2017

Téma pro doktorský studijní program zahájení v roce 2016/2017 Obor: Forma studia: Téma:

Obecná produkce rostlinná prezenční Fytoindikátory horské travinné vegetace: východní Krkonoše Phytoindicators of mountain grasslands: east Giant Mountains

Anotace: Cílem výzkumu je analyzovat a zhodnotit indikátory vegetace horských travinných společenstev mající vztah k různým vlivům zátěží stanoviště (vápnění cest, hnojení, prosakující jímky, černé skládky, těžba nerostů aj.). Součástí cílů je popis ekologických faktorů ovlivňujících jednotlivá stanoviště pomocí Ellenbergových indikačních hodnot (fytoindikace) a jejich verifikace analýzami půdní reakce, obsahu přijatelného fosforu, celkového dusíku a toxických kovů z půdních vzorků, popř. biomasy. Metodikou fytocenologického snímkování budou hodnoceny vybrané luční porosty ovlivněné zátěží a porosty v těsném sousedství sloužící jako tzv. referenční plochy. Ve spolupráci se správou národního parku budou k výzkumu využity lokality východních Krkonoš nacházející se v 1-2. zóně KRNAP. Na základě dat získaných vegetačními a chemicko-analytickými metodami výzkumu budou stanoveny diagnostické fytoindikátory pro různé druhy zátěže stanovišť vč. konkrétních dominantních a diagnostických taxonů horské travinné vegetace. Vědecké hypotézy: • Lze detekovat rozdíly ve složení lučních porostů na stanovištích ovlivněných zátěží a stanovištích referenčních • Lze detekovat vhodné fytoindikátory pro různé druhy zátěže stanovišť. Školitel: doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D., katedra botaniky a fyziologie rostlin FAPPZ Konzultant: Mgr. Milan Skalický, Ph.D., katedra botaniky a fyziologie rostlin FAPPZ Ing. Aleš Hanč, Ph.D., katedra agroenvironmentální chemie a výživy rostlin FAPPZ Finanční dotace uvedené činnosti: prostředky specifického výzkumu (S grant MŠMT)

Téma pro doktorský studijní program zahájení v akademickém roce 2016/2017 Obor: Forma studia: Téma:

Obecná produkce rostlinná prezenční Determinace fotosyntetické výkonosti kulturních a planých pšenic The determination of photosynthetic efficiency of cultural and wild wheat

Anotace: Cílem výzkumu je u vybraného souboru planých druhů a kulturních pšenic (mnohoštět, pšenice jednozrnka, dvouzrnka, polská, špalda, tvrdá a setá) analyzovat a hodnotit některé fyziologické a morfologické znaky podmiňující jejich fotosyntetickou výkonnost. Osivo bude zajištěno prostřednictvím genové banky obilnin ve VÚRV, v.v.i. Praha-Ruzyně. Pokusy se uskuteční za kontrolovaných podmínek. Fyziologické rozdíly kulturních a planých druhů budou sledovány na juvenilních rostlinách. S využitím gazometrického otevřeného systému bude na listech měřena rychlost výměny plynů a vodivost průduchů. Dále bude sledován obsah pigmentů a rychlost přenosu elektronů v PS II (fluorescence chlorofylů). Z morfologických znaků, které podmiňují fotosyntetickou výkonnost, budou hodnoceny rozměry fotosynteticky dospělých listů, LAI, hustota a velikost průduchů, tloušťka listu a kutikuly. Vědecké hypotézy: • Existují rozdíly v anatomicko-morfologických charakteristikách fotosyntetického aparátu hodnocených druhů pšenic. •

Existují rozdíly mezi kulturními a planými pšenicemi ve fotosyntetické výkonosti.

•

Lze stanovit vztah mezi měřenými fyziologickými parametry a stupněm prošlechtění pšenic (ploidií).

