3. díl
ŠperkaŘ Ročenka
2012
Zlatnický časopis
Šperkař
lze zakoupit v Turnově: Knihkupectví – antikvariát, ul. 5. května 704 Kniha Českého ráje, Hluboká ulice 280 Kniha u Jizery, Palackého 440 Galerie Granát, Nám. Českého ráje 4 Muzeum Českého ráje, Skálova 71 Informační středisko, Nám. Českého ráje 26 v Železném Brodě: Městské muzeum, Nám. 3. května – Informační středisko v Jablonci nad Nisou: House of beads & Jewellery, Nádražní 6 (u prodejny Soliteru) v Liberci: Opravy a prodej šperků Ateliér PEGA Nákladní 456 Časopis je vydáván na internetových stránkách: http://gemologie.turnovec.cz/2012/04/05/turnovsky-sperkar
Šperkař 3/2012 Regionální odborný zlatnický časopis Libereckého kraje pro zlatníky a příbuzná řemesla. Liberec, Jablonec n/N, Železný Brod, Turnov Obsah:
str.
Sedlecká monstrance
2
ZLATNICKÉ TECHNIKY: Modelovací stříbro
6
Litinový šperk a šperk z chirurgické oceli
9
Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská
11
Bohuslav Balbín
14
Pozvánka na výstavu ozdobných kamenů z Českého ráje 17
Doplňky – krátké zprávy a oznámení
20
A. KARČ: Příručka pro zlatníky (pokračování)
22
ŠPERKAŘ vydává Atelier PEGA Turnov redakce RNDr. I. Turnovec, DRAHOKAM Turnov, Ing. M. Frydrych a kol., Atelier PEGA Turnov, foto Aleš Bartoš Turnov schváleno MK ČR 20569 ročenka 2012 díl 3
1
Šperkař 3/2012 Pozlacená gotická sedlecká stříbrná monstrance v pouzdru. Originál byl zhotoven na přelomu 14 a 15. století.
SEDLECKÁ MONSTRANCE.
Ing. Miloslav Frydrych
Do Kutné Hory se 26. června vrátí originál sedlecké monstrance do katedrály Na nebevzetí panny Marie. Monstrance byla uložena v Národní galerii v Praze. Je to jedna z deseti dochovaných monstrancí v Evropě. Jde o unikát který má nesmírnou uměleckou i kulturní hodnotu.
Z tohto důvodu Římskokatolická farnost v Kutné hoře požádala o zhotovení kopie originálu turnovského zlatníka Jiřího Urbana, známého vyhotovením kopie císařské koruny Karla Velikého z r. 890 n.l. a Svatováslavské koruny císaře Karla VI. Sedlecká monstrance je velice vzácnou relikvíí. Jedinečná je z důvodu čistého gotického slohu a jedinečnosti jejího zachování. Originál pochází z dnes již zaniklého cisteriánského kláštera v Sedlci, poblíž Kutné hory. Je zhotovena ze stříbra, zlacená, celková výška je 96 cm a hmotnost 18 hřiven (1 hřivna = cca256,88 g, jde o starou jednotku na vážení stříbra). Byla vyrobena na popud arcibiskupa Jana z Jenštejna a uložena v sedleckém klášteře.
2
Šperkař 3/2012 Vrchní část monstrance je vybudována způsobem klasickým v celek „ladný a ušlechtilý“. Monstranci doplňují dva klečící andělé. Postava boží rodičky je umístěna pod centrální strmou stříškou a kalvarie umístěná na vrcholu monstrance. Na podnoži jsou reliefní symboly čtyř evangelistů. Celek monstrance, včetně detailů jsou propracovány citlivě a s vkusem. Detail i celek svědčí o čisté gotice a je předpoklad že monstrance vznikla za doby předhusitské.Dílo vzniklo podle úsudku kunsthistoriků na sklonku XIV.a začátku XV.století. Kutná Hora i další bohatá hornická města v době husitské vytvořili protireformační seskupení. Staly se nepřátely husitů. Sedlečtí mnichové v r. 1421 předvídali nebezpečí napadnutí Kutné Hory ale také Sedlce husitskými vojsky. Proto veškeré klášterní poklady včetně monstrance odvezli do Jihlavy do depositaria na radnici. Pro jistotu však klášterní poklady z jihlavské radnice vyzvedli a s nimi se uchýlili, i s opatem Jakubem, do svého dvorce v rakouském Klostenburku. Sedlecký klášter byl vskutku husity vypálen a částečně pobořen. V roce 1466 v Klostenburku byl proveden soupis inventáře sedleckým opatem Jodokem a monstrance je tam přesně popsána včetně její hmotnosti. O tom, že monstrance byla v depozitu v Klosenburku svědčí i soupis inventáře z 3.května 1530. Klášterní poklad včetně monstrance byl odvezen v r. 1544 do Sedlce, když bylo mnichy z Klostenburku oznámeno sedleckým, že pro pohnutou dobu nemohou za úschovu pokladu ručit. V roce 1611 po vpádu pasovských vojsk do Čech byla monstrance v sedleckém klášteře uchráněna. Pak nastalo období míru a klidu a nebylo proto nutné v letech 1683-1702 kostelní klenoty ukrývat. Proto náhodné nalezení ztracené monstrance sedleckým katem při lovu kavek ve štítě sedleckého kostela je jen pověstí. Monstrance je rovněž uvedena v soupisu inventáře sedleckého kláštera. V tomto období – kolem roku 1700 bylo na monstranci pořízeno lůžko pro hostii. Je velkým zázrakem, že monstrance se dočkala dnešní doby. Kostelní
3
Šperkař 3/2012 poklady byly v době nouze zdrojem finančních příjmů panovníka i cirkevních hodnostářů. Z církevních pokladů se rovněž financovaly opravy kostelů a klášterů. Kutná Hora oplývala nejen hojností stříbra, které bylo více ceněno než v dnešní době, ale také zlatnickými a stříbrnickými dílnami a také zdatnými zlatníky. V roce 1409 byl zlatník Křišťan (v originále označen jako CRISTAN, Goldschmid) konšelem kutnohorským. Byl jím i v letech1410, 1412 a 1420. Je-li velká sedlecká monstrance dílem kutnohorského zlatníka, což je velice pravděpodobné, je jím právě goldschmid Krišťan. Je však otázka, zda tak výtvarně zdařilé dílo netvořil podle skic a nákresů Petra Parléře – gotického stavitele kutnohorské katedrály. Tolik z historie monstrance. Zlatník Jiří Urban přijal nesnadný úkol. Při zhotovování kopie gotické
Jiří Urban při práci na monstranci
4
Šperkař 3/2012 monstrance bylo nutné se vžít do doby jejího vzniku a pochopit styl starého mistra zlatníka. Jiří Urban dřívě než se pustil do práce v kovu, musel podrobně zdokumentovat fotograficky i kresebně celou monstranci, včetně proměření proporcí jednotlivých částí. Zvolit si pracovní postupy a teprve pak se mohl pustit do práce v kovu. Při práci si porovnával již hotovou část s originálem. Po čtrnácti měsících kopii sedlecké monstrance dokončil.
