2014 1

5/2014

1

5

2014 internetový časopis podnikatelů v teplárenství ▪ www.tscr.cz ▪ vychází jako dvouměsíčník ▪ ročník 24

miLí Čtenáři, Levné teplo z tepelných čerpadel není zadarmo… Martin Novosad KEA MSK Ostrava 2 Vlastní kotelna znamená odpovědnost a starosti Alois Matěják Asociace pracovníků tlakových zařízení 3 Udržitelné stavebnictví by mělo zohlednit celý životní cyklus budov Martin Hájek

4

Výrobci minerální izolace opět „bodovali“ v žebříčku znečišťovatelů Jiří Vecka 6 Porovnání nákladů na vytápění a ohřev vody za rok 2014 Pavel Kaufmann 7 Anketa TS ČR 8

Vydavatel: Teplárenské sdružení České republiky Partyzánská 1/7, 170 00 Praha 7 [email protected] www.tscr.cz Veškerá autorská práva k časopisu 3T – Teplo, technika, teplárenství vykonává vydavatel. Jakékoli užití časopisu nebo jeho části, zejména šíření jeho rozmnoženin, přepracování, přetisk, překlad, zařazení do jiného díla, ať již v tištěné nebo elektronické podobě, je bez souhlasu vydavatele zakázáno. Zasláním příspěvku autor uděluje pro případ jeho vydání vydavateli svolení vydat jej v jeho elektronické podobě na internetových stránkách TS ČR, popř. CD – ROM nebo v jiné.

v průběhu podzimu jsme mohli zaregistrovat hned několik zajímavých zpráv týkajících se podpory úspor energie v budovách. Kotlíková 80ti milionová dotace byla ve Středočeském kraji rozebrána za rekordní dva dny, kdy bylo podáno 1500 žádostí o maximální příspěvek 60 000 korun na nový moderní ekologický kotel na pevná paliva, který nahradí staré kotle na uhlí. Příspěvek na kotel v rozsahu dokonce až 80 000 korun nabízí i program Nová zelená úsporám, ale omezením je určení dotace pouze na nový plynový kondenzační kotel nebo kotel na biomasu. U kotlíkové dotace je její atraktivnost dána nejen malou byrokracií, ale není omezena palivem nového kotle. Řada domácností si také rychle spočítala po vzoru šrotovného při podpoře prodeje aut, že by stejně musela brzo nakoupit nový kotel. Navíc s novým kotlem s vyšší účinností ušetří jen u nákladů na uhlí více než třetinu. Program Nová zelená úsporám zdaleka tak úspěšný není. Od dubna do začátku září přijal 1808 žádostí za 330 milionů korun. Přitom na program energetických úspor v rodinných domech je vyčleněno šestkrát tolik – 1,9 miliardy korun. Už v červenci byly pro zatraktivnění přidělení příspěvku podmínky zmírněny, snížila se administrativní zátěž a zvýšila dotace například na projektanta, bez jehož dokumentace nelze žádost podávat. Optimisté očekávají, že do poledne 31. října, kdy bude podávání žádostí uzavřeno, se ještě přihlásí projekty o dalších 600 až 700 milionů korun. I tak se ale nevyčerpá polovina vyčleněných prostředků. A to mohla při snížení energetické náročnosti domu domácnost získat až 600 000 korun. Jenže už se jaksi nedodává, že minimálně stejným dílem by měla k opatření přispět i žadatelská domácnost. A tady je zřejmě kámen úrazu, návratnost investic do zateplování není ani v případě získání dotace nijak oslnivá, a to nemluvíme o administrativě a možných problémech s pozdější finanční kontrolou. Ministerstvo životního prostředí však nechce podmínky pro využití dotací v případě rodinných domů měnit. Jsou prý nastavené správně. Přebytečné prostředky z prodeje emisních povolenek, které se budou zřejmě na účtu hromadit, chce využít pro zateplování bytových domů. Nabízí se logická otázka, zda by peníze z prodeje emisních povolenek neměly být spíše využity pro rekonstrukce tepelných sítí, z čehož by měly jednak prospěch všechny domácnosti připojené na danou soustavu zásobování teplem a nejen vybraní movití šťastlivci, kterým se podařilo získat dotaci, a jednak by nemusela růst cena tepla. Je totiž zjevné, že významná část nákladů v soustavách zásobování teplem je fixních a snížení spotřeby tepla pak vede k růstu měrných nákladů na jeho výrobu a distribuci a tím i k růstu ceny. Ad absurdum pak v diskuzi o úsporách zdrojů (voda totiž není energie, jak často veřejnost mylně informují některá média) vyznívá „objev“ dvou mladých studentů z Anglie. Ti přišli se vskutku neobvyklým nápadem, jak každý rok ušetřit hektolitry vody a miliony liber. Vyzývají lidi, aby změnili své ranní návyky a místo na toaletě vykonali malou potřebu ve sprše. I kdyby výzva nezabrala, je to další ukázka ekology tolik vzývané dokonalé „recyklace“. S podobnou výzvou už totiž v létě 2009 vystoupila brazilská ekologická organizace SOS Mata Atlântica, která chtěla úsporami vody přispět k záchraně deštných pralesů. Slabinou výpočtu konečných úspor je ale realita. V anketě na českém webu totiž 85 %, tedy šest ze sedmi hlasujících, už podobně vodu šetří. A taky vůbec nikdo neví, kolik lidí by se ještě nově muselo ráno začít sprchovat, aby byli in … Mgr. Pavel Kaufmann, tiskový mluvčí TS ČR

5/2014



Levné teplo z tepelných čerpadel není zadarmo… Krajská energetická agentura Moravskoslezského kraje (KEA) již na konci prázdnin upozornila na podezřelé levné nabídky alternativních dodavatelů tepelných zdrojů, zejména tepelných čerpadel. V poslední době se však dále množí prezentace firem, které lákají na zaručeně levnější způsoby vytápění a odpojení od tepláren. Nabízejí zaváděcí ceny tepla, ale i zavádějící informace a porovnání nákladů na vytápění a ohřev vody. Většina firem při lákání zákazníka snižuje účelově cenovou nabídku pod cenu konkurence, ale při porovnání nákladů na vytápění se část z nich snižuje ke klamavému a zavádějícímu porovnání s teplárnami. V komentáři k pěti nejčastějším argumentům dodavatelů tepelných čerpadel pro jejich instalaci do panelového či jiného bytového domu se pokoušíme odhalovat použité triky, polopravdy a účelové manipulace.