Školitel: doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D., katedra botaniky a fyziologie rostlin FAPPZ Konzultant: Mgr. Milan Skalický, Ph.D./ Ing. Helena Hniličková, Ph.D., katedra botaniky a fyziologie rostlin FAPPZ Finanční dotace uvedené činnosti: prostředky specifického výzkumu (S grant MŠMT)


Obecná produkce rostlinná prezenční Fyziologické reakce kukuřice seté (Zea mays L.) na vodní stres a zasolení The physiological reaction of maize (Zea mays L.) under water stress and salinity

Anotace: Výběr genotypů s lepší tolerancí k suchu nebo tvorba nových kultivarů s dobrou schopností odolávat nedostatku vody, způsobeným vodním deficitem nebo salinitou, vyžaduje důkladné porozumění mechanismům odpovědí rostlin na tyto stresory. Cílem práce je proto zjistit, zda a jak se mezi sebou ve vybraných fyziologických parametrech liší inbrední linie kukuřice a jejich kříženci F1 generace v podmínkách vodního deficitu a zasolení. Do pokusu budou zařazeny Osivo inbredních linií a jejich F1 kříženců bude získáno ze šlechtitelské stanice Cezea, a.s. Čejč. Vodní stres bude navozen postupným vysycháním substrátu po dobu 28 dnů. Obsah vody v substrátu bude měřen na základě změn vodního potenciálu půdy (WP4C, Decagon Devices, Inc., USA) a vodivostí půdního substrátu (AT Theta Kit; Delta - T Device, Velká Británie). Zasolení bude simulováno zálivkou roztokem NaCl. Juvenilní rostliny kukuřice budou pěstovány v částečně kontrolovaných podmínkách skleníku a v řízených podmínkách klimaboxu. U rostlin kukuřice budou hodnoceny tyto fyziologické charakteristiky: rychlost výměny plynů a stomatální vodivost (gazometricky, infračerveným analyzátorem plynů), parametry fluorescence chlorofylů, obsah a poměr fotosynteticky aktivních pigmentů, RWC, index poškození membrány (%Rel), obsah prolinu. Dále budou stanoveny morfologické parametry, jako např. výška rostlin, listová plocha, čerstvá hmotnost a sušina různých částí, a vývojové fáze rostlin. Vědecké hypotézy: • Mezi hodnocenými genotypy kukuřice existují rozdíly ve fyziologických reakcích na vodní stres a zasolení. • Citlivost testovaných genotypů kukuřice na vodní stres a zasolení se mění v závislosti na vývojové fázi a délce působení stresoru. • Kříženci F1 generace jsou odolnější vůči vodnímu stresu a zasolení než jejich rodiče. Školitel: doc. Ing. František Hnilička, Ph.D., katedra botaniky a fyziologie rostlin FAPPZ Konzultant: Ing. Helena Hniličková, Ph.D., katedra botaniky a fyziologie rostlin FAPPZ Finanční dotace uvedené činnosti: prostředky specifického výzkumu (S grant MŠMT)


Obecná produkce rostlinná prezenční Fyziologická reakce máku setého (Papaver somniferum L.) na nízkou teplotu Physiological responses of poppy (Papaver somniferum L.) to low temperature

Anotace: Cílem práce je zjistit, zda a jak se liší fyziologické reakce na nízkou teplotu u jarních a ozimých forem máku setého. Osivo vybraných odrůd bude zajištěno prostřednictvím genobanky olejnin v Opavě; dále bude využit rostlinný materiál získaný od partnerů z Turecka. Vliv nízké teploty bude sledován v juvenilních fázích růstu máku v řízených podmínkách klimaboxu. U rostlin budou hodnoceny tyto fyziologické charakteristiky: rychlost výměny plynů a stomatální vodivost (gazometricky, infračerveným analyzátorem plynů), parametry fluorescence chlorofylů, obsah a poměr fotosynteticky aktivních pigmentů, index poškození membrány (%Rel), obsah prolinu a osmotické přizpůsobení. Vědecké hypotézy: • Existují rozdíly ve fyziologických reakcích sledovaných jarních a ozimých forem máku na nízké teploty. • Citlivost testovaných genotypů máku na nízkou teplotu se mění v závislosti na vývojové fázi juvenilních rostlin a délce expozice. • Lze stanovit relevantní fyziologické ukazatele odolnosti máku setého k nízkým teplotám na počátku vegetativního růstu. Školitel: doc. Ing. František Hnilička, Ph.D., katedra botaniky a fyziologie rostlin FAPPZ Konzultant: Ing. Helena Hniličková, Ph.D., katedra botaniky a fyziologie rostlin FAPPZ Finanční dotace uvedené činnosti: prostředky specifického výzkumu (S grant MŠMT)


Obecná produkce rostlinná prezenční Vliv giberelinu GA3 na aktivitu fotosyntetického aparátu a indukci kvetení u rostlin pšenice seté (Triticum aestivum L.) Effect of gibberellin GA3 on the activity of the photosynthetic apparatus and induction of flowering in wheat plants (Triticum aestivum L.)

