4/2014
1
4
2014 internetový časopis podnikatelů v teplárenství ▪ www.tscr.cz ▪ vychází jako dvouměsíčník ▪ ročník 24
milí Čtenáři, Spojení energetického využití odpadu a dálkového vytápění přináší synergické efekty Jiří Vecka 2 Západní Evropa odpady mění na energii, Česko zůstává rájem skládek Martin Hájek 3 Palivo z odpadu – zbožná přání a realita Jiří Vecka
4
Inventura odpadových pojmů a aktuální odpadové statistiky Pavel Kaufmann
5
Informace o nakládání s komunálním odpadem Pavel Kaufmann 6
Vydavatel: Teplárenské sdružení České republiky Partyzánská 1/7, 170 00 Praha 7
[email protected] www.tscr.cz Veškerá autorská práva k časopisu 3T – Teplo, technika, teplárenství vykonává vydavatel. Jakékoli užití časopisu nebo jeho části, zejména šíření jeho rozmnoženin, přepracování, přetisk, překlad, zařazení do jiného díla, ať již v tištěné nebo elektronické podobě, je bez souhlasu vydavatele zakázáno. Zasláním příspěvku autor uděluje pro případ jeho vydání vydavateli svolení vydat jej v jeho elektronické podobě na internetových stránkách TS ČR, popř. CD – ROM nebo v jiné.
podle výsledků průzkumu, který si začátkem června zadala Česká asociace odpadového hospodářství, není v podstatě v nakládání s odpady co řešit. Poté, co podporu energetickému využití odpadu vyjádřil prezident Zeman i premiér Sobotka při svých návštěvách v Plzni a v podstatě i Ministerstvo životního prostředí a Poslanecká sněmovna při projednávání pozměňovacího návrhu zákona o odpadech, svoji podporu v průzkumu vyjádřila i veřejnost. Drtivá většina obyvatel České republiky, plných 95 %, dává přednost třídění odpadu před jeho spalováním ve spalovnách. To je správné. Ve spalovnách by měl končit pouze ten odpad, který již dále nedokážeme materiálově využít recyklací nebo kompostováním. Takřka 90 % procent respondentů průzkumu, který provedla renomovaná agentura STEN/MARK, považuje třídění odpadu za smysluplné a ocenilo by ve svém okolí nádobu i na bioodpad. Za výše uvedenými čísly sice trochu pokulhává statistika třídění, kdy podle uvedeného průzkumu odpad poctivě třídí vždy 38 % obyvatel Česka a většinou 52 %. Ale ani to neodpovídá realitě. Nebo snad věříme, že v třetině popelnic se nenajde žádný odpad, který by šlo ještě vytřídit?! Alespoň ale máme možnost dále snižovat množství směsného odpadu, který končí na skládkách bez užitku. Zatím průměrně vytřídíme 45 kg domovního odpadu a 270 kg každý vysypeme do popelnice, z toho se ale jen 60 kg využije na výrobu tepla a elektřiny. Pokud se na tyto statistiky podíváme optikou Eurostatu, už dnes bychom vlastně byli na špici v nakládání s odpady. Po vytřídění zbývá totiž v 6 zemích s nejvyšším podílem třídění v rozmezí 50 až 70 % průměrně 263 kg zbytkového směsného odpadu na osobu, u nás je to výše uvedených 270 kg. Jenže v uvedených zemích většinu nevytříděného odpadu energeticky využijí. U nás zatím končí miliony tun odpadu bez užitku na skládkách a jen pětina se ho využije pro výrobu tepla a elektřiny. Přitom nám Evropa může jen závidět, že máme v každém krajském městě soustavy zásobování teplem připravené toto teplo z odpadu využít. I ve Vlámsku, které je často dáváno za příklad a kde vytřídí přes 70 % komunálního odpadu, ročně spálí a na energii přemění 1,2 milionu tun odpadu. Šestimilionový region tak energeticky využije ve spalovnách dvojnásobek odpadu než Česká republika s více než 10 miliony obyvatel. Je tedy zjevné, že ani tak vyspělý region, jako je Vlámsko, se bez energetického využití odpadu neobejde, protože 100% recyklace zůstává utopií. A k uvedenému vysokému podílu třídění ve Vlámsku dospěli po dvacetileté výchově a přesvědčování veřejnosti. Takzvaná hiearchie nakládání s odpady je u nás různými zájmovými skupinami navíc ryze účelově dezinterpretována. Jednotlivé stupně odpadové pyramidy totiž nepředstavují stupně vítězů, ale doporučený postup. Takže je nesmyslné tvrdit, že získávat energii spalováním odpadu je podle EU horší než třídění a recyklace. Do zařízení pro energetické využití odpadu by se totiž neměl vůbec dostat odpad, který je efektivní vytřídit a dále materiálově využít. To ale neurčují provozovatelé zařízení, ale především občané tím, jak s vlastními odpady naloží. Pevně doufáme, že i u vás je docházka k modré, žluté, zelené, bílé a někde i k oranžové a červené a brzy i ke hnědé a možná i šedé popelnici, kontejneru či zvonu pravidelnou součástí starostí o domácnost a životní prostředí. Když už podle průzkumu 95 % Čechů dává přednost třídění, měli by toho i v praxi využívat. Mgr. Pavel Kaufmann, tiskový mluvčí TS ČR
