28 Komise pro jadernou techniku při radě Českéi-o svazu VTS
Komitét pre jadrcvú techniku pri Slovenskéj radš VTS
Československá komise pro atomovou energii
5.
CELOSTÁTNÍ
K0XE2iU3ř:C3 0 Listooad
VLIV
Č^SKC CLOVJK 3LÍCH
Autoři:
1970
ZA:A,:OVÍNÍ
3K
2:;£.R3IU V
JAD3RIÍJÍ
Z
FODÍIÍíSJÍCH
DO ROKJ
Ing« Jan Pusehnán
pALivozirrsGJS řičící Praha 2, Slezská 9.
VÍSOBIJÍ
ELSKTRIZÁČííí SOUSTAVY
Irj.^,. Jan Taller
TRO
:TA
1985
Y
We regret that some of the pages in the microfiche copy of this report may not be up to the proper legibility standards, even though the best possible copy was used for preparing the master fiche.
mm.
- 1 -
elektřiny je neódlučitelnýín průvodním jevem rozvoje každého národního hospodářství & Mezi ukazateli rozvoje národního hospodářství a ukazateli rozvoje spotřeby elektrické energie existují u r č i t é zákonitosti a vztahy, k t e r é je třeba re»peítetovát,- nemá-llv dochá«et k občasným nebo trvalým krizím àebo aspíCsím v národn| ekonomice. Tyto skutečnosti jsou dostatečně známy a jejich objasňováním se zabývala a zabývá řada studií 6 výzkumných prací, jejichž úkole;&J^e posunout poznání t> jekách vzájemných vazbách;na maximálňi^možnóu úroveň přesnosti, p ř i j e j | p l respektování v rozvogovýcn pládffch by by 1 > a j i š t ě n žádoucí plynulý h a bezkrizový ekonop.cký r.pzv0^3=^společnos^ti. V toicto referátu ee ne zabýváme rozbořeni spotřeb elektrické energie a stanovením .jejiph velikosti v průběhu příštích „let, .nýbrž pro objasnění některých souvisí d š t í s tématem t é t o ^ráce používané výsledWû některých ze zmíněně-oblast i ^pracovaných studií." *". = ~\
• • |
J
^í . ; J ' f > -
• - •
//''" ,
-
"°
'--
•-*•'. -
",,'
na rááínou situac í. jak ae vytvořila v„ Sa. = vlivem opožďování » výstayby nových" el«k* : ''%TArena£ýéšiMůrbj^" & opožáování jejích přípravy; s« Mát že by spotřeby •lfktřiny a ^ela, růst «si talcťo: \
Tato »potřab« elektřiny iceí být
1 t
2 -
«•-
Celkové instalované výkony soustavy by měly mít na koncích jednotlivých pětiletých období asi tyto hodnoty: Rok
Celkem
s
" 1980
1975 16 000
22 000
1985 /
31 000
V tom by' veiké výkony- pro základní zatížení měly být zhruba takovéto: Rok
Zákl. výkon
1975 7 400
1980 12 400
1985 18 700
Přesto, že v severozápadních Cechách má náš s t á t veliké zásoby hnědého uhlí, která by bylo za určitých podmínek vh/od-, né ápotřebovlat k účelům výroby elektrické energie, ukazují provedené úvahy a studie, že nejsou kvantitlativně dosťatečné k tomuj^aby tak veliký výkon stačily s -přihlédnutím k ostatním spotřebám zajistit ,p|í'icelou dobu" životnosti elektráren, tj> 25 ==#30 roků od je jicfcr uvedení do provozu. Nadto u severočeských u^xr^přistápuje další závažná bariéra pro jejich použití ve velkoe^oktrárnách a tou je poměrně vysoký obsah jíry a s ním spojené zhoršování život-pího p r o s t ř e d í 9 ' elektrárenskými exhalacemi y oblasti, která už je promyslovými exhalscemi značně ipt^žeM. Zvláště v posledních letech s í l í b<^lj za udržení zdravéhfTlivotního prostředí, a to „nejenom u nás, 'lale na celém světě. Sis tě plným právem, jak ukazují ° 3věta, ,kde vlivem smbgu došlo
už k obétèm na lidských živoltech.
