2013 ZÁBAVNĚ NAUČNÝ A PROPAGAČNÍ ČASOPIS O ČESKÝCH HORÁCH. O Horské službě. Jetík nás láká do hor. Jetík nám radí

2/2013 ZÁBAVNĚ NAUČNÝ A PROPAGAČNÍ ČASOPIS O ČESKÝCH HORÁCH

O Horské službě

Jetík nás láká do hor Jetík nám radí aví b s á n k Jetí

2

O HORSKÉ SLUŽBĚ

ÚVODNÍ SLOVO Mladí milovníci hor, když se podíváte z hory, na kterou jste právě vystoupali, kolem sebe, uchvátí vás prostor, vznešenost hor všude kolem vás a také pocit, že hory jsou veliké, monumentální a nádherné. Jak to vím? Také zlézám české i evropské kopce a ty pocity znám. Je dobře, že láska k horám v nás zůstává i v době tabletů, počítačových her a virtuální reality. Hory jsou autentické, skutečné a vyjít vlastním úsilím na vrchol často bolí a stojí to přemáhání. Ale určitě mi dáte za pravdu, že to stojí za to. A takoví jsou i lidé, kteří v horách žijí a kteří se rozhodli profesionálně, či dobrovolně, pečovat o naši bezpečnost a klidný pohyb po horách. Jak to vím? Znám je. Už léta jezdím pravidelně mezi členy Horské služby, jezdím na jejich závody či soustředění, stali se mými kamarády. Jsou jako ty hory. Mají svou přívětivou, ale i drsnou tvář. Musejí takoví být, zachraňují lidské životy těch, co v  horách něco podcenili. Počasí, svou výkonnost, vzdálenosti. Máme u nás krásné hory a stojí za to do nich jezdit. Je však dobré o nich a o chování v nich něco vědět. To vám nabízí tento časopis. Přeji vám, ať muže z Horské služby poznáte jen z té přívětivé stránky. Jako usměvavé chlapy, co vás míjejí na stezkách. Ne jako drsné zachránce, když jste v ohrožení života. Přemysl Sobotka, místopředseda Senátu, Parlament ČR

POSLÁNÍ A ÚKOLY

Horská služba ČR při výkonu své činnosti zejména • Organizuje a provádí záchranné a pátrací akce v horském terénu. • Poskytuje první pomoc a zajišťuje transport zraněných. • Vytváří podmínky pro bezpečnost návštěvníků hor. • Zajišťuje provoz záchranných a ohlašovacích stanic HS. • Provádí instalaci a údržbu výstražných a informačních zařízení. • Spolupracuje při vydávání a rozšiřování preventivně bezpečnostních materiálů. • Informuje veřejnost o povětrnostních a sněhových podmínkách na horách a opatřeních HS k zajištění bezpečnosti na horách. • Spolupracuje s orgány veřejné správy, zejména ochrany přírody a životního prostředí. • Sleduje úrazovost a  provádí rozbor příčin nehod na horách, navrhuje a  doporučuje opatření k snížení jejich počtu. • Provádí hlídkovou činnost na hřebenech, sjezdových tratích, pohotovostní službu na stanicích a v domech HS.

JETÍK ČÍSLO 2/2013 Šéfredaktor: Michal Bulička Redakční rada: Jiří Brožek, Lukáš Vokatý, Karel Macas Odborný manažer projektu: Lukáš Vokatý Hlavní manažer projektu: Jiří Brožek Na čísle dále spolupracovali: Michal Klimeš, Přemysl Kovařík, Alena Tondrová, Zdeněk Pól, Jaroslav Kulhavý, Adam Ťoupalík, Barbora Haušková, Renata VanVleet, Eva Hornová, Zuzana Mullerová, Dagmar Janovská, Petr Židlický, Kateřina Vlášková, Mirka Chaloupská, Jana Berková. Ilustrace: Karel Macas Neoznačené foto: archív HS ČR Jazyková korektura: Jiří Havelka Grafický návrh, sazba a zlom: Studio Antoníček Tisk: Wendy s.r.o. Mělník Internetová verze: www.jetik.info – v PDF ke stažení Vydává: Horská služba ČR o.p.s., 543 51 Špindlerův Mlýn 260, IČ 27467759. Registrováno pod evidenčím číslem MK ČR E 21059. Neprodejné. Projekt „S Jetíkem po českých horách“ je spolufinancován z prostředků Evropské unie, Evropského fondu pro regionální rozvoj.

• Provádí lavinová pozorování. • Připravuje a školí své profesionální i dobrovolné členy a čekatele. • Spolupracuje s ostatními záchrannými organizacemi doma i v zahraničí.

www.kudyznudy.cz

www.jetik.info

3

STATISTIKA ZÁSAHŮ HS Přinášíme vám přehled letní činnosti Horské služby formou strohé statistiky. Letní období 2012, tedy část jara, celé léto a většina podzimu, nám přineslo 1401 zásahů. Stále rostoucí obliba horské cyklistiky přináší i nárůst úrazů, spojených s jejím provozováním a v naší statistice i prvenství v počtu zásahů. Není překvapením, že největší podíl na tom má pro cyklisty ideální Šumava a  neméně oblíbené Jizerky. Druhou aktivitou, která přinesla hodně úrazů je zdánlivě bezpečná pěší turistika. Počet úrazů je ovlivněn faktem, že jde s  převahou o  nejprovozovanější pohybovou aktivitu v našich horách. V tabulce přehledně uvidíte, při jakých aktivitách i  jaká zranění si návštěvníci hor přivodili. Podle součtu zásahů v jednotlivých pohořích měli nejvíce práce horští záchranáři na Šumavě a to nejen kvůli zmiňované cyklistice, ale také rozlehlosti těchto hor. Michal Klimeš náčelník HS Jeseníky

Statistika podle typu zranění

pěší turistika

21 % 4%

31 %

zlomenina

bezvědomí

poranění kloubu

jiné poranění

rána

zhmoždění

66

65

37

76

11

součet

Šumava

Orlické hory

Krušné hory

Krkonoše

13 %

Jizerské hory

Činnost při nehodě

Jeseníky

13 %

Beskydy

18 %

ZÁSAHY DLE OBLASTÍ (ZA OBDOBÍ OD 1. 5. 2012 DO 30. 11. 2012)

24

147

426

odvoz HS

0

0

1

0

0

0

0

1

lyžování sjezdové

0

0

0

0

0

1

1

2

lyžování běžecké

0

0

0

0

0

3

0

3

snowboarding

0

0

0

0

1

0

2

3

přepravní zařízení

0

1

0

0

1

0

1

3

saně, boby

0

0

0

0

0

0

1

1

paragliding

4

0

2

1

0

0

0

7

horolezectví

1

0

2

1

1

1

1

7

jiné

27

38

35

43

34

73

139

389 547

cyklistika

22

43

120

48

40

11

263

koloběžka

4

0

2

2

1

0

3

12

SOUČET

124

147

199

171

89

113

558

1401

4

O HORSKÉ SLUŽBĚ

LETECKÝ ZÁCHRANÁŘ Mezi členy Horské služby působí i specialisté, vyškolení pro náročnou záchranářskou činnost – poskytnutí první pomoci s podporou vrtulníku. HS spolupracuje a  využívá vrtulníky Letecké záchranné služby, Policie ČR a Armády ČR. Zapojení jednotlivých složek se řídí podle charakteru události, záleží na tom, zda je potřeba provést zdravotnickou první pomoc, technický zásah, pátrací akci, nebo jen přenos materiálu a osob.

Jak jsme začínali Výcvik leteckých záchranářů Horské služby ve spolupráci s  Leteckou službou Policie ČR jsme zahájili v  říjnu 1992 v  Peci pod Sněžkou. V  devadesátých letech jsme vycvičili asi 200 leteckých záchranářů z  řad HS, ale také lékařů a  zdravotníků Letecké záchranné služby (LZS).

Lepší technika Časem se objevily moderní stroje, staré MI-2 a MI-8 dosloužily. Vrtulníky začaly zasahovat ve všech pohořích v republice a na řadu přišly vrtulníky vybavené palubními jeřáby – navijáky (Bell 412, Sokol) a s nimi i nová možnost záchrany – vytáhnout a uložit pacienta na palubu vrtulníku a letět s ním rovnou do nemocnice. Letecká záchranná služba dnes používá vrtulník EC 135, který je ideální pro záchranu v jakýchkoliv podmínkách.

Pomoc při hledání Dnes lze hledat pohřešované pomocí termovize nebo navádět vrtulník na místo nehody podle souřadnic GPS atd. V minulosti jsme mnohokrát využili vrtulníky při vizuálním hledání pohřešovaných osob, při lavinových akcích a kurzech, pro rychlý transport záchranářů a  lavinových psů na laviniště. Psy je možno přepravovat v podvěsu, spouštět a  vytahovat na jeřábu ve speciálním postroji.

