26. November 2007
http://derStandard.at/Centrope
Tam, kde burácejí motory V posledních letech vzniklo v okruhu 300 kilometrů okolo Vídně téměř tucet továren na automobily. Jedna z nich je v maďarském Györu: tam se dnes nachází druhá největší výrobna motorů na světě, která se stala sama motorem celého regionu. Karin Krichmayr z Györu Se svou dokonale čistou gumovou podlahou, v niž se zrcadlí zářivky umístěné na vysokých stropech, připomíná výrobní hala G1 obrovskou tělocvičnu. Nesčetná pracovní místa, která se řadí v montážních liniích bez viditelného konce, by mohla být považována rovněž jako stanoviště vysoce komplexního kruhového tréninku. Kruhového tréninku pro motory, které jsou zde, v továrně na motory firmy Audi v maďarském Györu, trénovány pro robustní život motorových srdcí. Každou vteřinu opouští výrobní pás druhé největší výrobny motorů na světě 14 V motorů se čtyřmi, šesti, osmi nebo deseti válci, což znamená, že v roce 2006 jich bylo vyrobeno celkem 1,9 milionů. Podobně jako sportovní vozy Audi TT, jež jsou rovněž montovány v Györu, jsou i motory zde vyrobené vyváženy do celého světa. Každý týden se vydá na trať mezi Györem a mateřským závodem v Ingolstadtu 28 vlakových souprav, aby přivezly materiál a naopak odvezly hotové motory. Ukazatel nad výrobním pásem pro agregáty V6 TDI ukazuje 15.48 hodin a v němčině ještě i stav výroby: „Má být vyrobeno: 270, aktuální stav: 67, trend: -1.“ Pod ukazatelem stojí muži v červených montérkách, kteří dokáží na celkem 75 výrobních stanovištích vyrobit z obyčejného ocelového bloku, který je na začátku výrobního procesu položen pomocí robota na pás, postupně motor s typickým tvarem V, který překypuje malými a drobnými díly. Klidnou rukou a za pomoci všech možných nářadí visících ze stropu, zasazují dělníci do motoru šrouby, ozubená kola, pružiny a řadu dalších těžko identifikovatelných součástek, které vybírají z malých modrých krabic, připevňují klikové hřídele, písty a ojnice. Mezitím se starají počítačově řízení roboti o obrácení motorů, jejich vysoustružení a naolejování. Nad 100 000 čtverečními metry výrobní haly, kterou se projíždějí zaměstnanci bezhlučně na kolech, se vznáší hukot strojů. K další výrobní hale, která se nachází na celkově 1,7 milionech čtverečních metrů areálu firmy, jež leží na průmyslovém okraji Györu, trvá cesta
autem několik minut. V druhé hale je vyráběna chlouba firmy, mohutný motor V10 s obsahem válců 5,2 litrů a výkonem 450 koní, který je zde sestavován nákladnou precizní prací. Výrobní hala aut je pro návštěvníky tabu: právě tam probíhá montáž nového kabrioletu A3, které má být představeno až za několik týdnů. „Vybrali jsme si tuto lokalitu začátkem 90. let ze 180 možných, protože tu byla zakořeněná průmyslová struktura a zdejší lidé hodně rozumějí mechanické výrobě,“ říká Thomas Faustmann, hlavní jednatel společnosti Audi Hungaria Motor Kft. Dokladem toho jsou také vysoké cihlové komíny, jež vyčnívají mezi kostelními věžemi barokního starého města na soutoku řek Raab a Dunaje. Skutečnost, že na dnešním areálu firmy Audi už předtím stál maďarský strojírenský závod a že tudíž byli od samého počátku k dispozici dobře vyučení a kvalifikovaní strojírenští dělníci, nebyla jedinou výhodou dané lokality: V Györu, jenž leží na půli cesty mezi Vídní a Budapeští, se protínají blízkost k německy mluvícím zemím s nízkým nízkými mzdovými náklady (v roce 2006 činila průměrná hrubá mzda kvalifikovaného maďarského dělníka ve kovozpracujícím průmyslu 359 eur). Navíc dovolují zdejší právní podmínky takřka nepřetržité využívání drahých zařízení ve směnovém provozu.
