2013 ZÁBAVNĚ NAUČNÝ A PROPAGAČNÍ ČASOPIS O ČESKÝCH HORÁCH. O Horské službě. Jetík nás láká do hor. Jetík nám radí

4/2013 ZÁBAVNĚ NAUČNÝ A PROPAGAČNÍ ČASOPIS O ČESKÝCH HORÁCH

O Horské službě

Jetík nás láká do hor Jetík nám radí aví b s á n k Jetí

2

O HORSKÉ SLUŽBĚ

ÚVODNÍ SLOVO Mladí milovníci hor, Česká republika se nemůže chlubit horskými velikány ani desítky kilometrů dlouhými sjezdovkami, přesto mají české hory v zimě co nabídnout. Můžete si vybrat z více než 200 lyžařských areálů a areálků, v nichž je vám k dispozici na 450 kilometrů upravovaných sjezdovek. A doslova ráj představují naše hory pro běžkaře. Protkány jsou zhruba 300 běžeckými tratěmi s více než 3000 kilometrů strojově upravovaných běžeckých stop různé obtížnosti. Když se po nich vydáte na cestu do přírody, můžete se stoprocentně spolehnout na důkladné turistické značení, které nemá ve světě obdoby. Jsem velký vyznavač bílého sportu, ale na sportování mi nezbývá moc času. Přesto si každou zimu najdu pár chvil, abych oprášil běžky a vydal se na projížďku bílou stopou. Z titulu své profese se pochopitelně soustředím nejen na krásnou českou krajinu, ale také na služby a ubytovací zařízení, které jsou pro turistický ruch jedním z klíčových faktorů. Jsem rád, že se servis poskytovatelů služeb rok od roku zlepšuje. Také samotné skiareály se modernizují, sdružují se do větších celků, aby mohly příznivcům zimních sportů nabídnout na jeden skipas co nejvíce možností. Nedílnou součástí sportovních zimních aktivit je bezpečnost, zejména bezpečnost vašich dětí. Proto kolegové z Horské služby České republiky přicházejí s projektem „Jetík“ zaměřeným na dodržování základních pravidel bezpečného sportování na horách. Před nadcházející zimní sezonou vám přeji, abyste na sněhu prožili hodně nezapomenutelných sportovních zážitků a  pro snadnější hledání tipů na výlety vám doporučuji navštívit stránky portálu www.kudyznudy.cz, kde najdete spoustu originálních nabídek k trávení aktivního volného času. Rostislav Vondruška generální ředitel ČCCR – CzechTourism

POSLÁNÍ A ÚKOLY

Horská služba ČR při výkonu své činnosti zejména • Organizuje a provádí záchranné a pátrací akce v horském terénu. • Poskytuje první pomoc a zajišťuje transport zraněných. • Vytváří podmínky pro bezpečnost návštěvníků hor. • Zajišťuje provoz záchranných a ohlašovacích stanic HS. • Provádí instalaci a údržbu výstražných a informačních zařízení. • Spolupracuje při vydávání a rozšiřování preventivně bezpečnostních materiálů. • Informuje veřejnost o povětrnostních a sněhových podmínkách na horách a opatřeních HS k zajištění bezpečnosti na horách. • Spolupracuje s orgány veřejné správy, zejména ochrany přírody a životního prostředí. • Sleduje úrazovost a  provádí rozbor příčin nehod na horách, navrhuje a  doporučuje opatření k snížení jejich počtu. • Provádí hlídkovou činnost na hřebenech, sjezdových tratích, pohotovostní službu na stanicích a v domech HS.

JETÍK ČÍSLO 4/2013 Šéfredaktor: Michal Bulička Redakční rada: Jiří Brožek, Lukáš Vokatý, Karel Macas Odborný manažer projektu: Lukáš Vokatý Hlavní manažer projektu: Jiří Brožek Na čísle dále spolupracovali: Michal Klimeš, Jan Doubek, Marek Formánek, Jaroslav Sembdner, Ladislav Bedeč, Alena Tondrová, Eva Šťastná, Tomáš Kraus, Jiří Čech, Barbora Haušková, Renata VanVleet, Zuzana Mullerová, Dagmar Janovská, Petr Židlický, Kateřina Vlášková, Mirka Chaloupská, Tomáš Marinyok, Jana Berková, Vítek Ludvík. Ilustrace: Karel Macas Neoznačené foto: archív HS ČR Jazyková korektura: Jiří Havelka Grafický návrh, sazba a zlom: Studio Antoníček Tisk: Wendy s.r.o. Mělník Internetová verze: www.jetik.info – v PDF ke stažení Vydává: Horská služba ČR o.p.s., 543 51 Špindlerův Mlýn 260, IČ 27467759. Registrováno pod evidenčím číslem MK ČR E 21059. Neprodejné. Projekt „S Jetíkem po českých horách“ je spolufinancován z prostředků Evropské unie, Evropského fondu pro regionální rozvoj.

• Provádí lavinová pozorování. • Připravuje a školí své profesionální i dobrovolné členy a čekatele. • Spolupracuje s ostatními záchrannými organizacemi doma i v zahraničí.

www.kudyznudy.cz

www.jetik.info

3

STATISTIKA ZÁSAHŮ HS Přinášíme vám přehled zimní činnosti Horské služby formou strohé statistiky. Zimní období minulé zimy 2012–13, tedy přesněji čas od začátku prosince do konce dubna, přinesl celkem 6643 zásahů, což je zhruba 4x více, než během léta. Výrazně nejvyšší počet úrazů, více než polovinu, mají na svědomí lyžaři, a  to především sjezdaři (více než polovinu!), kteří své kolegy na běžkách předčili zhruba desetinásobně. Druhou pozici „obsadili“ snowboardisté. Není proto divu, že se HS angažuje v propagaci 10 FIS pravidel bezpečného pohybu na sjezdovkách i běžkách. V tabulce přehledně uvidíte, při jakých aktivitách i  jaká zranění si návštěvníci hor během roku přivodili. Podle součtu zásahů v  jednotlivých pohořích je zřejmé, že nejčastěji jsme ošetřovali zraněné v  nejnavštěvovanějších Krkonoších, které této statistice dlouhodobě vévodí. Nejpádnějším důvodem je vysoký počet a na české poměry i  velikost tamějších lyžařských středisek. Velmi znepokojivý je počet mrtvých. Během zimy zahynulo 16 lidí. Michal Klimeš náčelník HS Jeseníky

Statistika podle typu zranění

pěší turistika odvoz HS

11 % 3% 10 %

33 %

poranění kloubu

jiné poranění

zlomenina

rána

zhmoždění

bezvědomí

součet

Šumava

Orlické hory

Krušné hory

Krkonoše

22 %

Jeseníky

Činnost při nehodě

Beskydy

21 %

Jizerské hory

ZÁSAHY DLE OBLASTÍ (ZA OBDOBÍ OD 01. 12. 2012 DO 30. 04. 2013)

50

24

18

64

16

16

22

210

1

0

0

4

0

0

0

5 3705

lyžování sjezdové

293

472

394

1377

438

391

340

lyžování běžecké

27

74

68

90

27

61

34

381

snowboarding

94

204

180

524

187

218

167

1574

skialpinismus

3

4

0

5

0

0

0

12

přepravní zařízení

8

7

7

10

31

6

0

69

saně, boby

0

4

1

33

3

0

0

41

paragliding

0

0

0

0

1

0

0

1

horolezectví

1

0

0

0

0

0

0

1

54

83

50

170

58

100

115

630

jiné

0

0

0

0

0

0

1

1

SOUČET ZRANĚNÍ

cyklistika

531

872

718

2277

761

792

679

6630

POČET ZÁSAHŮ CELKEM

529

884

729

2297

731

793

680

6643

4

O HORSKÉ SLUŽBĚ

LAVINOVÉ NEBEZPEČÍ Co je to lavinová prevence? Činnost, jejímž cílem je informovat lidi o nebezpečí pádu lavin a poradit jim, jak se lavinám vyhnout. Lavina je masa sněhu, která se může dát do pohybu na strmém svahu. Utržení laviny většinou způsobí svým pohybem lyžaři nebo snowboardisté, ale někdy může být samovolné, spontánní.

o  aktuálním lavinovém nebezpečí (hodnotí se stupni 1 až 5) a také jim dlouhodobě poskytovat rady, tipy a pokyny, jak se vyhnout lavině. Získání povědomí o lavinách a znalost základních opatření, jak se jim vyhnout, je hlavním cílem prevence.

Co dělá lavinový preventista

Laviny jsou velmi nebezpečné, a  když už spadnou, znamenají pro lidi, které zasáhnou, ohrožení života. Proto je potřeba jejich nebezpečí vnímat a  nepodceňovat. Laviny ve většině českých hor nehrozí, výjimkou jsou Krkonoše a  Jeseníky, ovšem nešťastnou náhodou zasahovali členové HS v posledních letech při tragických nehodách v  Beskydech a  Krušných horách. Právě v  Krkonoších a  Jeseníkách pracují někteří členové HS jako lavinoví preventisté. Jejich posláním je informovat návštěvníky hor

Nejvíce práce začíná s  příchodem sněhové pokrývky do hor. Nutností je každodenní pozorování počasí na hřebenech i  v údolí: teplota vzduchu, oblačnost, směr a rychlost větru, množství a  skupenství srážek za 24 hodin, celková výška sněhové pokrývky, vlhkost vzduchu a sluneční svit. Nutností je i neustálé sledování předpovědi počasí. Každý den ráno se aktualizují lavinové stránky na webu Horské služby. Zadává se aktuální počasí z Luční boudy, stupeň lavinového nebezpečí pro ten den a pro jednotlivá údolí, prognóza lavinového nebezpečí pro dny následující a  doplňující komentář k lavinové situaci. Vše konzultujeme i s kolegy z Polska.

Měření v terénu Alespoň dvakrát za týden sondujeme sněhovou situaci přímo v  terénu. Podle aktuálního stavu se měření provádí na různě orientovaných svazích. Při výběru místa měření se řídíme samozřejmě i  aktuálním stupněm lavinového nebezpečí, abychom nevstupovali na neohroženější místa. Zkoumáme vždy celý profil sněhové pokrývky. To znamená, že lopatou vykopeme jámu od

povrchu sněhu až na trávu. Sníh je uložený ve vrstvách, které mají různé vlastnosti. Sledujeme tvrdost jednotlivých vrstev, druhy sněhu, velikost krystalů, vlhkost a teplotu sněhu, a to každých 10 cm.

Posouzení stability sněhu Součástí měření sněhového profilu jsou i  metody posuzování stability sněhové pokrývky. To znamená, že zkoušíme, při jakém zatížení se může uvolnit sněhový blok, a z toho podle stanovených postupů odvozujeme stupeň nebezpečí. Nejobsáhlejší metodou je klouzavý blok, dále využíváme jednoduchý či rozšířený kompresní test nebo kladivovou sondu.Informace z měření a testování v terénu se zadávají do speciálního počítačového programu a výsledek je možné sledovat na webu HS ČR na počítači nebo v mobilu. Práce v  terénu zahrnují také pozorování spadlých lavin. Každoročně se po skončení zimní sezóny vypracovává podrobná statistika pádů lavin na české straně Krkonoš.

Kurzy a přednášky Nedílnou součástí práce lavinového preventisty je komunikace s médii, školení nováčků na kurzech Horské služby, školení stávajících členů HS jednak formou přednášek, a  jednak také prověřovacích cvičení přímo v lavinových katastrech. Lavinová prevence HS spolu s  kynologickou brigádou HS pořádá každoročně tři lavinové kurzy. Jeden s mezinárodní účastí v  Krkonoších, další pro potřeby vlastní kynologické brigády v Jeseníkách nebo Krkonoších a  poslední pro lavinové preventisty v  pohořích s  lavinovou aktivitou, jak v  ČR, tak v zahraničí. Jan Doubek, lavinový preventista HS Krkonoše

www.jetik.info

TRANSPORT ZRANĚNÝCH PO SNĚHU Při pohledu na statistiky zimních úrazů (podrobněji na str. 3) je jasné, že nejvíce zimních úrazů se přihodí na sjezdovkách. Svoz raněných je tedy denním chlebem záchranářů HS. Jaké svozné prostředky používají?

svozu. Pohyb, který dělá vodič, kopíruje záchranář jedoucí vzadu. Vodič nesmí dělat krátké oblouky, rychlé změny postavení lyží při sesouvání nebo jiný neočekávaný nebo rychlejší pohyb, neboť záchranář vzadu by nemusel stihnout včas zareagovat a  mohlo by dojít ke kolizi a ohrožení pacienta. Při dodržení těchto základních pravidel nehrozí žádné nebezpečí. K člunu Akia je dodáván jednoduchý a lehký podvozek, na který je možné rychle a  snadno saně fixovat, připojit za skútr, a takto svážet zraněné.

