2014. Celotělový počítač se zvýšenou kapacitou pohotového měření kontaminace transurany v plicích a kostře in vivo

Zpráva č. 14/2014 Celotělový počítač se zvýšenou kapacitou pohotového měření kontaminace transurany v plicích a kostře in vivo (Funkční vzorek)

Autoři:

Mgr. Vendula Pfeiferová, Ing. Pavel Fojtík

Praha, 30.12.2014

Výtisk č. 1

Státní ústav radiační ochrany veřejná výzkumná instituce

Celotělový počítač se zvýšenou kapacitou pohotového měření kontaminace transurany v plicích a kostře in vivo. Funkční vzorek.

SÚRO – zpráva - 14 -2014 Strana: / počet stran: 1/17 ISSN: Datum: 1.12.2014

Autor:

Mgr. Vendula Pfeiferová

Odbor:

Monitorování

Oddělení:

Vnitřní kontaminace

Název :

Celotělový počítač se zvýšenou kapacitou pohotového měření kontaminace transurany v plicích a kostře in vivo. Funkční vzorek.

Abstrakt: Celotělový počítač pro měření aktivity transuranů v lidském těle in vivo sestavený ze 4 spektrometrických tras určených zejména k měření aktivity radionuklidů emitujících nízkoenergetické záření gama zavěšených na nastavitelných pojezdech a z nastavitelného vyšetřovacího lehátka. Splňuje požadavky pro poskytování služby osobního monitorování a měření in vivo pro vědu a výzkum, a dále požadavky pro monitorování při radiační mimořádné situaci. Snadnou manipulací s pojezdy a s vyšetřovacím lehátkem lze docílit nastavení detektorů do pozice měření aktivity radionuklidů v plicích, v játrech, v lebce, ve štítné žláze a pro celotělové měření. Zařízení lze využít kromě přednostního měření osob i k měření aktivit radionuklidů v nejrůznějších vzorcích, které nelze kvůli rozměrům umístit do běžného laboratorního stínění. Detekční systém je umístěn ve stínicí měřicí komoře postavené z materiálů s co nejnižším obsahem umělých a přírodních radionuklidů.

Klíčová slova: měření radionuklidů v lidském těle in vivo, celotělový počítač, měření aktivity v plicích, měření aktivity v lebce, měření aktivity v játrech, měření aktivity ve štítné žláze, manipulace s polovodičovým detektorem, manipulační technika

tel: + 420 226 518 101 e-mail: [email protected],

fax: +420 241 410 215 www.suro.cz


Obsah: I. Oblast techniky ................................................................................................................... 3 II. Dosavadní stav techniky..................................................................................................... 3 III. Požadavky na celotělový počítač pro měření aktivity radionuklidů in vivo ................... 4 III.1. Manipulační technika ............................................................................................... 4 III.2. Volba detektorů ........................................................................................................ 4 III.3. Vyšetřovací lehátko ................................................................................................. 5 IV. Celotělový počítač pro měření aktivity transuranů a dalších radionuklidů v lidském těle in vivo vybudovaný v SÚRO v.v.i. ............................................................................................ 5 IV.1. Stínící komora .......................................................................................................... 5 IV.2. Manipulační technika a vyšetřovací lehátko ............................................................ 6 IV.2.1. Konstrukční materiál ........................................................................................ 6 IV.2.2. Konstrukce manipulační techniky .................................................................... 7 IV.2.3. Vyšetřovací lehátko .......................................................................................... 8 IV.2.4. Možnosti nastavení detekčního systému .......................................................... 8 IV.3. Detektory.................................................................................................................. 9 IV.4. Geometrie měření................................................................................................... 10 IV.4.1. Měření plic ...................................................................................................... 10 IV.4.2. Měření lebky ................................................................................................... 10 IV.4.3. Měření štítné žlázy.......................................................................................... 10 IV.4.4. Celotělové měření ........................................................................................... 10 V. Využitelnost ..................................................................................................................... 11 VI. Přehled obrázků ............................................................................................................. 11 VII. Přehled zkratek .............................................................................................................. 11 VIII. Obrázky ..................................................................................................................... 12


I. Oblast techniky Funkční vzorek spadá do oblasti měření aktivity radionuklidů v lidském těle in vivo, zejména měření nízkých aktivit radionuklidů emitujících nízkoenergetické záření gama. Zařízení je určeno k osobnímu monitorování, pro monitorování za radiačních mimořádných situací a pro měření pro vědu a výzkum. Umožňuje rychle a snadno nastavit požadovanou geometrii, ať už pro gamaspektrometrické měření jednotlivých orgánů a částí těla či pro celotělové měření.