Monstrance v ateliéru Jiřího Urbana před dokončením. Chybí ještě gotické patky po stranách monstrance.
Nákres a hotová patka monstrance
5
Šperkař 3/2012 ZLATNICKÉ TECHNIKY. Modelovací zlato a stříbro. Ing. Miloslav Frydrych
Zlatnická technika modelování šperku v modelovací stříbrné hmotě do určité míry zastupuje techniku montovanou. Posouvá zhotovování šperků do oblasti modelování drobné plastiky. Tato zlatnická technika vznikla v devadesátých letech minulého století v Japonsku. Spojením speciální keramické hmoty s mikroskopicky zrněným stříbrem nebo zlatem vznikla nodelovací hmota, ze které lze vymodelovat šperk, doplnit jej polotovary ze stříbra ryzosti 925/000 a kombinovat je se sklem nebo kameny, které v žáru nepopraskají, nebo nezmění barvu pří vysušení a vypálení modelovací hmoty, která se právě vypálením při teplotě cca 900° C změní spečením na kovové stříbro. Drahokamy,které při vyšší teplotě popraskají nebo změní barvu s e musí do šperku zalepit speciálnín lepidlem, nebo zasadit do předem vymodelovaných úchytů. Modelovací stříbro a zlato je zřejmě aplikací práškové metalurgie na podmínky krásného předmětu – šperku. Tato zlatnická technika je rozšířená v Japonsku, v Evropě pak ve Velké Británi, odkud se postupně dostává do kontinentální Evropy. V Česku se začalo experimentovat s modelovacím stříbrem od roku 2009, kdy u nás začalo být modelovací stříbro a zlato prodávané v internetových prodejnách. Používané nástroje Vedle běžných zlatnickách nástrojů, se pracuje s miniaturními vykrajovacími formičkami, malířskýmy štětci malých velikostí. Dále pak se používají jemné vyleštěné tvarované kovové špachtličky a hladká keramická glazovaná dlaždice jako podložka k modelování šperků. Gumová razidla s ozdobami a nenapíjivé materiály (plastové nebo umělohmotné, strukturované destičky, igelit). Hrací karty na vymezování sily váleného plátku z modelovacího stříbra. Dále je nutný váleček na válení plátků. Je potřeba také dřevěné vřeteno
6
Šperkař 3/2012 na modelování prstenů, podkladové papírky, šídlo s ostrou špicí, modelovací špachtle zakončená kuličkou, pletací jehlice, čalounická jehla, dřevěná kulatá párátka. Ocelová lesklá hladítka (kletaly) na kov. Jemné ocelové kartáčky, mosazné katáčky, tužka-kartáček s laminátovými štětinami. Ostré hroty na rytí v patentním držátku. Voda na navlhčování modelovací stříbrné hmoty, mořidlo, sírná játra, líh, leštící látka na stříbro. Stříbrné polotovary a mechanismy ryzosti 925/000. Po vypálení šperku má stříbro ryzost 950/000, je tedy téměř ryzí. Na utemování tohto stříbra se používají hladítka nebo malé omílací bubny s drobnými ocelovými kuličkami a tělísky. Technický postup práce. Modelovací stříbro se prodává v hrudkách, nebo i v hotových listech stříbrného modelovacího papíru. Pro potřeby výroby filigránových modelů se prodává modelovací hmota v injekčních stříkačkách s různými průměry hubic. Pro zlatnickou výrobu se používá pomaluschnoucí modelovací hmota. Hrudka modelovacího stříbra se vyjme z obalu a prohněte se v igelitivém sáčku aby nevysychala a byla dobře promíchaná a elastická. Podle potřeby se rozválí skleněným válečkem za pomoci vymezovacívh karet (mohou to být hrací karty) na plátek potřebné síly.Nedoporučuje se válet hmotu jen jedním směrem. Válení plátku různými směry hmotu lépe promísí. Pokud chcete modelovat plastiku a pokud budete později v modelování pokračovat, musíte ji dát do vlhkého igelitového uzavíratelného sáčku aby nevyschla. Po vymodelování plastiky je nutné nechat hmotu pomalu vyschnout v teplé místnosti a pak v horkovzdušné troubě na pečení dosušit (cca při 180°C). Čím je modelovací vrstva silnější, tím opatrněji a déle se musí modelovací stříbro vysoušet. Při prudkém vysoušení je nebezpečí popraskání nebo roztržení modelu šperku. Po vysušení se šperk vypálí buď letovací pistoli na kovové mřížce při teplotě 900°C, nebo ve vypalovací pícce s regulací teploty a času zahřívání. Po vypálení má stříbro z modelovací hmoty ryzost 950/000. Při použití stříbra na mechanismy ryzosti 925/000, lze použít puncovní značky
7
Šperkař 3/2012 s označením ryzosti 900 nebo 925/000, což náš puncovní zákon připouští. Takto vzniklý výrobek lze leštit ocelovými hladítky, utemovat v omílacím bubnu nebo eventuelně doleštit leštícím kotoučem na leštičce. K většímu rozšíření této metody brání poměrně vysoká cena modelovacího stříbra – průměrná cena se pohybuje kolem 79,80 Kč/gr. Je to trojnásobek ceny prodávaného kovového stříbra. Výhodou je bezodpadová technologie. Modelovací stříbro, pokud se neznečistí smirkem či prachem, lze použít k dalšímu zpracování nebo k použití na stříbrnou modelovací pastu kterou se retušují a lepí spoje pří výrobě dutých polotovarů z modelovacího stříbra. Adresy internetových prodejen jsou následující: www. rooya.cz www.atelierstribra.cz, www.i-sperky.cz Keltský uzel v podobě hada z modelovacího stříbra. Tmavší uzel je patinované stříbro. Smaltované přéívěšky a manžetové knoflíky z modelovacího stříbra
8
Šperkař 3/2012 LITINOVÝ ŠPERK A ŠPERK Z CHIRURGICKÉ OCELI Ing. Miloslav Frydrych
Začátem 19. století rouzšíření a zdokonalení výroby železa a oceli tzv. Bessemerovou metodou, podnítilo technickou revoluci v Anglii a poté v celé Evropě.