4/2014
Spojení energetického využití odpadu a dálkového vytápění přináší synergické efekty Promarněná příležitost. Tak lze charakterizovat současnou situaci nakládání s odpadem v řadě zemí Evropské unie. Technologie energetického využití odpadu může vyřešit neutěšený stav odpadového hospodářství, dálkové vytápění zase pomáhá maximálně efektivně využít energii získanou z odpadu. Ve státech střední a východní Evropy jsou již nyní ideální podmínky pro využití vyrobené energie v rámci existujících soustav zásobování tepelnou energií, většina odpadu však končí na skládkách. I ve státech s vyspělým odpadovým hospodářstvím, kde energetické využití odpadu představuje běžnou praxi, existují příležitosti pro lepší využití získané energie. Místo současného skládkování tak ve střední a východní Evropě může být odpad využit a z něj získaná energie distribuována zákazníkům v rámci soustav dálkového vytápění. Na druhou stranu v rámci EU existují země s více rozvinutým odpadovým hospodářstvím, ve kterých se ovšem nedostává potřebné infrastruktury k využití vyrobené energie. Obě tyto situace se snaží popsat a vyřešit nová iniciativa 3 zájmových sdružení – Euroheat & Power (evropské sdružení na podporu dálkového vytápění), CEWEP (sdružení provozovatelů zařízení na energetické využití odpadů) a ESWET (sdružení dodavatelů technologií pro zařízení na energetické využití odpadu). Situace je zdánlivě jednoduchá. Jasná synergie mezi zařízeními na energetické využití odpadů (ZEVO) a dálkovým vytápěním přispívá: • k plnění cílů evropské energetické a klimatické politiky – snížení spotřeby primárních zdrojů paliva, zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie, snížení emisí skleníkových plynů, • k plnění evropských cílů odpadového hospodářství – snížení podílu skládkování, energetické využití zbytkového nerecyklovatelného odpadu, udržitelnější odpadové hospodářství, • k lepšímu životnímu prostředí – méně skládek, efektivnější výroba tepla, zlepšení kvality ovzduší, • ke konkurenceschopnosti – tvorba pracovních míst, využití lokálního energetického zdroje, snížení energetické závislosti, technologické know-how využitelné pro export. Energetické využití spadá do čtvrtého stupně v rámci hierarchie nakládání s odpadem a přichází tedy na řadu až po snížení produkce odpadu, opětovném využití a třídění. Jeho hlavní účel je bezpečně využít zbytkový odpad, který již nemůže být dál využit či recyklován a musel by být tedy skládkován. Energetické využití tedy pomáhá snižovat počet skládek odpadů a s tím související dopady na krajinu či kvalitu podzemních vod. Přes tento jednoznačný potenciál bylo v roce 2012 dle dat Eurostatu v EU více než 80 milionů tun komunálního odpadu skládkováno, místo toho aby bylo jinak využito. V současné době je v EU v provozu 400 zařízení na energetické využití odpadu, která ročně zpracovávají 78 milionů tun odpadu, jehož výhřevnost odpovídá dodávce tepla pro Londýn na 5 let. V roce 2011 bylo v Evropě z odpadu vyrobeno 31 milion MWh elektřiny a 281 milion GJ tepla, což odpovídá spotřebě tepla a elektřiny pro cca 13 milionů obyvatel. Touto výrobou bylo uspořeno 8 – 42 milionů tun fosilních paliv
(v závislosti na uspořeném palivu), což znamená snížení emisí CO2 o 21 – 42 milionů tun. Bohužel ne vždy je kvůli chybějící infrastruktuře teplo z odpadu efektivně využíváno. Dle studie Heat Roadmap Europe 2050 je v současnosti v Evropě více než 6000 soustav dálkového vytápění. V těchto systémech tvoří energie z odpadu cca 10 % celkových dodávek tepla. Potenciál pro využití energie z odpadu je dle studie ovšem na úrovni 720 PJ. Pro porovnání toto číslo zhruba odpovídá celkové spotřebě tepla pro vytápění všech domácností v ČR na 3 roky. Energetické využití odpadu je dnes technologicky velmi dobře zvládnuté a přenositelné. Je možné ho zapojit do soustav dálkového vytápění, což dokazují četné úspěšné projekty po celé Evropě – například v Paříži (Francie), Kodani (Dánsko), Malmö (Švédsko), Brescia (Itálie), Twence (Nizozemí) atd. Energetické využití odpadů v Evropě recyklace odpadů dodávky elektřiny pro 13 mil. obyvatel
78 mil. tun zbytkového spalitelného odpadu po recyklaci v EU
dodávky tepla pro 13 mil. obyvatel
energetické využití odpadu 31 mil. MWh elektřiny
281 mil. GJ tepla VÝROBA ELEKTŘINY
VÝROBA TEPLA
vytřídění kovů z popela ÚSPORA
ÚSPORA OIL
ÚSPORA
OIL
8 – 42 mil. tun fosilních paliv