II. Dosavadní stav techniky Při měření nízkých aktivit v libovolných vzorcích je vždy hlavním kritériem výběru nízká aktivita použitých materiálů a okolního prostředí. Proto musí být vždy systémy pro detekci radionuklidů in vivo umístěny ve stíněných prostorech, jako jsou například stínící komory. Detekční systémy pro měření aktivity radionuklidů v lidském těle nebo jednotlivých orgánech in vivo mohou být řešeny buď komerčně jako ucelené systémy pro rutinní monitorování nebo individuálně dle požadavků laboratoře. Komerčně je nabízen detekční systém pro měření aktivity transuranů v plicích s omezenou možností přenastavení detektorů na měření jater nebo štítné žlázy s až čtyřmi polovodičovými detektory chlazenými kapalným dusíkem zasazenými do nosného rámu, polohově nastavitelným lehátkem a výpočetním softwarem. Zařízení je samonosné a poskytuje nemalý komfort pro měřenou osobu i pro obsluhující personál. Manipulace s jednotlivými detektory ovšem není možná a nevýhodou komerčně nabízeného systému je také jeho cena, která se pohybuje řádově v desítkách milionů korun. Manipulační technika a výběr polovodičových detektorů mohou být řešeny také individuálně podle požadavků jednotlivých laboratoří na geometrii měření a vyšetřovací metody. Zvýšení variability systému lze dosáhnout zavěšením detektorů na jednotlivé pojezdy s individuálním nastavením polohy detektoru a volbou chlazení detektorů pomocí elektrických coolerů, které umožňuje lepší vzájemné přiblížení detektorů. V kombinaci s nastavením vyšetřovacího lehátka pak lze systém nastavit na měření částí těla více náročných z hlediska nastavení geometrie, jako je například měření aktivity 241Am v lebce. Detekční systém je nutné umístit uvnitř stínící komory, do které je vestavěna nosná konstrukce, na kterou je pak připevněna manipulační technika. Kabely a přívodní hadice chladiva detektorů jsou vyvedeny otvorem z komory ven.


III.

Požadavky na celotělový počítač pro měření aktivity radionuklidů in vivo

III.1.

Manipulační technika

Při měření zejména nízkých aktivit radionuklidů je třeba zajistit dostatečné odstínění přírodního pozadí pasivním nebo aktivním stíněním. V zájmu dosažení co nejnižších minimálních detekovatelných aktivit je nezbytné, aby i všechny materiály, které se používají na výrobu manipulační techniky, byly předem změřeny a zjištěna aktivita přírodních i umělých radionuklidů v nich obsažených. Hodnoty zjištěné aktivity pak slouží jako kritérium pro výběr vhodného materiálu a pro odhad navýšení pozadí detekčního systému. Manipulační technika by měla být navržena tak, aby každý detektor měl šest stupňů volnosti pohybu kvůli dosažení optimální pozice detektoru vůči měřenému objektu. Každý detektor by měl být tedy uchycen na samostatném pojezdu, který je alespoň částečně nezávislý na všech ostatních. Vhodně volenou sestavou navzájem propojených prvků zajišťujících pohyb v jednotlivých směrech lze dosáhnout maximální polohovatelnosti detektoru, která je omezená pouze velikostí komory, přívodními kabely a přívodní hadicí chladiva detektoru. Pohyb soustavy lze zajistit ručními kolečky s možností aretace nebo pomocí elektrického ovládání soustavy, které by však bylo prostorově náročnější z důvodu umístění elektromotorů v jednotlivých pojezdech.

III.2.