Saně Fjellpulken

Foto: Marek Formánek

Kanadské saně Tradiční, a zřejmě vývojově nejstarší, osvědčený svozný prostředek, používaný jak na upravených sjezdových tratích, tak i ve volném terénu. Kanadské saně jsou určeny pro svoz jedním zachráncem. V přední části jsou saně pro lepší skluz zdvižené a tamtéž jsou připevněné vodící ojky s  popruhy. Na bocích jsou postranní lišty asi 5 cm vysoké, které při transportu zabraňují pohybu pacienta do stran. K zadní části můžeme připevnit smyčku z lana minimální délky 5 m pro případné přibrzďování druhým zachráncem. K brzdění je možné použít tzv. podmet, který je k saním dodáván výrobcem, a záchranář tak není vázán na asistenci kolegy. Pacient se na kanadských saních transportuje zabalen ve svozné dece, která bývá doplněna vakuovou matrací, a poté se k saním fixuje pomocí popruhů. Saně se používají při pátracích nebo záchranných akcích, kdy není možné použít motorové prostředky. V  tomto případě se k manipulaci používá statické lano, které se po provázání saněmi naváže k úvazku buď jediného záchranáře nebo celého družstva.

člun), a proto je technicky náročnější transportovat pacienta s podezřením na zranění páteře. Pacient bývá chráněn a přepravován jednak svoznou dekou a  jednak vakuovou matrací. Na každé straně člunu je po jednom páru vodicích ojek. Jelikož je člun Akia určen výhradně pro použití dvěma zachránci, je nutná jejich souhra. Základním pravidlem je, že vpředu je méně zdatný lyžař – vodič. Ten je zodpovědný za volbu trasy, rychlost a  techniku

Člun Akia (Tyromont) Člun Akia je svozný prostředek určený výhradně pro použití dvěma zachránci. Na každém konci je prohnutý (od toho název

Foto: Marek Formánek

Svozný prostředek tradičního norského výrobce. Stejně jako člun Akia je určen pro svoz dvěma záchranáři. Na rozdíl od člunu umožňuje Fjellpulken kompletní zakrytí pacienta. Základ je tvořen vaničkou – člunem z  lehké hliníkové slitiny, na který je přinýtována laminátová nástavba, a na ní je pomocí zdrhovadla připevněn kryt z  odolné tkaniny Cordura se slídovým okénkem. Podlaha je polstrovaná a  po celé délce je pět fixních popruhů, které zajišťují dostatečné ukotvení pacienta. Ten je svážen ve svozné dece, která je kombinovaná s vakuovou matrací. Technika svozu pacienta těmito saněmi se v zásadě neliší od techniky svozu člunem Akia. Pouze brzdění je u saní Fjellpulken usnadněno brzdnými hroty na zadních ojkách. Michal Klimeš, náčelník HS Jeseníky

5

6

BESKYDY – TIPY NA RODINNÉ VÝLETY

VÝSTUP NA GÍROVOU POPIS MÍSTA: Vrchol Gírová (839 m n. m.) se nachází v Těšínských Beskydech. Z vrcholu se nabízí nádherný pohled na panorama okolní přírody. Na své si přijdou jak pěší turisté, tak i běžkaři. Charakteristika a náročnost túry: Trasa vede nenáročným terénem, mírným stoupáním až k  chatě Gírová. Od chaty vystoupáme prudkým svahem k vrcholu. Zajímavosti: Rozsedlinové jeskyně Čertovy mlýny. Leží na jižním svahu asi 150 metrů pod vrcholem, nad turistickou chatou. Podle legend se zde skrývali zbojníci nebo sloužily skály čertům, kteří tady hodlali ve svých kamenných mlýnech „mlít“ neposlušné lidstvo. Pravidelně zde také přistávaly čarodějnice. Co je zajímavé pro děti: V Mostech u Jablunkova je bobová dráha (v provozu celoročně) a lyžařský trenažér. Cestou k  cíli nevynechejte: Gorolské turistické informační centrum – je umístěno ve stylové dřevěnici v  Mostech u  Jablunkova. Pořádáním nejrůznějších kulturních a  společenských akcí se podílí na propagaci svébytné gorolské kultury a folkloru. V obchůdku regionálních produktů jsou k dostání nebo objednání kožené pásy, krbce a  opasky, vyřezávané dřevěné sošky, tradiční keramické předměty, obrazy, drátkované výrobky, produkty z medu a řada dalších suvenýrů.

DOPRAVA A SLUŽBY Dostupnost autem, parkování: Příjezd od Třince: z  mezinárodní silnice E  75 odbočte dle ukazatelů

SKI AREÁL BÍLÁ POPIS MÍSTA: Lyžařský a běžecký areál SKI Bílá se nachází v údolí řeky Bílá Ostravice. Nabízí řadu běžeckých a sjezdových tratí různých délek a obtížností. Všechny trasy jsou strojově upravovány, sjezdovky uměle zasněžovány a některé z nich vybaveny umělým osvětlením. Součástí areálu je také Snowpark, ledová plocha s  mantinely, lezecká ledová stěna a  dětský lyžařský park SUN OUTDOOR, který je nejmodernějším a nejvybavenějším výukovým hřištěm na Moravě. Zajímavosti: Zvířecí obora s muflony a jeleny, dřevěný kostel sv. Bedřicha z 19. století, arcibiskupský lovecký zámeček z r. 1906, odkud se můžete vydat cca 1,5 km vzdálenému k sirovodíkovému pramenu Smradlava. Proč navštívit právě Bílou: Báječná nabídka pro rodiny s dětmi – rodiče lyžují, děti se baví a  učí lyžařským dovednostem pod dohledem zkušených instruktorů v dětském lyžařském parku! Park nabízí dva pojízdné koberce i  pro ty úplně nejmenší, pomičku a  provazový vlek, kolotoč na sněhu Rotondo, trampolínu, houpačky, domeček, pohádkové i  zvířecí postavičky a  podjezdy. Dětský lyžařský park nabízí výuku běžeckého a  sjezdového lyžování dětí od 2 let, ale i dospělých. Jedná se o nejbezpečnější místo pro všechny, kteří se zimními sporty začínají! Další výhodou je parkování přímo u dětského lyžařského parku.

na Mosty u Jablunkova. Možnost parkování u hotelu Grůň nebo v centru obce. Dostupnost veřejnou dopravou: V obci se nachází jak vlaková, tak i autobusová zastávka. Možnosti občerstvení a  noclehu: Hotel Grůň – www.hotelgrun.cz, Horská chata Studeničné – www. chatastudenicne.cz, Horská chata Gírová – www. chatagirova.cz.

O TÚŘE Časová náročnost: cca 2  h na vrchol, 1,5  h zpět, celkem 3,5 h–4 h Převýšení: 349 m Popis túry: Zpočátku se jde asfaltovou cestou, poté strojově upravenou běžkařskou trasou, dále lesními cestami, k samotnému vrcholu už vás dovede pěšina. Trasa vede mimo jiné po podhorských loukách, odkud se nabízejí krásné výhledy na horský masív Těšínských Beskyd. Trasa je částečně vyznačená dřevěnými kolíky s  barevným terčíkem a  obrázkem lyžaře. Část trasy je pravidelně upravována rolbou a sněžným skútrem jak pro klasickou, tak i pro volnou techniku. Kudy kam: Od železniční stanice Mosty u Jablunkova po červeně značené trase KČT směrem do centra obce, u Hotelu Beskyd odbočíme doprava, stále sledujeme červenou značku KČT. Za hotelem Grůň odbočíme doprava na značenou lyžařskou magistrálu, která nás zavede na chatu Studeničné (modře značená trasa KČT), dále po červené přes rozcestí Široký dojdeme k  turistické chatě Gírová. Zde od-

bočíme doleva a  vyšlapaným chodníčkem zdoláme samotný vrchol Gírové. Mapy: MORAVSKOSLEZSKÉ BESKYDY – mapa KČT č. 96 Dosažitelnost na kole: Od železniční stanice v Mostech u Jablunkova se vydáme směrem na Šance. Po kilometru jízdy odbočíme doleva a po modře značené trase vystoupáme na rozcestí Jablunkovský průsmyk. Držíme se stále modré značky, která nás dovede na rozcestí Studeničný. Zde se napojíme na výše zmiňovanou červenou turistickou trasu KČT. Samotný vrchol Gírové se vám na bicyklu nejspíše nepodaří pokořit, od chaty Gírové tam můžete vystoupat pěšky.

INFORMAČNÍ KANCELÁŘ: Gorolské turistické informační centrum, +420 558341 586, www.gotic.cz. Inspirace a informace na webu: www.tesinskeslezsko.cz, www.gotic.cz.

DOPRAVA A SLUŽBY Dostupnost autem, parkování: Příjezd je možný z Frýdku-Místku po silnici 1. třídy č. 56 vedoucí směrem na Slovensko nebo z Rožnova pod Radhoštěm po silnici 1. třídy č. 35 napojující se na silnici č. 56. Přímo na tuto silnici navazují parkoviště areálu s kapacitou 650 vozidel. Dostupnost veřejnou dopravou: autobus a ski bus Možnosti občerstvení: Občerstvení je možné ve Ski areálu v bufetech nebo v hotelu Pokrok. Na trase je možnost občerstvení v  Bílé-Mezivodí v  penzionu Ledovec nebo v hotelu Ondrášův dvůr. Noclehy: Přímo v  obci Bílá se ubytujete v  hotelu Pokrok, který má hotelové pokoje, ale i dvě budovy s pokoji se základním jednoduchým sportovním vybavením. Dále je možné ubytovat se v horské chatě Bílá či v  soukromí. Další možnost ubytování je ve 2 km vzdáleném hotelu Ondrášův dvůr.

O TÚŘE Charakteristika a  náročnost túry: Pro začínající děti je připravena lyžařská škola s  nabídkou výuky běžeckého i  sjezdového lyžování. Po prvních zdárných krůčcích na běžkách pak můžou děti vyzkoušet naučené dovednosti na běžecké stopě dlouhé 2 km v bezprostřední blízkosti areálu. Ti odvážnější si můžou vyzkoušet i večerní běžkování, nebojte se, nezabloudíte, stopa je osvětlená. Kudy kam: Zdatnější děti mohou spolu s rodiči běžkovat na trase č. 2 (modrý okruh), který vede z parkoviště na Bílé kolem osady Žarovjanka do sedla pod

Javořinou. Pro usnadnění výstupu do sedla pod Javořinou využijte lyžařský vlek „D“. Vydejte se úbočím kopce Javořina k osadě Javořina a přes Kozí Hřbety, kde má trasa možnost vrácení se zpět na Bílou. Z Kozích Hřbetů trasa pokračuje dále po úbočí kopce Rožnovský vrch k  rekreačnímu středisku Ondrášův Dvůr na Mezivodí. Odtud se trasa vrací po opačné straně údolí, podél Salajského potoka a úbočím kopců Kyčera a Klín k údolí Smradlavé, Zámečku a zpět na parkoviště na Bílé. Délka trasy je 19,8 km.

INFORMAČNÍ KANCELÁŘ Beskydské informační centrum Frýdlant nad Ostravicí, tel. 558 676 909, www.beskydy.com, www.beskydyportal.cz. Lyžařský a  běžecký areál Bílá www.skibila.cz, Dětský zábavný park a lyžařská škola www.sunoutdoor.cz.

