2015 PEF ČZU

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE 1. cvičení – Základní informace o kurzu a zápočtovém projektu, Stručný úvod do Regionalistiky, Základní pojmy,Území ČR, NUTS, „Vymezení venkova“, Úvod do sociologie venkova, Antonín Švehla, Rozvojové přístupy, Urbanizace Letní semestr 2014/2015 PEF ČZU

Doktorand: Ing. Jakub Petr E-mail: [email protected] Kancelář: PEF/E229 Konzultační hodiny: Po 13:00 - 14:30

St 13:00 – 14:30

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Základní informace o kurzu Docházka je nepovinná  Zápočtový projekt:  Studenti budou v průběhu kurzu na cvičeních plnit průběžně zadávané úkoly (jednotlivé části projektu), které následně odevzdají ve 2 souborech prostřednictvím systému Moodle (1x MS Word, 1x MS Excel)  Body za projekt a návštěvu přednášky 23.3.2015 (minimum 15 z 30 bodů)  Udělení zápočtu: zápis zápočtu do indexu na zkoušce 

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Zápočtový projekt Odevzdání (nahrání do systému moodle/deadline): 6.4. 2015 do 23.30 hod.  Výsledky, zda byl projekt splněn do 9.4. 2015 do 23.30 najdete v systému moodle  Typ souboru MS Word s příponou doc a jmény řešitelů bez diakritiky (např. Rolko-Cerny-Schwarz-Kulic.doc). Stejný postup u souboru MS Excel.  Počet osob na jeden projekt = 3 - 4 osob  Počet stran projektu = min. 4 - 5 stran A4 (řádkování 1,5, Times New Roman 12, okraje 2,5 cm)  Do počtu stran se nezapočítávají grafy, obrázky, obsah, titulní strana a použité zdroje 

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Zápočtový projekt

Studenti budou v průběhu kurzu na cvičeních plnit průběžně zadávané úkoly (jednotlivé části projektu)  Všechny zadávané úkoly se budou týkat jediné obce, kterou si tým vybere z nabídky  Zdroje: ČSÚ – databáze demografických údajů za obce ČR, demografické ročenky, sčítání lidu, domů a bytů 2011, oficiální webové stránky vybrané obce, regionu, kde se obec nachází apod.  Všechny použité zdroje budou řádně ocitovány 

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Zápočtový projekt

 Téma:

Dopady dopravní obslužnosti na kvalitu života u vybrané venkovské obce v regionu MAS Krajina Srdce

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Prostorová orientace Zdroj: GIS – vlastní zpracování

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE

Prostorová zájmová působnost MAS Krajina Srdce Zdroj: GIS – vlastní zpracování

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Prostorová zájmová působnost MAS Krajina Srdce Zdroj: http://www.sedlec-prcice.cz/text/cz/mistni-akcni-skupina-krajina-srdce

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE

„Překlopení obrázku“ – Prostorová zájmová působnost MAS Krajina Srdce Zdroj: GIS – vlastní zpracování

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Zápočtový projekt - úkol Sestavte řešitelský tým o 3 – 4 členech  Vyberte si obec z uvedené nabídky:  A) BALKOVA LHOTA D) BĚLEČ  B) BOROTÍN E) MEZNO  C) NADĚJKOV  Proveďte základní socio-ekonomickou analýzu vybrané obce  Získaná/zjištěná data (včetně jejich zdrojů) přepište do šablony dostupné na Moodle.  Přepsaná data a další zjištěná data doplňte komentářem o rozsahu 2 stran 

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Úvod do regionalistiky        

  

Je multioborová sociálně-vědní disciplína zabývající se studiem prostorových jevů, procesů a vztahů Složitá a velice rozmanitá disciplína Průkopník Walter Isard („regionální věda“ ) V roce 1956 založil Regional science association Regionalistika má interdisplinární/multidisciplinární charakter Řeší regionální disparity „Disparita“ (nepoměr/rozdílnost/různost) = jako neodůvodněné regionální rozdíly v úrovni ekonomického, sociálního a ekologického rozvoje regionů „Disparita negativní“ – ve smyslu nežádoucího jevu, tj. jako určitého problému „Disparita pozitivní“ - ve smyslu silných stránek regionu Komparativní výhody na nichž může být založen rozvoj území

