Západočeská univerzita v Plzni – Univerzita třetího věku – ak. rok 2016/2017 Studijní předmět: Úvod do staroegyptského umění Název přednášky: Umění Staré říše II, FIP, MK a SIP Autor sylabu: Petra Maříková Vlčková Datum konání přednášky: 16.11.2016 Užité umění OK: Velice různorodá skupina Nádoby: Kamenné: Především egyptský alabastr. Vrchol: 6. Dynastie. Kovové: měď, zlato. Zcela funkční i miniatury. Fajánsové: Neferirkare Maska Hora ze zlatého plechu: Hierakonpolis – chrám boha Hora. Sistrum se jménem panovníka Tetiho – skutečný nástroj – zasvěcený bohyně Hathoře Nábytek: elegantní tvary. Materiál: místní dřevo (sykomora) – často vykládané skelnou / barevnou pastou, slonovina, fajánsové výplně. Skrýš královny Hetepheres I. (matka Chufua) v Gíze Šperky a součásti oděvu: Bohaté zastoupení na reliéfech X archeologicky relativně chudá skupina: Diadémy: jednoduché Au pásky s uchycenými plaketami napodobujícími dvojité papyrové květy; Široké náhrdelníky: wesech – nosili je muži i ženy; Jednoduché náhrdelníky se závěsky, často amulety; Náramky: zlato, stříbro, kost. Vykládané motivy; Šaty z fajánsových perel: Gíza První přechodné období (FIP): Období 7.-1/2 11. dynastie. Poslední vládce: Mentuhotep II. Absolutní chronologie: 2180-1994 BC. Časté změny sídelních míst: Memfida – Hérakeopolis Magna – Théby. Částečné souvládí několika dynastií. 9./10. a 11. dynastie – válečný konflikt. Dalekosáhlé proměny egyptské společnosti – nástup tzv. střední třídy, rozšíření osobní zbožnosti, větší část eg. společnosti si nárokuje vstup do zásvětí Umění FIP: nárůst regionalismu, individualismu a diversity – téměř vznik jednotlivých škol – detaily, edice doprovodných textů apod. Důraz na pohyb – tanec, lov a především boj: modely, reliéfy, malby. Nekonvenční provedení: náměty, barevnost. Výroba široké škály předmětů specificky určených k uložení do hrobek – tzv. pohřební umění Pohřební umění: FIP: nové součásti pohřební výbavy: masky, modely, vešebty, tzv. pohřební panenky – pádlové panenky, mnoho typů amuletů, popsané předměty apod. Kořeny: závěr OK X v následujícím období – masivní rozmach a rozšíření. Magický účel: zajištění posmrtné existence, na kterou byli zvyklí za svého života na zemi. Předměty specificky vyráběné pro uložení do hrobek. Objevují se nové soubory náboženských textů: Texty rakví, Kniha dvou cest Modely: Vývoj: během OK (kámen, dřevo, hlína). FIP: obrovský rozmach: samostatná součást pohřební výbavy – nahrazení reliéfní výzdoby: Zajištění všech podmínek pro posmrtný život: nosiči obětin, obětiny (modely dílen – pekárny, sýpky, řemeslnické dílny); Modely činností (práce na polích, výroba cihel, tkalcovské dílny, dohlížení nad sčítáním
1
dobytka apod.). Magický účel. Nejkomplexnější nález: hrobka kancléře Meketrea, oblast Théb Střední říše (MK): Vláda 2./2 11.–13. dynastie. Vrchol: 12. Dynastie. Absolutní datace: cca 2025-1773 BC. Dynastická jména: Mentuhotep, Amenemhet, Senusret. Nový způsob vlády: koregence – spoluvláda (zpravidla: otec - syn). Významná postava: Mentuhotep II. – znovusjednotitel Egypta a zakladatel MK. Byrokracie vládne všemu. Centralizace. Nárůst vlivu středních vrstev. Státním bohem se stává Amon, případně jeho synkretická podoba Amonre. Velké stavební projekty: Karnak, Héliopolis, Memfida, Abydos a další Královské sochařství: Vědomé navázání na Starou říši. Charakteristické rysy MK královských soch: lehce vypoulené a šikmé oči; „silné a mužné“ rysy