Bylo ty možné uvažovat t«ůretřelny o dovozu paXií|^pro «iektřiiay « novech tleljtrártói a to tuhjfôh,
T - 3dostanou do situace, kdy při dosavadním tempu růstu spotřeby se u nich projeví obecně nedostatek vlastních prinárních energetických zdrojů. Přibližně stejná bude situace i v ostatnich evropských státech. Perspektivně tedy není nadějné 3poléhat na dovoz primárních energií v těch kvantech, jaká by stále rostoucí spotřeba elektřiny vyžadovala. Jak ukazují studie, jež jsou zpracovávány v oblasti nekonvenčních způsobů výroby elektřiny, nelze počítat v přiměřeně dohledné době, rozhodně ne do r. 1985, ke kterému je zaměřen tento referát, < s jejich nasazením pro průmyslovou výrobu. Ukazuje se, že jediný reálný, použitelný a propracovaný způsob výroby elektřiny, který imlše a musí zabezpečit i ozvo j národního hospodářství, je zatím jaderná energetika. 1 na cestě jejího rozvoje budou různé problémy, které bude třeba řešit, al již je to otázka těžké vody při použijí těžkovodních reaktorů, nebo nutnost obohacování jaderného paliva a reaktorů lehkovodních, otázky palivových cyklů, přechod na rychlé reaktory, relativně vyšší investiční náklady apod. Je zřejmé, že řešení rozvoje Spotřeby elektrické energie a jejího zabezpečení je° a bude velmi obtížné zvláště při trva^ le stoupajících nárocích na její velikost, a bude vyžadovat mimořádné soustředění a úsilí=r^šec|i/pracoviiíků, kteří se jejím zabezpečením budou zabývat. Vzniká logicky*'otázka*,* zda je včbec nutné věnovat rozvoji electroenergetické'základny takove úsilí, jestliže se nám sťeví do cesty p^eká^ky, které jsou někdy zdánlivě témčř nepřekonatelné. f Pokusili jame se zcele o lentaĎně vy jádři t J k jakým dám by v národním hospodářatv mohlo do^it, káyby s© po hou dobu projevil vlíVem rôzn, ch okolnosti oedlostatek tricicé energie a na krýt oprávněné pofcoaavKj vé situaci je psk nutná pott*i ce ?
r X
- 4nepříznivě projevit ztrátami na produkci a v dalším důsledku ne životní úrovni obyvatel.; ' '',-". , ; Pro takovou úvahu jsme, vyšli |z hodnot dodaného množství elektřiny v minulosti a to pro průmyslovou výrobu a z' hod-N v not tě části národního ďůóhódu, kťärä,;byla vytvořená průmyslem. Přitom bylo předpokládáno, že, korunová hodnota nedodané elektrické energie se bude v budoucnosti rovnat hodnotě y minulosti průmyslem vytvářené, samozřejmě.při respektování dosavadního vývoje. Množství elektrické energie spotřebované v průmyslu na vytvoření 1 Kčs národního důchodu nebylo v období 1952 - 1966 konstantní, ale mělo přibližné- přímkový charakter (příloha č. 1) stále^stoupající. Předpokládejme, že t relativně krátkém období 15 let (1970 až 1985) nedojde k výj, ' ráznejší změně charakteru tohoto vztahu a. ze přímkový průběh zůstane přibližně zachován, říe t ódou nejmenších čtverců byl ze zjištěných hodnot určen analyticky vztah-mezi měrnou spotřebou elektřiny, v průmyslu na 1 Kčs národního důchodů jím .vyproduko] vaného a Časem ve forraě-,? í \ Y± l
\
= 0,12140 + 0,00603 . x^ '>
~~
1 •
• 1
kde:
^ Y.
^
x.
t
Je,
'.
-
'
• l ]
*
)
"
.
'
'
je měrná spotřeba eléíťtřiiiý °(kWh/Kčs)
.
'
•
ť a
jsou pořadová č^Csla-roků (1952 má č í s l o 1);,; • f'
' .
^
<
- ,-.
- <
,-•
•
;
••
»
'
''.