Evropská iniciativa se snaží překonat hlavní důvody současného stavu odstraněním existujících bariér rozvoje ZEVO a dálkového vytápění a zaměřuje se na: • sdílení know-how a zkušeností mezi rozvinutými oblastmi EU a ostatními oblastmi a státy, • zvýšení povědomí mezi laickou i odbornou veřejností o výhodách dálkového vytápění v synergii s energetickým využitím odpadů včetně rozvoje integrovaného systému nakládání s odpady a energetického plánování na regionální úrovni, • sběr a vyhodnocení potřebných dat a související výzkum pokročilých technologií energetického využití odpadů. I když mají často západní státy odpadové hospodářství na vysoké úrovni, ne vždy plně využívají energii získanou z odpadů. Naopak nové členské státy mají velký potenciál ve formě existujících soustav zásobování teplem, který je možno ideálně zkombinovat s energetickým využitím odpadů. Cílem iniciativy je proto přenést zkušenosti získané v zemích s vyspělým odpadovým hospodářstvím do států, které zatím většinu odpadu skládkují, ačkoli mají často ideální podmínky pro jeho energetické využití. Mezi tyto státy patří nepochybně i Česká republika. (jv)
4/2014
Západní Evropa odpady mění na energii,
Česko zůstává rájem skládek Polovinu odpadů vytřídit a recyklovat, druhou polovinu energeticky využít ve spalovnách. Takové jsou výsledky nejvyspělejších evropských zemí v oblasti nakládání s komunálním odpadem. Jak dokládají aktuální čísla evropského statistického úřadu Eurostat, v Německu, Švýcarsku, Rakousku stejně jako v regionu Beneluxu a v severní Evropě končí na skládkách méně než 5 % odpadu. Od 40 do 55 % objemu odpadu se v uvedených zemích daří materiálově využít, ze zbytku se vyrábí energie.
využití odpadu běžnou praxí. V zeleném Rakousku je v provozu 13 zařízení, která mohou ročně přeměnit na elektřinu a teplo 2,5 milionu tun odpadu, v Nizozemí 12 (7,2 mil. tun), v Dánsku 27 (3,3 mil. tun), ve Švýcarsku 30 (3,5 mil. tun) ve Švédsku 32 (5,2 mil. tun) a ve Francii dokonce 129 (12,9 mil. tun). V belgickém regionu Vlámsko, který je často dáván za vzor třídění a recyklace, je pro 6 milionů obyvatel vybudováno 13 zařízení pro energetické využití odpadů, která ročně přemění na energii 1,2 milionu tun komunálního odpadu. V Česku s 10 miliony obyvatel jsou nyní v provozu jen tři zařízení pro energetické využití odpadu: v Praze Malešicích, v Brně a v Liberci s celkovou kapacitou pouhých 630 000 tun. I kdyby tedy byla Česká republika stejně úspěšná v recyklaci jako Vlámsko, potřebovala by v přepočtu ročně energeticky využít přibližně 2 miliony tun komunálního odpadu, což je více než trojnásobek stávající kapacity.
Česko má, co se týká nakládání s odpady, ve srovnání se západem Evropy co dohánět. Více než polovina komunálního odpadu stále končí na skládkách. Podobná situace je i v ostatních státech bývalého východního bloku a také na jihu v Řecku, na Maltě či Kypru. Výsledkem jsou desítky neustále rostoucích hromad odpadů, jež hyzdí českou krajinu a obtěžují své okolí zápachem i všudypřítomnými poletujícími igelitovými pytlíky. Rozsah „skládkovacího byznysu“ je dobře patrný z Atlasu zařízení pro nakládání s odpady, který obsahuje šestadvacet skládek Česko patří mezi státy EU s nejnižším množstvím zbytkovénebezpečného odpadu, více než tři desítky skládek inertních, ho komunálního odpadu na hlavu. Problém českého odpadového převážně stavebních odpadů, a bezmála sto padesát skládek hospodářství tedy nespočívá ani tak v nízké úrovni recyklace, komunálních odpadů. i když i tady určitě existují rezervy, jako spíš ve skutečnosti, Ministerstvo životního prostředí chce skládkování znevýhodnit že skoro všechen zbytkový komunální odpad u nás končí na a navrhlo současný poplatek za skládkování 500 Kč/tunu postupně skládkách. Nadějí do budoucna je aktivní přístup současného zvyšovat každoročně o 100 korun až na hranici 1000 korun za vedení Ministerstva životního prostředí, které se snaží začít tunu. Vzhledem k tomu, že každý občan ČR průměrně vyhodí do léta zanedbávaný problém konečně řešit. Mimo jiné i proto, že popelnice 210 kg odpadu ročně, znamená to maximální zvýšení bez změn nebude Česká republika schopna dostát závazkům životních nákladů o přijatelných 21 korun na osobu a rok. Tedy vyplývajícím ze směrnice o skládkování, za což nám hrozí pokuty na rodinu za rok zhruba náklady srovnatelné s nákupem krabičky i zastavení čerpání peněz z fondů EU. cigaret. Přesto Česká asociace odpadového hospodářství, která sdružuje provozovatele skládek odpadu, neváhá hovořit o dramatických sociálních Nakládání se zbytkovým odpadem v Evropě v kg/osobu/rok dopadech. Navíc samozřejmě platí, že (Jedná se odpad po vytřídění; Pramen: Eurostat 2013) pokud