Povodně Vodní křest se uskutečnil v  červenci 1997 při povodních na Moravě. Letečtí záchranáři HS z  Jeseníků, Krkonoš, Beskyd a  Orlických hor létali s Policií ČR a Armádou ČR po celé zatopené Moravě. Lidé byli evakuováni pomocí evakuační záchranné sedačky v podvěsu pod vrtulníkem a transportováni do bezpečí. Účastí na povodních jsme získali nové, neocenitelné praktické zkušenosti a  důvěru v  piloty. Obdivuhodná byla jejich přesnost, preciznost a  ledový klid při nesnadných zásazích ve větrném a deštivém počasí se špatnou viditelností.

Záchrana z lanovky V říjnu 1997 proběhl na sedačkové lanovce ve Špindlerově Mlýně první výcvik s  helikoptérou Bell 412 a za pomocí jeřábu i podvěsu byl proveden bezproblémový nácvik evakuace z lanovky. Při nasazení vrtulníku se bohužel mohou odehrát i tragické nehody. Jedna taková, ve které figuroval vrtulník Kania jedné soukromé společnosti, se odehrála v  září 1997 v severním svahu Kozích hřbetů v Krkonoších nad boudou u Bílého Labe. Vrtulník ve špatném počasí havaroval se čtyřmi lidmi na palubě. Pouze jeden člověk přežil a  byl v kritickém stavu transportován členy HS do údolí a následně dopraven LZS do Hradce Králové.

Vrtulníky v horách dnes V dnešní době je použití vrtulníku v horách celkem běžné, a  pokud to povětrnostní podmínky dovolí, je transport zraněného daleko rychlejší a  šetrnější než při použití jiné techniky. Nasazení vrtulníku v horských podmínkách je velmi závislé na aktuálních povětrnostních podmínkách. V Horské službě je dnes 51 vyškolených a  vybavených leteckých záchranářů, kteří mohou být kdykoli nasazeni pro záchranu osob a další práce spojené s touto kvalifikací. Přemysl Kovařík, HS Krkonoše

www.jetik.info

AUTA HORSKÉ SLUŽBY Záchranáři HS se po horách nepohybují jenom na sjezdových nebo skialpinistických lyžích nebo sněžných skútrech, ale velmi často pomocí motorových vozidel. V minulém čísle jsme si představili sněžné skútry, a protože se blíží léto, podíváme se na to, jaká používají členové HS auta.

prvky na podvozku, a také světelné a zvukové výstražné zařízení. Ve vozidle jsou pro záchrannou činnost umístěna nosítka, vakuová matrace, sada vakuových dlah a  brašna s  kyslíkem. Dále je vozidlo vybaveno zdravotním materiálem a  materiálem pro záchranu ve skalním terénu.

Toyota LandCruiser HZJ78

Dodávka VW Transporter Tohle vozidlo používáme do lehčího terénu a  na silnice. Je vybaveno pohonem všech kol a  mezinápravovou uzávěrkou (syncro). Auto má zvýšený podvozek vozidla, a tím se zvyšuje i  jeho průjezdnost terénem. Standardně je vozidlo šesti- nebo sedmimístné, ale většinou ho používáme bez zadních sedadel, a  tím vzniká prostor pro záchranný materiál a nosítka. Auto je vybaveno světelnou i zvukovou signalizací. Ve vozidle jsou pro záchrannou činnost umístěna nosítka, vakuová matrace, sada vakuových dlah a další potřebný zdravotnický materiál.

Land Rover Defender Ryze terénní vozidlo, určené a  především odzkoušené v  nejtěžších terénech za různých povětrnostních podmínek. Model používaný HS nese označení Td5 110 a  to znamená, že použitý motor je vznětový pětiválec o  obsahu 2498 ccm a  kabina je prodloužená, pětidvéřová. Pro lepší prů-

Vozidla Toyota LandCruiser řady J7 jsou velmi robustní pracovní terénní automobily, které jsou společností Toyota Motor Corporation v nezměněném konceptu vyráběny již několik desítek let. Vozidlo má tuhý žebřinový rám, tuhé nápravy, dieselový atmosférický motor o objemu 4,2 litru o výkonu 96 kW, klasickou koncepcí pohonu je stálý pohon zadní nápravy s  možností zařazení přední nápravy. Vozidlo je samozřejmě vybaveno stoprocentními uzávěrkami obou diferenciálů. Výhodou jsou také dvě samostatné nádrže o objemu 90 litrů. Vozidlo je vybaveno odnímatelným navijákem, který se dá umístit na přední i zadní část vozu. Ve vozidle jsou pro záchrannou činnost umístěna nosítka, vakuová matrace, sada vakuových dlah a brašna s kyslíkem nebo automatickým defibrilátorem. Vozidlo je také vybaveno zdravotním materiálem a  dalšími pomůckami pro záchranu v  horském terénu. chodnost v terénu jsou použity pneumatiky rozměru LT235/85R16. Běžně používáme nejen pětistupňovou převodovku, ale také převodovku přídavnou, která umožňuje redukci převodů a uzavření mezinápravového diferenciálu. Doplňkovou výbavou je pak uzávěrka diferenciálu zadní nápravy, naviják, nezávislé přídavné topení, ochranné

Michal Klimeš, náčelník HS Jeseníky

Jetíkovy stopy míří na web! Hledejte místa a plánujte výlety na

www.jetik.info

5

6

BESKYDY – TIPY NA RODINNÉ VÝLETY

LYSÁ HORA POPIS MÍSTA Lysá hora je nejvyšší horou Moravskoslezských Beskyd, mnohdy přezdívaná jako „Královna Beskyd“, a díky televiznímu vysílači (tyčí se do výšky 77 m) na jejím vrcholu je snadno rozeznatelná mezi ostatními horami. Nadmořská výška je 1323 m  a leží na katastru čtyř obcí: Ostravice, Malenovice, Staré Hamry a  Krásná. Lysá hora se nachází v  CHKO Beskydy. Na jejích svazích mají domov chráněné a ohrožené druhy rostlin a živočichů. Další stavby na Lysé jsou meteorologická stanice a  budova Horské služby. V  současné době jsou ve výstavbě dvě horské chaty, chata Petra Bezruče a chata Emil Zátopek – Maraton. Charakteristika a  náročnost túr: Na vrchol Lysé hory vede nepřeberné množství značený turistických tras a také asfaltová komunikace. Délky i obtížnosti jednotlivých tras jsou různé, avšak všechny se řadí mezi náročné výstupy. Všechny pěší trasy začínají pozvolna po asfaltu a  poté přecházejí na příkřejší kamenité cesty a  lesní pěšiny. Na Lysou horu vedou také dvě větve naučné stezky, které mají celkem 15 informačních panelů na délce 16,5 km. Jedna větev vede po žluté značce z Malenovic, druhá po červené z Ostravice, obě se pak spojují v jednom bodu a vedou pak společně až na samotný vrchol. Zajímavosti: Lysá hora je pověstmi a legendami nejopředenější horou Moravskoslezských Beskyd. Nejznámější postavou byl zbojník Ondráš, který napravoval křivdy panstva páchané na prostém lidu a  se svou družinou se skrýval právě na Lysé hoře. Podle legendy v  jeskyních Lysé hory ukryl i  bájný poklad, který dodnes střeží velký bílý had se zlatou korunkou na hlavě. Co je zajímavé pro děti: Na vrchol se můžete vydat také s průvodcem. Tento netradiční komentovaný výstup je vhodný zejména pro rodiny s dětmi, neboť je rozložený do krátkých zastávek s poutavým výkladem a  stává se tak jednodušším, pestřejším a  zábavnějším. V nejvyšším bodu Lysé hory je obelisk s hladícím bodem, o kterém se traduje, že kdo si ho nepohladí, ten jakoby na Lysé hoře vůbec nebyl!

OBEC OSTRAVICE Podhorská obec ležící v  údolí stejnojmenné řeky, mezi nejvyššími horami Moravskoslezských Beskyd, Lysou horou a  Smrkem, v  centru rekreační oblasti. Krásná příroda, okolní hory a  hluboké lesy spolu s  turistickými a  cyklo trasami jsou největším lákadlem obce. Zajímavosti v  obci: Srub Petra Bezruče – letní příbytek známého slezského básníka. Obytná část srubu ponechána v původní podobě i se zařízením interiéru, který si básník sám navrhl. V  přilehlém dřevníku byla zbudována expozice s  názvem „Krajem Petra Bezruče“. Nezapomeňte navštívit ostravickou Galerii umístěnou v IC. Zde uvidíte díla místních umělců. Co je zajímavé pro děti: Přírodní památka Peřeje –

Odměnou za náročný výstup vám bude nejen dobrý pocit ze zdolání největšího vrcholu Moravskoslezských Beskyd, ale především překrásné a  okouzlující výhledy do širého okolí. Obdivovat můžete za dobrého počasí vrcholy Jeseníků, Malé i Velké Fatry a zahlédnout můžete i vzdálené tatranské štíty. Pokud se budete vracet zpět po červené značce do obce Ostravice a  budete mít ještě dostatek sil a  chuť něco zažít, zastavte se s  dětmi v  lanovém centru Opičárna. Cestou k cíli nevynechejte: Rozhodně se zastavte u  kamenné mohyly Ivančena, jednoho ze symbolů Beskyd, ale také vlastenectví, statečnosti a  přátelství. Tuto jedinečnou, stále živou kamennou mohylu na počest skautů umučených nacisty totiž dodnes tvoří každý z návštěvníků Lysé hory tím, že na ni položí svůj kámen, což se děje téměř tři čtvrtě století. Mnozí zahraniční návštěvníci si vozí kameny ze své země a  traduje se, že kdesi mezi nimi je i  kámen z Měsíce.