JESENÍKY – TIPY NA RODINNÉ VÝLETY

REJVÍZ POPIS MÍSTA: Unikátní oblast největšího vrchovištního rašeliniště na Moravě a  ve Slezsku poskytuje četné trasy kolem Malého mechového jezírka, ale i kolem zříceniny Koberštejn. Zajímavosti: Národní přírodní rezervace Rejvíz se nachází v severovýchodní části Jeseníků, mezi městy Jeseníkem a Zlatými Horami. Tato část krajiny je naprosto odlišná od okolní krajiny specifickou flórou i  faunou. Veřejnosti jsou nejatraktivnější místa zpřístupněna naučnou stezkou až k Velkému mechovému jezírku. Podle jedné z jesenických pověstí tu našel smrt nenasytný hledač pokladů. Vy zde naleznete přesvědčivý důkaz, jak mocná a nádherná je příroda. Tajemné rašeliniště skrývá ještě druhé jezírko, které však není veřejnosti přístupné. Naučná stezka začíná u penzionu Rejvíz, který je známý vyřezávanými židlemi s postavami rejvízských usedlíků. Co je zajímavé pro děti: Přímo na Rejvízu se nachází tkalcovská expozice. Atmosféra staré chalupy napovídá hodně o  historii místních samot, která je na Rejvízu umocněna starými bájemi o mechových jezírkách a  skřítcích, o  pyšném městě Hunohradu. Kdo by bez povšimnutí prošel kolem, když se možná teprve tady může dozvědět, co to znamená „mít všechno v  cajku“, co to je prošlup, nitěnky, brdo, člunek, osnova. Návštěvníci zde vidí, jak namáhavé bylo tkalcovské řemeslo nebo jak se spřádala na kolovratu ovčí vlna. Cestou k cíli nevynechejte: Krásný výhled na Jeseníky nabízí hradní zřícenina Koberštejna, tyčící se

nad rezervací Rejvíz. Tajemné torzo ční k obloze na Zámecké hoře. Podle jesenických pověstí a  zkazek ještě počátkem 17. století obývala pusté hradní zdi banda loupežníků a hrdlořezů, která řádila v širokém okolí.

DOPRAVA A SLUŽBY Dostupnost autem, parkování: Z Jeseníku na Rejvíz, zde se nachází parkoviště. Dostupnost veřejnou dopravou: Pravidelné přímé autobusové spoje jezdí z  Jeseníku na Rejvíz a  do Zlatých Hor. Možnosti občerstvení: Na Rejvízu se nachází restaurace s legendárními vyřezávanými židlemi zpodobňujícími zdejší obyvatele. Ve Zlatých Horách lze ochutnat speciality Jeseníků v  hotelu Praděd Thamm. Noclehy: Hotel Praděd Thamm, Chata Rejvíz a jiné chaty a  chalupy ve Zlatých Hornách, Horním Údolí i na Rejvízu.

O TÚŘE Charakteristika a náročnost túry: Středně náročná túra vhodná pro děti jak v létě, tak v zimě po udržované běžecké trase. Časová náročnost: okruh dlouhý 9,5 kilometrů, zhruba na 2 až 3 hodiny. Převýšení: zhruba 100 metrů Popis túry: Túra vede nejkrásnějšími partiemi ojedinělého chráněného místa, kolem Velkého a Malého mechového jezírka. Kudy kam: Okruh: osada Starý Rejvíz – Nad Horním Údolím – pod zříceninou hradu Koberštejna – mosty přes Černou Opavu – Ke Kazatelnám – Bublavý

pramen, z jehož dna probublávají vzduchové bubliny. Cesta se napojuje na naučnou stezku Rejvíz. Mapy a knižní průvodce: KČT č. 54 RYCHLEBSKÉ HORY A LÁZNĚ JESENÍK, Shocart č. 58 BRUNTÁLSKO, KRNOVSKO, OSOBLAŽSKO, obě 1:50 000.

INFORMAČNÍ KANCELÁŘ Městské informační centrum, Bezručova 144, 79376 Zlaté Hory, telefon: 584 425 397, e-mail: [email protected], web: /www.zlatehory.cz Inspirace a informace na webu: www.navstivtejeseniky.cz/zimni-sporty/bezecke-lyzovani

ČERVENOHORSKÉ SEDLO – VŘESOVÁ STUDÁNKA POPIS MÍSTA: Červenohorské sedlo je důležitý turistický uzel. Dělí hřeben Hrubého Jeseníku na Keprnickou hornatinu a  Pradědskou hornatinu. Díky centrální poloze a  dobré dopravní dostupnosti představuje výchozí bod pro řadu udržovaných běžeckých tras. Jedno z mála území, které svou polohou více než nad 1000 metrů nad mořem umožní milovníkům bílé stopy v  zimních měsících tento sport vykonávat od poloviny prosince až do konce března. Trasy se odtud rozbíhají na obě strany Hrubého Jeseníku, nejvyhledávanější směr je Velký Klínovec, Švýcárna a oblast okolí Praděda. Další významný směr představuje cesta na Vřesovou studánku. Zajímavosti: Vřesová studánka se nachází v  nadmořské výšce 1313 m. Dříve zde stála také horská chata, dnes zde ze staveb uvidíte již jen kapličku nad pramenem Vřesové studánky, kde podle pověsti vytéká zázračná voda, která vyléčila zdejšímu lesníkovi oční neduh. Podle jiné pověsti objevil Vřesovou studánku lovec, který v těchto místech pronásledoval zraněného jelena. Jelen, když se napil vody ze studánky, se uzdravil a zmizel lovci z očí. Později prý se sám lovec vyléčil z  těžké nemoci pomocí vody z  pramene Vřesové studánky. Jako projev díků zde pak na sloup zavěsil obraz a Vřesová studánka se stala poutním místem. Cestou k  cíli nevynechejte: Trasa nabízí výhledy

do podhůří Jeseníků i na vrcholové partie hor, včetně dominantního Pradědu.

DOPRAVA A SLUŽBY Dostupnost autem, parkování: Ze Šumperka i  z Jeseníku po silnici I. třídy. Ve výchozím Červenohorském sedle se nachází placené hlídané parkoviště s dostatečnou kapacitou. Dostupnost veřejnou dopravou: Na Červenohorské sedlo se lze dostat pravidelnými autobusovými spoji. Zastávka je umístěná přímo pár desítek metrů od začátku lyžařských běžeckých tras. Možnosti občerstvení: Bufet a hotelová restaurace jsou v těsné blízkosti parkoviště i autobusové zastávky. Noclehy: Chata H&D Červenohorské sedlo, Hotel Červenohorské sedlo

O TÚŘE Charakteristika a  náročnost túry: Středně náročná túra vhodná pro děti po udržované běžecké trase. V první polovině trasy místy prudší stoupání. Pozor při sjezdu, zejména pokud je stopa zledovatělá. Časová náročnost: celkem 8 kilometrů, asi 1,5–3 h, podle zdatnosti dětí. Převýšení: 300 m. Popis túry: Túra nabízí výhledy do podhůří Jeseníků i na vrcholové partie.

Kudy kam: Z  parkoviště na Červenohorkém sedle směrem na Vřesovou studánku a zpět. Mapy a  knižní průvodce: Hrubý Jeseník (KČT č.   55), Jeseníky – Praděd, Kralický Sněžník (Shocart č. 58) vše 1:50 000.

INFORMAČNÍ KANCELÁŘ IC, Domašov 4, 79085 Bělá pod Pradědem, telefon: 584 452 834, e-mail: [email protected], web: www.bela.cz Inspirace a  informace na webu: www.navstivtejeseniky.cz/zimni-sporty/bezecke-lyzovani

7

8

ORLICKÉ HORY – TIPY NA RODINNÉ VÝLETY

VELKÁ DEŠTNÁ NA BĚŽKÁCH POPIS MÍSTA: Vrchol Velká Deštná je nejvyšším bodem Orlických hor. Nedaleko vrcholu, hned vedle běžkařské hřebenovky, provozují o víkendech členové Horské služby bufet. Charakteristika a  náročnost túry: Okruh určený pro běžkaře je dlouhý 17 km. Zajímavosti: Názvu Deštná odpovídá i  roční úhrn srážek okolo 1 350 mm. Nedaleko od vrcholu je přírodní rezervace Jelení lázeň s  podmáčenou smrčinou a rašelinnými jezírky. Dříve se Velká Deštná nazývala Sedmihradská hora. Na vrcholu stála již koncem 19. století dřevěná rozhledna. Tu sice vichr a bouře rozmetaly, ale byla několikrát obnovována až do konce 70. let, kdy byla stržena. Roku 1992 byla na vrcholu vystavěna skauty 8 metrů vysoká dřevěná rozhledna ve tvaru pyramidy ze čtyř otesaných kmenů, pojmenovaná Štefanova vyhlídka, jako dárek hajnému a členovi Horské služby Štefanu Matějkovi. Ta však byla z důvodu bezpečnosti v roce 2004 nahrazena rozhlednou novou, také dřevěnou. Ta rovněž neodolala drsnému klimatu a v létě 2010 musela být stržena a zatím nebyla obnovena.

Cestou k  cíli nevynechejte: Masarykova chata na Šerlichu – známá turistická chata je postavena v nadmořské výšce 1019 m n. m. Původně zde stávala horská osada Šerlich, která byla založena patrně již koncem 17.  století. Dnešní Masarykova chata byla otevřena roku 1925 Klubem českých turistů v Hradci Králové. V roce 1935 byla na Šerlichu zřízena i  meteorologická stanice. Dodnes je možné před chatou spatřit bustu prezidenta T. G. Masaryka.

DOPRAVA A SLUŽBY Dostupnost autem, parkování: Parkoviště pod Masarykovou chatou i v Deštném v Orlických horách. Dostupnost veřejnou dopravou: Zastávky skibusu: Deštné v OH, Šerlich Možnosti občerstvení: Deštné v Orlických horách, Šerlich, Masarykova chata.

O TÚŘE Časová náročnost: Ujetí 17km trasy závisí na zdatnosti dětí. V případě únavy nebo zhoršení počasí lze trasu ukončit v  sedle Šerlich a  do údolí sjet skibusem. Popis túry: Popsaná běžecká trasa tvoří okruh, je tedy možné se vrátit zpět do místa výjezdu Kudy kam: Deštné v Orlických horách – Zálesí – Luisino údolí – Jelenka (zde se napojte na Jiráskovu stezku) – Velká Deštná – Malá Deštná – Šerlich – Šerlišský mlýn – podél silnice Sedloňov – Deštné vede trasa zpět do obce Mapy: ORLICKÉ HORY – mapa KČT č. 27, 1:50 000, ORLICKÉ HORY, GÓRY STOLOWE – mapa Shocart č. 28, 1:50 000.

INFORMAČNÍ KANCELÁŘ: Informační centrum Deštné v Orlických horách,

TVRZ HANIČKA POPIS MÍSTA: Tvrz Hanička je vojenská památka, byla vybudována jako součást předválečného opevnění. Zajímavosti: Jedna ze stavebně dokončených tvrzí, budovaných v letech 1936–38. Cestou k  cíli nevynechejte: Chráněné dílny Kopeček – tři řemeslné dílny, keramická, košíkářská

a  tkalcovská, kde jsou zaměstnány osoby se zdravotním postižením. Výrobky z  dílen jsou určeny na prodej. Možnost exkurze, kroužky lidových řemesel, tvořivé dílny.

DOPRAVA A SLUŽBY Dostupnost autem, parkování: Orlické Záhoří, Bartošovice v Orlických horách. Dostupnost veřejnou dopravou: Zastávky skibusu: Orlické Záhoří, Bartošovice v Orlických horách. Možnosti občerstvení: Orlické Záhoří, Černá voda, doporučujeme raději vzít drobné občerstvení s  sebou.

