Filmové listy Pondělí 28. 7. 2014
3 Dotazník Jaroslav Sedláček 4 Rozhovor Agustí Villaronga 7 Visegrad Alexander Hammid 7 Rozhovor Vojtěch Jasný 9 Spektrum Britský sociální realismus 9 Talent Sean Ellis 10 English Friendly Page
Zapáleni filmem www.lfs.cz
Rozbitý sv svět ět Klub kul kultur u tu tury r y 21.0 00
Sociállní slov vnííče ek Co znamená, když dítě z britského sociálního filmu řekne:
zhodnotit, kdo je fotogenický, kdo zestárl a koho vůbec neznáte. A pak si dát kafe.
Ve škole normálka. Šikanovali mě dva větší kluci, pak jsem se popral, ředitel mě podmínečně vyloučil, a tak jsem šel na cígo za školu.
Ivan Hla as
Bydlím s rodinou na sídlišti. Tátu jsem nepoznal, máma chlastá, ségra se v sedmi letech maluje, do bytu nám zatejká a vypnuli nám elektřinu a okolí se hemží krysama. Jdu si hrát ven. Jdu si dát oholit hlavu, abych líp zapad‘ mezi svoje nový skinheadský kámoše, a pak rozmlátíme obchod místním Pakošům.
Souttěžž!
Hudební stage LFŠ 19.30
Dopro ovo odná díln na věk ku kin nemak Prav tografi fie Kino Reduta 1 13.00
Nefňukejte, že jste smolaři, co nikdy nic nevyhráli, a soutěžte s námi o DVD Dva nula a knihu Ostře sledované vlaky. Stačí zodpovědět dvě otázky. Odpovědi zasílejte na e-mail filmovelisty@lfs. cz. Zítra ráno vylosujeme tři výherce, které vzápětí kontaktujeme. Výhru si můžete vyzvednout během úterka v redakci Filmových listů ve Sportovní hale od 11.00.
1. Zajděte si na film Rozbitý svět (Klub kultury 21.00) a všimněte si: Kdo zmlátí učitele hlavní hrdinky, kterého hraje Cillian Murphy? 2. Co drží v pravé ruce rytíř na hradišťském erbu? a) trs hroznů b) kornout zmrzliny c) meč
Ank keta a
Pokud si myslíte, že zoetrop, praxinoscop nebo camera obscura jsou latinské názvy pro žaludky doktora Zoidberga, měli byste vyrazit na doprovodnou dílnu k výstavě Pravěk kinematografie. Uvidíte stařičké promítací přístroje od laterny magiky přes promítačky „na kličku“ až po domácí kamery 80. let minulého století. Kdo dnes dá přednost jinému programu, má šanci se dovzdělat i zítra ve stejný čas na stejném místě.
Zdeně ěk Smetana – erníčky Starší Veče
Jste spíš socialista, nebo realista a jak se to projevuje?
Zlatuše Tomková, Drahomíra Lubšová učitelka, úřednice
Jan Gogola
Vzhledem k našim životním zkušenostem jsme spíše realistky. Patříme k věkové kategorii, která má už ideály za sebou, a tak se snaží dívat se na věci realisticky. Na filmy ze sekce Britský sociální fi lm se ale těšíme, i když jsme zatím od příjezdu žádný nestihly zhlédnout.
2
vysokoškolský pedagog Já jsem především inteligentní člověk, takže se mi případné škatulkování trochu příčí. S ocialistou ve většinou chápaném slova smyslu – socan – opravdu nejsem. Naopak doufám, že realistou, tak jak tento pojem vnímám já, jsem. Snažím se jím býti, otázkou je, jestli se mi to daří.
Kabinet Múz 14.00–16.00
Ještě rozkládáte alkohol v krvi a nevíte, kam s dětmi, než zabere aspirin? Šoupněte je na pásmo večerníčků Zdeňka Smetany, kde se o ně postarají Rákosníček, Malá čarodějnice nebo Kubula a Kuba Kubikula. Pokud máte sklony k infantilnosti nebo si jen chcete osvěžit dětská léta, jste samozřejmě vítáni také. Vstup je zdarma.
Vernis sáž:: Tvá áře letních film mových škol Cafe Portal 17.00
Fotograf Marek Malůšek zpracovává téma Letní filmové školy od roku 2002. Vedle dokumentování festivalového programu každoročně vznikají taky reportážní momentky a portréty slavných hostů Filmovky. Můžete
Infomix
První prázdniny na střední, povolení být venku do desíti, kytara a Malagelo! Vsadíme se, že stejně jako my znáte všechny jeho texty, tak si pojďte zavzpomínat na dobu, kdy jsme ještě nosili pod tričkem košilku, aby nás neofouklo. Skladatel, textař, zpěvák a kytarista Ivan Hlas se proslavil především písněmi k fi lmu Šakalí léta, které mu v roce 1993 vynesly Českého lva za nejlepší hudbu.
Divad dlo U s stolu u Brno: Mago or Kabinet Múz 20.00
Inscenace inspirovaná soužitím Ivana Martina Jirouse a jeho dcery Františky pracuje s deníkovými záznamy, vzpomínkami a zhudebněnými básněmi. Že to s Magorem občas nebyl žádný med, vám říkat nemusíme; pamětníci nechť si přisprostlé historky nechají až po představení.
Rekolla – systém nýc ch kol sdílen Nudí vás povalování se po trávníku, kde se předchozí večer dělo bůhvíco, nebo nestíháte dojít včas na začátky fi lmových představení? Stačí se zaregistrovat u stánku před kinem Hvězda – na 4 dny za pouhých 100 kaček. Růžová kola pak můžete vrátit pomocí aplikace či pouhým zasláním SMS. (aka)
Ten, který tančí s vlky, anebo Krteček? Jaroslav Sedláček, jenž na Filmovku vybírá české a slovenské filmy, by se rád vtělil do obou. Z našeho dotazníku se o něm dozvíte ještě mnohem víc, třeba jaký má vztah k Tomáši Magnuskovi a Buškovi z Velhartic. Jaký název filmu vystihuje váš charakter? Krásno. Pokolikáté jste na Letní filmové škole? Netuším. Poprvé jsem do Hradiště přijel někdy v první polovině 90. let. Jenom na otočku, protože jsem chtěl vidět Marketu Lazarovou na velkém plátně. Jaké je vaše oblíbené místo v Uherském Hradišti? Park před kinem Hvězda. Fajn místo, fajn lidi. Který filmový hrdina je vaše alter ego? Krteček. Proč pracujete na Filmovce? Protože během roku je pro mě fi lm 51 týdnů práce, takže si chci užít s filmem aspoň jeden týden radosti. Jaký filmový žánr je pro vás španělská vesnice? Horory, vyvražďovačky, magnuskoviny... Váš nejoblíbenější film z letošního programu LFŠ je? Filmy, na kterých jsem dělal, a které se – aspoň doufám – povedly: třeba Osmy nebo Pojedeme k moři. Jaké by bylo vaše umělecké jméno? Ten, který tančí s vlky. Sangría, nebo býčí krev? To je jako se mě ptát, jestli Ostravský kahan, nebo Buška z Velhartic. Porno, nebo art? Jsou dny, kdy...
