý rok, chci být hostem LFŠ 2012.“ Jak to s Kaurismäkim dopadlo, se dozvíte v příštím, posledním díle našeho seriálu. (šk)
Finanční podpora
Hlavní mediální partneři
Mediální partneři
Regionální mediální partneři
Ofi ciální pivo
Partner komunikace
Partner techniky
1MBLÈUPWBDÓQMPDIZQPDFMÏė3
Spolupráce
Filmové listy No8 pro vás vytvořili: Iva Přivřelová (šéfredaktorka), Klára Kolářová, Jan Gregor, Adéla Kabelková, Štěpán Kučera, Ondřej Lipár, Veronika Trestrová (redaktoři), Denisa Streublová (korektury), Martina Neradová (překlad), Elmar Tausinger (grafika), David Kumermann, Marek Malůšek, Jaro Ridzon (fotografové), Klára Měsíčková, Martina Bubíková (asistentky), Jakub Plachý (kresba komiksu), Adéla Kabelková, Klára Kolářová (text komiksu). Agentura NP (tisk)
První poslední
11
čas/místo
brožura
název cz / en
typ/délka/rok
ef
time/place
brochure
name cz / en
type/lenght/year language
jazyk
hosté guests
Pátek
1.
41 50
V Sylviině městě / In the City of Sylvia Přátelé z onoho světa / Topper
cv/84/2007 cv/97/1937
španělsky anglicky
Ignacio Navarro
48 82
Kapsář / Pickpocket Boží šichta / Heavenly Shift
cv/75/1959 cv/100/2013
francouzsky maďarsky
63 100
Interiér. Leather Bar. / Interior. Leather Bar. Velká iluze / Grand Illusion
cv/60/2013 cv/114/1937
anglicky francouzsky
63 49
Sladký život kurev / Whores‘ Glory Lancelot od Jezera
cv/110/2011 cv/84/1974
různé francouzsky
95 113 78 113
Dům Bertrand Tavernier Detektiv Down Beseda s dramaturgy Letní filmové školy
cv/110/2011 přednáška/90 cv/90/2013 beseda/90
česky anglicky norsky česky
78 78 43
Koliba Nemoc třetí moci Národní puška
sf/45/2009 sf/52/2011 cv/95/1977
slovensky slovensky španělsky
Rafael Maluenda
113
Letní filmová akademie: Scénář
přednáška/90
česky
Marek Epstein
94 118 114
Vše začíná dnes / It All Starts Today Starší Večerníčky – Václav Bedřich Lekce filmu podle Miroslava Krobota
cv/117/1999 blok/47/ lekce filmu/90
francouzsky česky česky
Mehdi Abollahzadeh
53
Žena beze studu (hudební doprovod: Bratři Orffové)
cv/91/1928
bez dialogů
99 79
Jean Durand: Zapomenutý mohykán České století: Musíme se dohodnout (1968)
kinolektorát/120 cv/74/2014
česky česky
David Čeněk Robert Sedláček
50 41
Její komorník / My Man Godfrey Žena bez piana
cv/95/1936 cv/94/2009
anglicky španělsky
Ignacio Navarro
41 95 127
Z tvého okna do mého / Chrysalis Muž z Londýna / The Man from London Alexandr Hackenschmied: Akvarely, kresby a fotografie
cv/96/2011 cv/133/2007 výstava
španělsky italsky bez dialogů
Ignacio Navarro Miroslav Krobot
114 79
Lekce filmu podle Seana Ellise / Masterclass: Sean Ellis České století: Je to jen rock‘n‘roll (1976)
lekce filmu/90 cv/108/2014
anglicky česky
Sean Ellis Robert Sedláček
63 71 49
kink Alexander Hammid: Pásmo 5 – Ve službách Úřadu válečných informací Pravděpodobně ďábel
cv/80/2013 blok/106 cv/97/1976
anglicky anglicky francouzsky
Tino Hammid
8.30
ef ef
Kino Hvězda Slovácké divadlo
ef ef
Kino Reduta 1 Klub kultury
ef ef
Kino Mír Sportovní hala
ef
Kino Hvězda Slovácké divadlo
9.00
9.30
11.00
11.30
ef
