6/2014 ZÁBAVNĚ NAUČNÝ A PROPAGAČNÍ ČASOPIS O ČESKÝCH HORÁCH
O Horské službě
Jetík nás láká do hor Jetík nám radí
aví b s á n k Jetí Projekt „S Jetíkem po českých horách“ je spolufinancován z prostředků Evropské unie, Evropského fondu pro regionální rozvoj www.kudyznudy.cz
2
O HORSKÉ SLUŽBĚ
ÚVODNÍ SLOVO Holky a kluci, milí rodiče,
je to již rok, co se nám Jetík toulá po českých horách. Zpočátku nadělal spoustu lotrovin, ale s každým dalším výletem si nechal poradit od svých nových kamarádů z Horské služby. Choval se dle desater tak, že se vždy vrátil domů bez problémů a navíc stačil připravit DVD s pozvánkou do českých hor, které se díky distribuci agentury CzechTourism dostalo i do zahraničí. Celý rok Jetíka následovaly davy cestovatelů po všech horských oblastech České republiky, kde hledali jeho stopy – razítka. Jetík přinesl na svých webových stránkách informace o výletech od partnera projektu, agentury CzechTourism, pro více než 70 tisíc návštěvníků webu www.jetik.info. Díky 150 partnerům na razítkovacích a sběrných místech, kde Jetík zanechal své stopy, si široká veřejnost přijde na své při zábavném cestování po krásách českých hor. Za Horskou službu můžu jen doufat, že se děti a jejich rodiče díky Jetíkovým radám poučí a vyhnou chybám vedoucím ke zranění, a to i díky veselému, naučnému Jetíkovu DVD. Ale pokud k nim nešťastnou náhodou přeci jen dojde, jsou tu naštěstí ještě členové Horské služby, kteří poskytnou prvotřídní kvalifikovanou – odbornou pomoc. Tímto tedy děkuji partnerovi projektu, agentuře CzechTourism, za poskytování informací pro tipy na výlety a přiblížení krás českých hor rodinám s dětmi. Děkuji všem razítkovacím a sběrným místům za podrobné informace o dění v jejich okolí, o které se dělí na Jetíkově webu, a zároveň všem, kteří pomáhali a pomáhají v celém projektu S Jetíkem po českých horách. Všem přeji plno zážitků a vzrušujících dobrodružství při hledání Jetíkových stop a samozřejmě – bezpečný návrat z hor. Mgr. Jiří Brožek Náčelník Horské služby ČR
POSLÁNÍ A ÚKOLY
Horská služba ČR při výkonu své činnosti zejména • Organizuje a provádí záchranné a pátrací akce v horském terénu.
• Poskytuje první pomoc a zajišťuje transport zraněných. • Vytváří podmínky pro bezpečnost návštěvníků hor. • Zajišťuje provoz záchranných a ohlašovacích stanic HS. • Provádí instalaci a údržbu výstražných a informačních zařízení. • Spolupracuje při vydávání a rozšiřování preventivně bezpečnostních materiálů. • Informuje veřejnost o povětrnostních a sněhových podmínkách na horách a opatřeních HS k zajištění bezpečnosti na horách. • Spolupracuje s orgány veřejné správy, zejména ochrany přírody a životního prostředí. • Sleduje úrazovost a provádí rozbor příčin nehod na horách, navrhuje a doporučuje opatření k snížení jejich počtu. • Provádí hlídkovou činnost na hřebenech, sjezdových tratích, pohotovostní službu na stanicích a v domech HS.
JETÍK ČÍSLO 6/2014 Šéfredaktor: Michal Bulička Redakční rada: Jiří Brožek, Lukáš Vokatý, Karel Macas Odborný manažer projektu: Lukáš Vokatý Hlavní manažer projektu: Jiří Brožek Na čísle dále spolupracovali: Michal Klimeš, Libor Zřídkaveselý, Tomáš Dlabaja, Barbara Vavrysová, Lenka Dusová, Zdeněk Urbanovský, Renata VanVleet, Petr Židlický, Kateřina Vlášková, Mirka Chaloupská, Petra Smrčková, Jana Berková. Ilustrace: Karel Macas Neoznačené foto: archív HS ČR Jazyková korektura: Jiří Havelka Grafický návrh, sazba a zlom: Studio Antoníček Tisk: Wendy s.r.o. Mělník Internetová verze: www.jetik.info – v PDF ke stažení Vydává: Horská služba ČR o.p.s., 543 51 Špindlerův Mlýn 260, IČ 27467759. Registrováno pod evidenčím číslem MK ČR E 21059. Neprodejné. Projekt „S Jetíkem po českých horách“ je spolufinancován z prostředků Evropské unie, Evropského fondu pro regionální rozvoj.
• Provádí lavinová pozorování. • Připravuje a školí své profesionální i dobrovolné členy a čekatele. • Spolupracuje s ostatními záchrannými organizacemi doma i v zahraničí.
www.kudyznudy.cz
www.jetik.info
3
STATISTIKA ZÁSAHŮ HS Přinášíme vám přehled činnosti Horské služby formou strohé statistiky. Rok 2013 nám přinesl povinnost pomoci v 7820 případech. Výrazně nejvyšší počet úrazů, skoro přesně polovinu úrazů, mají na svědomí lyžaři, a to především sjezdaři (45,4 %), kteří své kolegy na běžkách (4,7 %) předčili zhruba desetinásobně. Druhou pozici „obsadili“ snowboardisté (18,7 %). Není proto divu, že se HS angažuje v propagaci 10 FIS pravidel bezpečného pohybu na sjezdovkách. Jestli je ještě neznáte, podívejte se na www.horskasluzba.cz. nebo předchozích zimních vydání Jetíkova časopisu. V tabulce přehledně uvidíte, při jakých aktivitách i jaká zranění si návštěvníci hor během roku přivodili. Podle součtu zásahů v jednotlivých pohořích je zřejmé, že nejčastěji jsme ošetřovali zraněné v nejnavštěvovanějších Krkonoších, které této statistice dlouhodobě vévodí. Velice alarmující je skutečnost, že v 28 případech se přes veškerou snahu nepodařilo lidské životy zachránit… Michal Klimeš náčelník HS Jeseníky
Statistika podle typu zranění
pěší turistika
13 % 3% 14 %
odvoz HS
28 %
poranění kloubu
jiné poranění
zlomenina
rána
zhmoždění
lyžování sjezdové
Šumava
Orlické hory
Krušné hory
součet 580
119
86
62
141
30
28
114
1
0
0
5
0
0
0
6
286
457
369
1324
415
373
325
3549
lyžování běžecké
26
79
61
95
25
52
30
368
snowboarding
89
193
155
488
176
195
169
1465
skialpinismus
2
4
0
7
0
0
0
13
přepravní zařízení
9
7
12
9
31
6
1
75
saně, boby
0
3
1
34
1
0
1
40
paragliding
11
1
2
2
1
0
0
17
horolezectví
1
0
2
1
4
0
0
8
86
108
80
239
107
156
267
1043 608
jiné
bezvědomí
Krkonoše
Činnost při nehodě
Jeseníky
20 %
Beskydy
20 %
Jizerské hory
ZÁSAHY DLE OBLASTÍ (ZA OBDOBÍ OD 01. 01. 2013 DO 31. 12. 2013)
cyklistika
43
78
161
52
41
19
214
koloběžka
22
3
6
8
2
2
4
47
SOUČET
695
1020
911
2405
833
831
1125
7820
4
BESKYDY
VELKÉ KARLOVICE – ZA NEJVĚTŠÍM BUKEM VSETÍNSKA POPIS MÍSTA Buk rostoucí v lokalitě Bařinka byl jedním z finalistů soutěže Strom roku. Zajímavosti: Na trase leží horský prales Razula, lze do něj po značeném chodníku vstoupit a nahlédnout do světa staletých stromů. Cestou k cíli nevynechejte: Ochutnejte některou z valašských specialit v restauraci Pod Pralesem (počátek a cíl cesty, současně tip na ubytování).
DOPRAVA A SLUŽBY Dostupnost autem, parkování: Dostupné autem ze Vsetína či Rožnova p. Radhoštěm, parkování přímo u výchozího bodu cesty. Dostupnost veřejnou dopravou: Autobusem ze Vsetína nebo Rožnova p. Radhoštěm. Možnosti občerstvení: V restauraci Pod Pralesem ve Velkých Karlovicích. Noclehy: Široká nabídka ubytování v různých kategoriích (od hotelu až po kempink), doporučujeme penzion Pod Pralesem nebo Penzion Na Kopečku (www.podpralesem.cz, www.nakopecku.cz).
O TÚŘE Časová náročnost: celý okruh má 6 km, dá se s dětmi zvládnout za dvě hodiny Převýšení: 360 m Charakteristika a náročnost túry: Část po zna-
čené turistické stezce v terénu (lesní cesty), místní zpevněné komunikace, část po přírodním terénu – travnatý povrch. Je potřeba dbát opatrnosti při klesání po sjezdovce. Popis túry: Z Velkých Karlovic – Léskového od penzionu Pod Pralesem směřujeme údolím Malé Hanzlůvky po zelené cyklotrase číslo 6020/4. Asfaltová silnička vede podél potoka k pralesu Razula. Cestou narazíme na několik studánek i zajímavý mokřad. Pod pralesem, kde asfaltový povrch vystřídá šotolina, zvolíme cestu směřující vpravo od potoka. Zahřejeme se dvacetiminutovým stoupáním k rozcestí Pod Bařinkou. Cyklotrasa od rozcestí směřuje dále do kopce k sedlu pod Lemešnou, my ji opustíme a zamíříme vpravo lesní cestou k buku na Bařince. Po cca 500 metrech narazíme na největší buk v okrese Vsetín, přes 350 let starý úctyhodný strom, který byl dvakrát finalistou ankety Strom roku. Stezka vede mírně zvlněným hřebínkem k horní stanici vleku Razula na Buřanově. Máme před sebou jako na dlani Spa hotel Lanterna, hotel Galik, údolí Rybjanka (Velká Hanzlůvka) a hřeben Vsetínských Beskyd. Po sjezdovce sejdeme do Velkých Karlovic - Léskového. Trasa má délku cca 6 km, není náročná, zvládnete ji do dvou hodin. Kudy kam: Příjezd do Velkých Karlovic od Vsetína po silnici č. 487 nebo od Rožnova p. Radhoštěm po silnici 481.
Mapy a knižní průvodce: Mapa Javorníky (Shocart), místní mapy lze získat v turistických informačních centrech. Dosažitelnost na kole: Lokalitou prochází cyklostezka Bečva, která je mimořádně vhodná pro rodiny s dětmi.