Hlas a obraz Hradiště sledujte nás na: f /letnifilmovaskola @lfskola @letnifilmovaskola Včera neděle byla, včera byl hezký čas, dokud nezačalo pršet. Víme to, protože jste o tom psali a dokumentovali to fotkami. Hashtagy zůstávají stejné i pro dnešek: #lfs2014 a #zapalenifilmem. Tohle ale nebude obyčejné pondělí, ó nikoli. Bude polské.
Ze sobotních tweetů vybíráme: @zufanka Tak vám nevím, jestli spát se 121 lidma v jedný místnosti je pořád ještě punk nebo už šílenství... :) #lfs2014 @TheUtasa 20:45/ „Jenom si pred tim pulnocnim filmem na chvilku lehneme.“ 02:45/ Ehm. #unavafilmem #lfs2014 @baambulkaa gay zombie porno je velmi prakticke, muzete si udelat diru kde chcete #bruce #labruce #lfs2014 @lfskola @Radim_H Je letos v UH stánek/ podnik s dobrým výběrem rumů? Kvalitní snídaně je základ :)
Infomix
Co chce Monstrum z galaxie Arkana? Je fi lmový producent pán s tlustým doutníkem nebo vyčerpaný žadatel o granty? A co na to Olgierd Łukaszewicz? To vše a ještě víc se můžete dozvědět díky dnešnímu odbornému programu! V 11.30 do Reduty 2 sestoupí z východních galaxií Sci-fEast, projekt studentů Katedry filmových studií FF UK, s přednáškou Specif ika východoevropského sci-fi filmu. Mladí badatelé zemí Visegrádu vnímají sci-fi jako svébytný žánr, odlišný od angloamerické tradice.
Ve 13.30 v Redutě 2 pak nahradí vesmírnou tematiku přednáška o filmové produkci – svou profesi představí Tomáš Hoffman, producent snímků Kawasakiho růže, Nevinnost, Román pro ženy nebo Účastníci zájezdu. Toho pak v 15.30 v Redutě 2 vystřídá polský herec Olgierd Łukaszewicz, mimo jiné předseda Svazu polských divadelních umělců, který hrál ve více než šedesáti fi lmech včetně slavné Sexmise a spolupracoval například s režisérem Andrzejem Wajdou. (šk)
Pozvánka na: Polský den Witamy, bracia Polacy! Poniedzialek, neboli pondělí bude na LFŠ patřit našim milým severním sousedům. Doporučujeme vám v 15.30 v Redutě setkání s Olgierdem Łukaszewiczem. Předního polského herce si možná pamatujete z kultovní Sexmise, kterou si můžete připomenout v Klubu kultury od 17.30. Role v této sci-fi komedii je pro uznávaného barda spíše netypická. Diváci ho znají hlavně z dramatických úloh, jako byla ta
v Březovém háji (Reduta 1 11.30). Do polského programu patří i dokument Návrat Agnieszky H. nebo mrazivý snímek Slib režisérky Anny Kazejakové. Výpověď o morálně vyprahlé dospívající generaci začíná podle uživatele ČSFD Bobliga jako jeden z dílů Beverly Hills 90210 a končí jako teenagerská vyvražďovačka. Příběh pubertální zrady a vášně začíná v Klubu kultury v 15.00. (jg)
3
Ondřej Lipár
Z jeho filmů by se mohlo zdát, že Agustí Villaronga bude muž pohybující se tak trochu mimo běžnou realitu a s tendencí k násilnostem. Namísto toho jde o velmi vřelého baleárského gentlemana, který je ochotný s velkým zápalem hovořit o všem, co se týká jeho působivých snímků.
4
Ve kterém okamžiku jste se rozhodl vydat na fi lmařskou dráhu? Když mi bylo čtrnáct. Chodil jsem do jezuitské školy a jeden z duchovních, kteří nás učili, byl v Římě na studiích u Rosselliniho. Když se vrátil, uspořádal krátký kurz, kde promítal různé filmy – jiné, než ty, na něž jsme se běžně dívali. Ne všem jsem rozuměl, ale uvědomil jsem si, že fi lm miluju. Začal jsem číst knihy o sémiotice od Christiana Metze, o střihu od Karla Reisze a v sedmnácti jsem už pracoval u fi lmu jako herec a jako autor kostýmů.
Rozhovor
Inspiroval jste se někdy při přípravě filmu nějakým konkrétním umělcem? Pro můj debut Za sklem byly inspirací mimo jiné obrazy belgického expresionistického malíře Andrého Voxe. Spolu s kameramanem Jaumem Peracaulou jsme se jeho malbami zabývali a studovali je – v určitém období pracoval pouze s odstíny šedé barvy, do kterých čas od času přidal červenou. Lidé obyčejně svými filmy na někoho odkazují, ale já už to po dramatu Za sklem nedělal a ani neudělám. Současní režiséři sice mají tendence vytvářet kopie práce jiných
Lifebox Španělský režisér, scenárista a herec Agustí Villaronga se narodil v roce 1953 v Palma de Mallorca. Patří mezi nejvíce ceněné autory španělské kinematografie. Po trojici krátkých snímků upoutal pozornost filmového světa celovečerním debutem Za sklem z roku 1986, kde představil svá ústřední témata dětství, násilí, traumatu a sexuality, která jsou výrazně zastoupená i v jeho dalších snímcích El niño de la luna, 99.9, Moře nebo dokumentárním podvrhu Aro Tolbukhin: V mysli vraha. Jeho nejslavnějším snímkem je na Oscara nominovaný Černý chléb z roku 2009.
