1/2014 Šrí Šrí Rádhá Góvinda Gaudíja Math
Všechna sláva Šrí Guruovi a Šrí Gaurángovi!
kāmādīnāń kati na katidhā pālitā durnideśās teşāń jātā mayi na karuņā na trapā nopaśāntiģ utsŗjyaitān atha yadu-pate sāmpratań labdha-buddhis tvām āyātaģ śaraņam abhayań māń niyuńkşvātma-dāsye Ó Pane, nevím, kolikrát a kolika způsoby jsem poslušně následoval nechtěné příkazy chtíče, hněvu, chamtivosti, iluze, šílenství a nenávisti. Oni se nade mnou nikdy neslitovali a já se za ně nikdy nestyděl. Ó Pane Jaduovské dynastie, avšak teď, když se moje (jemná teistická) inteligence probudila, se jich všech vzdávám a odevzdávám se Tvým lotosovým chodidlům, pod jejichž ochranou není strachu ani úzkosti. Ó Pane, zaměstnej mě prosím ve Tvé službě. (Čaitanja Čaritámrita, Madhya 22.16)
Šaranágati - odevzdání se Šríla Bhaktivinód Thákur
Goptrtve Varana (obejmutí Pánovy ochrany) (modlitba první)
s komentářem, který osvětluje svým jemným měsíčním svitem Šrí Laghu-čandrika-bhásya Šríla Bhakti Rakšak Šrídhar Dév-Gósvámí Mahárádž ki jāni ki bale, tomāra dhāmete, ha-inu śaraņāgata tumi dayā-maya, patita-pāvana, patita-tāraņe rata Nevím, jakou silou jsem přišel do Tvého příbytku a odevzdal se Ti. Jsi milosrdný zachránce padlých, který je neustále osvobozuje. bharasā āmāra, ei mātra nātha! tumi ta’ karuņā-maya tava dayā-pātra, nāhi mora sama, avaśya ghuchābe bhaya Ó Pane, mojí jedinou nadějí je, že jsi plný soucitu. Pro Svoji •1•
milost nenajdeš kandidáta, který by mi byl roven. Jsem si jist, že rozptýlíš moje obavy. āmāre tārite, kāhāro śakati, avanī-bhitare nāhi dayāla ţhākura! ghoşanā tomāra, adhama pāmare trāhi Nikdo na Zemi nemá sílu mě vysvobodit. Ó milosrdný Pane, Ty sám jsi prohlásil, že vysvobodíš ty nejnižší hříšníky. sakala chhāďiyā, āsiyāchhi āmi, tomāra charaņe nātha! āmi nitya-dāsa, tumi pālayitā, tumi goptā, jagannātha! Všechno jsem opustil a přišel ke Tvým lotosovým chodidlům, Ó Pane! Jsem Tvůj věčný sluha a Ty jsi můj udržovatel a ochránce, Ó Džagannáte (Pane vesmíru). tomāra sakala, āmi mātra dāsa, āmāre tāribe tumi tomāra charaņa, karinu varaņa, āmāra nāhi ta’ āmi Všechno patří Tobě. Já jsem pouze Tvůj sluha. Ty mě zcela jistě vysvobodíš. Tvá chodidla se stala mojí jedinou oporou a já už sobě nepatřím. bhakati-vinoda, kādiyā śaraņa, la’yechhe tomāra pāya kşami’ aparādha, nāme ruchi diyā, pālana karahe tāya Bhaktivinód, který se odevzdal Tvým chodidlům, pláče. •2•
Odpusť mu jeho přestupky, dej mu chuť zpívat Tvoje Jméno a starej se o něho prosím.
Komentář Šríly BR Šrídhar Mahárádže
(1) ki jāni ki bale, tomāra dhāmete, ha-inu śaraņāgata: Krišna vysvětluje Uddhavovi ve Śrīmad Bhāgavatamu (11.20.8): yadŗcchayā mat-kathādau jāta-śraddhas tu yaģ pumān na nirviņņo nāti-sakto bhakti-yogo 'sya siddhi-daģ „Ten, kdo nemá příliš velkou averzi ani není příliš připoutaný (k hmotnému bytí), a kdo díky velkému štěstí (díky neočekávané společnosti oddaných) vyvinul víru ve vyprávění o Mně (krišna-kathá), je způsobilý k vykonávání oddané služby a dosáhne dokonalosti.“ (2) tava dayā-pātra: „Kandidát pro Tvoji milost.” Ve své Śrī Stotra-ratna (47) se Šrí Jamunáčárja modlí: na mŗşā paramārtham eva me śŗņu vijñāpanam ekam agrataģ yadi me na dayişyase tadā dayanīyas tava nātha durlabhaģ „Ó Pane, vyslyš prosím Tě moji modlitbu, která není falešná, ale zcela upřímná: 'Pokud mi neudělíš Svoji milost, bude pro Tebe extrémně náročné najít vhodnějšího příjemce Tvé milosti'.“ (3) ghoşanā tomāra: „Ty sám jsi prohlásil.“ To je popsáno v Šrí Čaitanja Čaritámritě (Antya-līlā, 4.68), kde Šríman Maháprabhu říká Šrílovi Sanátanovi Gosvámí: dīnere adhika dayā kare bhagavān „Nejvyšší Pán uděluje více milosti bezmocným.“ •3•
(5) āmāra nāhi ta’ āmi: „Já už sobě nepatřím.“ Výsledek tohoto druhu úplného odevzdání popisuje Krišna Uddhavovi ve Šrímad Bhágavatamu (11.29.34): mayātma-bhūyāya cha kalpate vai „Odevzdaná duše se kvalifikuje být Mým společníkem (probudí se do svojí božské podoby, která je jako ta Moje).“ (6) kşami’ aparādha ... pālana karahe tāya: „Odpusť mu jeho přestupky, dej mu chuť zpívat Tvoje Jméno a ochraňuj ho prosím.“ Pán se o Svoje oddané stará tak, že jim odpouští jejich přestupky a dává jim chuť pro Svaté Jméno.