Náramek a křížek ze šedé litiny zhotovený kolem roku 1870
Začínají růst hutě a slévárny na zpracování litiny a ocele. Lijí se užitkové předměty. Následně pak vzniká lidový litinový šperk. Vzniká jako drobná umělecká tvorba slévačů litiny. Lijí z šedé litiny miniaturní hlavičky – kameje, nebo jiné symboly místo kamenů do stříbrných prstenů. Lijí také drobné šperky – prstýnky, náramky a brože. Nevznikla však nikdy hromadná výroba těchto zaujímavých šperků. Na litinové šperky se pomalu zapomnělo. V 60. – 70. letech minulého století byly zajímavé pokusy žákú – kovářů Střední uměleckoprůmyslové školy v Turnově. Ti navrhli a zhotovili sadu železných kovaných šperků, převážně broží, jako maturitní práci. Slo o experimentální pokus který průběhem času zanikl. Počátkem 90 let minulého století byla pro lékařské účely ocel legovaná s niklem. Vznikla tzv. chirurgická ocel pro lékařské účely. Chirurgická ocel odolná proti korozi a zdravotně nezávadná, se začala poznenáhlu uplatňovat i ve šperkařské výrobě. Zpočátku jako nastřelovací náušnice pro malé děti. Chirurgická ocel se začala používat na výrobu piersingů pro ozdobu částí obličeje a těla. Je to móda inspirovaná Afrikou. Našly se specializované firmy, které z chirurgické ocele začaly vyrábět
9
Šperkař 3/2012 prsteny, náušnice, náramky a také hrubé i jemné řetízky. Vyleštěný povrch začaly zdobit dekorem rytý lejzrem, nebo tvořený fotoleptáním. Nevýhodou těchto šperků je, že je nelze zhotovovat a opravovat běžnou zlatnickou technologií. Jsou netečné k letování stříbrnou pajkou i cínování. Materiál lze pouze elektricky svařovat (např. mechanismy k náušnicím). Využívá se pérových osiček nebo pérovacích závlaček při spojování článků náramků. U náramků se rovněž používá pérových osiček jako u hodinek. U řetízků se používají karabiny z chirurgické oceli. Některé typy šperků lze opravovat ale jen technikou nýtování. Velice špatně se odlišují šperky z chirurgické oceli od stříbra či bílého zlata. Slitiny chirurgické oceli jsou na prubířském kameni odolné vůdči kyselinám. Rozeznat se mnohdy dají způsobem zpracování, které vycházi z hodinářské technologie. Kroužky a ani ohnivka u řetízků nejsou letované. Nositelky šperků z chirurgické oceli tyto hodnotí, že jsou poti zlatým šperkům těžší. Cenově jsou však dobře dostupné. Ve větších městech jsou specializované prodejny které nabízejí sortiment šperků z chirurgické oceli. Chirurgická ocel je dnes další moderní materiál ve šperkařství užívaný.
Šperky z chirurgické oceli Náramky, prsteny s leptaným vzorem, písmeno
10
Šperkař 3/2012
STŘEDNÍ UMĚLECKOPRŮMYSLOVÁ ŠKOLA SKLÁŘSKÁ v Železném Brodě Ing. Miloslav Frydrych
Železný Brod známý svojí sklářskou minulostí i přítomností, proslul i svojí Střední uměleckoprůmyslovou školou sklářskou. Škola je rovněž znána z působení sklářských výtvarníků světových jmen, prof. Libeňského a p. Brychtové. Škola byla založena ve dvacátých letech minulého století a čítá 90 let své existence. Za tuto dlouhou dobu se hodně změnilo jak co do výuky žáků, tak i do obsahu oborů vyučovaných. Vyučované obory ve škole lze rozdělit na dvě větve,a to na větev výtvarnou a technickou. Z technických oborů se vyučuje anaytická chemie skla, farmaceutická substance skla,výpočetní technika v chemii, chemická technologie skla, podnikový management v oblasti skla a sklářské výroby. Z oborů výtvarných lze jmenovat: tvorba skleněných objektů – hutní
11
Šperkař 3/2012 tvarování skla, dekorativní a figurální objekty, malba a dekor skla. Jako šperkařské obory by bylo možné zařadit vyučované předměty:
– bižuterie, módní doplňky, autorský skleněný šperk, – broušená a tavená plastika. Škola klade důraz na praktická cvičení žáků, osvojení si práce se skleněnéu hmotou. Nezůstává pozadu ani s předměty dějin výtvarné kultury, technologie skla, výtvarné přípravy a figurálního kreslení.. Broušená a tavená plastika vychází z tradičníního glyptického broušení do drahokamů. Dává plastice nové dimenze a rozlet. Výtvarník vše podřizuje drahému kameni, sklo se však podřizuje výtvarníkovi. Sklo je nádherný materiál svou tvarovou i barevnou přizpůsobivostí, která umožňuje realizovat bezezbytku tvůrčí záměry výtvarníka. Svébytným oborem jsou skleněné šperky a bižuterie. Pro zhotovování šperků se kromě skla používají i obecné kovy.