„Detroit Východu“ Dnes je Audi Hungaria druhým největším podnikem v Maďarsku hned po společnosti MOL. Denně přichází do továrny 5500 lidí a dalších 2300 vykonává servisní služby, čímž je firma Audi největším zaměstnavatelem v regionu. V roce 1999 bylo v Györu zřízeno vývojové oddělení. „V rámci regionu jsme plně integrováni,“ připomíná Faustmann a odmítá tak jakékoli úvahy o možném přesunu firmy dál na východ. „Investovali jsme v Györu tři miliardy eur. To přece nemůžeme zbourat a postavit někde jinde znovu.“ Nedostatku odborných pracovních sil, který je patrný už i zde, se snaží Audi čelit spoluprací s odbornými učilišti a Technickou univerzitou v Györu. Nejenom v Maďarsku našel automobilový průmysl v posledních letech živnou půdu: Celá oblast Centrope – regionu na rozhraní čtyř států mezi Slovenskem, Českem, Maďarskem a Rakouskem – se vypracovala na „Detroit Východu“. V okruhu 300 kilometrů okolo Vídně vznikl téměř tucet továren na automobily. Po první investiční vlně evropských výrobců se dostavily automobilky z Asie, jež chtěly z Východu dobýt evropský trh. Předpokládá se, že v roce 2008 sjede celkově z východoevropských výrobních pásů okolo tří milionů aut, což odpovídá pěti procentům celosvětové výroby.
Z toho mohou těžit dodavatelé a subdodavatelé z celého regionu, kteří se spojili do maďarského, slovenského a rakouského clusteru, jež zase spolupracují přes hranice. „Mnozí výrobci se ještě opírají o dosavadní dodavatele, kteří jim vozí vše z velkých dálek,“ říká Peter Kuen, šéf Automotive Cluster Vienna Region (ACVR), v němž je zastoupeno sto firem, vzdělávacích i výzkumných zařízení, jejichž cílem je shromažďování kompetencí v oblasti automobilového průmyslu cestou propojování vědy a hospodářství. „Pojem ´Detroit Východu´ se už sice ustálil, pokud jde o výrobu automobilů, ale stále ještě neplatí, pokud jde o strukturu dodavatelů,“ upozorňuje Kuen a doufá, že výrobci na to začnou nazírat jinak. V továrně Audi v Györu končí další směna a zaměstnanci proudí na parkoviště. Mezi všemi zaparkovanými vozy tam přímo vyčnívá stará Lada, která se zažloutlou samolepkou „West“ jakoby udávala další směr.
Informace: Maďarsko Maďarské regiony zastoupené v Centrope (Györ-Moson-Sopron a Vas) dokázaly podle „Centrope Business & Labour Report“ těžit obzvlášť silně z přílivu zahraničních investic. Výsledkem toho jsou nejvyšší hospodářský růst v regionu, který dosahoval v letech 1995 až 2004 v průměru 11,6 procenta a zároveň i nezaměstnanost ve výši pouhých 4,3 procenta (stav z roku 2005). Přesto ale existuje mezi severní a jižní částí regionu mzdová propast, ačkoli hospodářský růst jižnějšího Vasu stále ještě převyšuje celostátní průměr. (red)
Proces vzestupu a strukturální změny Studie „Centrope Business & Labour Report“ vydaná Rakouským ústavem pro výzkum hospodářství (WIFO) přinesl poprvé srovnání jednotlivých regionů podle hospodářských kritérií. Se spoluautorem studie Peterem Huberem hovořil Markus Böhm. Standard: Čím to je, že tento region, který je vlastně uměle vytvořený, je z hospodářského hlediska tak zajímavý? Peter Huber: Centrope leží na hranici čtyř států, které se od sebe stále ještě dost liší. Setkávají se zde oblasti s velkým potenciálem pro další rozvoj s oblastmi, které se vyznačují rychlým růstem a nižšími příjmy. Centrope leží mezi hospodářským centrem a mezi nejrychleji rostoucími regiony Evropy. Hospodářské centrum, kde je také soustředěno nejvíce kupní síly, leží na německo-francouzské hranici. Naopak směrem na východ se setkáváme s regiony, jež se vyznačují nejvyšším růstem. Jistě, že je Centrope uměle vytvořeným celkem, který žije v konečném důsledku z politické podpory. Standard: Jaký význam to má pro úvahy některých firem, kde budou stavět své výrobní závody? Huber: Není jistě náhodou, že se v takovémto regionu usadí dodavatelský průmysl, například pro automobilový průmysl. Pro tato odvětví to znamená na straně jedné, že jsou blízko u zákazníků a kupní síly. Na straně druhé jsou ale zase blízko trhům s potenciálem vysokého růstu. Standard: Čím to je, že Bratislava zažívá takový boom? Je to nízkými daněmi, nízkými mzdovými náklady? Huber: Odůvodňovat to nízkou daní z příjmu je nedostatečné. V hospodářství existuje z principu tendence, že chudší rostou rychleji, než bohatí. Je jasné, že existují konvergenční tendence. Bratislava má určitě komparativní výhodu, pokud jde o výši mezd a kromě toho i dobrou úroveň vzdělání. Slovensko je ve fázi, kdy po technologické stránce silně dohání. Něco podobného se dá prohlásit i o Maďarsku, které má již dnes strukturu exportů v oblasti vyspělých technologií srovnatelnou s Rakouskem.