INFORMAČNÍ KANCELÁŘ Velké Karlovice: tel.: 571 444 039, www.velkekarlovice.cz Inspirace a informace na webu: www.velkekarlovice.cz nebo www.vychodni-morava.cz
SOLÁŇ – ZA TURISTIKOU NA VRCH UMĚLCŮ, DO PRALESA I K UNIKÁTNÍMU KOSTELU POPIS MÍSTA Valašsko je oblast spojená s překrásnou přírodou, lidovými tradicemi a rázovitými původními obyvateli – Valachy. Celou oblastí prochází oblíbená Cyklostezka Bečva, www.cyklostezkabecva.com. Charakteristika a náročnost túry: značené turistické stezky v terénu, místní zpevněné komunikace. Zajímavosti: O místním Karlovském jezeru napsal stejnojmennou báseň Karel Jaromír Erben. Co je zajímavé pro děti: Dřevěné sochy, ukázky řemesel. Cestou k cíli: Ochutnejte pravý valašský frgál.
DOPRAVA A SLUŽBY Dostupnost autem, parkování: Dostupné autem ze Vsetína či Rožnova p. Radhoštěm, parkování na Soláni i ve Velkých Karlovicích u popisovaných objektů. Dostupnost veřejnou dopravou: vlakem a autobusem ze Vsetína, autobusem z Rožnova p. Radhoštěm. Možnosti občerstvení: Přímo na Soláni restaurace i bufet. Noclehy: Široká nabídka ubytování v různých kategoriích (od hotelu až po kempink).
O TÚŘE Časová náročnost: cca 2 až 4 hodiny. Popis túry: Příjezd na Soláň (861 m n. m.), vyhledávaný cíl na hřebeni Vsetínských vrchů. Zajímavostí je
zvonice, která slouží jako galerie a informační centrum. Okolo zvonice je postupně budována galerie dřevěných soch vytvořených místními řezbáři a „naučná stezka přírodovědné, kulturní a národopisné historie i současnosti“. Soláň je výchozí bod pro turistické a cykloturistické trasy po hřebeni a nabízí úžasné výhledy, které uchvacovaly a podněcovaly umělce k tvorbě hudební, spisovatelské, výtvarné nebo řezbářské. Někteří z nich zde i trvale žili (například akademický malíř Karel Hofman), díky čemuž se taky Soláni přezdívá „vrch umělců“. Po procházce na Soláni bude vaše cesta pokračovat do Velkých Karlovic. K nejvýznamnějším památkám patří roubený kostel Panny Marie Sněžné z roku 1754, který je vyroben bez jediného hřebíku, a kupecký dům z roku 1813, sídlo Karlovského muzea a turistického informačního centra. V květnu a červnu zde probíhají ukázky tradičních řemesel pro děti, www.velkekarlovice.cz. Kudy kam: Příjezd do Velkých Karlovic od Vsetína po silnici č. 487 nebo od Rožnova p. Radhoštěm po silnici 481. Mapy a knižní průvodce: Mapa Javorníky (Shocart), místní mapy lze získat v turistických informačních centrech. Dosažitelnost na kole: Lokalitou prochází cyklostezka Bečva, která je mimořádně vhodná pro rodiny s dětmi. Hřeben Vsetínských Beskyd v okolí Soláně je vhodný i pro malé cykloturisty na horských kolech (od 8 let věku).
INFORMAČNÍ KANCELÁŘ • Velké Karlovice: tel.: 571 444 039, www.velkekarlovice.cz • Zvonice Soláň: tel.: 604 824 274, 571 644 027, www.zvonice.eu. • www.vychodni-morava.cz
JESENÍKY
LESNÍ BAR, LIPOVÁ – LÁZNĚ POPIS MÍSTA Lesní bar je v Jeseníkách, v polesí Smrku. Lesáci se rozhodli zpříjemnit cyklistům a turistům namáhavé výlety do kopců pomocí odpočívadel a přístřešků. K dispozici je výběr nápojů, které chladí pramenitá voda, káva nebo čaj. Lesní bar funguje 24 hodin denně. Je zde pokladnička, která slouží turistům k placení jejich konzumace. Protože zde není žádný personál, záleží na jejich poctivosti. Soustava barů je situována podél cesty z Horní Lipové na Smrk, v údolí říčky Vápenná. Zajímavosti: 1. lesní bar se stal legendou, turisté fascinuje představa, že se na tomto místě sami obslouží a sami zaplatí. Projekt prověřuje lidskou poctivost. Přes tuto zajímavou a odvážnou podnikatelskou filosofii se bar každoročně rozrůstá a vítá nové příchozí. Přibližně 900 metrů nad hlavním barem je vybudován Horní bar s přírodní sprchou. Z Horního baru se otevírá krásný výhled na panorama Jeseníků, které si lze prohlédnout volně přístupným dalekohledem. Co je zajímavé pro děti: Návštěvou lesního baru se děti naučí nepsaným pravidlům slušného chování a zodpovědnosti. Cestou k cíli nevynechejte: wellnes hotel Helios v Lipové (6 km) www.heliosjeseniky.cz, Faunapark Lipová (4 km) – malá zahrada se soukromým chovem zvířat, přístupná pro návštěvníky všeho věku
a zájmových skupin. www.faunapark-ops.cz – horské minikáry a zorbing, Haltmar Ramzová (8 km) www.haltmar.cz, bobová dráha Petříkov (10 km) www.kaste.cz.
DOPRAVA A SLUŽBY Dostupnost autem, parkování: Z jihu: Olomouc – Šumperk – Hanušovice – Branná – Ramzová – Horní Lipová. Ze severu: Jeseník – Horní Lipová. Bezplatné parkování u viaduktu sousedícího s vlakovou zastávkou Horní Lipová. Dostupnost veřejnou dopravou: Vlaková zastávka Horní Lipová je ideálním nástupním místem na trasu. Od zdejšího viaduktu vedou přehledné směrovky až na místo. Autobusová zastávka Lipová-pošta se nachází 2 km směrem k centru obce. Možnosti občerstvení: V samotném baru na konci cesty, nebo po cestě ve stylovém penzionu Kovárna, ležícím přímo u říčky Vápenná. Dále lovecký Hotýlek U Kance (cca 2 km), kde vaří zvěřinové speciality. Noclehy: penzion Kovárna www.penzionkovarna.cz, Wellness hotel Helios www.heliosjeseniky.cz, Hotýlek u Kance www.kanec.cz
O TÚŘE Časová náročnost: 2 hod. (tam i zpět). Převýšení: 300 m
Charakteristika a náročnost túry: Trasa vede od vlakového nádraží Horní Lipová po kvalitní asfaltové cestě, zpočátku mírně stoupající podél říčky Vápenná. Trasa dlouhá 3 km je lemována lavičkami a zastaveními s informačními tabulemi. Aktivní maminky zvládnou jistě trasu i s kočárkem. Cestu lemují lesní stezky a pěšiny. Kudy kam: Bar je umístěn na pomezí Jeseníků a Rychlebských hor. Nachází se u cesty z Horní Lipové směrem na hraniční horu Smrk. Po příjezdu do vlakové stanice se dáte pod viaduktem po cyklostezce 6044 a asi po dvou kilometrech dorazíte k prvnímu lesnímu baru. Souřadnice: 50°13’27.95”N, 17°3’23.278”E Mapa: Shocart: list č. 58, Inspirace a informace na webu: http://lesnibar.wordpress.com
NAUČNÁ STEZKA RYSÍ SKÁLA – KOUTY NAD DESNOU POPIS MÍSTA Rysí skála se nachází na nádherné vyhlídce na vrcholu Medvědí hory uprostřed jesenických hor v nadmořské výšce 1159 m. Charakteristika a náročnost túry: Naučná stezka vede po lesních cestách a pěšinách. Začíná i končí u horní stanice lanové dráhy v lyžařském areálu Kouty. Měří 2 km a převážně vede po vrstevnici. Alternativní trasou se dá zdolat i s kolem/kočárkem. Zajímavosti: Spolu s rysicí Renou zažijete příběh vůle v boji o zachování života. Objevíte přitom nádherné místo jesenické přírody s jedinečnou vyhlídkou. Na stezce budete plnit spoustu úkolů, při nichž se dozvíte mnohé nejen o rysovi – volně žijící šelmě – ale i o bohatství jesenické přírody a krajiny. Co je zajímavé pro děti: Unikátní vyhlídka s přístřešky na Rysí skále, dřevěné plastiky rysice se skluzavkou, naučné tabule s příběhem, lanový skluz přes říčku Desnou, Pradědova chýše na palouku v lese na Medvědí hoře, dřevěné plastiky Praděda, zvířat i skřítků, interaktivní prvky. Cestou k cíli nevynechejte: Pohádkový les ve skiareálu Kouty, navazující na naučnou stezku, disc golf v areálu střediska, možnost zapůjčení koloběžky s výjezdem lanovkou a pak jízda kolem přečerpávací elektrárny Dlouhé Stráně.
DOPRAVA A SLUŽBY Dostupnost autem, parkování: Z jihu: Olomouc – Šumperk – Loučná nad Desnou – Kouty. Ze severu: Jeseník – Červenohorské sedlo
– Kouty. Doprava autem z Olomouce 80 km, z Brna 160 km, z Ostravy 123 km, z Prahy 230 km. Parkování zdarma (skiareál). Dostupnost veřejnou dopravou: Autobusová zastávka (Ski areál Kouty). Vlaková zastávka Loučná nad Desnou (800 m od areálu). Možnosti občerstvení: Ski areál Kouty: pizzerie, kavárna, fast-food a stylová restaurace. Horní stanice lanovky“ občerstvení u Medvěda. Noclehy: Přímo v areálu naleznete pohodlné ubytování v nových apartmánech, popř. v Hotelu Musil. Přes cestu zrekonstruované ubytování v soukromí. Ubytování hledejte na: www.kouty.eu www.apartmany-kouty.cz www.roubenkypodoborou.cz www.chalupaudubu.cz
O TÚŘE Časová náročnost a převýšení: doba chůze 1 h, 100 m převýšení Popis túry: Naučná stezka začíná mírným stoupáním od horní stanice lanovky, po lesní pěšině. Po cestě narazíte na naučné informační tabule a interaktivní prvky, které dětem představí krásy a bohatství jesenické přírody. Po cca 300 m stezka vychází z lesa, míjí větrné elektrárny na vrcholku Medvědí hory a odtud již vede až do konce po široké a pohodlné lesní cestě. Převážně vrstevnicový charakter trasy dovoluje využití všem návštěvníkům, bez rozdílu věku a fyzické zdatnosti.
Mapy a knižní průvodce: Mapu stezky a informace obdržíte na pokladně v areálu Kouty. Na mapě SHOCART se stezka nachází na listu č. 58.
INFORMAČNÍ KANCELÁŘ Infocentrum Ski areál Kouty, tel. 420 602 322 244,
[email protected] Inspirace a informace na webu: www.kouty.cz
5
6
KRKONOŠE
PŘES DVORAČKY DO KOTELNÍCH JAM POPIS MÍSTA Lanovkou z Rokytnice nad Jizerou na Horní Domky, výstup na Dvoračky – překrásný výhled do kraje a na Rokytnici nad Jizerou, Krakonošovou cestou přes Kotelní jámy na Horní Mísečky. Zajímavosti: Rokytnice nad Jizerou – město v západních Krkonoších, kde se proháněli pašeráci – Pašerácká stezka, Kotel – Kokrháč, Malá a Velká Kotelní jáma Co je zajímavé pro děti: Sedačková lanovka na Horní Domky, bike park, borůvkové knedlíky na Štumpovce.