12
Šperkař 3/2012 Stačí zajít do školy v den otevřených dveří,nebo na prázdninové výstavy prací žáků. Široké chodby školy se stávají se stávají výstavní síní a škola se má čím pochlubit. Doménou školy jsou skleněné figurky – miniaturní barevné plastiky, tak půvabné a roztomilé ve svém pojetí a provedení.
OD 15. BŘEZNA DO 22. DUBNA PROBĚHLA V PRAZE VÝSTAVA TURNOVSKÉ STŘEDNÍ UMĚLECKOPRŮMYSLOVÉ ŠKOLY VE VÝSTAVNÍ SÍNI SENÁTU ČESKÉ REPUBLIKY NA VALDŠTEJNSKÉM NÁMĚSTÍ. VÝSTAVA SE KONALA POD ZÁŠTITOU SENÁTORA PhDr. JAROMÍRA JERMÁŘE.
13
Šperkař 3/2012 BOHUSLAV BALBÍN (1621-1688) RNDr. Ivan Turnovec
Tento český katřolický duchovní,historik a vlastivědný badatel, pocházel z rodu drobné katolické šlechty, spjaté s městským prostředím (Balbínové z Vorličné). Narodil se 3. prosince1621 v Hradci Králové. Po studiích se stal členem jezuitského řádu.Postupně učil v řádových kolejích v Kladsku, Praze, Brně a Jindřichově Hradci. Zajímal se o historii a přírodu. Stal se v roce 1661 oficiálním historikem české řádové provincie. Působil v Českém Krumlově, Jičíně, Klatovech a Opavě. Nevyhnul se konfliktům s císařskými úředníky. Nejrozsáhlejším Balbínovým projektem měla být enciklopedie informací o Čechách „Miscellanea historica regni Bohemiae“, plánovaná do třiceti svazků. Balbín však stačil vydat jen 8 knih z první a 2 knihy z druhé dekády Miscellanea historica regni Bohemiae (Rozmanitosti z historie Království Českého), která byla vydána v roce 1679, z knihy cituji: ”Někdo by mohl považovat za velký hřích,kdybych mezi dary české země opomenul mlčením vzácné drahokamy a perly (pozn. říční perly se v té době nacházely v Otavě a jejich přítocích v Jižních čechách a říčkách náchodského panství). Tímto věnem obdařila příroda českou zemi v takové šrědrosti, že ji lze přirovnat k bohaté matce, která
14
Šperkař 3/2012 shání, ba přímo hromadí pro svou dceru na vdávání skutečné poklady, všechno to, co je milé ženskému světu. V přehlídce těchto pokladů se dovolávám svědectví předních znalců, kteří u nás v Čechách dlouho bydleli a s touto věcí přišli do styku. Jsou to Belgičan z Brugg Anselmus Boetius de Boodt, komorník Rudolfa II., a opatrovník jeho vzácných kamenů,dale lékař a přední alchymista Osvald Collius. Na tomto místě připojím i Agricolu a Sennerta Schródera, z našich pak Stránského a Theobalda. Neni divu, že se první dva mužové tak vyznali v našich českých drahokamech, když měl císař Rudolf velkou zálibu v těch věcech a vlastnil takové sbírky, že se podle mého názoru nevyskytl po dlouhou dobu v Evropě vladař, který by se mohl Rudolfovi vyrovnat v tomto zájmu a královské důkladnosti, máme-li na mysli množství a pozoruhodné hledačské štěstí...“ „...O českém mléčném achátu, nacházejícím se u českého města Stříbra, vykládá Boetius, že je obzvlášť půvabný, často je totiž jakoby pokropen černými body a červenými skvrnami. Achát a jaspis jsou velmi známé drahokamy všech barev. O jakémsi drahocenném kotouči z českého achátu, jemuž příroda vtiskla jako hříčku podobu lidské tváře, a který byl darován císaři Rudolfu II. jsem pověděl již dříve. Mohu snad něco o jaspisu. V Čechách se ho nachází tolik ,že už málem přestává být vzácným kamenem.” „V české zemi” říká týž Anselmus „můžeme sbírat červené, rudé, bílé a pestře zbarvené překrásné jaspisy, vytvořené podivuhodným uměním přírody, a to ve značném množství, takže z nich lze vytvářet
15
Šperkař 3/2012 i velké sochy. Drahokam heliotrop je zelený s červenými žilkami nebo též body a říká se mu orientální jaspis“. Ani o tento kámen není česká země ochuzena a Boetius připojuje toto: „Pohár vyrobený z tohoto kamene se prodává obvykle za 200 tolarů.” K jaspisu připojují znalci drahokamů také ledvinový kámen, o jehož českém původu a prodeji v Praze hovoří mnou vychvalovaný Anselmus Boetius. „Nový druh kamene vydalo před několika málo lety Labe, ten král našich řek. Předtím jsme ten kámen vlastně neznali. Možná ovšem, že právě v Labi jej poměrně snadno nalezli klenotníci, kteří se zabývají úpravou drahokamů. Jsou to bilé kamínky, jež vytahují z labského dna především u královského města Ústí (nad Labem). Vybroušeny, vyrovnají se lesklému diamantu, pokud jej dokonce nepředčí. Lidé,kteří se u nás zabývají obchodem s českými drahokamy, mu říkají labský kámen (s největší pravděpodobností šlo o některý ze zeolitů, pravděpodobně analcin – pozn.it). Všechny kamínky jsou bez poskvrny, ale nikdy jsem neviděl kámen, který by velikostí převyšoval třešňovou pecku. Tento kámen si zaslouží větší cenu pro svůj příjemný a zářivý vzhled. Množství z něho dělá laciný materiál a protože nemá jméno a není oceňován jako drahokam, říkají mu jen kámen...“ „Císaře Rudolfa II. Je možno nazývat českým Šalamounem. Jméno Šalamoun mu přísluší proto, že ve zlatě, stříbře a drahých kamenech s ním lze stěží porovnat jiného vladaře kromě Otakara, kterého pro množství zlata nazývali zlatým králem, nebo Karla IV., který při stavbách používal místo kamenů drahokamy a do cementu vléval pravé zlato, jak je možno vidět na Karlštejně a jinde”.