Volba detektorů

Výběr detektorů vychází z požadavků na použití celotělového počítače. Měření aktivity radionuklidů in vivo v geometriích měření plic, jater, štítné žlázy nebo lebky, předpokládá potřebu detekce záření i v oblastech energií nižších než 40 keV, pro něž jsou vhodné detektory s tenkým vstupním okénkem. Celotělové měření pak vyžaduje detekci i v oblastech vyšších energií cca do 2000 keV, proto jeden z detektorů, umístěný v pozici proti vyšetřovacímu lehátku, by měl být schopen poskytovat kvalitní spektrometrický signál i v oblasti vyšších energií. Je vhodné pro tento účel zvolit detektor s rozlišením v širokém pásmu energií, například typu Broad Energy Germanium (BEGe). Detektory určené výrobcem jako vhodné pro měření v oblasti nízkých energií jsou osazeny vstupním okénkem z karbonepoxidové pryskyřice nebo beryllia kvůli propustnosti fotonů o nízkých energiích. Pro použití měření radionuklidů in vivo je vhodnější volit materiál vstupního okénka z karbonepoxidové pryskyřice z důvodu toxicity beryllia. Chlazení detektorů je vhodné řešit elektrickým chladicím systémem tzv. coolerem, který bývá umístěn vně stínící komory. Každý detektor je napojen na jeden cooler pomocí přívodní hadice zpravidla obalené izolačním materiálem. Chlazení detektorů kapalným dusíkem není nejvhodnější z důvodu bezpečnosti měřené osoby, kdy při manipulaci s detektorem je třeba zorganizovat plnění dusíku tak, aby nedošlo při měření k zasažení vyšetřované osoby nebo personálu kapalným dusíkem. Velikost dewarovy nádoby přímo navazující na detektor také omezuje možnost vzájemného přiblížení detektorů, a tím limituje nastavení některých geometrií měření.


III.3.

Vyšetřovací lehátko

Poloha měřené osoby při měření by měla být dostatečně pohodlná, tak aby osoba vydržela delší dobu v pozici bez hýbání. Obzvláště pak při měření aktivity v plicích nebo v lebce je pozice pacienta vůči detektoru nastavena velice precizně a i malý pohyb pacienta je nežádoucí. Z toho důvodu je volena pro všechny měřicí geometrie poloha pacienta v pololehu resp. polosedu, kdy pacient leží dostatečně uvolněně s hlavou položenou v ergonomické opěrce a zároveň je i v pozici vsedě, vhodné pro celotělová měření. Vyšetřovací lehátko by mělo být polohovatelné ve vertikálním směru a mělo by mít nastavitelný úhel posazení osoby, tak aby mohly být změřeny osoby rozdílného vzrůstu. Opěrka hlavy by měla být také polohovatelná dle výšky osoby, s dostatečným otvorem pro detektor, kvůli možnosti měření aktivity v lebce. Nákres polohy s detektorem umístěným do geometrie celotělového měření je na obrázku 1 v obrazové části přílohy. Nároky na vyšetřovací lehátko z hlediska obsahu radionuklidů jsou stejné jako u ostatních materiálů použitých uvnitř nízkopozaďové stínící komory, ne-li vyšší, jelikož některé části lehátka mohou být při měření velmi blízko detektoru jako například opěrka hlavy.

IV.

Celotělový počítač pro měření aktivity transuranů a dalších radionuklidů v lidském těle in vivo vybudovaný v SÚRO v.v.i.