v tváři; „zasmušilé“ rty. Pesimistické rysy: především sochy Senusreta III.: hluboce zasazené oči, výrazné obočí a oční víčka, přísný pohled v tváři, povislé koutky úst, vrásky kolem úst a velké a odstávající uši Královské sochy i ze dřeva. Královna Neferusobek: poslední panovník 12. dynastie: doklad synkreze mužských a ženských elementů v královských sochách – texty jí identifikují jako ženskou vládkyni Mentuhotep II. (tzv. Černý Mentuhotep): Sedící panovník, oděv svátku sed, červená koruna Dolního Egypta. Černá barva: souvislost s Usirem. Materiál: pískovec, polychromie. Původ: Dér el-Bahrí, Báb el-Hosán. Uložení: Egyptské muzeum v Káhiře. Rozměry: cca 138 cm. V souvislosti s přípravou oslav svátku sed, v 30. roce vlády – vznik celé skupiny soch (22+22) umístěné podél vzestupné cesty (S: červená koruna Dolního Egypta, J: bílá koruna Horního Egypta) Sochy Amenemheta III.: Nástupce Senusreta III. – podobný styl, ale ne tak pesimistický. Amenemhet III. jako sfinga: Materiál: šedá žula. Rozměry: 236 x 150 cm. Nalezena v Tanidě (delta) – původně pravděpodobně v Búbastidě. Uložení: Egyptské muzeum v Káhiře Amenemhet III. jako nilské božstvo: Materiál: šedá žula. Rozměry: 160 cm. Nalezeno v Tanidě (delta). Uložení: Egyptské muzeum v Káhiře. Identifikace: nilská božstva – panovník = dárce plodnosti a hojnosti, života Socha ka panovníka Auibre Hora (13. dynastie): Nehmotné složky člověka: stín, ba, ka a ach. Dřevěná socha panovníkova ka v životní velikosti. Materiál: dřevo, zlacení, polodrahokamy. Rozměry: v.: 1.7m, naos 2 m. Původ: Dahšúr, komplex Amenemheta III. Uložení: Egyptské muzeum v Káhiře. Další součásti pohřbu: pozlacená dřevěná rakev; šperky na mumii; soubor dřevěných holí. Nekrálovské sochařství: Kamenné, dřevěné sochy – stejný repertoár jako v OK X spíše menších rozměrů. Důraz kladen na texty identifikující sochu jako ka (duši) zemřelého hodnostáře Kuboidní sochy: zemřelý sedí na zemi, oděný do pláště. Maximalizace prostoru pro nápisy. Poměrně lehké na vytvoření + není potřeba obzvláště velké zručnosti Stély z Abydu: Doklad nárůstu moci a majetku střední třídy: stavby malých kaplí (kenotafů) podél procesní cesty u každoročního slavnostního procesí oslavy Usira. Nárůst počtu stél, soch a dalších obětin Usirovi v Abydu. Vznik početné skupiny 2
„uctívačů“ Usira – skrze vyobrazení – celé rodiny či domácnosti. Senusret III. si také staví chrám v Abydu – významný památník v topografii Abydu Reliéfní umění: Vědomé navazování na tradici Staré říše: umělecké provedení; náměty Jeden z vrcholů: tzv. Bílá kaple Senusreta I. v Karnaku – velmi jemně a detailně propracované nápisy a samotné značky Nekrálovské hrobky: standardní témata, zpracování odkazuje na tradici OK. Důraz kladen na pohyb (lov, tanec, boj…) Šperky a součásti oděvu: Několik „pokladů“ ve vedlejších hrobkách u pyramid panovníků (Dahšúr – Amenemhet II., Amenemhet III, Illáhún – Senusret II.): královské ženy, princezny: princezna Chnumet: dcera A-II, manželka S-II; princezna Ita: dcera A-II; princezna Sithathoriunet: dcera S-II, zemřela za A-III Skříňky: součásti oděvů, šperky (diadémy, náhrdelníky, nákrčníky, náramky), kamenné nádoby na vonné esence, zrcadla apod. Součásti šperků: zakomponování jmen panovníků. Technologie: cloisonné Poklad z Tódu: 4 bronzové skříňky nadepsané jménem Amenemheta II. – základový depozit chrámu boha Moncua v Tódu. Obsah: stříbrné nádoby, ingoty a řetězy ze stříbra, malá zlatá sfinga, kusy lapisu lazuli a amulety z něj apod. Provenience: nádoby – egejský styl, babylonské cylindrická pečeť, mezopotámský amulet z lapisu lazuli Pohřební umění: Antropoidní rakve: poprvé ve 12. dynastie; vnitřní rakev umístěná na větší obdélníkové; dlouhý vývoj. Kanopy s hlavami 4 synů boha Hora: od FIP Vešebty: sošky služebníků. Dřevo, kámen, bíle malované – podobné postavám zavinutým do obinadel. Nábytek, štůčky plátna. Šperky apod. Druhé přechodné období (SIP): Vláda 14.