DOPRAVA A SLUŽBY Dostupnost autem, parkování: •N  a samotný vrchol Lysé hory je zákaz vjezdu, parkovat proto musíte na jejím úpatí. •O  stravice – parkoviště u nádraží nebo u lanového centra Opičárna •M  alenovice – parkoviště u  hotelu Rajská bouda nebo parkoviště u hotelu Petr Bezruč • Krásná – parkoviště v části Papežov • Staré Hamry – parkoviště na Grúni Dostupnost veřejnou dopravou: • vlak – Frýdlant n. Ostravicí, Ostravice •a  utobusy – Frýdlant n. Ostravicí, Malenovice, Staré Hamry, Ostravice, Krásná, Morávka, Pražmo Možnosti občerstvení: Cestou na Lysou horu si raději přibalte svačinu, protože kromě hospůdky U Veličků (žlutá značka z Malenovic) a Dřevjanky u Zbuja (modrá značka z Ostravice a zelená značka z Nové Vsi) na trase není možnost žádného občerstvení. Na samotném vrcholu se pak může občerstvit v  bufetech, kde nezapomeňte ochutnat místní specialitky: lysohorské střapáčky, lysohorský bramborák či kynuté borůvkové knedlíky. Noclehy: na vrcholu Lysé hory můžete přenocovat v  chatě Emil Zátopek – Pětka. Další možnost uby-

atraktivní přírodní památka na horním toku řeky Ostravice, která protéká kaskádami malebných skalisek. Zde je možnost přírodního koupání a také zapůjčení loděk či absolvování krátkého vodáckého kurzu. Vydejte se spolu s dětmi v obci Ostravice na nenáročnou procházku k  vodní nádrži Šance, která byla vybudována v  létech 1964 až 1969 a  slouží jako zásobárna pitné vody pro Ostravsko a Frýdecko-Místecko. U  hráze přehrady jsou umístěny informační panely s údaji o tomto vodním díle. Můžete se projít nejen po hrázi, ale svou procházku si můžete prodloužit i cestou vedoucí kolem přehrady, na které se vám naskytnou neopakovatelné pohledy na její malebná zákoutí. V obci nevynechejte: Golfové hřiště, Sluníčko (nejvýše položené koupaliště v Beskydech), jízdu na koních, bowling, tenisové kurty, lanové centrum a wellness služby se spoustou atrakcí.

tování nabízejí všechny výchozí obce – např. RC Sepetná, hotel Odra, hotel Beltine, penzion U řeky, penzion U  Jury, chata Ostrá, hotel Rajská bouda, hotel Petr Bezruč, hotel KAM aj.

TRASA VÝLETU Ostravice, ČD – Lysá hora Časová náročnost: cca 3 hodiny Převýšení: cca 900 m Kudy kam: Ostravice, ČD – Butořanka – 4 km Lukšinec, rozc. – 1,5 km Lysá hora, vrchol – 3 km Popis túry: Náročná a  velmi frekventovaná trasa s  velkým převýšením. Trasa vede podél jedné ze dvou větví NS Lysá hora a  vchází do přírodní rezervace Mazák. Mapy: Mapa KČT č. 96, mapa Shocart č. 69 a č.  469. Dosažitelnost na kole: Ti zdatnější mohou zdolat Lysou horu i  na kole. Pro horská kola jsou vhodné zpevněné lesní cesty z  Ostravice a  Malenovic. Avšak nejpřístupnější cestou k vrcholu pro všechny typy kol, ale i pro výjezd s kočárkem, je asfaltová komunikace z obce Krásná. Na této komunikaci je třeba počítat s tím, že v celé délce je rychlost omezena na 40 km/hod., a že cyklista může potkat automobil nebo autobus, jenž má platné povolení k výjezdu!

INFORMAČNÍ KANCELÁŘ Beskydské informační centrum Frýdek-Místek, p. o. • Pobočka Frýdlant n. Ostravicí, tel. 558 676 909 • Pobočka Ostravice, tel. 558 682 115 Inspirace a informace na webu: www.beskydy.com a www.lysahora.cz

INFORMAČNÍ KANCELÁŘ IC Ostravice, tel. 558 682 115 Inspirace a informace na webu: www.obec-ostravice, www.beskydy.com

JESENÍKY – TIPY NA RODINNÉ VÝLETY

KRÁLICKÝ SNĚŽNÍK POPIS MÍSTA Cesta na Králický Sněžník nabízí spoustu dobrodružství i osvěžení v horských bystřinách, cestu na mnoha místech lemuje borůvčí a  na vrcholu čeká silueta slůněte. Významný je i pramen řeky Moravy, jejíž voda se vlévá do Dunaje a dále pokračuje až do Černého moře a Atlantského oceánu. Charakteristika a  náročnost túry: Na vrchol Králického Sněžníku naučnou stezkou vede řada tras, od těch nejnáročnějších až po volné výletní túry, které zvládnou i malé děti. Právě takovou je značená trasa po žluté turistické značce. Začíná v Horní Moravě a vede proti proudu řeky Moravy. Turisté se mohou vydat po silničkách a stoupajících pěšinách s odbočkami na zajímavá místa. Zajímavosti: Žlutá trasa k vrcholu Králického Sněžníku nabízí pohled na horní tok největší moravské řeky Moravy. Během túry míjí návštěvník několik bočních přítoků, z nichž pozoruhodné jsou zejména levostranné přítoky protékající krasovým územím v krystalických vápencích, tzv. sněžnických mramorech. Zajímavá je i  zdejší fauna a  flóra alpínského charakteru. Vrchol pohoří zdobí od roku 1932 žulová socha slůněte, který zde nechal postavit jako svůj symbol německý umělecký spolek Jescher. Co je zajímavé pro děti: Tvarožné díry – do této 184 metrů dlouhé jeskyně si podle pověsti ukrývali zlatokopové nářadí. Zajímavý je výskyt zvodněného sintru – nickamínku, jehož lidový název je tvaroh, odtud tedy Tvarožné díry. V podzemních prostorách zimují netopýři. A  cestou pozor na tajemné bytosti. Zcela nenápadná odbočka od turistického odpočívadla za

DLOUHÉ STRÁNĚ POPIS MÍSTA Dlouhé Stráně patří k nejzajímavějším místům v Jeseníkách. Tento technický unikát je přístupný po celý rok a v létě mohou návštěvníci vyjet prohlídkovým autobusem i k horní nádrži elektrárny, která se nachází ve výšce 1350 m n. m., kde se jim naskytne nádherný výhled na Jeseníky. Charakteristika a  náročnost túry: Autobusem od informačního centra v  Koutech nad Desnou, pěšky po asfaltové silnici nebo lanovkou, která přiblíží návštěvníky k cíli o 4,5 km a především o 500 výškových metrů (horní stanice končí ve výšce 1095 m n. m. Zajímavosti: Nachází se zde třetí největší přečerpávací vodní elektrárna na světě a nejrozsáhlejší vodní energetické dílo v  České republice. Většina objektů elektrárny se nachází pod zemí, přímo v masivu hory Mravenečník. Dílo však změnilo i  krajinu, přesto začlenění vodního díla do okolní přírody vytváří harmonický celek. Co je zajímavé pro děti: Venkovní stavby – dolní a horní nádrž jsou zajímavé svým rozsahem a umístěním. Kolem horní nádrže, která připomíná rychlobruslařskou dráhu, mohou návštěvníci objet na inline bruslích. Ty si mohou zapůjčit přímo v areálu Kouty. Cestou k  cíli nevynechejte: Od dolního parkoviště areálu Kouty podél jednoho z přítoků Divoké Desné až k vládci Jeseníků – Pradědovi – prochází návštěvníci Kouteckým lesem. Přírodní skanzen soch představuje

Tvarožnými děrami vede k 18metrovému vodopádu Pod Strašidly. Cestou k  cíli nevynechejte: Horní část údolí řeky Moravy se nazývá Lavinová dráha. Z převějí sněhu pod Pramenem Moravy zde za určitých přírodních podmínek vznikají laviny, a to v přibližně čtyřicetiletých intervalech. Vytvářejí se tak bezlesá místa v poměrně malé nadmořské výšce.