Celotělový počítač umožňuje provádět nízkopozaďová měření aktivity radionuklidů v lidském těle in vivo, s důrazem na měření radionuklidů emitujících nízkoenergetické záření gama. Rozměry stínící komory umožňují umístění čtyř polovodičových detektorů záření gama, chlazených elektrickými coolery. Manipulační technika v kombinaci s polohovacím lehátkem umožňuje nastavení detektorů do pozice měření aktivity v plicích, játrech, štítné žláze, lebce a celotělového měření. Materiály na výrobu manipulační techniky a vyšetřovacího lehátka byly vybrány na základě měření tak, aby neobsahovaly nepřípustné hmotnostní aktivity přírodních nebo umělých radionuklidů. IV.1. Stínící komora Komora, ve které je umístěn detekční systém je stíněná ze všech stran a pro vstup slouží dveře v závěsech. Vnější rozměry komory jsou 2000 × 2500 × 2500 mm (š × v × h). (V místě dveří je vnější rozměr hloubky větší o 15 cm plus madlo, protože dveře jsou naložené a zapuštěno je jen 50 mm z celkových 200 mm tloušťky ocele dveří.) Vnitřní rozměry komory jsou 1740 × 1940 × 2240 mm (š × v × h), včetně vnitřního obložení dalšími stínicími materiály. Poskytuje dostatečný prostor pro umístění manipulační techniky, čtyř polovodičových detektorů záření gama, vyšetřovacího lehátka s osobou a pro manipulaci a přístup obsluhy. Konstrukční nákres stínící komory je na obrázku 2 v obrazové části přílohy. Detailní popis komory je uveden ve zprávě SÚRO č. 9/2010.


IV.2. Manipulační technika a vyšetřovací lehátko IV.2.1. Konstrukční materiál Materiál určený na výrobu manipulační techniky a vyšetřovacího lehátka byl změřen polovodičovou spektrometrií gama v laboratořích oddělení vnitřní kontaminace a spektrometrie SÚRO v.v.i. Předmětem zkoumání byl hlavně obsah přírodních a umělých radionuklidů v materiálu. Na základě výsledků měření byly některé materiály z dalšího použití vyloučeny. Před rekonstrukcí, během ní a po ní bylo ve stínící komoře měřeno pozadí spektrometrickým systémem SM-99 s přenosným polovodičovým detektorem D99 o relativní účinnosti 16,8 %. Integrální plochy přepočtené na 1 sekundu v energetickém rozsahu 20 keV až 3000 keV jsou uvedeny v tabulce 1, grafické porovnání pozadí před, během a po rekonstrukci je znázorněno v grafu 1. Z uvedených hodnot je zřejmé, že výměnnou manipulační techniky nedošlo k výrazné změně v hodnotách pozadí stínící komory. Integrální plocha spektra (imp/s) v rozsahu 20 keV - 3000 keV průběhu rekonstrukce komory Před rekonstrukcí (původní vybavení) 1,24

Během rekonstrukce (odstrojená komora) 1,14

Po rekonstrukci (nová sestava pojezdů) 1,20

Tab. 1 Integrální plochy pozadí před, během a po výměně manipulační techniky v nové stínící komoře v období srpen až září 2013. Měřeno detektorem D99.

Graf 1 Porovnání pozadí měřeného detektorem D99 před rekonstrukcí nové stínící komory, během rekonstrukce a po ní. Přepočteno na impulsy za sekundu.


Spektra, výsledky měření materiálů a vyhodnocení jsou také v souborech formátu MS Excel (XLS) na disku CD, který je přílohou této zprávy.

IV.2.2. Konstrukce manipulační techniky Detekční systém je vystavěn uvnitř stínící komory tak, aby byl co nejlépe využit prostor komory. Detektory jsou zavěšeny na vzájemně propojených pojezdech, umožňujících jejich pohyb ve všech směrech. Každý detektor je uchycen na samostatném pojezdu, který je alespoň částečně nezávislý na všech ostatních. To umožňuje nosná konstrukce s trámy (kolejnice), na kterých visí pojezdy zakončené koncovkou pro uchycení detektorů. Na obrázku číslo 3 je technický výkres celého manipulačního systému pro měření aktivity radionuklidů in vivo umístěného v laboratoři CTP SÚRO v.v.i.

Obr. 3 Technický nákres detekčního systému pro stanovení aktivity radionuklidů in vivo SÚRO v.v.i.