-17. dynastie. Absolutní datování: Rozdrobení územní celistvosti Egypta – současná vláda několika dynastií: sever: pod nadvládou Hyksósů; jih: vládci z Abydu (16. dynastie) a Karnaku (17. dynastie) Nadvláda cizinců v Egyptě: částečně 14. a celá 15. dynastie – tzv. Velcí Hyksósové Hyksósové – nejde o pojmenování etnika X pouze jejich vládnoucí vrstvy – heka-chasut „vládci cizích zemí“ Závěr: občanská válka – Hykśosové jsou poraženi a vyhnáni – Ahmose I. Umění SIP: Málo pramenů: drobné umění + zničeno ve válkách. Hlavní pramen: Tell edDabaa – Avaris: hlavní město 15. dynastie. Božstva cizí: Baal / Rešef a jejich egyptské podoby: Sutech. Přijali eg. způsob administrativy, písma i způsobu záznamu královských jmen (kartuše). Synkretismus: propojení předovýchodních a egyptských prvků (božstev, zbraní, pohřební zvyklosti apod.). Rozvoj drobného umění: především pečetních skarabů (jména) Avaris – minojské fresky v Egyptě. Objev minojských fresek: vyházené v jámách. Datování: Původně: SIP; nové datování: počátek 18. dyn. Přes 1000 zlomků fresek zhotovených minojským stylem, technikou a s minojskými tématy – umělci z Kréty v Avaridě? fresco (malba do mokré omítky), secco (malba na suchou omítku), malba na vápenné omítce (X Egypťané zpravidla používali sádrové omítky). Použití: výzdoba trůnního sálu paláce F – známy jsou i zlomky charakteristické minojské podlahy Motivy: Skok přes býka: minojský typ suknice a bot; minojská struktura barev; černé nakadeřené vlasy – minojská móda. Okřídlený grif a minojská flóra 3
Nová říše (NK): vláda 18.-20. dynastie. absolutní datace: 1550-1069 BC. Dynastická jména: Amenhotep, Thutmose, Ramesse apod. Horizonty 18. dynastie: preamarnské, amarnské, postamarnské období. Preamarnské období: Ahmose I., Amenhotep I., Thutmose I., Thutmose II., Hatšepsut, Thutmose III., Amenhotep II., Thutmose IV., Amenhotep III. (v rámci této přednášky zahrneme do amarnského období) Vrcholné období staroegyptských dějin – z politického, historického a uměleckého pohledu. Hlavní bůh: Amon, Amenre – hlavní stavební projekty – Karnak, Luxor, západní břeh Nilu (Údolí králů). Zapojení Egypta do širší oblasti východního Středomoří. Královské sochařství počátku NK: Archaizující styl: počátek 18. dynastie: Ahmose I, AI. Ikonografie královské moci: odpovídá božským atributům – polobožský charakter panovníků. T-I.: tzv. formální styl, tzv. Thutmosovský – velmi oblíbený a následně napodobovaný – neosobní ztvárnění rysů panovníka, mladický vzhled. Plné zapojení královských soch do výzdobného programu eg. chrámů. Hatšepsut: splynutí mužských královských elementů a ženských prvků. T-III: stejně velký jako bohové Hatšepsut: Zobrazení H. jako královny – v době, kdy vykonávala funkci hlavní božské manželky – tradiční zobrazení eg. královny se všemi atributy. Zobrazení H. jako panovníka: král se všemi regáliemi; splynutí mužských královských elementů a ženských prvků. Adoptovala mužskou titulaturu a upravila