Standard: Je už výše mezd v regionu srovnatelná s Rakouskem? Huber: Ještě stále existují výrazné rozdíly, což je vyjádřeno v HDP na hlavu, ve vytváření hodnot. Vídeň dosahuje ve srovnání s průměrem v Evropské unii úrovně 172 procent, ale Trnava 56 procent. Ale i v Bratislavě je už HDP na hlavu na úrovni 120 procent celoevropského průměru. To jsou největší disproporce v rámci regionu, které jsou dány rozdíly mezi jeho západní a východní částí a mezi městskými a venkovskými oblastmi. U mezd je tento rozdíl určitě ještě větší. Standard: Jak silně postihl kvalifikovaných pracovních sil?
region
Centrope
všeobecně
převládající
nedostatek
Huber: V Česku a na Slovensku se jejich nedostatek projevuje především v oblasti automobilového průmyslu. V západním Maďarsku se týká zejména technologicky náročných oborů. Hospodářský boom, který je možné dlouhodobě udržet jedině pomocí dodatečných pracovních sil, vedl v několika regionech a sektorech k nedostatku kvalifikovaných pracovních sil. Je to vidět také na statistikách zmíněných zemí. V současné době jsou v rámci Centrope už i nové členské státy Unie, kam proudí přistěhovalci: Potřebné pracovní síly přicházejí například z Ukrajiny anebo ještě víc z východu. Standard: Jaká odvětví prožívají v jednotlivých zemích boom? Huber: Automobilový průmysl se vyvíjí všeobecně dobře. V této oblasti už také funguje velmi dobře přeshraniční výměna. V některých regionech je už dobře rozvinuta i oblast služeb. V nových členských státech Unie z regionu Centrope koreluje jejich hospodářský růst s výší přímých investic. Například v západním Maďarsku lze rozpoznat jasné rozdělení: Přímé investice podmiňují boom. Důležitější je ovšem otázka, zda-li tyto přímé investice vedou také k tomu, že se tam v tom dotyčném místě zřídí nějaká řídící centrála, anebo zda se jedná pouze o detašované montážní haly. Standard: Jsou takovéto tendence už patrné? Huber: V oblasti Vasu se usadilo několik firem, u nichž by se mohlo zdát, že se jedná o detašované montážní haly. Pozná se to podle toho, že se špatně integrují do stávajícího hospodářství. V Györu je tomu evidentně zcela jinak. V západním Maďarsku jsou už patrné tendence úniku do segmentu nízkých platů, což se týká třeba textilního průmyslu a jednotliví výrobci už odcházejí. Dalším významným odvětvím v regionu je strojírenství, přičemž zde se nedá formulovat nějaký jednoznačný závěr: Technologicky náročná výroba zažívá boom, naopak u „jednodušších“ sektorů je patrná restrukturalizace. Bratislava zažívá velmi silný rozvoj v oblasti služeb a zde vzniká druhý pól.
Standard: Jak vypadají prognózy pro region Centrope? Huber: Region stojí před několika zcela zásadními tendencemi: Rostoucí integrací Evropy, zrušením přechodných období. Každý čtvrtý podnik v regionu už spolupracuje s firmou v jiné zemi. Na trhu práce naproti tomu zatím nedochází k žádné výraznější výměně. V nadcházejícím desetiletí se zde ovšem leccos změní. To je dobré, protože fungující regiony se vyznačují vždy čilou výměnou na trhu práce a zboží. Kromě toho lze očekávat, že v regionu nastane výrazná strukturální změna. S tím souvisí otázka, jak mohou být tyto změny provedeny, aby byly zároveň sociálně citlivé? A v konečném důsledku se pak staneme svědky dalšího vzestupu, který povede ke smazání rozdílů. To sice potrvá desetiletí, ale určitě k tomu dojde. Jsem proto velmi optimistický, že Centrope zůstane i nadále hospodářsky úspěšným regionem.
K OSOBĚ Peter Huber (40) je vědeckým pracovníkem v Rakouském ústavu pro hospodářský výzkum (WIFO). Je spoluautorem studie „Centrope Business & Labour Report“.