budou občané odpad více třídit, mo450 hou celkové náklady i po zvýšení poplatku skládkování 400 za skládkování naopak klesnout. spalování energetické vyu�ití 350 Druhou stěžejní částí návrhu Ministerstva životního prostředí je úplný zákaz 300 skládkování směsného komunálního odpadu a dalších recyklovatelných a vyu250 žitelných odpadů od roku 2023. Je zjevné, 200 že i při maximální snaze o recyklaci bude potřeba zbytkový směsný komunální od150 pad po vytřídění materiálově využitelných 100 složek odklonit od skládkování a v souladu s hierarchií nakládání s odpady ho energe50 ticky využít. Vyspělé státy Evropy se tímto 0 způsobem chovají již dlouhá léta. Česko EU 15 BE AT DE NL SW CZ NO UK FI FR CH IT IR DK má navíc díky rozvinutému teplárenství nejlepší předpoklady energii z odpadu Státy EU používají při vykazování statistických dat různé definice komunálního maximálně zhodnotit a současně částeč- odpadu. Statistiky podílu recyklovaného odpadu jsou proto naprosto zavádějící a ke ně nahradit ubývající zásoby uhlí. srovnání jednotlivých zemí nejdou téměř použít. Státy EU si navíc k zelenému image Z jedné tuny odpadu lze vyrobit nezřídka pomáhají i jinými statistickými triky. Například Rakousko vykazovalo podle přibližně 330 kWh elektřiny a 6 GJ tepla Evropské agentury pro životní prostředí biologicky ošetřený výstup z mechanicko-bioa v západní Evropě je energetické logické úpravy odpadu jako kompostování, přestože končil na skládkách.
(mh)
4/2014
Palivo z odpadu – zbožná přání a realita
Energetické využití komunálního odpadu
²
² Výroba bioplynu
Kompostování
²
² ²
Výroba (bio)paliva
Vytřídění biologicky rozložitelné složky
²
²
Energetické využití
Komunální odpad
²
Mechanicko-biologická úprava
²
²
Energetické využití odpadů se v zásadě dělí na 2 způsoby: • přímé spálení zbytkového odpadu ve specializovaném zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO). V rámci ZEVO dochází za nejpřísnějších environmentálních požadavků k energetickému využití odpadu, kdy výstupem je energie ve formě tepla a elektřiny, • mechanicko-biologická úprava (MBÚ) zbytkového odpadu. V rámci MBÚ dochází k separaci (a obvykle peletizaci) vysoko výhřevných složek odpadu, čímž vzniká tzv. tuhé alternativní palivo (TAP). Toto palivo je teoreticky možné následně využít v teplárnách a elektrárnách či dalších spalovacích zařízeních (např. cementárnách). Zbylá nízko výhřevná složka odpadu se zpravidla skládkuje. Která z naznačených cest je ovšem ta pravá? Trvale udržitelný a ve vyspělých ekonomikách ověřený způsob energetického využití odpadu je cesta ZEVO, která může zaručit nejmenší celkové dopady na životní prostředí s maximální efektivitou využití získané energie. Zařízení MBÚ totiž znamenají jen mezičlánek v rámci odpadového řetězce – výstupy ve formě TAP musí být následně energeticky využity v jiném zdroji, což s sebou nese mnoho rizik a praktických problémů: • zdroj využívající TAP musí plnit emisní limity vycházející z evropské legislativy pro spalování odpadů, tyto zdroje navíc nemohou využít žádné přechodné režimy ze směrnice o průmyslových emisích, což znamená okamžitou aplikaci nejlepších dostupných technologií (BAT) k 1. 1. 2016 bez možnosti pozvolnější adaptace na nové požadavky. To pro existující provozy znamená enormní investice v horizontu, který není reálný z technického ani časového hlediska, • TAP se liší svým složení dle vstupního odpadu, TAP z homogenní průmyslové produkce může být vhodným doplňkem například při výrobě cementu, ale TAP ze zbytkového směsného komunálního odpadu s velmi proměnlivým složením je nebezpečný jak z hlediska dopadů do produkovaných emisí (na životní prostředí), výrobku (např. TAP z komunálního odpadu může negativně ovlivnit kvalitu vyráběného cementu), tak z hlediska provozu samotné spalovací technologie (často vysoký podíl chlóru znamená při vysokých spalovacích teplotách enormní chlorovou korozi, která dokáže „rozežrat“ teplosměnné plochy kotle v řádu měsíců), • spalování TAP není trvale udržitelný způsob energetického využití odpadů. Jelikož TAP nemůže být z provozních důvodů spalován samostatně, musí být dávkován do standardního paliva maximálně do 15 % podílu TAP. TAP se spoluspaluje většinou s uhlím, a tudíž technologie MBÚ není bez fosilních paliv udržitelná. Naopak ZEVO představuje provoz čistě bez fosilních paliv (s výjimkou najíždění/odstavování z provozu). ZEVO také představuje koncovou technologii využití odpadů, odpadá tak logistika související s převozem odpadu mezi MBÚ a energetickým zařízením na využití TAP.