a nečerpají tolik ze života, ale já se už radši vydávám vlastní cestou. Důležitou roli ve vašich fi lmech hraje období dětství a dospívání. Do jaké míry je podle vás určující pro vývoj osobnosti? Dětství je velmi důležité. Věci, které se vám jako malému přihodí, jsou základem toho, co se s vámi stane v budoucnu. Čtyři nebo pět z mých snímků se zabývá mladými lidmi, kteří prožijí válku nebo jiné náročné období. A občas se pak v životě vydají špatnou cestou. Je důležité takovou situaci reflektovat. Ale ne soudit. Nechci nikoho poučovat – spíš nutit k přemýšlení. Mimochodem je pro vás práce s dětskými herci snadná? Ano, velmi. Jsou přirození a natáčení berou jako hru. Herci obecně jsou při vzniku fi lmu nejdůležitější. Řada činností při přípravě probíhá od
stolu, o samotě, ale teprve na place jsou živí lidé a já s nimi velmi rád pracuju. Vaše celovečerní filmy se v drtivě většině odehrávají v minulosti. Proč? Sám nevím. Člověk jen obtížně chápe, proč se rozhodne natáčet ten či onen fi lm – prostě k vám přijdou. Když jsem zrežíroval osm nebo devět fi lmů, podíval jsem se na ně zpětně a našel určité opakující se elementy. Dítě za války. Mísení poetičnosti a krutosti. Zkoumání temné strany lidské povahy, ovšem ne kvůli nějaké morbidnosti, ale proto, že ji všichni máme. Uvědomuju si jejich přítomnost, ale příčinu neznám. Asi to bude mým založením. Nepřehlédnutelným prvkem vašich fi lmů je násilí. Jakou roli mu ve svých snímcích přisuzujete? Vezměte si například Hanekeho. Dokáže se na násilí dívat velmi svébytným a užitečným způsobem. Je mi bližší než americké filmy, kde během pěti minut zabijou obrovské množství lidí, ale nic necítíte – jako by šlo jen o hru. Ale Haneke zabije jedinou postavu a vy si uvědomíte, co to způsobí. Je to důležité i z toho důvodu, že pochopíte, jak funguje zlo. Je nutné podívat se do nitra člověka, který zabíjí. Právě o to se snažím. Ne omlouvat, ale pochopit. Stejně důležitá je ve vaší tvorbě tělesnost, ať už potlačovaná nebo postupně objevovaná. Do jaké míry jde pouze o rys vašich fi lmových postav? Je to rys mých hrdinů. Například protagonista v Černém chlebu se otevírá životu a postupně poznává své touhy. Pociťuje něco nezvyklého k dívce, ale i nemocnému mladíkovi. Co se týče zobrazování homosexuality, nikdy neprosazuji nějaký názor. Zasazuji ji do příběhu tak, aby působila naprosto přirozeně.
Tolbukhin: V mysli vraha, když ho natáčeli tři režiséři? Lydia a Isaac jsou moji přátelé – ona pochází ze Švýcarska, zatímco on z Kanady, ale oba tehdy žili ve Španělsku. Šlo o složité natáčení. Tři lidi na jednom místě? Asi si to umíte představit. Producent nás nakonec oddělil. Točili jsme v pěti různých zemích: Guatemale, Mexiku, Maďarsku, Francii a Španělsku. Scénář jsme psali všichni společně a taky jsme spolu stříhali, ale vlastní natáčení bylo hodně chaotické. Za sto let kinematografie se udála řada věcí a my se rozhodli vytvořit jistým způsobem archeologické dílo – každý z nás točil svůj díl úplně jiným stylem. K hrdinovi jsme si ve výsledku utvořili pouto, i když je to samozřejmě smyšlená postava. Ovšem jak situace v poválečném Maďarsku, tak genocida v Guatemale, které příběh rámují, jsou skutečné. Cítíte spřízněnost s některým ze současných režisérů? Občas, a je to jen můj názor, cítím blízkost k Davidu Lynchovi a podobné je to s Pasolinim. Líbí se mi různé věci. Zbožňuju například dílo Luise Garcíi Berlangy, ale to, co on, točit nedokážu. Pracoval s velkým množstvím herců a jeho fi lmy jsou vtipné. Já dokážu natočit fi lm plný napětí, protože vím, jak má fungovat. Jste nejen režisér, ale taky scenárista, kostýmní výtvarník a přednášíte na vysoké škole. Co děláte nejradši? Bez pochyby režírování fi lmů. Rád píšu, ale nejsem schopný sepsat knihu. Scénáře si tvořím sám – je to okamžik, kdy můžete zaznamenat svoje nápady a představujete si při tom výsledek. Dřív jsem se natáčení bál – účastní se ho velké množství lidí, ale teď už ne. Konečně se na place cítím dobře.
Němá kapela
Kitttchen Hudební projekt K ittchen Ja kuba Kön iga, zpívajícího kuchaře v černé masce a taky autora komiksů či frontmana kapely Obří broskev, vznikl v roce 2011. Jeho sólové debutové album ve stylu apokalyptického indie folku neslo název jaký jiný než kulinářský – Menu. S hudebními ingrediencemi do dalšího alba Radio mu pomáhal bubeník Tomáš Neuwerth, známý z kapely Umakart. Tato deska získala loni cenu Anděl v kategorii Alternativní scéna. Na projekt Kittchen se můžete těšit dnes ve Hvězdě, kde vytvoří hudební doprovod britskému němému filmu Piccadilly z roku 1929. Kriminální drama natočil režisér Ewald André Dupont. Co na to Kittchen? „Tam chceš bejt. Protože Filmovka... Filmovka je prostě skvělá.“ (vet)
Piccadilly Hvězda 14.30
Jakým způsobem vznikal falešný dokument Aro
Rozhovor/Němá kapela
5
Černý chléb Slo ová ácké é div vadlo 11 1.0 00
Katalánie krátce po konci španělské občanské války. Tajemná postava v kápi zabije vesnického ptáčníka a jeho koňský povoz nechá spadnout ze skály – v troskách umírá i jeho syn. Svědkem děsivé události a posledním, s kým stačí umírající chlapec promluvit, je jedenáctiletý Andreu. Je vrahem skutečně lesní duch, jak se proslýchá? Černý chléb Agustího Villarongy ukazuje složitý svět společnosti poznamenané konfl iktem viděný dětskýma očima. Lži a intriky dospělých se v něm proplétají s vesnickými legendami a povídačkami, z prvního objevování tělesnosti se stávají magické rituály. Narůstající zlost hlavního hrdiny dlouho jen bublá pod povrchem. Teprve, když najde cestu ven, se ukáže, jak krutě vychovává doba své děti. (ol)
Březový háj Redu uta a 1 11..30 0
Jeden ze vzácných hostů jubilejní LFŠ, Olgierd Łukaszewicz, často hrál role předčasně umírajících romantických hrdinů. Jednu z takových mu v roce 1970 dal i velikán polského filmu Andrzej Wajda v této adaptaci povídky klasika Jarosława Iwaszkiewicze. Mladík Stanisław v podání Łukaszewicze trpí tuberkulózou, života se však stále nechce vzdát. Jeho ovdovělý bratr žijící s malou dcerkou na lesní samotě naopak svůj elán už ztratil. Lyrická a na Wajdu
6