DOPRAVA A SLUŽBY Dostupnost autem, parkování: Autem, parkování v Areálu Spartak Rokytnice zdarma.
Možnosti občerstvení: Lovčenka, Ručičky – bufet, Štumpovka (Dvoračky), Jilemnická bouda. Noclehy: Štumpovka, Jilemnická bouda.
O TÚŘE Časov nost: celodenní trasa, 5 až 6 hodin podle zdatnosti dětí Pohyb ve výškách: od 640 m po 1160 m n. m. Charakteristika a náročnost túry: Zpevněná cesta na Dvoračky, horská cesta do Kotelních jam, končí později asfaltovou cestou. Popis túry: Z lyžařského areálu Spartak Rokytnice nad Jizerou vyjedeme lanovkou na Horní Domky. Po modré turistické trase na Ručičky a dále stoupejte po zelené s nádhernými výhledy na Rokytnické údolí na Dvoračky, kde je postavena nová horská bouda
Štumpovka. Překrásný výhled a dobré občerstvení. Pokračujeme po zelené Krakonošovou cestou do Malé a Velké Kotelní jámy až na Horní Mísečky. Mapy a knižní průvodce: Eurokart Kartografie HP – Krkonoše západ (1:17 500), Rosy Krkonoše západ (1:25 000) Dosažitelnost na kole: Lanovka přepravuje kola zdarma – možnost vyzkoušet bike park. Z Dvoraček sjezd Vlčí stezkou (cyklotrasa KRNAP č. 1A a dále po č. 6) na Rezek, pokračovat po silnici (cyklotrasa č. 22) až do Hrabačova.
INFORMAČNÍ KANCELÁŘ IC Města Rokytnice nad Jizerou, tel 481 522 001,
[email protected], www.mesto-rokytnice.cz Inspirace a informace na webu: www.rokytnice.com, www.krkonose.eu.
HORNÍ MALÁ ÚPA POPIS MÍSTA Pohádková vycházkové trasa Malou Úpou s 10 zastaveními se stálou expozicí Krkonošských pohádek od slavné spisovatelky Marie Kubátové. Dřevěné panely s pohádkou doplňuje dětská prolézačka, kde můžete strávit čas hrátek i odpočinku. Zajímavosti: Krakonošovy toulky – 6km okruh se soutěžemi a s živými postavičkami z pohádek – první sobotu v září. Co je zajímavé pro děti: 10 pohádkových zastavení, která doplňuje dětská prolézačka. Každé zastavení skrývá plastický ornament, který obkreslíte tužkou do knížečky. Knížečky s mapkou i popisem tras získáte za malý poplatek v infocentru na Pomezních Boudách. Cílem vašeho putování je získání ornamentů všech pohádek, za které obdržíte odměnu – maloúpský groš, rovněž v infocentru na Pomezních Boudách. Cestou k cíli nevynechejte: Návštěvu informačního centra, kde si zakoupíte brožurku s mapkou a 10 políčky pro překreslení jednotlivých ornamentů. Cena 50 Kč. Kostel sv. Petra a Pavla – 4. nejvýše položený kostel v Čechách, dětské hřiště u kostela, dětské prolézačky na každém zastavení.
DOPRAVA A SLUŽBY Dostupnost autem, parkování: Silnice č. 296 z Trutnova do Pece pod Sněžkou, odbočit vpravo na silnici č. 252, podél Malé Úpy vyjet ke státní hranici, placené parkoviště. Dostupnost veřejnou dopravou: autobusy (cyklobus z Trutnova nebo páteřní linka cyklobusu až z Harrachova) Možnosti občerstvení: Bowling bar, Hradečanka, Lesní Zátiší, Pomezní bouda, Restaurace U kostela. Noclehy: Pomezní bouda, Lesní Zátiší, Bouda 66, Ubytování a restaurace U Kostela
O TÚŘE Časová náročnost: Celou trasu lze rozdělit do několika dnů. Doporučujeme rozdělení na tři dny. Celková délka trasy je 16 km. Charakteristika a náročnost túry: nenáročná túra,
kterou lze rozdělit do několika etap, asfaltový nebo zpevněný povrch. Popis túry: Trasa stezky začíná na Pomezních Boudách – zastavení č. 1 „O sklínkaři a řepné panence“ u Bowling baru Schimmer. Pokračuje tzv. běžeckou trasou, která vede nad Novými Domky. Druhé zastavení „Jak se čert naučil smolit sudy“ jsme umístili k již stávajícímu posezení na této cestě, kde lze díky lesnímu průřezu spatřit Svorovou horu s boudou Jelenka a Sněžku. Třetí zastavení „O kráse jara a čepci Vápeníku“ je na rozcestí před chatou Moravanka. V létě se tu pase několik jalovic a krásný výhled je nejenom na Sněžku, ale i na Lysečinský hřeben. K zastavení č. 4 běžte po žluté zpátky dolů směr Pomezní Boudy, v údolí však zahněte doleva údolím Černé vody a pokračujte do údolí Eliščina. Čtvrté zastavení se nachází v Eliščině údolí u malé vodní hráze, o jejíž historii a účelu vypráví informační tabule KRNAP. Část cesty není sjízdná s kočárkem, ale je to opravdu jen pár metrů a kočárek je možné přenést. Páté zastavení „Jak se do Krkonoš vloudila bída“ najdete cestou ke kostelu u bývalého skokanského můstku, kde ještě v šedesátých letech minulého století trénovala naše reprezentace. Pokud naopak od třetího zastavení zamíříte kolem chaty Moravanka šikmo traverzem pod Lysečinským hřebenem nahoru, minete sjezdovku a dojdete nádhernou travnatou cestou až k zastavení č. 8 umístěnému na Pacestníku. Cesta skýtá opravdu nádherný výhled do údolí Dolní Malé Úpy a přímo na Pacestníku se můžete kochat i výhledem na Polskou stranu Krkonoš. Vidět je i veliké jezero Bukovka. Pokračujte k zastavení č. 9 – Cestník, „Jak se šijí stromečkům šaty“. Musíme upozornit, že z Pacestníku na Cestník je to s kočárkem trochu náročnější terén, ale sjet se to dá. Opačný směr (Cestník – Pacestník) však důrazně nedoporučujeme! Od Cestníku se dáme po červené doprava a dojdeme opět ke kostelu. U kostela najdeme dvě restaurace s parádními dětskými hřišti. Od kostela vede další okruh, tentokrát dlouhý cca 3 km, okolo Kraví Hory. Na něm se nachází zastavení č. 6 „Jak se Krakonoš skamarádil s lidmi“ a zastave-
ní č. 7 „Jak se čertík stal peciválkem“. Od šestého zastavení uvidíte nádherně Lysečinský i Dlouhý hřeben a ze sedmého stanoviště je vidět panorama od Sněžky po Pomezní Boudy. K zastavení č. 10 „Proč jsou chaloupky v horách jako malované“ zbývá od kostela jen pár set metrů. Nachází se u penzionu Permoník, kde je také zároveň dětské hřiště. Kdybychom šli dál do Spáleného Mlýna a vrátili se ke kostelu zpět po žluté, mineme cestou Čertův Mlýn u penzionu Krakonoš, který také bezesporu stojí za návštěvu. Doporučené okruhy: 1. Pomezní Boudy, zastavení 1, 2, 3, 4, 5, 10 – Spálený Mlýn, cca 7 km (zpočátku po vrstevnici, potom převážně z kopce, jen mírný výstup od zastavení č. 5 ke kostelu); autobusem zpátky na Pomezní Boudy. 2. Kostel (historické centrum obce) – okruh okolo Kraví hory, zastavení 6 a 7, cca 3,5 km téměř po vrstevnici. 3. Kostel – okolo Moravanky na Pacestník, cca 5 km (zastavení č.8 a dolů prudce na Cestník zastavení č. 9) – zpátky po červené asfaltové komunikaci ke kostelu). Dosažitelnost na kole: Pohádkovou stezku lze projít pěškky, projet s kočárkem i na kole.
INFORMAČNÍ KANCELÁŘ Informační centrum Malá Úpa, Tel.: + 420 499 891 112,
[email protected], www.malaupa.cz, www.krkonose.eu Inspirace a informace na webu: www.malaupa.cz, www.krkonose.eu
JIZERSKÉ HORY
K PROTRŽENÉ PŘEHRADĚ NA BÍLÉ DESNÉ POPIS MÍSTA
DOPRAVA A SLUŽBY
Přehrada na řece Bílé Desné leží u města Desná, v nadmořské výšce 806 m. Její stavba byla dokončena v roce 1915, ale hned v září následujícího roku (18. 9. 1916) došlo k jejímu protržení. To mělo katastrofické následky, jelikož povodňová vlna způsobila nejen obrovské materiální škody, ale vyžádala si i 65 lidských životů. Jedná se o unikátní zbytky protržené přehrady, jejíž nevhodná technologie stavby po katastrofě sloužila pro bezpečnější výpočty dalších přehradních konstrukcí, budovaných po roce 1916. V roce 1996 byla prohlášena za kulturní památku. Dodnes se z hráze dochovala šoupátková věž, zbytky hráze a podzemní štola, kterou se odváděla voda do sousední nádrže Souš. Charakteristika a náročnost túry: Túra není náročná, bez větších převýšení, vede po upravených stezkách, lze ji využít i s kočárkem či invalidním vozíkem. Zajímavosti: Pod šoupátkovou věží, která vypadá jako hradní hláska, v níž spí Šípková Růženka, najdete klid a tajemno. Vypadá to zde jako v pohádce a v zakletém království. Co je zajímavé pro děti: po cestě se děti mohou sekávat s přírodními krásami, ale také s historií sklářských osad Josefova Dolu. Cestou k cíli nevynechejte: vodopády na Bílé Desné (nacházejí se v těsné blízkosti posledních domů města Desná), Mariánskohorské Boudy.
Dostupnost autem, parkování: možnost parkování v Josefově Dole nebo v Desné. Dostupnost veřejnou dopravou: vlaky (doporučujeme pro rodiny s dětmi, viz popis výletu), meziměstské autobusy z Tanvaldu, Jablonce nad Nisou, které jedou pouze do nástupních míst výletů. Možnosti občerstvení: možnost občerstvení je pouze v Josefově Dole nebo v Desné. Noclehy: doporučujeme ubytování v Josefově Dole nebo v Desné, poradí informační centra v místě.
O TÚŘE Časová náročnost: záleží na stáří dětí, výlet je možné ujít s malými dětmi za cca 3 hodiny. Převýšení: největší stoupání vás čeká z centra Josefova Dolu (necelých 200 m) nebo z Desné (podle nástupního místa 100 až 300 m) Kudy kam: Josefův Důl, železniční stanice – Lesní brána (1 km) – Mariánskohorské boudy – Protržená přehrada (4 km) – základy Krömerovy boudy – Desná I – pamětní kámen přehradní katastrofy (9 km) – Desná, vlak, bus. Celkem 10,5 km. Zpočátku větší stoupání, od Mariánskohorských bud převážně klesání. Od přehrady se lze též pohodlně vrátit stejnou cestou do Josefova Dolu. Dosažitelnost na kole: Cesta se dá v popsané variantě zvládnout na kole a je vhodná pro rodiny s kočárky nebo i vozíčkáře.