Kino Reduta 1 Kino Reduta 2 Klub kultury Šapitó Letní poloha
Miroslav Krobot Mehdi Abdollahzadeh I. Hejlíčková, J. Jílek, D. Čeněk
12.00
Kino Mír Kino Mír Sportovní hala 13.30
Kino Reduta 2 14.00
ef
Slovácké divadlo Šapitó Kabinet Múz Šapitó Letní poloha
Miroslav Krobot
14.30
Kino Hvězda 15.00
Kino Reduta 1 Klub kultury 15.30
ef
Kino Mír Sportovní hala 17.00
ef ef
Kino Hvězda Slovácké divadlo Slovácké muzeum
ef
Kino Reduta 2 Klub kultury
ef ef
Kino Mír Kino Reduta 1 Sportovní hala
17.30
18.00
18.30
Šapitó Letní poloha
Workshop Na Místa! – setkání s tvůrci filmu Místa
19.30
Hudební stage LFŠ
121
Bratři Orffové
koncert/90
90
cv/92/1966 kf/15/2014 cv/82/2014
česky česky česky
Jaromír Šofr, Josef Somr
80
Ostře sledované vlaky / Closely Watched Trains Strejda Osmy
71 94 120 124
Alexander Hammid: Pásmo 4 – Léta s Mayou Derenovou Život a nic jiného / Life and Nothing But Divadlo Continuo Malovice – U zdi Grande fiesta latino gypsy jazz meets electro-swing & balkan beats
blok/51 cv/135/1989 divadlo/60 koncert/120
bez dialogů francouzsky bez dialogů bez dialogů
Tino Hammid Mehdi Abdollahzadeh
64
Střepy v hlavě / The Broken
cv/88/2008
anglicky
Sean Ellis
103 106
Frigo na mašině (hudební doprovod: RabiGabi a.G.) Srdečný pozdrav ze zeměkoule
cv/78/1926 cv/98/1982
bez dialogů česky
64 51 103 59 123
Vlhká místa Zuzanka v nesnázích / The Major and the Minor Revival Down Terrace Tomino a Myslivec (IMHHH, Bumbum Satori), Sestra + Aid Kid (Flexy)
cv/109/2013 cv/100/1942 cv/116/2013 cv/94/2009 party/150
německy anglicky česky anglicky bez dialogů
76 55
O-bi, O-ba – Zánik civilizace / O-Bi, O-Ba – The End of Civilization [Rec]
cv/85/1984 cv/78/2007
polsky španělsky
65 48
Černý kůň / Dark Horse Proces Jany z Arku / Trial of Joan of Arc
cv/86/2011 cv/62/1962
anglicky francouzsky
50 81
Rozmarná žena / Vivacious Lady Ida
cv/90/1938 cv/80/2013
anglicky polsky
89 61
Attila Marcel Shortbus
cv/102/2013 cv/101/2006
francouzsky anglicky
52 49
Blázen to byl (hudební doprovod: Ille) / A Fool There Was (music: Ille) Peníze / Money
cv/67/1915 cv/81/1983
bez dialogů francouzsky
43 64
Kravička Metro Manila
cv/122/1985 cv/115/2012
španělsky filipínsky
20.30
ef
Kino Hvězda Slovácké divadlo Slovácké divadlo
J. Strach, I. Trojan, M. Krobot, ad.
21.00
ef
Kino Reduta 1 Klub kultury Šapitó Kabinet Múz Šapitó Letní poloha 21.30
ef
Sportovní hala 22.00
Letní kino RWE Letní kino Smet. sady 23.30
ef ef ef
Kino Hvězda Kino Reduta 1 Letní kino RWE Slovácké divadlo Šapitó Kabinet Múz
ef ef
Klub kultury Sportovní hala
David Tucker
23.59
Sobota 2. 8.30
ef ef
Kino Hvězda Slovácké divadlo
ef
Kino Reduta 1 Klub kultury
9.00
9.30
ef
Kino Mír Sportovní hala
ef ef
Kino Hvězda Slovácké divadlo
11.00
11.30
ef
Kino Reduta 1 Klub kultury
Program dne / Daily Programme
Rafael Maluenda Sean Ellis
Veškerý program včetně odborného je veden v českém jazyce, případně tlumočen, projekce pak s českými titulky. EF – English Friendly, CV – celovečerní snímek/full-length film, SF – středometrážní film/medium lenght film, KF – krátký film/short film, R – repríza/reprise
ef