■ 1. Tepelným čerpadlem vyrobíme 1 GJ tepla za méně než 300 korun. Je potřeba upozornit na to, že se nejedná o cenu tepla, ale pouze náklady na elektřinu pro kompresor tepelného čerpadla. V  uvedené ceně za teplo z  tepelného čerpadla není často ani jednorázová platba za navýšení jističe, ani paušální platba za jistič v řádu desetitisíců korun za rok, natož počáteční investice do tepelného čerpadla v řádu milionů či náklady na údržbu a provoz topné soustavy s tepelným čerpadlem. Pokud do ceny započítáme všechny náklady spojené s výrobou tepla, pak se bude konečná cena tepla z tepelného čerpadla pohybovat nad hranicí 700 Kč/GJ. Pro porovnání ‒ letošní průměrná cena tepla z uhelných tepláren je 545 Kč/GJ a z plynových tepláren 625 Kč/GJ.

■ 2. S tepelným čerpadlem ušetříte za 15 let provozu několik milionů korun. Pro příklad si můžeme porovnat údaje při přechodu na tepelná čerpadla u bytového domu z Jirkova, který přinesl časopis Družstevní bydlení. Domácnost v domě spotřebuje průměrně ročně 25 GJ tepla. Při jeho aktuální ceně 550 Kč/GJ a  neměnných podmínkách tato domácnost za 15 let zaplatí za teplo na vytápění a ohřev vody 206 tisíc korun. S tepelným čerpadlem, u něhož se uvádí cena tepla 372 Kč/GJ, sice zaplatí za 15 let domácnost za elektřinu pro výrobu tepla jen 139 500 korun, ale poměrné náklady jedné domácnosti na nákup, instalaci, údržbu a provoz soustavy s tepelným čerpadlem lze vyčíslit za 15 let minimálně na dalších 100 tisíc korun. Celkové náklady domácnosti na teplo z tepelného čerpadla se tak zvýší na 240 tisíc korun. Odpojením od centrálního zdroje tepla v Jirkově bytový dům neušetřil, naopak si každá domácnost ročně připlatí za teplo přes 2000 korun.

■ 3. S tepelnými čerpadly klesne spotřeba tepla v domě až o čtvrtinu. Úspory tepla lze dosáhnout snížením teploty v  bytech, zateplením, regulací nebo nočním útlumem při ohřevu vody či vytápění, nikoliv však změnou paliva nebo způsobem vytápění. Dům má spotřebu stejnou, ať vyrábíte teplo z uhlí, plynu, elektřiny či dřeva. Trik je v tom, že jako referenční hodnota pro porovnání

spotřeby se vybere dodávka tepla z teplárny před zateplením a porovnává se se spotřebou tepla z tepelného čerpadla po zateplení bytového domu a vyregulování topné soustavy v domě. Snížení spotřeby tepla díky zateplení se pak prezentuje jako výsledek instalace tepelného čerpadla. Levné teplo a  menší spotřeba tepla se totiž marketingově velmi dobře prodává.

■ 4. Pro výpočet spotřeby elektřiny použijeme jmenovitý topný faktor. Topný faktor určuje účinnost tepelného čerpadla, tedy kolik kWh tepelné energie vyrobí z 1 kWh vstupní elektřiny za určených podmínek. COP 4 při A7W35 znamená, že z 1kWh elektřiny získáme 4 kWh tepla při venkovní teplotě A  = 7 °C a  teplotě topné vody W = 35 °C. Při mrazech a teplotě topné vody přes 50 °C může mít stejné tepelné čerpadlo COP 1,9. COP má tak stejný význam jako maximální rychlost, kterou uvádějí výrobci automobilů. Kolikrát si na našich silnicích vyzkoušíte jet autem 250 km za hodinu?! Rozhodující pro efektivnost tepelného čerpadla a tím i výši skutečných nákladů je sezonní topný faktor, který zohledňuje proměnlivou teplotu vnějšího prostředí a pohybuje se v případě tepelných čerpadel vzduch-voda v bytových domech kolem hodnoty 2,2 až 2,6. ■ 5. Vedlejší spotřeba elektřiny je u tepelného čerpadla zanedbatelná. Tepelné čerpadlo však zdaleka nepotřebuje elektřinu jen k pohonu kompresoru. Významná je i spotřeba ostatních zařízení v soustavě s tepelným čerpadlem, jako jsou motory ventilátorů, oběhová čerpadla primární a sekundární strany, odtávání výparníku, příkon elektroniky, výhřev oleje kompresoru či cívky pro elektricky ovládané ventily. A samozřejmě nelze zapomenout na spotřebu takzvaného bivalentního zdroje, což je zpravidla elektrický přímotopný ohřev, který dodává teplo v mrazech, kdy je účinnost tepelného čerpadla tak nízká, že se ho nevyplatí provozovat. Některé teplárny v poslední době dostaly od svých odběratelů výpovědi na odběr tepla a  teplé užitkové vody. Tito odběratelé obdrželi zdánlivě výhodné nabídky na instalaci vlastního zdroje vytápění – většinou tepelného čerpadla. Podle společností, které tyto nabídky předkládají, by jednotlivá společenství měla ušetřit za náklady na teplo poměrně vysoké částky. Shrnuto a slušně řečeno tyto společnosti do nákladů na výrobu tepla zahrnují pouze to, co se jim hodí, a ne všechno, co odběratelé skutečně pro zajištění dodávky tepla a teplé vody zaplatí. Ve svých slibech jdou tak daleko, že ani neuvádějí pravdivé informace o dodávce, spotřebě a cenách tepla z tepláren. Každý odběratel tepla by před rozhodnutím, že bude investovat do nového způsobu vytápění, měl důkladně posoudit všechny ekonomické i technické aspekty a především by si měl ověřit, zda tento krok pro něj bude skutečně výhodný. Zkušenosti bohužel ukazují, že se nevyplácí spoléhat jen na výpočty prodejce kotle či dodavatele tepelného čerpadla, který nemusí mít zájem poskytovat objektivní informace a při poskytnutí zavádějících nebo nepravdivých informací je pak obtížně postižitelný. Ing. Martin Novosad Krajská energetická agentura Moravskoslezského kraje, www.keamsk.cz/