"… Připraveni odstartovat …" CENTROPE připraven odstartovat Před několika lety to byla ještě utopie, nyní se stává CENTROPE stále více naprosto samozřejmou realitou. Nadcházející zrušení schengenských hranic mezi Rakouskem, Českem, Slovenskem a Maďarskem je dalším klíčovým krokem pro srůstání Evropského regionu Střed. Připněte si pásy V březnu 2006 se partneři projektu CENTROPE dohodli na představě budoucí podoby rozvoje Evropského regionu Střed a zformulovali „Vizi 2015“. Rok a půl poté nyní už existuje detailní plán úkolů obsahující konkrétní projekty spolupráce mezi rovnocennými partnery, jež mají pomáhat uskutečnit postupně a krok za krokem cíle „Vize 2015“. CENTROPE stoupá vzhůru První studie CENTROPE Business & Labour Report konstatuje, že Evropský region Střed se vyznačuje nejenom nadprůměrným zastoupením průmyslu, ale má i výrazný potenciál pro další hospodářský růst. Předpokladem pro úspěšné využití existujících šancí je cílená a ve stále větší míře koordinovaná politika všech partnerů podílejících se na CENTROPE. Koordinovaná politika bude v budoucnu v každé ze čtyř zemí zajištěna manažmentem řídícím celou spolupráci. CENTROPE Business & Labour Report CENTROPE představuje už dnes jeden z nejdynamičtějších a nejzajímavějších hospodářských regionů v Evropě: všechny partnerské regiony CENTROPE patří v rámci svých zemí k hospodářským tahounům a vyznačují se nadprůměrnou výkonností. Jejich hospodářský růst, zvyšování zaměstnanosti, růst příjmů i zvyšování produktivity překračují evropský průměr. Na rozhraní mezi „starými“ a „novými“ členskými zeměmi EU spojuje CENTROPE některé středoevropské regiony, které patří k nejrychleji rostoucím a nejvíce prosperujícím aglomeračním prostorům EU. Aby se dala společnými silami ovlivnit podoba hospodářského prostoru a pracovního trhu, je zapotřebí mít jednotnou představu o možnostech a problémech regionu. Za tímto účelem budou pravidelně zveřejňovány studie „CENTROPE Business & Labour Reports“, jež budou poskytovat srovnávací analýzy o nejdůležitějších tendencích ve všech dílčích regionech, čímž mají být dány politikům i manažerům k dispozici dodatečné podklady pro jejich rozhodování.
Na cestě ke špičkové lokalitě atraktivní pro investice Evropský region Střed sehrává roli mostu, což je patrné nejenom z toho, že rychle dosažitelné jsou odsud klíčové trhy západní Evropy, ale zároveň i dynamické trhy ve východní a jihovýchodní části kontinentu. CENTROPE začíná přebírat vedoucí roli i při usazování regionálních firemních centrál pro oblast střední a východní Evropy. A co víc: Během příštích pěti let zavedou všechny partnerské země euro, čímž se budou moct všechny výhody víceméně integrovaného hospodářského a měnového prostoru naplno uplatnit i v rámci CENTROPE. Je zapotřebí, aby se dostalo do všeobecného povědomí, že Evropský region Střed má nejlepší předpoklady, aby se z něho stalo místo maximálně atraktivní pro investory, jež snese srovnání s nejúspěšnějšími regiony v Evropě. centrope.news informuje čtvrtletně o tématech, které hýbou CENTROPE. Příští číslo vyjde v prosinci 2007 a bude věnováno tématu "CENTROPE region clusterů". Všechny informace o Evropském regionu Střed, stejně tak i newsletter CENTROPE najdete na internetové adrese www.centrope.info.