nezvykle komorní psychologická črta s napjatou atmosférou, v níž skvěle hraje i další polská hvězda Daniel Olbrychski, je vizuálně inspirovaná malířskými díly. Nejen sám autor předlohy ji upřímně pochválil. (ivp)
Stezky slávy Sporr to ovní ha ala a 12.0 00
Stoleté výročí od začátku první světové války na LFŠ připomene stále působivá Kubrickova obžaloba armádní neschopnosti, která v žádném případě nemůže být obviněna z nostalgického vzpomínání na hrdiny. Kirk Douglas v příběhu inspirovaném skutečnou událostí z francouzské armády popsané v románu Humphreyho Cobba hraje důstojníka, jenž se vehementně, ale marně snaží zachránit tři vojáky nesmyslně obviněné ze zbabělosti. Přitom ti, kteří by měli být souzeni, jsou jejich cyničtí velitelé, již válku berou jako šachovou partii. Ponurý a inteligentní fi lm zapadá do Kubrickova chladného pohledu na lidskou rasu, umí rozčílit stejně jako v roce 1957 a ještě k tomu vyniká kamerovými jízdami skrze zákopy. (ivp)
Muži revoluce Redu uta a 1 21..00 0
Dokumentaristka Zuzana Piussi se soustavně věnuje zásadním problémům slovenské
společnosti, které se táhnou už tak dlouho, že je média i samotní obyvatelé odsouvají do spodních pater svého zájmu. V tomto snímku z roku 2011 sesbírala výpovědi strůjců sametové revoluce (nebo, chcete-li, „nežnej revolúcie“)
a dala jim možnost interpretovat vývoj polistopadové společnosti. Mnozí z oslovených tak například mluví o Vladimíru Mečiarovi roku 1989 jako o schopném, pracovitém člověku. Velká pozornost je taky věnována spoluzakladateli Verejnosti proti násiliu Jánu Budajovi, jehož jméno bylo nalezeno ve svazcích StB pod krycím názvem Domovník. Budaj tvrdí, že spolupráci podepsal, ale jinak se na aktivitách Státní bezpečnosti nepodílel. (klk)
Jack Strong Hvězzda 20 0.3 30
Možná jste o něm neslyšeli, ale Poláky jeho příběh fascinuje. Plukovník Richard Kukliński, asi nejvýznamnější „krtek“ CIA v týlu nepřítele za studené války, předal americkým agentům na 40 000 stran různých tajných dokumentů. Režisér Władysław Pasikowski
Redakce doporučuje
beze zbytku využil žánrový potenciál, který tenhle špionážní příběh o vlastenci, jenž si hraje se sovětskými soudruhy jako kočka s myší, skýtá. Za akci by se nestyděli ani v Hollywoodu, herci hrají jako o život a napětí i ve zdánlivě banálních konverzačních scénách by se dalo krájet. Režisér, jehož předchozí fi lm Dozvuky o polském antisemitismu za války vyvolal celonárodní debatu, nabízí další sugestivní lekci z temné historie vlastního národa. (jg)
L. A. Zombie Sporr to ovníí halla 21 1.3 30
Z moře se vynoří monstrum. Zombie. Hora svalů s krvavými rty a zduřelým penisem. Kráčí do města, cestou se stane účastníkem autonehody. Zatímco řidič s napůl vyvrženými vnitřnostmi umírá, zombie nad něj poklekne a zasune svůj strašidelný úd do otvoru, kde bývalo srdce, aby muže černým semenem přivedl mezi nemrtvé. Potom spolu souloží… Už úvodní scény snímku L. A. Zombie dokládají, že režisér Bruce LaBruce osobitě přispěl do pokladnice gay pornografie i zombie hororů. A otrlí diváci, kteří vydrží tuhle penetraci zažitých konvencí, zjistí, že LaBruce šel ve svém experimentu ještě hlouběji – náruživý zombie není jenom prvoplánová provokace, ale postava nesoucí na svých širokých ramenou něco jako poselství. (šk)
Režisér Vojtěch Jasný (1925) strávil dlouhá léta v emigraci, doma se však stále cítí tady. Na Moravu ostatně zasadil děj několika svých filmů, včetně toho nejznámějšího – Všichni dobří rodáci.
Patří k legendám, které zůstávají známé hlavně zasvěceným, dost možná i kvůli své skromnosti. Fotograf, střihač, kameraman a režisér Alexander Hammid si ale plným právem zaslouží pozornost každého, kdo to s filmem myslí aspoň trochu vážně. Původním jménem Alexander Hackenschmied se narodil v roce 1907 české rodině žijící v Linci, ale mládí strávil v Praze. Z jeho zájmu o fotografování se velmi rychle stala vášeň pro fi lmový obraz. Obě média využíval ve své avantgardní a experimentální podobě s velkým důrazem na technické inovace. Prosazovat se začal už ve 20. letech jako fotograf, architekt a střihač. Jeho debut Bezúčelná procházka z roku 1930 patří k nejoceňovanějším dílům fi lmové avantgardy. Už v ní se projevuje jeho velký cit pro kompozici pohyblivého obrazu a schopnost dynamicky pracovat se střihem. V roce 1939 byl pracovně ve Francii a kvůli okupaci už se do Čech nemohl vrátit. Přesídlil do Spojených států a ve své práci pokračoval tam – od roku 1942 pod jménem Alexander Hammid. Klíčové pro něj
bylo setkání s tanečnicí a experimentátorkou Mayou Derenovou. Spolu vytvořili mimo jiné přelomové avantgardní dílo Odpolední osidla. Intenzivní pouto mezi oběma tvůrci nebylo pouze umělecké – po několika týdnech se vzali. Spolupracovali i po rozvodu, který přišel v roce 1947. Hammid v té době taky natáčel úspěšné dokumenty pro americký Úřad válečných informací a později i pro OSN. V 50. a 60. letech zužitkoval svou vášeň pro umění – podílel se například na vzniku opery The Medium nebo na dokumentární sérii zachycující mistrovské lekce předních hudebníků. Důležitou část jeho kariéry tvořila spolupráce s Francisem Thompsonem, kterou zahájili počátkem 60. let. Vznikaly díky ní technologicky novátorské filmy, včetně těch určených pro několikanásobnou projekci nebo tehdy zcela nový koncept IMAX. V roce 1966 získali za snímek To Be Alive! Oscara pro nejlepší krátký dokumentární film. Hammid zemřel v roce 2004 ve věku 96 let. (ol)
Program/Rozhovor
Jak vzpomínáte na svou první Filmovku? Když mě pozval Jiří Králík na LFŠ v Uherském Hradišti, byly v kině Hvězda poprvé po roce 1989 uvedeny nové kopie fi lmů Touha a Rodáci; když jsem je viděl, brečel jsem štěstím. Přijel sem tehdy také František Slimáček, který Rodáky inspiroval. To přijetí po návratu z emigrace bylo velmi pěkné. V Praze, kam jsem přijel nejprve, panovala taková závist: „Vidíte, on se vrací z Ameriky, tam zbohatnul.“ Vydělával jsem tam, pochopitelně, v Americe, i předtím v Evropě. V Německu jsem natočil čtrnáct hraných fi lmů, v Jugoslávii a v Rakousku po čtyřech titulech. Pak jsem byl na LFŠ pozván ještě několikrát.
na Moravu opravdu rád jezdil, ještě s mou ženou a se synem jsme sem v létě lítali z Ameriky. Pořád ostatně žiju střídavě tam a tady.