Zastánci technologie MBÚ a spalování TAP často argumentují „dobrou praxí“ ze zahraničí, zejména z Itálie, kde je od února roku 2013 v platnosti vyhláška o palivech z odpadů. Tato vyhláška je však zcela mylně prezentována jako možný postup, jak vyjmout TAP (odpady) z odpadového režimu a dále je spalovat ve standardním režimu spalování paliv. Původní verze italské vyhlášky sice touto cestou směřovala, ale byla podrobena značné kritice Evropské komise a členských zemí a následně byla zásadně přepracována. Poslední platná verze vyhlášky vyjmutí TAP z odpadového režimu nenabízí a jednoznačně požaduje v případě spalování TAP dodržovat emisní limity, monitoring a další parametry provozu v souladu s požadavky odpadové legislativy a nepřináší tak žádnou změnu. To znamená, že TAP ze směsného komunálního odpadu musí být využito pouze ve specializovaném zařízení s odpovídajícím čištěním spalin, tedy fakticky v ZEVO. Možností spalování TAP z běžného komunálního odpadu (výstup z MBÚ) ovšem neustále argumentují provozovatelé skládek, kteří vidí v jeho produkci způsob jak si zachovat podíl na nakládání s odpady i v budoucím období. Legislativa a fakta však jasně hovoří proti využití TAP v teplárnách či elektrárnách. Využití v cementárnách je omezeno kapacitou daných zařízení.
²
Téma energetického využívání odpadů je v současné době často diskutováno jako jedna z možností, jak vylepšit odpadové hospodářství v ČR i v rámci přípravy Plánu odpadového hospodářství ČR pro další období. Zejména jako způsob využití zbytkového komunálního odpadu po vytřídění materiálově využitelných složek.
Pěstování energetických plodin
Jak ukazuje schéma, řada způsobů nakládání s komunálním odpadem ve skutečnosti končí jeho energetickým využitím. Přesto jsou veřejnosti často mylně prezentovány jako recyklace.
V případě využití TAP v ZEVO postrádá jeho produkce jakýkoli smysl, protože v ZEVO je možné využít přímo zbytkový komunální odpad bez další úpravy. MBÚ se pak stává zcela nesmyslným mezistupněm v nakládání s odpadem, který navíc vede k větší zátěži životního prostředí. Jednak z důvodu skládkování podsítné frakce, jednak kvůli větším nárokům na logistiku a další spotřebu energie na úpravu odpadu. (jv)
4/2014
Inventura odpadových pojmů a aktuální odpadové statistiky Odpady jsou produktem prakticky veškeré lidské činnosti. Vznikají při průmyslové i stavební činnosti, zemědělství, dopravě a při běžném životě. V poslední době se o nich hovoří stále více. Vyznáme se ale v odpadových pojmech? Z nedávné minulosti známe příklad, kdy až po televizním trapasu zjistila většina Čechů, že ta „ biomasa“, o které se pořád hovoří, je vlastně dřevo, kterým doma topí. Pojďme si udělat takovou malou pojmovou i statistickou inventuru u odpadů. V České republice se ročně vyprodukuje kolem 30 milionů tun všech odpadů. Nejvíce ho tvoří stavební a demoliční odpady, včetně vytěžené zeminy z kontaminovaných míst. Těchto odpadů je přes 17 milionů tun (57 %). Na druhé příčce je s 5,2 miliony tun (17 %) komunální odpad, jehož součástí je i náš domovní odpad. Odpadů ze zařízení na zpracování odpadu a z čistíren odpadních vod máme ročně 2,3 milionu tun (7,4 %). Odpady z elektráren, tepláren a závodních energetik, tedy z tepelných procesů, představují další 2 miliony tun (6,5 %). Přes 1,1 milionu tun (3,6 %) tvoří odpadní obaly a podobné. Jen těchto pět největších skupin odpadů dohromady dává skoro 28 milionů tun, tedy přes 90 % všech odpadů v ČR. Odpad je každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit a která přísluší do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze Zákona o odpadech. Zaměřme se podrobněji na komunální odpad. Do něho zařazujeme všechny odpady vznikající na území obce při činnosti domácností a podobné odpady od živnostníků, z průmyslu a z úřadů či obcí samotných, včetně složek z odděleného sběru, tedy třídění. Nejběžnějším příkladem komunálních odpadů je směsný komunální odpad. To je zbytkový a nevytříděný odpad (popelnice a kontejnery). Do komunálního odpadu patří dále vytříděné složky, jako sklo, papír, plasty, kovy a další, které se využívají k recyklaci (zvony a sběrné dvory). Ale patří sem i objemný odpad, například nábytek (sběrné dvory), odpad z udržování zeleně (kompostárny) a nebezpečné odpady (sběrné dvory). Způsoby nakládání s komunálními odpady v roce 2012
3% 21%