ť
7 £=
' - ^ . í
Reciproční hodnota tohoto vztahu pak pro Jednptlivé roky udává velikost národního důchodk, vytvořeného v "průmyslu p ř i j * \ spotřebování 1 a tedy oc měn í ned od áné„ - é lek t ř iny ^ ocenění je ným\ národním důchodem z šlové výroby. Toto použé p ř i b l i ž n é , protože: — n«ni uvažován Ťliv 0 dfichodtf v ostatnícjti
l
'
- 5 -
-
není uvažován zpětný vliv průmyslu ne produkci v o s t a t ních odvětvích (při nižších dodávkách-elektřiny nižší dodávky strojírenských výrobků, strojených hnojiv, umělých " hmoť apod.); ,
-
není uvažováno, ;Že průběh Časové závislosti měrné spotřeby e l . energie? na 1 Kčs národního/, důchodu bude probíhat podle křivky, jež bude mít ve vzdálenějším období nižěí pořadnice, než.vypočtená přímka, takže velikost národního důchodu, vytvořeného1 průmysiemí z 1 kWh, by byla »yäší.
Uvažujeme nyní, k jakým nedostatkům elektřiny by (došlo; ; v případě 2 různých variant spotřeby elektřiny. Položme předpoklad, že rozjvpj národního ho.5^qdárství by byl možriýj v takovém měřítku, .žse by mezi TOÍ.^^910' a 1985 mřla stoupatij spotřeba elektřiny o 7J% ročně, takže lby v r . Í985 měla č i n i t Í40,l, TWh/rok, ale Irozvôj^eleLtrizeční súU3^avy by z různých důvodů namohl být vět š íc, niž 6,5 %„, cbž v r ^1985 představuje ^ ~ " TWh/r. Potom by za určitých okolností p l a t i l o : Rok
1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976
Cena nedo- . dané e l e k t ř i n ny Kčs/kWh .
Spotřeba é l . energie Pedodah TWn/Tok , \ - „ (éň^Tsi p ř i trendu ; |TWh/r %
Ztráta, na v Kčs
fc, • •-
- 6 -
Z přehledu tedy vyplývá, že zs daných vstupních podkladů vzniká národnímu hospodářství při. možnosti realizova": pouze 6,5%-ní trend ve spotřebě, e l e ^ r i c k é energie za současné potřeby 7%-ního trendu spotřeby elektriny y národním ^hospodářství za 15 roků ztráta na. národním důchodu ve výši téměř:r3OO miliard Kčs. •
°
' =
' • .;
-
'
•''',:"'••-'
- -
'
)
"
Aby mohlo být za uvažované situace dosaženo Rozvoje elel.troenergětiky podle varianty he~> 7 % ročního přírůstku energetiky, bylo by třeba vynaložit pro něj 'další finanční prostředky pro přibližně dalších 2 700 MW. Odhadrieme-li celkové inves t i č n í náklady, nutné k rozvoji elektrizační soustavy vč. přenosů a.( s í t í a při uvažování krytí„chybě jícího základního výkorní" jadernými elektrárnami^ na -cca'--10 000 ,Kčs/k.W., pak: zaj i š t ě n í spotřeby elektřiny, ze 7' % ročního zvyšování by vyžado-. yalo v období 1970 - 1985 proti investičním nárokům varianty s' rozvojem 6 ,5 % dalších ,27 mld.'Kčs investičních' prostředků.; • V dalším podrobnějším ;rozbdru'ekonomicLých, hodnot,,,vyplý-° z uvedeného v.ýpó$tu,=- jsme z j i s t i l i , že p ř i respekto-
vajících
vání požadavků ns další výstavbu průmyslových,oodyětví, ježV bude,,„vyžadovat rovněž zrľečných prostředků"-z nároanííio důchodu = (za
r
před pokladu^vjvoje
průmyslu v; národním hospodářství y t é -/•
struktuře, 3? jaké se vyvíjé;l dosud),-°při započťení n e l a d ů na '.; výrobu tepla, při" zahrnutí nákladů na těžbu a zpracováni péliv a 'pří nachování zhruba. 15 '%, podílu z národního důchodu' vytvo!- - % j řeného navíc pro „účely éxfpoj^tní ,.oby za uvažované období z vypěšího národního důchodu-(oo |294,69 mid Kčs):.pripadlo né nevyrob* ň í spotřebu
-
která °může°;síoužit s! ijist^ffl zjednodu.äepiiii za. •
íSřítlčo žifptní "úrovni - více, neg, 180 m%d Kčs. 1 kdy^g, jäe 0 ťísla orientační, jejicnž zpřoanění by vyžadovalo p odřěbné 1 « i l č i studie jednoťtávý-cíi i^fettí profe^f^tilc^í jde >í ř l 3 l a : ^
iiM»r
'•• '»•'"' V.-". •.<* ,.
