2017

Základní škola Ostrava, Gajdošova 9, příspěvková organizace

Minimální preventivní program 2016/2017

Mgr. Anna Krasulová ředitelka školy

Mgr. Hana Vavrušová metodik prevence

1

OBSAH A.

ZÁKLADNÍ INFORMACE O ŠKOLE

3

B.

ZMAPOVÁNÍ SITUACE VE ŠKOLE, PRO STANOVENÍ CÍLŮ MPP

4

B.1. Vstupní informace a jejich zdroje

C.

D.

4

B.1.1. Sociální a jiné okolí školy

4

B.1.2. Současná situace ve škole

4

CÍLE VYPLÝVAJÍCÍ ZE ZMAPOVÁNÍ SITUACE

5

C.1. Cíle dlouhodobé

5

C.2. Cíle střednědobé

5

C.3. Cíle krátkodobé

5

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM D.1. Práce pedagogického sboru a vedení školy D.1.1. V oblasti přímé práce pedagogů

6 6 6

D.1.2. Plán vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti prevence SPJ

13

D.1.3. Plán vzdělávání ŠMP a VP v oblasti prevence SPJ

13

D.2. Spolupráce školy s rodiči

13

D.2.1. Způsoby seznámení rodičů s činností ŠMP , moţnostmi spolupráce a MPP

13

D.2.2. Aktivity podporující spolupráci školy s rodiči

14

D.3. Program preventivních aktivit pro ţáky školy

14

D.3.1. Ostatní akce v oblasti prevence SPJ

14

E.

EVIDENCE A EFEKTIVITA

16

F.

KRIZOVÝ PLÁN ŠKOLY

16

F.1. Koncepce prevence šikany

16

F.2. Koncepce prevence záškoláctví

20

F.3. Koncepce prevence uţívání návykových látek

22

F.4. Koncepce prevence proti extremismu, rasismu, xenofobii, antisemitismu

26

F.5. Koncepce prevence sebepoškozování

27

ZÁVĚREČNÉ INFORMACE

29

G.

2

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM ŠKOLNÍ ROK 2016/2017

A. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ŠKOLE Název a adresa školy, pro kterou platí tento MPP Jméno a příjmení ředitele Telefon na ředitele E-mail na ředitele Jméno a příjmení školního metodika prevence Telefon E-mail

Základní škola Ostrava, Gajdošova 9, příspěvková organizace Mgr. Anna Krasulová 596 627 610 [email protected]

Mgr. Hana Vavrušová 596 627 610 [email protected]

Jméno a příjmení výchovného Mgr. Petr Kohút poradce Telefon 596 627 610 E-mail [email protected]

ZŠ – I. stupeň

Počet tříd 5

Počet ţáků 97

ZŠ - II. stupeň

4

80

Celkem

9

177

Pouţité zkratky: MPP – Minimální preventivní program MP – Metodik prevence VP – Výchovný poradce TU – třídní učitel SPJ – Sociálně patologické jevy NNO – Nestátní neziskové organizace ŠMP – Školní metodik prevence

3

B. ZMAPOVÁNÍ SITUACE VE ŠKOLE, PRO STANOVENÍ CÍLŮ MPP B.1. VSTUPNÍ INFORMACE A JEJICH ZDROJE B.1.1. Sociální a jiné okolí školy V Ostravě jsme jedinou školou rodinného typu s vysoce individuálním přístupem k ţákům právě proto, ţe nám to umoţňuje menší počet ţáků ve třídách. Lépe můţeme vyuţívat moderní prvky ve vyučování. A to je naší předností. Naše škola poskytuje vzdělání a výchovu ţáků tak, aby byli připraveni pro běţnou realitu kaţdodenního ţivota a studium na středních školách. Vedeme naše ţáky k samostatnosti a zodpovědnosti. Převáţná většina ţáků bydlí v okolí školy, část jich dojíţdí z Ostravy - Vítkovic. Malá část ţáků dojíţdí z celého území Ostravy. V posledních letech vzděláváme i děti cizích státních příslušníků. Máme dobré zkušenosti s integrací ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Většinou se jedná o ţáky se specifickými vývojovými poruchami učení a chování. Při současné tendenci zvyšování rozvodovosti v českých rodinách pochází i naši ţáci zhruba z 40% z neúplných rodin. Proto je důleţité zahájit primární prevenci právě v době základní školní docházky, poskytnout ţákům co nejvíce informací nejen o drogové problematice /přiměřeně věku ţáků/, naslouchat jejich problémům, otevřeně s nimi hovořit i na neformální úrovni, posilovat jejich sebevědomí, rozvíjet sociální komunikaci a spolupráci. Nárůst různých sociálně patologických jevů /zneuţívání návykových látek, alkoholu, kouření, záškoláctví, šikanování a jiných/ v populaci mládeţe a dětí školního věku se stává celospolečenským problémem. Děti, které navštěvují základní školu, stále patří k nejohroţenější skupině. B.1.2. Současná situace ve škole Primární prevence probíhá na základě metodických pokynů MŠMT a osnov v příslušných předmětech a při třídnických hodinách. Také je realizována prostřednictvím volnočasových aktivit. Kladné hodnocení se týká zejména vyuţívání různých metod výuky, které vedou ţáky ke zvládání různých dovedností, zejména samotného zpracování úkolů, prezentace výsledků, komunikace, obhajoba, kolektivní práce – tolerance názoru druhých apod. Ve škole proběhlo mnoho projektů různého rozsahu. Ţáci se učí pracovat s moderní technikou, probíhá skupinové vyučování, důraz klademe na vytváření dobrých vztahů v kolektivu, dobré klima třídy. Učitelé se věnují sebehodnocení u ţáků, zpětnou vazbou. Rozvíjí se činnost školního parlamentu, rodičovské iniciativy. Zlepšila se součinnost vyučujících při řešení většinou „zárodků“ šikany a při řešení záškoláctví, pozdních příchodů, neomluvené absence. Negativní hodnocení: Při řešení závaţnějších problémů je třeba stále propojovat součinnost školy a dalších odpovědných orgánů. Problémem nadále zůstává komunikace vyučujících s některými rodiči, sdělení nepříjemných zpráv a důsledné dodrţování závěrů jednání s nimi, i kdyţ došlo ke zlepšení. To následně vede k problémům plnění základních povinností u některých ţáků. Celkově malá snaha o dobré výsledky souvisí i s nastavením poţadavků ve společnosti, chybí motivace. Stále problematičtějším se stává dodrţování pravidel slušného chování. Obecně se zvyšuje i tolerance k vulgaritě a agresivitě.

4

C. CÍLE MMP VYPLÝVAJÍCÍ ZE ZMAPOVÁNÍ SITUACE Strategie je zaměřena na všechny ţáky 1. - 9. ročníku základní školy se zvláštním přihlédnutím k ţákům ze sociálně slabšího a málo podnětného prostředí a ţákům s některými typy specifických vývojových poruch učení. Důraz bude kladen na informovanost ţáků v hodinách Občanské výchovy, Výchovy ke zdraví, Tělesné výchovy, Přírodopisu, Prvouky, Přírodovědy a samozřejmě i v dalších předmětech. Rizikové chování bude probíráno s třídními učiteli a na třídnických hodinách.

C.1. CÍLE DLOUHODOBÉ 

vést ţáky k dodrţování stanovených pravidel (zejména pravidel školního řádu a slušného chování). Učit ţáky zásadě, ţe pravidla jsou od toho, aby se dodrţovala, nikoliv od toho, aby se porušovala (často ţáci vidí kolem sebe opak - viz pravidla silničního provozu, pravidla vzájemného souţití mezi lidmi, vulgární a nevhodné vyjadřování i chování)  vést ţáky k vzájemné pomoci a ohleduplnosti  vést ţáky k ochraně zdraví, budovat postoje k odmítání alkoholu a omamných psychotropních látek a jedů  vést ţáky k obraně proti manipulaci, učit je způsoby odmítání, vést je k odmítání závadových vrstevnických skupin a part

C.2. CÍLE STŘEDNĚDOBÉ          

podporovat aktivity ţáků (třídní učitelé, školní psycholog) zapojit ţáky do výzdoby školy (třídní učitelé, učitelé VV) průběţně sledovat, zjišťovat klima třídy a vytipovat ţáky s problematickými vztahy (třídní učitelé) preventivně předcházet vzniku rizikového chování, v případě vzniku problému co nejrychleji zasáhnout a řešit jiţ vzniklé problémy postupné sniţování agresivního a vulgárního chování mít pravidelné třídnické hodiny (třídní učitelé) naučit ţáky vyuţívat konzultačních hodin s ŠMP a VP (třídní učitelé) získávat rodiče pro spolupráci se školou (třídní učitelé) informovat rodiče průběţně o činnosti školy, akcích, dát jim moţnost zpětné vazby (třídní učitelé) informovat rodiče o plánu primární prevence na škole (třídní učitelé)