Třídění odpadu je činnost, při které se odpady třídí podle druhu. Recyklace je zpracování už vytříděných druhů odpadů. Kompostování je zpracování vytříděných biologicky rozložitelných odpadů. Třídění odpadu a recyklace či kompostování jsou odlišné věci, ale jsou navzájem propojené. Při nakládání s komunálním odpadem rozlišujeme čtyři skupiny odpadových toků, které se, jak je uvedeno výše, i vzájemně prolínají: SKO - směsný komunální odpad, BRKO - biologicky rozložitelný komunální odpad, MVO - materiálově využitelné složky komunálního odpadu (tzv. MVO4) a NO KO - nebezpečné složky komunálního odpadu. Do základních odpadových pojmů patří i pět základních způsobů nakládání s odpady: materiálové využití; energetické využití; kompostování a anaerobní digesce; skládkování a jiní uložení; spalování a jiné odstranění. Způsoby nakládání v podstatě odpovídají „Unijní“ pyramidě nakládání s dopadem. Jejím základem je prevence, tedy nevytvářet odpad vůbec. Pokud už ho vytvoříme, měli bychom hledat způsob jeho opětovného použití. Když i tuto možnost vyčerpáme, následuje třídění odpadu s jeho následnou recyklací či kompostováním, tedy materiálové využití odpadu. Odpad, který není možné využít materiálově, by měl být využit k výrobě elektřiny a tepla. Jedině dále materiálově a energeticky nevyužitelný odpad by měl být uložen na zabezpečené skládky. Při energetickém využití se odpad spaluje, ale zároveň se z uvolněné energie vyrábí teplo a elektřina v ZEVO – zařízeních pro energetické využití odpadu.
3% 21%
skládkování skládkování
energetické vyu�ití energetické vyu�ití
56%56% 20%
Jaké je vlastně složení komunálního odpadu? Polovina je materiálově využitelný odpad, 45 % je biologicky rozložitelný odpad, 57 % dnes tvoří směsný odpad a jen 8 % je zbytkový odpad. Zdá se vám nesmyslné, že je to dohromady 160 %? Záleží totiž na tom, co s odpadem uděláme. Papír a dřevo můžeme materiálově využít, kompostovat jako biologicky rozložitelný materiál nebo vyhodit do popelnice. Takže například list papíru můžeme započítat hned do tří toků, čímž se stane, že je výsledný součet vyšší než 100 %. Stejně tak může v popelnici skončit kuchyňský a zelený odpad jako směsný odpad nebo ho odvezeme do kompostárny. Podobné je to s vytříděným sklem, plasty a kovy, které jsou materiálově využitelným odpadem, ale v popelnici je to také směsný odpad.
20%
Pramen: Český statistický úřad
recyklace recyklace kompostování kompostování
Z již výše uvedených 5,2 milionu tun komunálního odpadu představuje odpad z domácností 3,23 milionu tun, tedy kolem 315 kg na osobu. Z toho průměrně 45 kg odpadu každý vytřídíme do zvonů nebo odvezeme do sběrných dvorů. Tomuto vytříděnému odpadu se také říká materiálově využitelný odpad. Každý Čech průměrně za rok vytřídí 10 kg skla, 10 kg plastů, 15 kg papíru, 5 kg kovů a 5 kg ostatního separovaného odpadu. (pk)
4/2014
Informace o nakládání
s komunálním odpadem
Zařízení pro energetické využití odpadu ZEVO
Základní informace z MŽP
http://www.odpadjeenergie.cz/ Web provozuje STEO. Projekt webu je podporován Ministerstvem průmyslu a obchodu, Svazem měst a obcí ČR a Asociací krajů ČR. Základní informace jsou členěny do kapitol: Výroba energie; Historie; Svět a ČR; Obce; Ochrana životního prostředí; MBÚ a jiné; Legislativa. http://www.steo.cz/ Oficiální stránky STEO - Sdružení provozovatelů technologií pro ekologické využívání odpadů v České republice. Nevládní organizace sdružuje právnické a fyzické osoby, které se zabývají nebo chtějí zabývat především energetickým využíváním odpadů. http://www.cewep.eu/ Oficiální stránky mezinárodní konfederace CEWEP - organizace, která zastupuje 340 zařízení na energetické využití odpadů v 16 zemích s celkovou roční kapacitou 47 milionů tun odpadů. Členové jsou zavázáni k dodržování vysokých environmentálních standardů. Webové stránky našich zařízení pro energetické využití odpadu Praha/Malešice:
http://www.vitejtenazemi.cz/cenia/ Multimediální ročenka životního prostředí. Provozovatelem je CENIA, česká informační agentura životního prostředí, která je příspěvkovou organizací Ministerstva životního prostředí. Projekt má rovněž podporu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Základní informace jsou rozděleny do kapitol: Obecně-přírodovědný pohled; Společensko-ekonomický pohled a Environmentální pohled. http://www.mzp.cz/cz/odpady_podrubrika Oficiální stránky Ministerstva životního prostředí s komplexními informacemi v kapitolách: Odpady; Předcházení vzniku odpadů; Komunální / Stavební a demoliční / Nebezpečné / Biologicky rozložitelné odpady; Kaly z ČOV; Přeshraniční přeprava odpadů; Plán odpadového hospodářství ČR; Rada pro odpadové hospodářství; Evidence a ohlašování; Zpětný odběr výrobků; Legislativa a metodické pokyny.