5/2014



Vlastní kotelna znamená odpovědnost a starosti Při úvahách o  odpojení od soustav zásobování teplem a zřízení vlastního zdroje tepla osazeného kotli se běžně uvádějí a porovnávají ekonomické náklady na palivo a spotřebu elektrické energie. Zapomíná se ale na náklady při zřizování nových kotelen a během provozu kotelen na náklady na základě zákony vynucených revizí, kontrol, odborných prohlídek a  nutných kvalifikačních předpokladů. Zpravidla vůbec se pak nezvažuje právní odpovědnost nových provozovatelů. ■ Zeptali jsme se pana Aloise Matějáka, předsedy Asociace tlakových zařízení, na základní podmínky, které teplárenská společnost při výrobě a dodávce tepla zajišťuje a které si v případě odpojení bude muset zajistit bytový dům sám. „Při montáži zařízení musí mít firma oprávnění k montáži plynových zařízení a  její pracovníci osvědčení od Technické inspekce České republiky (TI ČR). Při odpojení od teplárny je už v této fázi projektu nutné zajistit podle vyhlášek 13 revizí, zkoušek, kontrol a odborných prohlídek, včetně odborné prohlídky, je-li výkon jednoho kotle větší než 50 kW nebo součet všech kotlů větší než 100 kW. To už odpovídá bytovému domu zhruba s 24 byty. Dále je potřeba udělat revize plynového a elektrického zařízení a hromosvodů, spalinových cest a komínů. A pak vyhotovit řadu zápisů o různých zkouškách, servisu či měření emisí. Jednotlivé zápisy musí být prokazatelné s podpisy příslušných osob. Nestačí, jak se někdy stává, že zápis o  topné zkoušce a zkouškách se omezí na konstatování – Provedeno.“

■ Málokdo z představenstva družstva a společenství vlastníků jednotek si dnes uvědomuje, že nese i osobní zodpovědnost za kotelnu jako provozovatel... „Máte pravdu, jejich povinnosti jsou státem vynucené a  uvedeny v  příslušných zákonech, vyhláškách, nařízeních vlády a normách. Je třeba zajistit, respektive jmenovat osobu zodpovědnou za provoz tlakových nádob stabilních (TNS) a osobu zodpovědnou za plynové zařízení. Doporučuji jmenovat osobu zodpovědnou za kotelnu. Není-li osoba jmenovaná, nese plnou zodpovědnost předseda. Dále je povinen určit obsluhu TNS (expanzomat) dle ČSN 69  0012, plynového zařízení dle vyhlášky č. 21/79 Sb. a nízkotlaké kotelny dle vyhlášky 91/93 Sb. a  zajistit jim příslušnou kvalifikaci (vyškolení). Jmenování musí být prokazatelné a s uvedením povinností dle příslušných uvedených norem. Je-li plynové zařízení pouze potrubím (není například regulační stanice), stačí pouze pro plynové zařízení osvědčení dle vyhlášky 91/93 Sb. U kotlů do 50 kW a kotelen do součtu výkonů menších než 100 kW nemusí být osvědčení, ale musí být obsluha prokazatelně a jmenovitě určená a té musí být prokazatelně předán návod výrobce kotle na obsluhu. Dále je předseda povinen vydat Místní provozní předpis (MPP – řád). V MPP je nutno určit způsob obsluhy, občasná/trvalá, a zejména četnost kontrol. MPP musí obsahovat i jmenovitě určení obsluhy a zajistit její kvalifikaci, vyškolení a vystavení osvědčení. Určení musí být jmenovité a prokazatelné. Nemůže to být tak, že každý

týden nebo měsíc obsluhuje jeden z nájemníků. Muselo by být střídání přesně určeno v MPP a všichni by museli mít kvalifikaci. Dále u kotlů s menším výkonem musí být nějakým dokladem, například instrukcí předsedy, určeny povinnosti obsluhy kotlů, například zkoušení bezpečnostní výstroje, kontroly plynových zařízení, způsob obsluhy a jiné činnosti vyplývající z atypických zařízení kotelny s menším výkonem do 50 kW.“