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Úvod do regionalistiky 







„Disparita komulativní“ – nerovné rozdělení zdrojů v regionech a jejich sociálních a ekonomických charakteristikách (hromadí se a vyhraňují se – nežádoucí stav) „Disparita disperzní“ – rozdíly mezi regiony mají tendenci se vzájemně vyvažovat (z nerovnosti se stává různost – žádoucí stav) Regionální nerovnost = stav, situace nebo skutečnost, kdy mezi regiony existují sociální a ekonomické disparity, geograficko-klimatické odlišnosti, infrastrukturální a další rozdíly, které mají za následek, že regiony jsou od sebe navzájem rozrůzněné (ne každá nerovnost představuje problém) Typy sociálních nerovností mezi regiony: město (vzdělanější lidé a výrazný podíl služeb) x venkovská obec (lidé s nižším vzděláním a výrazný podíl zemědělství)

RURAÁLNÍ SOCIOLOGIE Úvod do regionalistiky Co je rozvoj a jak ho lze vymezit?  „Rozvoj“ = realizace na sebe navazujících pozitivních změn, uvedení v život a zlepšování kvality života obyvatel, pozitivní změna klíčových ukazatelů  „Růst“ = proměna z nižších k vyšším formám, nárůst v počtu, velikosti, hodnotě, cíle  „Úpadek“ = opak růstu  „Stagnace“ = uváznutí, dosažení určité hodnoty bez dalšího vývoje  Kvantitativní růst vs. Kvalitativní rozvoj 

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Úvod do regionalistiky Pojem „regionální rozvoj“ zahrnuje širokou oblast aktivit, jejichž obecným cílem je zlepšit socioekonomickou úroveň regionů a obcí  Existuje řada pohledů na regionální rozvoj a množství přístupů jak teoreticko-metodologickému uchopení, tak k jeho praktické aplikaci  Regionální rozvoj x Rozvoj venkova x Trvale udržitelný rozvoj x Lokální rozvoj  Zlepšování kvality života obyvatel  Pozitivní změna klíčových ukazatelů  Zlepšování kvality fyzického a duchovního prostoru obyvatel 

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Úvod do regionalistiky 

        

„Region“ (z lat. „regio“ a ang. „region“ – oblast) = je oblast/území vymezené na základě společných znaků, rysů či kritérií Struktura regionu: Homogenní regiony Nehomogenní regiony Řád a hierarchie regionu Mikroregion Mezoregion Makroregion Euroregiont atd. „Regionalizace“ = činnost směřující k vymezování regionů/členění na celky různého řádu

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Typy regionů v souladu se zákonem č. 248/2000 Sb. O podpoře regionálního rozvoje

Strukturálně postižené regiony  Hospodářsky slabé  Venkovské regiony  Regiony s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností  Ostatní 

Klasifikace venkovských regionů dle míry integrace s Národním hospodářstvím

Integrované venkovské oblasti  Středně integrované venkovské oblasti  Odlehlé (vzdálené) venkovské oblasti 

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Typy venkovských oblastí v ČR na základě kombinovaných charakteristik

Venkov v bohatých zemědělských oblastech  Bohaté Sudety  Chudé Sudety  Vnitřní periferie  Příměstská zóna  Moravsko-slovenské pomezí 

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Problematika Pohraničí x Příhraničí x Periferie Celá řada výzkumů a studií specifických oblastí Česka, polohově nebo významově odlehlých (u nás ožehavé a frekventované téma Sudet)  Pohraničí-pohraniční území je území nacházející se podél nebo v blízkosti státních hranic (nezahrnuje území sousedního státu)  Příhraničí je území ležící při hranici se sousedním státem a zahrnuje i pohraničí území sousedního státu  Periferie – polohová perifernost x vnitřní periferie 