Amrita Vání Kdo nás ochrání před smrtí? Šríla Prabhupád Bhaktisiddhánta Sarasvatí Pouze duchovní mistr, který je důvěrným společníkem Šrí Čaitanji Maháprabhua, má schopnost nás osvobodit od smrti, která má podobu hmotného bytí. Zvažme nyní, kdo je duchovní mistr a kdo je bezvýznamný. Ten, kdo nepřetržitě slouží Absolutní Pravdě nejvyššímu a nejúctyhodnějšímu objektu všech duchovních mistrů - je nefalšovaným duchovním mistrem. Nemluvím o guruech, kteří učí hru na vínu nebo kulturistiku. Takové osoby nás nemohou ochránit před smrtí. Šrímad Bhágavatam (5.5.18) uvádí: gurur na sa syāt sva-jano na sa syāt •4•
„Pokud nehledáme Absolutní Pravdu, nejsme nic víc než mrtvá hmota.“ Šríla Prabhupád Bhaktisiddhánta Sarasvatí •5•
pitā na sa syāj jananī na sā syāt daivań na tat syān na patiś ca sa syān na mocayed yaģ samupeta-mŗtyum „Pokud nás duchovní mistr, příbuzný, otec, matka, polobůh nebo manžel nemohou ochránit před opakovaným zrozením a smrtí, měli bychom je ihned opustit.“ Žijeme-li v iluzi, jsme polapeni v pasti smrti. Máme-li poznání (jsme uvědomělí), jsme osvobození. Když jsme paralizovaní nebo když umíráme, shledáme, že poznání které pochází z tohoto světa, je naprosto k ničemu. Pokud nehledáme Absolutní Pravdu, nejsme nic víc než mrtvá hmota. Bytost, která nemá schopnost osvobodit svoje subjekty (ty, již na ní závisí) od smrti, pouze podvádí. Ten, kdo se nás snaží přimět k závislosti na smyslovém uspokojování, je zcela jistě podvodník. My bychom však měli sloužit duchovnímu mistrovi, který nás ochrání před všemi takovými podvodníky. Měli bychom mu sloužit v každém roce, každém měsíci, každém dni a každém okamžiku.
Mesiáši svobodné víry
8. kapitola z knihy Šrí Guru a jeho milost Šríla Bhakti Rakšak Šrídhar Dév-Gósvámí Mahárádž
Ž
ádný zákon by neměl omezovat anebo ovládat áčárju, protože potom zanikne víra žáka a ze všeho se stane jen mechanický stroj. Z celé věci se stane pouhá hmota. •6•
My jsme mesiáši rozvíjení svobodné vnitřní víry v Pána. Víra je to, co by mělo být pěstováno. Tento druh rostliny bychom měli zasadit do zahrady srdce, zalévat a vyživovat ho. Samotný charakter víry se nesmí ztratit pod přesahem zákona; pod nátlakem pravidel a regulací. Svobodný tok srdce musí být zachován. Hnutí Šrí Čaitanji Maháprabhua je více záležitostí srdce než intelektu. To bychom měli mít stále na zřeteli. Intelekt nesmí bránit svobodnému toku srdce. To musíme mít vždy na paměti. Svobodná láska a svobodná víra jsou jediné, nejcennější věci, kvůli kterým jsme odešli z domova a připojili se k misi. Tato čistota úmyslu by měla zůstat neporušena. Samozřejmě, že nějaké pomoci pravidel a regulací je zapotřebí, ale ne tolik, aby bránila růstu naší vitality. Vitalitu musíme podporovat. Skutečný duch, skutečný účel mise by měl být na prvním místě. Rovněž je nezbytné, abyste byli vůči sobě shovívaví. Říká se: „Když zuby ukousnou jazyk, měly bychom je snad vytrhat?“ Jste jeden organický celek; měli byste mezi sebou jednat tak, abyste nezapomněli na odpouštění z lásky. Dávání lásky si podrobí více než dávání zákona. K čemu je zapotřebí tolika formalit a zvyků, když jsme nakonec všichni služebníky Pána? Áčárja čelí dvěma nebezpečím. Prvním je stranictví. Stranictví znamená plná svoboda s jeho žáky. Tento vztah je pro něho více přitažlivý. Druhé nebezpečí je odchýlení se. Takže, odchýlení a stranictví - tyto dvě věci můžou áčárju stáhnout. Toto jsou dva nepřátelé áčárji. Kdo přijímá tuto pozici, musí být obzvlášť opatrný s těmito věcmi. Pozice áčárji je •7•
