2017)

Ohrožené děti a rodiny v ČR – od systému k lidem (Anotace vnitřního výzkumného záměru FF UK pro ak.roky 2012/13-2016/2017) Hana Pazlarová, Oldřich Matoušek, Anna Šabatová


Východisko

ČR je dlouhodobě na evropské špičce v počtu dětí v ústavní výchově. Dlouhodobá ústavní výchova má na vývoj dětí devastující vliv. Polovina dětí se v dospělosti po odchodu z ústavní výchovy dostane do střetu se zákonem. Děti poškozené ústavní výchovou si nesou následky celý život, jsou méně zdravé, méně spokojené, méně vzdělané, mají neuspořádanější rodinné poměry, jsou častěji nezaměstnané a ve výkonu trestu. Tyto následky stojí společnost v dlouhodobém horizontu nemalé prostředky. Za posledních 20 let se počet dětí v ústavní výchově zvyšuje jak v absolutních, tak v relativních četnostech. Stávající český systém v praxi často porušuje některá práva formulovaná Úmluvou o právech dítěte a Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod. Jedná se zejména o právo na rodinný život ve světle čl. 8 Evropské úmluvy. (Veřejný ochránce práv, Stanoviska, Rodina a dítě, Kancelář veřejného ochránce práv 2007; rozsudek ze dne 26. října 2006 Wallová a Walla proti České republice; rozsudek ze dne 21. června 2007 Havelka a ostatní proti České republice). V porovnání se zeměmi Střední a Východní Evropy jsme zatím neučinili téměř žádné výrazné kroky k nutné změně systému. Některé změny byly dokonce kontraproduktivní, např. zákon 109/2002 o ústavní výchově přinesl nákladné stavební úpravy dětských domovů z hlediska naplňování potřeb dětí jen málo významné. MPSV v současnosti zpracovalo a nechalo vládou schválit materiál nazvaný Národní akční plán k transformaci a sjednocení systému péče o ohrožené děti a období 2009 – 2011 (Dále jen NAP). Výzkumný záměr na tento plán navazuje a doplňuje ho o analýzu běžné praxe krajů, organizací, pracovníků státního aparátu, neziskových organizací a ohrožených rodin.


Obsah

Cílem projektu je důkladná analýza systému péče o ohrožené děti a rodiny v ČR, a to na několika úrovních a z různých perspektiv. Na analýzu naváže návrh opatření nutných ke změně. Paralelně ke všem úrovním bude provedeno srovnání se situací v Rakousku a Velké Británii. Rakousko je země nám blízká jak regionálně, tak historickým vývojem i kulturou. Velká Británie patří mezi světovou špičku v péči o ohrožené rodiny a děti. Důležitou oblastí projektu je identifikace příkladů dobré praxe jak u nás, tak v zahraničí a zhodnocení možnosti jejich plošné implementace v systému ČR. Inovativním prvkem je zapojení samotných rodin do šetření. Hlas rodiny, která stojí na začátku a na konci celého systému, přinese korekci zjištění na úrovni systému pohledem jeho uživatelů. Úrovně zkoumání Na celospolečenské úrovni, pracovně nazývané národní, se vytváří základní rámec péče o děti a rodiny; státní rodinná politika se promítá do každodenní reality na nižších úrovních. Ústřední orgány státu (MPSV, MŠMT, MV, MZd a další) metodicky vedou pracovníky na úrovních krajů a obcí. Prostřednictvím státního rozpočtu zajišťuje stát financování některých druhů služeb pro děti a rodiny. Po vzniku krajů se tyto postupně staly významnými aktéry na poli sociálních služeb i dalších služeb pro ohrožené rodiny. Jejich pravomoci jsou poměrně rozsáhlé. Ze zákona jsou kraje povinné vytvářet komunitní plány, které do značné míry určují rozsah a podobu služeb v kraji. Krajské rozpočty jsou