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Základní pojmy      

   

Územní struktura – rozložení obyvatelstva do jednotlivých územních jednotek (oblastí) vymezených z určitého hlediska Sídelní struktura – rozložení obyvatelstva do jednotlivých sídel/sídelních útvarů Sídelní soustava – množina sídel a prostorových vztahů mezi nimi (podmíněna přír. podmínkami, rozmístěním zdrojů apod.) Územní jednotky: Správní (administrativní jednotky) v ČR: obec, okres, kraje, republika a její vymezení dle organizace st. správy Kraje jsou označení pro dva různé typy objektů: VÚSC – Samosprávné kraje jako veřejnoprávní korporace, územní společenství občanů Územní kraje – část území republiky (u nás nehrají zásadní roli) Oblasti (Regiony) či pásma (zóny) – vymezené geograficky, ekonomicky, klimaticky, ekologicky apod. Katastrální území – území obce dle katastrálního zákona, pozemkovém katastru a katastru nemovitostí

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Základní pojmy 

    





Sídlo: prostorově oddělené seskupení lidských obydlí, hospodářských objektů, dopravních zařízení na vymezeném území (základní centrum lidské aktivity) Obec: základní správní - administrativní jednotka VS (Zákon o obcích č. 128/2000Sb.) Venkovská obec a její statistické vymezení Dle metodiky ČSÚ: obce do 2000 obyvatel Dle metodiky EU a OECD: obce jejichž hustota zalidnění je nižší než 150 obyv./km2 Město: obec, které byl udělen status města (dle starších standardů sídlo nad 2000 obyvatel/nově alespoň 3000 obyvatel) Okresní města, Krajská města, Statutární města, Hlavní město Specifický městský způsob života, relativní velikost a vyšší hustota osídlení, kompaktnost a způsob zástavby, rozvinutá výrobní zařízení a infrastruktura, poskytování správních, obchodních, kulturních funkcí pro širší okolí aj.

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Základní pojmy Městys: neboli městečko, sídla, kterým bylo v minulosti uděleno právo pořádat týdenní a dobytčí trhy (role spádového městečka pro okolní vesnice)  Vesnice: (ves, víska, dědina) je sídlo venkovského typu relativně kompaktní seskupení obytných budov se základní vybaveností, závislost na hospodářském využívání půdy (sídlo do 2000 obyvatel), intravilán venkovské obce, centrum vesnice je náves (některé vesnice jsou však místními částmi města)  Samota: osamocené venkovské lidské obydlí (sídlo s počtem obyvatel menších než 10) nepřítomnost dalšího stavení „na doslech" ani „na dohled“, obvykle patří do obce, na jejímž území se nachází 

NUTS - Nomenklatura územních statistických jednotek 

Územní celky vytvořené pro statistické účely Eurostatu, který klasifikaci NUTS zavedl pro monitoring, porovnání a analýzu ekonomických-sociálních ukazatelů, přípravu, realizaci a hodnocení regionální politiky členských zemí EU (normalizovaná klasifikace územních celků v ČR nese název CZ-NUTS) Statistická jednotka

Počet v ČR (CZ – NUTS)

Zkratka

Český ekvivalent

NUTS 0

Stát

1

NUTS 1

Území (ČR)

1

NUTS 2

Regiony (Soudržnosti)

8

NUTS 3

Kraj

14

LAU 1 (dříve NUTS 4)

Okres

76 + Praha (77)

LAU 2 (dříve NUTS 5)

Obec

6248 (k 1.1.2013)

CZ -NUTS NUTS 1

NUTS 2

NUTS 3

Území

Region - kód

Kraj

Praha

(CZ01)

Střední Čechy (CZ02)

ČR (CZ0)

Hlavní město Praha (CZ010)

Středočeský kraj (CZ020)