„Hnutí Šrí Čaitanji Maháprabhua je více záležitostí srdce než intelektu. To bychom měli mít stále na zřeteli. Intelekt nesmí bránit svobodnému toku srdce.“
Šríla Bhakti Rakšak Šrídhar Dév-Gósvámí Mahárádž •8•
nebezpečná. Je plná pokušení. Proto musí být áčárja nezbytně vybaven silnou upřímnou a nezkrotnou touhou po vědomí Krišny. Jinak svou pozici neudrží. Poklesne. Stane se pánem a bude si myslet: „Jsem pánem všeho, nad čím mám dohled.“ V určitém kruhu je monarchou. A monarchie ho může dovést k šílenství. To je velké lákadlo. Jestliže si někdo není dostatečně vědom tohoto faktu, nebude schopen svou pozici udržet. Pro toho, kdo má monarchii nad lidmi a penězi, je velice obtížné udržovat pozici služebníka. Ego vládce, které je všeobecně v nás všech, na gurua přichází útočit. Navíc se pohybujeme v zemi exploatace. Proto bychom měli být při vlastní sebeanalýze velice bdělí a zkoumaví. Všeobecným symptomem zdraví je, že čím více osoba stoupá, tím více si bude myslet: „Klesám.“ Tuto nepřímou metodu měření lze použit k měření našeho vnitřního pokroku. Navenek může člověk zastávat vyšší pozici, ale uvnitř si bude vždy myslet: „Ó můj Pane! Jsem v nouzi. Dej mi více Tvé milosti! Nemám schopnost udržet svoji pozici.“
Vznešenost odevzdání
Šríla Bhakti Rakšak Šrídhar Dév-Gósvámí Mahárádž
D
okonce i velcí učenci a pilíře náboženského světa nejsou schopni pochopit hodnotu života v oddanosti Krišnovi. O kolik méně to tedy musí být pochopitelné pro běžné lidi? Ti, kteří zůstávají venku, se o to mohou pokoušet, zatím však na tuto půdu nevkročili. •9•
Hledáme-li naleziště ropy nebo minerálů, můžeme pozorovat mnoho vnějších symptomů dokazujících přítomnost těchto elementů v zemi, ale teprve po proniknutí do hloubi můžeme náš nález potvrdit. Zapomeňme na mnoho vnějších symptomů bez substance, neboť pouze tehdy, když průzkum dosáhne určitého stupně, můžeme s jistotou prohlásit: „Ano, narazili jsme na ropu, železo nebo zlato.“ Šrí Čaitanja Maháprabhu tedy řekl, eho haya, age kaha ara: „Božský život, který hledáš, skutečně existuje. Nyní pokroč dále.“ Takto je možné, s dobrou vírou, pokročit. Víra musí být této povahy: nasytíme-li žaludek, celé tělo bude přirozeně vyživeno. Neměli bychom se pokoušet vyživit lokální injekcí pouze určitou část. Jestliže zalijeme kořeny, celý strom bude vyživen. Podobně si můžeme s pomocí víry uvědomit, že jestliže děláme vše pro Něho, Zosobněnou Krásu, všechno bude velice pěkně uděláno. S vynaložením všech sil přispěj svým dílem, ať je sebemenší, a od tohoto bodu bude tvoje snaha velmi krásně užita. A to je ta největší harmonie. Povahou nejvyššího života každé části je jeho harmonie s celkem. Pokud máš dobrého kuchaře, nač by ses měl pokoušet vařit sám? Jednoduše mu dle jeho pokynů pomáhej a tvoje přísada se v jeho rukách promění v něco, co bude chutnat všem. V tomto duchu se tedy zaměstnej. Předlož svou veškerou sílu, byť sebemenší, k užitku vyšší krásy, božské lásky, a ona tak bude rozdána, a také ty budeš odměněn nejvyšším stupněm radosti a naplněním. Takovýto oddaný život je doporučeným klíčem k našemu životu. Prahlád Mahárádž, který je čistý oddaný • 10 •
„Šrí Čaitanja Maháprabhu řekl: ,Božský život, který hledáš, skutečně existuje. Nyní pokroč dále.'“
Šríla Bhakti Rakšak Šrídhar Dév-Gósvámí Mahárádž
• 11 •
primární úrovně, šánta-rasa, nás varoval před znečištěním “obchodním temperamentem“. To je velké nebezpečí na naší cestě k čisté oddanosti. Musíme se tedy nad sebou zamyslet a zavrhnout tento obchodní temperament. Jeho kořenem je pratišthá – touha po uznání, jménu a věhlasu. Opravdové oddanosti je tento temperament cizí.