DOPRAVA A SLUŽBY Dostupnost autem, parkování: Do Horní Moravy se lze dostat autem a zaparkovat v místní části Horní Morava na přilehlém parkovišti. Dostupnost veřejnou dopravou: autobusem Možnosti občerstvení: V resortu Dolní Morava. Na výstup na vrchol Sněžníku se doporučuje vzít si vydatnou svačinu s sebou. Návštěvníci se mohou vydat z vrcholu na polskou stranu, po zelené značce lesní cestou, kde se nachází chata Schronisko. Chata poskytuje stravování formou bufetu a noclehy.

TRASA VÝLETU Časová náročnost: Desetikilometrovou trasu s dětmi na vrchol Králického Sněžníku s  množstvím zastavení lze pojmout jako celodenní nenáročný výlet. Převýšení: Výstup asi 500 m, sestup asi 500 m. Popis túry: Z  parkoviště v  Horní Moravě po žluté značce proti proudu Moravy k  jeskyním Tvarožné díry a  svahem údolí na vrchol. Cestou odbočka k Mléčnému prameni a k vodopádu Pod Strašidly. Kudy kam: Pro návrat lze od chaty Vilemíny do Horní Moravy využít asfaltovou silnici po pravém břehu Moravy.

Mapy: Králický Sněžník (KČT č. 53), Jeseníky a Králický Sněžník – cyklo (Shocart c118)

INFORMAČNÍ KANCELÁŘ informační centrum pro Skiresort Dolní Morava, 561 69 Dolní Morava 58, mobil: 602378150 e-mail: [email protected] Turistické informační centrum Staré Město, nám. Osvobození 166, 78832 Staré Město telefon: 583239134, e-mail: [email protected], web: http://www.staremesto.info Inspirace a informace na webu: www.navstivtejeseniky.cz, http://www.nakralickysneznik.cz/

tradiční řemesla: uhlíře u  milířů, lesáky, dřevorubce, dělníky u lesní železnice i pastevce. Všude mezi nimi se hemží lesní skřítci, jezinky, dědečci hříbečci, strašliví čerti a roztodivná lesní strašidýlka.

DOPRAVA A SLUŽBY Dostupnost autem, parkování: Autem ze Šumperka směrem na Jeseník. Kouty nad Desnou jsou poslední obcí před serpentinami na Červenohorské sedlo. Dostupnost veřejnou dopravou: Vlakem ze Šumperka do konečné stanice Kouty nad Desnou. Odtud zhruba 500 metrů pěšky do informačního centra Možnosti občerstvení: V  areálu Kouty se nachází restaurace a rychlé občerstvení. Noclehy: V Koutech nad Desnou v Penzionu Musil, který stojí v bezprostřední blízkosti areálu nebo přímo v  areálu Kouty jsou apartmány. V  okolí se lze ubytovat v Hotelu Dlouhé Stráně či v soukromí. Více na www.navstivtejeseniky.cz/ubytovani

TRASA VÝLETU

Dosažitelnost na kole: Náročná trasa jižní částí Hrubého Jeseníku s velkým převýšením vhodná pro horská, trekingová i  silniční kola. Výborné výhledy, asfaltový povrch, v  úseku horní nádrž PVE Dlouhé stráně – Branka šotolinový povrch.

Časová náročnost: Prohlídka elektrárny trvá 3 hodiny Převýšení: K horní nádrži cca 1 000 metrů Kudy kam: Ze Šumperka směrem na Jeseník. Cíl se nachází v poslední obci před serpentinami na Červenohorské sedlo. Mapy: Hrubý Jeseník (KČT č. 55), Jeseníky – Praděd, Kralický Sněžník (Shocart č.58), Jeseníky, Králický Sněžník – cyklo (Shocart 118)

Informační centrum Přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé Stráně, Lyžařský areál Kouty, 78811 Kouty nad Desnou 1. Tel: 585 438 100, 583 283 282, web: http://www.dlouhe-strane.cz/cs/informacni-centrum, provozní doba: 7.30–15.30 hod. Inspirace a informace na webu: www.navstivtejeseniky.cz, www.kouty.cz

INFORMAČNÍ KANCELÁŘ

7

8

ORLICKÉ HORY – TIPY NA RODINNÉ VÝLETY

MASARYKOVA CHATA – PO HŘEBENU ORLICKÝCH HOR POPIS MÍSTA Masarykova chata v Deštném v Orlických horách je postavena na hřebenu Šerlichu v nadmořské výšce 1019 m s výhledem do Čech i do Polska. Nejvyšší vrchol Orlických hor Velká Deštná je vzdálen 3 km. V těsné blízkosti leží přírodní rezervace prales Bukačka. Charakteristika a  náročnost túry: Trasa vedoucí po hřebenech Orlických hor je dlouhá cca 23 km a vede převážně po asfaltové cestě. Zajímavosti: Původně zde stávala horská osada Šerlich, která byla založena patrně již koncem 17. století. Dnešní Masarykova chata byla otevřena roku 1925 Klubem českých turistů z  Hradce Králové. V roce 1935 byla na Šerlichu zřízena i meteorologická stanice. Dodnes je možné před chatou spatřit bustu prezidenta T. G. Masaryka. Cestou k  cíli nevynechejte: Velká Deštná – nejvyšší hora OH, Kunštátská kaple, Anenský vrch – rozhledna, Hanička – tvrz.

DOPRAVA A SLUŽBY Dostupnost autem, parkování: Parkoviště se nachází u  silnice pod Masarykovou chatou, v případě potřeby je možné zaparkovat přímo u Masarykovy chaty. Dostupnost veřejnou dopravou: Na místo je možné se dopravit cyklobusem – zastávka „Šerlich“. Možnosti občerstvení: Občerstvení je možné

přímo na místě + cestou Velká Deštná a  Pěticestí (pouze o víkendech), Hanička. Pití a jídlo raději doporučujeme s sebou. Noclehy: Ubytování je možné přímo na Masarykově chatě, Deštné v  OH, Zdobnice, Říčky v  OH, Rokytnice v OH.

O TÚŘE Časová náročnost délka trasy cca 23 km Převýšení: Celkem nastoupáno 515 výškových metrů Kudy kam: Šerlich – Velká Deštná – Pod Homolí – Pěticestí – Mezivrší – Anenský vrch – Hanička Dosažitelnost na kole: Cíl je dosažitelný na kole po červené cykloturistické značce 4071 – trasa vede po hřebeni Orlických hor s krásným výhledem. Cesta je převážně asfaltová. K trase je možné se dopravit cyklobusy: počátek trasy zastávka „Šerlich“, na konci trasy Bartošovice v OH nebo Rokytnice v OH. Mapy: Orlické hory (KČT č. 27), Orlické hory – Góry Stolowe (Shocart č. 28), Orlické hory – cyklo (Shocart č. 116).

INFORMAČNÍ KANCELÁŘ Informační centrum Deštné v Orlických horách, Telefon: 492 601 601 E-mail: [email protected], Web: www.destne.info Městské informační a kulturní středisko Rokytnice

v Orlických horách, Telefon: 494 379 023 E-mail: [email protected], Web: www.info.rokytnice.cz Inspirace a informace na webu: www.mojeorlickehory.cz

SUCHÝ VRCH – KRAMÁŘOVA CHATA A ROZHLEDNA POPIS MÍSTA Kramářova chata se nachází uprostřed lesů na Suchém vrchu ve výšce 995 m  n. m. Nabízí ideální podmínky pro různorodé volnočasové aktivity. Součástí chaty je i rozhledna s výhledem do Čech i Polska. Charakteristika a  náročnost túry: K  chatě vede zpevněná (asfaltová) silnice a lesní turistické cesty. Zajímavosti: Základní kámen Kramářovy chaty byl položen 22. srpna 1926. Můžete zde shlédnout pamětní knihu, ve které jsou zaznamenány a podepsány významné návštěvy jako prezident Beneš, básník Bezruč, herec Filipovský, předseda českých turistů J. Guth-Jarkovský apod. Co je zajímavé pro děti: Rozhledna Suchý vrch, jež je součástí Kramářovy chaty, byla původně stavěna v  letech 1931 až 1932 jako vodárenská věž. Rozhledna je vysoká 33 m a na vyhlídkovou plošinu, která je ve výšce 22 metrů, vede 128 schodů. U chaty je instalováno venkovní hřiště s dřevěnými hracími prvky. Cestou k  cíli nevynechejte: Tvrz Bouda je jednou z  pěti stavebně dokončených dělostřeleckých tvrzí československého opevnění budovaného od roku 1935. Představuje nejzachovalejší stavbu ve své kategorii na území celé ČR. Od roku 1995 je tvrz Bouda zapsána na seznamu kulturních památek ČR a ve zcela původním stavu je zpřístupněna veřejnosti. Betonová hranice je název naučné stezky v Orlic-

kých horách věnované problematice československého opevnění budovaného proti nacistickému Německu před druhou světovou válkou.

DOPRAVA A SLUŽBY Dostupnost autem, parkování: Kramářova chata se nachází 3,5 km po asfaltové cestě od Červenovodského sedla, které leží na silnici č. 11 vedoucí z  Jablonného nad Orlicí do Červené vody. Parkoviště: Červenovodské sedlo – 60 míst, Kramářova chata – 60 míst. Možnosti občerstvení: Infocentrum Červenovodské sedlo – základní občerstvení, Kramářova chata – restaurace a bufet Nocleh: Kramářova chata nabízí kvalitní ubytování.