Jihozápad

(CZ03)

Jihočeský kraj a Plzeňský kraj (CZ031) - (CZ032)

Severozápad

(CZ04)

Karlovarský kraj a Ústecký kraj (CZ041) - (CZ042)

Severovýchod (CZ05)

Jihovýchod

(CZ06)

Liberecký kraj, Královéhradecký kraj, Pardubický kraj (CZ051) - (CZ052) - (CZ053) Kraj Vysočina a Jihomoravský kraj (CZ063) - (CZ064)

Střední Morava (CZ07)

Olomoucký kraj a Zlínský kraj (CZ071) - (CZ072)

Moravskoslezsko (CZ08)

Moravskoslezský kraj (CZ080)

NUTS 2 - Správní hranice a kódy - Regiony soudržnosti Zdroj: GIS – vlastní zpracování

NUTS 3: Správní hranice - Samosprávné kraje ČR (VÚSC) Zdroj: GIS – vlastní zpracování

LAU 1: Správní Hranice - Okresy ČR Zdroj: GIS – vlastní zpracování

U obrázku č. 1 se pokuste pojmenovat dle kódového označení jednotlivé regiony soudržnosti  U obrázku č. 2 se pokuste určit a pojmenovat jednotlivé samosprávné kraje  Zároveň se pokuste určit město, které je sídlem jednotlivých samosprávných krajů ČR?  Který samosprávný kraj je územně/rozlohou největší?  Který samosprávný kraj je územně/rozlohou nejmenší po Hlavním městě Praha?  Který samosprávný kraj je počtem obyvatel největší?  Který samosprávný kraj je počtem obyvatel nejmenší?  Který samosprávný kraj je hustotou obyvatel na km2 největší?  Který samosprávný kraj je hustotou obyvatel na km2 nejmenší? 



Obr. 1 Hranice a kódy regionů NUTS2 – Regiony soudržnosti (GIS vlastní zpracování)



Obr. 2 Hranice a kódy NUTS3 - Samosprávné kraje ČR (GIS vlastní zpracování)

Zajímavosti Obec Čilá – nejmenší obec v Česku co do počtu obyvatel (18 obyvatel k 1.1.2013)  Obec Jesenice u Prahy – nejlidnatější obcí v ČR, která není městem (7516 obyvatel k 1. 1. 2013)  Město Přebuz – nejmenší počet obyvatel ze všech měst v Česku (75 obyvatel k 1.1.2012)  Obec Kvilda – nejvýše položená obec v ČR (1062 m.n.m.)  Obec Hřensko – nejníže položená obec v ČR (115 m.n.m.)  Boží Dar – nejvýše položené město v ČR (1028 m.n.m.)  Filipova Huť – nejvýše položeným sídlem v ČR (1093 m.n.m.)  Nová Ves u Nového Města na Moravě – obec s nejdelším názvem (Aš a Eš s nejkratším názvem)  Obec Číhošť – geografický střed ČR 

Zajímavosti Obec Lobendava – nejsevernější obec ČR  Šluknov – nejsevernější město ČR  Obec Horní Dvořiště – nejjižnější obec ČR  Vyšší Brod – nejjižnější město ČR  Obec Krásná – nejzápadnější obec ČR  Aš – nejzápadnější město  Obec Hrčava – nejvýchodnější obec ČR  Jablunkov – nejvýchodnější město ČR ČÍSLA K ZAPAMATOVÁNÍ  ČR: 8 regionů soudržnosti (NUTS2), 14 samosprávných krajů (NUTS3), 77 okresů (LAU1), 6248 obcí (LAU2), 602 měst, 26 statutárních měst, 215 městysů 

Geografický střed ČR 

Zdroj obrázku: http://houslicky1.rajce.idnes.cz/Geograficky_stred_CR_v_Cihosti/#DSCN0318-resize.jpg