Neztrácej čas a opakuj Náma! (druhá část) Óm Višnupád Šrí Šrímad Bhakti Vaibhav Purí Gósvámí Mahárádž
Nebezpečí sebeklamu
Pronášet Svaté Jméno je naší povinností. Vy to však činíte bezohledně. Vaše mysl se potuluje a váš jazyk jen cosi opakuje. Korálky růžence ubíhají rychleji, než jste schopni hýbat jazykem. „Haré Krišna, Haré Krišna“ a hotovo. Tímto způsobem se jen podvádíte. Jste podvodníci, kteří klamou sebe samotné a ostatní. Chcete dosáhnout štěstí debatami o rága-bhakti. O čem však chcete diskutovat? To jediné, o čem je třeba hovořit, je: Jakým způsobem naslouchat a jak využít správně náš čas. Denně máte k dispozici čtyřiadvacet hodin. Dokážete strávit osm hodin vašeho dne pronášením Jména? Pravidelně a se soustředěnou myslí byste měli opakovat Jméno, to se nazývá sádhana. Takovouto sádhanu nejste schopni provádět ani náhodou, ale přesto diskutujete vysoká témata. Nechodíte • 12 •
do školy a vaše jména nejsou ani zaregistrovaná a přesto chcete probírat věci, které jsou vám naprosto neznámé. Taková je vaše situace. Jste líní a neděláte žádný bhadžan. Ovšem bhadžan je nezbytný. Můžete odvětit, že pronášíte šestnáct kol, ale to je nesmysl. Šestnáct kol vás šťastnými neučiní. Má-li člověk opravdovou chuť pro bhakti, nemůže se spokojit s pouhými šestnácti koly. tuņďe tāņďavinī ratiń vitanute tuņďāvalī-labdhaye karņa-kroďa-kaďambinī ghaţayate karņārbudebhyaģ spŗhām cetaģ-prāńgaņa-sańginī vijayate sarvendriyāņāń kŗtiń no jāne janitā kiyadbhir amŗtaiģ kŗşņeti varņa-dvayī (Vidagdhamadhava Natakam; Čaitanja Čaritámrita, Antya 1.99) Nechápu, kolik nektaru se skrývá v těchto dvou slabikách “Kriš-na“. Když pronáším Jméno, tak si říkám, proč mi dal Brahmá pouze jeden jazyk? Jeden mi k pronášení Jména nestačí. Jak mohu dnem i nocí pronášet Jméno s pouhým jedním jazykem? Já chci více jazyků. Když slyším Svaté Jméno, říkám si, že dvě uši nestačí. Potřebuji statisíce uší, abych mohl naslouchat Jménu. Když Jméno tančí na mém jazyku, tančí i v mém srdci a všechny moje orgány tančí také. Vnímáte to snad také tak? Ne, ale přesto vykládáte tolik nesmyslů. Zažili snad ti darebáci, kteří se hádají nebo snaží propagovat tyto (vysoké) věci, takovéto stavy? Ne! „Jakým způsobem máme tento proces provádět, pane?“ „K tomu, abyste žili, potřebujete jíst. Co bude vaším • 13 •
„Pravidelně a se soustředěnou myslí byste měli opakovat Jméno, to se nazývá sádhana. Takovouto sádhanu nejste schopni provádět ani náhodou, ale přesto diskutujete vysoká témata.“ Óm Višnupád Šrí Šrímad Bhakti Vaibhav Purí Gósvámí Mahárádž • 14 •
pokrmem? Náma. Pronášíte Svaté Jméno?“ Řeknou mi: „Ano, my pronášíme Jméno,“ ale to je pouhá výmluva. Opakováním tohoto druhu Jména nikdy ničeho nedosáhnete. To není ten proces. Musíte se dostat za Svargalóku, Maharlóku, Džanalóku, Satyalóku, Brahmálóku, až na Vaikunthu. Kde jste vy? Kde jsme my? Nesmíme tato témata diskutovat. Měli bychom vědět, že tito lidé jsou kāmādīnāń kati na katidhā pālitā durnideśās,* pod vlivem chtíče, kámy. Nejsou schopni ovládat svoje touhy. Jakmile jejich smysly přijdou do kontaktu s objekty, podlehnou, a protože jsou líní, zaručeně se dostanou do styku s těmito objekty. Nemají sílu, která by je činila schopnými odolat. Jméno je tedy nezbytné opakovat. Pohleďte, jakým způsobem to činil Raghunáth Dás Gósvámí. Ve Vrindávaně byl jediným, kdo byl vairágí. vairagya-yug-bhakti-rasam prayatnair apayayan mam anabhipsum andham krpambudhir yah para-duhkha-duhkhi sanatanas tam prabhum asrayami (Vilapa-kusumanjali, verš 6) Řekl: „Jsem slepý. Nikdy jsem nechtěl pronášet Jméno, ale moji Guruové, Sanátana Gósvámí a Rúpa Gósvámí, mi svázali ruce a nohy. Je to jako když dáváš medicínu zvířeti. Toto tělo je zvíře, já jsem zvíře. Násilně vlili tento nektar do mých úst, ačkoliv jsem to nechtěl a nejsem k tomu způsobilý. Jsou natolik milostiví.“ • 15 •