rlUa
'if
o- 7 - '
' ; "Zároveň jsme všakď'to;utd úvahou zodpověděli i dfž^ku," , *; zda Q^O j í za to zabývati se oteteé-žhýrai ° a náročnými proiřťémy \ ' u r^zyoje elektrizační soustavy,' jednoznačně kladně. Ano, je 'k třeba včas vyřešit všechny otázky °, ^související s rožvo3em elektroenergetiky ä zabezpečit takový'je j í rozvoj, jaký 'poli- ; řebuje národní hospodářství ..Jinak řečeno,, elektřo energetik á ä nesmí být z ceľogpoločensk^ch Wonomi^kých1 důvodů l i m i t u j í - I cím činitelem v rozvoji národiiího hospodářství a naopak' múr "' s i umožňovat jeho jakový rozVoj,.c jaký jesz jiných důvodů-3 : '•„ žádoucí. Je možno dokonce kbhsťatóyát.i^toV^Že z^hlediska národního 'hospodářství jako^ celků je3 nutné i za cenu vysokých investičních nákladů a otím i vysokých0 nákladů ,na výrob„u elek-}: t r i c k é energie bud^ovat^ výrobní j;drojé elektrizační íáoustayy \ v takovém množství ,• jak to^^vyžaduje jeho plynulý a bezporuchový rozvoj. To oyšěm^není mínčno jako výzva,iOk, plýtvání ' prostfeedliý'pró energetiku, o protože\jé „sa°mozřéjmé, .že°ove vla%t-^ ním hospodaření státu a rpríjslušného jr^sôrtu -se/j^ělzeV3poiľo-°.f\! ji't s tézí,č/že< jakkoliv draho získánáf elektrická energie * je /[ „ 1 lep^i., než vůbec nedodaná. Je ,věcí pokrokových technických . 0 ř e š e n í , věbí dakonárje uvážených prací příslušné čás-ti vědeck o-výzkumné základny a jejich realizace, jakož i° věcí samot- • nýdh provbzovátelŮE: elektrizační °spuatayy^ °aí>y °byl zajištěn .' ff 3 takový rozvoj, »e%ek4i oen9řg6tiky, "který p ř i všech přisných po- '« žadavcích0 na kvalitu dodávlÉy elektrické energie j i realizovat př4
hodnějších typů jaderných elektráren,, přičemž jejich ekonomii je třeba z koumat dlouhodobě a komplexně v souvislosti se.všemi okolnostmi, jež< se při výstavbě a po dobu jejich života budou vyskytovat. Je třeba poznamenat, že bude bezpodmínečně nutné starat ce do budoucna i o. řádné hospodaření energiemi a zejména snadno dostupnou a vždy pohotovou energií elektrickou, aby její spotřeba byla cô" riejracionálnější a'v nejkratší možné době na světové úrovni. ' '. Jaderné elektrárny v naší elei.trIzsční soustavě budovány budou, jak svědčí uzavřená mezistátní dohoda mezi ČSSR a S3SR o dodávce 2 jaderných elektráren typu "Voronež 440" s uvedením do provozu v l:étechC1977 T 1980. Jak veliký celkový výkon r
v jaderných elektrárnách bude db r . 1985 u nás postaven, to je ještě předmětem dalších úvah, studií a rozhodnutí. Za j i s t é můžeme považovat, že p ř i 2 zmíněných zdrojích nezůstane. Proto se ukazuje účelným prozkoumat, jaký vlivl na výrobní náklady elektrické energie ze soustavy by měla rflzná velikost i n s t a l o vaného jaderného výkonu. ^ Rozbor, ikterý jsme za tímto: účelem provedli, je obsažen,,
/
v J£)
a to v souvislosti s požadavkem snížit vliv elektrá-
renských exhalací na životní prostředí ha nejnižší možnou míru. V prvé etapě práce se do51o k závěru^ že program výstavby jaderných elektráren, obsažený y "Návrhu koncepce yyužítíľ jaderné energie v ČSSR" / zpracovaném ve 2°. polovině r . 1969 ČSKA2, t j . " vy bud ování ek
ného "výkonu. JaäsrnýgÉ- éÚKilp&čm éo' t»- X9ěi°m v nejve a o
6 • 500 •&