Kontakt na CENTROPE
Zadavatelé projektu Spolková země Burgenlandsko, A Spolková země Dolní Rakousko, A Spolková země Vídeň, A Partneři projektu Župa Györ-Moson-Sopron, H Župa Vas, H Bratislavský kraj, SK Jihomoravský kraj, CZ Trnavský kraj, SK Město Bratislava, SK Město Brno, CZ Město Eisenstadt, A Město Györ, H Město Sopron, H Město St. Pölten, A
Město Szombathely, H Město Trnava, SK Město Wien, A Pracovní společenství CENTROPE ecoplus . Die Wirtschaftsagentur für Niederösterreich Europaforum Wien – Zentrum für Städtedialog und Europapolitik RMB Regionalmanagment Burgenland Projektový sekretariát CENTROPE Europaforum Wien - Zentrum für Städtedialog und Europapolitik Rahlgasse 3/2, A-1060 Wien Tel.: +43-1-5858510-0 Fax: +43-1-5858510-30 E-Mail:
[email protected] www.centrope.info
Uvést na trh Mendelovy dědice Velká část aktivit v oblasti biotechnologií se v Česku odehrává v okolí Prahy a Brna. Brno se snaží svou atraktivitu v tomto ohledu dál zvyšovat, a to prostřednictvím inovačních plánů, investic a tzv. inkubátorů, jako například pomocí Jihomoravského inovačního centra. Markus Böhm z Brna
Pokud jde o biotechnologie, odvolávají se Češi rádi na tradici. Jednou z nich je, že potraviny jsou zušlechťovány přidáváním kvasnic - jako třeba Budějovické pivo. Avšak připomenou také vždy "otce genetiky" Johanna Gregora Mendela. Zda by se Mendel, coby nejznámější pěstitel hrachu v Brně, obrátil na Michala Kostku, aby dokázal jeho poznatky uvést na trh a prodat je? Tato otázka zřejmě zůstane nezodpovězena. Jisté ale je, že tenkrát neexistovala možnost obrátit se na instituci srovnatelnou s Jihomoravským inovačním centrem (JIC) v Brně. Je také dost možné, že Mendelův objev pravidla předávání dědičných znaků u rostlin hrachu - by ztroskotal už na první překážce. "Nejprve zkoumáme, jestli se nějaký nový nápad vůbec hodí k tomu, aby byl realizován," vysvětluje zástupce ředitele JIC Michal Kostka. "Bez dobrého obchodního plánu nejde nic."
Strážci inovace JIC bylo založeno v roce 2002 s cílem vytvořit pozitivní klima pro regionální, inovativní firmy, líčí Kostka. Tenkrát byla vypracována inovační strategie a centrum se etablovalo jako její strážce. Centrum slouží také jako tzv. inkubátor. "Abychom pomáhali vědcům zakládat firmy." Za tím vším je cítit politická vůle udělat z Jihomoravského kraje a města Brna atraktivní místo pro odvětví, jež mají budoucnost - například pro biotechnologii, ale nejenom ji. "Jsme takříkajíc společným podnikem," říká Kostka, "v kterém spojily své síly dvě veřejné instituce a čtyři univerzity, jež založily agenturu, která má dávat regionu impulsy směrem k inovativnímu podnikání."
Kromě financování poskytuje JIC také jiné služby (právní poradenství atd.) a infrastrukturu například v podobě kancelářských prostor. Takové se například nacházejí i v samotném sídle centra, které leží na kopci nad Brnem a je trochu schované za výrobními halami a devatenáctipatrovou výškovou budovou Fakulty strojírenství Vysokého učení technického v Brně. Už teď, jak ukazuje "Český biotech-report", který zveřejnilo JIC v roce 2006 a jež poskytuje přehled o výzkumných pracovištích a firmách, které se věnují biotechnologiím, existují v zemi dvě centra: 33,9 procenta biotechnologických firem sídlí v Praze a okolí, 18,5 procenta v Jihomoravském kraji. Podobná situace panuje i ve výzkumu, který se rovněž odehrává především v Praze a Brně. Kromě toho vzniká v současné době okolo Masarykovy univerzity v Brně nový Campus pro Life Science, s laboratořemi, ale také kavárnami, obchody a ubytovacími příležitostmi pro studenty. Má poskytovat "všechno, co je ptřebné pro vynikající výzkum", říká Kostka. "10 000 studentů zde má spolu bydlet a bádat a snad také zakládat vlastní firmy." Aby se to také skutečně povedlo, je ke Campusu připojen zároveň inkubátor pro Life Science. Mnohé z toho je ještě na samém počátku, myslí si Kostka. On sám je ale vzhledem k veškeré energii, která je do celé záležitosti vkládána, značně optimistický, pokud jde o budoucnost Jižní Moravy v oblasti biotechnologií. Rakousko je ovšem podle jeho slov už podstatně dále. Harald Isemann, který je jednatelem biotechnologického institutu IMP (Institute of Molecular Pathologie) sídlícím na Campus Vienna Biocenter v ulici Bohrgasse, ve 3. vídeňském obvodě, si ještě vzpomíná na biotechnologické začátky v Rakousku: "Ještě před dvaceti lety bylo Rakousko biotechnologickou pouští." Neexistoval tenkrát žádný důvod přijít do Vídně. Teprve až s podporou ze strany oficiálních míst se z Vídně stala atraktivní lokalita.