důležitým zdrojem příjmů pro financování služeb. Je však zřejmé, že pravidla financování fixují jak na národní, tak na krajské úrovni stávající stav, v němž má ústavní péče vysokou přednost před svými – tolik potřebnými - alternativami. Na úrovni organizací se projekt zaměřuje na všechny typy organizací a služeb poskytovaných dětem a rodinám (residenční/ústavní, ambulantní, terénní). Národní a krajské politiky určují rámec činnosti těmto organizacím, které je přenášejí do každodenní práce s konkrétními lidmi. Rozdílná organizační kultura jednotlivých organizací výsledek zcela zásadně ovlivňuje. Změny systému nejsou možné bez změn na úrovni jednotlivých organizací/institucí. Do šetření budou zahrnuty organizace pracující s rodinami ohroženými odebráním dítěte do ústavní výchovy, příp. s rodinami, které už dítě v ústavní výchově mají; organizace z oblasti náhradní rodinné péče (zejména pěstounské péče) a zařízení ústavní výchovy. Specifickou kategorií jsou orgány sociálně právní ochrany dětí na úrovni obcí s rozšířenou působností tzv.OSPOD. Ty tvoří první linii kontaktu s ohroženou rodinou a jejich organizační kultura významně ovlivňuje efektivitu celého systému. Jednotlivé děti a rodiny jsou další úrovní, na níž bude patrno fungování systému. Z pohledu rodin a dětí (s využitím narativního přístupu) bude projekt identifikovat příklady dobré a špatné praxe. Vedle toho bude formou rozhovorů s jednotlivými sociálními pracovníky konfrontována deklarovaná státní, krajská i organizační politika s každodenní praxí. Tab. 1 Přehled obsahu a metod projektu podle úrovní analýzy Úroveň Národní (ČR)

Cíle Identifikace legislativních překážek změn. Identifikace nutných změn v systému financování služeb. Popis širšího kontextu sociální politiky (včetně bydlení).

Obsah a aktivity Analýza legislativního rámce péče o ohrožené děti a rodiny, sociální politiky státu, demografických trendů a jejich vlivu na změny ve struktuře rodin, měnící se společenská potřeba.

Metody Právní analýza legislativy, obsahová analýza vládních dokumentů rodinné politiky, polostrukturované rozhovory se zástupci státní správy, samosprávy, NNO*

Výstupy Návrh legislativních změn a s tím související návrh na změnu systému financování služeb pro ohrožené rodiny a děti.

Kraj

Zhodnocení efektivity komunitního plánování pro potřeby ohrožených rodin a dětí.

Analýza procesu tvorby komunitního plánu a zastoupení služeb pro rodiny a děti, analýza finančních toků do těchto služeb na úrovni kraje

Doporučení k systému komunitního plánování na úrovni kraje se zřetelem k potřebám ohrožených rodin a dětí

Organizace

Formulace principů dobré a špatné praxe v práci s ohroženými rodinami

Popis a analýza praxe organizací se zřetelem k dodržování individuálních práv a naplňování potřeb dětí a rodin.

Obsahová analýza dokumentace, dotazníky nebo polostukturované rozhovory s účastníky komunitního plánování, místními „opinion makery“ a zástupci krajských orgánů a organizací. Dotazníky, rozhovory, profesiogramy, obsahová analýza vnitřních předpisů organizací

Minimální standardy služeb pro ohrožené děti a rodiny a pro instituce, kde vyrůstají děti

Jednotlivci

Korekce výstupů na výše uvedených úrovních pohledem a zkušenostmi konkrétních dětí a rodin

Konfrontace individuálních příběhů se systémem péče o ohrožené rodiny, identifikace slabých a silných míst.

Narativní výzkum – autobiografické rozhovory s dětmi a rodinami

bez rodinného zázemí. Doporučení pro Minimální standardy služeb pro ohrožené děti a rodiny a pro instituce, kde vyrůstají děti bez rodinného zázemí.

* NNO = nestátní nezisková organizace Tab.2 Přehled obsahu projektu v oblasti zahraničního srovnání Úroveň Národní

Cíle Identifikovat možné inspirace legislativních změn nutných pro změnu systému v Rakousku, Velké Britanii a vybraných zemích střední a východní Evropy.

Kraj

Srovnat systém plánování služeb na úrovni kraje v ČR, v Rakousku a ve Velké Britanii

Organizace

Identifikace příkladů dobré praxe a posouzení možnosti jejich implementace do českého systému

Jednotlivci

Srovnání individuálních zkušeností rodin u nás a v zahraničí

Obsah a aktivity Srovnání Zákona 94/1963 o rodině, 359/1999 o sociálně právní ochraně dětí, 108/2006 o sociálních službách s obdobnými , 109/2002 o ústavní výchově se zahraničními normami např. britský Children Act, 2004) Popis role krajů v systému péče o ohrožené rodiny ve vybraných zemích, srovnání se systémem v ČR 1.Popis nových v ČR dosud nerozšířených typů služeb, 2.popis metod práce v organizacích, 3.popis systémů hodnocení kvality ve službách Popsat příklady dobré praxe z pohledu rodin a srovnat výsledky s rozhovory s českými rodinami