TRASA VÝLETU Popis túry: Auto zaparkujte u  Červenovodského sedla, pak po zelené turistické značce na Suchý vrch ke Kramářově chatě 3 km, 1 hod. Dále pak na tvrz Bouda po červené turistické značce 3 km, 1 hod. Pak variantně naučná stezka Betonová hranice, nebo 3,5 km po turistické značce do Mladkova na vlak, nebo zpět. Převýšení: stoupání 180 m, sestup 160 m. Mapy: Orlické hory (KČT č.27), Orlické hory – Góry Stolowe (Shocart č.28), Orlické hory – cyklo (Shocart č.116). Dosažitelnost na kole: Vhodný výlet i na kole, doporučujeme trekingové nebo horské kolo.

INFORMAČNÍ KANCELÁŘ IC Jablonné nad Orlicí 465 641 371, [email protected], IC Červenovodské sedlo 602 410 714 [email protected], Recepce Kramářovy chaty 702 028 153, [email protected], www.suchak.cz Inspirace a informace na webu: www.suchak.cz, www.mojeorlickehory.cz

KRKONOŠE – TIPY NA RODINNÉ VÝLETY

ČERNÁ HORA – SJEZD POD LIŠKOU POPIS MÍSTA Kabinkovou lanovkou na Černou horu a  dlouhým sjezdem do Vrchlabí. Černá hora je dobře přístupná lanovkou a nabízí příjemné projetí na kole téměř po vrstevnici. Charakteristika a  náročnost túry: Kabinovou lanovkou na Černou horu, cyklistické trasy s  velmi rozmanitým povrchem. Dbejte zvýšené opatrnosti, protože některé úseky cest jsou místy prudké. Pozornost si zaslouží úsek před Lahrovými boudami, sjezd Luisiným Údolím a dolní část sjezdu po silnici ze Strážného do Vrchlabí. Zajímavosti: Kabinková lanovka na Černou horu, zvonkohra v Dolním Dvoře Co je zajímavé pro děti: lanovka na Černou horu, dlouhý sjezd Cestou k cíli nevynechejte: Černohorské rašeliniště

DOPRAVA A SLUŽBY Dostupnost autem, parkování: Příjezd od Svobody nad Úpou nebo přes Černý Důl, parkování u dolní stanice lanovky. Dostupnost veřejnou dopravou: Krkonošské cyklobusy z Vrchlabí, Horní Malé Úpy i Trutnova (provoz od června do září). Možnosti občerstvení: Janské Lázně, občerstvení na dolní a horní stanici lanovky, Pražská bouda, Tetřeví boudy, Vrchlabí Nocleh: informace www.krkonose.eu

TRASA VÝLETU Časová náročnost: 3 hodiny Převýšení: 601 m – překonávané lanovkou

Popis túry: Kabinovou lanovkou na Černou horu, cyklotrasou KRNAP č. 19A k Černé boudě, pokračovat cyklotrasou č. 1B k Tetřevím boudám. Sjezd do Vrchlabí přes Strážné pokračuje po cyklotrase č. 18. Sjezd do Dolního Dvora po cyklotrase 1B a dále po 1C. V Horním Lánově u kravína odbočit na cyklotrasu 4301 do Vrchlabí. Kudy kam: Z Janských Lázní na Černou horu vyjedete kabinovou lanovkou. Nedaleko horní stanice lanovky narazíte na cyklotrasu KRNAP č. 19A. Odbočíte vpravo a kolem Černé boudy dojedete k cyklotrase KRNAP č. 1B. V prudkém svahu u naučné stezky Černohorské rašeliniště respektujte značení a  sesedněte z  kola. Po této cyklotrase budete míjet Kolínskou boudu, projedete Lučinami a  přes rozcestí Pod Lesní boudou dojedete až k Tetřevím boudám. Zde odbočíte vpravo na cyklotrasu KRNAP č. 18, po které dojedete pod Lahrovy boudy. Odbočíte vlevo na cyklotrasu KRNAP č. 1A a sjedete k Hříběcím boudám. Z Hříběcích bud můžete do Vrchlabí jet přes Lánov a nebo přes Strážné. Do Lánova se vydáte po cyklotrase KRNAP č. 1B, ze které odbočíte vpravo na cyklotrasu KRNAP č. 1C. Po ní Luisiným Údolím, přes Dolní Dvůr, dojedete až do Horního Lánova. V Horním Lánově u kravína odbočíte vpravo na cyklotrasu 4301, po které dojedete do Vrchlabí. Do Strážného pokračujte po cyklotrase KRNAP č. 1A a dále do Vrchlabí sjedete po silnici. Mapy: Krkonoše (KČT č.22), Krkonoše – cyklo (Shocart 104), Krkonoše východ – Rosy 1:25 000 Dosažitelnost na kole: Cyklistický výlet – dlouhý sjezd pod Liškou – Janské Lázně – Vrchlabí

INFORMAČNÍ KANCELÁŘ RTIC Vrchlabí, 499 405 744, [email protected], www.krkonose.eu Inspirace a informace na webu: www.krkonose.eu, www.krnap.cz

HARRACHOV – MĚSTO SKLA A SKOKŮ NA LYŽÍCH POPIS MÍSTA

O TÚŘE

Cyklovýlet Harrachov – Vosecká bouda – Harrachov Charakteristika a  náročnost túry: Trasa vede po asfaltových a  štěrkových cestách s  dobrým povrchem. Vhodné pro krosová kola. Pěší výstup na Voseckou boudu není nejlehčí, kolo se musí tlačit. Zajímavosti: Trasa vede do nejhezčích partií Krkonoš, pohybovat se budete pouze na kole a při výšlapu k Vosecké boudě se trochu zapotíte, ale budete odměněni krásnými rozhledy a  dlouhým sjezdem (9 km) údolím Mumlavy. Co je zajímavé pro děti: Cyklistika v  národním parku, změna řečiště, vodopád, erozní činnost vody. Cestou k  cíli nevynechejte: Při zpáteční cestě můžete sledovat proměnu řeky po jejím proudu a Mumlavský vodopád s obřími hrnci.

Časová náročnost: podle zdatnosti cyklistů 3–4 hodiny. Převýšení: 560 m Popis túry: Cyklistický výlet po cyklotrase KRNAP č. 2 až na rozcestí pod Voseckou boudou, vystoupat k Vosecké boudě. Následuje dlouhý sjezd údolím Mumlavy až do Harrachova. Kudy kam: Z Harrachova se vydáte po hlavní silnici směrem ke státní hranici s Polskem. Odbočit vpravo na cyklotrasu KRNAP č. 2, tzv. TEREX – Janouškova cesta. Touto cestou se dostanete až k rozcestí pod Voseckou boudou. Střídavě budete stoupat a  pohybovat se po vrstevnici, takže je zde prostor i  pro odpočinek. Až se dostanete k  rozcestí, odbočíte vlevo a vystoupáte pěšky k Vosecké boudě, která je cílovou stanicí této trasy. Zpět do Harrachova budete jenom sjíždět. Vrátíte se na rozcestí pod Voseckou boudou, zde odbočíte vlevo na cyklotrasu KRNAP č. 2 a sjedete na Krakonošovu snídani. Zde se vydáte vpravo a pokračujete ve sjezdu. Tento úsek vede údolím Mumlavy. Těsně před Harrachovem pojedete kolem Mumlavského vodopádu, který je v  Krkonoších nejvodnatějším a nejširším. Erozní činnost vody zde vytvořila velice dobře viditelné obří hrnce. Mapy: Krkonoše (KČT č.22), Krkonoše – cyklo (Shocart 104), Krkonoše východ – Rosy 1:25 000

DOPRAVA A SLUŽBY Dostupnost autem, parkování: do Harrachova autem, parkování v Harrachově Dostupnost veřejnou dopravou: Krkonošským cyklobusem (v provozu od června do září), vlakem Liberec – Tanvald – Harrachov (přeprava jízdních kol) Možnosti občerstvení: Vosecká bouda – stylová horská bouda, Harrachov Noclehy: ubytování www.krkonose.eu

INFORMAČNÍ KANCELÁŘ RTIC Vrchlabí, 499 405 744, [email protected], www.krkonose.eu Inspirace a informace na webu: www.krkonose.eu, www.krnap.cz

9

10

JIZERSKÉ HORY – TIPY NA RODINNÉ VÝLETY

NA BUKOVEC A K RAŠELINIŠTÍM JIZERKY – TŘI ISERINY POPIS MÍSTA Malebná osada Jizerka v lůně Jizerských hor s několika málo stálými obyvateli obdržela jméno podle stejnojmenné říčky, která jí protéká. Hora Bukovec tyčící se se nad Jizerkou je pomyslným ochráncem této nejvýše položené osady. Pro děti srozumitelný popis místa: V srdci Bukovce se probudila víla Izerína a otevřela svůj poklad dětem. To, které projde osm „Tajemných míst Jizerských hor“, dostane Izerínin penízek. Přijďte se podívat do osady Jizerka, která byla místem hledačů pokladů – drahokamů – ve zdejším Safírovém potoce. Charakteristika a náročnost túry: Nenáročná vycházka krajem víly Izeríny, která dětem na naučné stezce ukáže bývalou starou zlatokopeckou, sklářskou a dřevorubeckou osadu. Zajímavosti: Putování přes tři osady: přes Jizerku a přes polské Orle a Velkou Jizeru. Odtud je převzat i  název stezky „Tři iseriny“ – polodrahokamy symbolizující tři zmíněné osady, které jsou pomyslnými klenoty Jizerských hor. Co je zajímavé pro děti: Naučná stezka je součástí dětského putování po „Tajemných místech Jizerských hor“. Jedno z míst je ukryto právě na Bukovci. Po nalezení všech osmi „Tajemných míst“ čeká na děti za odměnu Izerínin penízek. Soutěžního putování se může zúčastnit každý, kdo má hrací kartu (více na www.vilaizerina.cz).