C.3. CÍLE KRÁTKODOBÉ     

sestavit a přijmout pravidla chování ve třídních kolektivech (TU) vytváření nestresujícího prostředí pro přijetí jakéhokoliv ţáka posilovat pozitivní vztahy mezi ţáky v jednotlivých třídách vyuţívat vhodného učiva k různým besedám o patologických jevech (všichni učitelé) spolupráce s pracovníky školy (sledování projevů SPJ, jejich řešení, dostupnost odborných informací, materiálů a pomůcek)

5

        

zlepšit spolupráci a komunikaci mezi školou a rodiči - vzbudit jejich hlubší zájem o problémy svých dětí a získávání poznatků především v oblasti komunikace a výchovného působení včasné odhalování specifických poruch učení a jiných postiţení podchytávat skryté projevy SPJ týmově řešit aktuální problémové situace (zejména záškoláctví, neomluvené hodiny, drţení lehkých drog – např. tabákových výrobků) kyberšikana – osvěta, besedy, předcházení a důsledky zachytit děti z rizikových prostředí postupné sniţování neomluvené absence, zejména u ţáků vyšších ročníků snaţit se o to, aby se rodiče zabývali problémy svých dětí a pomáhat jim při hledání řešení vést ţáky k sebehodnocení

D. MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM D.1. PRÁCE PEDAGOGICKÉHO SBORU A VEDENÍ ŠKOLY D.1.1. V oblasti přímé práce pedagogů K dosaţení cílů MPP přispívají i následující opatření: - pedagogický dozor nad ţáky je zajištěn během všech přestávek a před vyučováním v prostorách školy a v době obědů v jídelně (prevence šikany a uţívání návykových látek) - v případě potřeby mají ţáci moţnost svěřit se se svými problémy jednotlivým vyučujícím, výchovnému poradci, metodikovi prevence nebo vyuţít schránku důvěry - vedle schránky důvěry jsou na nástěnce umístěny informace o důleţitých telefonních číslech (Linky důvěry, Krizová centra aj.) - jednotliví třídní učitelé průběţně sledují vztahy v třídních kolektivech tak, aby byla zajištěna včasná diagnostika a intervence při vzniku šikany. V případě potřeby spolupracují s výchovným poradcem, školním metodikem prevence, popř. pracovníkem z pedagogicko-psychologické poradny - ve škole se opakovaně provádí mezi ţáky dotazníkové šetření, zaměřené na výskyt šikany v jednotlivých třídách - jsou průběţně sledovány často se opakující krátkodobé absence ţáků (prevence záškoláctví) a při zjištění případů následuje spolupráce s rodiči těchto ţáků - přednášky a besedy věnované sexuální výchově a prevenci AIDS - prevence sociálně patologických jevů je součástí školního řádu. Dojde-li k porušení ustanovení školního řádu, týkající ho se drţení, distribuce a uţívání návykových látek v prostorách školy, bude toto klasifikováno jako hrubý přestupek a budou z toho vyvozeny patřičné sankce - přehled a jednotlivá řešení SPJ jsou podrobně zpracovány v bodu F. – Krizový plán školy - průběţně jsou sledovány i další sociálně patologické jevy - vandalismus, brutalita, rasismus, atd. Při jejich zjištění budou navrţena cílená opatření. V případě, kdy selţe prevence ve škole, bude přistoupeno k následujícím opatřením: 1. individuální pohovor se ţákem 2. podle zjištěných informací spolupráce s rodinou 3. doporučení kontaktu s odborníky 4. v případě nezájmu rodičů uvědomění sociálního odboru, oddělení péče o dítě 6

-

5. v případě dealerství oznámení Policii ČR pedagogové mají moţnost zapůjčit si propagační materiály a metodické pomůcky u školního metodika prevence ve škole jsou informace o postupu při vyšetřování nálezu drog ve škole a uţití alkoholu ţáky v době vyučování přehled institucí a center krizové intervence v okrese včetně adres a telefonních čísel je k dispozici u školního metodika prevence učitelé nabízejí všem rodičům moţnost individuálních konzultací rodiče mají moţnost navštívit výuku ve dnech otevřených dveří bez ohlášení a v jiných termínech po dohodě s vyučujícím a tak poznávat prostředí školy zástupci jednotlivých tříd 2. stupně pracují ve školním parlamentu (zapojují se do organizace školy a rozvíjí se tak jejich zodpovědnost za vzájemné souţití ve škole) ţáci mají moţnost vyuţívat schránku důvěry v naší škole funguje tzv. „RODIČOVSKÁ INICIATIVA“, kdy se rodiče mohou a měli by účastnit různých akcí, které škola pořádá

Metody práce: V rámci výuky jsou a budou i nadále kromě tradičních metod práce vyuţívány další metody, které se osvědčily. Výchova bude probíhat mezipředmětově a v některých předmětech i napříč ročníky 2. stupně. Některé pouţívané metody práce: - výklad (informace) - samostatná práce (referáty, informace z tisku, z internetu ..) - besedy, diskuse - sociální hry, hraní rolí, obhajoba určitého názoru, trénování způsobu odmítání, řešení problémů - skupinová práce, práce ve dvojicích - projektové vyučování, celoškolní projekty např. Den Země, Vánoční jarmark. Součástí hodnocení výsledků práce jednotlivých ţáků je i jejich sebehodnocení a slovní hodnocení učitelem. Ţáci tak dostávají komplexní zpětnou vazbu od učitele a jsou informováni o svém pokroku a nedostatcích. Úkoly pro jednotlivé ročníky 1. stupeň 1. - 3. ročník Osobnost dítěte, sociální prostředí - společné stanovení a zaţití pravidel souţití mezi ţáky a učiteli - uvědomování si podstaty přátelství, kamarádství a jeho význam pro lidský ţivot - sebevědomí, sebedůvěra, kamarádství - potřeba vzájemné pomoci, dorozumění, poznávání jiných, uvědomování si vlastní osobnosti - vztahy mezi lidmi - přátelské, neutrální, nepřátelské, příklady řešení konfliktů / ve třídě / dohodou, nenásilně; vytváření příznivého prostředí ve třídě - vyuţívat pochvaly jako výchovného prostředku, zaţít pocit úspěchu a radosti z práce - vnímání individuálních odlišností dětí mezi sebou a přijímání těchto jevů - základní lidská práva, práva dítěte / Úmluva o právech dítěte / 7

Zdraví - chápat pojem zdraví jako naprostou pohodu duševní, tělesnou a sociální - zdraví a nemoc, ochrana proti nemocem, očkování, nácvik přivolání první pomoci a komunikace s lékařem - zdravý denní reţim-práce, odpočinek, pohyb, stravování, spánek Hygiena - dodrţování základů osobní hygieny, předcházení nákazám, základní hygienické návyky, intimní hygiena, péče o zevnějšek Výţiva - vliv stravy na zdraví, sestavení seznamu potravin a neprospívajících zdraví - denní stravovací a pitný reţim, jeho význam pro zdraví

a

nápojů

prospívajících

Ochrana před úrazy - pochopení tělesné zdatnosti jako faktoru, který podporuje zdraví, uvědomění si, jak ji získáme - sport a zdraví, bezpečné chování v různých prostředích / doma, na ulici, dopravní prostředek, při různých činnostech / práce, sport, zábava / - nebezpečí zneuţití mladšího a slabšího / šikanování, týrání, zastrašování / - nácvik modelových situací Nebezpečí od cizích lidí - nemluvit s neznámými lidmi, nikam s nimi nechodit (nácvik v modelových situacích) - nácvik vhodného chování při snaze neznámého člověka o navazování kontaktů (modelové situace) - nebezpečí odhozených jehel a stříkaček, nebezpečí manipulace s nimi, moţnost nákazy závaţnými chorobami Návykové látky a zdraví - působení reklamy Alkohol, kouření - nácvik dovednosti odmítat alkohol a cigarety / modelové situace / - prohlubovat znalosti o škodlivosti a důsledcích působení alkoholu a kouření na lidský organizmus Léky - běţné léky, vitamíny, zásady jejich uţívání, riziko uţívání léků bez doporučení lékaře a vědomí rodičů - prospěšnost a škodlivost přírodních látek 4. - 5. ročník Osobnost dítěte, sociální prostředí - společné stanovení a zaţití pravidel souţití mezi ţáky a učiteli - sebevědomí, sebeúcta, pochvala a trest - reakce ţáka a rodičů

8

-

komunikace v rodině, mezi lidmi, konflikty v mezilidských vztazích (rozvoj schopnosti diskutovat, komunikovat, řešit problémy a konflikty, modelové situace) rozvoj schopnosti klást otázky a umět přiměřeným způsobem vyjádřit svůj názor posilování důvěry v učitele základní lidská práva, práva dítěte (Úmluva o právech dítěte)