Nenacházíme se na takové úrovni, abychom směli těmto tématům (o rága-bhakti) naslouchat. Kde jsme my? V pekle. Jsme na dně pekla, ale přesto probíráme takováto témata. * kāmādīnāń kati na katidhā pālitā durnideśās „Ani nevím, kolikrát a kolika různými způsoby poslušně plním nechtěné příkazy chtíče, hněvu, chamtivosti, iluze, šílenství a nenávisti.“ (Čaitanja Čaritámrita, Madhya 22.16)
Uvěznění Haridáse Thákura Šrí Čaitanja Bhágavata, Ádi-khanda, 16. kapitola Vyása Avatár Šríla Vrindávan Dás Thákur
H
aridás se pravidelně koupal v Ganze a potom se za hlasitého odříkávání Jmen Pána Hariho procházel podél jejích břehů. Kazi, soudce Phulije, si šel na Haridáse stěžovat k bengálskému králi. (V době zjevení Šrí Čaitanji Maháprabhua a Jeho společníků bylo Bengálsko pod nadvládou muslimů, proto mu vládl muslimský král. Všechny státosprávní a veřejné posty byly tedy obsazeny muslimy.) „Haridás je muslim, ale následuje náboženství hindů. Prosím, předvolej ho a posuď jeho případ.“ Když hříšný král vyslechl slova hříšného kaziho, okamžitě nechal Haridáse předvolat. Šrí Haridás neměl díky Krišnově milosti strach • 16 •
ani ze zosobněné smrti, co potom říci o vládci muslimů. Za hlasitého zpívání Krišnových Jmen se okamžitě odebral ke králi. Zbožní lidé, kteří se dozvěděli, že byl Haridás předvolán ke králi, pocítili uprostřed svého štěstí zármutek. Král již nechal uvěznit mnoho významných lidí (hindů) a když se tito vězni doslechli, že mezi ně přijde taková transcendentální osobnost, nesmírně je to potěšilo. „Haridás je velký Vaišnava. Jenom tím, že ho spatříme, skončí naše utrpení z pobytu ve vězení.“ Vězni pokorně prosili stráže, aby je při Haridásově příchodu nerušily. Když mezi vězně Haridás Thákur vstoupil, milosrdně na ně pohlédl. Všichni vězni upírali zrak na Haridásova lotosová chodidla a poklonili se mu. Haridásovy paže sahaly až ke kolenům, jeho oči připomínaly okvětní lístky lotosu a jeho okouzlující měsíci podobný obličej nelze s ničím srovnat. Když se mu všichni vězni s oddaností poklonili, na jejich tělech se projevily extatické příznaky oddanosti. Haridás viděl oddanost vězňů, a proto se na ně usmál. Se zvláštním úsměvem jim dal dvojznačné požehnání: „Zůstaňte tak. Zůstaňte takovými, jakými jste teď.“ Vězni byli mrzutí, jelikož nepochopili jeho dvojsmyslná slova. Krátce poté však Haridás milostivě vysvětlil smysl svého mystického požehnání. „Nepochopili jste význam požehnání, které jsem vám dal, a proto naříkáte. Nikdy jsem neudělil nepříznivé požehnání. Vše vám teď vysvětlím, prosím poslouchejte pozorně. Tak, jak jsou vaše mysli právě teď upnuty na Krišnu, ať tak zůstanou navždy.“ • 17 •
Komentář Šríly Prabhupády Bhaktisiddhánty Sarasvatího: Thákur Haridás řekl vězňům: „Současný stav vaší mysli je pro vás příznivý. Ve vězení jste opustili snahy po hmotném požitku, a díky tomu jste obdrželi příležitost kultivovat vědomí Krišny. Proto buďte vždy zaměstnaní pronášením Krišnových Jmen a vzpomínáním na Krišnu. Jestliže se dostanete z vězení na svobodu, ponoříte se znovu do ukájení svých smyslů a stykem se špatnými lidmi, kteří mají vůči Pánovi averzi, na Nejvyššího Pána zapomenete. Tak dlouho, dokud jsou v živé bytosti přítomny tendence po hmotném požitku, je nemožné, aby taková bytost uctívala Krišnu. Cíl hmotných požitkářů se od Krišny diametrálně liší. Podmíněné duše jsou zbaveny oddané služby Krišnovi a jsou neustále ponořeny v tématech, které se vztahují k jejich manželkám, manželům a dětem, jež jsou centrem jejich požitku. Jestliže se někdo, v takovéto nebezpečné situaci, díky Krišnově milosti setká se světcem, jeho chuť pro hmotný požitek se obrátí na chuť sloužit Nejvyššímu Pánovi. Když člověk přestane kultivovat vědomí Krišny, tak ho jeho přirozené (přirozené = od hmotné přírody) sklony potopí do bažiny přestupků. Tím nemíním, že byste měli zůstat a trpět v tomto vězení, nicméně ve vašem současném stavu máte příležitost neustále pronášet Pánova Svatá Jména. Proto se netrapte. Vaišnavové vždy žehnají všem živým bytostem slovy: ,Nechť se tvoje oddanost Nejvyššímu Pánovi upevní.' Tohle považuji za největší milost, jež může být živým bytostem prokázána. Vaše uvěznění brzy skončí. Nikdy a za žádných okolností se nevzdávejte vašeho odhodlání sloužit Nejvyššímu • 18 •