Základním prvkem manipulační techniky je nosná konstrukce, která je tvořena rámem rozepřeným mezi vnitřními stěnami komory, na obrázku č. 3 označený číslem 1. Horní část rámu je podélně spojena dvojicí trámů s kolejnicemi, na kterých jsou zavěšeny dva příčné pojezdy sloužící k pohybu ve směru osy x (č. 2). Na zadním příčném pojezdu (z pohledu vstupu do komory) jsou umístěny vertikální pojezdy pro detektory D35 (č. 6) a D36 (č. 7), na předním příčném pojezdu je zavěšen vertikální pojezd detektoru D38 (č. 7). Příčné pojezdy jsou také osazeny kolejnicí, a umožňují tak pohyb soustavy ve směru osy y. Vertikálními pojezdy lze otáčet kolem své osy, jsou teleskopické a umožňují pohyb detektorů ve svislém směru. Každý pojezd je zakončen šnekovou převodovkou spojenou s úchytem detektoru, která zajišťuje pohyb v horizontálně - vertikálním směru. Detektory D35, D36 a D38 jsou navíc vybaveny lineárním posuvným stolem s počítadlem umožňující jemný pohyb detektoru ještě ve směru osy detektoru. Pomocí soustavy těchto pohyblivých prvků jsou detektory schopny dosáhnout šesti stupňů volnosti pohybu. V zadní části komory je rám spojen dvojicí trámů s kolejnicí, ve kterých je usazen pojezd (č.5 na obr. 3) pro detektor D37. Na tomto pojezdu je upevněn horizontální pojezd s kolejnicí, po které se pohybuje pojezd se šnekovou převodovkou spojený s úchytem detektoru. Tato sestava pojezdů umožňuje pohyb detektoru D37 ve směrech os x, y a z ve smyslu uvedeném na obrázku 3. Soustava se uvádí do pohybu pomocí ručních koleček, kterými je každý pojezd vybaven. Každý pojezd je ovládán zvlášť, ruční ovládání zajišťuje plynulý pohyb a pojezdy lze také zafixovat ve zvolené poloze pomocí aretačních koleček. Soubor technických výkresů s detailními pohledy na celý detekční systém je na disku CD, který je přílohou této zprávy.

IV.2.3. Vyšetřovací lehátko Správné nastavení měřicí pozice detektorů vůči vyšetřované osobě je potřeba doladit i vhodným nastavením vyšetřovacího lehátka. Vyšetřovací lehátko lze polohovat hydraulickým mechanismem nahoru či dolů a lze měnit úhel náklonu celého lehátka. Tělo lehátka je zkonstruováno z ohýbaných nerezových trubek, je opatřeno nastavitelnou opěrkou hlavy a područkami, z nichž jedna je výklopná kvůli pohodlnějšímu usazení měřené osoby. Funkční součástí lehátka je také potah, který dotváří lehátko v sedací a opěrné části a také tvoří oporu nohou. Opěrka hlavy a područky jsou osazeny polstrovaným potahem. Všechny potahové části jsou snímatelné a pratelné. Nákres lehátka je na obrázku 4 v obrazové části zprávy.

IV.2.4. Možnosti nastavení detekčního systému Soustava detektorů zavěšených na pojezdech a vyšetřovacího lehátka umožňuje dostatečnou variabilitu v nastavení geometrie měření u osob s různým typem postavy. Rozsah nastavení detektorů a vyšetřovacího lehátka byl projektován na osoby s výškou od cca 150 cm do 200 cm. V případě opakovaného měření jedné osoby lze zaznamenat údaje o nastavení detektorů do složky měřené osoby a při dalším měření tyto údaje použít, čímž se výrazně


zkrátí doba potřebná k přesnému nastavení detektorů do měřicích pozic. Formulář pro záznam individuálního nastavení pojezdů v nové komoře je uveden na obrázku 5 v obrazové části přílohy a také v elektronické formě na disku CD, který je přílohou této zprávy. Na formuláři je kromě základních údajů a parametrů nastavení uveden i popis jednotlivých pozic. Formulář lze použít pro záznam měření v libovolné geometrii měření.