Pokolikáté jste na Letní filmové škole letos? Počtvrté, možné popáté. Střídám to s festivaly v Jihlavě a ve Zlíně, kde jsem byl několikrát v porotě. Do Karlových Varů samozřejmě jezdím také.
Jste moravský patriot? V roce 1990 se mě ptali v New York Times: „Pojedete zpátky“? Odpověděl jsem tehdy: „Na to už je pozdě, budu pracovat dál v Americe, kde můžu dělat fi lmy, psát scénáře.“ Ptali se mě pak: „Kdo vlastně jste?“ Řekl jsem jim: „Jsem moravský rodák a za tím si stojím.“ Jsem tady rád, protože to je domov. Je to tu krásné, jižní Moravu mám rád. Vínko mi tu také chutná, to přiznám bez mučení, a slivovička taky. Ale miluju i plzeňské pivo, takže zas takový moravský patriot nejsem. (vet)
Na jaký film se letos nejvíc těšíte? Byl jsem nadšený z němého snímku Salome. Bylo to vynikající, technicky kvalitní. A Alla Nazimova v hlavní roli byla skvělá, moc se mi líbil i hudební doprovod. Těšil jsem se i na přednášku Petera Greenawaye. Vždycky jsem
Jsou pro vás letní filmové festivaly u nás důvodem trávit léto v České republice? Možná částečně ano, třeba loni, když jsem ve Varech dostal Křišťálový globus, to platilo. Já jsem rád na Moravě. V Bystrém, kde jsem točil Rodáky si skočím do hospody na jídlo, tam za mnou přijdou lidi z celého světa: „Pane Jasný, můžeme se s vámi vyfotografovat?“ Rád trávím čas i v rodné Kelči, tam jsem každý rok. S radostí zavítám i do Zlína. Léto tady je pěkné. Rád tu potkávám lidi, mají mě rádi a já mám rád je.
7
Přednáška dvou Davidů
Do výšin ryzího uměníí
Hned dva Davidové přijeli do Hradiště poučit diváky o současném britském sociálním fi lmu. Na své společné přednášce ale doktorové David Forrest a David Tucker mluvili především o historii žánru. Forrest představil jeho vývoj od 30. let, kdy dělnická třída ve filmech vystupovala jako komický prvek, po thatcherovskou éru, k jejímž sociálním otřesům se fi lmaři pořád rádi vrací. Pokračoval charakteristikou hnutí Free Cinema a britské nové vlny. „Ta byla krátká, ale zato velmi podstatná. Vznikla vlastně i z ekonomických důvodů. Po nástupu televize zbylo v kinech málo diváků a jediné loajální publikum bylo to mladé. A to chtělo vidět víc fi lmů o sobě,“ vysvětlil Forrest. Kolega Tucker pak pokračoval představením tvorby režiséra Alana Clarkea a dnešních trendů, včetně tendence známých herců zrežírovat si jeden sociální fi lm. (ivp)
Počátky y ukrajinské revoluce Od listopadu plní média různé záběry ukrajinských nepokojů. Od jejich vypuknutí se ale situace značně změnila. Dokumentární fotografie Karla Cudlína, Björna Steinze a Igora Gilba vystavené v Redutě připomínají počátky revoluce, kdy se ještě většina děje koncentrovala na náměstí Majdan. Součástí výstavy jsou i dva krátké snímky Takový byl Majdan a Revolution Backstage, které zachycují nervózní atmosféru kyjevských ulic.(mb)
Pokuta za katalánštinu Ti, kteří se už přejedli 3D projekcí a v teple domova stažených CAM verzí, si včera mohli spravit chuť v tematickém pásmu LP 1914 aneb Do biografu před sto lety. Nejednalo se jen o představení starých fi lmů, ale o zachycení celé tehdejší atmosféry. V sále totiž čekal flašinetář a doprovodná kapela. „Vězte, že nebudete litovat, vaše srdce budou plakat, ale pobavíte se, možná i poučíte,“ slíbil přítomný
Greenaway,, Ejznštejn j j a indiáni
konferenciér. Krátké fi lmy zahrnovaly žánry od týdeníku, grotesky, dokumentu až po melodrama. Došlo i na doprovodná živá vystoupení. „Pestrý program chce šálit všechny vaše smysly, míří i do výšin ryzího umění,“ nalákal konferenciér. Dobovou autentičnost kazil jediný fakt. V sále se nemohlo kouřit. Pokud jste projekci nestihli, repríza je ve čtvrtek v 17.30 v kině Reduta 1. (aka)
Agustí Villaronga se po projekci filmu Moře rozpovídal o své zkušenosti s natáčením v katalánštině. „Za Franca bylo pod hrozbou pokuty zakázáno mluvit katalánsky i na ulici,“ vysvětloval režisér. Velký význam pro propagaci menšinové řeči měl jeho Černý chléb z roku 2010, jenž získal osm výročních cen Goya. Příběh zasadil režisér do tohoto jazykového prostředí i proto, že autonomní vláda poskytuje fi lmařům štědré granty. (jg)
Vyrob y si svého prezidenta
„Ejznštejn si taky pořád něco kreslil, čmáral... Myslím, že všichni první režiséři byli z velké části výtvarníci,“ vyprávěl filmař a výtvarník Peter Greenaway na včerejší vernisáži svých kreseb k chystanému snímku Ejznštejn v Guanajuatu. Obrázky, které budou ve filmu přiřknuty Ejznštejnovu guanajuatskému milenci,
8
jsou inspirované keramikou předkolumbovských indiánů a zobrazují – pro Greenawaye typicky – sex a smrt. Kreslené figury, někdy s kostlivými hlavami a hnáty, někdy s vystrčenými či naběhlými přirozeními (a někdy s tím vším najednou), jsou k vidění ve Slováckém muzeu. (šk)
Život režiséra Jonáše Karáska jako by se protnul s příběhem jeho debutu s názvem Kandidát. Svižná komedie, již na Slovensku vidělo úctyhodných 90 000 diváků, vypráví o reklamním mágovi, který se vsadí, že udělá z anonymního politického amatéra prezidenta. Karásek na debatě po snímku v Klubu kultury prozradil, že on sám se podílel
Stalo se
na kampani současného prezidenta Andreje Kisky. „Jeho taky skoro nikdo neznal a za krátký čas se nám ho podařilo veřejnosti prodat,“ přiznává režisér. Na rozdíl od svého hrdiny, protřelého marketingového cynika, ovšem pracoval pro slovenskou politickou kometu z přesvědčení, protože je to prý „slušný člověk“. (jg)