Metody Legislativní analýza, analýza sociální politiky státu z dokumentace

Výstupy Implementace zjištění do návrhu legislativních změn

Analýza dokumentace, rozhovory

Návrh změn v systému plánování služeb na úrovni kraje

Rozhovory, dotazníky, analýza vnitřních předpisů organizace

Využití výstupů při formulaci Minimálních standardů služeb pro ohrožené rodiny

Autobiografické Využití výstupů rozhovory s při formulaci rodinami Minimálních standardů služeb pro ohrožené rodiny

Tab.3 Výzkumné vzorky

ČR

• •

Analýza legislativy a sociální politiky státu bude provedena na národní úrovni V rámci sociálně-demografické analýzy srovnáme detailně dva vybrané

Kraj

•

Organizace

• • •

Jednotlivci

• •

kraje ČR, zřejmě Středočeský a Ústecký. Středočeský kraj je z hlediska ekonomických, sociálních, demografických kritérií příkladem stabilizovaného, dobře se rozvíjejícího regionu. Naopak Ústecký kraj se potýká s řadou obtíží ve všech uvedených oblastech. V rámci jednoho kraje (zřejmě Středočeského) proběhne detailní analýza procesu komunitního plánování se zapojením všech relevantních subjektů – zástupců kraje, poskytovatelů i uživatelů. Předpokládáme provedení asi 20 rozhovorů. Podle krajského registru sociálních služeb oslovíme všechny relevantní poskytovatele formou dotazníku, s vybraným vzorkem provedeme rozhovory Zástupce ostatních typů služeb identifikujeme na základě setkání krajského expertního panelu a následně metodou odkazování. Předpokládáme oslovení asi 40 subjektů v kraji (OSPOD,DD, NNO) S ohledem na ochranu soukromí a osobních údajů budeme rodiny kontaktovat prostřednictvím organizací. V rámci tohoto vzorku zřejmě nepůjde zajistit jeho reprezentativitu. Přesto chceme rodiny zapojit a na základě jejich individuálních příběhů formulovat silná a slabá místa systému. Předpokládáme min. 40 rozhovorů.

V průběhu projektu plánujeme 2 větší konference a každoroční seminář k průběhu výzkumu. Konference – 2 x 2dny •

Mezinárodní konference (150 účastníků) o vybraných zahraničních modelech identifikovaných v rámci projektu s účastí partnerů z Velké Británie a Rakouska. Kromě širší odborné veřejnosti z ČR pozveme i kolegy ze Slovenska.

•

Národní konference (150 účastníků) o výstupech projektu.

Semináře – 3 x 1 den •




V letech, kdy se nebude konat konference, uspořádáme seminář k dílčím tématům zpracovaným v projektu (např. Legislativní překážky změny v systému péče o ohrožené rodiny, Komunitní plánování jako prostředek podpory rodin apod.)

C íle

Cílem projektu je provést důkladnou analýzu stávajícího systému, identifikovat silná a slabá místa a navrhnout změny, tak aby systém více naplňoval práva dětí a rodin a reagoval na jejich potřeby.


Výstupy

Monografie HP, AŠ,OM: Práce s ohroženými dětmi a rodinami v mezinárodním srovnání, Karolinum 2013 O.M.: Dobrá praxe v práci s ohroženými dětmi a rodinami v ČR. Portál, Praha 2014

AŠ: Ohrožená rodina v České republice ve světle článku 8 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Nakladatelství Doplněk, Brno 2015.

Články v recenzovaných časopisech A.Š., H.P., O.M.: Komunitní plánování služeb pro rodiny ve vybraných krajích ČR a EU, Fórum sociální politiky 2014 A.Š., H.P., O.M.: Standardy v péči o ohrožené děti. Fórum sociální politiky 2013 AŠ, H.P.: Legislativní a systémové bariéry v péči o ohrožené děti.Právní rozhledy 2012 H.P., O.M.: Pojem dobré praxe v evropských sociálních službách. Sociální práce 2012 H.P., O.M.: Služby pohledem rodin. Sociální práce 2015 A.Š., H.P., O.M.: The comparative analysis of child protection systems in several european countries. European Journal of Social Work 2014


Tým Členové katedry sociální práce: Doc. PhDr. Oldřich Matoušek, PhDr.Hana Pazlarová, Ph.D., Mgr.Anna Šabatová, Ph.D.,


3 doktorandi zodpovědní za dílčí témata (např. Srovnání systému komunitního plánování u nás a ve VB, Dobrá a špatná praxe v organizacích Středočeského kraje atd.)