Pánovi.“ (Tento výklad se vztahuje také k následujícímu odstavci.) Nyní můžete všichni společně a bez ustání zpívat Krišnova Jména a myslet na Krišnu. Tady nikomu nic nezávidíte, ani si vzájemně nečiníte potíže. V takovém rozpoložení můžete pokorně zpívat a myslet na Krišnu. Jakmile se však vrátíte zpět k hmotnému požitku a špatné společnosti, zapomenete na vše, co se týká Krišny. Dokud se člověk zabývá smyslovým požitkem, je vyloučeno, aby dosáhl lásky ke Krišnovi. Vězte, že Kršna je daleko od takových osob. Mysl, jež je ponořená do hmotného požitku, je velice roztěkaná. Na člověka připoutaného k manželce a dětem silnými provazy iluze čeká pouze smrt. Když se šťastný člověk milostí Nejvyššího Pána setká se sádhuem (skutečným světcem), vzdá se svých pout k hmotnému požitku a začne uctívat Krišnu. Na konec vám chci říci, že hmotný požitek nutí člověka dělat ty stejné chyby, znovu a znovu. To je přirozená vlastnost hmotného požitku. Proto jsem to nemyslel tak, aby jste zůstali ve vězení, ale abyste zůstali bez myšlenek na hmotný požitek a neustále zpívali Hariho Jména. Vůbec se netrapte tím, že jsem vám dal tohle dvojsmyslné požehnání. Na všechny živé bytosti pohlížím milosrdně. Kéž mají všichni pevnou oddanost k Pánu Krišnovi. Nebojte se, ujišťuji vás, že během dvou tří dnů budete na svobodě. Ať už jste v jakémkoliv životním stavu, grihastové nebo sanjásíni, za žádných okolností nezapomínejte na pokyny, které jsem vám dal. • 19 •
„Dokud se člověk zabývá smyslovým požitkem, je vyloučeno, aby dosáhl lásky ke Krišnovi. Vězte, že Kršna je daleko od takových osob.“ Námáčárja Šríla Haridás Thákur • 20 •
Šrímad Bhágavatam Sárártha-daršiní-tiká
komentář Šríly Višvanátha Čakravartího Thákury
Šrímad Bhágavatam 11.2.41 khań vāyum agniń salilań mahīń ca jyotīńşi sattvāni diśo drumādīn sarit-samudrāńś ca hareģ śarīrań yat kiń ca bhūtań praņamed ananyaģ Oddaný, který je odevzdaný pouze Pánovi, by se měl s úctou klanět éteru, vzduchu, ohni, vodě, zemi, slunci a ostatním svítícím tělesům, všem živým bytostem, světovým stranám, stromům a ostatním rostlinám, řekám a oceánům, protože je vnímá* jako Krišnovo tělo. Šríla Višvanáth Čakravartí Thákur: Purány říkají: Oddaný vnímá všechny a všechno ve vztahu s Nárájanem. Vše je expanzí Nárájanovy energie. Tak jako ti, kteří jsou chamtiví, vidí ve všem zdroj peněz a ti, kteří jsou plní chtíče, vidí ve všem ženu. To je vysvětleno v tomto verši. Ve slovese “vnímá“ je použit potenciální slovesný způsob.* Ať už člověk pohlédne na cokoliv, měl by to vnímat jako tělo Šjámasundary (ve stádiu prémy). Dokonce i oddaný ve stádiu sádhany, který přemýšlí o budoucím stavu dokonalosti, vnímá tímto způsobem. Oddaný ví, že Krišnovo tělo je základem všech elementů, proto • 21 •
by se jim měl s úctou klanět. Kromě Krišny pro něj neexistuje žádný jiný objekt služby. *Poznámka: Způsob (modus) je mluvnickou kategorií slovesa, která popisuje vztah slovesa a skutečnosti či záměru. Mnoho jazyků vyjadřuje odlišnost způsobů skrze morfologii (tvarosloví; ohýbání = skloňování, časování). Čeština rozlišuje pouze slovesný způsob oznamovací, rozkazovací a podmiňovací. Potenciální modus (potenciální slovesný způsob) je způsobem možnosti, který vyjadřuje pozitivní názor mluvčího, že nějaká situace nastane. Potenciální modus náleží do kategorie nereálných způsobů (modus irrealis). Jsou to takové způsoby, které indikují, že určitá situace či akce se od chvíle, kdy řečník mluví, ještě nestala. Sloveso “vnímá“ tedy poukazuje na to, že oddaný ve skutečnosti ještě nevnímá, ale splněním podmínek uvedených ve verši (odevzdáním, klaněním a přijetím vize, že vše je Krišnovým tělem), mu bude umožněno reálně vnímat. Potom se z modu irrealis stane modus realis.