Zdraví - zdraví a jeho ochrana - jak udrţujeme zdraví, jak podporovat jeho rozvoj - nemoci, jejich příznaky, očkování, karanténa, izolace - pracovní den ţáka, střídání zátěţe a odpočinku - duševní hygiena - pohybový reţim ţáka - úrazy dětí, poskytování první pomoci / modelové situace / - následky narušeného vnímání a zastřeného vědomí na zdraví a běh lidského ţivota Hygiena - osobní hygiena, péče o pleť, vlasy, ruce, nohy .... - prostředky osobní hygieny, hodnocení reklamy na prostředky osobní hygieny - sport a zdraví - bezpečné způsoby chování v různých prostředích - odpovědné chování - krizové situace - šikanování, kontakt s deviantní osobou, dealerem ... - přivolání pomoci Výţiva - zásady zdravé výţivy, vliv stravování na zdraví člověka, současné směry ve výţivě, preferování potravin zdravé výţivy x nabídka rychlého občerstvení - denní mnoţství potravin a tekutin, pitný reţim - vliv reklamy / modelové situace - odmítání sladkostí ... / Ochrana před úrazy - v situacích ohroţení osobního bezpečí, procvičování způsobů tísňového volání Nebezpečí od cizích lidí - naučit rozeznávat konverzaci se známými lidmi nebo těmi, kteří znají rodiče, od vyzvídání neznámých osob, nácvik reakce na tyto situace - nácvik odmítnutí nabízeného - vytipování nebezpečných míst a situací - hry na osvojování sebejistoty a schopnosti zvládat nebezpečné situace Návykové látky a zdraví - preferovat pozitivní ţivotní cíle, hledat vhodnější činnosti neţ jsou cigarety, alkohol, návykové látky / modelové situace odmítání těchto škodlivých látek / Kouření - potvrzení škodlivosti kouření - orientace v reklamách, poznávat rozdíl mezi solidní nabídkou, reklamou klamavou nebo lţivou - vlastní návrhy reklamy propagující zdravý ţivotní styl

9

Alkohol - seznamovat s následky nadměrného poţívání alkoholu Drogy - seznámit děti se základními poznatky o účincích a následcích různých typů drog /tlumivé, povzbuzující, halucinogenní / - pochopit mechanismus vzniku závislosti - seznámit s důvody, proč lidé berou drogy, s důsledky ve všech oblastech zdraví, umět navrhnout lepší řešení - nácvik odmítání nebezpečných aktivit / v modelových situacích se zaměřit na nácvik odmítání návykových látek / - seznamovat děti s různými typy organizací a profesí, kam se mohou případně obrátit / krizová centra, linky důvěry /, orientace v seznamu důleţitých adres a telefonů sluţeb odborné pomoci Znalostní kompetence ţáků 1. stupně - ţáci dokáţí vyjmenovat zdravotní rizika spojená s kouřením, pitím alkoholu, zneuţíváním léků a uţíváním drog - ţáci znají hodnotu zdraví a nevýhody špatného zdravotního stavu - osvojují si zdravý ţivotní styl - umí vyjmenovat činnosti, které je vhodné z hlediska zdraví zařadit do denního reţimu - v případě nutnosti umí přivolat pomoc; ví, na koho se mají obrátit v případě, ţe se cítí ohroţeni - umí jednoduchým způsobem odmítnout nabízenou drogu nebo věc od neznámého člověka - ţáci umí rozpoznat projevy rasové nesnášenlivosti a vědí, ţe jednání, které poškozuje práva druhých lidí je nezákonné 2. stupeň 6. ročník Zdraví - reţim dne /seznámit ţáky se zásadami vhodné přípravy na vyučování, plánováním učení, organizací vlastního času a zařazováním vhodných pohybových aktivit, smysluplného trávení volného času / Osobnostní výchova - vzájemné poznávání ţáků ve třídě a formování skupiny - začlenění nových ţáků do komunity třídy - vytváření pravidel chování ve třídě - moţnosti nenásilného řešení konfliktů - mezilidské vztahy /v modelových situacích se zaměřit na chování podporující dobré vztahy, respektování - a podporu druhého, schopnost vidět svět očima druhého, schopnost pomoci druhému člověku / - komunikace /nácvik bezpečné komunikace s vrstevníky a neznámými lidmi, nácvik asertivní komunikace, nácvik komunikace v různých situacích (odmítání, prosba, přesvědčování, vyjednávání,...)/

10

Auto-destruktivní závislosti - návykové látky /tabák a alkohol – rizika, prevence, hledání lepších moţností/ - peer – program /nácvik dovedností odmítání drog, ovlivnění postojů k návykovým látkám, hledání pozitivních ţivotních cílů / - informace o ostatních návykových látkách Osobní bezpečí - chování v různých prostředích, ochrana zdraví při různých činnostech - bezpečnost v dopravě - komunikace s neznámými lidmi, asertivní komunikace 7. ročník Zdraví - odpovědné chování v situacích úrazu a stavů, které ohroţují zdraví - volný čas – moţnosti, jak vhodně trávit volný čas - šikana – její rozpoznání, vyhledání pomoci v případě ohroţení Auto-destruktivní závislosti - příprava peer – aktivistů a jejich práce - drogy /vznik závislosti, její léčení, centra odborné pomoci, informace o návykových látkách a jejich nebezpečí/ - nácvik způsobů odmítání drog /v modelových situacích/ Komunikace - neverbální a verbální komunikace /ţáci se učí vyjadřovat svoje pocity a postoje s cílem posílit své sebevědomí/ - asertivní komunikace a chování - komunikace s vrstevníky, řešení konfliktů - vliv party /ochrana před manipulativním působením vrstevníků/ - reklama /vliv reklamy na člověka, reklamní triky, negativní vliv reklam propagujících alkohol a tabákové výrobky/ - procvičování způsobů tísňového volání s linkou důvěry, policií aj. Osobnostní rozvoj - cvičení sebekontroly, sebeovládání - pomáhající a prosociální chování 8. ročník Zdraví - péče o zdraví /zdravotní výchova, osobní hygiena, zásady první pomoci včetně nácviku první pomoci/ - duševní hygiena /seznámení se způsoby ochrany duševního zdraví, nácvik relaxace, předcházení stresu/ - poruchy příjmu potravy /bulimie a anorexie/ - sexuální výchova /rozhodování v oblasti sexuálního ţivota, sexuální deviace a ochrana před deviantními jedinci, postoje k sexualitě a sexuálnímu chování/ Auto-destruktivní závislosti - patologické hráčství /vznik závislosti, prevence/ 11

-

drogy /legislativní omezení a postihy ve vztahu k nákupu, drţení a distribuci drog, způsoby pomoci při otravě návykovými látkami, návykové látky a rizikové skupiny populace/

Osobnostní výchova - tolerance k etnickým skupinám, předcházení rasizmu a xenofobie - základní lidská práva, práva dítěte /Úmluva o právech dítěte/ 9. ročník Osobní bezpečí - nebezpečí působení sekt a jiných náboţenských skupin /informace o neznámějších náboţenských skupinách - v ČR, jejich vlivu na ţivot členů/ - šikana /vhodné způsoby chování a jednání v případě ohroţení, moţnosti pomoci, krizová centra/ - deviantní osoby /informace, nácvik způsobů chování/ - řešení konfliktů v mezilidských vztazích /hledání vhodných východisek/ - týrání dětí a ţen /moţnosti pomoci/ Zdraví - sexuální výchova /AIDS – způsoby přenosu, léčení, prevence, sexualita a zákon- sexuální obtěţování a znásilnění/ - civilizační choroby a jejich prevence - cizorodé látky a jedy v potravinovém řetězci - těhotenství /plánované rodičovství, početí/ Osobnostní výchova - situace ohroţující zdravý vývoj osobnosti /řešení pomocí modelových situací/ - ţebříček hodnot Znalostní kompetence ţáků 2. stupně - ţáci chápou zdraví jako jednotu zdraví tělesného, duševního a sociálního - umí zhodnotit vhodné a nevhodné zdravotní návyky - vhodně argumentují ve prospěch zdraví - snaţí se o uplatňování zásad zdravého ţivotního stylu - znají pozitivní vliv duševní hygieny, relaxace a aktivního pohybu na své zdraví - umí v případě potřeby vhodným způsobem odmítnout nabízenou drogu - orientují se v zákonech týkajících se zneuţívání návykových látek - umí diskutovat o rizicích zneuţívání návykových látek - umí pouţít v případě potřeby asertivní komunikaci - umí nenásilným způsobem řešit neshody mezi spoluţáky - znají vhodné způsoby chování a komunikace v různých situacích - ví, kde v případě potřeby hledat odbornou pomoc - umí komunikovat se sluţbami odborné pomoci - umí spolupracovat ve skupině - respektují odlišné názory lidí - jsou tolerantní k menšinám

12

D.1.2. Plán vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti prevence SPJ  samostatné studium pedagogických pracovníků  zabezpečení v rámci DVPP systematické vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti prevence  přenášení informací ze setkávání metodiků prevence a výchovných poradců  publikace, vyhlášky a metodické pokyny Termín: průběh školního roku 2016/2017 D.1.3. Plán vzdělávání ŠMP a VP v oblasti prevence SPJ  semináře PPP  semináře DVPP Termín: průběh školního roku 2016/2017