O TÚŘE Charakteristika a náročnost túry: Běžecká trasa je dlouhá 19 km a částečně vede po Jiráskově běžecké trase. Popis túry: Trasu je možné absolvovat obousměrně (není to okruh). Kousek za Orlických Záhořím se vydejte doleva, na Mezivrší se cesta napojuje na Jiráskovu běžeckou trasu a následuje ji asi ještě 2 km za muzeem Hanička, zde se vydejte doleva. Kudy kam: Orlické Záhoří – Černá Voda – Mezivrší

Telefon: 492 601 601, e-mail: [email protected], web: www.destne.info Inspirace a informace na webu: www.mojeorlickehory.cz

– Anenský vrch – Hanička – Přední vrch – Bartošovice v Orlických Horách.

INFORMAČNÍ KANCELÁŘ: Turistické informační centrum Orlické Záhoří, +420 494 542 033 tel.: 725 081 136, [email protected], www.orlickezahori.eu Inspirace a informace na webu: www.mojeorlickehory.cz

KRKONOŠE – TIPY NA RODINNÉ VÝLETY

Z BENECKA NA HORNÍ MÍSEČKY A ROZHLEDNU ŽALÝ POPIS MÍSTA: Na Horní Mísečky a rozhlednu Žalý. Zajímavosti: Rozhledna Žalý, nejstarší kamenná rozhledna v Krkonoších, kterou nechal postavit hrabě Harrach roku 1892. Co je zajímavé pro děti: Výstup na rozhlednu, vstupné rodinné: 1 dospělý + 1 dítě do 15 let 30 Kč. Hucul farma – Vítkovice v Krkonoších, chov huculských koní, vyjížďky. Cestou k cíli nevynechejte: Rozhledové místo na biatlonové střelnici (Horní Mísečky) na Kotel (1 435 m n. m.), Hucul farma – Vítkovice v Krkonoších.

DOPRAVA A SLUŽBY Dostupnost autem, parkování: Příjezd autem na Benecko, hlídané parkoviště u hotelu Kubát nebo centrální parkoviště u informačního centra Flora. Dostupnost veřejnou dopravou: Autobusy – příjezd od Jilemnice nebo od Vrchlabí. Možnosti občerstvení: Rovinka – razítkovací místo, U Piráta, Horní Mísečky – Stopa, restaurace u rozhledny Žalý. Noclehy: www.benecko.com.

O TÚŘE Charakteristika a náročnost túry: nenáročná trasa po turistické lyžařské běžecké trase, vhodná i za snížené viditelnosti. Časová náročnost pro rodiny s dětmi vzhledem k délce dne v zimním období celodenní, zdatnější

lyžař 3 až 4 hodiny, 25 km. Převýšení: 480 m. Kudy kam: U apartmánového domu Bellevue začíná běžecká lyžařská trasa, která vede na Rovinku (3km). Turisticky a lyžařsky velice navštěvované místo, občerstvení, víkendové grilování masa. Odbočit vlevo směrem k farmě Hucul (chov huculských koní). Kolem Janovy budky mírným stoupáním vede běžecká trasa k biatlonové střelnici s vyhlídkovým místem na Kotel a dále na běžecký lyžařský stadion Horní Mísečky, kde je občerstvení Stopa (7 km). Cesta pokračuje kolem Harrachovy skály přes sjezdovku Labská ke Třídomí. Zde odbočit vpravo na Pivovarskou cestu a kolem občerstvení U Piráta zpět na Rovinku (7 km). Lyžařská cesta stoupá přes Jánský vrch k hotelu Bára a dále k hotelu Žalý a na rozhlednu Žalý (5 km). Krásný rozhled z rozhledny vám bude odměnou za namáhavější výstup k rozhledně. Rozhledna Žalý nabízí nezapomenutelný rozhled na Krkonoše, Jizerské hory, Zvičinu, Horní Štěpanice, Vrchlabí, Jilemnice, Český ráj, … Občerstvení – restaurace u rozhledny Žalý. Na parkoviště vede zelená turistická trasa, nebo běžecká lyžařská trasa k hotelu Žalý a dále po cestě na parkoviště či zastávku autobusu Benecko (3 km). Dosažitelnost na kole: možno projet celé na kole Mapy: KČT č. 22 – KRKONOŠE, Shocart č.24 – KRKONOŠE, 1:50 000, Eurokart Kartografie HP – KRKONOŠE ZÁPAD.

INFORMAČNÍ KANCELÁŘ Informační centrum FLORA Benecko, tel. 481 582606, 603269460, [email protected] Inspirace a informace na webu: www.benecko. com, www.krkonose.eu, www.holidayinfo.cz.

PO HŘEBENU KRKONOŠ K PRAMENI LABE POPIS MÍSTA: Krkonošská magistrála aneb kde vládne Krakonoš Zajímavosti: Pramen Labe, erby měst, kudy protéká Labe, němé značky, traumatické body, Krkonošská lyžařská magistrála. Co je zajímavé pro děti: lanovka na Medvědín, památník Hanče a Vrbaty, Labský důl, Pramen Labe. Cestou k cíli nevynechejte: památník Hanče a Vrbaty (v roce 2013 sté výročí úmrtí), občerstvení na Labské boudě.

DOPRAVA A SLUŽBY Dostupnost autem, parkování: Do Špindlerova Mlýna autem, parkování u lanovky na Medvědín. Dostupnost veřejnou dopravou: autobusy. Možnosti občerstvení: Horní stanice lanovky Medvědín, Vrbatova bouda, Labská bouda, Horní Mísečky – Stopa. Noclehy: www.krkonose.eu, Labská bouda, Jilemnická bouda.

O TÚŘE Charakteristika a náročnost túry: za vhodného počasí nenáročná túra po hřebenech Krkonoš s nádhernými výhledy na nejvyšší horu Čech. Nutné vhodné lyžařské vybavení a dodržovat bezpečností pravidla HS, pohybovat se po značené trase – tyčové značení.

Časová náročnost: 3 až 4 hodiny. Převýšení: 900 m – velké převýšení ovšem zdoláte lanovkou. Popis túry: Ze Špindlerova Mlýna lanovkou na Medvědín (občerstvení horní stanice), svážnicí sjedeme na Krkonošskou magistrálu a dále stoupáme po magistrále k Vrbatově boudě (4,5 km). Po červeně značené magistrále dojedeme až k Prameni Labe. Cesta zpět vede stejnou cestou na Horní Mísečky a po plynovodu sjedeme do Špindlerova Mlýna. Kudy kam: Lanovkou na Medvědín, sjet na svážnici – cesta vedoucí z Horních Míseček na Zlaté návrší, která je v zimním období součástí Krkonošské magistrály. Po červeně značené Krkonošské magistrále vystoupáme k Vrbatově boudě (3 km). Po Krkonošské magistrále sjet přes rozcestí U Čtyř pánů k Prameni Labe (3 km). Po tyčovém značení dojet na Labskou boudu (0,5 km) a dále stoupat po Krkonošské magistrále zpět k Vrbatově boudě (3 km) a sjet dlouhým sjezdem (Masarykova silnice) na Horní Mísečky(3 km). Do Špindlerova Mlýna nás dovede vodovodní cesta (3 km), která je také součástí Krkonošské magistrály. Mapy: KČT č. 22 – KRKONOŠE, Shocart č.24 – KRKONOŠE, Eurokart Kartografie HP – KRKONOŠE ZÁPAD. Dosažitelnost na kole: Na Labskou bodu lze dojet

na kole, k pramenu Labe nutno dojít pěšky, lanovka na Medvědín přepravuje kola zdarma.

INFORMAČNÍ KANCELÁŘ RTIC Krkonoše, 499 405 744, [email protected] Inspirace a informace na webu: www.krkonose.eu, www.holidayinfo.cz.

9

10

JIZERSKÉ HORY – TIPY NA RODINNÉ VÝLETY

OKOLO JOSEFODOLSKÉ PŘEHRADY POPIS MÍSTA: Zajímavosti: trasa vede v  místech bývalé sklářské osady Kristiánova, expozice v místě patří pod Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou, ale v zimních měsících není otevřena. Co je zajímavé pro děti: trasa vede po hrázi jedné z  největších a  nejmladších přehrad Jizerských hor, Která je určena k zadržování pitné vody.

DOPRAVA A SLUŽBY Dostupnost veřejnou dopravou a autem, parkování: Do Hrabětic se dostaneme buď autobusem MHD z Jablonce nad Nisou (v zimě jezdi skibus, v létě cyklobus), nebo autem. Možnosti občerstvení: Občerstveni pouze v Hraběticích nebo za cenu odbočky na Novou Louku (necelý 1 km) nebo k Prezidentské chatě (asi 1,5 km). Od kapličky je také možné sestoupit do Hrabětic, kde najdete mnoho možností se občerstvit se a odpočinout v mnoha restauracích (nedaleko je i kompletní zázemí pro sjezdové lyžaře – Skiareál Severák, kde je možné využít všech služeb). Noclehy: Vzhledem k dostupnosti výletu (MHD Jablonec nad Nisou), je možné ubytování kdekoli (přímo v Hraběticích, v Janově nad Nisou nebo i v Jablonci nad Nisou). Ubytování doporučujeme objednat předem. Kompletní seznam ubytovacích zařízení najdete na www.jizerky.cz.

O TÚŘE Charakteristika a  náročnost túry: trasa je v  zimě upravovaná, méně náročná, vhodná pro rodiny s dětmi. Časová náročnost záleží na trénovanosti a stáří dětí. Převýšení: minimální

Popis trasy: Hrabětice, parkoviště u „kapličky“ – bývalá Jablonecká chata – Josefodolská přehrada, jižní břeh (3 km) – přehradní hráz – rozcestí pod Kristiánovem (6 km) – severní břeh přehrady – Blatný rybník (10,5 km) – rozcestí u Kristiánova (12 km) – Josefodolská přehrada – hráz – Hrabětice. Celkem 17,5 km. Kudy kam: Do Hrabětic se dostaneme buď autobusem MHD (v zimě jezdi skibus, v létě cyklobus) nebo autem. Od „kapličky“ se vydáme po lyžařské magistrále vzhůru směrem ke Královce. Po kratším stoupáni ale odbočíme doprava přes silničku a  po 500 metrech dorazíme k bývalé Jablonecké chatě (dnes soukromé stavení). Zde je možnost odbočky k Prezidentské chatě (asi 1,5 km, občerstvení). Nacházíme se na okraji lesa a tady opět narazíme na upravenou běžeckou trať. Pokračuje v původním směru (rovně) a příjemným sjezdem se dostaneme k jižnímu břehu Josefodolské přehrady. Když dorazíme k  přehradní hrázi, odbočíme na ni doleva, projdeme okolo domku hrázného a přes druhou část přehradní hráze se dostaneme na severní břeh vodní nádrže. Cesta nyní střídavě stoupá a klesá a po cca 2 km od hráze nás přivede na křižovatku, odkud cesta stoupá do Kristiánova. My ale odbočíme doleva přes most na říčce Kamenici a  sledujeme málo frekventovanou stopu opisující severní břeh přehrady. Zvlněným terénem se pak dostaneme až do míst, kde se trasa stáčí doprava k Blatnému rybníku (odtud 1 km na Novou Louku, občerstveni). Od Blatného rybníka pokračujeme po lyžařské magistrále směrem do Kristiánova. Poté, co po mírném sjezdu znovu překročíme řeku Kamenici (most), dorazíme na další křižovatku lyžařských tras u Kristiánova. Tentokrát se vydáme doprava, lyže se nám rychleji rozjedou a brzy se ocitneme

Z BEDŘICHOVA DO JABLONCE N. N. POPIS MÍSTA: Trasa vede v  místech bývalé sklářské osady Bedřichova (dnes lyžařského centra Jizerských hor), v  blízkosti rozhledny Královky, kterou lze za příznivého počasí navštívit i  v zimě. Při přejezdu nad lyžařským areálem Severák je možné udělat malou odbočku a  navštívit nejstarší kovovou rozhlednu v  České republice – Slovanku (vstup je na vlastní nebezpečí). cestou přes Horní Maxov si můžete naplánovat zastavení u saňových psů a domluvit výlet třeba na příští den. Trasa končí u jablonecké přehrady, u budovy bývalého Jablonexu, kde se nachází jedna z  největších prodejen skla a bižuterie v Evropě. Výlet si můžete prodloužit o relaxaci v plaveckém bazénu (přímo u hráze přehrady). V Jablonci lze navštívit Muzeum skla a bižuterie

DOPRAVA A SLUŽBY Dostupnost autem, parkování: Do Bedřichova se dostaneme autobusem MHD z Jablonce nad Nisou nebo z Liberce. Vzhledem k typu výletu však doporučujeme MHD. Pokud zaparkujete auto v Bedřichově, je možné dostat se zpět k parkovišti prostřednictvím MHD z Jablonce nad Nisou. Dostupnost v opravou: MHD – z Jablonce nad Nisou a Liberce

Možnosti občerstvení: Přímo v  Bedřichově, pak na Prezidentské chatě, u  lyžařského areálu Severák, na Slovance (malá odbočka) a pak až v Jablonci nad Nisou. Noclehy: Vzhledem k dostupnosti výletu (MHD Jablonec nad Nisou), je možné ubytování kdekoli. Ubytování doporučujeme objednat předem. Kompletní seznam na www.jizerky.cz.