INFORMAČNÍ KANCELÁŘ Informační centrum Josefův Důl, 468 44 Dolní Maxov 218, tel.: 483 381 110, 602 656 878,
[email protected], www.josefuvdul.cz INFO Desná, Krkonošská 120, 468 61 Desná, tel.: 483 383 019, 737 248 434,
[email protected], www.mesto desna.cz Inspirace a informace na webu: www.vilaizerina.cz, www.jizerky.cz
TAJEMNÝ SKALNÍ HRAD V LESÍCH HEMMRICHU POPIS MÍSTA
DOPRAVA A SLUŽBY
O mnoha místech v Jizerských horách se vypráví, že v nich pobývali loupežníci, ale jen málokde se našly stopy po nějakém osídlení. Výjimkou je Skalní hrad v bučinách u Oldřichova v Hájích. Sami archeologové mu dali potvrzení, že tu někdy na přelomu 13. a 14. století stál strážní hrádek biberštejnského mana, který vyhořel. Charakteristika a náročnost túry: Túra vede částečně po naučné stezce lesem, někdy s větším převýšením, obklopena zajímavými skalními útvary. Zajímavosti: Podle pověstí žili na Hemmrichu loupežníci. Jednou zajali krásnou dívku, kterou nechali žít na hradě. Chodívala pro ně nakupovat do Frýdlantu zásoby. Tam se jednou potají seznámila s rytířem. Zamilovali se do sebe, děvče prozradilo odkud je a domluvili se, že loupežníky vydají právu. Rytíř dal děvčeti pytlík máku a ta trousila semínka na zpáteční cestě. Po stopách vzrostlých máků frýdlantští dojeli až k hradu, dobyli ho a vypálili. Kráska se svého milého nedočkala. Před příchodem vojska loupežníci pochopili dívčinu zradu a chtěli ji zabít. Při útěku po skalách se však nešťastně zřítila do hluboké průrvy. Co je zajímavé pro děti: skalní útvary, tajuplnost místa, příroda Cestou k cíli nevynechejte: Ekocentrum v Oldřichově v Hájích, naučnou včelí stezku, interaktivní expozici Jizerky všemi smysly, farmu.
Dostupnost autem, parkování: Parkovat lze na parkovišti v Oldřichovském sedle, přístupnost od Liberce přes Mníšek do Oldřichova je snadná. Dostupnost veřejnou dopravou: vlaky do Oldřichova v Hájích Možnosti občerstvení: v Oldřichově v Hájích, na parkovišti v Oldřichovském sedle Noclehy: doporučujeme s dětmi přespání v Ekocentru v Oldřichově v Hájích (lze využít i kemp).
O TÚŘE Časová náročnost: je vhodné pro větší děti, cca 2 až 3 hodiny. Převýšení: cca 200 m Popis túry: Oldřichov v Hájích, železniční stanice – naučná stezka Oldřichovské háje a skály – Nová cesta – Hřebenový buk (3 km) – Skalní hrad – skála Gorila – Oldřichovské sedlo, parkoviště, hostinec (5,5 km) – Oldřichov v Hájích, železniční stanice. Celkem 8 km. Lesům v okolí Oldřichova v Hájích se odedávna říká Hemmrich a navržený výlet jimi prochází. Můžeme ho podniknout v protisměru naučné stezky (zelené značení), na kterou dojdeme od železniční zastávky po modrých značkách (vlevo). Cestou k Hřebenovému buku nás čeká delší stoupání, od Skalního hradu nás stezka přivede k řadě horolezeckých skal. Nejnápadnější z nich je Gorila. Poté sestoupíme do Oldřichovského sedla, odkud můžeme pokračovat
příjemnou lesní cestou vpravo od silnice (současně cyklotrasa) k železniční stanici. Výlet lze podniknout i z parkoviště v Oldřichovskému sedle; v tom případě doporučujeme opačný směr a železniční zastávku mineme.
INFORMAČNÍ KANCELÁŘ Informační centrum Ekocentrum Oldřichov v Hájích Středisko ekologické výchovy Libereckého kraje, p. o., 463 31 Oldřichov v Hájích 5 tel.: 482 360 011,
[email protected], www.strevlik.cz Inspirace a informace na webu: www.vilaizerina.cz, www.jizerky.cz
7
8
ORLICKÉ HORY
LITERÁRNÍ A FILMOVÉ ŠLÁPOTY V ORLICKÝCH HORÁCH A PODORLICKU TRASA Letohrad – Potštejn – Brandýs nad Orlicí – Opočno – Dobruška – Solnice – Rychnov nad Kněžnou – Studánka – Doudleby nad Orlicí Popis programu: Vydejte se po stopách známých českých filmů a velkých spisovatelů působících v Orlických horách a Podorlicku. Naše tipy vás zavedou na místa, kde se natáčely české filmové klasiky jako je F. L. Věk nebo Babička, na místa, kde své lumpárny vymýšlelo pět výtečníků z románu Karla Poláčka, anebo se můžete procházet po nádvoří a komnatách, kudy kráčela filmová Čachtická paní ve filmu Bathory od Juraje Jakubiska.
CO VÁS ČEKÁ • Nový Dvůr Letohrad – největší muzeum řemesel v ČR, které se může pochlubit jedinečnými exponáty, ale i pražičkou kávy, která si zahrála ve filmu Vůně kávy. • Hrad Potštejn a zámek Potštejn – pověst o hledání pokladu na hradě inspirovala Aloise Jiráska k sepsání novely Poklad, podle které pak Zdeněk Troška natočil film Poklad hraběte Chamaré. www.potstejn.cz.
• Přírodní labyrint Brandýs nad Orlicí – inspirovaný knihou Labyrint světa a ráj srdce od J. A. Komenského. • Město Dobruška – na náměstí a u kostela se natáčely scény do filmů Babička a F. L. Věk. Je tu rodný dům spisovatele, publicisty a národního buditele F. L. Heka, jehož autobiografie inspirovala k sepsání románu F. L. Věk Aloise Jiráska. • Město Rychnov nad Kněžnou – narodil se zde a žil známý spisovatel Karel Poláček. Právě děj knihy Bylo nás pět se odehrává ve městě Rychnov nad Kněžnou. V letním období můžete absolvovat speciální prohlídku města s Pepkem Zilvarem. • Hotel Studánka Rychnov nad Kněžnou – v roce 2012 se zde natáčel nový český film „Jedlíci“. • Zámek a zámecký park Doudleby nad Orlicí – navštivte místa, kudy kráčela Čachtická paní ve filmu Bathory režiséra Juraje Jakubiska.
ORGANIZAČNÍ INFORMACE
• Výlet je vhodný pro rodiny s dětmi především školního věku a milovníky historie, kinematografie a české literatury. Dále pak pro školky a školy. • Tipy na ubytování najdete na www.mojeorlickehory.cz.
• Jedná se o inspirativní program pro jednotlivce nebo skupiny a je možné jej využít jako jednotlivé jednodenní výlety anebo program na prodloužený víkend.
www.mojeorlickehory.cz/po-stopach-tradic-remesel
WEB
NA KOLE OKOLO BUNKRŮ, TVRZÍ A PEVNOSTÍ TRASA Olešnice v Orlických horách – Nový Hrádek – Rokytnice v Orlických horách – Říčky v Orlických horách – Mezivrší – Hanička – České Petrovice – Mladkov – Lichkov – Bouda – Suchý vrch – Těchonín – Vlčkovice. Popis programu: Nadšenci do vojenské historie zaplesají nad místní nabídkou opevnění z druhé světové války. Během tří dnů minete na kole desítky malých řopíků, několik tvrzí a dělostřeleckých pevností. Na tento výlet se nemusíte bát vzít ani své kamarády nebo drahou polovičku, které opevnění zase tolik neláká. Na kole budete projíždět nádhernou přírodou a svůj výlet si můžete zpestřit výšlapem na rozhlednu, prohlídkou brašnářské dílny anebo si užít trochu adrenalinu v lanovém parku.