■ Jaké další úkony teplárna s dodávkou tepla zajišťuje, ale v případě odpojení budou podle vyhlášky 91/93 Sb. přeneseny na bedra provozovatele nové domovní kotelny? „Provozovatel, dnes teplárna, respektive po odpojení osoba zodpovědná, musí zajistit při provozování přes dvacet odborných prohlídek, provozních revizí, kontrol, servisů, kalibrací a zápisů. Tyto povinnosti provozovatele by měl uvést výrobce (montážní firma) v návrhu MPP (řádu). Dle mého osobního názoru by to měl uvést projektant v projektu. Ani v jednom případě jsem se nesetkal s vyhodnocením rizik s uvedením výše uvedených povinností z toho vyplývajících. V textech odborných cechů se uvádí, že vzniká až 300 úrazů a úmrtí v plynových kotelnách. Dle mého názoru je velká část těchto úrazů zapříčiněna neodborným způsobem provozu, nedostatečnou kontrolou a údržbou. Jak to, že nekonal SUIP – OIP (Státní úřad inspekce práce – Oblastní inspektorát práce)? Několikrát se mi stalo, že předseda/předsedkyně družstva, SVJ si mě pozval, abych provedl odbornou prohlídku dle vyhlášky. Když jsem vyjmenoval všechny povinnosti a chtěl jsem o tom doklady, tak většinou reagovali – Tak to ne, za tak nízký peníz neponesu za to odpovědnost – a z funkce odstoupili. Úplně je chápu. Předsedkyně je většinou žena v domácnosti nebo ekonomka a o problémech kotelny nic neví.“

■ Co byste tedy doporučil, pokud má někdo pocit, že odpojením od teplárny ušetří peníze i starosti? „Ze všeho nejdříve ještě jednou důkladně zvážit, zda se skutečně odpojení od teplárny vyplatí. Není ani povinností výrobce nebo projektanta, který navrhoval odpojení od SZT, aby budoucího provozovatele na výše uvedené skutečnosti a  s  tím spojené náklady upozornil. Dle zákona 309/2006 Sb. o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci musí provozovatel zajistit, aby zařízení bylo pravidelně a řádně udržováno, kontrolováno a revidováno. Bezpečným řešením je svěřit provádění potřebných činností firmě disponující požadovaným oprávněním a  související náklady promítnout do kalkulace výsledné ceny tepla. Jestliže to dělá teplárna, tak všechny oprávněné náklady má v ceně tepla. Takže původně levné teplo z domovní kotelny se při započtení dalších nákladů, vyvolaných výše uvedenými povinnostmi, může cenově srovnat nebo i převýšit současnou cenou tepla z teplárny. Proč pak měnit způsob vytápění a nést osobní zodpovědnost?“ Podrobný rozpis povinností naleznete na stránkách o dálkovém vytápění www.naseteplo.cz/ Kontakt: Alois Matěják, [email protected], nezávislý auditor a předseda Asociace pracovníků tlakových zařízení (ATZ).

5/2014

Udržitelné stavebnictví by mělo zohlednit celý životní cyklus budov Výrobci polystyrénu letos očekávají vyrovnání rekordní výroby tohoto izolačního materiálu z roku 2011. Obvykle jsou zdůrazňovány přínosy zlepšení izolace budov pro snížení spotřeby tepla, málokdo si ale dnes uvědomuje, že jednou budeme muset narůstající horu polystyrénu ekologicky zlikvidovat. Evropská komise přišla s konceptem udržitelných budov, v rámci něhož chce hodnotit celý životní cyklus budov od výstavby až po konečnou likvidaci stavebního odpadu. Produkce 62 000 tun polystyrénu, očekávaná jeho výrobci v  České republice pro letošní rok, nevypadá na první pohled nijak dramaticky. Jenže pěnový polystyrén (EPS - Expandable Cheopsova / Chufuova / Velká pyramida byla postaPolystyrene)) má objemovou hmotnost v rozmezí 25 až 30 kg/m³. vena pravděpodobně v  letech 2589 – 2566 před naším Takže se jedná o roční výrobu v objemu necelých 2,5 milionu letopočtem, podle jiných pramenů dokonce až 7000 let metrů krychlových. To je pro představu zhruba objem, který má před naším letopočtem. Rozměry současné základny jsou aktuálně nejobjemnější stavba na světě - Cheopsova (Chufuova) 230,4 × 230,4 m (plocha základny je 53 084 m2, což je třináct pyramida. Jen v letech 2000 až 2013 bylo v Česku vyrobeno fotbalových hřišť). Současná výška je 137,5 m a  objem 584 000 tun polystyrénu. Z  nich bychom mohli postavit skoro 2,432 milionu m3. (Původně byla pyramida na každé straně 9 Cheopsových pyramid. Letos k nim tak „přibude“ desátá. o 2 m širší a o 9 m vyšší s objemem 2,637 milionu m3). Zajímavé je i porovnání s jinou známou gigantickou stavbou – Velkou čínskou zdí. Podle toho, co všechno se do impozantního čínského díla započítává, je délka „Zdi“ mezi 6 000 až 21 000 kilometry. Při průměrné šířce 7 metrů a výšce 6 metrů bychom z polystyrénu vyrobeného v ČR zatím postavili jen něco přes 600 kilometrů. Je to sice jen desetina spodní hranice délky originálu, v českém měřítku by to však byla zeď přes celou republiku od Hranic u Aše přes Prahu po brněnské dálnici na Ostravu až po Mosty u Jablunkova. Z metrových kostek letos vyrobeného polystyrénu bychom „zaizolovali“ celou naši státní hranici v délce 2290 km a z polystyrénu vyrobeného v Česku v letech 2000 až 2013 bychom dokázali postavit zeď po celém obvodu zemského rovníku metr vysokou a půl metru širokou. Otázka, na kterou zatím není jasná odpověď, se samozřejmě nabízí. Co budeme s tím ohromným objemem materiálu dělat, až skončí jeho životnost a zateplení budov bude potřeba obnovit? Nic totiž netrvá věčně a také zateplení plášťů budov mají svou životnost, po jejímž uplynutí se použité materiály změní v odpad, který Velká čínská zeď je starý systém opevnění táhnoucí se bude třeba nějak zlikvidovat. Na rozdíl od běžné stavební suti, která napříč severní Čínou. Dnešní podoba byla vybudována za významné nebezpečí pro životní prostředí nepředstavuje a již lze dynastie Ming v době od konce 14. do začátku 17. století. relativně snadno využít, je polystyrén jako snadno hořlavý, přírodě Jejím účelem bylo chránit Čínu před mongolskými nájezdy. cizí materiál, jehož životnost v přírodním prostředí se počítá na První podobná opevnění proti vpádům kočovných kmenů tisíce let, nesrovnatelně větším problémem. Nejde ale jen o imbyla budována v Číně již v 5. století př. n. l. pozantní objem vlastního izolačního materiálu. S extrudovaným polystyrénem se do životního prostředí v  ČR dostaly i  stovky Co je HBCDD? tun toxické a  perzistentní látky HBCDD, která se do něj přidává Hexabromcyklododekan je bromový zpomalovač hoření, který se přidává do polystyrejako zpomalovač hoření. Bez nu určeného pro stavební izolace kvůli jeho vysoké hořlavosti. Jedná se o perzistentní, nadsázky lze říci, že na budo- bioakumulativní a toxickou látku, která byla v květnu 2013 jako 23. položka přidána na vách dnes tiká časovaná bomba seznam Stockholmské úmluvy o persistentních organických polutantech. HBCDD byly pro odpadové hospodářství, se nalezeny ve vzduchu, vodě, odpadních kalech, kancelářském prachu, rybách a jiných kterou se naše děti budou muset živočiších, lidské krvi, tukových tkáních i mateřském mléce. Do lidského organismu se dostávají při kontaktu s kůží, vdechem nebo konzumací potravy, v níž jsou obsaženy. jednou vyrovnat.