16
Šperkař 3/2012 Pozvánka na výstavu ozdobných kamenů z Českého ráje RNDr. Ivan Turnovec
V muzeu v Lomnici n. Popelkou bývají každé léto pořádány ve spolupráci s místními sběrateli a brusiči kamenů zajímavé výstavy pro veřejnost. Hlavně jsou vystavovány acháty, jaspisy, karneoly a nejrůznější araukarie z okolí, které jsou jejich chloubou. Letošní, v pořadí již šestnáctý ročník výstavy s tradičním názvem: Drahé kameny a minerály bude mít vernisáž 15.7. a potrvá do 2. 9. Návštěvníkům bude zpřístupněna hlavně sbírková kolekce Mgr. Jiřího Slámy, doplněná ukázkami ze sběrů dalších lomnických kamenářů. Výstava doplňuje stálou expozici muzea, která je zde od roku 1994, jejím základem je sbírka místního profesora Rendy, pocházející z devatenáctého století. Nyní je doplněna i o novější nálezy, které muzeum v minulých letech získalo. Díky rozrůstajícímu se sbírkovému fondu je přáním pracovníků muzea i místních sběratelů, aby byla stálá expozice výrazně rozšířena. Na následujícím obrázku je vstupní část muzea, kde bude výstava instalována. Současnost navazuje na historii zdejších ozdobných kamenů a proto si jí dovolím krátce připomenout.
Lomnice se díky svým každoročním výstavám ozdobných kamenů zasloužila o to, že je zdejší město a jeho okolí je známo nejen tuzemským, ale i zahraničním sběratelům a odborníkům. Jedden z organizátorů výstav Luboš Hromádko rád dělá reklamu nejen zdejším achátům ale i širší oblasti, která se získala statut Geoparku UNESCO s názvem Český ráj. Upozorňuje na to,
17
Šperkař 3/2012 že zdejší výskyty !achátů, chalcedonů a dalších forem křemene, jsou vázány na prvohorní sopečnou činnost, ke které docházelo podél podkrkonošského hlubinného zlomu (nazývaného Lužický zlom). V období mladších prvohor se láva ze sopek rozlévala po krajině. Obsahovala velké množství plynů a vodní páry, které vytvářely v tuhnoucí lávě dutiny a postupně je vyplňovaly. Hornina melafyr je matečnou horninou všech achátů a jaspisů.“ Na závěr ještě pár slov k výstavě, na kterou jsou návštěvníci srdečně zváni. Jak bylo uvedeno výše, začínná 15. července a potrvá do 2. září. Společně s hezkými ukázkami kamenů bude expozice doplněna i sérií fotografií, která přiblíží krásu Bozkovských dolomitových jeskyní, vzdálených od Lomnice asi dvacet kilometrů. Fotografie jsou z archivu správy jeskyní a připomenou že příští rok bude jejich malé výročí. Objeveny byly v roce 1948, ke hlavním nálezům podzemních prostor společně s největším podzemním jezerem v Čechách došlo v roce 1958 a v roce 1968 byly zpřístupněny. Jeskyně jsou také součástí zdejšího geoparku. Muzeum je otevřeno denně kromě pondělí od 9,00 do 16,00 hod, o předem ohlášené návštěvy se pracovníci muzea postarají kdykoli. Kontakt je:
[email protected] nebo tel. 481671872, nebo 607724977.
Bozkovské jeskyně – největší podzemní jezero v Čechách
LETNÍ VÝSTAVA SBĚRATELŮ MINERÁLŮ na Kozákově.
Jako každým rokem turnovský Minerálklub zahájil výstavu sbírkových a šperkových kamenů ve škole v Radostné pod Kozákovem. Výstava bude přístupná po dobu školních prázdnin. Na výstavě lze zakoupit drobné upomínkové předměty.
18
Šperkař 3/2012 Výstava bude otevřena denně od 8 do l8 hodin. Pokud pojedete z Turnova na výstavu ozdobných kamenů v Lomnici nad Popelkou zastavte se také na výstavě v Radostné. Je to při cestě na křižovatce do Lomnice. (FRY)
LAPIS PRECIOSIOR VACCAE RNDr. Ivan Turnovec
Tři latinská slova poutají naši pozornost na jedné z nejstarších map Čech. Pochází z roku 1619 a nápis „Lapis preciosior vaccae“ (kámen dražší dobytka) na ní vidíme v místech, kde se stýkají Jizerské hory a Krkonoše. A vedle je dokonce nakreslena postavička pastevce házejícího kamenem po kravce. Pavel Aretin, rodák z Uherského Brodu, tak na renesanční mapě vyjádřil oblasti nálezů achátů, chalcedonů, jaspisů a dalších drahokamových odrůd. Označil na mapě to, že pruhy prvohorních melafyrových hornin vulkanického původu jsou zdojem zdejšího bohatství. Je otázkou který z vrchů je jeho symbolem. Někdo se domívá že jde o bájný Kozákov, ale může jít o kterýkoli z vrchů kolem Lomnice nad Popelkou, protože zdejší oblast je středem historických výskytů. Jedním z adeptů by mohl být, v současné době zalesněný, ale v minulosti holý vrch Morcínov, odkud jsou krásné ukázky achátů (viz obr.). Na který z achátonosných vrchů kartograf Aretin při sestavování mapy myslel se dnes již bohužel nedovíme.