• 9 prozkoumán vliv rfizně velikého instalovaného jaderného výkonu na výrobní náklady elektrické energie. Pro výpočet nákladu bylo použito existující Československé výpočetní metody íčarvsl - Lenczovy a výpočet byl proveden na samočinném počítači. "Tint bylo umožněno vypočtení několika variant a současně byl získán obrázek chování celé e l e k t r i zační soustavy v razných předpokládaných podmínkách. Pro stěnovaní vstupních informací pro výpočet, jiír.iž jsou v tomto p ř í padě nákladové rovnice jednotlivých provozovaných nebo nabízených elektráren, bylo použito nejnovějších dat, která bylo moäno získat začátkem r-» 1970. -Ĺ/osud neustálené cenové relace nedávají sice záruku, že použité hodnoty a z nich plynoucí výsledky je možno kvalifikovat J8ko naprosto přesné, ale lze usuzovat, že nepříliš veliké změny - které se snad navíc pro-: jeví a to pravděpodobně u všech uvažovaných zdrojů ve stejném smyslu a zhruba ve stejném relativním podílu - nepovedou k takovým relativním posunům ekonomických hodnot mezi jednotlivými uvažovanými zdroji, aby zcela znehodnotily výsledky výpočtu. V úvaze není hodnocena celková strategická konGepce rozvoje jaderných elektráren, a t o zejména proto, že jde jednom o zcela krátké perspektivní období, v něinž ještě nelze uvažovat komplexně otázky jaderného pellva a zvláště pslivoveho cyklu. V neposlední řadě;; jé třeba Vzítby úVahu i to,, že výpočetní program nemůže zahrnovat i vlivy mimóekonomické, které* , však p ř i záaadních rozhodovanie^ o směrech rozvoje slí>žek ríá-
rodního hospodářství hrají zaía té závažnou úlohu. • Použitý výpočtový áodei, k erj je popfiáa T řade přec í Výzkumného ústavu energetického , u»oíňuje Mlumoút do rfpott* všechny uv»žoy«tné M « typů. Toho bylo V sou y potř«te4» které #rm v$9*&m
- 10 -
To bylo provedeno tsi., že teplárenská výroba elektřiny a výroba slektřuny ze zAvofxiírh elektráren byle uvažována v plné hodnotě sa výrobu vynucanou a protože je u nís znám s postačující přesností roční součtový diagram trvání výkonů, byla jeho hodnota od součtového diagramu celé elektrizační soustavy odečtena a ves&er-é výpočtové operace byly prováděny s takto upraveným ročním součtovým diagramem trvání zatížení., Znamená to sice určitou nepřesnost, protože napr. maximum z a t í žení v elektrizační soustavě není obvykle časově totožné s maximem výkonů z tepláren, na základě podrobnější úvahy jsme však došli k závěru, že tímto metodickým obratem m*že dojít v celkovém výkonu k chybě asi 1 %. Přitom vša*. nejistota v odhadu budoucího zatížení a nejistota v odhadu ekonomických parametrů uvažovaných zařízení ja bezpochyby větší, takže uvedená nepřesnost nehraje významnou r o l i . Velká pozornost byla věnována cenám,paliv, použitých v elektrizační soustavě do r . 1985. Původním záměrem bylo použít revírních těžebních nákladů s respektováním dopravy. Ukázalo se vtak, že splnit tento záměr není uskutečnitelné. U mazutových a jaderných elektráren bylo možno použít, pouze ceny ceníkové, protože stanovení výrobních cen z dostupných materiálů nebylo možné. Právě tak i v některých uhelných elektráren (spalujících černý prach, proplástek a pod.) nebyly revírní náklsly k dispozici a jejich stanovení\by si"bylo vyžádalo obtížnou a časově náročnou s t u d i i . Použití ceníkových cen u c elettráren s jednotkovými výkony 50 Ififlf1 a méně však se ve výsledku výpočtu neprojeví taj; výrazně,, aby nepřesnost ve výpóčtu změn výrobních nákladů y I závislosti^ na velikosti jadernách y^konů byla závažná, protože tyto zdroje ve vzdálenější birdoucnosti pokrývají j i ž polýápičkové aatížení,' připadne zasahují i =do oblasti zatížení špičkového. Výrobní reyírni ceny uvažováíäy u novýcfc Ä pi|ij>ravoyanýcH, ey. do yýpäčtú na-í h elelttráre^ k t e r ^ a j 6 ^ roafcočtoáíeí 4>odíl ]
^írU^Ucô z a t k n i erný»i.