5/2014



Situaci dále komplikuje skutečnost, že polystyrénové obklady jsou znečištěné dalšími materiály, které vytvářejí na budově vnější ochrannou vrstvu obálky. V případě snahy o recyklaci je nejprve nutné vlastní polystyrén z materiálu separovat. Následně je možné ho použít například jako přísadu do betonu pro výplňové směsi, nicméně množství takto využitelného materiálu má samozřejmě své hranice. Dnešní výrobci izolačních materiálů navíc nenesou za likvidaci svých výrobků naprosto žádnou odpovědnost a nebudou se na ní logicky chtít finančně podílet, pokud to nebude ekonomicky výhodné. Vzniklé náklady tak na svá bedra bude zřejmě muset vzít stát nebo místní samosprávy. Tento závažný problém se samozřejmě zdaleka netýká jen České republiky. Odcházející Evropská komise se jím už začala vážně zabývat a  dospěla k  zajímavým zjištěním a  závěrům, které shrnula v sdělení „O účinném využívání zdrojů ve stavebnictví“. Například se ukázalo, že stavební a  demoliční odpad tvoří třetinu celkového objemu odpadu vyprodukovaného v EU. Přitom 5 -10 % celkové spotřeby energie v EU připadá právě na výrobu stavebních výrobků. Nepřímé emise skleníkových plynů z  budov vyplývající z  výroby stavebních výrobků a  materiálů rostou a mohou se významně podílet na celkovém objemu emisí skleníkových plynů. Evropská komise proto dospěla k logickému závěru, že pro účinné snížení environmentálních dopadů je třeba zohlednit celý

životní cyklus budov, nikoli jen jednu etapu. V opačném případě je podle ní možné, že dopady budou přehlédnuty nebo v jiných částech životního cyklu vzniknou další problémy. „Například některá řešení pro zlepšení energetické účinnosti budovy ve fázi používání by mohla pozdější recyklaci ztížit a prodražit,“ uvádí Evropská komise v citovaném sdělení. K hodnocení environmentálních dopadů v rámci životního cyklu budov chce Evropská komise navrhnout nový rámec s řadou konkrétních ukazatelů. Například by mohla začít sledovat obsah recyklovaných materiálů ve stavebním materiálu nebo recyklovatelnost a opětovnou použitelnost stavebních materiálů a výrobků. Namísto spotřeby energie v budovách v době jejich životnosti by měla být nově hodnocena také spotřeba energie vázané ve stavebních materiálech i energie potřebná pro opětovné využití odpadních materiálů z budov. Při prosazování rámce bude věnována zvláštní pozornost zvýšenému využití recyklovaných materiálů a snížení stavebního a demoličního odpadu. Kromě toho chce Evropská komise prošetřit, jak mohou kritéria pro obsah recyklovaného materiálu ve stavebních výrobcích a budovách stimulovat poptávku po recyklovaných materiálech. Zpočátku chce klást důraz na prioritní materiály, zejména na beton pro jeho vysoký objem a tepelné izolace pro jejich energeticky náročnou výrobu. Postupně se však bude zájem rozšiřovat na všechny recyklovatelné stavební a demoliční odpady. Ze strany Evropské komise jde jistě o chvályhodnou iniciativu. Jen je trochu hloupé, že s ní přichází ve chvíli, kdy již na základě jejích vlastních iniciativ běží v řadě zemí na plné obrátky masivní zateplování budov a staví se nové továrny na výrobu izolačních materiálů, přičemž na dopady z hlediska celého životního cyklu budov nebyl brán dosud zřetel. Namístě je proto obava, že než začne nový rámec reálně fungovat, bude již příliš pozdě, protože v členských státech bude v mezičase dáno do oběhu velké množství materiálů, jejichž pozdější likvidace může znamenat obrovský ekologický i ekonomický problém. A to nemluvím o lobby výrobců izolačních materiálů, kterým se nový pohled na udržitelné stavebnictví nejspíš zamlouvat nebude a kteří budou dělat vše pro to, aby tato iniciativa vyzněla do ztracena.