D.2. SPOLUPRÁCE ŠKOLY S RODIČI D.2.1. Způsoby seznámení rodičů s činností ŠMP , moţnostmi spolupráce a MPP Škola je „otevřená“ k jednání s rodiči v průběhu celé provozní doby. Vzájemná spolupráce školy a rodiny je základním předpokladem pro školní úspěšnost ţáka a prevenci rizikového chování. Výchovné i výukové problémy nelze řešit bez této spolupráce. Naším úkolem je motivovat rodiče ke spolupráci: - nabídkou poradenských sluţeb (třídní schůzky, konzultační hodiny, individuální konzultace) - nabídkou spolupráce při řešení problémů (poskytnutí kontaktních adres na odborníky a specializovaná pracoviště) - třídních učitelů při různých aktivitách (setkání na vánočním jarmarku, bruslení apod.) Stále hledáme nové cesty, jak navázat uţší kontakt s rodiči, jak vzbudit jejich hlubší zájem o problémy svých dětí a získávání poznatků především v oblasti komunikace a výchovného působení. Často se stává, ţe rodiče hledají pomoc, aţ v okamţiku kdy jsou zcela bezradní kdy si potomek dělá, co chce a to se cesty k nápravě hledají velmi těţko. Snahou naší školy je, kromě tradičního informování rodičů (stránky školy, třídní schůzky, informační odpoledne), organizovat společné akce, které vedou k aktivní spolupráci rodičů, dětí, učitelů. Škola během školního roku zveřejňuje své plány a úspěchy na internetových stránkách školy. Na naší škole pracuje Rodičovská iniciativa, spolupracuje s vedením školy.

13

D.2.2. Aktivity podporující spolupráci školy s rodiči Název aktivity Slavnostní pasování prvňáčků Vánoční jarmark Mikulášské bruslení Vernisáţe Galerie na chodbě Akce rodičovské iniciativy (Drakiáda, Lampiónový průvod, výlety….) Třídní schůzky (5x během šk. roku) Den otevřených dveří Další aktivity pořádané během školního roku 2016/2017

D.3. PROGRAM PREVENTIVNÍCH AKTIVIT PRO ŢÁKY ŠKOLY Název aktivity, akce

Realizátor

Bezpečné odpoledne (I.) Bezpečné chování ve městě (II.) Chodec – účastník silničního provozu (III.) Malý kriminalista (IV.) Policie – váš pomocník (V.) Nebezpečná hra (šikana) (VI.) Nedělej si problém (VII.) Právní povědomí (VIII.) Zájmy chráněné trestním zákonem Sebepoškozování (IX.) Hasík (III., VII.)

Městská policie Městská policie Městská policie Městská policie Městská policie Městská policie Městská policie Městská policie Městská policie Městská policie

Ostatní preventivní aktivity vedou sami učitelé, začleňují je do třídnických hodin a vyučovacích jednotek. D.3.1. Ostatní akce v oblasti prevence SPJ Zájmové krouţky ve škole:  Redakční rada Gajdošíku  Akce školního parlamentu  Sborový zpěv  Hra na kytaru  Pohybové hry a hraní  Keramika  Sportovní hry  Dovedné ruce  EVVO – Ekotým  Dějepisný krouţek Termín: průběh školního roku 2016/2017

14

Projektové dny, besedy, soutěţe a jiné akce pro ţáky:                        

Projekt „Den zdraví“ Anglický desetiboj – soutěţ Anglický slavík – soutěţ Vydávání školního časopisu Gajdošík Recitační soutěţ Pěvecká soutěţ Projekt „Pohádky děti dětem“ Olympiády z ČJ, D, M Pythagoriáda Matematický klokan Florbalový turnaj Atletická soutěţ Netradiční olympiáda Zlatá tretra Noc s Andersenem Mikulášská s devítkou Vánoční jarmark Den Země Recyklohraní Ekopolis Evvoluce Dopravní hřiště Branný den Den dětí

Termín: průběh školního roku 2016/2017 Spolupráce s jinými organizacemi:            

PPP Ostrava – Moravská Ostrava a Přívoz Městská policie Policie ČR Magistrát města Ostravy ÚMOB MOaP – Oddělení ochrany a péče pro děti a mladistvé, sociální kurátoři pro mládeţ Linka důvěry Lékaři Krizové centrum pro děti a rodinu Nízkoprahová zařízení pro děti a mládeţ Diagnostické a výchovné ústavy Probační a mediační sluţba ČR Fond ohroţených dětí

15

E.

EVIDENCE A EFEKTIVITA

Vyhodnocení celého programu a jeho efektivita bude provedeno v červnu - červenci roku 2017.

F.

KRIZOVÝ PLÁN ŠKOLY

F.1. KONCEPCE PREVENCE ŠIKANY (zpracováno dle Školského zákona a MP MŠMT Č. j. 22294/2013-1) Škola má ze zákona jednoznačnou odpovědnost za vytváření a udrţování bezpečného prostředí, za ochranu ţáků a jejich zdraví a za předcházení vzniku jakýchkoli forem rizikového chování na škole, tedy i šikany. Ředitel školy má zároveň odpovědnost za zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví pro své zaměstnance, tedy také za prevenci šikany zaměřené na učitele. Charakteristika šikany Šikana je agresivní chování ze strany ţáka/ů vůči ţákovi nebo skupině ţáků či učiteli, které se v čase opakuje (nikoli nutně) a je zaloţeno na vědomé, záměrné, úmyslné a obvykle skryté snaze ublíţit fyzicky, emocionálně, sociálně a/nebo v případě šikany učitele také profesionálně. Šikana je dále charakteristická nepoměrem sil, bezmocností oběti, nepříjemností útoku pro oběť a samoúčelností agrese. Zahrnuje jak fyzické útoky např. v podobě bití, vydírání, loupeţí, poškozování věcí, tak i útoky slovní v podobě nadávek, pomluv, vyhroţování či poniţování. Šikana se projevuje i v nepřímé podobě jako demonstrativní přehlíţení a ignorování ţáka či ţáků třídní nebo jinou skupinou spoluţáků. Rovněţ se můţe realizovat prostřednictvím elektronické komunikace, jedná se o tzv. kyberšikanu. Znaky šikanování Důleţité znaky šikanování: záměrnost, cílenost, opakování (není podmínkou), nepoměr sil, bezmocnost oběti, nepříjemnost útoku, samoúčelnost agrese. Projevy šikanování 1. Šikanování má ve svých projevech velice různou podobu. Mezi základní formy šikany podle typu agrese – typu nebo prostředku týrání patří:  fyzická agrese, přímá a nepřímá (patří sem i krádeţe a ničení majetku oběti);  verbální šikana, přímá a nepřímá – psychická šikana (součástí je i kyberšikana, děje se pomocí informačních a komunikačních technologií);  smíšená šikana, kombinace psychické a fyzické šikany (násilné a manipulativní příkazy apod.).

16

2. Podstatnou vlastností šikany je skrytost. Ta je dána tím, ţe často odhalení zejména pokročilé šikany brání z rozličných důvodů a pohnutek všichni účastníci vyšetřování včetně oběti. Z tohoto důvodů je důleţité umět rozpoznat přímé a nepřímé signály šikany. Jak předcházet šikaně Škola respektuje identitu a individualitu kaţdého svého člena, odmítá násilí a zneuţití moci v jakékoli podobě a přiznává riziko výskytu šikany. Je důleţité, aby škola tyto hodnoty jasně komunikovala směrem dovnitř školy i vně a zřetelně je hájila a prosazovala (např. tím, ţe objeví-li se šikana, přistupuje škola k řešení včasně a otevřeně). 2. Je důleţité, aby se na vytváření bezpečného prostředí a předcházení šikany podílela celá škola. Stěţejní roli a zodpovědnost za tuto oblast nese ředitel školy, jeho role a aktivní přístup k problematice předcházení a řešení šikany je nenahraditelná. 3. Vedení školy pověří alespoň jednu osobu z řad pedagogických pracovníků specifickými otázkami v prevenci a řešení šikany, která se bude v tématu pravidelně vzdělávat (např. školní metodik prevence, výchovný poradce). Tato pověřená osoba by měla disponovat kompetencemi zejména k šetření a řešení počáteční šikany a vyhodnocování potřeb školy ve vztahu k pokročilé šikaně. 4. Škola nastaví konkrétní a srozumitelná pravidla v chování ve svém školním řádu, která budou specificky vztaţená také k projevům šikany. 5. Škola nastaví důsledky za porušení pravidel u ţáků, přičemţ je důleţité, aby uměla rozlišovat závaţnost porušení. Pedagogové a ostatní zaměstnanci školy znají své pravomoci a aplikují pravidla chování a důsledky za nedodrţení jednotně a konzistentně pro všechny ţáky. 6. Ve třídě jsou nastavena třídní pravidla, která nenahrazují ani nezdvojují školní řád. Ideální je, pokud se na tvorbě třídních pravidel a na reflexi jejich dodrţování podílejí spolu s pedagogem (nejlépe třídním učitelem) do značné míry samotní ţáci. 7. Škola usiluje o včasné odhalení šikany a za tímto účelem má nastavený funkční systém vzájemné komunikace mezi pedagogy o signálech, výskytu porušení pravidel, nebo jiných rizikových faktorech tak, aby byl pedagog vţdy včas informován o tom, jaká atmosféra je v jeho třídě. 8. Škola kontinuálně realizuje specifickou primární prevenci rizikového chování (včetně šikany), kterou má popsánu v Preventivním programu školy někdy nazývaném také minimální preventivní program. Součástí tohoto programu školy je také školní program proti šikanování. 9. Škola zajišťuje podporu a rozvoj pedagogů v podobě dalšího vzdělávání; uvádějících učitelů pro začínající pedagogy; dostupné intervize a/nebo supervize. Plán dalšího vzdělávání pedagogů zahrnuje školení pedagogů a ve zvýšené míře pracovníka pověřeného řešením šikany (zpravidla školního metodika prevence) a třídních učitelů. 10. Škola zajišťuje pravidelnou realizaci třídnických hodin. 11. Škola má zmapovanou síť pomoci pro ţáky i pedagogy. 1.