Cestou k cíli nevynechejte: Muzeum Jizerských hor v  osadě Jizerka, v  budově bývalé školy, je otevřeno od května do října každou sobotu a neděli, vždy od 9 do 16 hodin.

DOPRAVA A SLUŽBY Dostupnost autem, parkování: příjezd autem od Kořenova přes Polubný, parkoviště pod Bukovcem. Dostupnost veřejnou dopravou: květen – září (soboty, neděle a svátky) lze využít cyklobus. Možnosti občerstvení: Chata Pešákovna, Chata Jizerka, Restaurace Sklárna, Penzion Kakrda, Pyramida a Panský dům, Chata pod Bukovcem. Noclehy: Chata Pešákovna, Pyramida a  Panský dům, Penzion Kakrda, Chata Jizerka, Chata Sklárna, Jizerka č. p. 2 – Společnost pro Jizerské hory.

TRASA VÝLETU Časová náročnost: 2,5 hodiny Popis túry: Jizerka, parkoviště – zastavení č. 1 NS Tři iseriny – Bukovec, lom – Bukovec vrchol – Jizerka centrum, pomník a chata Pyramida – národní přírodní rezervace Rašeliniště Jizerky, zastavení č. 13 – po silničce návrat na parkoviště. Celkem 5 km. Kudy kam: Naučná stezka je značená tvarovými značkami se zeleným pruhem. Začíná na záchytném parkovišti na jižním okraji osady Jizerka. Od čedičového lomu (zastavení č. 3) stoupá jedna její větev strměji na vyhlídkový vrchol Bukovce, druhá větev

vrchol bez většího převýšení obchází. Navržená vycházka dále prochází centrem Jizerky a  pokračuje až k poslednímu, třináctému zastavení naučné stezky, odtud se vrátíme do výchozího místa. Připraveno je i  prodloužení naučné stezky přes státní hranici (most na Jizeře) a  pokračování do polských osad Orle a Velká Jizera. Mapy: Jizerské hory a Frýdlantsko (KČT č. 20–21), Jizerské hory a  Frýdlantsko (Shocart č.2) Jizerské hory – cyklo (Shocart č.103)

INFORMAČNÍ KANCELÁŘ IC Kořenov – Jizerky pro Vás, 468 49 Kořenov 480, tel.: +420 725 805 266, [email protected] Inspirace a informace na webu: www.jizerky.cz

K PRAMENU NISY – ZAČÁTEK CYKLOSTEZKY ODRA-NISA POPIS MÍSTA Řeka Nisa (Lužická Nisa) začíná svou 252 km dlouhou pouť na kraji obce Nová Ves u  Jablonce nad Nisou. U  jejího pramene byl v  roce 1980 vystavěn pomník, který je dnes častým cílem turistů – pěších i těch na kole. Právě zde začíná i dálková cyklostezka č. 3038 Odra-Nisa, po které je možné dojet až k Baltskému moři. Možná by vaše putování za „Tajemnými místy Jizerských hor“ mělo začít právě tady, protože i  tady něco začíná. Tady se rodí řeka. Nemůže se dočkat, až posílená vodou všech svých přítoků konečně u Neuzelle splyne s Odrou a společně s ní se vydá na cestu k Baltu. Charakteristika a  náročnost túry: Nenáročná vycházka krajem víly Izeríny, která dětem ukáže místo, kde pramení řeka, jež protéká třemi státy. Zajímavosti: Lužická Nisa protéká Českou republikou a tvoří státní hranici mezi Polskem a Německem. Je levým přítokem Odry a 54 km teče v Čechách. Původ jména Nisa je dodnes nejasný, název používali již Slované, kteří jej pravděpodobně přejali od Keltů. Co je zajímavé pro děti: Stezka je součástí putování po „Tajemných místech Jizerských hor“. Děti, které projdou všech osm míst, obdrží za odměnu penízek víly Izeríny. Hrací kartu dostanete ve všech informačních centrech v  Jizerských horách nebo na www.vilaizerina.cz. Cestou k cíli nevynechejte: Rozhledna Nisanka se tyčí nedaleko obce Nová Ves nad Nisou na návrší Jizerka. Jedná se o celkem 32 metrů vysokou věž s vyhlídkovým ochozem pro turisty ve výšce 24 metrů nad

zemí. Je otevřena v květnu, červnu a září od středy do neděle od 10 do 17 hodin, v červenci a srpnu pak denně ve stejný čas, www.rozhledna-nisanka.cz.

DOPRAVA A SLUŽBY Dostupnost autem, parkování: parkoviště v Jablonci nad Nisou – Paseky, parkoviště Nová Ves Nad Nisou Dostupnost veřejnou dopravou: autobusem z Jablonce nad Nisou Možnosti občerstvení: Chata Nisa Noclehy: Domek u  pramene Nisy, Penzion Pohoda, Penzion Maják, Penzion Stará školka

TRASA VÝLETU Časová náročnost: 3,5 hodiny Popis túry: Jablonecké Paseky (MHD) – Kynast (1,5  km) – Nisanka (3 km) – rozcestí U Třech lip – pramen Nisy (4 km) – Smržovka, Lidické náměstí – Smržovka, nádraží ČD (6,5 km). Kudy kam: Vycházku začneme v  Jabloneckých Pasekách buď na Paseckém náměstí, nebo u železniční stanice. Doprovázet nás bude zelené značení. U zastávky přejdeme železniční trať a  okolo domova důchodců (dříve vodoléčebné lázně z roku 1893) stoupáme na Kynast. U bývalé restaurace vyjdeme z lesa, odkud pokračujeme pohodlnou hřebenovou cestou okolo Feixova kříže (obnoven 2011) k  rozhledně Nisanka. Zelené značky pak klesnou k silnici, na rozcestí U Třech lip (boží muka). Po silnici odbočíme krátce doprava k prameni Nisy. Od pramene můžeme pokračovat po místním značení Smržovského vyhlídkového

okruhu. Přivede nás nejprve k Parkhotelu, odkud pokračuje městským parkem až na Lidické náměstí ve Smržovce. Náměstí T. G. Masaryka je odtud kousek a jen o něco dále najdeme nádraží ČD. Mapy: Jizerské hory a Frýdlantsko (KČT č. 20–21), Jizerské hory a Frýdlantsko (Shocart č.2) Jizerské hory – cyklo (Shocart č.103).

INFORMAČNÍ KANCELÁŘ Turistické informační centrum, Kostelní 1/6, 466 01 Jablonec nad Nisou, tel.: +420 483 356 201, +420 774 667 677, [email protected] Inspirace a informace na webu: www.jizerky.cz, www.vilaizerina.cz

KRUŠNÉ HORY – TIPY NA RODINNÉ VÝLETY

BOŽÍDARSKÉ RAŠELINIŠTĚ POPIS MÍSTA Národní přírodní rezervace Božídarské rašeliniště se rozkládá na okraji obce Boží Dar na ploše necelých 1000 ha a je největší rezervací v Karlovarském kraji. Rezervace chrání několik rašelinišť, horských luk, vřesovišť a lesních porostů v nadmořské výšce kolem 1000 m. Charakteristika a  náročnost túry: 3,2 km dlouhá stezka začíná u Infocentra Boží Dar, kde je také umístěna první informační tabule. Převážná část stezky vede po povalových chodnících, které zajišťují jak bezpečnost turistů, tak i rašeliniště a vzácných druhů živočichů a rostlin, které se v něm nacházejí. Zajímavosti: Zajímavostí v  okolí Božídarského rašeliniště je např. Blatenský vodní příkop, který přiváděl vodu do hornického města Horní Blatná, nebo tzv. sejpy – hromady hlušiny zbylé po rýžování cínové rudy, kde se vyskytují specifické druhy rostlin. Nejvyšší bodem chráněného území je Božídarský Špičák, který dosahuje výšky 1115 m a je nejvyšší čedičovou kupou ve střední Evropě. Co je zajímavé pro děti: Ježíškova cesta Cestou k  cíli nevynechejte: muzeum Boží Dar, Dětský areál NOVAKO