Produkce pěnového polystyrÉnu (EPS) v ČR v tunách v letech 2000 až 2014

70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

tun 18 651 20 443 22 664 27 728 31 029 33 632 40 000 48 400 55 100 50 000 56 900 62 000 56 400 61 000 62 000 Zdroj: Sdružení EPS ČR (sdružení výrobců surovin a pěnového/extrudovaného polystyrénu – EPS) (mh)

5/2014



Výrobci minerální izolace opět „bodovali“ v žebříčku znečišťovatelů Výrobci minerální izolace se často zaštiťují přínosem svých produktů pro životní prostředí. Ve skutečnosti však patří mezi největší producenty emisí nebezpečného formaldehydu a výroba minerální izolace je spojena také s vysokou spotřebou energií, až 45 GJ na tunu, což je roční spotřeba tepla pro vytápění a ohřev vody dvou průměrných domácností v  zatepleném bytovém domě a  odpovídá energii získané spálením 1500 m3 zemního plynu.

Jaké má formaldehyd účinky? Formaldehyd má karcinogenní a mutagenní účinky. Hlavní cestou jeho vstupu do organismu jsou vdechnutí, pokožka nebo potraviny. Protože je vysoce rozpustný ve vodě, více než 90 % je zachycováno v  horních cestách dýchacích při inhalaci, jen 6 až 10 % se do organismu dostává kůží. V roce 2004 přeřadila IARC (Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny) formaldehyd do skupiny 1 − látky karcinogenní pro lidi. Prvními příznaky zvýšené koncentrace formaldehydu je podráždění sliznic horních cest dýchacích a spojivek, pociťované subjektivně jako suchost, dráždění ke kašli, pálení očí a slzení. Podráždění očí a horních cest dýchacích může způsobit již v koncentracích 0,1−1 mg/m3. Dle sdružení Arnika se o  formaldehydu v  odborných kruzích mluví jako o jedné z definovaných možných příčin atopického ekzému, chronických zánětů středního ucha a nastartování různých alergických stavů jako takových. Při vyšších koncentracích se pak dostavuje silné slzení, otoky, zánět plic.

Jak ukázal aktuální žebříček znečišťovatelů za rok 2013 i seznam provozoven vypouštějících nejvíce formaldehydu na území ČR, sestavený sdružením Arnika, mezi desítkou největších znečišťovatelů formaldehydem se výrobci izolačních materiálů umístili na 5., 7. a 8. místě. V případě Královéhradeckého kraje zodpovídá podle dat CENIA výrobce izolačních materiálů v Častolovicích (7. v žebříčku) za více než 70 % emisí jedovatého formaldehydu ze sledovaných zdrojů za rok 2013. Do ovzduší vypustil přes 420 tun této rakovinotvorné látky. V rámci ParduJde to i jinak,tedy šetrněji k životnímu prostředí? bického kraje přesahuje podíl dalšího výrobce izolací v Litomyšli Někteří progresivní výrobci minerálních vláken své provozy (8. v žebříčku) s 349 tunami emisí formaldehydu 53 %, přičemž modernizovali a při výrobě izolací radikálně snížili emise nebezloni byl podíl o více než 3 % body nižší. Výrobci minerální izolace pečného formaldehydu přechodem na šetrnější výrobní postuvypouštějí do ovzduší tuny rakovinotvorného formaldehydu s dopy. Příkladem takového provozu je závod společnosti KNAUF padem na životní prostředí i zdraví lidí také v Moravskoslezském INSULATION v Krupce, který snížil dle databáze CENIA emise kraji, kde je kvalita ovzduší jedna z nejhorších u nás. formaldehydu mezi roky 2010 a 2013 o více než 75%. Za stejné Kouzlo statistiky ukazuje podíl emisí z výroby minerální izolace období výše uvedený závod v Moravskoslezském kraji navýšil předního českého výrobce v rámci Moravskoslezského kraje, kde emise formaldehydu na více než 7,5 násobek. tvoří dle dat CENIA s objemem přes 1845 t „jen“ 35 %, což znamená Příklad závodu v Krupce ukazuje, že výroba izolačních zásadní snížení podílu z roku 2012. Absolutní velikost emisí formaldemateriálů může znečišťovat ovzduší podstatně méně, než hydu z výroby izolačních materiálů v tomto závodě ovšem meziročně je dnešní běžná praxe. Nezbývá než se zeptat, proč takto narostla o 681 t (tedy o více než 58 %!). Snížení podílu tak nebylo emise nesnižují i  ostatní výrobci izolačních materiálů? způsobeno ekologizací daného provozu, nýbrž prostým zahrnutím Zejména velmi znečištěné ovzduší Moravskoslezského kraje dalšího významného emitenta formaldehydu do statistik CENIA.Tento by si od výrobce minerální izolace v Bohumíně zasloužilo závod na výrobu minerální izolace v Bohumíně se zároveň umístil poněkud odpovědnější přístup. na 5. místě v pořadí největších znečišťovatelů formaldehydem, na 6. místě z hlediska emisí mutagenních látek a na 8. místě v emisích rakovinotvorných látek za celou Emise formaldehydu výrobců minerální izolace ČR.V první dvacítce se ještě umístil čtvrtý výrobce miv tunách za rok 2012 a 2013 nerální izolace ze severočeské Krupky. Meziročně se zdroj dat - IRZ, http://tomcat.cenia.cz/irz/ v letech 2012 a 2013 zvýšila produkce formaldehydu Společnost Provozovna Obec Kraj rok 2012 rok 2013 u výrobců minerálních izolací o více než třetinu. Jak emise formaldehydu při výrobě minerální izolace vznikají? Příčinou je využití fenolformaldehydové pryskyřice jako pojiva, které zajišťuje tvarovou stabilitu minerálních vláken vyrobených tavením horniny, a z něhož se při tuhnutí pryskyřice v horkém vzdušném proudu uvolňuje nebezpečný formaldehyd. Podíl pojiv činí dle požadované mechanické pevnosti 3 až 10 % u skelné vaty a 1 až 3 % u minerální vaty. Obsah formaldehydu bývá většinou nižší než 1,5 mg na 100 g izolačního materiálu. To je zdánlivě relativně malé číslo, ale s ohledem na velikost produkce izolačních materiálů v ČR dopady rozhodně zanedbatelné nejsou.