.A
, °
'•.•„,'•'
- 11 :í ' Z uvedených a jeStě * dalších důvodů je mí>žno výsledky výpočtu pokládat za orientační a platné reletivr^, nikoliv naprosto přesně absolutně. Je třeba např. uvážif i to, že použitý výpočtový nodel obsahuje radu zjednodušení, "bez nichž by se výpočet stal neúnosně rozsáhlým a kompliíováným. Tak např. pokrývání diagramu trvaní zatížení se deje po vodorovných pásmech volených poměrně libovolně, ve Výpočtu nejsou zahrnuty náklady na přenos energie, není tedy řešeno optimalní rozložení zdroji* z hlediska spotřeby ele^jtřiny a propustnosti přenosových vadení. ; | A
1
'
''
-
i il i " . nM •l ; 1
" • -
„ •
,
ll
Výpočet b^'1 proveden z hlediska,nakladá\na vyrobenou elektrickou energii, tedy na svorkách geherá%>rů, a nikoliv na svoriách elektrárny (energie dodaná). Výpočet nákladů na ! dodanou energii by výsledky poněkud přerovnal,|protože by bral v úvahu různě vysoké vlastní spotřeby1 ele^trici^a energie, které se u jednotlivých typů elektráren dosti podstatně%odlísují. ° ;.. ; ; .V \ " A'.-\ "-
, - -\ \-,. - • ~'" '!i
Do výpočtu byly vnuceny alternativíiě 3 růzríé velikosti jaderného výkonu (počítaje rokem 1977, kdy bude uveden prvý ; blok prvé elektrárny WV3R 440 typ Voronež") v naší eleltrizač-^ v ní soustavě do provozu, "ýsledky výpočtu pro roky Í980 a . "/ , 1985 udávají následující ^přehledy:: o '"' » a Varianta minimálniho .jaderného výkonu:
Výkon jaderných •lakfcráren T 10
Bok
í
. ":
v.
- 12 Varianta středně vysokého jaderného výkonu: 1980 1985
1 577 5 004
14,047 14V183
Varianta maximálního uplatnění jaderného výkonu: 1980 1985
2 041 6 237
14,183 14,355
Z přehledu vo;.lývá, že výrobní náklž*dy na vyrobenou e l e ktrickou energii se při minimální a střední variantě od sebe téneř- neodlišují a dokonce střední variantu s vápnem jaderaých elektráren ve-výěi 5 000 MW je možno považovat za optimální. Teprve varianta s jaderným výkonem maximálním (což nutno chápat jako maximální z hlediska možné r e a l i z a ce) ve výši cca 6 200 ISíí je ve výrobních nákladech v r . 1980 0 cca C,97 % a v r . 1985 o cca 1,2 % vyšší. Přitom s i je nutno uvědomit, že předpokládané jaderné výkony (v max. výši 6 2C0 KS/ k roku 1985) pouze nahrazují nové uhelné elektrárny, určené ke k r y t í přírůstku spotřeby elektřiny. i ( ení brán zľe-tel ne ooučasný teéhnicLý stav ele trizační soustajVy, kdy celá fada výroben je moiálně a časb 1 fyzicky opotřebována. JeJich vyřazovaní z provozu se předpokládá v nepatrné míře, djoz^je s ohledem na, napjatou výkonovou bilanci pochopitelné!. Aby v^ak výrobní zsŕízení v energetice nadále ještě více ^ z a s t a r ^ v e l o (v porovnání a ostatními pr^m. vyspalými státy bylo by zapotřebí část výkonu starôíeh výroben nahiadit tcívymi, a t o v daleko větší míře,. n»ž 3e v plánech energaticj ýčh organizací předpokládá. Tím ae požadavky na vjstevb nových elektráren (a
- 13 -
V celkových nákladech na výrobu Elektřiny v elekfrrizačni soustavě ČSSR (bez výroby eleKtřínjr v teplárnách a v závodních elektrárnách, jak-bylo" dříve jzmíněnb), .by byly *u jednotlivých variant v r . 1985 náklady následující: Uplatnění jaderných elektráren
minimální střední maximální
Výkon JjS v r | 1985 • v Mtf ,?