britského Národního divadla Rufuse Norrise). Zkrátka je to jako s každým jiným vlivným směrem – samotné označení je jen jakási střecha. A v paneláku sociálního realismu bydlí řada různých týpků. Tak třeba – Můj bratr ďábel, debut režisérky Sally El Hosaini, se zabývá i etnickou problematikou a homosexualitou. Ve Fish Tanku Andrey Arnoldové hraje roli gender. Ve výběru Filmovky najdete i prvotinu Bena Wheatleyho, jehož následující kulišárny
Seznam smrti, Sightseers a Pole v Anglii realismus opustily. Podívat se můžete i na Chytače krys od Lynne Ramsayové, proslavené psychem Musíme si promluvit o Kevinovi, nebo předloňský snímek Everyday od všestranného Michaela Winterbottoma, jehož titul 9 písní hledejte v sekci Porn-art. Zajít můžete i na debuty dvou známých herců, Samanthy Mortonové (Nemilovaná) a Paddyho Considinea (Tyranosaurus). (ivp)
Spektru um: Brittský sociá álníí film V Česku může spojení sociální realismus znít jako divácky nepopulární, avšak v Británii se tak označuje jeden z dominantních žánrů s dlouhou tradicí, zasahující do všech odvětví umění. Včetně fi lmu. „Realismus je největší dar Británie světové kinematografi i,“ říká Richard Armstrong z Britského filmového institutu. Tento prezent začali na ostrovech balit už před druhou světovou válkou a mašli dostal v 50. letech od dokumentaristického hnutí Free Cinema, jež předznamenalo britskou novou vlnu „filmů kuchyňského dřezu“. Ta pod vlivem nejen Rozhněvaných mladých mužů popisovala život dělnické třídy tak věrně, že se dostala i k tabuizovaným tématům, jako byly práce v továrně, život těhotných neprovdaných žen nebo depresivních, pasivních mladíků. Na konci 60. let natočil Ken Loach Kes, portrét chlapce z hornického města, a posunul tak realismus zase dál od zažitých postupů (a mnohem blíž k levicové politice). Loach je spolu se stylově i obsahově odlišným kolegou Mikem Leighem symbolem žánru dodnes. I díky nim nezůstal britský sociální film příznačný jen pro
60. léta – ve Spojeném království se každou chvíli objevuje někdo, koho kritici vítají jako „nového Loache“, i když dnešní tvůrci víc než sociální a politickou kritiku upřednostňují osobní příběhy a přesvědčivé psychologické portréty. Slovo „ s o c i á l n í “ v š a k v označení žánru stále znamená důraz především na problematiku přehlížených nemajetných lidí, kteří žijí na nevábných sídlištích. Hrdinové jsou často drzí teenageři, na něž rodiče nemají sílu nebo čas a kteří musí během fi lmu rychle dospět. Kromě toho, že už svým společenským postavením patří mezi lidi na okraji, nezapadají ani ve své komunitě. Cítí se osamělí a zranitelní, ačkoli navenek vystupují hrdě. Tématem jejich osudů bývá hledání – své identity i místa ve světě. Druhá část spojení, tedy „realismus“, pak signalizuje formální postupy jako natáčení v autentických lokacích za docela malé rozpočty. Filmy tohoto žánru nebývají zrovna humorné – jejich pohled na život je kritický a často nelítostný, avšak zdaleka ne všechny končí bezvýchodně. Někteří tvůrci se nevyhýbají ani poetizaci (viz Rozbitý svět od budoucího ředitele
Program
Spek ktrrum: Talen nt: Sean n Ellis Přestože má za sebou pouze tři celovečerní filmy, je brightonský rodák Sean Ellis právem považován za naději britské kinematografie. Kariéru zahájil původně jako módní fotograf a své zkušenosti zúročil nejprve ve dvou k rát kých f ilmech. Dr uhý z nich, Cashback z roku 2004, si vysloužil pozornost kritiky a ucházel se i o Oscara. Ellis svůj příběh o mladém umělci, který si vydělává noční prací v supermarketu a zároveň kreslí akty tamních zákaznic, později převedl do celovečerní podoby. Ve fi lmu Střepy v hlavě nabídl zcela odlišnou poetiku. Mysteriózní thriller s nadpřirozenými a hororovými prvky vypadá spíš jako žánrové cvičení. Ale ani tentokrát Ellis nezapřel cit pro dobře vystavěný f ilmový obraz, který
v tomto případě zcela podřídil stísněné a nervozní náladě snímku. Jeho zatím posledním a ve všech směrech nejvýraznějším režijním počinem je loňské Metro Manila. Líčí tu osudy vesnické rodiny, která se do filipínské metropole vydává hledat obživu, ale místo vysněného štěstí naráží hlavně na podvody a zločin. Hlavní hrdina Oscar získá práci u společnosti převážející cennosti a hotovost, kde ho pod svá křídla vezme zkušený kolega. Ellis citlivým a atraktivním způsobem rozehrává sociální drama s prvky thrilleru, kde klíčovou roli hraje odpovědnost vůči bližním, hrdost a odhodlání dosáhnout cíle všemi prostředky. O to se ostatně svým stylově proměnlivým způsobem ve svých fi lmech snaží i sám režisér. (ol)
9
Good News Everybody
Jack Strong Hvě ězda a 8:3 30p pm
Exhibition Opening: Faces of Summer Film Schools Cafe Portal 5:00pm
The photographer Marek Malůšek has been taking photos at the SFS since 2002. He’s been documenting festival programme, doing photo reportages and portraying festival guests. It’s your chance to fi nd out who’s loved by the camera and who isn’t, whom you know and whom you don’t know — and then have a coffee. Ivan Hlas SFS Music Stage 7:30pm
Considering his films, you could be forgiven for thinking that Agustí Villaronga is a man out of this world and of a rather violent bent. In fact, he’s a very warm Balearic gentleman who is willing to talk enthusiastically about everything regarding his compelling films.