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE „Venkov“ Kvalitativní vymezení: Evropská charta pro venkov vymezuje rurální oblasti jako ten rozsah vnitrozemské a pobřežní krajiny zahrnující i malá města a vesnice, kde je hlavní část používána pro:  Zemědělství, lesnictví,vodohospodářství a rybářství  Ekonomické a kulturní aktivity tamních obyvatel  Rekreace a oddych  Jiné účely jako bydlení  Venkov je svébytným sociálně-ekonomickým prostorem v širším národním a nadnárodním prostoru 

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE „Venkov“  Francouzský sociální geograf B. Kayser: ekonomický a sociální systém integruje město a venkov, přičemž charakteristické pro venkov je, že není prvkem, který by organizaci společnosti vedl  Venkovský prostor je typický jedinečným způsobem svého užití a sociálního života  Venkov charakterizuje:  Nízká hustota obyvatelstva a zástavby (zástavba prostorově separovaná)  Převaha přírodních porostů a agro-leso-pastevecké užití prostoru  Způsob života lidí se odvíjí od příslušnosti k malým obcím – komunitám a jedinečným vztahům k prostoru  Specifická identita a reprezentace rurální/rolnické kultury

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE „Venkov“ Vymezení „venkova“ a „venkovského“ je používán přístup konfrontující venkov s městem  Dichotomický koncept vztahu města a venkova (Durkheimovy myšlenky – tradiční vs. moderní společnost a F. Tonnies „Gemeinschaft und Geselschaft“)  Odlišný fyzikální prostor odkazuje k odlišnému sociálnímu prostoru a tyto prostory jsou konstantní  Koncept kontinua, převeden do vztahu rozvinutého a zaostávajícího regionu (město – rozvinutý region a venkov – zaostávající region)  Rozvinutý region za sebou „táhne“ regiony zaostávající  Město si podrobuje venkov (rozvinuté méně rozvinuté)  Později přístup k vymezování venkova jako koncept konvergence a divergence vztahu města a venkova 

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Úvod do sociologie venkova Rurální sociologie se zabývá studiem venkovské společnosti (studium venkovských sociálních životů)  Zachycující celou venkovskou realitu (sociální strukturu, sociálně-kulturní život, sociální organizaci apod.) za použití empirických metod  Studuje společenské jevy ve venkovském prostoru a jeho sídelních jednotkách  Studium vesnických společenstvích, jejich rozdílů od městských společenstvích a studium vztahů mezi městem a venkovem v souvislosti s procesy urbanizace a industrializace 

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Úvod do sociologie venkova Za vznik je pokládán rok 1908 v souvislosti s osidlovací a dosidlovací politikou USA (Commission for Country Life)  Evropa v té době disponuje sociálně kritickými díly marxisticky orientovaných autorů  G.R. Henderson jako první použil termín „rural sociology“ při svých přednáškách v roce 1894  První studie vesnických společenství (Community study): W.Wilson, C. Galpin, Butterfield  Stala se předmětem výuky na většině vysokých škol zemědělských v USA (Agricultural Colleges) 

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Úvod do sociologie venkova  V roce 1935 začíná vycházet časopis „Rural Sociology“ vydávaný Rural Sociological Society  Evropská rurální sociologie se zabývala sociálními problémy venkova  Venkov, který měl docela jinou podobu než venkov americký – sídla typu tradičních vesnic namísto rozptýlených farem  Rozvinula se zejména ve 30. letech pod vlivem empirického směru v sociologii (rumunská škola D. Gustiho, na kterou v Československu navazovaly etnograficko sociologické studie)  Za mezník sociálního studia venkova je všeobecně označováno dílo P.A.Sorokina a Zimmermana (Principles of Rural – Urban Sociology) vydané v roce 1929 - NY

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Úvod do sociologie venkova Československé sociologii venkova předcházely publicistické politické úvahy o agrární otázce (Švehla,Hodža)  1924 Československá akademie zemědělská: cílem společná problematika venkova (Bláha citovaný v zahraničí)  Po únoru 1948 přestala být u nás sociologie považována za vědu a rušila se jednotlivá pracoviště  Další vývoj začíná založením Československé akademie zemědělských věd v roce 1953 – velká zásluha prof. Taubera 