Bohemia – země drahokamů RNDr. Ivan Turnovec
Pověst o českých nalezištích drahých kamenů se v předvečer třicetileté války lavinovitě šířila Evropou. U dvorů knížat, vévodů a králů se česká zem nazývala „Steinland Bóhmen“, „Behaim rerum gemmarum“ nebo prostě
19
Šperkař 3/2012 „Boemia della Magna“. Vypráví o tom například francouzský cestovatel baron Tavernier ďAubonne, když píše: „Dvě obzvláště nalézáme krajiny v Evropě, v nichž dobývají se kameny barevné a vzácné, totiž v Čechách a Uhřích.“ Historiograf Charles Patin z Lyonu zase mluví o spoustách vzácných českých drahokamů — achátů. Slavný znalec drahokamů osobní lékař císaře Rudolfa II holanďan Anselmus Boetius de Boot věnoval nalezištím českých šperkových kamenů dokonce knihu. Jeho Gemmarum et lapidarum historia z roku 1609 je nejen učebnicí, ale především svědectvím odborníka, který se dokonale vyznal v hledání drahokamů i v jejich uměleckém zpracování. Český jezuita Bohuslav Balbín napsal jen o pár desítek let později s jistým dojetím, že drahokamy jsou „výsadou a dobrodiním, kterými bůh obdařil naši milovanou zem“. Pověst o Českých nalezištích drahých kamenů není jen pověstí. To dokázal geologický průzkum nalezišť drahých, šperkových a ozdobných kamenů. V 70 letech minulého století jej prováděl Ústřední ústav geologický ve spolupráci s Družstvem umělecké výroby GRANÁT a Střední uměleckoprůmyslovou školou v Turnově. O výsledcích geologického průzkumu vás budeme informovat pod názvem BOHEMIA – země drahokamů.
DOPŇKY – KRÁTKÉ ZPRÁVY A OZNÁMENÍ Předplatné. PRVNÍM PŘEDPLATITELEM ČASOPISU PRO ROK 2012 SE STAL MILAN MLEJNEK, MAJITEL BRUSÍRNY ČESKÝCH GRANÁTŮ. Roční předplatné časopisu je 140 Kč a 40 Kč poštovného.Cekem 180 Kč. VÝUČNÍMU OBORU ZLATNÍK A KLENOTNÍK V TURNOVĚ zvoní hrana. (Nekrolog) Z rozhodnutí oboru školství a kultury Krajského zastupitelství v Liberci byl zrušen v Integrované střední škole a Střední odborné škole v Turnově výuční obor zlatník a klenotník. Zrušení výučního oboru je projevem stagnace v zlatnickém oboru. Po 120 letech výuky zlatnbictví v Turnově je tato zrušena stejně jako před lety obor optik a brusič technického a šperkového kamene. Ubývá nás,
20
Šperkař 3/2012 ale po soumraku vzejde nový den. Broušení drahokamů a zlatnictví se nadále vyučuje jako čtyřleté studium s maturitou na Střední umělěckoprůmyslové škole V Turnově. Je také nutné poděkovat učitelům Střední odborné školy za trpělivou výuku zlatniků a hlavně pak učitelce praktického vyučování p. Najmanové,která žákům vštěpovala vědomosti o výrobě granátových šperků. (Fry)
ZLATNICKÉ SYMPOSIUM V TURNOVĚ
Slavnostní zahájení 23. zlatnického symposia v Turnově bylo v atriu Muzea Českého ráje dne 20 června 2012 v odpoledních hodinách. Koncem měsíce symposium skončilo. Šperkařské objekty jsou vystaveny přes prázdniny v turnovském muzeu.
DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ ve Škole uměleckých řemesel a ve Vyšší odborné škole v Turnově.
V předposledním týdnu května v sobotu a neděli jsme měli možnost prohlédnout si školské zařízení obou škol. Byly zde také vystaveny práce učitelů – jejich obrazy a grafické listy. Rovněž byly vystaveny maturitní práce žáků. Zlatníků celkem maturovalo sedm. Nejzajímavější maturitní práce – svítící objekt náhrdelník je na našem obrázku.
maturitní práce
21
Šperkař 3/2012 Ve Vyšší odborné škole restaurátorské zaujaly vystavené návrhy architektonické úpravy a plastik pro náměstí Bohuslava Horáčka, mecenáše Turnova. Bylo možné si prohlédnout restaurátorskou dílnu a restaurované předměty. Práce žáků – restaurované drobné plastiky byly vystaveny ve vitrinách, doplněné fotografickou dokumentací (viz obrázky).