INFORMACE: Česko Po hospodářské stránce dominuje regionu Jižní Moravy, která je součástí Centrope a jež patří v rámci Česka k nejrychleji rostoucím českým krajům, město Brno. Druhé největší město Česka je se svými mnoha univerzitami a výzkumnými pracovišti zároveň i centrem pro výzkum a rozvoj. Čtvrtina obyvatelstva je zaměstnána ve zpracujícím průmyslu. V letech 2005 až 2006 klesla na Jižní Moravě nezaměstnanost z 10,2 procenta na 8,8 procenta. (red)
Spojit malé pod jednou střechou Cluster "biterap" v Bratislavě spojuje malé a střední firmy v oblasti informačních a komunikačních technologií. Gregor Mayer z Bratislavy Když vystupoval Peter Linhardt, který šéfuje bratislavské softwarové firmě Finesoft, před měsícem na přednášce ve Štúrově, kde hovořil před 35 starosty, citoval Martina Luthera Kinga: "Mám sen," čímž chtěl své posluchače nadchnout pro efektivní a úspornou veřejnou správu jejich obcí. Linhardtova společnost je součástí slovenského clusteru biterap, který zastřešuje společnosti z oblasti informačních a komunikačních technologií. Jedná se o spolupráci deseti firem a dvou univerzit, které našly cestu, jak v této bývalé komunistické zemi dopřát obcím, jež trpí chronickým nedostatkem financí, moderní software pro veřejnou správu, aniž by je to finančně zruinovalo. "Nabízíme jim shareware, zcela legálně a s licencí," vysvětluje Linhardt. "Potřebné programy jsou uloženy na serveru, k němuž jim poskytneme přístup. Nemusejí si tak kupovat vlastní software, nýbrž zaplatí pouze za dobu, po kterou ho užívali, tak jak to funguje u telefonování." K iniciativě se připojilo již 25 obcí a další je chtějí následovat. "Musíte si představit, jak vypadá takový obecní úřad na venkově," říká prezident biterap Ján Chudík. "Částečně pracují úředníci na starých počítačích Commodore, což jsou muzeální kousky." Linhardt, profesor informatiky Chudík a podnikatel s nemovitostmi Ján Strelecký tvoří trojku v čele prvního slovenského informačně-technologického clusteru. Scházejí se pravidelně v domě na Zochově ulici číslo 5 na úpatí Bratislavského hradu. Streleckého poradenská a realitní firma BIC-Group si tento dům pronajala od židovské obce, zrenovovala ho a přebudovala na moderní kancelářské a obchodní centrum. Místnosti jsou světlé a jasné, chodby v této historické budově mají ale občas i zákoutí. Všem třem pánům je okolo 55 let a před 17 lety, kdy padl v tehdejším Československu komunismus, prožili svůj osobní převrat. Nešlo pouze o to dohnat technologické zaostávání, protože na západě, který byl tehdy vzorem, se ve stejné době odehrávala revoluce v informačních a komunikačních technologiích. Kdo chtěl udržet s tímto vývojem krok, musel přesedlat. Linhardt a Strelecký, kteří oba vystudovali strojírenství, změnili díky firmám, které založili, zcela své původní zaměření. Chudík sestoupil z vědeckých výšin zkoumání umělé inteligence v rámci Slovenské akademie věd do reality podnikatelského života.
Využít synergie Společnost biterap byla založena před čtyřmi lety. "IT-firmy na Slovensku jsou zpravidla velmi malé," vysvětluje Chudík její pozadí. „Pro jejich spolupráci existují určité zábrany, a to z obavy před konkurencí, ale my se chceme pokusit tento názor překonat a zamyslet se nad tím, zda by nešlo využít synergie.“ Faktem je, že složení tohoto clusteru je takové, že si jednotliví partneři svými výrobky vzájemně nekonkurují. Vedle malých a středních firem jsou zde zastoupeny i velké společnosti, jako třeba slovenské pobočky Microsoftu nebo Hewlett – Packard. V Rakousku se lze v oblasti informačních komunikačních technologií setkat s podobným postojem. Díky existujícímu institucionálnímu rámci ovšem vyházejí snahy na vytváření sítí a propojování jednotlivých aktérů i ze strany veřejných institucí. Na projektu Vienna IT Enterprise (VITE), který založila rozvojová agentura Wiener Wirtschaftsförderungs-Fonds (WWFF), se například podílí 130 firem. „Především malé firmy nemohou mít takový přehled o situaci na trhu,“ vysvětluje vedoucí tohoto projektu Bernard Schmid. „Můžeme jim pomoct při navazování kontaktů a hledání spolehlivých partnerů.“ Trh v regionu Cenztrope, který se rychle rozvíjí a srůstá, přímo volá po přeshraničním transferu technologií. Bylo proto jasné, že biterap a VITE, které už navázaly spolupráci s podobnými clustery v Česku a Maďarsku, k sobě našly cestu. Výsledkem toho je ambiciózní projekt CIIT (Centrope ICT Technology Transfer), který má umožnit efektivní přístup obchodních partnerů k výsledkům výzkumu na univerzitách a vysokých školách. A první úspěch se už dostavil: Evropská unie rozhodla před několika týdny o podpoře pro projekt iniciovaný VITE, a to v rámci 7. Rámcového programu pro vědu a výzkum.