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Antonín Švehla 

 

 



Antonín Švehla (1873 – 1933), byl významný československý politik, který se stal předsedou tří československých vlád a předsedou RSZML (agrární politická strana) Od roku 1902 byl místopředsedou Sdružení českých zemědělců a v roce 1906 spoluzakládal časopis „Venkov“ V letech 1908 až 1913 působil jako poslanec zemského sněmu Od roku 1909 byl v Agrární straně předsedou výkonného výboru Za 1. světové války byl jedním z představitelů domácího odboje („Maffie“ – orgán českého domácího odboje během první světové války: Dr. K. Kramář, Dr. A. Rašín, Dr. P. Šámal, J. Scheiner aj.) Od roku 1918 stál v čele Národního výboru

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Antonín Švehla    

  



28. října 1918 se podílel na vyhlášení samostatného Československého státu Od roku 1918 byl poslancem Národního shromáždění a podílel se na vzniku a podobě československé ústavy V roce 1919 se stal předsedou Agrární strany Od roku 1922 byl předsedou celkem tří československých vlád (1. Švehlova vláda: 1922 – 1925, 2. Švehlova vláda: 1925 – 1926, Panská koalice: 1926 – 1929 Odmítl kandidovat na funkci prezidenta a podpořil kandidaturu T. G. Masaryka „Schopný politik a mistr kompromisu“ Neměl akademické vzdělání a své znalosti získal samostudiem

Klasik Mark Twain: „Nikdy jsem nedopustil, aby škola stála v cestě mému vzdělání.“

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE 

Zdroj: http://vystava.antoninsvehla.cz/vystava.php?id_galerie=3



Antonín Švehla v pracovně

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE

Teorie Rozvoje - Rozvojové Přístupy EXOGENNÍ vs. ENDOGENNÍ



    

  

Exogenní přístup Vnější/Shora a Top – Down“ přístup Z vnějšku mimo kumunitu vyvolané impulsy, které přinášejí do obce nové „rozvojové“ akvitivity Vnější autorita rozhodne o tématech aktivit (podpory) a subjekty soutěží o realizaci této aktivity Uplatnění pouze na vyrovnávání neodůvodněných rozdílů na „dorovnání standardu“ Problém: jak stanovit standard – politické rozhodnutí – toto ještě podporujeme a toto již nepodporujeme Typický příklad regionální politika EU Vychází z keynesiánských a neoklasických teoretických konceptů Otázka institucí (formální x neformální) a institucionální přístup

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Polarizační teorie Otcem polarizační teorie je F. Perroux  Spojuje teorii prostorového uspořádání ekonomické činnosti s teorií hospodářského růstu  Teorie pólů (diferenciace vývoje)  Idea polarizace a hospodářské dominance: rozvíjející se hospodářské jednotky vyvolávají hospodářský rozvoj jednotek s nimi určitým způsobem souvisejících  Pólem rozvoje je „hnací jednotka“, která působí jako „hnací síla rozvoje“  Hospodářský rozvoj je výslednicí působení „hnacích jednotek“ na „jednotky hnané“  Tendence k vytváření hierarchické struktury (existence hlavního města státu, regionální metropole v regionech 

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Polarizační teorie „Hnací oblast“ – region ve kterém dochází soustředění více pólů rozvoje  „Hnaná oblast“ – region ve kterém se soustřeďuje více vedlejších – bočních pólů (závislá na hnací oblasti)  Rozvoj pólů vs. Rozvoj periferních oblastí  Přínos: dynamický obraz, který odhaluje nerovnoměrnost uspořádání hospodářství v regionu a upozorňuje na existenci „jednotek ovládajících“ a „jednotek ovládaných“ 

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE

Teorie Rozvoje - Rozvojové Přístupy EXOGENNÍ vs. ENDOGENNÍ

 