DOPRAVA A SLUŽBY Dostupnost autem, parkování: Boží Dar je dostupný osobním autem nebo pravidelným linkovým

JEŽÍŠKOVA CESTA POPIS MÍSTA To, že na Božím Daru bydlí Ježíšek a že tu vyřizuje svou poštu, možná mnoho dětí ani jejich rodičů neví. Nejlepší na tom je, že děti nemusí čekat na Vánoce a  mohou se „setkat“ s  Ježíškem hned na několika místech po celý rok. Mohou se vydat po stopách Ježíška. Po absolvování Ježíškovy cesty získají malé dárky. Po celý rok tu též mohou zanechat svá přání na Ježíškově poště. Charakteristika a  náročnost túry: Na trasu se vychází z Infocentra, kde dostanete instrukce a Ježíškův zápisníček, kam si děti zapisují odpovědi na otázky, které najdou na každé zastávce. Každá z  nich je věnována jedné postavičce z  Ježíškova světa. Zároveň se u nich nachází atrakce, na kterých se děti pobaví nebo si odpočinou. Za splnění úkolů dostanou děti v  Infocentru, kam se po výletě vrátí, drobné dárky. Středně náročný horský terén. Zajímavosti: Název města Boží Dar je prý odvozen z výroku saského kurfiřta Johanna Friedricha (Jana Bedřicha). Když mu byla při jeho návštěvě nabídnuta k odpočinku sedačka, vytesaná z jednoho kusu stříbra, odmítl se slovy „Diesesedle Metall, das ist euer Brot, das ist eine Gabe Gottes“ („Tento ušlechtilý kov je váš chléb, to je dar boží“). Dne 6. června 1546 bylo Božímu Daru uděleno privilegium svobodného horního města. Ve Vlastivědném muzeu s  expozicí hornictví, paličkování krajek, regionálních zajímavostí z vesnického života, jsou rovněž betlémy a Ježíškova schránka. Co je zajímavé pro děti: Od roku 1994 funguje na

autobusem ze směru od Karlových Varů přes Ostrov a Jáchymov po silnici I/25. Dále z Ústeckého kraje od Vejprt přes Klínovec po silnici II/219. K dispozici je několik odstavných parkovišť hned na kraji města, dále parkoviště v centru u kostela nebo parkoviště u areálu NOVAKO. Celkem je zde 6 velkých odstavných parkovišť. Dostupnost veřejnou dopravou: Autobusy jezdí dle platných jízdních řádů ze směru od Karlových Varů a  Abertam (viz http://www.dpkv.cz/cz/jizdnirady/102/42110201.htm). Možnosti občerstvení: Na Božím Daru najdete množství restaurací, hospůdek, cukrárnu a dokonce i pizzerii (viz http://www.bozi-dar.eu/cz/gastronomie). Noclehy: Na Božím Daru je přibližně 40 ubytovacích zařízení různého typu od hotelů až po ubytování v soukromí (viz http://www.bozi-dar.eu/cz/ubytovani).

TRASA VÝLETU Časová náročnost: Naučná stezka se dá projít cca za 1 hodinu Popis túry: Naučná stezka Božídarské rašeliniště vede částí Národní přírodní rezervace Božídarské rašeliniště, které bylo vyhlášeno mezinárodně významným mokřadem. Na trase naučné stezky Božídarské rašeliniště je rozmístěno 12 informačních tabulí, které pojednávají o  prostředí a  zvláštnostech rašeliniště, historii těžby rašeliny v Krušnohoří, apod.

Božím Daru Ježíškova pošta. Do Ježíškovy speciální poštovní schránky může každý dětský i  dospělý návštěvník během celého roku vkládat svá přání. V prosinci pak přání rozešle Ježíšek adresátům. Ti, kdo se na Boží Dar nedostanou osobně, mohou svá přáníčka zaslat na poštu Boží Dar. Ježíšek tato přání rozešle v prosinci spolu s ostatními. Každý rok se na přáních objevuje nové speciální vánoční razítko. Adresa Ježíškovy pošty: Český Ježíšek, 362 62 Boží Dar 1 Cestou k  cíli nevynechejte: Božídarské rašeliniště, Dětský svět NOVAKO (terénní tříkolky, dětské hřiště atd.), muzeum Boží Dar

DOPRAVA A SLUŽBY Viz Božídarské rašeliniště.

TRASA VÝLETU Časová náročnost: Malý okruh 2 – 3 hodiny, velký okruh 4–6 hodin (pěší, s dětmi). Popis túry: Ježíškova cesta má dva okruhy. Malý okruh, určený těm nejmenším dětem, je dlouhý 5,6 km, velký okruh měří 12,9 km, je tedy pro zdatné turisty. Na cestu vyrazí děti se svým doprovodem od Infocentra muzea v městečku Boží Dar. Cesta má 13 zastávek, ke kterým dojdete po značených cestách a poznáte je podle pěkných domečků. V každém domečku čeká děti zajímavý úkol. Někde budou poznávat stopy zvěře, jinde stromy podle listů nebo plodů, v dalších zastávkách zase budou muset uhádnout, co k  sobě patří, nebo označit, co je správné. Na všech zastávkách bude děti vítat Ježíšek a jeho přátelé a pomocníci z Ježíškova světa. Na začátku trasy v  Infocentru muzeu v  Božím Daru

Foto: www.kvpoint.cz

Naučná stezka o  celkové délce 3,2 km prochází nejhodnotnější částí rezervace. Začíná v  obci Boží Dar a  pokračuje západním směrem skrz rezervaci a  okružní cestou se vrací zpět do výchozího místa. Mocnost rašeliny na naučné stezce se pohybuje okolo 50 cm, maximální mocnost je 3,8 m. Kudy kam: Infocentrum Boží Dar – zastávky naučné stezky – náměstí na Božím Daru. Na poslední zastávce naučné stezky Božídarské rašeliniště se můžete napojit na další oblíbenou naučnou stezku – Blatenský příkop. Mapy: KČT č. 4 Krušné hory – Karlovarsko Dosažitelnost na kole: trasa není určena pro cyklisty, kola je však možné tlačit

INFORMAČNÍ KANCELÁŘ Infocentrum Boží Dar, 362 62 Boží Dar 1, tel.: +420 359 571 007, +420 603 539 020, [email protected] Inspirace a informace na webu: www.bozi-dar.eu, www.zivykraj.cz

obdrží děti Ježíškův zápisníček, který je opravňuje vstoupit na Ježíškovu cestu, a také plánek cesty. Na každé zastávce si děti do Ježíškova zápisníčku zaznamenají své řešení úkolu, který na této zastávce dostanou. Po absolvování jednoho z  okruhů naFoto: www.kvpoint.cz vštíví děti Infocentrum muzeum, tedy místo, odkud vyšly. Zde jim Ježíškovi pomocníci zkontrolují, zda úkoly splnily správně, ty správné pak orazítkují Ježíškovým razítkem. Na závěr cesty pak zde děti i rodiče dostanou od Ježíška malé dárky. Když náhodou některý úkol nesplníte úplně správně, nebuďte smutní, dáreček dostanete stejně, už proto, že jste Ježíškovu cestu navštívili a snažili se. A ještě pozor! U  většiny zastávek vás čeká malá atrakce, třeba kolotoč, houpačky a  jiné zábavy. To proto, aby vám cesta lépe ubíhala, nebo i  proto, abyste si mohli trochu od chůze odpočinout. Dosažitelnost na kole: Trasu je možné také projet na kole. Tato „cyklovarianta“ nemá žádná zvláštní specifika.