ROCKWOOL, a.s.

Rockwool, a.s.,

Bohumín

Moravskoslezský

1164

1845

Častolovice

Královéhradecký

440

420

Litomyšl

Pardubický

350

349

Krupka

Ústecký

151

199

2105

2813

výrobní závod Bohumín Saint-Gobain Con-

Saint-Gobain Con-

struction Products

struction Products

CZ a.s.

CZ a.s.

SAINT-GOBAIN

SAINT-GOBAIN

ADFORS CZ Glass

ADFORS CZ

Mat s.r.o.

Glass Mat s.r.o.

KNAUF INSULATI-

KNAUF INSULATI-

ON, spol. s r.o.

ON, spol. s r.o.

Celkem

(jv)

5/2014



Porovnání nákladů na vytápění a ohřev vody za rok 2014 Většina zákazníků již tradičně při posuzování výhodnosti nákupu zboží a služeb nejvíce zohledňuje cenu. Volba i posuzování výhodnosti zajištění tepelné pohody a ohřevu vody se pak většinou odehrává nikoliv na základě komplexního vyhodnocení celkových dlouhodobých nákladů za službu, ale na základě porovnání aktuálních cen paliv.

30 GJ = 8334 kWh (1 GJ = 277,8 kWh). Při porovnání byly použity tarify elektřiny ČEZu D02d (běžná elektřina), D26d (akumulační elektřina), D45d (přímotopná elektřina) a D56d (tepelná čerpadla) z ledna 2014, a u zemního plynu tarif RWE za leden 2014 (7,5 - 15 MWh). ČEZ a RWE patří k dominantním dodavatelům elektřiny a zemního plynu pro domácnosti. V konečných nákladech na vytápění z tepláren jsou započítány i poměrné náklady na topnou soustavu v bytě (rozvody a topná tělesa/radiátory). U ostatních způsobů vytápění jsou započteny i poměrné náklady na zdroj vytápění (kamna/kotel/krb aj.), na komín a  další náklady na potřebná zařízení a jejich provoz. V původním Porovnání nákladů na vytápění na TZB-info jsou tyto provozní a  investiční náklady zadány pro rodinný domek, takže v našem porovnání jsou u  všech způsobů vytápění poloviční pro jeden byt. Z paušálních plateb pro vytápění elektřinou je odečtena částka měsíční pravidelné platby běžného tarifu D 02d. U tepelných čerpadel je zadán sezónní, tedy průměrný roční topný faktor pro bytové domy COP 2,5. Pro názorné porovnání, že ani lokální výroba tepla není levná záležitost, jsme v  tabulce ponechali i  některé způsoby vytápění vhodné jen pro individuální vytápění bytů či rodinných domků.

U bytových domů napojených na soustavy zásobování teplem je specifické, že v konečné ceně tepla není započteno jen palivo, ale všechny ostatní náklady související s výrobou a dopravou tepla do radiátorů v bytech, takže domácnost v bytovém domě už žádné další náklady neplatí. Na co si tedy dát pozor při porovnávání cen tepla z různých zdrojů a paliv? Při ekonomickém hodnocení alternativních způsobů vytápění je nutné, aby odběratelé při výpočtu ceny tepla z vlastního zdroje vycházeli z úplných vlastních nákladů na výrobu a rozvod tepla. Odběratelé často porovnávají cenu tepla teplárny s cenou nákladů na palivo. Ostatní náklady do ceny tepla nezapočítávají. Z bytových domů je například investice do pořízení nového zdroje hrazena z fondu oprav, provozní náklady jsou hrazeny jako služby spojené s užíváním bytů apod. Takový způsob porovnání cen je zcela zkreslující a matoucí. Připravili jsme za rok 2014 Porovnání nejrozšířenějších způsobů vytápění v ČR modelové porovnání, kde jsme použili zdrojová data z Porovnání nákladů na vytápění, Ceklasický plynový kotel - 949 Kè/GJ níku paliv a energií a Kalkuláele. akumulaèní vytápìní - 919 Kè/GJ toru cen energií z nezávislého tepelné èerpadlo TF 2,5 - 900 Kè/GJ odborného portálu TZB-info. kondenzaèní plynový kotel - 858 Kè/GJ V  grafu jsou porovnány roční plynové teplárny prùmìr - 725 Kè/GJ náklady na vytápění a  ohřev kamna na èerné uhlí - 693 Kè/GJ vody. U  vybraných způsobů vá�ený prùmìr tepláren - 685 Kè/GJ vytápění jsou zohledněny kotel na døevìné pelety - 670 Kè/GJ všechny podstatné položky, uhelné teplárny prùmìr - 645 Kè/GJ které tvoří náklady na výrobu kotel na døevo - 520 Kè/GJ palivové náklady tepla v  průměrné české čtyřnejlevnìjší teplárny - 500 Kè/GJ členné domácnosti. Ta obývá ostatní náklady kotel na hnìdé uhlí - 446 Kè/GJ byt o rozloze 70 m2 a má průměrnou roční spotřebu tepla 0 3 000 6 000 9 000 12 000 15 000 18 000 21 000 24 000 27 000 pro vytápění a  ohřev vody

30 000

(pk)