Anotace: Cílem práce je studium vlivu exogenně aplikovaného giberelinu GA3 na aktivitu fotosyntetického aparátu a indukci kvetení u rostlin pšenice seté. K pokusům budou použity ozimé a jarní odrůdy lišící se citlivostí k vernalizaci a fotoperiodě. Rostliny budou pěstovány v řízených podmínkách klimatizované komory. Různé varianty induktivních a neinduktivních podmínek kvetení pšenice seté (fotoperioda, vernalizace) budou kombinovány s aplikací různých koncentrací GA3 na osivo a na list. U rostlin bude měřena aktivita fotosyntetického aparátu: rychlost výměny plynů a vodivost průduchů budou měřeny pomocí infračerveného analyzátoru LCpro+, potenciální fotochemická efektivita elektronového transportu ve fotosystému II – fluorescence chlorofylu a (PSII) bude měřena přenosným fluorometrem ADC:OSI 1 FL. Dále bude stanoven počet listů a odnoží a bude měřena velikost listové plochy. Na rostlinách budou sledovány změny morfologického stavu vrcholového meristému (mikrofenologie) za účelem vyhodnocení rychlosti těchto změn ve vztahu k aplikaci GA3, vernalizaci a délce fotoperiody. Vědecké hypotézy: 1. Rozdílné koncentrace exogenně aplikovaného giberelinu GA3 ovlivňují růst a aktivitu fotosyntetického aparátu rostlin pšenice od klíčení až po přechod do generativní fáze. 2. Exogenní aplikací GA3 lze u odrůd pšenice seté eliminovat požadavek na vernalizaci a dlouhý den. 3. Vliv exogenně aplikovaného GA3 na indukci kvetení rostlin pšenice je závislý na citlivosti odrůdy k vernalizaci a fotoperiodě.

Školitel: doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D., katedra botaniky a fyziologie rostlin FAPPZ Konzultant: Ing. Jaroslava Martinková, Ph.D. Finanční dotace uvedené činnosti: prostředky specifického výzkumu (S grant MŠMT)


Speciální produkce rostlinná prezenční Stanovení vlivu růstových regulátorů na fyziologické charakteristiky a kvalitativní parametry výnosu chmele otáčivého (Humulus lupulus L.) Determination of the effect of growth regulators on physiological characteristics and qualitative parameters of yield by hops plants (Humulus lupulus L.)

Anotace: Použití stimulátorů růstu při zakládání porostu a během vegetace by mělo zlepšit fyziologické charakteristiky rostlin, zvýšit jejich odolnost k nepříznivým podmínkám prostředí a zvýšit výnos. Cílem práce je stanovit a vyhodnotit vliv komerčně dodávaných stimulátorů růstu na vybrané fyziologické charakteristiky, výši a kvalitu výnosu chmele otáčivého. Vliv aplikace stimulátorů růstu bude sledován v průběhu ontogeneze u rostlin Žateckého poloraného červeňáku ´Osvaldův klon 72´, v polních podmínkách, k. ú. Chrášťany. U rostlin chmele budou hodnoceny tyto fyziologické charakteristiky: rychlost výměny plynů a stomatální vodivost (gazometricky, infračerveným analyzátorem plynů), parametry fluorescence chlorofylů, obsah a poměr fotosynteticky aktivních pigmentů. Dále bude sledován výnos a základní kvalitativní ukazatele (obsah α- a β- hořkých kyselin, obsah chmelových silic). Vědecké hypotézy: • Existují rozdíly ve fyziologických reakcích rostlin chmele v závislosti na použitém stimulátoru růstu. •

Použité stimulátory růstu ovlivňují výši výnosu a jeho kvalitativní parametry.

•

Existuje vztah mezi sledovanými fyziologickými parametry rostlin chmele a jejich výnosem.

Školitel: doc. Ing. František Hnilička, Ph.D., katedra botaniky a fyziologie rostlin FAPPZ Konzultant: Ing. Helena Hniličková, Ph.D., katedra botaniky a fyziologie rostlin FAPPZ Finanční dotace uvedené činnosti: prostředky specifického výzkumu (S grant MŠMT).

2017

Recommend Documents