fota restaurovaných předmětů
ANTONÍN KARČ
PŘÍRUČKA PRO ZLATNÍKY, BRUSIČE DRAHOKAMŮ, RYTCE A CIZELÉRY 1922 Odborná škola v Turnově
(POKRAČOVÁNÍ Z MINULÉHO ČÍSLA)
Obvyklá stupnice tvrdosti nerostů zná pouze 10 stupňů; tak zv. velká stupnice, odborníky uznávaná, obsahuje 30 druhů drahokamův a polodrahokamů,
22
Šperkař 3/2012 běžných s nimi a při výrobě šperků. Počíná se diamantem tvrdosti 10. 1. diamant 10 2. korund (safír, rubín) 9 3. chrysoberyl (tzv. smaragd alexandrit) 8½ 4. topas (bílý, žlutý, zlatý) 8 5. spinel (rubín spinel, rubicel, balast rubín) 8 6. hyacint (cirkon, jargon, kornerupin) 7½ 7. beryl (smaragd, akvamarin, zlatý beryl) 7½ 8. cordierit (dichroit, prismatin) 7¼ 9. andalusit 7 – 7½ 10. staurolit 7 – 7½ 11. turmalin (červený, zelený, černý) 7 12. granát (český pyrop, almandin) 7 13. vesuvian (idokras) 7 14. křemen (křišťál, ametyst, topas, danburit) 7 15. chrysolit (olivín) 6¾ 16. hiddenit (lithion) 6½–7 17. kunzit (triphan) 6½ – 7 18. epidot 6½ 19. axinit 6–7 20. opsidian (vltavín) 6–7 21. nephrit (= nefrit, skapolit) 6 – 6½ 22. adular (měsíční kámen) 6 23. tyrkys 6 24. hematit (krevel) 6 25. labrador(it) 6 26. lapis lazuli 5½ 27. opál ušlechtilý 5½ – 6 28. kyanit (disthén) 4½ – 7 29. bronzit 4–5 30. jantar 2 – 2½ Při prodeji bývají ceny obvykle počítány za karát (1 karát 205,5 miligramu, něco přes 1/5 gramu – dělil se na 64 díly). Nyní se počítá na karát, tzv metrický, 200 miligramů a tento karát se dělí na 100 dílů.
23
Šperkař 3/2012
24
Šperkař 3/2012 Zajímavo jest všimnout si některých obchodních názvů, které se nekryjí vždy s obvyklým názvem druhu toho. Diamant zůstává vždy diamantem, ale tzv. brasilský rubín jest červený topas, kapský rubín = granát; sibiřský rubín = červený turmalin; Adelaida rubín = granát; safír mužský = tmavý safír; safír ženský = světlý safír; safír hvězdnatý = safír s lomem světla tvaru hvězdy; safír orientálský nebo girasol, jinak safír kočičí oko = safír se září kruhovitou; safír brazilský = modrý topas; saský topas = topas sněhový; cirkon je vlastně hyacint červený; jargon (mazurský) = hyacint bledě žlutý; český granát (pyrop); kapské rubíny jsou granáty hlinito-hořečnaté; démantoidy neboli urálské smaragdy jsou granáty železito-vápenaté; ceylonský granát = rubín z ostrova Ceylonu; glossular jest zelený granátmelanit = černý granát; achrojat = bezbarvý turmalin; rubelit neboli siderit = červený turmalin; brazilský smaragd = zelený turmalin; chrysolit neboli peridot = žlutozelený turmalin z Ceylonu; dravit = hnědý turmalin; skoryl (součást žuly) = turmalin černý; opál harlekýnský = opál ušlechtilý; girasol = opál s modrými paprsky; onyxový opál = černý opál; voskový opál = žlutý opál; ondolit) okcidentální tyrkys = tyrkys zubní) ze klů zvířat předpotopních); cordierit-dichroit = safír vodový; jolit =safír fialový; safír ostrovidový = safír temě modrý; chrysolit, peridot jest vlastně olivín; křišťál, záhněda, ametyst, citrin, morion, růženín, prasem, kočičí oko, tygří oko avanturin jsou křemeny. Diamanty marmarošské jsou křemenové krystaly z Marmaroše; prohledénčistý křišťál; záhněda (Raquchtopas) = hnědý křemen; morion = tmavohnědý až černý křemen; citrin = španělský topas; růženín = křemen růžový zvláště i v jižních Čechách hojný; heliotrop = jaspis s červenými očky, karneol = chalcedon obecný, chalcedon všebarvý = achát všebarvý; sarder = chalcedon hnědý plasma = chalcedon zelenavý; karneol bílý = chalcedon mléčný; euhydros = chalcedonová mandle s dutinkami naplněnými vodou; chrysachát, jaspis achát = jaspis proužkový; onyx = běločerný achát; chrysonyx = zelený achát; ortoklas = živec draselný; oligoklas živec sodný; labrador(it) = živec vápenatý; amazon (mikroklin) zelená odrůda živce draselného; fluorit = kazivec; apatit = žlutý chřestověc; gagat = černý jantar; hematit (krevel) lesklá ruda železná; ilmenit = tzv. Titanovo železo; rumenit = jantar rumunský, gedanit = jantar vínově žlutý; birmit = jantar birmský (= barmský) (ze Západní Indie).