Devět kroků při řešení počáteční šikany (s níţ se ve své praxi setkáte nejpravděpodobněji). Schéma první pomoci: 1. Odhad závaţnosti onemocnění skupiny a rozpoznání zda nejde o neobvyklou formu šikanování  úkol naplňujeme především prostřednictvím rozhovoru s informátory a oběťmi 17

 nesmí docházek k přímé konfrontaci pachatele a oběti 2. Rozhovor s informátory a oběťmi  po rozhovoru s informátorem následuje rozhovor s oběťmi (ne s podezřelými pachateli)  při rozhovoru s obětí je důleţité, aby o tom nevěděli ostatní ţáci (je potřeba ochránit ji před moţnou pomstou agresorů) 3. Nalezení vhodných svědků  vytipovat členy skupiny, kteří budou pravdivě vypovídat (vybrat ţáky, kteří s obětí sympatizují, kamarádí s ní, nebo ji alespoň neodmítají, ţáky nezávislé na agresorech, kteří nepřijímají normy šikanování 4. Individuální, případně i konfrontační rozhovory se svědky  rozhovory zorganizovat tak, aby o nich druzí nevěděli  vyskytnou-li se těţkosti, lze uskutečnit doplňující a zpřesňující rozhovory nebo konfrontaci dvou svědků  váţnou chybou je společné vyšetřování svědků a agresorů. Za zásadní chybu povaţuji konfrontaci obětí a agresorů 5. Ochrana oběti 6. Rozhovor s agresory, případně konfrontace mezi nimi  je to poslední krok ve vyšetřování  dokud nemáme shromáţděné důkazy, nemá smysl vést tento rozhovor  cílem je agresory okamţitě zastavit a ochránit oběti, ale i je samé před následky jejich činů 7. Výchovná komise  v rámci společného setkání pedagogů a ţáka-agresora i jeho rodičů se rozhoduje o výchovných opatřeních 8. Rozhovor s rodiči oběti  rodiče je třeba informovat o zjištěních a závěrech školy a domluvit se na dalších opatřeních 9. Práce s celou třídou

Postup vyšetřující osoby, má-li podezření na šikanu  Konfrontovat svá pozorování s dalšími kolegy.  Co nejdříve oznámit své podezření vedení školy, výchovnému poradci, konzultovat další postup.  Mezi čtyřma očima vyslechnout více nezaujatých svědků, popřípadě konfrontovat svědky mezi sebou.  Je zejména důleţité získat odpovědi na následující otázky:  Kdo je obětí, popřípadě kolik obětí je  Kdo je agresorem, kolik agresorů je. Kdo z nich je iniciátor, kdo aktivní účastník šikanování a kdo je obětí i agresorem?  Co, kdy, kde, a jak dělali agresoři obětem?  K jak závaţným agresivním a manipulativním projevům došlo?  Jak dlouho šikana trvá?  Spojit se s rodiči případné oběti, konzultovat výskyt nepřímých šikany. Poprosit je o pomoc.  Vyslechnout oběť – citlivě, diskrétně, zaručit bezpečí a důvěrnost informací. NIKDY neřešit problém opřed celou třídou!  Zajistit ochranu oběti šikany.

18

 

  

Teprve nyní vyslechnout agresory, případně konfrontovat agresory mezi sebou. NIKDY konfrontace obětí a agresorů! Vytipovat nejslabší článek, dovést je k přiznání či vzájemnému obviňování. Poţádat vedení školy o svolání výchovné komise (vedení školy, výchovný poradce, třídní, školním metodik prevence sociálně patologických jevů, případně psycholog). Ta na základě shromáţděných informací posoudí, zde se jedná o šikanu a jaký je stupeň její závaţnosti /stupně 1-3 počáteční šikana, 4-5 šikana v pokročilém stádiu/, navrhne další postup vůči obětem i agresorům i třídě jako celku. Potrestání agresorů je individuální, závisí na věku, intenzitě šikany a na tom, zda se jedná o první případ či recidivu. Individuálně pozvat rodiče agresorů. Seznámit je se situací, sdělit jim navrhovaná opatření, (zdůraznit moţnost nápravy) a poţádat je o spolupráci. Pokud odmítají, zváţit oznámení na Policii ČR. Individuálně pozvat rodiče obětí šikany. Seznámit je se situací, domluvit se na opatřeních (terapie, osobnostní výcvik…) Rozebrat situace ve třídě (vynechat citlivé detaily), vysvětlit nebezpečí a důsledky šikany, oznámit potrestání viníků. Třídu i nadále pozorně sledovat.

Nápravná opatření 1.

Škola má k dispozici pro zastavení násilí agresorů běţná, ale i mimořádná nápravná opatření. Uvedeme některá, která přicházejí při šikanování v úvahu:  výchovná opatření (napomenutí a důtka třídního učitele, důtka ředitele školy; podmíněné vyloučení a vyloučení ze školy – nelze pouţít v případě ţáka, který plní povinnou školní docházku);  sníţení známky z chování;  převedení do jiné třídy, pracovní či výchovné skupiny (je třeba individuálně posoudit efektivitu tohoto opatření, aby nedošlo k přesunutí šikany do nového prostředí a podmínek);  ředitel školy doporučí rodičům dobrovolné umístění dítěte do pobytového oddělení střediska výchovné péče, případně doporučí realizovat dobrovolný diagnostický pobyt ţáka v diagnostickém ústavu;  ředitel školy podá návrh orgánu sociálně-právní ochrany dítěte k zahájení práce s rodinou, případně k zahájení řízení o nařízení předběţného opatření či ústavní výchovy s následným umístěním v diagnostickém ústavu;  škola umoţní agresorovi individuální výchovný plán.

2.

Doporučuje se dále pracovat s agresorem (vedení k náhledu na vlastní chování, motivy apod.) i s obětí šikany. V případě potřeby doporučit zákonnému zástupci péči dítěte v PPP, SVP nebo jiných odborníků – klinických psychologů, psychoterapeutů nebo psychiatrů, případně převedení do jiné třídy.

3.

Pro nápravu situace ve skupině je potřeba pracovat s celým třídním kolektivem. Je nezbytné vypořádat se i s traumaty těch, kteří přihlíţeli, ale nezasáhli (mlčící většina či menšina) apod.