Šrímad Bhágavatam 11.2.42 bhaktiģ pareśānubhavo viraktir anyatra caişa trika eka-kālaģ prapadyamānasya yathāśnataģ syus tuşţiģ puşţiģ kşud-apāyo 'nu-ghāsam • 22 •
Oddanost, přímý prožitek Nejvyššího Pána a odpoutanost od ostatních věcí – tyto tři faktory zároveň nastanou u oddaného, který se odevzdal Krišnovi, stejně jako potěšení, nasycení (plnost žaludku) a úleva od hladu nastanou pro toho, kdo je zaměstnán jezením. Šríla Višvanáth Čakravartí Thákur: Na uvedeném příkladu je znázorněno, že dokonce i ve stádiu sádhany, která dává pocit štěstí, dosahuje oddaný výsledku. Kde je bhakti v podobě naslouchání a zpívání o Krišnovi, Nejvyšším Božstvu, tam by měl být sladký prožitek. Zároveň s tím by tam měla být odpoutanost od hmotného štěstí. Tyto tři by měly povstat ve stejnou chvíli v osobě, která uctívá Krišnu (prapadyamānasya). Podobně osoba, která přijímá pokrm, zažívá s každým soustem štěstí, pocit plnosti žaludku a konec hladu. To se stane, když člověk přijme sousto rýže. Stejně jako osobě, která jí málo, se dostane malého uspokojení, malého nasycení a malé úlevy od hladu, tak osobě, která uctívá Pána málo, trochou naslouchání a zpívání, se dostane malého prožitku Pána a malé odpoutanosti od hmotného života. A stejně jako osoba, která jí hodně, získá úplné uspokojení, úplné nasycení (plný žaludek) a úplnou úlevu od hladu, tak osoba, která uctívá Pána úplně, prožívá Pána úplně a je úplně odpoutaná od hmotného života. Ačkoliv jíst neustále je nemožné, čím víc člověk uctívá Pána, tím větší se jeho schopnost uctívat stává. To je rozdíl (mezi jezením a uctíváním Pána). • 23 •
Šrímad Bhágavatam 11.2.43 ity acyutāńghriń bhajato 'nuvŗttyā bhaktir viraktir bhagavat-prabodhaģ bhavanti vai bhāgavatasya rājańs tataģ parāń śāntim upaiti sākşāt Ó králi, oddaný, který s nepřetržitým úsilím uctívá lotosová chodidla neselhávajícího Pána, dosáhne neochvějné oddanosti, odpoutanosti a prožitku Pána. Tak dosáhne nejvyššího štěstí. Šríla Višvanáth Čakravartí Thákur: Tento verš podporuje význam předchozího verše. Taková osoba dosáhne nejvyššího štěstí (parāń śāntim).
Guru-tattva (3. část)
P
Šríla Bhakti Sádhak Muni Mahárádž
ovinností Gurua není poskytovat ti pohodlí, jako například pohodlné lůžko nebo chutné jídlo. Pokud se cítíš příjemně, duch užívání si tohoto hmotného světa se nevytrácí, ačkoliv to je právě ta věc, kterou je třeba zničit. To je naše nejvážnější choroba a my si to můžeme uvědomit a pochopit jedině skrze božské poznání. Náš duch užívání si tohoto světa je příčinou toho, že pobýváme v tomto světě a nejsme schopni se pozvednout. Ve skutečnosti totiž nepřijímáme to, že vše je určeno pro Krišnův požitek. • 24 •
V tom spočívá celá ta věc, je to velmi jednoduché. Je to jako malý spínač, který je jenom třeba přepnout a říci: „Teď bude tím, kdo si užívá, Krišna.“ To je velice prostá a nicotná věc, která ovšem ve skutečnosti vše mění. Celý život se přesouvá na transcendentální úroveň. Namísto toho ovšem jednáme – tak jak jsme tomu zvyklí po bilióny našich životů – jakoby bylo všechno určeno k našemu požitku. Když vyjdu ven, vidím příjemně hřející slunce, les, přírodu, město, ženu, dort a říkám si, že je to všechno velmi pěkně zařízeno k mému požitku. Tímto způsobem pohlížím na svět. Nepohlížíme na to tak, že bychom si uvědomovali: „Ó Krišno! Slunce je Krišnovo oko.“ Bez Jeho očí nikdo nic neuvidí, nebo dokonce není ani schopen existovat. To, co nám umožňuje vidět, nejsou naše oči. My jsme svojí povahou slepí, ale Jeho světlo nám umožňuje vidět. Ve tmě jsme slepí. Všechno je závislé na Něm a On vše činí. Je velmi složité to pochopit, ale my bychom měli pomalu, krok za krokem, začít uvažovat tímto způsobem. Začněme si více a více uvědomovat, že On je ve skutečnosti poživatelem a já jsem Jeho služebník, který se Mu snaží pomoct užívat. Podobá se to zkušenosti, kdy někomu něco darujeme a sami přitom cítíme potěšení – jsme ještě šťastnější, než kdybychom si to vzali pro sebe samotné. Slyšeli jste o tom? Dávání činí vaše srdce šťastnějším než braní. Dokážete si vůbec představit, kolik potěšení se dostaví, dáme-li něco Krišnovi? Znáte příběh o Sudámovi? Sudáma byl Krišnův přítel • 25 •