Komín teplárny Holešovice nabízí útočiště pro třetí pražský pár sokola stěhovavého Odborníci z České společnosti ornitologické umístili na konci srpna ve spolupráci s Pražskou teplárenskou a revizní firmou SA-RPOS na komín teplárny Holešovice novou hnízdní budku pro sokola stěhovavého. Jedná se o pokračování úspěšné podpory hnízdění sokolů v Praze. Letos v metropoli hnízdily již dva páry těchto kriticky ohrožených dravců, nově umístěná budka by měla poskytnout podmínky pro hnízdění třetímu páru. O umístění hnízdiště úspěšně jednali zástupci České společnosti ornitologické (ČSO) s Pražskou teplárenskou, a.s., která areál v Holešovicích provozuje. „Fakt, že se nyní podařilo budku umístit právě v Holešovicích, je velmi významným krokem. Sokoly v této lokalitě totiž pozorujeme delší dobu a pevně věříme, že budka poslouží jako hnízdiště již příští hnízdní sezónu,“ uvedl Dušan Rak, který se v ČSO na ochranu sokolů specializuje. Pražská teplárenská, a.s., je významným partnerem ochrany sokolů. Vloni v její teplárně v Michli zahnízdil po dlouhé době první sokolí pár v Praze. Holešovice jsou tedy již jejím druhým, kde je sokolí budka umístěna. Hnízdní budku financoval pražský Magistrát a  vlastní instalaci na nejvyšší ochoz vyššího ze dvou komínů (zhruba 100 metrů nad zemí) provedla bezplatně firma SA-RPOS.

5/2014



Víte, na jak dlouho zanecháte na planetě svůj

Na titulní webové stránce Teplárenského sdružení České republiky www.tscr.cz

podpis, pokud vyhodíte některé odpady na louce či v lese? Sestavili jsme žebříček poločasu rozpadu některých odpadů. Ten udává, za jak dlouho se v přírodě za běžných podmínek odpad rozloží.

jsme pro vás připravili novou anketu.

Tentokráte nás zajímá vaše praktická odpověď na otázku:

Věříte informacím, kterými se v médiích propagují tepelná čerpadla?

ohryzek jablka či hrušky – 7 až 20 dní papírový ručník, kapesník – 2 až 5 měsíců

Na výběr máte celkem 6 odpovědí: Ano, bez výhrad; Ano, ale některé informace vypadají podezřele; Většinou ne – když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají; Ne, informace jsou tendenční a  zmanipulované; Ne, je to převážně snůška lží a polopravd; Nevím. Dnešní, ale i minulá čísla časopisu 3T vám mohou napovědět, potvrdit nebo i vyvrátit váš názor. Pokud chcete být přímo přesměrováni na titulní stránku TS ČR s hlasováním k anketě, klikněte na následující malý graf a pak stačí jen označit vybranou odpověď.

slupka od banánu – 3 až 6 měsíců bavlněná látka – 6 měsíců slupka od pomeranče – 6 měsíců až 1,5 roku vlněná látky (ponožka, rukavice) – 1 až 2 roky krabice od nápojů bez Alu fólie – 6 až 10 let nedopalek cigarety s filtrem – 10 až 15 let plechovka – 15 až 50 let

Vyhodnocení minulé ankety na webu Teplárenského sdružení ČR

igelitový sáček – 15 až 25 let

Třídíte domovní odpad?

igelitová taška – 20 až 30 let

Na výběr jste měli šest odpovědí: ANO – vždy vše důsledně třídím; ANO – ale jen některé odpady; ANO – ale jen někdy a něco; NE – nevyplatí se mi to; NE – nemá to žádný smysl a NE – co hoří, spálím doma. Výsledky ankety jsou šokující. Nejenže odpad třídí 92 % hlasujících, ale více než polovina (51 %) tvrdí, že třídí vždy, vše a důsledně. Jen 8 % respondentů ankety, tedy jen každý dvanáctý, domovní odpad netřídí z uvedených důvodů. Pokud by anketa odpovídala skutečnosti, pak už bychom toho asi moc z domovního odpadu nevytřídili, jak si přejí zelení aktivisté. Nevěšme však hlavu, stačí se podívat v den vývozu do popelnic a kontejnerů na ulicích a zjistíme, že tak horké to s tříděním komunálního odpadu u  nás nebude. Navíc, nahlédneme-li do kontejnerů na tříděný odpad, zjistíme, že skoro vždy se najde někdo, kdo snahu o třídění „úspěšně“ bojkotuje přidáním směsného odpadu do vytříděného skla, papíru, plastů a dalších surovin.

kožené boty – 40 let nylonové oblečení – 40 let žvýkačka – 50 let

U následujícího odpadu jde o odhady, lidstvo je ještě nepoužívá tak dlouho, aby se už stačily přirozeně rozložit.

plastový kelímek – 50 až 80 let alobal – 100 let Tetra Pak (s hliníkovou fólií) – 100 let Jednorázové pleny – 250 let PET láhev – 100 až 450 let hliníková plechovka od nápoje 400 let vlasec na ryby 600 let plastový kanystr 800 let

4%

sklo – tisíc a více let

4%

3% 4% 1%

3% 4% 1%

polystyrén – desetitisíce let a více Paradoxně se někdy biologické odpady rozloží ve volné přírodě dříve než na skládce. Ve skládkách jsou totiž rozkladné procesy závislé na míře zhutnění odpadu, stupni nasycení odpadu vodou a možnosti přístupu kyslíku. A tak nezřídka dochází dokonce ke konzervaci organické hmoty, což se potvrdilo při rekultivaci řady starých skládek. Hlávka salátu či rohlík byly ve skládce k poznání ještě po 6ti letech, noviny se daly číst po 12ti letech, párek v rohlíku přežil ve skládce 17 let a kukuřičná palice byla zachovalá ještě po 20ti letech. (pk)

52% 36%

52%

36%

Ano - vše dùslednì tøídím

Ano - jen nì

Ano - vše dùslednì Ano - jen nìkteré odpady Anotøídím - ale jen nìkdy a nìco Ne - nevypla Ano - ale jen nìkdy a nìco Ne - nevyplatí se mi Ne to - co hoøí Ne - nemá to �ádný smysl Ne - nemá to �ádný smysl Ne - co hoøí spálím doma

ANKETA . ANKETA . ANKETA