CO VÁS ČEKÁ 1. den – příjezd do Olešnice v Orlických horách Cyklovýlet 20 km • pěchotní srub N-S 47 „Jaroslav“ • tvrz Skutina • Poutní místo Rokole se zázračným uzdravujícím pramenem • Nový Hrádek (zřícenina středověkého hradu Frymburk) • zpět do Olešnice (Naučná stezka po lehkém opevnění v okolí Olešnice – 6 km) 2. den – příjezd do Rokytnice v Orlických horách Cyklovýlet 30 km • Říčky v Orlických horách (lanové centrum) • Mezivrší – křižovatka cest (možnost zajet si přes přírodní rezervaci Komáří vrch a Pěticestí až ke
Kunštátské kapli cca 5 km) • Pěchotní srub Průsek (velmi zachovalý objekt, na kterém se dochovaly i původní pancéřové zvony) • rozhledna Anenský vrch (dřevěná 17 m vysoká rozhledna ve výšce 991 m n. m.), v těsné blízkosti rozhledny se nacházejí bunkry Arnošt a Anna • dělostřelecká tvrz Hanička (pevnost se skládá ze šesti bojových objektů, propojených stovkami metrů podzemních chodeb a sálů) • lehký objekt Na Panském poli (řopík včetně kompletní vnitřní výstroje a výzbroje) • pěchotní srub Nízká • návrat do Rokytnice v Orlických horách (exkurze do brašnářství Ladislava Hemrlíka, železniční muzeum s parní lokomotivou) 3. den – příjezd do Českých Petrovic Cyklovýlet 40 km • Mladkov (radioaktivní pramen knížete Rostislava) • Pěchotní srub na Růžku K-S 32 • Lichkov • pěchotní srub Na Sedle K-S 25 (součástí bunkru je vojenské muzeum) • Dělostřelecká tvrz Bouda (nejzachovalejší objekt svého druhu na území ČR) • Suchý vrch (rozhledna vysoká 33 m, nově zrekonstruovaná Kramářova chata) • zpět na Boudu • Těchonín • Vlčkovice • pěchotní srub Na Rozhledně K-S 37 • návrat do Českých Petrovic (sportareál nabízející terénní káry, grassball, letní snowtubing, bumperboats, jízdu na kladce a další zajímavé aktivity)
ORGANIZAČNÍ INFORMACE • Jedná se o inspirativní program pro jednotlivce nebo skupiny a je možné jej využít jako jednotlivé jednodenní výlety anebo program na prodloužený víkend. • Tipy na ubytování najdete na www.mojeorlickehory. cz. • Program je vhodný pro cyklisty, rodiny s většími, sportovně zdatnými dětmi a milovníky vojenské historie. • Cyklistické mapy a prospekty je možné získat nebo zakoupit v informačních centrech v Orlických horách a Podorlicku. • Výlet je možné absolvovat i skupinově s průvodcem – v případě zájmu kontaktujte destinační společnost Orlické hory a Podorlicko na
[email protected]
WEB www.mojeorlickehory.cz/vojenske-pamatky
S JETÍKEM PO ČESKÝCH HORÁCH
www.jetik.info
jméno: příjmení: datum narození: adresa bydliště:
VYSVĚTLIVKY: Odznak si po získání sedmi (zelený), čtrnácti (žlutý) či jednadvaceti (červených) razítek můžeš vyzvednout v barvě odpovídající počtu získaných razítek v Cestovatelském pasu. Odznak je k vyzvednutí ve sběrných místech. Více informací na webu www.jetík.info
Projekt „S Jetíkem po českých horách“ je spolufinancován z prostředků Evropské unie, Evropského fondu pro regionální rozvoj
M 1:1 Odznak
25mm
www.kudyznudy.cz
Barevnost: Zelená: C100 M0 Y100 K0 Oranžová: C0 M47 Y100 K0 Červená: C0 M100 Y100 K11 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
1 2 3 4 5 6
Harrachov, stanice HS Rokytnice nad Jizerou, stanice HS/IC Benecko, stanice HS/IC Špindlerův Mlýn, Dům HS Pec pod Sněžkou, stanice HS Pomezní boudy, stanice
7 8 9 10 11 12
HS/OÚ Horní Malá Úpa Jánské Lázně, stanice HS/IC Strážné, stanice HS Žacléř, stanice HS/IC Černý Důl, stanice HS/IC Trutnov, IC Vrchlabí, infocentrum KRNAP
13 14 15 16 17 18 19
Harrachov, Muzeum skla Sněžka, Česká poštovna Vosecká bouda Vrbatova bouda Medvědín, stanice lanovky Harrachov, muzeum Šindelka Luční bouda
20 21 22 23 24 25 26 27
Richtrovy boudy Dvoračky Vítkovice, Rezek Rovinka, bufet Mumlavská bouda Chalupa Na rozcestí, bufet Špindlerova bouda Pláně, lanovka
Razítkovací místo
Pantone 35 Pantone 15 Pantone 17
KRKONOŠE
H
CESTOVATELSKÝ PAS
Razítkovací místo Razítkovací a sběrné místo
Razítkovací a sběrné místo
JIZERSKÉ HORY
CESTOVATELSKÝ PAS
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
1 2 3 4 5
ORLICKÉ HORY
6
J avorník, restaurace Obří sud Pláně pod Ještědem, turistická chata Ještěd, hotel Bedřichov, Dům HS Bedřichov – Nová Louka, Šámalova chata Královka, rozhledna
7 8 9 10 11 12
lovanka, rozhledna S Černá studnice, rozhledna Nisanka, rozhledna Tanvaldský Špičák, rozhledna Josefův Důl, penzión Hájenka na Pekle Oldřichovské sedlo,
13 14 15 16
Hausmanka U kozy mědava, turistická chata S Bílý Potok, Bártlova bouda Lázně Libverda, restaurace Obří sud Nové Město pod Smrkem, Singltrek centrum
17 18 19 20 21 22
J izerka, Panský dům Štěpánka, rozhledna Kořenov-Hoftík, chata Pohoda Kořenov, IC Vysoké nad Jizerou, IC Bedřichov, hotel Weber
22
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
1 2 3 4 5 6 7 8
uchý vrch – Kramářova chata S Bouda, tvrz Červenovodské sedlo, IC Červená Voda, lanovka Jablonné nad Orlicí, IC Čenkovice, stanice HS Čenkovice, areál TJ Šerlich, Masarykova chata
9 10 11 12 13 14
elká Deštná, bufet V Deštné v Orlických horách, muzeum turistiky Deštné v Orlických horách, IC Šerlišský Mlýn, hotel Orlické Záhoří, chata Bedřichovka Deštné v Orlických horách, stanice HS
15 16 17 18 19 20 21
okytnice v Orlických horách, IC R Říčky, lanovka Hanička, tvrz Pěticestí, bufet Neratov, obchod Říčky, stanice HS Štíty, Acrobat Park Aleše Valenty
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
1
7
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
4 5
1 2 3 4 5 6 7
9 10 11 12 13
Tisá, stanice HS Tisá, turistická chata Děčínský Sněžník, rozhledna Komáří vížka, rozhledna Klíny, hotel Emeran Bouřňák, stanice HS Měděnec, stanice HS
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19
vilda, stanice HS K Kramolín, stanice HS Nová Pec, stanice HS Říjiště, horská útulna Stožecká kaple Dobrá Voda – Muzeum Dr. Šimona Adlera
20
6
3
8
ydra, Turnerova chata V Železná Ruda, IC Boubín, vrchol Pramen Vltavy Jezerní slať Březník, hájenka Kubova Huť, nádraží
14
ancíř, turistická chata P Černé jezero Poledník, rozhledna Železná Ruda, muzeum lyžování Špičák, stanice HS Prášily, stanice HS
2
yšná, stanice HS P Lesná, horský hotel Boží Dar, IC Boží Dar, stanice HS Klínovec, stanice HS/IC Pernink, stanice HS/IC Nové Hamry, stanice HS/IC
15 16 17 18 19 20
21 22 23
lešné jezero P Modrava, IC Svatý Tomáš, tvrz Jelení vrchy, Schwarzenberský kanál, občerstvení
leiberg, rozhledna B Blatenský vrch, rozhledna Přebuz, Kovářská bouda Plešivec, rozhledna Jáchymov, IC Kovářská, muzeum letecké bitvy
KRUŠNÉ HORY
1
ŠUMAVA
www.jetik.info
BESKYDY
CESTOVATELSKÝ PAS
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
1 2 3 4 5 6
JESENÍKY
7
lfrédka, bufet Herdegen A Čertovy kameny, turistická chata Červenohorské sedlo, hotel Dolní Morava, IC Barborka, turistická chata Návrší, turistická chata Paprsek, horský hotel
8 9 10 11 12 13 14
15
výcárna, turistická chata Š Karlova Studánka, IC Kouty nad Desnou, IC Křížová hora, rozhledna Horní Lipová, lesní bar Nová Ves, chata Na vyhlídce Praděd, vysílač
16 17 18 19 20 21
abštejn, turistická chata R Rejvíz, Mechové jezírko Skřítek, motorest Podlesí, Severomoravská chata Šerák, chata Jiřího Zlatý Chlum, rozhledna Ramzová, lanovka
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
1 2 3 4 5 6 7 8
Skalka, turistická chata Ostrý, turistická chata Javorový, turistická chata Slavíč, turistická chata Lysá hora, turistická chata Prašivá, turistická chata Velká Čantoryje, rozhledna Visalaje, horský hotel
9 10 11 12 13 14 15
varná Hanka, turistická chata Š Mosty u Jablunkova, hotel Grůň Kohútka, horský hotel Soláň, horský hotel Velké Karlovice, hospoda Kyčerka Vsacký Cáb, turistická chata Čarták, horský hotel
16 17 18 19 20 21 22 23
elké Karlovice, hotel Horal V Makov, horský hotel Fran Trojanovice, hotel Ráztoka Pustevny, restaurace Libušín Bumbálka, Masarykova chata Bílá, hotel Pokrok Pustevny, stanice HS F rýdlant nad Ostravicí, Dům HS
DCR-
I adrenalin na Rychlebských stezkách... má svůj příběh. První lávku přes Černý potok dal v roce 1567 postavit svobodný pán z Javorníka, který rád lovil divočáky ve vranských lesích. Tudy do Jeseníku vozili drábové dříví na pálení čarodějnic, které se prý slétávaly na Petrových kamenech. A kousek odsud vyvěrá ze skály voda,
kterou doktor Priessnitz zázračně léčil své pacienty – dodnes se sem sjíždějí z celé Evropy. Teď je lávka součástí unikátního cyklistického projektu Rychlebské stezky a prohánějí se po ní zapálení bikeři i sváteční cyklisté. Ale tohle všechno je jen jedna lávka. Nechte se uchvátit i zbytkem Jesenicka.