2 308 5 004 6 23?7
Celkové výrobní náklady ES za období 1977-85 mld.Kčs
f
109,074 109,244 110,408
Způsobuje t e d y v z r ů s t jedernýQh výkonů v uvažovaném období na hodnotu 6 25O1, MW mírný v z r ů s t n á k l a d ů . Qelkové v ý r o b n í n á k l a d y 3S j s o u v y š š í podle výpočtu c c a o 1,06 £ , p ř i uvažo- J v á n í výroby t e p l á r e n s k é j e š t ě méně. ^ , • • = J e t e d y možno k o n s t a t o v a t , - že změna celkového výkonu j a d e r n ý c h e l e k t r á r e n typu VV3R 440 v ť. 1935 z 2 300 MV° na _. 5 OOCr ESSř se ve v ý r o b n í c h nákladech na vyrobenou e l e k t ř i n u p r a k t i c k y n e p r o j e v i l a . J a d e r n é výkony n a s a z e n é nad 2 300cJifiW » t o t i ž nahrazují klasicné kondenzační elektrárny, J3jlchl výrobní náklady na í klh jsou zhruba stejné0, jako n elektráren jaderných. Palží přírůstek výkonu JB ňád 5 000 1W: způsa^ buje určité zhoršení hospodaření eíeLtŕizáôní soustavy Osař, Kozdíl ov$Bm není výraan^, jálc je a^ějmé z tivedenýoh
nání s píitom je třeb^ Ipqnatatovatjlieívzftikié by b^yly koapeiutoväny jednak ^ i ^ | : * cároätô t » by byly podstatně mořno éitufo^Bt daleko Jft^íte kr
.'/
;i
- 14 popílku a kysličníků síry do ovzduší. Pro ilustraci v dalším uvádíme jak by se asi snížily celkové exhalace popílku a SO , kdyby bylo možné nahradit jadernými výkony elektrárnu JW
-V.
ii
J
ne komořsnoLé uhlí (SKOK) o předpokládaném výkonů 1 5OÔ MV a elektrárnu na chomutovské uhlí (JSCIiO) o předpokládaném výkonu 1 000 IStf: r •Exhalace' popílku v 10 t/r: 1985 EKOM - 1500 M 3CH0 - 1000 m C e
1995
2005
93 -•54
93 54
77 43
147
147
130
/ Exhalace SO.
c/\t/r) bez
SK ' DM - 1500 m< ECHO - 1000 m
odsiřování:
205 208
205 208
170
165
413
335
W C e l k e m
413.
o d s i ř o v á n í m s ú č ŕ 85 %: 2K0M ECHO
-15 -
To představuje pronikavé zlepšení situace v životním prostředí, což je nutné při rozvojových úvahách zkoumat jako významný faktor v situaci, Ldy se peče o udržení zdravého živo-ního pro-střeíí dostává řádově "na stejnou národohospodářskou úroveň, já*:© péče o zajištění dostatku elektrické energie pro rozvoj. „ . Proti vj-stavbě elektráren uhelných má realizace jaderné energetiky jistou nevýhodu v tojn, že bude jednak inves- • tiČně náročnější, což je závažné z hlediska okamžitého vydávání prostředků, jednak se pro-jeví i vyšším devizovým zatížením národního hospodářství. Orientačně jsme vyhodnotili potřebu devizových pr-ostředk- v 10 Rb pro uvedené 3 varianty rozvoje jaderných elektráren do r. 1§85 takto:
Varianta
10 6 Rb
Minimální
202
; Střední
438
Maximální
345
Nelze p*ed uvedenými skutečnostmi zavírat oči, jž bylo v prvé části tohoto referátu odvozeno, zabezpečením > potřebného množství elektrické energie? i drahými výkonovými zdroji se národnímu hospodářství nesporně vyplatí", f^rotctže „; f^r na národním <3uchoi|íř přinese mnohonásobné užitky (řádově âesetinásobné) ;^roti nákladům jelž ne rozvoj elektrizační stavy bude niiltno vynaložit •
- 16 -