IV.3. Detektory Detekční systém je osazen čtyřmi polovodičovými detektory vhodnými pro měření v oblasti energií nižších než 40 keV. Přehled detektorů je uveden v tabulce 2. Označení detektoru

Typ

Výrobce

Model

Materiál okna

Plocha

Průměr krystalu

Výška krystalu

Vnější průměr detektoru

D35

HPGe

EG&G Ortec

LO-AX 70450/30-P

C

3825 mm

2

69,8 mm

30,5 mm

83,0 mm

D36

HPGe

EG&G Ortec

LO-AX 70450/30-P

Be

3902 mm

2

70,5 mm

32,5 mm

82,6 mm

D37

HPGe

Canberra

BE3825

C

3800 mm

2

70,5 mm

25,5 mm

91,7 mm

D38

HPGe

Ortec

GEM-FX7025P4

C

3848 mm

2

70,0 mm

27,6 mm

83,0 mm

Tab. 2 Přehled detektorů detekčního systému pro měření aktivity radionuklidů in vivo v SÚRO v.v.i.. Detektory D35 a D36 typu LO-AX slouží k měření aktivity radionuklidů v plicích, v pozici měření levé (D35) resp. pravé plíce (D36) a k měření aktivity 241Am v lebce v pozici měření levého (D35) resp. pravého (D36) spánku. Měřicí rozsah detektorů je přibližně od 6 keV do 700 keV při počtu 4096 kanálů. Detektor D37 typu BEGe slouží k měření 241Am v lebce v pozici měření na temeno hlavy, případně se dá využít na celotělové měření. Je schopen měřit v rozsahu od 5 keV do 2000 keV a jeho a konverzní zisk je standardně nastaven na 8192 kanálů. Detektor D38 je koaxiální detektor typu GEM s možností měření v rozsahu 5 keV – 2000 keV s nastavením konverzního zisku standardně na 8192 kanálů. Detektor D38 lze využít při měření aktivity radionuklidů v plicích v pozici nastavení na pravou plíci dole, při měření 241Am v lebce v nastavení na měření čela, při měření aktivity radionuklidů ve štítné žláze i celotělového měření. Detektory D37 a D38 lze nastavit na měření v menším energetickém rozsahu 5 keV – 700 keV přepnutím zesílení na zesilovači příslušné spektrometrické trasy. Všechny detektory jsou chlazeny elektricky. Detektory od výrobce Ortec (D35, D36, D38) jsou chlazeny X-Coolery a detektor D37 od výrobce Canberra je napojen na systém Cryo JT. Chladicí zařízení jsou umístěna vně komory a s detektory jsou spojena pomocí přívodních hadic, kterými proudí chladící medium. Absence objemných dewarových nádob umožňuje lepší vzájemné přiblížení detektorů, volnost při volbě směru natočení detektoru a v neposlední řadě větší bezpečí pro vyšetřovanou osobu a obsluhující personál díky eliminaci manipulace s kapalným dusíkem. Na obrázku 6 v obrazové části jsou zobrazeny detektory v postavení měření plic a lebky.


IV.4. Geometrie měření IV.4.1. Měření plic Po vdechnutí radioaktivních látek ve formě par, aerosolů nebo prachových částic setrvávají tyto látky ještě nějakou dobu v plicích. Retence radionuklidu v plicích závisí na druhu radionuklidu, velikosti vdechnutých částic, jejich chemické formě, na rychlosti vstřebávání radionuklidu do krve a samočisticích schopnostech plic. V případě vnitřní kontaminace radionuklidy s vysokou radiobiologickou účinností, jako jsou například transurany, je nezbytný včasný odhad přijaté aktivity, proto je zejména v časné fázi po příjmu důležité stanovení hodnoty aktivity radionuklidů v plicích. Pro případ radionuklidů emitujících nízkoenergetické záření gama, které lze na celotělovém počítači detekovat pouze obtížně, pokud vůbec, byla vyvinuta metoda měření plic pomocí speciálních germaniových detektorů pro měření nízkých energií (LEGe). Měření se provádí ve stínicí komoře celotělového počítače dvěma, případně třemi detektory (D35 a D36 vždy, D38 dle možnosti nastavení). Nastavení detektorů v geometrii měření plic je znázorněno na obrázku 6 nahoře v obrazové části zprávy. Metodika měření aktivity transuranů v plicích je na disku CD, který je přílohou této zprávy. IV.4.2. Měření lebky Při vnitřní kontaminaci radionuklidem 241Am dochází k postupné redistribuci radionuklidu na povrchy kostí. Pro stanovení aktivity 241Am deponované v kostře bylo zvoleno měření lebky, protože lebka tvoří zhruba 1/8 z celkového objemu kostry, je relativně slabě pokryta měkkými tkáněmi a detektory lze umístit tak, aby příspěvky z ostatních částí kostry byly malé. K měření aktivity v lebce in vivo se využije všech čtyř polovodičových detektorů detekčního systému v nastavení uvedeném na obrázku 6 dole v obrazové části zprávy. Metodika měření aktivity 241Am v lebce je na disku CD, který je přílohou této zprávy. IV.4.3. Měření štítné žlázy K měření štítné žlázy in vivo se přistupuje po vnitřní kontaminaci radioizotopy jódu. Běžně se aktivita radiojódu měří pomocí scintilačních detektorů, ale někdy je výhodné použít detektor polovodičový, obzvláště jedná-li se o směs těchto radioizotopů. Pro účely měření radioaktivního jódu ve štítné žláze je připraven detektor D38. Metodika stanovení aktivity radiojódu ve štítné žláze in vivo je v elektronické verzi na disku CD, který je přílohou této zprávy.