Česko – země příběhů. Prožijte ten svůj. www.ceskozemepribehu.cz
DCR-Rychleby-220x270.indd 1
6. 2. 2014 10:12:19
14
KRUŠNÉ HORY
PLEŠIVECKÁ NAUČNÁ STEZKA POPIS MÍSTA Horská naučná stezka Abertamy – Plešivec je zaměřená na historii, minulost hornických osad a geologii. Její začátek i konec najdete v Abertamech na náměstí. Trasa měří necelých 9 km a najdete na ní 9 informačních tabulí. Zajímavosti: Z čeho vznikl název Abertamy (v němčině Abertham, ale též Abertann, Oberdannen, Aberdam, Aberthamb, Abertam, Aberthal či Oberthal), je dodnes nejasné. Často citovaná pověst praví, že jednou kolem budoucích Abertam projížděl jakýsi šlechtic (podle jiného podání šlo o důlního inspektora) a uviděl muže, který stavěl na potoku hráz. Na otázku, co že to vlastně dělá, měl od muže dostat odpověď: „Aber (einen) Damm“ (no přece hráz). Odtud byl už jen krůček k názvu. Někdy se původ jména spojuje s nedoloženým názvem Albertshammer (Albertovy Hamry). Co je zajímavé pro děti: Adrenalin park na Plešivci, v jehož blízkosti se nachází Stezka krušnohorských pověstí (cca 300 metrů pod vrcholem Plešivce) Cestou k cíli nevynechejte: Rozhledna na Plešivci, Adrenalin park Plešivec
DOPRAVA A SLUŽBY Dostupnost, parkování: Město Abertamy je pří-
stupné autem či autobusem, a to jak ve směru Karlovy Vary – Ostrov – Jáchymov - Abertamy, tak ve směru Karlovy Vary – Hroznětín – Pernink – Abertamy. Parkovat lze přímo v centru města a na odstavných parkovištích. Možnosti občerstvení: Přímo v Abertamech je několik restauračních zařízení, na vrcholu Plešivce je pak útulná restaurace s vyhlídkou. Noclehy: Lze se ubytovat přímo v Abertamech (hotel, penziony, horská chata) nebo v hotelu na vrcholu Plešivce
O TÚŘE Časová náročnost: 2,5 – 4,5 hodiny Charakteristika a náročnost túry: Horský terén s výstupem na vrchol Plešivce. Sestup z Plešivce vede náročným terénem – NS vede po lesních pěšinách a neupravených cestách, kde se pohybuje i lesní technika. Popis túry: Okružní trasa protíná hned tři turisticky známá krušnohorská místa, která jsou dostatečnou zárukou rozmanitého výletu. Zpočátku nás čeká výšlap na Plešivec, pak pěkně z kopečka dolů do Pstruží a na závěr pohodová procházka podél řeky Bystřice. Kudy kam: Úvodní informační panel najdete v Abertamech u autobusové zastávky na náměstí, zastávku
č. 1 hned nedaleko u místního kostela. Na samém konci obce si přečtete o Plešivecké silnici a zanedlouho se napojíte na pěknou lesní cestu, která vás dovede na Plešivec (1028 m n. m.). Zastávku č. 3 uvidíte přímo na vrcholu. Po dobytí Plešivce si můžete odpočinout a posílit se v restauraci, případně se pokochat pohledem na krušnohorské hřebeny z plešivecké rozhledny. Z Plešivce seběhnete do míst bývalé osady Kaff, respektive její části zvané Horní Kaff. O její existenci svědčí dochované ruiny statků a dodnes zde rostoucí ovocné stromy. Blíže vás s historií osady seznámí informační panel č. 4. Dále budete pokračovat stále z kopečka až do obce Pstruží (panel č. 5). Odtud až do Abertam půjdete malebným údolím řeky Bystřice – jde o nenáročnou, ale velmi pěknou trasu. Cestou minete další zaniklou osadu Modesgrund (panel č. 6) a dvě připomínky kdysi rozvinutého hornictví – Šlikova štolu a Štolu Albert (panely č. 7 a 8). Mapy a knižní průvodce: viz předchozí výlet
INFORMAČNÍ KANCELÁŘ Informační centrum Abertamy, tel. 355 335 580, 774 485 111,
[email protected] Inspirace a informace na webu: www.zivykraj.cz, www.abertamy.eu , www.plesivec.eu
VLČÍ JÁMY V HORNÍ BLATNÉ POPIS MÍSTA Naučná stezka Horní Blatná – Vlčí jámy je zaměřená na geologii, historii, hornictví, ekologii a lesnictví. Stezka začíná a končí na náměstí sv. Vavřince v Horní Blatné. Na trase dlouhé necelé 4 km vás čeká 7 zajímavých zastavení u informačních tabulí. Zajímavosti: Blatenský vodní příkop je významné technické vodní dílo, které bylo postaveno mezi lety 1540 a 1554. Vodní příkop byl vybudován pro přívod vody na pohon důlních strojů v období těžby cínu. Přiváděl vodu z říčky Černé (u Božího Daru) do Horní Blatné. Příkop měří 12 kilometrů a v nejširším místě dosahuje šíře 2 metry. Blatenský vrch se tyčí ve výšce 1043 m n. m. a jeho vrchol ještě zvyšuje dřevěná věž, která je vysoká 21 metrů a skýtá překrásný výhled na Horní Blatnou. Ledová jáma je pozůstatkem dolu Jiří. V nejhlubší části dosahuje hloubky 15 metrů. Díky hloubce a úzkému tvaru jámy se zde tolik netočí vzduch, a tím pádem se zde po celý rok udržují velmi nízké teploty a na samém dně propadliny leží tzv. jeskynní led. Ledová jáma je součásti přírodní památky Vlčí Jámy. Vlčí Jámy jsou pozůstatkem dolu Wolfgang, který byl největším dolem v okolí Horní Blatné. Stěny a stropy propletených dávno nepoužívaných šachet se propadly a vznikla tak 25 m hluboká, 40 m široká a 200 m dlouhá proláklina. Balvany na dně jámy, úzké trhliny, zbytky starých temných chodeb a divoká okolní krajina přidávají Vlčí jámě na tajemnosti. Měšťanský dům č. 127 je jeden z nejkvalitnějších měšťanských domů v Horní Blatné. Původní stavba byla vybudována v roce 1754. Později byla několikrát
přestavěna a doplněna různými přístavky, ale původní ráz domu a vnitřní výzdoba jsou patrné dodnes. V domě se nyní nachází Muzeum těžby cínu. Co je zajímavé pro děti: Fakt, že v Ledové jámě se drží sníh po celý rok, tedy i v létě.
DOPRAVA A SLUŽBY Dostupnost, parkování: Stezka prochází severním okolím obce Horní Blatná (cca 25 km od Karlových Varů). Jezdí sem autobus i vlak (trať Karlovy Vary – Potůčky), auto je možné zaparkovat na náměstí. Možnosti občerstvení: V Horní Blatné je několik restauračních i ubytovacích zařízení. Noclehy: http://www.horni-blatna.cz/turisticke-informace/ubytovani-v-horni-blatne/
O TÚŘE Časová náročnost: 1 – 3 hodiny Převýšení: Převýšení není nijak výrazné a lze je absolvovat i s dětmi. Středně náročná trasa po dobrých polních a lesních cestách. Charakteristika a náročnost túry: Seznámíte se s hornickou minulostí města Horní Blatná a okolím. Ve městě se kromě cínu těžila i kobaltová a stříbrná ruda. Stezka Vlčí jámy vás provede hornickým územím města, odkryje hluboké propasti, jámy a temné šachty. Trasa stezky je středně náročná – její výraznější převýšení je dáno výstupem od města k vrcholu Blatenského vrchu. Z něj pak trasa sestupuje zpět do výchozího místa. Popis túry: Začíná na náměstí v Horní Blatné, za kostelem sv. Vavřince (zastávka 1). Dále vede po
žluté turistické značce kolem bývalého dolu Konrád (zastávka 2) k Blatenskému vodnímu příkopu (zastávka 3). Poté stezka stoupá lesem (zastávka 4) na zalesněný Blatenský vrch (1043 m n. m.) s dřevěnou rozhlednou. Od rozhledny klesá dolů k Ledové jámě (zastávka 5). Jednou z nejpůsobivějších zastávek na naučné stezce je jistě Vlčí jáma (zastávka 6). Odtud míří naučná stezka znovu do Horní Blatné, k měšťanskému domu č. 127 (dnešní Muzeum těžby cínu), kde nalezneme poslední zastávku (zastávka 7). Mapy a knižní průvodce: KČT č. 4 Krušné hory – Karlovarsko (Porolaví, Jáchymovsko, Klínovec)
INFORMAČNÍ KANCELÁŘ Informační centrum Horní Blatná, Tereza Susková, tel. 353892768, 773221189,
[email protected] Inspirace a informace na webu: www.zivykraj.cz, www.bozi-dar.eu/cz/horni-blatna, www.horni-blatna.cz
ŠUMAVA
BOUBÍNSKÝ PRALES POPIS MÍSTA Celosvětově známý prales na úpatí hory Boubín (1362 m n. m.). Již v roce 1858 byla jeho část vyjmuta z běžného lesního hospodaření, v roce 1992 byl vyhlášen Národní přírodní rezervací. Jádro pralesa, tvořené zejména bukem, smrkem a jedlí, je nejzachovalejším zbytkem původních šumavských smíšených horských lesů, tzv. pomezního hvozdu. Pralesem protéká Kaplický potok, který se vlévá do malého jezírka – nádrže, uměle vytvořené k plavení dřeva do sklárny v Lenoře. Toto technické dílo sloužilo svému účelu ještě po 2. světové válce. Kolem nejcennějšího jádra rezervace, veřejnosti nepřístupného, je vyznačena okružní naučná stezka Boubínský prales. Výchozím i konečným místem je Boubínské jezírko. Délka trasy je 3,6 km, zahrnuje 8 zastávek a zaměřuje se na vývoj pralesa. Dostupnost a vzdálenosti: Jedná se o středně náročný výlet, dle zvolené trasy 8 – 20 km. Co je zajímavé pro děti: Nejstarší smrky a jedle zde dosahují stáří 300 až 400 let. Největší boubínský strom „Král smrků“ padl 4. prosince 1970, starý asi 440 let. Cestou k cíli nevynechejte: Boubínskou rozhlednu
DOPRAVA A SLUŽBY
Dostupnost autem, parkování: Kaplice pod Boubínem, Zátoň, Kubova Huť. Dostupnost veřejnou dopravou: Vlakem nebo autobusem do obce Kubova Huť, Zátoň nebo Kaplice
O TÚŘE Časová náročnost: 4 – 7 hod., dle zvolené trasy Popis túry, kudy kam: 1) Z obce Zátoň (po modré TZ cca 4,5 km k Boubínskému jezírku + 3,6 km naučnou stezkou Boubínský prales). Celkový okruh měří cca 13 km. 2) Z Kaplice (po zelené a pak po modré TZ cca 2 km k Boubínskému jezírku + 3,6 km naučnou stezkou Boubínský prales). Celkový okruh měří cca 8 km. 3) Cesta z Kubovy Huti (po modré TZ cca 4,5 km k rozhledně Boubín, cca 3,5 km k rozcestí Boubínský prales – východ, kde se napojíte na naučnou stezku Boubínský prales dlouhou cca 3,6 km). Celý tento okruh měří cca 20 km. Mapy a knižní průvodce: • SHOCART č. 35 ŠUMAVA, TROJMEZÍ, PLÁNĚ • KČT č. 66 ŠUMAVA, TROJMEZÍ • KČT č. 69 POŠUMAVÍ, VIMPERSKO Dosažitelnost na kole: K Boubínskému jezírku lze dojet na kole. Naučná stezka je určena pouze pro pěší.
ČERNÉ A ČERTOVO JEZERO POPIS MÍSTA Černé a Čertovo jezero leží v dosud nedotčené části Šumavy a patří k turisticky nejnavštěvovanějším cílům celého pohoří. Obě jsou ledovcového původu. Černé jezero je se svou rozlohou 18,43 ha největším jezerem Šumavy. Nejhlubší místo (40,5 m) leží přímo pod 335 metrů vysokou karovou Jezerní stěnou. Čertovo jezero je druhým největším na Šumavě. Mezi ním a Černým jezerem probíhá hranice hlavního evropského rozvodí, díky čemuž je Čertovo jezero odvodňováno do Černého moře a Černé jezero naopak do Severního moře. Dostupnost a vzdálenosti: středně náročný okruh dlouhý cca 8.5 km Zajímavosti: Žije zde vzácná fauna i flóra – jako na jediném místě v ČR se tu vyskytuje šídlatka jezerní, kriticky ohrožený rostlinný druh. V ani jednom z těchto dvou jezer nežijí žádné ryby. Co je zajímavé pro děti: Čertovo jezero oplývá strašidelnými pověstmi, dle pověr zde žijí různé pohádkové bytosti. Jméno nese po čertovi, který chtěl odnést místní dívku do pekla. Aby se ubránila, přivázala mu na ocas obrovský balvan, a čert tímto balvanem vyhloubil velikou prohlubeň, která se naplnila vodou. Tak vzniklo dle legendy Čertovo jezero. Cestou k cíli nevynechejte: Bílou strž s 14 m vysokým vodopádem DOPRAVA A SLUŽBY Dostupnost autem, parkování: parkoviště - Špičácké sedlo Dostupnost veřejnou dopravou: Vlakem nebo au-
tobusem do obce Špičák nebo do Železné Rudy. Možnosti občerstvení: Přímo u parkoviště je Hotel Karl. Mnoho dalších možností v Špičáckém sedle a v Železné Rudě. Noclehy: Nabídka ubytování je v okolí velice rozmanitá: www.zeleznaruda.info/ubytovani.php, http:// www.ceskehory.cz/ubytovani/spicak.htm
O TÚŘE Časová náročnost: Celý okruh max. 4 hod. Popis túry, kudy kam: Ze Špičáckého sedla cca 3,5 km po žlutě značené nenáročné turistické trase s asfaltovým povrchem k Černému jezeru, na hrázi
INFORMAČNÍ KANCELÁŘ: • Informační středisko Idina pila, osada Kaplice u Zátoně (pod Boubínem), www.npsumava.cz/cz/1107/ sekce/is-idina-pila/ • Turistické informační středisko Vimperk, www.sumavanet.cz/icvimperk Inspirace a informace na webu: www.boubinsky-prales.cz, didaktický list: http://www.npsumava.cz/ gallery/16/5020-boubinsky_prales.pdf
odbočit na cca 2,5km úsek náročnější kamenité lesní cesty s větším stoupáním k Čertovu jezeru a vrátit se po žluté TZ do Špičáckého sedla (celkový okruh cca 8,5 km). Dosažitelnost na kole: Černé jezero je na kole pohodlně dostupné po cyklotrase č. 2055.