INFORMACE: Slovensko Slovenské regiony v rámci Centrope, Bratislavský a Trnavský kraj, jsou hospodářský nejsilnějšími regiony Slovenska. Oba vykazují nadprůměrný hospodářský růst. Pokud v letech 2001 až 2005 stoupla produktivita práce na Slovensku v průměru o 42 procenta, vzrostla v obou krajích dokonce o 55 procent (Bratislava), resp. 54 procenta (Trnava). Bratislava má navíc nejnižší nezaměstnanost na Slovensku. (red.)
Energie obsažená v delším konci větve Kdysi se tomu mnozí posmívali, ale dnes je získávání energie ze zdrojů, které znovu dorostou, nikoli okrajovou záležitostí, ale součástí hlavního proudu úvah o budoucích zdrojích energie. Příkladem proto může být modelový ekologický projekt v jednou městě v jižním Burgenlandsku a vývoj nových spalovacích kamen v Mostviertelu. Jens Lang Reinhard Koch není blázen. Ale že ho před téměř dvaceti lety, kdy chtěl uskutečnit své představy, všichni označovali za blázna, se v něm stále ještě ozývá. „Všichni odborníci mi říkali: To, co chceš udělat, je obrovská hloupost,“ vzpomíná Koch. S velkou dávkou trucu se ale o to přesto pokusil a vytvořil tak v Burgenlandsku vzorový ekologický projekt. Celý příběh začal před téměř dvaceti let v obci Güssing na jihu Burgenladska. Dnes je součástí obecní kroniky a město se na něj stále s oblibou odvolává. Podobně jako kdysi malá vesnička v Galii, v níž žili Asterix a Obelix, vzdorovala Římanům, vzdorovala okolnímu světu i obec Güssing. Aspoň tak to je to napsáno na internetu: My sami proti všem ostatním. Koch, který byl technickým zaměstnancem města, přesvědčil tenkrát obecní zastupitelstvo o koncepci, kterou považovali odborníci za zcela nerealistickou: Obec Güssing se měla stát nezávislá na ropných koncernech a na nakoupené elektřině, na jejichž pořizování muselo město vynakládat nemalé částky. Celá ta vize byla prostá: budeme si vyrábět energii, kterou potřebujeme, sami, a to ze surovin šetrných k přírodě. Dnes se v Güssingu vyrábí podstatně více elektřiny, než město potřebuje: v zařízeních na zpracování bioplynu, v solárních článcích a elektrárnách zpracovávajících biomasu. Takto vytvořené přebytky Güssing prodává jako ekologický proud a získává za to nemalé prostředky. Technika, která k tomu byla zapotřebí, ovšem musela být nejdříve vyvinuta. Rovněž toto know-how může nyní Güssing prodávat, a to prostřednictvím „Evropského centra pro obnovitelnou energii“. Někdejší vizionář Koch, jemuž se všichni posmívali, je dnes jednatelem centra. Každý týden sem přijde 400 lidí z celého světa, aby si to tu prohlédli. Jsou to vlastně „ekologičtí turisté“, jak je s jistou dávkou ironie nazývají představitelé města.
Že se ale nejednalo o nějaký hrdinský čin, potvrzuje bez obalu i sám Koch: „Nešlo nám o životní prostředí, ale bylo to rozhodnutí, jež vzniklo z určité nouze a nutnosti přilákat peníze do našeho regionu.“ Model z Güssingu zafungoval. Stalo se tak díky podpoře z fondů Evropské unie. Díky tomu dosáhla tato obec, která byla před dvaceti lety dost chudá, skromného blahobytu. Přišly sem nové firmy, protože měla k dispozici levnou energii a vytvořily víc jak tisíc nových pracovních míst. Město Güssing mělo zkrátka ve správný okamžik správný nápad.