IV.4.4. Celotělové měření Aktivitu radionuklidů emitujících gama záření o energiích vyšších než 100 keV lze stanovit celotělovým měřením. Vhodnou geometrií měření je pozice v sedě čelem k detektoru viz. obrázek 1 v obrazové části zprávy. Tato geometrie je pro vyšší energie záření gama nezávislá na distribuci radionuklidu v těle vyšetřované osoby. Metodika stanovení aktivity radionuklidů v lidském těle in vivo je v elektronické verzi na disku CD, který je přílohou této zprávy.


V. Využitelnost Celotělový počítač se zvýšenou kapacitou pohotového měření kontaminace transurany v plicích a kostře in vivo byl vyvinut a je používán pro měření aktivity radionuklidů v lidském těle in vivo, zejména pak pro měření nízkoenergetických zářičů gama v plicích a lebce. Díky jeho variabilitě lze systém využívat pro měření aktivit radionuklidů i v jiných částech těla, což umožňuje zpřesňování hodnocení dávky z vnitřního ozáření. V SÚRO v.v.i. Praha vybudování nového detekčního systému rozšířilo možnosti měření vnitřní kontaminace, zvýšilo operativnost měření a kapacitu měření pro normální i mimořádnou situaci a do budoucna povede k rozšíření a zkvalitnění služby osobní dozimetrie.

VI.

Přehled obrázků

Obr.1 : Geometrie celotělového měření v poloze pololehu. Obr.2 : Technický výkres komory. Obr.3 : Technický nákres celotělového počítače se zvýšenou kapacitou pohotového měření kontaminace transurany v plicích a kostře in vivo. Obr.4 : Nákres vyšetřovacího lehátka. Obr.5 : Formulář pro individuální natavení pojezdů v nové komoře. Obr.6 : Detektory postaveny v pozici měření plic (nahoře) a v pozici měření lebky (dole).

VII. Přehled zkratek CTP cps D35 D36 D37 D38 D99 SZP

– – – – – – – –

celotělový počítač counts per second detektor 35 detektor 36 detektor 37 detektor 38 detektor 99 standardní zkušební postup


VIII. Obrázky

Obr.1 : Geometrie celotělového měření v poloze pololehu.


Obr. 2: Technický výkres komory.


Obr. 3: Technický nákres celotělového počítače se zvýšenou kapacitou pohotového měření kontaminace transurany v plicích a kostře in vivo.


Obr.4 : Nákres vyšetřovacího lehátka.


Obr. 5: Formulář pro individuální natavení pojezdů v nové komoře.


D35 D37

D36 D38

Obr. 6: Detektory postaveny v pozici měření plic (nahoře) a v pozici měření lebky (dole).

2014. Celotělový počítač se zvýšenou kapacitou pohotového měření kontaminace transurany v plicích a kostře in vivo

Recommend Documents