O TÚŘE Charakteristika a náročnost túry: poklidná projížďka na běžkách pro celou rodinu, trasa je méně náročná, jen s krátkými úseky stoupáni a možnostmi občerstvení, a je proto vhodná i pro rodiče se zdatnějšími dětmi. Trasy jsou vedeny převážně po méně frekventovaných, ale přesto upravovaných trasách. Převýšení: Trasa je nenáročná, jen s krátkými úseky stoupání. Kudy kam: Bedřichov – Prezidentská chata (3 km) – louka u Královky – Hrabětice „kaplička“ (6 km) – Horní Maxov (8 km) – Jablonec nad Nisou, přehrada. Celkem 14,5 km. Do Bedřichova se dopravíme autobusem MHD z Jablonce nad Nisou nebo z Liberce. Z konečné zastávky půjdeme pěšky po silničce okolo Lesní chaty a hájovny směrem k Nové Louce. Krátce poté, co vstoupíme do lesa, odbočuje doprava lyžařská

na místě, kde jsme před nějakým časem odbočili na kamenický most. Již známou trasou se pak v protisměru vrátíme na přehradní hráz a odtud stoupáme po široké komunikaci směřující do Hrabětic. Brzy se dostaneme na výchozí místo – parkoviště u „kapličky“ (občerstvení). Málo náročná trasa s nevelkým převýšením nás provede téměř po celém obvodu Josefodolské přehrady. Občerstveni pouze v Hraběticích nebo za cenu odbočky na Novou Louku (necelý 1 km) nebo k Prezidentské chatě (asi 1,5 km). Mapy: Jizerské hory a Frýdlantsko (KČT č. 20–21), Jizerské hory a  Frýdlantsko (Shocart č.2), Jizerské hory 1: 25 000 Geodézie On Line (k dostání v informačním centrum v Jablonci nad Nisou). Výlet je možné absolvovat i  podle mapy přiložené v  Jizerských novinách zima 2013–2014.

INFORMAČNÍ KANCELÁŘ Infocentrum Bedřichov, tel.: 483 380 034, [email protected], www.jizerskaops.cz Jablonecké kulturní a informační centrum, o.p.s., tel.: 774 667 677, [email protected] Inspirace a  informace na webu: www.jizerky.cz, www.jizerskaops.cz trasa, po níž se vydáme. Nenáročným terénem dojedeme po 2 km na křižovatku, kde se pustíme doprava vzhůru k  Prezidentské chatě (možnost občerstveni). Od chaty pak stoupáme ještě asi 0,5 km na louku u Královky. Po překročení silničky najdeme snadno stopy směřující doleva do Hrabětic. Trať převážně klesá a  po dalších 2,5 km nás přivede na křižovatku silnic a lyžařských trati u hrabětické „kapličky“ (někdejší hasičská zbrojnice) – občerstveni, parkoviště, zastávka MHD. Dále do Horního Maxova. Stopa nás povede okolo lyžařského areálu Severák a  severním úbočím Slovanky. Poté, co vyjdeme z  lesa, následuje menší stoupání na Maxovský hřbet. Pak již sjíždíme k silnici, kterou musíme překročit. Sjezd ještě krátce pokračuje a přivede nás do kotliny Rovného potoka, kde se nachází přírodní rezervace Malá Strana. Okolo chaty Barborka k lesu. Zakrátko je před námi prudší sjezd, který si lyžaři pojmenovali Tobogan. Několik zatáček, nepříliš široká lesní cesta a následuje výjezd z lesa. Před námi jsou chalupy v Jindřichově a my musíme ještě jednou překročit silnici. Příjemný sjezd po jindřichovských loukách nás přivede k závěrečnému klesání k jablonecké přehradě. Kdo chce, může kolem přehrady pokračovat až k budově bývalého Jablonexu (MHD). Tak se lze na běžkách dostat až do centra Jablonce nad Nisou. Mapy: Viz předchozí túra.

INFORMAČNÍ KANCELÁŘ Viz předchozí túra.

KRUŠNÉ HORY – TIPY NA RODINNÉ VÝLETY

BĚŽECKÉ TRASY V OKOLÍ BOŽÍHO DARU POPIS MÍSTA:

DOPRAVA A SLUŽBY

Boží Dar má díky své horské poloze jednu nespornou výhodu, kterou vezmou za vděk především běžkaři. Je to brzký sníh. V okolí Božího Daru lze provozovat běh na lyžích v upravených stopách v době, kdy se jiné lyžařské areály na zimu teprve připravují. V této části Krušných hor se nabízí více než 120 km různě náročných běžeckých tratí. Mnohé z těchto tratí jsou součástí tzv. Krušnohorské lyžařské magistrály, která spojuje nejvyšší vrcholky Krušných hor, je velmi dobře značena a na několika místech umožňuje přechod do Německa. Zajímavosti: Boží Dar je svojí nadmořskou výškou 1  028 m  n. m. nejvýše položeným městečkem ve střední Evropě. Jméno obce Boží Dar je údajně odvozeno od výroku saského kurfiřta Johanna Friedricha, který když mu byla k  odpočinku nabídnuta sedačka z  jednoho kusu stříbra pronesl: „Dieses edle Metall, das ist euer Brot, das ist eine Gabe Gottes“ („Tento ušlechtilý kov je váš chléb, je to dar boží“). O tom, jestli patří Boží Dar k  česku, nebo Sasku, se dlouho vedly spory. Jejich vyhrocení však přišlo až v době, kdy se okolí Božího Daru ukázalo jako významné naleziště železných rud a vhodné místo pro těžbu rašeliny. V průběhu těchto sporů musela být státní hranice několikrát posunuta. Co je zajímavé pro děti: Ježíškova cesta a Ježíškova pošta, Jízda parní lokomotivou Oberwiesenthal – Granzahl (cca 4 km od Božího Daru na německé straně), lanovky na Klínovec a na Fichtelberg. Cestou k cíli nevynechejte: Kostel sv. Anny, muzeum Boží Dar, pomník Antona Günthera.

Dostupnost autem, parkování: Boží Dar je dostupný osobním autem nebo pravidelným linkovým autobusem ze směru od Karlových Varů přes Ostrov a  Jáchymov po silnici I/25. Dále autem z Ústeckého kraje od Vejprt přes Klínovec po silnici II/219. K  dispozici je několik odstavných parkovišť hned na kraji města, dále parkoviště v centru u kostela nebo parkoviště u areálu NOVAKO. Celkem je zde 6 velkých odstavných parkovišť. Dostupnost veřejnou dopravou: Autobusy jezdí dle platných jízdních řádů ze směru od Karlových Varů a  Abertam (viz www.dpkv.cz/cz/jizdnirady/102/42110201.htm). Možnosti občerstvení: Na Božím Daru najdete množství restaurací, hospůdek, cukrárnu a dokonce i pizzerii (viz www.bozi-dar.eu/cz/gastronomie). Noclehy: Na Božím Daru je přibližně 40 ubytovacích zařízení různého typu od hotelů až po ubytování v soukromí (viz www.bozi-dar.eu/cz/ubytovani)

O TÚŘE Charakteristika a náročnost túry: V prostoru Božídarského Špičáku je vybudovaná síť lyžařských stop pro širokou lyžařskou veřejnost. Stopy se upravují sněžnou rolbou v  celkové délce přesahující 55 km. Jsou vybudovány a  barevně označeny čtyři běžecké okruhy v délkách 2, 7, 10 a 20 km. Pro bruslařskou techniku je speciálně upravován 7km okruh. Na ostatních okruzích jsou připravovány stopy sloužící pouze pro klasický způsob běhu. Na okruhy se z Božího Daru dostanete po Krušnohorské lyžařské magistrále a 20km žlutě značeném okruhu. V nejbližším

BĚŽECKÉ TRASY NA NEJDECKU POPIS MÍSTA: Přijďte ochutnat kouzlo části největšího běžeckého areálu ve střední Evropě (Západní Krušnohoří – West Erzgebirge). Vyběhnout můžete z Nejdku, Vysoké Jedle, Tisové, Vysoké Pece, Nových Hamrů, Perninku a Jelení. Zajímavosti: V  těsné blízkosti SKI areálu „Velflink“ v  Perninku je možnost využití nově vybudovaného a  osvětleného kolečka pro běžecké lyžování. Areál je připraven pro běh i pro bruslení na lyžích. Trať je upravena v délce cca 2 km. Od 17.00 do 21.00 hod. je areál osvětlen. Možnost napojení na Krušnohorskou lyžařskou magistrálu. Co je zajímavé pro děti: Celoroční vyjížďky na koních v  agroturistickém centru Aghitour nedaleko Nejdku (www.aghitour.cz). Menší krytý bazén v  hotelu Schwarz v  Nových Hamrech. Provozovatelé bazénu nabízejí takové zajímavosti, jako jsou aquazorbing, trénink eskymáckých obratů nebo potápění. Cestou k cíli nevynechejte: Muzeum Nejdek (sbírky lidového umění, sbírky keramiky, sbírky cínu, krajkářské výrobky, krušnohorská jizbu a další), Nejdecká křížová cesta, Rozhledna na Tisovském vrchu

DOPRAVA A SLUŽBY Dostupnost autem, parkování: Nejdek, Nové Hamry i Pernink leží zhruba 15 až 20 km od Karlových

Varů a  i v  zimních měsících jsou autem dobře dostupné. Odstavná parkoviště s dostatečnou kapacitou naleznete jak u samotných lyžařských areálů, tak u nástupišť na běžecké trasy či přímo v centru. Dostupnost veřejnou dopravou: Autobusy jezdí dle platných jízdních řádů ze směru od Karlových Varů a Abertam. Vlakem je možné cestovat po trati Karlovy Vary – Potůčky – Johangeorgenstadt. Možnosti občerstvení: Jednotlivé areály nabízejí širokou možnost občerstvení, ať už přímo na místě nebo v centrech měst. Najdete zde množství restaurací, hospůdek, cukrárny a dokonce i pizzerii. Noclehy: V  Nejdku, Perninku, v  Nových Hamrech i  v blízkém okolí se nachází nepřeberné množství ubytovacích možností od hotelu až po ubytování v  soukromí (viz http://www.zivykraj.cz/cz/ubytovani-karlovarsky-kraj)

O TÚŘE Charakteristika a náročnost túry: Trasy jsou značeny uceleným systémem značení lyžařských tras KČT (oranžová) Trasy se udržují s  ohledem na klimatické podmínky a  technické a  provozní okolnosti od listopadu do března. Pravidelně před víkendem (v závislosti na povětrnostních podmínkách nejpozději však do 24 hodin po intenzivním sněžení) jsou udržovány v celkové délce 60 km.

okolí Božího Daru si můžete objet Ježíškovu cestu. Oblíbená je také Jahodová louka, kterou najdete cca 400 m  před Božím Darem. Ostatní okruhy začínají 1 km od Božího Daru. Mapy: www.bozidar.cz/images/mapy/lyzarske_bezecke_trate.jpg Mapová aplikace: Mapu většiny běžkařských tratí a informace o jejich stavu najdete v této mapové aplikaci: http://gis.kr-karlovarsky.cz/klm/flex. Turistické mapy: KČT č. 3 Krušné hory – Kraslicko a  č. 4 Krušné hory – Klínovec a  Karlovarsko, 1:50 000. Shocart č. 6 KRUŠNÉ HORY – Klínovec, Jáchymov, 1:50 000.