19

F.2. KONCEPCE PREVENCE ZÁŠKOLÁCTVÍ (zpracováno dle Školského zákona a MP MŠMT Čj.: 10 194/2002-14) Typ rizikového chování Za záškoláctví („chození za školu“) je povaţována neomluvená absence ţáka základní či střední školy ve škole. Jedná se o přestupek, kterým ţák úmyslně zanedbává školní docházku. Je chápáno jako porušení školního řádu (pravidel stanovených školou), současně jde o porušení školského zákona, který vymezuje povinnou školní docházku. Typy záškoláctví „Záškoláctvím bývá označován přestupek ţáka, který úmyslně zanedbává návštěvu školy“. Kyriacou rozlišuje několik kategorií záškoláctví:  Pravé záškoláctví – ţák se ve škole neukazuje, ale rodiče si myslí, ţe do školy chodí  Záškoláctví s vědomím rodičů – na této formě se podílí několik typů rodičů, jejichţ hlavními charakteristikami je buď odmítavý postoj ke škole nebo přílišná slabost ve vztahu k dítěti či závislosti na pomoci a podpoře dítěte v domácnosti  Záškoláctví s klamáním rodičů - existují děti, které dokáţou přesvědčit rodiče o svých zdravotních obtíţích, po které nemohou jít do školy a rodiče jim absenci omlouvají pro tyto zdravotní důvody, tento typ záškoláctví je však obtíţně rozlišitelný od záškoláctví s vědomím rodičů  Útěky ze školy – někdy se tomuto typu říká interní záškoláctví, kdy ţáci do školy přijdou, nechají si zapsat přítomnost a během vyučování na několik hodin odejdou, přičemţ zůstávají v budově školy nebo ji na krátkou dobu opustí  Odmítání školy – některým typům ţáků činí představa školní docházky psychické obtíţe, např. v důsledku problémů ve škole souvisejících s obtíţností učiva, při strachu ze šikany, či výskytu školní Prevence záškoláctví nespecifická primární prevence – prostřednictvím školního vzdělávacího programu posilovat u ţáků kladný vztah ke škole, vzdělání, svým spoluţákům a učitelům, nabízet pozitivní vzory chování a posilovat zdravé klima školy, nabídka mimoškolní zájmové činnosti všeobecná primární prevence – důsledné seznámení ţáků a rodičů se školním řádem příslušné školy, školského zařízení při zahájení příslušného školního roku, s preventivní strategií a Minimálním preventivním programem školy specifická primární prevence (můţe jít aţ o prevenci indikovanou či selektivní) – včasné zahájení preventivních programů pro rizikové jedince či skupiny – třídní kolektivy, případně pedagogy a rodiče

20

Postup školy při výskytu záškoláctví u ţáka, studenta (Vycházejí z Metodického pokynu MŠMT, č. j. 10 194/2002-14) 1.

Zákonný zástupce nedoloţil důvody nepřítomnosti ţáka a absence trvá víc jak 3 dny: a) Třídní učitel informuje o zvýšené neomluvené i omluvené absenci výchovného poradce, který tyto údaje vyhodnocuje. Při zvýšené omluvené absenci si ověřuje její věrohodnost. b) Do součtu 10 neomluvených vyuč, hodin je zákonný zástupce pozván doporučeným dopisem k jednání s třídním učitelem. Třídní učitel seznámí zákonného zástupce s moţnými důsledky v případě nárůstu neomluvené nepřítomnosti ţáka. Z pohovoru je proveden zápis, v němţ je uveden způsob nápravy dohodnut se zákonným zástupcem ţáka, který zápis podepíše a kopii obdrţí c) Při počtu nad 10 neomluvených hodin svolává ředitel školní výchovnou komisi, které se dle závaţnosti účastní: ředitel školy, zákonný zástupce (pozván doporučeným dopisem), třídní učitel, výchovný poradce, školní metodik prevence. O závěrech jednání se provede zápis, který obdrţí všichni účastníci. Správnost zápisu stvrdí svým podpisem. d) Pokud neomluvená nepřítomnost u ţáka přesáhne 25 hodin, ředitel školy zašle bezodkladně oznámení o pokračujícím záškoláctví s náleţitou dokumentací příslušnému orgánu sociálně právní ochrany nebo pověřenému obecnímu úřadu. e) Pokud byli zákonní zástupci jiţ postiţeni rozhodnutím správního orgánu pro přestupek dle ustanovení zákona a záškoláctví se opakuje v průběhu školního roku, je třeba postoupit druhé hlášení v pořadí o zanedbání školní docházky Policii ČR, kde bude případ řešen jako trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu ohroţení mravní výchovy mládeţ.

2.

Zákonný zástupce vystavil omluvenku ţáka na dobu delší neţ tři dny. Škola můţe poţadovat, pokud to povaţuje za nezbytné doloţení nepřítomnosti ţáka z důvodu nemoci ošetřujícím lékařem pouze jako součást omluvenky vystavené zákonným zástupcem, a to pouze v případě, ţe nepřítomnost ţáka ve škole přesáhne tři dny školního vyučování.

21

F.3. KONCEPCE PREVENCE UŢÍVÁNÍ NÁVYKOVÝCH LÁTEK (zpracováno dle Školského zákona a MP MŠMT Čj.:24 246/2008-6, Zákon č. 379/2005 Sb., Úmluvě o právech dítěte 104/1991 Sb.) Typ rizikového chování Uţívání návykových látek lze povaţovat za rizikové chování, na kterém se podílí mnoho faktorů. Vydefinování rizikových faktorů pomáhá najít vhodné a účinné intervence a předcházet hlubším negativním dopadům, které ovlivňují rozvoj osobnosti a uplatnění mladého člověka v ţivotě. Prevence uţívání návykových látek Nespecifická primární prevence bývá zaměřena na nesystémové předávání parciálních informací, ne vţdy zaloţených na objektivních datech a důkazech. Rozvíjení aktivit ve volném čase je velmi významné zvláště pro děti, neboť vybalancovává ţivot mezi domovem, školou a komunitou. U starších dětí a adolescentů by neměla být nespecifická primární prevence klíčová. Specifická primární prevence rizika uţívání návykových látek je zaměřená na: vědomosti, porozumění a způsoby přemýšlení, rozvoj vlastních názorů, osvojování a rozvoj sociálně emočních dovedností a kompetencí, umoţňuje stanovit realistické cíle, nabízí prostor k diskusi a vzájemnému porozumění, rozvoj sociálně přijatelných postojů a hodnot. Postup školy při výskytu uţívání návykových látek u ţáka, studenta Konzumace tabákových výrobků ve škole 1. V případě, kdy je ţák přistiţen při konzumaci tabákových výrobků v prostorách školy nebo v době školního vyučování, či v rámci akcí školou pořádaných, je primárně nutné mu v další konzumaci zabránit. 2. Tabákový výrobek je třeba ţákovi odebrat a zajistit, aby nemohl v konzumaci pokračovat. 3. Pedagogický pracovník dále postupuje podle školního řádu školy: o události sepíše stručný záznam s vyjádřením ţáka, (zejména odkud, od koho má tabákový výrobek), který zaloţí školní metodik prevence do své agendy. 4. V případě porušení zákazu kouření informuje třídní učitel zákonného zástupce nezletilého ţáka. 5. V závaţných případech (zejména s ohledem na věk nebo chování dítěte) a jestliţe se jednání opakuje, vyrozumí škola orgán-sociálně právní ochrany obce s rozšířenou působností. Škola můţe od orgánu sociálně-právní ochrany obce vyţadovat pomoc nebo od jiných subjektů nebo školských zařízení. 6. Z konzumace tabákových výrobků ve škole je třeba vyvodit opatření stanovené školním řádem. Konzumace alkoholu ve škole 1. V případě, kdy je ţák přistiţen při konzumaci alkoholu v prostorách školy nebo v době školního vyučování, či v rámci akcí školou pořádaných, je primárně nutné mu v další konzumaci zabránit. 2. Alkohol je třeba ţákovi odebrat a zajistit, aby nemohl v konzumaci pokračovat.

22

3. Podle závaţnosti momentálního stavu ţáka, případně dalších okolností pedagogický pracovník posoudí, jestli mu nehrozí nějaké nebezpečí. 4. V případě, kdy je ţák pod vlivem alkoholu do té míry, ţe je ohroţen na zdraví a ţivotě, zajistí škola nezbytnou pomoc a péči a volá lékařskou sluţbu první pomoci. 5. Jestliţe akutní nebezpečí nehrozí, postupuje pedagogický pracovník podle školního řádu školy: O události sepíše stručný záznam s vyjádřením ţáka (např. okolnosti konzumace alkoholu, zda byly realizovány orientační testy na alkohol a s jakým výsledkem, viz níţe bod 12), který zaloţí školní metodik prevence do své agendy a vyrozumí vedení školy. 6. V případě, ţe ţák není schopný pokračovat ve vyučování, vyrozumí škola ihned zákonného zástupce nezletilého ţáka, popř. rodiče nebo jinou blízkou osobu zletilého studenta a vyzve jej, aby si ţáka vyzvedl, protoţe není zdravotně způsobilý k pobytu ve škole. 7. Jestliţe není zákonný zástupce dostupný, vyrozumí škola orgán sociálně právní ochrany dítěte obce s rozšířenou působností a vyčká jeho pokynů. Škola můţe od orgánu sociálně-právní ochrany dítěte obce s rozšířenou působností vyţadovat pomoc. 8. Zákonnému zástupci ohlásí škola skutečnost, ţe nezletilý ţák konzumoval alkohol ve škole i v případě, kdy je ţák schopen výuky. 9. Jestliţe se situace opakuje, splní škola oznamovací povinnost k orgánu sociálně-právní ochrany dítěte. Oznamovacím místem je příslušný odbor obecního úřadu obce s rozšířenou působností podle místa bydliště dítěte. 10. Z konzumace alkoholu ve škole je třeba vyvodit opatření stanovené školním řádem. Za rizikové a protiprávní jednání je rovněţ povaţováno navádění jiných ţáků k uţívání alkoholických nápojů. 11. V případě důvodného podezření na intoxikaci ţáka můţe pedagogický pracovník v určitých případech provést orientační test na přítomnost alkoholu (dechová zkouška) dle zákona § 16 zákona č. 379/2005 Sb. Jedná se o situace, v nichţ je pedagogický pracovník ve vztahu k dítěti, ţákovi nebo studentovi, avšak jen ve „formách výuky“, které představují odůvodněné riziko ohroţení ţivota nebo zdraví dětí, ţáků nebo studentů nebo jiných osob nebo odůvodněné riziko poškození majetku. V ostatních případech důvodného podezření můţe pedagogický pracovník orientační test provést pouze na základě předem získaného souhlasu zákonného zástupce nezletilého ţáka nebo zletilého ţáka s orientačním testováním ţáka na přítomnost alkoholu. Pokud je výsledek testu pozitivní, postupuje pedagogický pracovník obdobným postupem, jako je uvedeno od bodu 3. 12. O události sepíše pedagogický pracovník stručný záznam s vyjádřením ţáka. Nález alkoholu ve škole 1. V případě, kdy pracovníci školy naleznou v prostorách školy alkohol, postupují takto:  Tekutinu nepodrobují ţádnému testu ke zjištění jeho chemické struktury.  O nálezu ihned uvědomí vedení školy.  Nalezenou tekutinu uloţí u vedení školy pro případ usvědčujícího důkazu.  Zpracují stručný záznam o události. 2. V případě, kdy pracovníci školy zadrţí u některého ţáka alkohol, postupují takto:  Zabavenou tekutinu nepodrobují ţádnému testu ke zjištění její chemické struktury.  O nálezu ihned uvědomí vedení školy.  O nálezu sepíší stručný záznam, s vyjádřením ţáka, u kterého byl alkohol nalezen, datum, místo a čas nálezu a jméno ţáka. Zápis podepíše i ţák, u kterého byl alkohol nalezen (nebo který jej odevzdal). V případě, ţe podepsat odmítá, uvede pracovník tuto skutečnost do zápisu. Zápisu a rozhovoru se ţákem je přítomen/na ředitel/ka