     



Endogenní přístup Vnitřní/Zdola a „Bottom – Up“ přístup Východiska úvah o endogenním rozvoji: Objevení se nových rozvíjejících se regionů Vznik regionálních hnutí a agentur Odstartování debaty o trvale udržitelném rozvoji Myšlenky vzít osud do „svých rukou“ Přístup, který vychází z místních zdrojů a místních podmínek (zdroje lidské, kulturní, přírodní atd.) Klade důraz na vnitřní rozvojové potenciály jednotlivých lokalit Endogenní potenciály, spočívající zejména v lidských zdrojích a lidské iniciativě Přístup založený na iniciaci aktivity, místního společenství, lokální komunity

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE

Teorie Rozvoje - Rozvojové Přístupy EXOGENNÍ vs. ENDOGENNÍ  Endogenní přístup  Přístup založený na využití inovativních přístupů, přístup, který podporuje kreativitu  Přístup, který zvyšuje kvalitu života v obci, který nastavuje nový standard života  Integrovaný endogenní rozvoj  Propojení ekonomických, sociálních, kulturních, politických a environmentálních aspektů rozvoje  Typický příklad: Program LEADER, metoda CLLD  „Hlavní síly rozvoje“: „Důvěra a spolupráce“, „Sociální sítě“, „Sociální kapitál“, Občanská participace aj.

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE

Teorie Rozvoje - Rozvojové Přístupy EXOGENNÍ vs. ENDOGENNÍ Kvantitativní růst vs. Kvalitativní rozvoj  Každý region, každá obec, každý aktér rozvoje si musí jasně definovat jaký typ rozvoje předpokládá, k jakému typu rozvoje směřuje.  Kvantitativní – zvyšování počtu, snižování negativních dopadů, tvrdé investiční projekty (růst)  Kvalitativní - zvyšování kvality využití veřejného prostoru, využití lidského potenciálu, zvyšování kvality pospolitosti – měkké projekty (rozvoj) 

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Co je to urbanizace? Urbanizace je úzce spjata s průmyslovou revolucí  Industrializace (změna v průmyslovou společnost) a modernizační procesy  2 společenské proměny:  A) zvětšování relativního počtu obyvatelstva, které bydlí ve městech – přímá urbanizace  B) relativní růst počtu lidí, kteří žijí městským způsobem života, bez ohledu na to, zda bydlí či nebydlí ve městech – nepřímá urbanizace  Přímá urbanizace sleduje migrační trendy spojené s faktory, které vytlačují (tzv. push faktory) a které přitahují (tzv. pull faktory) lidi do sídel 

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Co je to urbanizace? Přímá urbanizace může být vyjádřená pomocí tzv. „saturační křivky“ (míry nasycenosti prostoru), které ukazuje na tzv. „extenzivní“ a „intenzivní“ urbanizaci  Intenzivní urbanizace – růst spojení (sítí) mezi městskými sídly, které nabývá na intenzitě (utváření městských aglomerací)  Extenzivní urbanizace – spojena s růstem měst jako takovým (lidé migrují do měst, roste počet městského obyvatelstva)  Míra urbanizace = číselné vyjádření jako podíl obyvatelstva žijícího ve městech oproti celkovému počtu obyvatel daného území 

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Co je to urbanizace?

Urbanizace a Migrace  Migrace v obecném slova smyslu:  Stěhování nějakých živých tvorů – lidí z jednoho místa do druhého  Nejčastěji probíhá na krátkou vzdálenost (z venkova do malých měst, z malých měst do velkých měst)  Emigrace vs. Imigrace  Hrubá migrace  Saldo migrace (čistá migrace) – migrační růst (kladné saldo) či migrační ztráta (záporné saldo)  Index migračního salda 