Diplomanti zapojení do dílčích úkolů v rámci diplomových prací

Při sběru zahraničního materiálů budeme zřejmě spolupracovat ve Velké Británii s University of East Anglia, Norwich a v Rakousku s European Centre for Social Welfare Policy and Research, Vídeň







Finance

Odhad rozpočtu na 5 let Náklady Osobní

Režie

Popis Odměny řešitelů 3 x 0,3 úvazku x 12měs. x 5 let = 3 x 10tis. x 60 = 30tis. x 60 = 1,8mil./5let + odvody cca 30% = cca 2 400 000,Odměny pro doktorandy (kromě stipendia) DPČ – 4 000./měs x 60měs. x 3 =240 000,-x 3 = 720 000,Odměna administrativního pracovníka DPČ – 2000,-/měs. x 60měs. = 120 000,-Kč Z dosavadních informací není zřejmé, jakým způsobem se budou režijní náklady projektu promítat do režie katedry, proto s nimi v návrhu dále nepracujeme

celkem 3 240 000,-

0,-

Služby

Právní konzultace 150 hod.x 1000,-Kč Překlady/korektury textů k publikaci 50str. x 400Kč = 20 000 Zajištění konferencí a seminářů (tlumočení, občerstvení) 50 000,Další odborné konzultace 150 hod. x 500,-Kč = 75 000,-

295 000,-Kč

Cestovné

Cestovné v ČR 5 x cesta do Ústeckého kraje = 1000,-Kč 50 x cesta v rámci Středočeského kraje = 10 000,Kč Ubytování 20x 1 noc = 20 000,-Kč Cestovné na relevantní semináře a konference v ČR 20 x 500,-= 10 000,Ubytování 20x 1000,-= 20 000,Cestovné zahraničí 2x za dobu trvání projektu 1 týden ve VB x 2 osoby = 4x letenka + 28nocí + 28xdiety = 16tis.+ 28x100Euro + 28x40Euro = 16 + 70 + 28 = 114 000,-Kč 2x za dobu trvání projektu 1 týden v Rakousku pro 2 osoby = cca viz VB = 114 000,-Kč Cestovné zahr.hostů na konferenci 1x 4os.x 3noci + 4xletenky = 12 nocí x 1000,-Kč + 20000,-= 12000,-+20000,-=32000,+diety 12x 40Euro = 32000,+12000,- = 44tis. 3 x notebook, 3 x PC, ostatním nutným technickým vybavením katedra již disponuje (videokamera, diktafony, fotoaparáty..) Kancelářské potřeby 5000,-/rok =25 000,Odborná literatura Vzhledem k dobré spolupráci s Knihovnou spol.věd v Jinonicích bude možné pořizovat část literatury z jejích zdrojů. Předpokládáme nákup

Cestovné ČR 61 000,-|Kč 228 000,-Kč Cestovné zahr. 44 000,-Kč Zahr.hosté konf. 333 000,-Kč cestovné celkem

Materiál

Jiné

120 000,-

25 000,25 000,-

literatury a předplatného časopisů v hodnotě cca 5000,/ročně = 25 000,Vzhledem k velké časové prodlevě mezi zpracováním anotace a zahájením projektu se jedná o hrubý odhad

Celkem




4 258 000,-

Harmonogram projektu

Předpokládaná doba trvání projektu je 5 let Rok trvání projektu 1.

Aktivity ČR

Aktivity zahraničí

Výstupy

Analýza legislativy, sociální politiky státu a systému financování

Rešerše zahr. informačních zdrojů, navázání kontaktu se zahr.partnery

Úvodní seminář k projektu Publikace viz výše

2.

Analýza plánování a služeb na úrovni kraje vč.finančních toků

Terénní sběr dat a jejich zpracování

3.

Analýza plánování a služeb na úrovni kraje Analýza na úrovni organizací – příklady dobré a špatné praxe Analýza na úrovni organizací – příklady dobré a špatné praxe Biografické rozhovory s rodinami Zpracování finálních výstupů projektu

Terénní sběr dat a jejich zpracování

Seminář (Systém plánování a financování služeb pro ohrožené rodiny v ČR) Publikace viz výše Mezinárodní konference o výstupech zahraničních aktivit Publikace viz výše

4.

5.

Implementace zahraničních aktivit do českých výstupů projektu

Seminář (Příklady dobré praxe v práci s ohroženými rodinami) Publikace viz výše

Závěrečná konference o výstupech projektu Publikace viz výše