Z á v ě r y Nasazení jaderných elektráren v čs. elektrizační soustavě je za současného stavu poznání jedinou cestou, která zabezpečuje ve vztahu k pokrývání přírůstků spotřeby elektřiny trvalý růst životní 'úrovně společnosti. Za dané situace je rozvoj jaderné energetiky jediným možným způsobem zajištění národního hospodářství elektřinou v požadovaném rozsahu, přičemž je to současně způsob, který řeší nedostatek primárních zdrojů v ČSSR a to z vlastních zásob. Výroba elektřiny z jaderných elektráren zabezpečuje národní hospodářství a jeho roz-/oj, aniž to působí nepříznivě na národní důchod, ev, 3polečensi>ý produkt. Z provedených výpočtů dále vyplývá, že v ceně vyrobené el. energie se výrazně neprojevuje, ani vysoký přírůstek jaderného výkonu soustavy. Nejsou proto žádné ekonomické důvody - hleděno z pozice národního hospodářství - aby výstavba jaderných elekfcráreů nebyla plně podporo váha. ;. .. Za jeden z velkých kladů výstavby a provozu jaderných elektráren je nutno považovat, že velmi významným způsobem řeší ochranu ovzduší před exhalacemi z klasických uhelných elektráren, a to jak popílku^^tak kysličníků síry,,, a přispívá tak k udržení zdravého životního a přírodního prostředí. To do jisté míry kompenzuje nepatrné zvýšení nákladů proti a klasickým elektrárnám. ' j <• ' | \ V neposlední řadě pek jé třeba ocenit přínos jaderného rozvoje zpoČívající v tom, žé se významně zvýší účast čs. *
průmyslu na špičkové energetické technice, čímž se otevřou cesty pro dal&í rozšířené uplatnění výrobků čs. energetického strojírenství ne zahraničních trzích.
r\
- 17 Z uvedených skutečností je tedy možno vyvodit, že při , : dalších úvahách o rozvoji S3" ÔS3R, je při relativně malém elconomicicém rozdílu jeho jednotlivých možných .variant žádoucí :. prosazovat ty varianty, jejichž mimoekonomické efekty (které nelze do matematického modelu zavést) jsou výhodnější a znamenají podstatný přínos pro zlepšení životní úrovně celé společnosti .
V Praze dne 5.9. 1970
Ing. Jari Taller -' Ing* ŽJan Púschman
')):•
"
o
P o u ž i t á ! ± t °e r à t ů r\a
:
(1)
Studie,možností'intenzivního uplatňování jadernýcfi'! • ., -, e l e k t r á r e n v čs i, e l e k t r i z a č n í soustavě Ido r . 1985 -,• • 1 . etapa ;.' IKPEZ,,, ř í j e n 19°69Í- ' * , \ •..' ° V, K.°
(2)
Studie možností intenzivního uplatňován^ jadernýchgsle!c f - ! t r á r e n v Č30. e l e k t r i z a č n í 'soustavě do r . :19S5 , - ' l l ^ ^ e t a p a , ÏHPEZ, "květen 197Q, '<' ' . "'• •:•.'[•' <\y ; •- '.:<='.•'
(3)
Návrh dlouhodobého',,výhledu řozvdjeps. elďLtFiaačjií,' soustavy do roWu 1980; IÍ střední ^správa tn červenec 1968.
•
' , ,-•• .
>
«
-
C41 Statistická ročenka ÔSSR 1965 a 1968. •' .
r
:
(5)
Soubor1 technicko-hospodárskýchtukazat&lu' íozvoje e l . sestavy, IÍSE na= úrovni roku 19^8; EQÚ - Brno*1
(6)°
Studie o moznos'tëcft perspektivního umístění, élelctráren : na rfosilní paliva a možnosti náhi;ády= severočeského uhVL jinjhni ďruhyçdomáčíchc} eventuelně1 doválefí^chjprÍ3uáamícb;j..° ^ y^ .energií; ÍRPEZ č j . ^50/69/3.07 ' , červen 196 9 /.-" V ' ! . °|^ . N ' Í ^
(7)
nttâ.ï^rt^y,;;
+x
skt/éecné.
o
yyrornone. âctQJct.
fatíř/ny y průmyslu nár cřCckod Ý
na
vulvorçrn'
4Kčs
n&ir. důchodu r pra
;1