Efektivní třídění pro veřejnost
Populárně pro děti a školy
http://www.jaktridit.cz/ Populární stránky pro veřejnost o třídění odpadu provozované společností EKOKOM. Spousta zajímavých informací, rad, odpovědí. Členění kapitol: Třídění; Co se děje s odpadem; Foto a Video; Rady a tipy; Zajímavosti a Co je nového. http://www.ekokom.cz/ Oficiální stránky obalové společnosti EKO KOM, která byla založena v roce 1997 průmyslovými podniky vyrábějícími balené zboží. Tato nezisková společnost vytvořila a efektivně provozuje celorepublikový systém, který zajišťuje třídění, recyklaci a využití obalového odpadu na nejvyšší úrovni. http://www.trideniodpadu.cz/ Na odpady s humorem, s rozumem a s internetovým měsíčníkem Odpadlík. K zajímavým patří kapitoly: Triviality, Mýty a pověry, Upcyklace nebo Greenwashing o zeleném vymývání mozků. Stránky jsou provozovány a financovány ze soukromých zdrojů bez dotací. http://www.jihoceske-trideni.cz/ Informační stránky byly vytvořeny v rámci přípravy kampaně Jihočeského kraje za širší zapojení obyvatel a obcí do třídění odpadů a obalů. Lze zde nalézt informace o tom, jak třídit, kam s jednotlivými druhy odpadů, ale i řady užitečných informací pro obce a veřejnost.
http://www.ekostrazce.cz/ Multimediální web určený jako metodický portál pro učitele, žáky a studenty, který má motivovat k chování v souladu s životním prostředím. Cílem webu je přinést čtenáři poutavou formou informace o odpadovém hospodářství a přírodě. http://www.mistoprozivot.cz/ Tyto stránky jsou výukovým portálem pro venkovské školy spravované Občanským sdružením Místo pro život HON s vlastní kapitolou věnovanou odpadům a nakládání s nimi. http://www.tonda-obal.cz/ Stránky jsou součástí vzdělávacího programu EKO-KOM, který se zaměřuje na zvýšení povědomí o správném třídění a recyklaci odpadu. Třídění odpadu je dobrý návyk, který by měly děti získávat a osvojit si již od útlého věku.
O odpadech aktuálně každý den http://odpady.ihned.cz/ Zpravodajský web měsíčníku Odpady společnosti Economia, vydavatele Hospodářských novin a řady odborných časopisů. http://www.enviweb.cz/odpady Jeden z nejrozsáhlejších a nejsledovanějších informačních portálů pro životní prostředí v České republice provozovaný společností EnviWeb. http://www.ekolist.cz/ Ekolist.cz je nestranný internetový deník, jehož cílem je přinášet informace o přírodě a životním prostředí. Další zajímavé odkazy: http://www.kompostuj.cz/; http://www.komunalniodpad.eu/ http://www.ceho.cz/skladky-odpadu; http://www.isno.cz/; http://odpady.ihned.cz/;
http://www.enviweb.cz/odpady; http://www.ekolist.cz/.
(pk)
4/2014
Komín v České Skalici znovu rozkvetl Pokud budete do konce října projíždět kolem České Skalice na Náchodsku, nenechte si ujít pohled na rozkvetlý komín v areálu společnosti Agro CS. Nepřízeň počasí loni nedovolila surfiniím, aby svými květy zcela zahalily komín. Pro nebývalý zájem o rozkvetlý komín se společnost rozhodla v projektu i nadále pokračovat. I letošním cílem je spojit jednotlivé řady mezi sebou a vytvořit kompaktní závěs v celé délce komína. A proto došlo i k několika změnám. Místo loňských 19 řad s 250 truhlíky a 741 rostlinou surfinií převislých které pravidelnou zálivkou 1111 litrů zásobovalo 620 metrů hadic, si letošní útok na zápis do Guinnessový knihy rekordů společnost pojistila posílením všech parametrů. Od konce května už je na komíně ve 34 řadách srovnáno 355 truhlíků s 1065 surfiniemi. O pravidelnou zálivku 1597 litry se stará úctyhodných 1150 metrů kapacích hadic. Loňské pruhy světlé a tmavě růžové letos vystřídala růžová a bílá barva květů. Cestou do Babiččina údolí se vám tak naskýtá jedinečná a úchvatná podívaná, která nemá v Evropě obdoby.