INFORMAČNÍ KANCELÁŘ: Infocentrum, Boží Dar 1, 362 62, tel. +420 359 571 007, +420 603 539 020, e-mail: [email protected], web www.bozidar.cz. Inspirace a informace na webu: www.zivykraj.cz/cz/ aktivity/zimni-hory, www.jeziskovacesta.cz/

• Zelená trasa: centrum Nejdku – Vysoká Jedle – silnice z Přebuzi do Rudné – Chaloupky – odbočka Jelení – Jelení – Jelení státní hranice • Žlutá trasa: Vysoká Jedle – Vysoká Pec – Petrlík – Chaloupky – Nové Hamry • Modrá trasa: Vysoká Pec – Nové Hamry – Tisová – Pernink • Červená trasa: Krušnohorská lyžařská magistrála Mapka tras: Mapu většiny běžkařských tratí a informace o jejich stavu najdete v této mapové aplikaci: http://gis.kr-karlovarsky.cz/klm/flex/. Turistické mapy: KČT č. 3 Krušné hory – Kraslicko a  č. 4 Krušné hory – Klínovec a  Karlovarsko, 1:50 000. Shocart č. 6 KRUŠNÉ HORY – Klínovec, Jáchymov, 1:50 000.

INFORMAČNÍ KANCELÁŘ: Turistické informační centrum při OÚ Pernink, T.G. Masaryka 1, 362 36 Pernink, tel.: 353892491, e-mail: [email protected], web www.pernink.eu Infocentrum Nejdek, náměstí Karla IV. 241, 362 21 Nejdek, tel.: 353240135, e-mail: [email protected] Infocentrum, Nové Hamry 13, 362 21, tel.: 60604 750, 725 062 988, e-mail: [email protected], web www.novehamry.info Inspirace a informace na webu: www.zivykraj.cz/cz/aktivity/zimni-hory

11

12

ŠUMAVA – TIPY NA RODINNÉ VÝLETY

PRAMEN VLTAVY, KVILDA POPIS MÍSTA: Kvilda (1062 m n. m.) je jednou z nejvýše položených obcí v ČR. V minulosti se na Kvildském potoce rýžovalo zlato. V polovině 18. století zde byla založena první sklárna a později dílna s podmalbami na sklo. V 19. století se Kvilda stala jednou z nejvýznamnějších osad této oblasti. Další rozvoj obce po roce 1947 negativně poznamenalo zřízení hraničního pásma. Šest kilometrů jihozápadně od Kvildy, na úbočí Černé hory, vyvěrá pramen naší nejdelší řeky Vltavy. V prvních kilometrech toku se říčka nazývá nejprve Černý potok a později Teplá Vltava. Původně pramenila zpod kořene mohutného smrku, který roku 1870 padl za oběť kůrovci. Už na začátku minulého století zde byl pro četné příchozí turisty vybudován přístřešek s lavicemi. Na jeho místě byla ve 20. letech minulého století postavena dřevěná chata Klubu českých turistů, která během druhé světové války sloužila jako zajatecký tábor pro sovětské a francouzské vojáky. Po skončení války už nebyla zdevastovaná chata opravena a v roce 1953 byla zbořena. Dodnes se zachovaly jen zbytky kamenného zdiva. Zajímavosti: Na Kvildě a  v okolí se natáčela řada filmů: Král Šumavy, Markéta Lazarová, Pod jezevčí skálou a Za trnkovým keřem. Co je zajímavé pro děti: Jednou za dva až tři roky se provádí odsátí dna pramene. Kromě nečistot jsou nalezeny i mince, které do pramene hází turisté z celého světa. Převažuje česká měna a měny celé Evropy. Našly se však i mince ze vzdálených krajin jako je Mexiko, USA, Kanada, Austrálie, Izrael, ale také arabské mince. Cestou k cíli nevynechejte: Naučnou stezku Feno-

VELKÝ JAVOR

mény horské přírody, která vás dovede po dřevěných lávkách až k prameni a na které se dozvíte mnoho zajímavého o zdejší přírodě.

DOPRAVA A SLUŽBY Dostupnost autem, parkování: parkoviště v  obci Kvilda, pak pěšky Dostupnost veřejnou dopravou: autobusem do Kvildy nebo vlakem do Vimperka a pak autobusem do Kvildy. Možnosti občerstvení: Na túru k  prameni Vltavy doporučujeme vzít si s sebou občerstvení, zejména pití! Na místě ani cestou k pramenům není možnost zakoupit občerstvení. Občerstvení Kvilda: www.sumava.net/kvilda/ubytovani.asp Noclehy: Na Kvildě a v okolí je velký výběr ubytovacích kapacit s rozmanitou nabídkou: www.sumava.net/kvilda/ubytovani.asp, http://kvilda.ceskehory.cz/ubytovani/

O TÚŘE Charakteristika a  náročnost túry: Do Kvildy se dostanete autem nebo autobusem, odtud k pramenu Vltavy vede nenáročná cesta po asfaltovém povrchu, v létě dobře dostupná pěšky i na kole, v zimě na běžkách po pravidelně strojově udržované Šumavské magistrále. Časová náročnost 3,5 hodiny pěšky (okruh přes Bučinu 4 hodiny), 2 hodiny na běžkách Kudy kam: K  pramenu Vltavy vede z  Kvildy nenáročná trasa po modré turistické značce dlouhá 6 km. Od pramene je možné se vrátit stejnou cestou zpět na Kvildu nebo pokračovat dál po zpevněné lesní

cestě po červené značce (3 km) k zaniklé obci Bučina a  odtud po asfaltové cestě po zelené značce (6 km) zpět do Kvildy. Mapy: Shocart č.156 ŠUMAVA – TROJMEZÍ, Shocart č. 155 ŠUMAVA – ŽELEZNORUDSKO, KČT č. 65 ŠUMAVA – POVYDŘÍ, vše 1:50 000.

INFORMAČNÍ KANCELÁŘ Informační středisko Kvilda, tel.: 388 435 544, [email protected] Inspirace a  informace na webu: www.npsumava. cz, www.isumava.cz, www.skolni-vylety.isumava.cz/ didakticke-listy/, www.sumava.net/kvilda.

Cestou k cíli nevynechejte: Velké a Malé Javorské jezero, vodopády Rißloch.

POPIS MÍSTA:

DOPRAVA A SLUŽBY

1 456 metrů vysoký Velký Javor je nejvyšším vrcholem celé (české i  německé části) Šumavy. Vrchol je specifický svou flórou. Ta je pro zdejší oblast nevšední a blíží se spíše vysokohorskému charakteru než charakteru zbytku celého pohoří. Nezalesněný vrchol nabízí krásný kruhový výhled na okolní hory a kopce Bavorského lesa a Šumavy. V blízkosti hlavního vrcholu se nacházejí dvě kopule věží meteorologické stanice a  také kaple sv. Bartoloměje. Na Velký Javor se můžete vydat pěšky nebo se svézt moderní sedačkovou lanovkou. Pod horou se zrcadlí hladiny dvou ledovcových jezer – Velké a  Malé Javorové jezero. V  jejich okolí vede mnoho značených turistických tras. Pod vrcholem můžete v zimě využít moderní lyžařské středisko s  9 sjezdovkami o celkové délce 14 km, všech stupňů obtížnosti. Za návštěvu stojí zábavní snowboardingový park a také sáňkařská dráha. Zajímavosti: Z  vrcholu jsou za příznivého počasí vidět Alpy. Co je zajímavé pro děti: Hřiště plné dobrodružství a  zábavy u  dolní stanice lanovky je vyhledávaným cílem pro velké i malé návštěvníky, jeho součástí je i nejdelší skluzavka v Bavorském lese.

Dostupnost autem, parkování: Přímo v  areálu je k  dispozici 1200 bezplatných parkovacích míst pro osobní automobily a 15 míst pro autobusy. Dostupnost veřejnou dopravou: Autobusem přímo k areálu nebo vlakem do Alžbětína a pak autobusem přímo k areálu. Možnosti občerstvení a noclehů: V areálu je mnoho možností ubytování a  stravování, více naleznete na www.arber.cz.Je také možné se ubytovat na české straně v nedaleké Železné Rudě a okolí, tipy naleznete na http://www.sumavanet.cz/zeleznaruda/ ubytovani.asp.

Foto: Monika Kytlicová

O TÚŘE Charakteristika a náročnost túry: Lehká trasa po široké pěšině. Časová náročnost: pěší turistika – asi 1 hod. Popis túry, kudy kam: Z centrálního parkoviště vás lanovka vyveze za 4 minuty k  vrcholu, pak pokračujte po nenáročné, značené stezce okolo vrcholu. Čekají vás nádherné výhledy na Šumavu a Bavorský a Český les. Podél cesty se nacházejí tabule s informacemi o  pozoruhodnostech flóry a  fauny Velkého Javoru. Okružní trasa je přístupná celoročně.

Mapy a knižní průvodce: Shocart č. 155 ŠUMAVA – ŽELEZNORUDSKO, KČT č. 64 ŠUMAVA – ŽELEZNORUDSKO, obě 1:50 000.

INFORMAČNÍ KANCELÁŘ Informační turistické centrum Železná Ruda, Klostermanovo nám. 295, 340 04, tel/fax: 376 397 033, [email protected], www.sumava.net/itcruda/ Inspirace a  informace na webu: www.arber.cz, http://arber.panomax.at/, www.isumava.cz

Celý den brázdit sjezdovky a pak večer v aquaparku?

Nechte děti po náročném dni na svahu vyřádit na tobogánu a vy sami si dopřejte odpočinek ve vířivce, sauně nebo při masáži. Propojit hory a relax je v Česku snadné.

14

JETÍK NÁM RADÍ…

DESATERO ZÁSAD pro pohyb v běžecké stopě 1. Buď ohleduplný!

Každý běžec na lyžích se musí chovat tak, aby neohrozil nebo nepoškodil ostatní.

2. Informační tabule, směr běhu

3. Volba stopy

4. Předjíždění

Sledujte a respektujte značení a informační tabule. Ve stopě, kde je pohyb běžkařů omezený nebo regulovaný, běhejte pouze ve stanoveném směru.

Pokud je v jednom směru více upravených stop, používejte přednostně tu, která je na pravém okraji. Lyžaři ve skupině musí běžet za sebou v pravé stopě. Při jízdě volnou technikou (bruslení) se držte při pravém okraji tratě.

Předjíždět se může zprava i zleva. Lyžař jedoucí vpředu nemusí uhýbat, pro zachování bezpečnosti je to však doporučeníhodné. Pokud zezadu přijíždějící rychlejší lyžař požádá pomalejšího předjezdce o uvolnění stopy zvoláním „stopa!“, je slušností stopu na okamžik předjetí uvolnit.

5. Lyžaři v protisměru

6. Vedení holí

Pokud se míjí lyžaři, jedoucí opačným směrem, každý z nich uhýbá doprava (ve směru jízdy). Pokud jedou oba ve stejné (jediné) stopě, má přednost ten, který jede z kopce, stoupající lyžař je povinnen uvolnit mu stopu.

Při předjíždění nebo míjení lyžařů dbejte na to, abyste měli hole blízko u těla!

8. Neomezujte ostatní lyžaře!

9. Vedení holí

10. Noste s sebou doklady

Pokud se zastavíte, vystupte raději z trasy (stopy). Po pádu se snažte co nejrychleji, jak je to možné, uvolnit trasu.

Pokud dojde ve vaší blízkosti k nehodě, snažte se pomoci, je to vaše povinnost!

Každý lyžař, kterému je poskytnuta pomoc, případně je svědkem nebo účastníkem nehody, musí v každém případě doložit svoji totožnost.