The Polish are fascinated by his story: Colonel Richard Kukliński, probably the most significant CIA mole during the Cold War, handed over about 40,000 pages of confidential material to American agents. The director Pasikowski used the spy story of a patriot who played with Soviet comrades as a cat with a mouse to the full.
The Paths of Glory
Ondřej Lipár
The composer, lyrics writer, rock singer and guitarist Ivan Hlas became famous mainly for his songs written for the legendary Czech musical film The Jackal’s Years, which got the Czech Lion award for the best fi lm score. Come to fi nd out for yourselves why he’s so popular with the Czechs. Rekola – bike sharing
Are you fed up with lying on the grass? Are you always late for screenings? Then why don’t you register at the stand in front of Hvězda and rent a pink bike — it costs just CZK100 for 4 days. The bikes can be returned by using a mobile phone app or sending a text message. Greenaway, Eisenstein and Indians Slovácké muzeum
Come to see an exhibition of the drawings made by Peter Greenaway to be used in his ongoing project Eisenstein in Guanajuato. The pictures inspired by the pre-Columbian pottery depict — for Greenaway typically — sex and death, and in the film, they’ll be attributed to Eisenstein’s lover from Guanajuato. The figures have bony heads and legs or extremely large genitalia — or both.
10 10
When did you decide for a career in fi lmmaking? When I was 14; I went to a Jesuit school and one of the clergyman who taught us had studied in Rome under Rossellini. And once he came back, he organized a short class, showing us a number of films — fi lms that were different from what we would watch back then. I didn’t understand everything but I realized I loved cinema, so I started reading books about semiotics by Christian Metz and Karl Reisz’s books about editing. And when I was 17, I began working as an actor and costume designer. Your fi lms are among other things about childhood and about growing up. Do you think that this stage determines your personality? Childhood is important. What happens when you’re a kid basically determines what will happen to you in future. I made 4 or 5 films about young people who survived a war or who went through a tough time. These people may choose a wrong path to take. But it’s important to reflect this situation. I don’t want to judge, I don’t want to preach — I just want people to think.
Your fi lms are often very violent. Why is that? Look at Haneke. He works with violence in a very distinctive and useful way. I can relate to it better than to American fi lms, where you see perhaps a dozen people die within fi rst five minutes but you don’t feel a thing — it’s just a game. Haneke kills off a single character but you know what it really means. And that’s very important, because then you’ll also come to realize the essence of evil. You’ve got to explore the inner feelings of someone who’s willing to kill — which is what I try to do; I try to understand, not to absolve. You’re a director, screenwriter, costume designer and university lecturer. But what do you enjoy most? Directing, there’s no doubt about it. I enjoy writing but I’m not able to write a book. I write my own scripts though — I enjoy writing down my ideas, while thinking about their fi nal form. I used to be afraid of shooting fi lms, because of the number of people involved, but now I don’t mind. Finally, I feel good on the set.
English friendly
Sporttovn ní hala 12 2pm
The SFS marks the 100th anniversary from the beginning of WWI with a still impressive Kubrick’s indictment of military incompetence. Kirk Douglas plays an officer who tries to save three soldiers irrationally accused of cowardice. This grim yet intelligent fi lm fits in with Kubrick’s icy view on the human race and is famous for its camera rides through trenches.
Sexmission Klub ku ultu uryy 5:3 30p pm
Two men decide to volunteer for a cryogenic experiment, hoping to be revived in only a few years. But they are up for a surprise: they awake after 50 years to a completely different society, consisting only of women. Suddenly, they are the only two living specimens of the male sex.
Kecy po dvou deci
Nechápu ty, co točí sociálněrealistický filmy, aniž by si něco prožili. Když jsem byl malej, bydleli jsme celá rodina v kabince veřejnýho záchodku.
V patnácti jsem přišel na to, že můj otec je ve skutečnosti moje sestřenice z druhýho kolene.
Ve dvaceti jsem pak prodal pravou plíci, abych měl na školný, a z levý jsem zaplatil ségře potrat.
Dyť jsem řikal už na začátku, že vám půjčim.
Filmo ovka a čty yřic cetilettá! 199 97– –200 00
V roce 1997 se Letní fi lmová škola rozmáchla – vzrostl počet filmů, které byly nově rozděleny do několika cyklů, pozvání přijala například legenda íránské kinematografie Abbás Kiarostamí, konala se první tisková konference… A potom přišla potopa. Velká voda vyhnala přehlídku z Uherského Hradiště do Jihlavy, takže bylo nutné narychlo shánět ubytování pro tisícovku ohlášených návštěvníků a poupravit program. Ale účastníci, Kiarostamí i celá Filmovka ve zdraví přežili a následující
Hlavní pořadatel
Hlavní partneři
rok se festival vrátil zpátky do Hradiště. Na sklonku tisíciletí pak LFŠ oslavila čtvrtstoletí, provedla koncepční změny, které ji ještě více přiblížily otevřeným letním festivalům, a trhala rekordy v počtu diváků, fi lmů i pestrosti doprovodného programu. „Přijel jsem za atmosférou, výbornými filmy i lidmi,“ svěřil se na jednom z ročníků slavný fotograf Jindřich Štreit. To divadelní režisér J. A. Pitínský si všiml něčeho jiného: „Je tu víc holek než kluků. A většinou chodí v černém oblečení.“ (šk)
Finanční podpora
Hlavní mediální partneři
Mediální partneři
Regionální mediální partneři
Ofi ciální pivo
Partner komunikace
Partner techniky
1MBLÈUPWBDÓQMPDIZQPDFMÏė3
Spolupráce
Filmové listy No4 pro vás vytvořili: Iva Přivřelová (šéfredaktorka), Klára Kolářová, Jan Gregor, Adéla Kabelková, Štěpán Kučera, Ondřej Lipár, Veronika Trestrová (redaktoři), Denisa Streublová (korektury), Elmar Tausinger (grafika), David Kumermann, Marek Malůšek (fotografové), Klára Měsíčková, Martina Bubíková (asistentky), Jakub Plachý (kresba komiksu), Adéla Kabelková, Klára Kolářová (text komiksu). Agentura NP (tisk)
První poslední
11
ef
čas/místo
str. brožury/R
název cz/en
typ/délka/rok
jazyk
hosté
ef
time/place
brochure page/R
name cz /en
type/lenght/year
language
guests
40 / Čt 31. 23.30 43 / Čt 31. 12.00
Ach, Carmelo! / Ay, Carmela! Kat
cv/102/1990 cv/90/1963
španělsky česky
51 / St 30. 15.30 61 / Út 29. 11.30
Ztřeštěná / The Mad Miss Manton Za ty v nebezpečí / For Those in Peril
cv/80/1938 cv/92/2013
anglicky anglicky
71 / Pá 1. 21.00 76
Alexander Hammid: Pásmo 4 - Léta s Mayou Derenovou Past na kočky
blok/51/ cv/92/1986
bez dialogů maďarsky
60 / St 30. 9.00 44
Everyday Černý chléb
cv/90/2012 cv/108/2010
anglicky španělsky
David Forrest Agustí Villaronga
96 110 79
Březový háj Sci-fEast uvádí: Specifika východoevropského sci-fi filmu Návrat Agnieszky H.