Rorýsí věž v Jablonci je zatím opuštěná V první rorýsí hnízdní věži u nás, instalované vloni na podzim v Jablonci nad Nisou v areálu Základní školy Arbesova u vodní nádrže Mšeno, se zatím rorýsí hvízdot moc neozývá. Jak nám vysvětlil Ing. Kristián Habrda z odboru životního prostředí a ochrany přírody Krajského úřadu Libereckého kraje: „Rorýsi jsou u hnízdění poměrně konzervativní, staří ptáci neradi mění hnízdiště. Ve věži jsou zaznamenány pokusy o výstavbu hnízd, pravděpodobně se jedná o mladé ptáky, narozené v loňské sezoně. U těchto mladých ptáků se stává, že ve své první sezoně si jen zkoušejí postavit hnízdo, ale nezahnízdí. Zatím musíme být trpěliví.“
Hnízdní věž pro rorýse už má i Morava První rorýsí hnízdní věž už mají i na Moravě. Při rekonstrukci bývalého kravína v obci Velký Újezd na Olomoucku se majitelé rozhodovali, jak naložit s nepoužívanými sloupy elektrického vedení. Právě na ně pak umístili budku pro rorýse s celkem devíti hnízdními komorami. Další dvě budky se třemi komorami pak majitelé umístili přímo na budovu kravína i na blízkou restauraci. Ohrožení rorýsi tak získali ideální hnízdní možnosti. Hnízdní páry se zde stále vyskytují, rorýsi v létě loví nad areálem, kde jsou vodní plochy a byl zde i částečně zachován chov hospodářských zvířat, takže zůstala zajištěna velká nabídka hmyzí potravy.
Sokolům se na vysokých komínech daří V minulém roce vyvedli sokolové stěhovaví v 6 lokalitách s umělými hnízdy na komínech tucet mláďat. Letos už je hnízdních lokalit 9 a mladých sokolíků zatím ornitologové pozorovali 11. Ve třech lokalitách však ještě sledování pokračuje. V srpnu by měla získat už třetí hnízdo na komíně Praha a v jednání je i další umělé hnízdo opět v Praze. Takže příští rok by mohli sokolové hnízdit v metropoli už na čtyřech komínech, v Michli, Malešicích, Holešovicích a Třeboradicích. Letos se při premiéře zahnízdění na komíně spalovny v Praze Malešicích vyvedla hned 4 mláďata. Podobně úspěšně si vede sokolí pár i v Chemparku v Záluží u Litvínova, kde v posledních 3 letech vyvedl celkem 11 mláďat. (pk)
Na titulní webové stránce Teplárenského sdružení České republiky www.tscr.cz jsme pro vás připravili novou anketu.
Tentokráte nás zajímá vaše praktická odpověď na otázku:
Třídíte domovní odpad? Na výběr máte celkem 6 odpovědí: Ano – vždy vše důsledně třídím; Ano – ale jen některé odpady; Ano – ale jen někdy a něco; Ne – nevyplatí se mi to; Ne – nemá to žádný smysl; Ne – co hoří, spálím doma. Odpověď samozřejmě tentokráte v časopise 3T nehledejte, odpovídejte podle skutečného stavu ve vaší domácnosti. Pokud chcete byt přímo přesměrováni na titulní stránku TS ČR s hlasováním k anketě, klikněte na následující malý graf a pak stačí jen označit vybranou odpověď
Vyhodnocení minulé ankety na webu Teplárenského sdružení ČR Má stát podle vás dotovat zateplování budov? Na výběr jste měli pět odpovědí: ANO – jsou to dobře investované prostředky; ANO – ale jen do výše 25 % investice; ANO – ale jen u veřejných budov; ANO – ale jen současně s výměnou kotle na uhlí; NE – je to vyhazování peněz. Interpretovat výsledky ankety lze rozdílně podle úhlu pohledu hodnotitele. Pro někoho je směrodatné, že více než dvě pětiny respondentů (41 %) považuje státní podporu zateplování za vyhazování peněz. Pro jiné může být přednější, že skoro tři pětiny (59 %) hlasujících se vyjádřily ve prospěch státní podpory zateplování. Z těch, podle kterých je státní podpora zateplování smysluplná, si jich plné dvě třetiny (66 %) myslí, že jsou to dobře investované prostředky. Necelá pětina hlasujících (19 %) by však podporu omezila na maximálně 25 % investice do zateplování a pro každého osmého (12 %) je přijatelná podpora zateplování především u veřejných budov – úřadů, kulturních a sportovních zařízení, škol, nemocnic, kasáren a podobně. Tedy u objektů, kde je jejich provoz hrazen ze státního rozpočtu z daní nás všech. Pouze dva hlasující by podmínili státní podporu zateplování zároveň výměnou kotle na uhlí.
38%
42% 42%
38%
ANO - jsou to dobøe investované prostøedky ANO - jsou to dobøe ANO - ale jen investované prostøedky
do výše 25 % investice
ANO - ale jen do výše 25 % investice ANO - ale jen ANO - ale jen u veøejných veøejných budov
u budov
ANO - ale jen souèasnì ANO - ale jen souèasnì s výmìnou kotle na uhlíkotle na uhlí s výmìnou
7% 2%
11% 7% 11%
NE - je to vyhazování NE - je to vyhazování penìz
penìz
2%
ANKETA . ANKETA . ANKETA