23

 

školy nebo její/jeho zástupce. Zápis záznamu zaloţí školní metodik prevence do své agendy. O nálezu vyrozumí zákonného zástupce nezletilého ţáka, a v případě, ţe se jedná o opakovaný nález u téhoţ nezletilého ţáka, i orgán sociálně-právní ochrany dítěte, kterým je obecní úřad obce s rozšířenou působností. V případě podezření, ţe alkohol obsahuje i jiné příměsi a byl nalezen u ţáka, který se jím intoxikoval, předají zajištěnou tekutinu přivolanému lékaři.

Konzumace NL ve škole V případě, kdy je ţák přistiţen při konzumaci NL v prostorách školy nebo v době školního vyučování, či v rámci akcí školou pořádaných, je primárně nutné mu v další konzumaci zabránit. 2. Návykovou látku je třeba ţákovi odebrat a zajistit ji, aby nemohl v konzumaci pokračovat. O události se sepíše stručný záznam s vyjádřením ţáka, včetně toho, zda byly provedeny orientační testy na NL, případně další vyšetření, a s jakým výsledkem, viz níţe bod 14). Tento záznam zaloţí školní metodik prevence do své agendy a vyrozumí vedení školy. 3. Podle závaţnosti momentálního stavu ţáka, případně dalších okolností, pedagogický pracovník posoudí, jestli mu nehrozí nějaké nebezpečí. 4. V případě, kdy je ţák pod vlivem NL do té míry, ţe je ohroţen na zdraví a ţivotě, zajistí škola nezbytnou pomoc a péči a volá lékařskou sluţbu první pomoci. 5. V případě, ţe ţák není schopný dbát pokynů zaměstnanců školy, vyrozumí škola ihned zákonného zástupce nezletilého ţáka, popř. rodiče nebo jinou blízkou osobu zletilého ţáka, a vyzve jej, aby si ţáka vyzvedl, protoţe není zdravotně způsobilý k pobytu ve škole. 6. Jestliţe není zákonný zástupce dostupný, vyrozumí škola orgán sociálně právní ochrany a vyčká jeho pokynů. Škola můţe od orgánu sociálně-právní ochrany obce vyţadovat pomoc. 7. Zákonnému zástupci ohlásí škola skutečnost, ţe nezletilý ţák konzumoval NL ve škole i v případě, kdy je ţák schopen výuky (dbát pokynů pracovníků školy). Zákonný zástupce má právo se písemně vyjádřit k této skutečnosti a postupu školy. 8. Současně splní oznamovací povinnost k orgánu sociálně-právní ochrany dítěte. Oznamovacím místem je příslušný odbor obce s rozšířenou působností podle místa bydliště dítěte. 9. Z konzumace NL ve škole je třeba vyvodit opatření stanovené školním řádem. Nicméně je nutné rozlišovat distributora od uţivatele. Uţivatel je rizikový pouze sobě, distributor můţe ohrozit okolí. Distribuce je trestným činem, uţívání NL je porušením školního řádu. 10. Prokázané navádění jiných ţáků k uţívání návykových látek je povaţováno rovněţ za rizikové a protiprávní jednání. 11. V případě důvodného podezření na intoxikaci ţáka můţe v určitých případech pedagogický pracovník provést ze zákona orientační test na přítomnost NL (zkouška ze slin, z potu), dle § 16 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů. Jedná se o situace, v nichţ je pedagogický pracovník ve vztahu k dítěti, ţákovi nebo studentovi, avšak jen ve „formách výuky“, které představují odůvodněné riziko ohroţení ţivota nebo zdraví dětí, ţáků nebo studentů nebo jiných osob nebo odůvodněné riziko poškození majetku. 12. V ostatních případech důvodného podezření můţe pedagogický pracovník orientační test provést pouze na základě předem získaného souhlasu zákonného zástupce nezletilého 1.

24

ţáka nebo souhlasu zletilého ţáka s orientačním testováním ţáka na přítomnost NL. Pokud je výsledek testu pozitivní, postupuje pedagogický pracovník obdobným postupem tak, jak je uvedeno od bodu 3. 13. O události sepíše pedagogický pracovník stručný záznam s vyjádřením ţáka 14. Obdobný postup zvolí pedagogický pracovník i v případě příchodu ţáka do školy pod vlivem NL, resp. kdy nelze prokázat, ţe se ţák intoxikoval ve škole. Distribuce NL ve škole 1. Distribuce NL je v České republice povaţována za protiprávní jednání. Je proto zakázána můţe být kvalifikována jako trestný čin. Mnoţství, které ţák distribuuje, není nijak rozhodující. 2. Přechovávání NL je také vţdy protiprávním jednáním. Mnoţství, které u sebe ţák v danou chvíli má, je rozhodující pro to, aby toto protiprávní jednání bylo blíţe specifikováno buď jako přestupek nebo v případě mnoţství většího neţ malého jako trestný čin. 3. Jestliţe má pracovník školy důvodné podezření, ţe ve škole došlo k distribuci NL, musí o této skutečnosti škola vţdy vyrozumět místně příslušné oddělení Policie ČR, protoţe se jedná o podezření ze spáchání trestného činu. 4. Jestliţe se tohoto jednání dopustila osoba mladší 18 let nebo bylo namířeno proti osobě mladší 18 let, vyrozumí škola také zákonného zástupce a orgán sociálně-právní ochrany obce s rozšířenou působností. 5. Pokud v rámci tohoto podezření zajistí pracovníci školy nějakou látku, postupují způsobem popsaným níţe. Nález NL ve škole A. V případě, kdy pracovníci školy naleznou v prostorách školy látku, kterou povaţují za omamnou nebo psychotropní, postupují takto: 1. Látku nepodrobují ţádnému testu ke zjištění její chemické struktury. 2. O nálezu ihned uvědomí vedení školy spolu s písemným záznamem 3. O nálezu vyrozumí Policii ČR, která provede identifikaci a zajištění podezřelé látky. 4. V případě časové překáţky na straně Policie se z praktických důvodů doporučuje za přítomnosti dalšího pracovníka školy s pouţitím gumových/latexových rukavic vloţit látku do obálky, napsat datum, čas a místo nálezu. Obálku přelepit, přelep opatřit razítkem školy a svým podpisem a uschovat do školního trezoru. Zajištěnou látku následně předat Policii ČR. B. V případě, kdy pracovníci školy zadrţí u některého ţáka látku, kterou povaţují za omamnou nebo psychotropní, postupují takto: 1. Zabavenou látku nepodrobují ţádnému testu ke zjištění její chemické struktury. 2. O nálezu ihned uvědomí vedení školy. 3. O nálezu sepíší stručný záznam s vyjádřením ţáka, u kterého byla látka nalezena, datum, místo a čas nálezu a jméno ţáka. Zápis podepíše i ţák, u kterého byla látka nalezena (nebo který látku odevzdal). V případě, ţe podepsat odmítá, uvede pracovník tuto skutečnost do zápisu. Zápisu a rozhovoru se ţákem je přítomen/na ředitel/ka školy nebo její/jeho zástupce. 4. O nálezu vyrozumí Policii ČR, která provede identifikaci a zajištění podezřelé látky a informuje zákonného zástupce nezletilého ţáka. 5. V případě, ţe je látka nalezena u ţáka, který se jí intoxikoval, předají látku zajištěnou výše uvedeným postupem, přivolanému lékaři, který se dostaví v případě, ţe to vyţaduje zdravotní stav ţáka. Můţe to usnadnit léčbu, neboť u řady NL jsou známy protilátky,

25

které odstraní nebo zmírní akutní účinek NL. Další postup nutný k identifikaci látky pak zajistí Policie ČR.