7. Přizpůsobte rychlost podmínkám! Každý lyžař musí přizpůsobit svoji rychlost, a to zejména při sjezdu, svým schopnostem, sněhovým i terénním podmínkám, hustotě provozu a viditelnosti. Musí udržovat dostatečný odstup od běžců před sebou. Pokud je to nutné, musí být připraven úmyslně spadnout, aby zabránil kolizi.

www.jetik.info

15

16

JETÍK NÁM RADÍ…

OCHRANÁŘ!

Kdo to je a co dělá? Na tuto otázku neexistuje jednoznačná odpověď. Záleží, koho, nebo co dotyčný chrání a  co je jeho posláním. Z  přírodovědného hlediska je ochranářem vlastně každý, komu záleží na tom, aby se krajina a přírodní prostředí kolem něj udržely v současném stavu či se zlepšovaly. Strážce přírody… Nejčastěji se v terénu setkáme se strážci přírody. Profesionální strážce přírody poznáme podle označeného stejnokroje, průkazu a odznaku. V  národních parcích pomáhají i  členové z řad proškolených dobrovolníků. Stráž přírody se skládá ze strážců a zpravodajů.

Na příkladu strážce si můžeme demonstrovat, jaký by měl správný strážce v národním parku být. Největší devizou strážce je dokonalá znalost svěřeného území a znalost důležitých přírodních fenoménů, které se na dané lokalitě nacházejí. Orientuje se v říši rostlin a živočichů a je scho-

pen informovat o  chráněných či ohrožených druzích.

Dohlíží a kontroluje… Další významnou činností strážce je kontrolní činnost. Dohlíží na dodržování základních právních norem, kontroluje dodržování vyhlášek, nařízení či Návštěvního řádu národního parku a sleduje využívání přírodního prostředí pro sportovní aktivity na vymezeném území. Provádí inspekci dodržování případných udělených výjimek. V  Krkonoších je již druhým rokem testován výkon strážní služby na koních (viz. foto).

Vzdělává a vychovává… Samostatnou činností strážce je kulturně výchovná činnost. Hned v terénu poskytuje informace či upozorňuje na možná úskalí při pohybu po zvláště chráněném či chráněném území. Absolvuje přednáškovou a prezentační činnost v terénu, v Informačních centrech, v  přednáškových sálech či v  rekreačních objektech. Spolupracuje se školami, školkami i  se širokou veřejností, pro kterou se nachází tato oblast ve sféře okrajového zájmu. Provádí monitoring přírodních hodnot dle požadavků odborných pracovníků, např. měření sněhových profilů, půdních poměrů, srážek apod. Spolupracuje při sběru a likvidaci odpadů, při provádění asanačních či regulačních prací.

Spolupracuje… Další důležitou činností je spolupráce se svými kolegy lesníky, kterým pomáhá při evidenci kůrovce, při zabezpečení lokalit, kde jsou prováděny lesní těžby či další nutné výchovné zásahy. Zejména při regulaci provozu spolupracuje s policií, hlavně pak při omezení či zákazu vjezdu, při osazování a  údržbě dopravního značení na území národních parků či chráněných území a oblastí. Vědomostní záběr strážce je opravdu rozsáhlý a patří do něj průběžné životní vzdělávání formou seminářů, přednášek, školení, konzultací. Všichni, kdo mají v pracovní náplni ochranu přírody, se bohužel setkávají s  případy porušování pravidel chování. Byli bychom rádi, kdyby těchto přestupků bylo co nejméně, aby každý výlet do přírody byl pro všechny potěšením a  regenerací nejen tělesnou, ale i duševní. Alena Tondrová, Správa KRNAP

JETÍK NÁS BAVÍ

JETÍKOVA JAZYKOVĚDA Krkonoše – katastrofální krácení komunikací

JETÍKOVA OMALOVÁNKA

Když kolem Kořenova koledují koledníci, kvarteto kovaných kamarádů každoročně konfrontuje kýženou kondici klasickým kluzem Krkonošskými kopci. Krkolomné kopce Kamenec, Kotel, Kozí kopy knokautují kamarády křivolakým kamzičím krosem kolem krabatých ker, kombinovaným krutým klesáním kamenitými kuloáry. Karbonové kluznice kvalitních kluzek konstrukce Kneissl korigují kamarádi kmitáním korkové kostky. Kondiční koordinátor Kamil komanduje křivonohého kolohnáta Kryšpína, kabonícího kakabusa Kubu, klopýtajícího koumáka Karla, křepce kořit Krkonošské kopce. Když kluci kafrají, komandér Kamil kousavě kritizuje kondičku kverulantů. Kvantum klopotných kilometrů komentují kůly klasické kilometráže kopírující komunikaci. Kromě kilometrovníků konfrontují kamarády kolorované kaligramy, kosodélníky, kolečka, kreslená kavalíry Krnapu, kázající kudy kam. Kamarádi křečovitě kolabují. Konečně kiosek!

Krizové kručení konejší konzumací kalorické krupicové kaše, košíkem koblih, kotlíkem kakaa. Kořeněnou kančí kotletu kompletují kombinací kyselé kapusty, kynutého knedlíku, krýglem Krušovického kvasu. Krmení korunují krkonošským kyselem. Konzumní kreaci končí kouskem krájeného koňského kabanosu, kilovkou kompotovaných kdoulí, koflíkem kafe kápnutého kvalitním koňakem. „Kristepane!“, konzumace kdečeho kosí kamarády křečovitou kolikou. Kontraproduktivně křepčí kejklířský kabaret. „Krucipísek!“, kdosi krytý kapradím kradmě kouká. Krátkou kamizolu kryje konfekční khaki kabát, kopřivové kalhoty kotví klasické kšandy, kované kotníkové křusky klapnutím křísnou. Kolosální krepový klobouk korunuje kudrnatou kštici kníratého kavalíra. „Kruci! Krakonoš!!!“, koktavě komentují kamarádi. Koumavě kouříc, káravě kýve Krkonošský kavalír kyjovitým klackem. „Kakraholte!“, křikne kriticky : “kudy kvačíte, kazisvěti? Kaskadérskými kousky krkolomně krátíte

komunikaci. Kromě krácení kaňháte kolem. Kazíte kolorit krajiny. Kdyby každý kakal kdekoliv, Krkonoše končí! Kvapem kliďte kopičky!“ Kritizovaným kamarádům klesne kejhák, když koukají, kterak khaki kolorovanou kotlinou, kam kvačili kálet, krátí komunikaci kolosální karavana kochajících kurzantů kakofonie.

17

18

IDOL A NADĚJE

TOMÁŠ KRAUS A JIŘÍ ČECH Jetík fandí nadaným sportovcům. Lyžování je mu blízké, a tak se ptal na lyžařský život mistra světa a vítěze Světového poháru ve skikrosu Tomáše Krause a také nadějného juniora Jiřího Čecha.

Tomáš Kraus Kde a  v kolika letech jsi udělal první krůčky na lyžích? Pamatuju si matně na nájezd ke garáži na naší chalupě. Tam jsem myslím poprvé stál na lyžích a na sněhu. Počítám, že to bylo asi ve třech letech. Ale prakticky už ve dvou a tři čtvrtě v obývacím pokoji na štědrý večer :-). V kolika letech jsi začal systematicky trénovat a závodit? Trochu později, než bylo v té době zvykem, asi v devíti letech. Foto: Vítek Ludvík

Kudy vedla tvoje cesta ke skikrosu? Miluju sport, hlavně lyže, a  na lyžích vše, co nabízejí. To pravé jsem po letech závodění v alpských disciplínách našel právě ve skikrosu. Jak to bylo časově náročné, v létě i v zimě? V létě moc ne, ale zimy jsem byl vždy skoro celé na horách, školu jsem potom doháněl na jaře.

Každý rok dostanu od výrobce nejméně 6 párů lyží. Celkem můj servisman vybírá z dvaceti párů. Skikrosové lyže se velmi podobají lyžím na obří slalom. Jezdíš na hory i v roli turisty, nebo pouze jako závodník? Samozřejmě, že o moc více jako závodník. Na volné ježdění mi moc času nezbyde, ale o to více si užiju právě ty vybrané chvilky. Jak trávíš volný čas, máš-li vůbec nějaký? Nejradši s rodinou. A co dělám? I v době volna sportuju. A jinak čtu, odpočívám, odpočívám a směju se :-). Čeho bys ve sportu chtěl dosáhnout? Užít si olympijské hry, se vším všudy.

Největší úspěchy: • 2x mistr světa • 4x celkový vítěz FIS Světového poháru ve skikrosu • 15x vítěz závodu Světového poháru • Vítěz historicky prvního závodu SP ve skikrosu v Les Contamines 2005

Jak se ti dařilo skloubit trénink a závody se školou? To je dobrá otázka, šlo to docela dobře, ale vždycky bylo potřeba zamakat! O co jsi v dětství kvůli sportu přišel, viděno očima dítěte? Myslím, že o nic, měl jsem spoustu zážitků, legrace… Když tak přemýšlím, vlastně jsem se neučil na žádný hudební nástroj. Na co vzpomínáš ze svých sportovních zážitků nejraději? Vzpomínám rád na vše, co jsem zažil, a několik okamžiků bylo ještě lepších :-). V kolika letech jsi se stal „profesionálem“ nebo sportovcem, který získal materiální nebo dokonce finanční podporu výrobců vybavení? Docela dost pozdě, někdy po dvacátém, pětadvacátém roce života. Ale je jedno kdy, jsem prostě rád, že můžu sportovat naplno! Jaké jsou tvoje další oblíbené sporty? Windsurfing, horské kolo, golf, běh, tenis a mnoho dalších. Co bys vzkázala holkám a klukům, kteří chtějí být úspěšnými závodníky… Bavte se sportem, makejte a radujte se z toho, co děláte. To je to nejdůležitější. Kolik času týdně věnuješ tréninku v  současnosti? V  jakém poměru trénuješ sjezdařskou techniku mimo skikrosovou trať, jak často trénuješ přímo na tratích a  kolik času zabere speciální cvičení (starty, skoky apod.) Týdně mi asi 15 až 20 hodin zabere trénink, další hodiny věnuju rehabilitaci a odpočinku :-). Jaké druhy a jaký počet lyží během roku používáš? Liší se skikrosové lyže od těch, co se používají v alpském lyžování?