CO2 jako zabíjecí argument Vyrábět energii z biomasy je v současné době v módě. Už dva roky musí nafta, která je prodávána na čerpacích stanicích obsahovat určité množství bionafty, která je vyráběna z rostlin přímo v daném místě. Protože tyto rostliny během svého růstu přemění totéž množství CO2 na kyslík, kolik ho při spálení zase vznikne, je bionafta z hlediska emisí CO2 neutrální – na rozdíl od ropy, v níž byl oxid uhličitý, který je dnes považován za „klimatického zabijáka“, uložen už po tisíciletí. Z obav před hororovými zprávami o změnách klimatu přemýšlejí především mladí lidé o tom, v jaké světě jednou budou žít a angažují se proto při rozvoji výroby energie, která by byla šetrná vůči klimatu. Například ve Wieselburgu, v hornorakouském regionu Mostviertel, se tomuto tématu věnuje skupina mladých vědců. Centrum, v kterém pracují, se jmenuje „Austrian Bioenergy-Center“ a jsou zde navrhována kamna a kotle pro budoucnost. Jejich vedoucí, Walter Haslinger, přichází v roláku a hned rezolutně zakazuje oslovovat ho jako „pana doktora Haslingera“. „Tady nemáme rádi tituly,“ říká Haslinger, „našim spolupracovníkům je v průměru okolo třiceti let“. Zcela v souladu s cílovou skupinou, o kterou mu jde, prezentuje Haslinger i své poselství: energie z biomasy naprosto cool. „To je skutečné šílenství,“ rozplývá se Haslinger. Nová kamna jednoho výrobce ze Salzburgu považuje za „skutečně úchvatné“. A nejnovější tendence na trhu označuje za „fakt sexy“. Ve společnosti Austrian Bio-Energy pracuje třicet zaměstnanců, z toho 27 výzkumníků. Nejmladším z nich je něco okolo 25 let. „ Ti chlapci jsou na dobré cestě,“ říká Haslinger, „naši zákazníci pokrývají už téměř dvě třetiny trhu“.
Kutit ekologická kamna Z pověření průmyslu hledají cesty, jak lze topit ekologičtěji. Spaluje se prakticky všechno, aby se podařilo případně najít nové zdroje energie. Na kamnech se pracuje tak dlouho, dokud nevydávají prakticky žádné emise a neběží maximálně efektivně. A navíc musí ještě i pěkně vypadat a lahodit oku. To je úkolem pracovníka s přezdívkou „Blacky“, který je estétem Centra. „Tento plamen není ještě dostatečně krásny,“ komentuje suše, „musí se stát ještě o mnoho měkčím“. Dílnami Centra prochází duch budoucnosti, slibuje Haslinger, a hrdě představuje nejnovější vynález: Kamna na dřevo, která s obejdou bez přívodu elektřiny. K čemu potřebují, prosím pěkně, kamna proud a co je zvláštní na tom, když se obejdou i bez něj? „Čerpadla u obyčejných kamen potřebují proud,“ oponuje Haslinger,“ a když se jednou ocitnete v oblasti, kde během zimy vypadne i na dobu několika dní proud, tak potom budete považovat i Vy tato kamna za ohromně sexy.“ Vyrábět energii ekologicky, je inspirující. Řada menších obcí si nyní bere příklad z Güssingu. Ale už i milionová Vídeň začala v tomto ohledu pilně experimentovat. Teprve nedávno byla ve Vídni-Simmeringu připojena k síti elektrárna na biomasu, která jede na dřevěné úlomky z lesa. Společnost Wien-Energie ji nazývá „Elektrárnou na lesní biomasu“. Téměř polovinu plochy Rakouska tvoří lesy a zde by se dalo získat několik megatun energie. „Heslem dne je ale, že se to teď nesmí předimenzovat,“ hlásí se o slovo opět Reinhard Koch z Güssingu. Varuje předtím, že kdo teď v rámci jakéhosi ekologického opojení porazí víc stromů, než kolik jich může dorůst, škodí zase jenom životnímu prostředí. To by koneckonců nebylo smysluplné ani z ekonomického hlediska.
INFORMACE: Rakousko Ze všech regionů v rámci Centrope je považováno především jižní Burgenlandsko za periferní oblast. Díky prostředkům z evropských fondů se podařilo dosáhnout silného nárůstu HDP a i zaměstnanosti, i když na nízké úrovni. V Dolním Rakousku se podařilo v posledních letech díky průmyslu, který se orientuje na export, rovněž zvýšit HDP. Nezaměstnanost v obou regionech odpovídá rakouskému průměru. Vídeň ční se svými 179 procenty HDP na hlavu nad evropským průměrem z hlediska kupní síly nejbohatším městem Centrope. (red.)