ji – kromě titulu král Horního a Dolního Egypta, který ponechala – nebyla královnou. Jasně patrný vývoj stylu během její vlády Reliéfní umění: Vychází z tradičních OK a MK tradic: provedení, témata X i novátorské provedení – např. tzv. minojské fresky v Avaridě. Abydos, pyramida Ahmose I.: nejstarší známé vyobrazení vozíku taženého koňmi. T-I, T-II: čisté, jednoduché linie – tzv. formální / Thutmosovský styl. Hatšepsut: zádušní chrám v Dér el-Bahrí – výprava do Puntu – jeden z vrcholů reliéfního umění. A-II, T-IV: zdůrazňování královy tělesné a vojenské zdatnosti. Nekrálovské hrobky: jedny z nejkrásnějších příkladů reliéfního umění a maleb – bohužel, špatný stupeň dochování. Dokreslení života tehdejší společnosti: tradiční náměty X i zajímavé doplňky Drobné a pohřební umění: Hrobové nálezy: bohatost všedního života: skříňky, nábytek, nádoby, zbraně apod. T-III.: Egypťané patrně ovládli umění vyrábět skleněné nádoby metodou tzv. ztraceného jádra Šperky: příklad: tzv. hrobka tří cizích žen Thutmose III.: nádoby na kosmetiku a vonné esence, zrcadlo, diadémy, náhrdelníky, prsteny, zlaté sandále a návleky na prsty apod. Kontrolní otázky Jak se odrazila změněná společenská situace na umění Prvního přechodného období? Lze vysledovat podobné vývojové tendence v královském sochařství mezi Starou a Střední říší? Jak se projevovala politická situace Druhého přechodného období a na počátku Nové říše v umění té doby? Doporučená studijní literatura 4
Baines, J. – Málek, J.: Svět starověkého Egypta. Praha: Knižní klub 1996. Grajetzki, W.: Tomb Treasures of the Late Middle Kingdom: The Archaeology of Female Burials. Maříková Vlčková, P. (ed.): Hroby, hrobky a pohřebiště starých Egypťanů. Praha: Libri 2009. Petrie, Flinders W. M.: The Arts and Crafts of Ancient Egypt. Různá vydání od r. 1909. Pijoan, J.: Dějiny umění, svazek 1. Odeon 1977 Shaw, I.: Dějiny starověkého Egypta. Praha: BB Art 2003. Trigger, B.G. – Kemp, B.J. – O’Connor, D.O. – Lloyd, A.B.: Starověký Egypt. Dějiny společnosti. Praha: Vox Globator 2004. Verner, M. – Bareš, L. – Vachala, B.: Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri 2007. (mapa a jednotlivá hesla). Stránka věnovaná vešebtům (angličtina): https://www.ushabtis.com/ Obrázky:
Skleněné nádoby, NK, 18. dynastie
Model sčítání dobytka z Meketreovy hrobky
Příklad diádému ze Staré říše
Příklad bojové scény, Bení Hasan, FIP
Hlava sochy boha Hora
Sistrum se jménem Tetiho
Příklad mumiové masky,FIP
5
Široký náhrdelník wesech, OK
Model dílny, FIP
Tzv. pohřební panenky, FIP
Torzo sochy královny Neferusobek, MK, 12. dynastie
Kamenná nádoba Veníse, Příklad kuboidní sochy, MK, 5. dynastie, OK 12. dynastie
Pohřeb princezny Chnumet, Dahšúr, pozdní 12. dynastie
Rekonstrukce podoby Diadém princezny Chnumet, 12. malých kaplí (kenotafů) z dynastie Abydu
6
Dér el-Berša, hrobka hodnostáře Džehotyhotepa, tažení sochy od 172 mužů Tzv. Černý Mentuhotep
Podoba dvou paláců F, G v Avaridě – místo nálezů minojských fresek
Amenemhet III. jako nilské božstvo
Rekonstrukce podob trůnního sálu v Avaridě
Socha ka Auibre Hora, 13. dynastie
Příklad stély z Abydu
7
Socha královny Hatšepsut
Socha v tzv. formálním stylu - hlava T. III.
Příklad reliéfu v tzv. thutmosovském Théby, západní břeh, stylu procesí vyslanců s dary
Nebamun, lov v papyrové houštině s kočkou, Z břeh Théb
Thutmose III.
Zrcadlo z hrobky cizích žen Thutmose III.
Pokrývka hlavy s rosetami, hrobka cizích žen T-III 8