INFORMAČNÍ KANCELÁŘ: Informační turistické centrum Železná Ruda (http:// sumava.net/itcruda/) Inspirace a informace na webu: www.zeleznaruda. info, www.isumava.cz Didaktický list: Černé a Čertovo jezero: http://www. npsumava.cz/gallery/16/5018-cerne_a_certovo_jezero.pdf. Další didaktické listy ze Šumavy: http:// www.skolni-vylety.isumava.cz/didakticke-listy/
15
16
JETÍK NÁM RADÍ…
JETÍK NÁS BAVÍ 222 SLOV NA „B“
BESKYDSKÁ BLUDIČKA Banda brněnských „boys“ baží brázdit Beskydy. Během bezuzdného bumbání blízko brněnského bulváru blaženě breptají: „Bodejť, budeme bosí brodit bystřiny, baštit báječný buřtguláš, bezpochyby budeme báječně bivakovat. Bagatelizují báchorky beskydských babiček bilancujících bezvýchodné bloudění bezmocných brachů balamucených bělostnými bludičkami. Berou batohy, bedýnku Budvaru, balík buřtů. Balí baterky, buzolu, bivakovací blbiny. Bože, brněnští borci bryndající Budvar brzy bloudí. Bezva! Blízký bufet burcuje brňanům baštící buňky. Bodnul by bůček, buřty, bramboráky. Bagrujíc bublající bramboračku bezděčně bryndají. Boule blízko boltců blahobytně bobtnají. Bumbají Borovičku, bavoráky, burčák. Bude bengál! Bručící barman brání bortící barpult. Bujaří borci brodí borůvčím bažíc bivakovat. Blaženě buchli blízko bludného balvanu. „Běda!“, borce brzy budí burácející bouřka. Blesky blýskají. Blouznící borce bičuje běsnění buřiny. Bezodkladně balí batohy. Bledí, bezradně brodí bahnotokem bezbřehé bystřiny. „Blbá bojůvka!“, brblá Bedřich, bývalý bigoš. „Bodejť!, brutální brynda, blekotá brýlatý blonďák Bohouš. „Ba, ba!“ bezútěšně brblají bezradní Brňáci. „Baba?“ Bezděčně bliknou baterkou. Blouznící borci bulví božskou babu. Bezpochyby buclatou blonďatou bludičku. „Bože, běžme!“ Banda bezhlavě brázdí bodláčí. Bledá blondýnka bezpochyby baletně balancuje balvanitým brodem. Blízcí buldozeru berou borci bahnitý břeh. Boří bariéry budované břichatými bobry. „Bacha, brejle!“, brečí Bohouš bagrující blátivou břečku. Beznadějně blouznící barvoslepě bulví bortící boudu. „Bože, bdím?“, blábolí bezvládný borec. Blízko boudy blaženě baští bezzubý bača bryndzu. „Blamáž!“, bludička brachy bezpochyby blbla. „Bůhsuď, bledá brečící bludička? Bane! Bílými běhy balamutil brňáky bělostný bečící beránek.
Znáš Jetíkovy ceny ? Na nejpilnější dětské stopaře čekají softshellové bundy, trička, čepice, hrnky a jasně že i plyšoví maskoti! Kdo se snaží, ten je má. Slosování bude v listopadu, času máš stále dost!
www.jetik.info
17
18
IDOL A NADĚJE
TOMÁŠ DLABAJA A BARBARA VAVRYSOVÁ Jetík obdivuje nadané sportovce. V létě se rád proběhne po lese, a tak se zeptal na sportovní život mistra světa v orientačním běhu Tomáše Dlabaji. Z možných následovníků, kteří by nepochybně chtěli zopakovat jeho triumf z MS, se Jetík vyptával nadějné orienťačky, dorostenecké nistryně Evropy ve štafetě, Barbary Vavrysové.
Tomáš Dlabaja Kdy a kde jsi začal jen tak běhat po lese a odkdy s mapou a buzolou? Začal jsem v šesti letech společně s bratranci. Chodili jsme především do skautu. Orientační běh byl jen doplněk. Ale ve Fryštáku a později ve Zlíně se vytvořila naprosto skvělá parta kamarádů, která mě s orienťákem navždy spojila. Mapa byla zpočátku spíš k odhánění komárů. Až kolem 12 let jsem pochopil, jak ji číst, abych byl ze všech nejrychlejší. V kolika letech jsi začal systematicky trénovat a závodit? Trénink přicházel postupně. Tak kolem čtrnácti let jsem měl pocit, že naše parta už opravdu pravidelně trénuje. Ale pro mě bylo běhání v lese především hezké dobrodružství a zábava. Nebral jsem to jako dřinu a práci. Naopak jsem toužil být lepší a začít jezdit na závody do Skandinávie, kde je nádherná příroda. Jak to bylo časově náročné, v létě i v zimě? Zima a léto jsou i v běhu stejně tak odlišné jako v přírodě. V zimě se buduje fyzička na léto. Hodně běháme ve sněhu či hrajeme hry v tělocvičně. Kdo makal přes zimu, v létě si pak užívá vítězství a už nemusí moc trénovat. Jak se ti dařilo skloubit trénink a závody se školou? Nebylo to úplně zadarmo. Chodil jsem na gymnázium a chtěl jsem mít dobré výsledky. Na odpolední tréninky jsem se ale těšíval a téměř nikdy je nevynechal. Sice jsem domů přicházel unavený, ale spokojený.
V kolika letech jsi se stal „profesionálem“ nebo sportovcem, který získal podporu nějakých výrobců vybavení? V orientačním běhu v České republice nejsou profesionálové. Ale podobně jako hokejisti běháme za zahraniční kluby. Já jsem závodil ve Švédsku a Finsku. Tyto kluby nám platí soustředění a cestování. Nejsilnější zážitek spojený se sportem? Jsou to největší úspěchy ve štafetách. Pocit vítězství sdílený s celým týmem. Jak zlatá medaile na mistrovství světa, tak i všechny české medaile. Kolik času týdně věnuješ tréninku v současnosti? V jakém poměru trénuješ běh a orientaci? Dospělý závodník trénuje tak 20 hodin týdně na soustředění, doma při vysoké škole asi polovinu. Na soustředění běháme všechno v lese s mapou. Doma obvykle s atlety na stadionu či po lesních cestách. Je orienťák náročný na vybavení, zkus to dětem vysvětlit? Nepotřebuješ toho mnoho. Na každou sezónu bys měl mít jedny boty na silnici a jedny speciální do lesa. Buzola vydrží asi 3 roky, než ji při pádu rozbiješ a závodní dres ti věnuje nebo prodá tvůj klub. Co bys poradil klukům a holkám, kteří chtějí dosáhnout stejných úspěchů jako ty? Najít si sport, který je zaujme, a mít tam alespoň jednoho dobrého kamaráda. Poté půjde vše snáz. Opravdu velký úspěch ale přijde až po několika letech pravidelného tréninku.
O co jsi v dětství kvůli sportu přišel, viděno očima dítěte? Možná jsem přišel o takové to poflakování z nudy po škole s kamarády. Já jsem se téměř nezastavil, ba naopak bych řekl, že moje dětství bylo dobrodružné. Vyzkoušel jsem si, že když se snažím, můžu dokázat velké věci, a díky tomu jsem měl možnost procestovat Česko i kus světa. Na co vzpomínáš z časů dětského sportování nejraději? Na letní sportovní tábory. Ráno jsme závodili v orientačním běhu, odpoledne chodili na výlety a večer byl táborák. Kdy jsi se začal naplno věnovat orientačnímu běhu na úrovni vrcholového sportu? Když jsem ve čtrnácti letech sledoval světový pohár v pražské Stromovce, byl jsem ohromen. Od té doby jsem chtěl běžet mistrovství světa. Opravdu vrcholová úroveň začala při vysoké škole v Brně a již první rok jsem se nominoval na mistrovství světa v Japonsku. Jaké jsi měl v dětství sportovní vzory? Hrál jsem hodně basketbal, takže to byl legendární Američan Michael Jordan. A samozřejmě náš nejlepší orientační běžec Rudolf Ropek, který vyhrával závody po celém světě.
5 největší úspěchů: • zlato z mistrovství světa • zlato z akademického mistrovství světa • vítězství s týmem v závodě Dolomitenman (běh, paragliding, sjezd na divoké vodě a horské kolo) • bronz ze Světových her • dostudování vysoké školy v Česku i v zahraničí
www.jetik.info
Barbara Vavrysová Kdy a kde jsi začala jen tak běhat po lese a odkdy s mapou a buzolou? Vlastně si ani nepamatuju, že bych po lese jen tak běhala bez mapy. Rodiče běhali od mládí, a tak jsem s orienťákem vyrostla. Myslím, že při prvním závodě, který jsem odběhla po svých, mi byly asi tři roky.