cv/99/1970 přednáška/90/ cv/77/2012
polsky česky česky
Olgierd Lukaszewicz Adéla Mrázová Krystyna Krauze
84 100
Rodičovská anabáze Stezky slávy / The Paths of Glory
blok/78/ cv/88/1957
anglicky
127 / Út 29. 13.00
Doprovodná dílna k výstavě Pravěk kinematografie
výstava/300/
bez dialogů
110
Letní filmová akademie: Produkce
přednáška/90/
česky
117
Starší Večerníčky - Zdeněk Smetana
blok/57/
česky
cv/87/1929
bez dialogů
cv/100/1956
francouzsky
Mylene Bressonová
Eliza Rycembel, Mateusz Wieclawek
Pondělí 28. 8.30
ef
Kino Hvězda Slovácké divadlo 9.00
ef ef
Kino Reduta 1 Klub kultury
David Forrest
9.30
Kino Mír Sportovní hala 11.00
ef
Kino Hvězda Slovácké divadlo 11.30
Kino Reduta 1 Kino Reduta 2 Klub kultury 12.00
ef
Kino Mír Sportovní hala 13.00
Kino Reduta 1 13.30
Kino Reduta 2
Tomáš Hoffman
14.00
Šapitó Kabinet Múz 14.30
ef
Kino Hvězda
53
Slovácké divadlo
47
Piccadilly (hudební doprovod: Kittchen) / Piccadilly (music: Kittchen) K smrti odsouzený uprchl
125 39 82
Debata u kávy s Karlem Cudlínem Život Lazarilla z Tormesu Slib
diskuse/60/ cv/120/1959 cv/97/2014
česky španělsky polsky
83 110 50 / So 2. 9.00
Bídák, nebo hrdina… Lekce filmu podle Olgierda Łukaszewicze Rozmarná žena / Vivacious Lady
blok/90/ lekce filmu/90/ cv/90/1938
bez dialogů polsky anglicky
Jan Haluza Olgierd Łukaszewicz
81 48 / Pá 1. 9.00
Zakázané uvolnění Kapsář / Pickpocket
cv/77/2014 cv/75/1959
česky francouzsky
O. Sokol, V. Frič, D. Strejc, Z. Stavná Mylene Bressonová
100 76
Vyprávěj mi o Praze Sexmise / Sexmission
kf/30/1973 cv/116/1983
finsky polsky
Olgierd Lukaszewicz, Pavel Hajný
84 42
Krize zvaná vztah Elisa K.
blok/87/ cv/71/2010
bez dialogů katalánsky
Monika Králová, Hana Vorlová, Ondřej Pavliš Ignacio Navarro
121
Ivan Hlas
koncert/90/
119
Divadlo U stolu Brno - Ivan Martin Jirous, Františka Jirousová: Magor
divadlo/80/
bez dialogů
82 100 / Pá 1. 9.30
Jack Strong Velká iluze / Grand Illusion
cv/127/2014 cv/114/1937
polsky, rusky francouzsky
77 60 124
Muži revoluce Rozbitý svět / Broken Jen pro ten dnešní den stojí za to žít, Saxano!
sf/67/2012 cv/91/2012 koncert/120/
slovensky anglicky bez dialogů
62
L.A. Zombie
cv/62/2010
bez dialogů
103 105
Něžné vlny Jáchyme, hoď ho do stroje!
cv/96/2013 cv/95/1974
česky česky
74 62 83 123
Krakatit Příběhy Richarda O. Bouřlivá země / Land of Storms DVA (Pancake DJ set), Jimmy Pe, GLGN
cv/97/1948 cv/75/2007 cv/107/2014 party/150/
česky francouzsky maďarsky
100 54 / So 2. 18.00
Až vyjde měsíc / Moonrise Kingdom Kanibalský sex
cv/95/2012 cv/102/1980
anglicky francouzsky
43 / Pá 1. 12.00 51 / Pá 1. 23.30
Národní puška Zuzanka v nesnázích / The Major and the Minor
cv/95/1977 cv/100/1942
španělsky anglicky
69 / Čt 31. 11.30 77 / St 30. 17.30
Alexander Hammid: Pásmo 2 - Česká léta Od Fica do Fica
blok/64/ cv/80/2012
česky slovensky
59
Somers Town
cv/71/2008
anglicky
David Forrest
97 96
Poslední školní autobus / The We and the I Generál Nil
cv/103/2012 cv/125/2009
anglicky polsky
Olgierd Lukaszewicz
42 / Čt 31. 9.00 110 61
Vítáme vás, pane Marshalle! Screwball: Americká komedie ve 30. letech Za ty v nebezpečí / For Those in Peril
cv/95/1952 přednáška/90/ cv/92/2013
španělsky česky anglicky
Rafael Maluenda Věroslav Hába David Forrest
15.00
Kavárna Respekt Kino Reduta 1 Klub kultury 15.30
ef
Kino Mír Kino Reduta 2 Sportovní hala 17.00
ef
Kino Hvězda Slovácké divadlo 17.30
ef
Kino Reduta 1 Klub kultury 18.00
Kino Mír Sportovní hala 19.30
Hudební stage LFŠ 20.00
Šapitó Kabinet Múz 20.30
ef ef
Kino Hvězda Slovácké divadlo 21.00
ef
Kino Reduta 1 Klub kultury Šapitó Letní poloha
David Forrest
21.30
Sportovní hala 22.00
Letní kino RWE Letní kino Smet. sady 23.30
ef
Kino Hvězda Kino Reduta 1 Slovácké divadlo Šapitó Kabinet Múz 23.59
ef
Klub kultury Sportovní hala Úterý 29. 8.30
ef
Kino Hvězda Slovácké divadlo
Rafael Maluenda
9.00
Kino Reduta 1 Klub kultury 9.30
ef
Sportovní hala 11.00
ef
Kino Hvězda Slovácké divadlo 11.30
ef
Kino Reduta 1 Kino Reduta 2 Klub kultury
Veškerý program včetně odborného je veden v českém jazyce, případně tlumočen, projekce pak s českými titulky. EF – English Friendly, CV – celovečerní snímek/full-length film, SF – středometrážní film/medium lenght film, KF – krátký film/short film, R – repríza/reprise
Program dne / Daily Programme