Foto: SPORT INVEST Group

www.jetik.info

Jiří Čech Kde a v kolika letech jsi udělal první krůčky na lyžích? Měl jsem štěstí, naše rodina je lyžařsky založená a můj děda dokonce vybudoval v rodných Luhačovicích lyžařský svah, takže jakmile jsem se postavil na nohy, tak už jsem zkoušel lyže. Myslím, že to bylo tak ve 3 letech. V kolika letech jsi začal systematicky trénovat a závodit? Přišlo to až po přechodu k disciplíně skikros, kdy jsem mohl naplno trénovat a závodit pod českou reprezentací. Kudy vedla tvoje cesta ke skikrosu? Nejprve jsem zkoušel společně s  kamarády jezdit alpské disciplíny, ale oproti ostatním družstvům jsme neměli takové zázemí a takřka žádný trénink. Proto jsme při přechodu mezi juniory zkusili skikros a  já se v  něm chytil. Jak je to časově náročné, v létě i v zimě? Pokud chce člověk něčeho dosáhnout, tak tomu musí obětovat hodně času. Léto je pro mě flexibilnější z důvodu prázdnin, zato v zimě je to půl na půl s osobním životem. Jak se ti daří skloubit trénink a závody se školou? Snažím se, co to jde, záleží hodně na vedení školy. Musím říct, že v loňském roce mi vyšli vstříc, ale nemusí to tak být napořád. O co jsi v dětství kvůli sportu přišel, viděno očima dítěte? O nic, spíš musím být rád, že jsem byl veden ke sportu. Je to jednak smysl mého života a hlavně zábava. Díky sportu jsem poznal hodně nových přátel a navštívil řadu nových míst. Na co vzpomínáš ze svých sportovních zážitků nejraději? Asi první opravdový závod ve skikrosu, kdy se jelo Mistrovství České republiky a já vyhrál titul juniorského mistra. Byl to skvělý pocit, který nastartoval moji kariéru.

uděláme zhruba sedm výjezdů před prvním závodem a v závodní sezoně už trénujeme převážně každý sám. Na prvních soustředěních piluji hlavně techniku a sjezdařský postoj, ale jakmile se někde objeví trať, tak ji zahrneme do přípravy. Co se týká startů a skoků, tak je předchází dlouhá suchá příprava ve spojení s tréninkem síly, reakce a stability. Jaké druhy a jaký počet lyží během roku používáš? Liší se skikrosové lyže od těch, co se používají v alpském lyžování? Já osobně mám na závodění 2 páry lyží, ale je to málo. V profesionálním lyžování připadá na závodníka až 10 párů lyží pro různé podmínky. Skikrosové lyže se kvalitou a vzhledem od alpských nikterak neliší, ale zato mají jinou geometrii – vždy záleží na pravidlech FIS. Jezdíš na hory i v roli turisty, nebo pouze jako závodník? Jde to jen hodně zřídka, abych se dostal na svah a nezačal hned pilovat oblouky. Ale mám zimu moc rád a vždy s přáteli nebo s rodinou jedeme na takové to turistické lyžování a užívání si relaxace a prašanu mimo sjezdovky. Jak trávíš volný čas, máš-li vůbec nějaký? Jako každý kluk lítám za holkama, ale jinak žiju sportem a přáteli. Čeho bys ve sportu chtěl dosáhnout? Chtěl bych říct absolutního vítězství – vyhrát Světový pohár, mistrovství světa, olympiádu …, ale nebude to vůbec lehké. Podle mě je zapotřebí klást si vysoké cíle a malými úspěchy a krůčky se k nim jednou dostat. A hlavně to nevzdávat!

Největší úspěchy (sportovní i jakékoli jiné) •M  istrovství světa juniorů – 4. místo (2013), 11. místo (2012), 14. místo (2010). • Juniorský mistr České republiky 2010, 2012 • Vítěz závodu Českého poháru 2012 •M  ým osobním úspěchem je přijetí na České vysoké učení technické v  Praze, na obor Architektura a  stavitelství, které se budu snažit úspěšně dokončit.

V kolika letech jsi se stal „profesionálem“ nebo sportovcem, který získal materiální nebo dokonce finanční podporu výrobců vybavení? Vždy jsem si myslel, že stát se profesionálem není tak těžké, ale když už se o to opravdu pokouším, tak zjišťuji, že je přede mnou ještě dlouhá cesta. Díky podpoře rodiny a reprezentace mám kvalitní sportovní výbavu a na přípravu dostávám finanční pomoc od farmaceutické firmy Noventis. Jaké jsou tvoje další oblíbené sporty? Je jich opravdu hodně, momentálně se soustředím na tenis, ale užívám si hlavně freestylové sporty, jako BMX a sjezdy na kole, freeride a freestyle na lyžích a další adrenalinové sporty. Co bys vzkázal holkám a  klukům, kteří chtějí být úšpěšnými závodníky? Hlavně si nemyslet, že je to zbytečné, postupem času zjistíte, jaké jste udělali pokroky, a  už vás to nepustí. Je škoda nevyzkoušet něco naplno a ještě se přitom nepobavit. Kolik času týdně věnuješ tréninku? V jakém poměru trénuješ sjezdařskou techniku mimo skikrosovou trať, jak často trénuješ přímo na tratích a kolik času zabere speciální cvičení (starty, skoky apod.) S reprezentací máme časový plán, ve kterém je nasekáno každý druhý týden soustředění. Je to tak, že týden zařizuji školu a dělám suchou přípravu (posilovna, běh, slackline) a pak máme 5 až 6 dní na sněhu. Takhle

Foto: SPORT INVEST Group

19

Projekt „S Jetíkem po českých horách“ je spolufinancován z prostředků Evropské unie, Evropského fondu pro regionální rozvoj www.kudyznudy.cz

KDE NÁS NAJDETE Sídlo společnosti Horská služba ČR, o.p.s. 543 51 Špindlerův Mlýn 260 IČ 27467759 Tel.: 499 433 230 Administrativní centrum Horská služba ČR, o.p.s. Za potokem 46/4 106 00 Praha 10 Tel./fax: 272 658 553

Seznam a spojení na oblasti Horské služby ČR, o.p.s.

• Stanice HS Pernink, 362 36 Pernink, tel.: 601 302 638 • Stanice HS Měděnec, 431 84 Měděnec, tel: 601 302 636 • Stanice HS Český Jiřetín, tel.: 601 302 633 • Stanice HS Klíny, tel.: 601 302 634 • Stanice HS Nové Hamry, tel.: 601 302 639 • Stanice Tisá od 1. 5.–30. 9. letní služba, tel.: 601 302 630 • Stanice Pyšná, tel.: 601 302 635 • Stanice Plešivec, tel.: 601 302 637 • Stanice Bublava, tel.: 601 302 640 • Stanice Klínovec, tel.: 353 542 486 • Komáří Vížka, tel.: 417 861 222

HORSKÁ SLUŽBA ŠUMAVA Dům HS Špičák 56 340 04 Železná Ruda tel./fax: 376 397 100 náčelník: Michal Janďura mail: [email protected] pohotovostní číslo: 376 397 273

HORSKÁ SLUŽBA JIZERSKÉ HORY Dům HS 468 12 Bedřichov u Jablonce nad Nisou, tel./fax: 483 380 073 náčelník: René Mašín mail: [email protected] [email protected] pohotovostní číslo: 483 380 073

Stanice HS Šumava • Dům HS Špičák č. p. 56, 340 04 Železná Ruda, tel. a fax: 376 397 273 • Stanice HS Prášily č. p. 167, 342 01 pošta Sušice, tel.: 376 397 273 • Stanice HS Zadov č. p. 118, 384 73 pošta Stachy, tel. a fax: 388 428 193 • Stanice HS Kvilda č. p. 47, 384 93 pošta Kvilda, tel.: 388 310 785 • Stanice HS Kubova Huť , 385 01 pošta Horní Vltavice, tel.: 388 436 312 • Stanice HS Nová Pec č. p. 17, 384 62 pošta Nová Pec, tel.: 388 336 202 • Stanice HS Kramolín č. p. 53, 382 78 Lipno nad Vltavou, tel. a fax. 380 736 081

Stanice HS Jizerské hory • Dům HS Bedřichov č. p. 277, 468 12 Bedřichov, tel./fax: 483 380 073, tel.: 483 380 204 • Stanice HS Ještěd, U Lanovky – Horní Hanychov, 460 00 Liberec, tel.: 482 771 025 • Stanice HS Severák, Hrabětice 257, 46811 pošta Janov nad Nisou, tel.: 483 380 218 • Stanice HS Špičák, Albrechtice 1007, 46843 Albrechtice, tel.: 483 381 566 • Stanice HS Jizerka, osada Jizerka, 468 50 pošta Horní Polubný, tel.: 602 441 616

HORSKÁ SLUŽBA KRUŠNÉ HORY Dům HS 362 62 Boží Dar 204 fax: 353 815 150 náčelník: Güttner Miroslav mail: [email protected], [email protected] pohotovostní číslo: 353 815 140

HORSKÁ SLUŽBA KRKONOŠE Dům HS 543 51 Špindlerův Mlýn tel./fax: 499 433 239, 499 433 230 náčelník: Adolf Klepš mail: [email protected] pohotovostní číslo: 602 448 338

HORSKÁ SLUŽBA JESENÍKY Dům HS Červenohorské sedlo 790 85 pošta Domašov č. 76 tel./fax: 583 295 108 náčelník: Michal Klimeš mail: [email protected], [email protected] pohotovostní číslo: 602 666 603

Stanice HS Krkonoše • Dům HS Špindlerův Mlýn č. p. 260, 543 51 Špindlerův Mlýn, tel./fax: 499 433 230, 602 448 338 • Stanice HS Harrachov č. p. 456, 512 46 Harrachov, tel.: 481 529 449, 602 448 334

Stanice HS Jeseníky • Dům HS Červenohorské sedlo, Domašov 76, 790 85 Domašov, tel.: 601 302 611 • Stanice HS Velké Vrbno č. p. 39, 788 32 Staré Město pod Sněžníkem tel.: 601 302 616

Stanice HS Krušné hory • Dům HS Boží Dar č.p. 62, 362 62 Boží Dar, tel.: 353 815 140 • Stanice HS Telnice, 403 38 Telnice, tel.: 601 302 631 • Stanice Bouřňák, tel.: 601 302 632

• Stanice HS Rokytnice nad Jizerou č. p. 112, 512 45 Rokytnice n. J., tel.: 481 523 781, 602 167 470 • Stanice HS Strážné č. p. 192, 543 52 Strážné, tel.: 720 470 276 • Stanice HS Pec pod Sněžkou č. p. 178, 542 21 Pec pod Sněžkou, tel.: 499 896 233, 602 448 444 • Luční bouda služebna HS tel.: 739 205 391 Pouze v zimním období: • Stanice HS Pomezní boudy, 542 27 Horní Malá Úpa 128, tel.: 606 157 935 • Stanice HS Velká Úpa, tel.: 601 576 853 • Stanice HS Černý Důl, tel.: 721 488 470 • Stanice HS Janské Lázně, tel.: 606 157 936 • Stanice HS Benecko, tel.: 724 091 541 • Stanice HS Žacléř, tel.: 721 031 928 • Služebna HS Vítkovice, tel.: 720 486 037 HORSKÁ SLUŽBA ORLICKÉ HORY Dům HS 517 91 Deštné v Orlických horách 332, tel.: 465 391 100, fax: 465 391 277, náčelník: Josef Šifra mail: [email protected] pohotovostní číslo: 602 385 555 Stanice HS Orlické hory • Dům HS, Jedlová 332, 517 91 Deštné v Orl. h., tel./fax: 494 663 152 • Stanice HS Říčky, 517 62 Říčky v Orlických horách, tel.: 494 595 735 • Stanice HS Čenkovice 83, 56164 Čenkovice, tel.: 465 391 100

• Stanice HS Skřítek, Sobotín č. p. 17, 788 16 Sobotín tel.: 601 302 614 • Stanice HS Ramzová, 788 25 Branná č. p. 3 tel.: 601 302 615 • Služebna HS Petříkov, 788 25 pošta Branná, so–ne v zimním období • Stanice HS Ovčárna, 79324 Karlova Studánka 273, tel.: 601 302 612 • Stanice HS Karlov, Malá Morávka č. p. 87, 79336 Malá Morávka, tel.: 601 302 613 • Stanice HS Dolní Morava, Dolní Morava č. p. 78, 56169 pošta Králíky, tel.: 601 302 617 HORSKÁ SLUŽBA BESKYDY Dům HS Ondřejnická 896 739 11 Frýdlant nad Ostravicí tel.: 597 431 701 náčelník: Ing. Radim Pavlica mobil: 606 769 011 mail: [email protected], [email protected] www.beskydy.cz/horskasluzba pohotovostní číslo: 606 769 010 Stanice HS Beskydy • Dům HS, Ondřejnická 896, 739 11 Frýdlant nad Ostravicí, tel.: 597 431 700 • Stanice HS Javorový, Oldřichovice 655, 739 58 Tyra, tel.: 597 431 703 • Stanice HS Grůň, Staré Hamry 0185, 739 15 Staré Hamry, číslo pohotovostní – 606 769 011 • Stanice HS Pustevny, Trojanovice 662, 744 01 Frenštát p. R., tel.: 597 431 707 • Stanice HS Kohútka, 756 04 Nový Hrozenkov 037, tel.: 597 431 709 • Stanice HS Velký Polom, 739 82 Dolní Lomná 540, tel.: 558 330 053 • Stanice HS Lysá hora, Krásná 0513, 739 04 Pražmo, tel.: 597 431 702 • Stanice HS Soláň, 756 05 Karolinka

Nové číslo Horské služby

+420

1210

platí pro celou ČR