5 největších úspěchů • 2012 vítězství na mistrovství ČR na klasické trati • 2013 nominace na mistrovství Evropy dorostu a vítězství ve štafetě • přijetí na sportovní gymnázium ve švédském Halsbergu • vítězství na olympiádě z matematiky a českého jazyka :-)
V kolika letech jsi začala systematicky trénovat a závodit? Když mi bylo 14, začala jsem spolupracovat se svou současnou trenérkou a dostala jsem vlastní tréninkový plán. To byla velká změna, protože jsem začala běhat pravidelně. Taky jsem se ale v lese mohla spolehnout na to, že už mám nějakou sílu. Jak se ti dařilo skloubit trénink a závody se školou? S tím jsem nikdy neměla problém. Trénink podřizuju škole, takže běhám vždycky odpoledne, a i tak zbývá spousta času na úkoly nebo učení. A závody se týkají převážně víkendů, ale i tehdy se najde čas na učení, když je to potřeba. Samozřejmě jsem zkoušela závody použít jako výmluvu ve škole, ale ono to na učitele stejně nefunguje. Na co vzpomínáš z časů dětského sportování nejraději? Vždycky jsem byla ráda, když jsem byla na stupních vítězů a dostala jsem třeba čokoládu nebo pytlík bonbónů, teď , když jsme starší, už je to spíš jen diplom. Naštěstí, i když jde teď víc o výsledky než dřív, atmosféra se nijak nezměnila. Kdy jsi se začala naplno věnovat orientačnímu běhu vážně a naplno, na úrovni vrcholového sportu? Když jsem nastoupila na gympl. Do té doby jsem se věnovala ještě ploutvovému plavání, ale začala jsem dojíždět do školy a taky trénink byl náročnější. Začalo to být jak časově, tak i fyzicky příliš náročné, a tak jsem si musela vybrat, čemu se chci věnovat opravdu naplno. Nejsilnější zážitek spojený se sportem? To bylo asi loňské Mistrovství Evropy dorostu. Dobíhala jsem třetí, poslední úsek štafet. Vybíhala jsem s parádním náskokem, ale celou trať jsme se ohlížela. Těsně před doběhem jsem se otočila, nikdo za mnou nebyl a mně se strašně ulevilo. A tak jsme si doběhly pro vítězství. Jaké jsou tvoje další oblíbené sporty? Ráda plavu, protože to můžu dělat kdykoli a dělám to odmalička. A jinak dělám zrovna to, na co jsou podmínky. V zimě lyžuju, přes léto jezdím na kole nebo na bruslích. Taky mám ráda míčové hry, ale k těm se dostanu spíš jen ve školní tělocvičně. Co bys vzkázala klukům a holkám, kteří chtějí být úspěšnými závodníky? Bez tréninku to zkrátka nejde. Čím jsem starší, tím víc záleží na tom, jak tvrdě kdo trénuje, ne jaký kdo má talent. Ale když dělám to, co mě baví, není to nikdy tak těžké. Je důležité mít cíl. Musí chtít být rychlejší a zlepšovat se. A když se chce, tak to jde. Kolik času týdně věnuješ tréninku? V jakém poměru trénuješ běh a orientaci? Momentálně běhám 5krát týdně, kdy každý trénink trvá hodinu až hodinu a půl. Já trénuju převážně běh, k mapovému tréninku se dostanu tak jednou týdně, ale to je asi málo.
Co je to orientační běh?
Moderní sport, při němž je nutno se správně a rychle orientovat v neznámém terénu. Při závodě, který probíhá v lese nebo i ve městě či parku se hledají kontroly ve stanoveném pořadí a v nejkratším možném čase. Cestu mezi kontrolami si každý závodník volí podle vlastní úvahy za pomoci mapy, buzoly a stručného popisu kontrol. O úspěchu v závodě rozhoduje tedy správná orientace a rychlý běh. Asi největší krása orientačního běhu tkví v jeho provázanosti s přírodou. Sportovištěm může být každý les či městský park. Více o orientačním běhu naleznete na www.orientacnisporty.cz, kde jsou informace o aktuálních závodech, akcích, ale i kontakty na jednotlivé oddíly, kde je možné s „orienťákem“ začít.
19
Projekt „S Jetíkem po českých horách“ je spolufinancován z prostředků Evropské unie, Evropského fondu pro regionální rozvoj www.kudyznudy.cz
KDE NÁS NAJDETE Sídlo společnosti Horská služba ČR, o.p.s. 543 51 Špindlerův Mlýn 260 IČ 27467759 Tel.: 499 433 230 Administrativní centrum Horská služba ČR, o.p.s. Za potokem 46/4 106 00 Praha 10 Tel./fax: 272 658 553
Seznam a spojení na oblasti Horské služby ČR, o.p.s.
• Stanice HS Pernink, 362 36 Pernink, tel.: 601 302 638 • Stanice HS Měděnec, 431 84 Měděnec, tel: 601 302 636 • Stanice HS Český Jiřetín, tel.: 601 302 633 • Stanice HS Klíny, tel.: 601 302 634 • Stanice HS Nové Hamry, tel.: 601 302 639 • Stanice Tisá od 1. 5.–30. 9. letní služba, tel.: 601 302 630 • Stanice Pyšná, tel.: 601 302 635 • Stanice Plešivec, tel.: 601 302 637 • Stanice Bublava, tel.: 601 302 640 • Stanice Klínovec, tel.: 353 542 486 • Komáří Vížka, tel.: 417 861 222
HORSKÁ SLUŽBA ŠUMAVA Dům HS Špičák 56 340 04 Železná Ruda tel./fax: 376 397 100 náčelník: Michal Janďura mail:
[email protected] pohotovostní číslo: 376 397 273
HORSKÁ SLUŽBA JIZERSKÉ HORY Dům HS 468 12 Bedřichov u Jablonce nad Nisou, tel./fax: 483 380 073 náčelník: René Mašín mail:
[email protected] [email protected] pohotovostní číslo: 483 380 073
Stanice HS Šumava • Dům HS Špičák č. p. 56, 340 04 Železná Ruda, tel. a fax: 376 397 273 • Stanice HS Prášily č. p. 167, 342 01 pošta Sušice, tel.: 376 397 273 • Stanice HS Zadov č. p. 118, 384 73 pošta Stachy, tel. a fax: 388 428 193 • Stanice HS Kvilda č. p. 47, 384 93 pošta Kvilda, tel.: 388 310 785 • Stanice HS Kubova Huť , 385 01 pošta Horní Vltavice, tel.: 388 436 312 • Stanice HS Nová Pec č. p. 17, 384 62 pošta Nová Pec, tel.: 388 336 202 • Stanice HS Kramolín č. p. 53, 382 78 Lipno nad Vltavou, tel. a fax. 380 736 081
Stanice HS Jizerské hory • Dům HS Bedřichov č. p. 277, 468 12 Bedřichov, tel./fax: 483 380 073, tel.: 483 380 204 • Stanice HS Ještěd, U Lanovky – Horní Hanychov, 460 00 Liberec, tel.: 482 771 025 • Stanice HS Severák, Hrabětice 257, 46811 pošta Janov nad Nisou, tel.: 483 380 218 • Stanice HS Špičák, Albrechtice 1007, 46843 Albrechtice, tel.: 483 381 566 • Stanice HS Jizerka, osada Jizerka, 468 50 pošta Horní Polubný, tel.: 602 441 616
HORSKÁ SLUŽBA KRUŠNÉ HORY Dům HS 362 62 Boží Dar 204 fax: 353 815 150 náčelník: Güttner Miroslav mail:
[email protected],
[email protected] pohotovostní číslo: 353 815 140
HORSKÁ SLUŽBA KRKONOŠE Dům HS 543 51 Špindlerův Mlýn tel./fax: 499 433 239, 499 433 230 náčelník: Adolf Klepš mail:
[email protected] pohotovostní číslo: 602 448 338
HORSKÁ SLUŽBA JESENÍKY Dům HS Červenohorské sedlo 790 85 pošta Domašov č. 76 tel./fax: 583 295 108 náčelník: Michal Klimeš mail:
[email protected],
[email protected] pohotovostní číslo: 602 666 603
Stanice HS Krkonoše • Dům HS Špindlerův Mlýn č. p. 260, 543 51 Špindlerův Mlýn, tel./fax: 499 433 230, 602 448 338 • Stanice HS Harrachov č. p. 456, 512 46 Harrachov, tel.: 481 529 449, 602 448 334
Stanice HS Jeseníky • Dům HS Červenohorské sedlo, Domašov 76, 790 85 Domašov, tel.: 601 302 611 • Stanice HS Velké Vrbno č. p. 39, 788 32 Staré Město pod Sněžníkem tel.: 601 302 616
Stanice HS Krušné hory • Dům HS Boží Dar č.p. 62, 362 62 Boží Dar, tel.: 353 815 140 • Stanice HS Telnice, 403 38 Telnice, tel.: 601 302 631 • Stanice Bouřňák, tel.: 601 302 632
• Stanice HS Rokytnice nad Jizerou č. p. 112, 512 45 Rokytnice n. J., tel.: 481 523 781, 602 167 470 • Stanice HS Strážné č. p. 192, 543 52 Strážné, tel.: 720 470 276 • Stanice HS Pec pod Sněžkou č. p. 178, 542 21 Pec pod Sněžkou, tel.: 499 896 233, 602 448 444 • Luční bouda služebna HS tel.: 739 205 391 Pouze v zimním období: • Stanice HS Pomezní boudy, 542 27 Horní Malá Úpa 128, tel.: 606 157 935 • Stanice HS Velká Úpa, tel.: 601 576 853 • Stanice HS Černý Důl, tel.: 721 488 470 • Stanice HS Janské Lázně, tel.: 606 157 936 • Stanice HS Benecko, tel.: 724 091 541 • Stanice HS Žacléř, tel.: 721 031 928 • Služebna HS Vítkovice, tel.: 720 486 037 HORSKÁ SLUŽBA ORLICKÉ HORY Dům HS 517 91 Deštné v Orlických horách 332, tel.: 494 663 152, 494 663 134 fax: 494 663 134, náčelník: Josef Hepnar mail:
[email protected] pohotovostní číslo: 602 385 555 Stanice HS Orlické hory • Dům HS, Jedlová 332, 517 91 Deštné v Orl. h., tel./fax: 494 663 152 • Stanice HS Říčky, 517 62 Říčky v Orlických horách, tel.: 494 595 735 • Stanice HS Čenkovice 83, 56164 Čenkovice, tel.: 465 391 100
• Stanice HS Skřítek, Sobotín č. p. 17, 788 16 Sobotín tel.: 601 302 614 • Stanice HS Ramzová, 788 25 Branná č. p. 3 tel.: 601 302 615 • Služebna HS Petříkov, 788 25 pošta Branná, so–ne v zimním období • Stanice HS Ovčárna, 79324 Karlova Studánka 273, tel.: 601 302 612 • Stanice HS Karlov, Malá Morávka č. p. 87, 79336 Malá Morávka, tel.: 601 302 613 • Stanice HS Dolní Morava, Dolní Morava č. p. 78, 56169 pošta Králíky, tel.: 601 302 617 HORSKÁ SLUŽBA BESKYDY Dům HS Ondřejnická 896 739 11 Frýdlant nad Ostravicí tel.: 597 431 701 náčelník: Ing. Radim Pavlica mobil: 606 769 011 mail:
[email protected],
[email protected] www.beskydy.cz/horskasluzba pohotovostní číslo: 606 769 010 Stanice HS Beskydy • Dům HS, Ondřejnická 896, 739 11 Frýdlant nad Ostravicí, tel.: 597 431 700 • Stanice HS Javorový, Oldřichovice 655, 739 58 Tyra, tel.: 597 431 703 • Stanice HS Grůň, Staré Hamry 0185, 739 15 Staré Hamry, číslo pohotovostní – 606 769 011 • Stanice HS Pustevny, Trojanovice 662, 744 01 Frenštát p. R., tel.: 597 431 707 • Stanice HS Kohútka, 756 04 Nový Hrozenkov 037, tel.: 597 431 709 • Stanice HS Velký Polom, 739 82 Dolní Lomná 540, tel.: 558 330 053 • Stanice HS Lysá hora, Krásná 0513, 739 04 Pražmo, tel.: 597 431 702 • Stanice HS Soláň, 756 05 Karolinka JEDNOTNÉ ČÍSLO HORSKÉ SLUŽBY
+420
1210
PLATÍ PRO CELOU ČR