F.4. KONCEPCE PREVENCE PROTI EXTREMISMU, RASISMU, XENOFOBII, ANTISEMITISMU (zpracováno dle Školského zákona a MP MŠMT č.j.: 14 423/1999-22) Typ rizikového chování

Rizikové typy chování ţáků/studentů:  verbální a fyzické napadaní spoluţáků, zaměstnanců či návštěvníků školy kvůli jejich politickému či náboţenskému přesvědčení, anebo rasovému, národnostnímu, etnickému či třídnímu původu (včetně střetů různých extremistických či etnicky/náboţensky vymezených part a skupin);  revizionistické zpochybňování oficiálních výkladů historie či pojetí soudobé demokracie ve prospěch extremistického výkladu;  agitace ve prospěch extremistických hnutí na půdě školy a snaha o získání nových stoupenců mezi vrstevníky (včetně moţnosti vytváření extremistických part a skupin ve škole);

Typ prevence Konkrétní prevence formou výuky o extremismu a o negativech spojených s minulostí a současností extremismu, rasismu, xenofobie a antisemitismu a moţnostech sankcí za projevy extremismu a souvisejících jevů. Specifická prevence formou debat s angaţovanými osobami (např. diskuse s oběťmi extremistických útoků). Moţnost vyuţití ţivotních příběhů, uměleckých děl – literatury, filmů s následnou besedou. Postup školy při výskytu extremismu, rasismu, xenofobii, antisemitismu Rodiče vyrozumět v případě opakovaných verbálních či vizuálních projevů s moţným extremistickým podtextem či v případě odůvodněného podezření na účast ţáka v konsistentní extremistické partě a v případě uţití násilí s extremistickým, rasistickým xenofobním anebo antisemitským podtextem. Policii vyrozumět v případě podezření na promyšlenou a extremisticky, rasisticky, xenofobně nebo antisemitsky motivovanou činnost (např. opakované rasistické verbální výpady se závaţnými dopady na psychiku terčů takových výpadů apod.) a na takto motivované váţnější formy násilí.

26

F.5. KONCEPCE RPEVENCE SEBEPOŠKOZOVÁNÍ (zpracováno dle Školského zákona a MP MŠMT-1999/2015)

Typ rizikového chování Sebepoškozování (automutilace, selfharm) je komplexní autoagresivní chování, které na rozdíl od sebevraţdy nemá fatální následky a které lze nejlépe chápat jako nezralou, maladaptivní odpověď na akutní anebo chronický stres, nezvladatelné emoce či myšlenkové pochody. Nejčastěji pozorovaným sebepoškozujícím (automutilačním) chováním je:  řezání (ţiletkou, střepem atd.)  pálení kůţe. Jinými formami jsou:  škrábání,  píchání jehlou,  rozrušování hojících se ran,  značkování rozpáleným kovem nebo například značkovací pistolí,  obrušování popálené kůţe,  kousání, údery, nárazy,  dloubání, tahání kůţe a vlasů/ochlupení a další. Sebepoškozování se můţe týkat kterékoliv části těla, nejčastějším místem poškození však bývají ruce, zápěstí a stehna. Závaţnost poškození můţe sahat od povrchových ran aţ po poranění vedoucí k trvalému znetvoření. Síť partnerů, spolupráce v komunitě, kraji Řeší: výchovný poradce, metodik prevence, školní psycholog, třídní učitel, školské poradenské zařízení, pediatr/pedopsychiatr, event. orgán sociálně právní ochrany dítěte. V případě přímého rizika závaţného ublíţení či ohroţení ţivota (přímé riziko = ţák drţí ve škole ţiletku a plánuje se řezat, mluví o sebevraţdě atd./nepřímý předpoklad rizika = učitel objeví staré jizvy na zápěstí atd.)  Psychiatrické oddělení či klinika spádové nemocnice, centrální příjem nejbliţší psychiatrické léčebny – i nedobrovolně, ideálně po předchozí telefonické konzultaci Pokud ţák není aktuálně ohroţen závaţným sebezraněním (platí pro ţáky motivované k řešení situace a hledání pomoci, vynucená konzultace u odborníka málokdy přinese efekt)  dostupná psychiatrická či psychologická ambulance – ideálně s doporučením od dětského/dorostového lékaře, resp. po telefonickém objednání rodiči (nutno počítat s čekacími lhůtami, zejména pokud bude konzultace hrazena zdravotní pojišťovnou  krizová centra – netřeba doporučení zdravotnického zařízení, předchozí telefonická nebo e-mailová domluva vhodná, ale není nutná Legislativní rámec Samotné sebepoškozování není trestný čin, ale navádění/nucení k sebepoškozování, sebevraţdě nebo příčiny vyvolávající SP, jako je třeba sexuální zneuţívání, týrání apod., jsou trestné činy, na něţ se vztahuje oznamovací povinnost.

27







Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí výslovně určuje jako povinnost různým institucím, mimo jiné i škole a školskému zařízení, nahlásit případ ohroţení zdraví nebo ţivota dítěte, a to i tehdy, kdyţ se objeví pouze podezření na trestný čin. U fyzických osob je tento postup formulován jako právo, nikoliv jako povinnost. Zákon č. 40/2009 Sb., Trestní zákoník stanovuje v § 364 aţ 368 povinnosti, jeţ má kaţdá fyzická osoba v případě podněcování, schvalování, nadrţování, nepřekaţení a neoznámení trestného činu. Paragrafy se vztahují na celou škálu trestných činů, oblast násilných činů páchaných na dětech a na týrání dítěte nevyjímaje (nestačí však podezření). Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu v platném znění (§ 23). Člověka lze hospitalizovat bez jeho souhlasu v případě, ţe jeví známky duševní poruchy a je nebezpečný sobě nebo svému okolí.

Jak postupovat: Doporučovaný postup:  Posoudit aktuální riziko závaţného sebepoškození a v případě jeho přítomnosti odeslat dítě, event. i proti vůli rodičů, do spádového psychiatrického zařízení  Kontaktovat rodinu, systematická dlouhodobá spolupráce s rodinou  Předat dítě školnímu psychologovi. Pokud škola nedisponuje školním psychologem, lze samozřejmě vyuţít sluţeb psychologa pedagogicko-psychologické poradny.  Motivovat dítě a rodinu k návštěvě specialisty – krizové centrum, psychologická/psychiatrická ambulance  Stanovit jasně hranice a pravidla na půdě školy  Ideální přístup je takový, ve kterém je SP tolerováno, ale vede ke konkrétním důsledkům – například lze zavést pravidlo, ţe ţák můţe za učitelem přijít kdykoliv, kdyţ pociťuje nutkání poškodit se, ale učitel se mu nebude věnovat, pokud se poškodí (za podmínky, ţe jiný dospělý, učitel či rodič zvládne akutní situaci s eventuálním ošetřením či zabráněním dalším následkům). Nevhodný postup:  snaha okamţitě odstranit sebepoškozující chování  sankce a ignorace Pedagog můţe v některých případech být nejdůleţitějším dospělým motivujícím dítě ke změně, resp. vyhledání odborné pomoci. Na druhou stranu bez spolupráce s rodinou je jeho kompetence (ale i odpovědnost) limitovaná. Poškozující se dítě/mladistvý představuje velkou zátěţ na toleranci odpovědného dospělého a rizikový faktor vzniku burn-out syndromu a dalších psychických potíţí – učitel zainteresovaný v problému poškozujícího se ţáka potřebuje účinné metody prevence vyhoření, podporu nadřízeného 1. Jestliţe akutní nebezpečí nehrozí, postupuje pedagogický pracovník podle školního řádu školy. Především ihned zajistí vyjádření ţáka a vyrozumí vedení školy. 2. V případě, ţe ţák není schopen pokračovat ve vyučování, vyrozumí škola ihned zákonného zástupce nezletilého ţáka, popř. rodiče nebo jinou blízkou osobu zletilého studenta, a vyzve jej, aby si ţáka vyzvedl, protoţe není zdravotně způsobilý k pobytu ve škole. Vyrozumění škola učiní i v případě, kdy ţák způsobilý k pobytu ve škole je.

28

G. ZÁVĚREČNÉ INFORMACE Seznámení ředitele/ředitelky školy s MPP

26. 8. 2016

Seznámení pedagogického sboru školy s MPP

26. 8. 2016

Viz prezenční listina z pracovní porady

29