25
Šperkař 3/2012 Jak pouze z tohoto malého přehledu zřejmo, přerůzná a četná obchodní pojmenování drahokamův a polodrahokamův. K pouhému zapamatování a rozlišování jich nedostává se mnohdy zlatníkům ani jejich odběratelům času ani ostatních možností, když názvy obchodní se tak často střídají a stále množí. Vedle znalosti různých druhů jest při práci s drahokamy a polodrahokamy nezbytnou i vědomost o tom, které kameny snesou tzv. „práci v ohni“ nebo jaká opatření třeba učiniti, aby ohněm nebo kyselinami i jinými chemikáliemi nebyly při provádění prací porušeny. Vědomosti ty se získají jen dlouhou zkušeností v praksi nebo řádným školením. PER LY. Cenou se vyrovnají drahokamům. Vytvářejí se v některých druzích mořských i říčních škeblí. Kuličkové, hruškové nebo pravidelně vejčité jsou nejhledanější. Rozpouštějí se v kyselinách, zvláště octové, vyvinujíce kyselinu uhličitou. Také potem těla (obvykle slaným nebo kyselým) trpí, jsouce noseny déle a přímo na těle; pozbývají lesku a pěkného vzhledu.Tvrdosti jsou nepatrné. Jsou-li navlečeny na šňůry, odlupují se z nich třením při častém užívání šupinky, zvláště kolem těch míst, kde byly vrtány.Trvanlivost drahokamů vůbec nemají. Pozbyvše jednoho svého původního vzhledu, nenabývají ho již žádnými prostředky znovu. Perly mořské mívají zvláště krásný lesk, jemuž se nevyrovná lesk perel říčních (sladkovodních, též u nás v Otavě nalézaných). Nejvýznamnější naleziště perel jsou kolem ostrova Ceylonu, potom v Perském zálivu a v Indickém oceánu. Protože dodávky se staly řidšími, stoupla cena perel velmi značně. Lov jejich a obchod s nimi jest skorem výhradně v rukou Indů, a proto jest vlastní příčina úbytku jejich na trhu pro nás dosti nejasná. Bývají zhusta napodobeniny; zvláště dokonalé imitace jejich pocházejí z Paříže a nověji i z Japonska, kde i uměle perlorodky pěstují. KO R ÁLY. Také korálů se užívalo od nepaměti ve šperkařství. Ač móda jejich oblibu mění, udržují se stále na trhu. Dnes se těší oblibě zvláště druhy bledě růžové, jež se k nám dovážejí zvláště z Itálie k dalšímu k dalšímu zpracování již upravené, t.j. broušené hlazené i leštěné. Jak známo, jsou korály produktem drobných mořských polipů. Loví se zvláště v moři Středozemním; nejdražší pocházejí z Japonska. Jsou nepatrné tvrdosti a dají se dobře leštiti. Zvláště oblíbeny jsou v Orientě, především v Indii a v Číně. Často se napodobí ze skelné masy, sádry nebo z pálených červeně zbarvených kostí aj.
26
Šperkař 3/2012 CH Y BY drahokamů. Pro různě se vyskytující vady a chyby drahokamů se vžila u odborníků zvláštní pojmenování. Bezvadné drahokany se třídí na nejlepší (prvotřídní), ojedinělé a pod. Některá pojmenování vad drahokamů jsou: Písek t.j. jednotlivá zrnka odchylného zbarvení a cizího původu v kameni uzavřená; prach jsou podobná zrnka, ale jemnější a místy nahromaděná; p r ach jsou podobná zrnka, ale jemnější a místy nahromaděná; mr ačna jsou zamženiny v kameni, různě zabarvené, jež, postoupí-li při vybrušování na povrch, způsobují mdlý vzhled a nepřipouští řádného vyleštění ploch; p r ap o r jsou bělavé páskovité zúženiny, vznikající uzavřením prázdných nebo tekutinou naplněných pórů a způsobující mdlá místa na povrchu; p é r a , nepatrné trhlinky a rysy, často pouze pod drobnohledem zřetelné, které se mohou časem rozšiřovati (zvláště pro příliš těsné spětí při zasazování apod.), čímž se pak kámen stane neprůhledným; někdy se přihodí bez spolupůsobení fysických příčin, že kámen praskne a vypadává; l e d ové sk v r ny neboli jíní jsou zamželá a mdlá místa, vznikající přílišným zahřátím kamene při vybrušování. Um ě l é k am e ny (napodobeniny, imitace). Při značné oblibě drahokamů a pro jejich nedostatek, jenž často z obliby té plyne, dospělo se též k různým více nebo méně zdařilým náhražkám. Do obchodu přicházejí též kameny tzv. doublované; jeichž hořejší tenká destička, bezvadná a pravá, spočívá na silné spodní vrstvě méněcenné – vznikají tedy slepením dvou menších kamenů, čímž se získává jeden větší. Při tomto způsobu jest drahokam slepen sice z dvouch, ale pravých částí. Jindy jsou pouze hořejší vrstvy pravé, ale spodek je nepravý, ze skloviny apod. Nejvíce se vyskytují dublety, jež mají hořejšek z pravého indického granátu, na které v mufli (šamotové pícce) byl nataven spodek z barevného skla. Dříve, kdy nebylo známo takové „nastavení“, bylo užíváno křišťálu, na jehož vyleštěný spodek se přilepilo barevné sklíčko. Ten způsob není zvláště trvanlivý, jest samozřejmo; užívá se ho podnes, zvláště při naopodobení pravých smaragdů. Rovněž se vyrábějí duté doublety; při těch dutý vnitřek vyplněn barevnou tekutinou. Někdy bývají napodobeniny toho druhu mistrně provedeny, že uvádějí i zkušeného odborníka do rozpaků. Nejrozšířenější jsou napodobeniny ze ske ln é mas y (pasty). Bývají to
27
Šperkař 3/2012 imitace zcela jasných diamantů, rubínů, smaragdů, safírů i topasů aj. Co jim však obyčejně chybí, jest dostatečná tvrdost; ačkoliv dosahuje se leštěním značného lesku, imitace takové nebývají trvanlivé, nošením se stávají mdlými a nevzhlednými. Nověji přicházejí na trh drahokamy tzv. synthetické, vyrobené cestou chemickou, které se složením svým značně přibližují hmotě pravých drahokamů. Touto vědecky chemickou cestou zvláště dobrých výsledků dosaženo již při umělých rubínech aj.
28
Náhrdelník: Eliška Lhotská, 2008, mozaiková technika, obor šperku, Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská, Železný Brod
cena výtisku: 35,- Kč
Experimentální šperk Prsten zhotovený z kosti, hlavice osazená českými granáty Současná tvorba. Zlatnictví Kamenářský dům, Turnov. Zhotoveno v roce 2011. Na přední straně: Stříbrný zoomorfní náhrdelník s křišťálovou kuličkou. Zlatnický Atelier Tomáše Procházky, Turnov, 2011.