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Další pojmy  Ruralizace: Lidé z města se stěhují na venkov (městský způsob života jim nevyhovuje)  Ruralismus: Literární směr zaměřený na venkovskou tématiku  Neovenkované – Chalupáři, Chataři (více v přednášce venkovská společnost)  Vědomě a dobrovolně odcházejí na venkov  Dochází k obnovení venkovského způsobu života  Rurbanizace: propojení urbánního a rurálního procesu (sociálně-kulturně-psychologický aspekt rozšiřování měst)  Rozšiřují se příměstské oblasti a může dojít k tomu, že zůstanou pouze obytnými oblastmi bez sociálního života  Kontraurbanizace: Lidé se nestěhují přímo na venkov, ale do menších sídel městského typu)

DĚKUJI ZA POZORNOST A PŘÍJEMNÝ ZBYTEK DNE

 

    



  







 

Zdroje: Blažek, J., Uhlíř, D. Teorie regionálního rozvoje, Praha, 2002: Karolinum, ISBN: 80-2460384-5 Definice na webu Vysoké školy regionálního rozvoje http://denik.obce.cz/clanek.asp?id=6384068 http://www.regionalnirozvoj.cz/index.php/diskuze.437/items/definice-pojmu-disparita.html Lošťák M. Regionální a sociální rozvoj – přednášky a poznámky Lošťák M. Hudečková H. Sociologie 1 (Úvod do sociologie a sociologie venkova). 1. vydání. Praha: Provozně ekonomická fakulta ČZU, 1995. ISBN 80-213-0226-7 Musil, J. Nové pohledy na regeneraci našich měst a osídlení. In Územní plánování a urbanismus. 1988, ročník 15, číslo 2, s. 67-72. Perlín R. Jak přistupovat k rozvoji venkova – Seminář „Venkov 2015“ http://geography.cz/wp-content/uploads/2015/02/Perl%C3%ADn-venkov-2015.pdf Schmiedtová V. Příhraničí. Radio Praha, 26. 3 2006. http://www.radio.cz/cz/rubrika/cestina/prihranici Skokan, L. Úvod do teorie geografie II. Ústí nad Labem : Univerzita J. E. Purkyně, 1999. ISBN 80-7044-229-8. S. 234-244. Skokan, L. O geografické regionalizaci a „učení o zemích“ a regionech ve školské (ale nejen školské) geografii. In JEŘÁBEK, Milan; PEŠTOVÁ, Jana. Regionalizace České republiky : formování regionů, jejich funkce, význam pro začleňování do evropského prostoru : sborník referátů z mezinárodní konference. 1. vyd. Ústí nad Labem : Univerzita J. E. Purkyně, 1999. ISBN 8070442573. http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/13ED35BB70985093C1256F820046622E/$File/CZNUTSsystem.pdf http://www.czso.cz/cz/cisla/0/02/020100/stehovan.htm http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/ruralizmus-ruralismus



         

Kosatík, P. Čeští demokraté : 50 nejvýznamnějších osobností veřejného života. Praha : Mladá fronta, 2010. 280 s. ISBN 978-80204-2307-8 Miller, Daniel E. Antonín Švehla : mistr politických kompromisů. Praha : Argo, 2001. 360 s. ISBN 80-7203-366-2 Vondra, R. Antonín Švehla: (1873–1933). Historický obzor, 2009, 20(9/10), s. 229–233. ISSN 1210-6097. Marie Zdeňková, Antonín Švehla a Hostivař, Praha 2003 Josef Hanzal, Antonín Švehla, Jinočany 1993 Vladimír V. Dostál, Antonín Švehla : Profil československého státníka, New York 1989; 2. (nezměněné) vydání Praha 1990 Otakar Frankenberger, Antonín Švehla v dějinách Českoslovanské strany agrární 9, Praha 1931 Hovory s Antonínem Švehlou (a o něm), Praha 2001 K úloze a významu agrárního hnutí v českých a československých dějinách, Praha 2001 Na památku Antonína Švehly, Říčany 1990 Z protokolů schůzí 9. československé vlády (3. Švehlovy) 12.10.1926 – 1.2.1929, Praha 1995