z dětských let, spolužák z gurukuly. Po ukončení gurukuly se jejich cesty rozdělily. Sudáma se oženil a byl velice chudý. Přestože byl Krišnovým přítelem, byl tak chudý, že nakonec neměl co jíst. Tehdy ho jeho žena požádala: „Tvůj přítel Krišna je bohatým králem Dváraky. My nemáme co jíst. Běž proto, prosím, za Ním a požádej Ho o pomoc.“ Ale Sudáma odmítl: „Ne, nevydám se žádat Krišnu o pomoc. Je-li mi dáno tímto způsobem trpět, tak ať tedy trpím.“ Jeho žena na něho ale ještě důrazněji naléhala: „Musíš Mu něco přinést. Co chce?“ Sudáma odpověděl: „Nemohu Mu nic přinést, protože nic nemáme.“ Vydali se proto společně do vesnice a požádali každého o trochu rýže. Každý vesničan jim daroval alespoň trochu rýže nepříliš dobré kvality. Sudáma ji svázal do malého váčku, který si pověsil přes rameno pod paži a vydal se do Dváraky. Když dorazil do Dváraky, požádal u vstupní brány o svolení setkat se s Krišnou, a jelikož byl oděný jako bráhmin, nikdo mu ve vstupu do paláce nebránil. Když konečně předstoupil před Krišnu, Krišna byl velmi potěšen: „Můj přítel Sudáma Mě přišel navštívit,“ a objal Sudámu. Byl v extázi. Co udělal Krišna potom? Posadil Sudámu na Svůj trůn a řekl mu: „Posaď se na Můj trůn a já ti omyju nohy.“ Král Dváraky umýval nohy Svému prostému bráhminskému příteli. Myl jeho nohy! Sudáma to musel tolerovat, neboť taková byla v té době kultura. Touto svatou vodou potom Krišna pokropil Svou hlavu a hlavy všech ostatních přítomných v sále, dokonce i Rukminí. Krišna se • 26 •
obrátil k Sudámovi: „Proč jsi Mě navštívil? Máš k tomu nějaký důvod? Potřebuješ něco? Bráhmin se Ho však neodvažoval o nic požádat, proto prostě odvětil: „Ne, přišel jsem pouze proto,
„Slyšel jsi o tom? Dávání činí tvé srdce šťastnějším než braní. Dokážeš si vůbec představit, kolik potěšení se dostaví, dáš-li něco Krišnovi?“
Šríla Bhakti Sádhak Muni Mahárádž
• 27 •
že jsem Tě chtěl vidět, můj starý příteli.“ Krišna ví samozřejmě vše. Když už byl Sudáma na odchodu, Krišna se ho zeptal: „Ty jsi Mi nic nepřinesl?“ Sudáma byl velmi zahanben a neodvažoval se Krišnovi ukázat rýži, kterou pro Něho přinesl, zvláště potom, co ho Krišna velkolepě pohostil. Ale Krišna mu jeho polámanou rýži sebral a řekl: „Ó, ty jsi Mi přinesl rýži.“ Potom si vzal dvě nebo tři zrnka syrové rýže a začal je pojídat. Nato přišla Rukminí a řekla Mu: „Dost! Kolik mu toho chceš dát? Pokud toho sníš ještě víc, budeš mu muset dát ještě mnohem víc.“ Bráhmin spokojeně odešel, šťastný ze setkání s Krišnou. Když se přiblížil ke svojí vesnici, začal uvažovat: „Co jenom řeknu své ženě? Nic s sebou nemám, dokonce ani tu rýži, kterou mi vzal. Co si teď počnu?“ Když vstoupil do vesnice, najednou se k němu rozběhla jeho žena se služebnicemi. Sudáma byl zmaten: „Co se stalo? Odkud máš ty krásné šaty a proč tu jsou ty služebnice? „Ty nevíš, co se stalo. Pojď. Máme teď překrásné sídlo.“ Sudáma užasle pohlédl na všechno bohatství, které ho obklopovalo. Krišna to zařídil během jednoho dne. To všechno se odehrálo díky prostému obětování tří zrnek rýže. Proto Rukminí Krišnu zastavila: „Dost! To stačí, jinak mu budeš muset dát celý vesmír.“ Sudáma dostal vše, včetně přátelství s Krišnou. O nic Ho nežádal, jenom Mu čistým srdcem obětoval pár zrnek prosté rýže. Tomu se od něho musíme naučit. Musíme se naučit dávat s oddaností. • 28 •
Stálý chrámový program Nedělní festival 17.00: Bhadžan • 18.00: Lekce • 19.00: Sandhja árati • 19.15: Tulasí parikrama • 19.30: Prasádam • 20.25 Šájan árati
Ranní program (denně)
4.30: Mangala árati • 4.45: Tulasí parikrama • 5.00: Bhadžan násl. džapa • 7.45: Šringara árati, násl. bhadžan • 8.35: Čtení z Čaitanja Čaritámrity • 9.15: Guru púdža, násl. Bhoga árati • 9.30: Prasádam
Večerní program (denně kromě neděle) 19.00: Sandhja árati • 19.15: Tulasí parikrama, násl. bhadžan • 19.55: Lekce • 20.30 Šájan árati, násl. prasádam Bhadžan: Duchovní písně za doprovodu tradičních nástrojů • Árati: Chrámová ceremonie • Prasádam: Duchovní vegetariánské jídlo
Tištěná Gaura Vání jsou k dostání v těchto kamenných prodejnách Ganga (www.sari.cz): Praha Koněvova 51 a Brno Náměstí Svobody 17 - Dům Pánů z Lipé, 2. patro.
Haré Krišna Haré Krišna Krišna Krišna Haré Haré Haré Ráma Haré Ráma Ráma Ráma Haré Haré
Áčárja Nitya-lílá-pravišta Óm Višnupád 108 Šrí Šrímad Bhakti Vaibhav Purí Gósvámí Mahárádž
Šrí Šrí R ádhá Góvinda Gaudíja Math Sri Krishna Chaitanya Mission Wienerbergstrasse 29A/Top3 • 1120 Wien Tel. +43 18 120 574
www.radha-govinda.net