INFORMAČNÍ KANCELÁŘ mapy: viz božídarské rašeliniště Inspirace a informace na webu: www.jeziskovacesta.cz, www.bozi-dar.eu, www.zivykraj.cz

11

12

ŠUMAVA – TIPY NA RODINNÉ VÝLETY

SCHWARZENBERSKÝ PLAVEBNÍ KANÁL A VRCHOL PLECHÝ POPIS MÍSTA

DOPRAVA A SLUŽBY

Schwarzenberský kanál je výjimečná technická památka. Kanál sloužil hlavně k zásobování Vídně palivovým a stavebním dřívím. Dílo začíná u osady Nové Údolí na svahu Třístoličníku. U  osady Jelení je trasa vedena podzemním tunelem dlouhým 389 metrů. Vstup do něj uzavírají kamenné portály. Nedaleko obce Zvonková opouští kanál české území a  pokračuje do Rakouska. Pod zříceninou hradu Vítkův kámen se vrací na naše území, ale po chvíli míří opět a  definitivně do Rakouska, vlévá se do řeky Grosse Mühl a  pak do Dunaje. Celková délka velkolepého díla je 51,9 km. Nedaleko kanálu se tyčí nejvyšší hora české strany Šumavy Plechý (1378 m n. m.), na jejímž vrcholu leží velké kamenné moře. Průměrná roční teplota zde dosahuje 3 °C. Na úpatí hory leží Plešné jezero, které je ledovcového původu. Charakteristika a náročnost túry: podél kanálu až k  Plešnému jezeru je trasa nenáročná, zpevněná cesta, místy asfalt, vhodná pro cyklisty a kočárky. Od Plešného jezera na vrchol Plechý je náročný terén, velké stoupání, nevhodné pro kočárky, zákaz cyklistům. Zajímavosti: U hráze jezera je vytesaný kámen s korunkou, připomínka návštěvy prince Jana Nepomuka za Schwarzenberku z roku 1868. Co je zajímavé pro děti: Kanál Expo Jelení Vrchy – interaktivní model kanálu v osadě Jelení Vrchy Cestou k cíli nevynechejte: Plešné jezero, Stifterův obelisk, kamenné moře

Dostupnost autem, parkování: Raškov nad Novou Pecí (Láz), Nová Pec – osada Jelení Vrchy Dostupnost veřejnou dopravou: vlakem a autobusem do Nové Pece nebo autobusem do obce Jelení Vrchy Možnosti občerstvení: Na túru doporučujeme vzít si s sebou občerstvení, zejména pití! Nová Pec – Wellness Hotel Marlin, Restaurace Penzion Alma, Restaurace MAJA. Jelení Vrchy – občerstvení „U Jirásků“. Noclehy: Wellness Hotel Marlin, Chalupa EDEN, Penzion Pod Smrčinou, Chalupa pod jasanem, Kemp Nová Pec, Penzion Jelení Vrchy

TRASA VÝLETU Časová náročnost: 2,5 hodiny až celý den, dle zvolené trasy Popis túry, kudy kam: 1. Na vrchol Plechý: z Obce Jelení vrchy se vydejte k Hornímu portálu, poté po zelené značce k Plešnému jezeru, tam bude odbočka vpravo na vrchol hory Plechý. Zpět se můžete vydat stejnou cestou, nebo od jezera pokračovat po zelené k akvaduktu, kde odbočíte vlevo a podél kanálu se vrátíte do obce Jelení Vrchy. Okruh má asi 18 km.2. naučná stezka podél Schwarzenberského kanálu začíná v  obci Jelení a končí po 8 km v Nové Peci-Raškově. Je obousměrná a jsou na ní 4 informační panely. Přibližuje historii plavebního kanálu a plavení dřeva na Šumavě. Mapy: KČT Šumava-Prachaticko (cykloturistická

Foto: Václav Šebelík

mapa) č. 16 (1:100 000), KČT Šumava-Trojmezí č. 66 (1:50 000), KČT Šumava-Lipno č. 67 (1:50  000), SHOCART Šumava č. 214 (1:100 000), SHOCART Šumava-Trojmezí č. 35 (1:50 000), SHOCART Šumava-Lipensko č. 36 (1:50 000). Dosažitelnost na kole: Cykloturisté mohou jet téměř po celé délce, ale od Plešného jezera na vrchol Plechý je zákaz vstupu cyklistům.

INFORMAČNÍ KANCELÁŘ Informační centra Nová Pec (http://infocentrum. novapec.info) a Horní Planá (www.horniplana.cz). Inspirace a informace na webu: http://www.npsumava.cz, http://www.skolni-vylety. isumava.cz/didakticke-listy/, www.novapec.info, www. isumava.cz, www.npsumava.cz, www.lipensko.org

POLEDNÍK – NEJLEPŠÍ VÝHLED NA CELOU ŠUMAVU POPIS MÍSTA

DOPRAVA A SLUŽBY

Vrchol (1315 m n. m.) vzdálený 7 km vzdušnou čarou od Prášil je nazýván také jako Polední hora. Na vrcholu stojí z mnoha míst dobře viditelná vyhlídková věž, jež poskytuje za dobrého počasí zřejmě nejlepší výhled na celou Šumavu a Bavorský les. Věž vysoká 37 metrů byla přestavěna v  roce 1998 na rozhlednu a je přístupná od června do září, v květnu a říjnu bývá obvykle otevřena jen v  sobotu a  v neděli. Na vrchol věže s třemi půlkruhovými vyhlídkovými patry vede 227 schodů. Na severním úpatí hory leží Prášilské jezero. Jsou zde extrémní klimatické podmínky, v okolí věže leží sníh často i v červnu, v červenci klesají teploty pod nulu. Charakteristika a  náročnost túry: většinou asfaltová cesta, první úsek (asi třetina, k  odbočce na Prášilské jezero) je nenáročná trasa, poté až na Poledník postupně stále náročnější stoupání. Vrchol je dostupný pěším i cykloturistům. Zajímavosti: rozhledna je přestavěna z bývalé stanice protivzdušné obrany, která byla přísně střežena a utajována, sloužila armádě od 60. let minulého století do roku 1989. Co je zajímavé pro děti: Výstava železné opony – různé exponáty z dob, kdy bývala věž stanicí protivzdušné obrany (např. telefony, vysílačky), které si lze „osahat“. Cestou k cíli nevynechejte: Prášilské jezero.

Dostupnost autem, parkování: autem do obce Prášily nebo Prášily – Slunečná, kde je možnost parkování, poté pěšky Dostupnost veřejnou dopravou: autobusem do obce Prášily Možnosti občerstvení: Na túru doporučujeme vzít si s sebou občerstvení, zejména pití! Na vrcholu je kiosek s občerstvením, sezonní provoz. Hostinec U  Michala, Prášily (http://www.prasilskyraj.cz) Noclehy: Chata Klubu českých turistů Prášily (www. chatakctprasily.cz), Brucknerův dům (www.bruckneruvdum.cz‎), Apartmány Prášily (www.apartmanyprasily.cz), Penzion u Michala (www.prasilskyraj.cz)

TRASA VÝLETU Časová náročnost pěšky z Prášil (včetně návštěvy Prášilského jezera) – cca 7 hod. Kudy kam: Prášily po žluté značce – Slunečná (samoty) po zelené značce – Liščí díry po červené značce až na Polední horu, zpět stejnou trasou. Délka celé trasy (tam a zpět) 16 km. Mapy: KČT Šumava-Klatovsko (cykloturistická mapa) č. 15 (1:100 000), KČT Šumava-Železnorudsko č. 64 (1:50 000), KČT Šumava-Povydří a Národní park Bavorský les č. 65 (1:50 000), SHOCART

Šumava č. 214 (1:100 000), SHOCART Šumava-Železnorudsko č. 34 (1:50 000) Dosažitelnost na kole: Ideální pro výlet na kole, téměř celá trasa vede po asfaltu, je ale velice náročná pro své velké stoupání.

INFORMAČNÍ KANCELÁŘ Informační centrum Prášily (http://sumavanet.cz/ icprasily/) Inspirace a informace na webu: http://www.npsumava.cz, http://www.skolni-vylety. isumava.cz, www.sumavanet.cz/prasily/, www.isumava.cz

www.jetik.info

NA KOLE KŘÍŽEM KRÁŽEM po České republice

Česká republika nabízí skvělé podmínky pro cykloturistiku, křižují se tu také čtyři mezinárodní cyklotrasy EuroVelo 4, 7, 9 a 13. Z hlediska cyklostezek máme ještě co dohánět, protože jejich stávající délka je přibližně 2 000 kilometrů. Pokud jde o cyklotrasy, těch je u nás nepřeberné množství o délce zhruba 44 tisíc kilometrů. Rozjet se tedy můžete všemi směry, stačí si jen vybrat podle náročnosti terénu. Hory tvoří s výjimkou několika oblastí přirozenou hranici České republiky se sousedními státy a  také je zde množství značených cyklostezek a cyklotras. Na české hory míří nejen zdatnější cyklisté, ale i sportovní rodiny, které chtějí strávit čas uprostřed krásné přírody. Na mnoha místech se můžete vydat nahoru lanovkou nebo cyklobusem a  ušetřit tak síly pro cestu dolů. Pokud od jízdy na kole očekáváte trošku více adrenalinu a preferujete horská kola, pak můžete využít singltrail. Tento nový hit k  nám dorazil před několika lety z  Velké Británie. Představuje úzkou stezku v terénu a od cyklisty vyžaduje značnou technickou zručnost. U  nás máme zatím dva – areál Pod Smrkem nedaleko

Lázní Libverda na severních svazích Jizerských hor a komplex Rychlebské stezky na okraji Rychlebských hor. Oba nabízejí okružní trasy, které můžete různě kombinovat podle náročnosti. Oblíbené jsou i  bikeparky pro náročné terénní sjezdy, kterých je u nás v  současné době 12 a  najdete je například na šumavském Špičáku nebo v Beskydech. Nádherné scenérie spatříte, pokud se na kole vydáte podél řek. Vyzkoušejte třeba Labskou cyklotrasu, která v ČR představuje téměř 400 kilometrů klikatících se nížinami, podhorskými údolími a  historickými městy. Na jihu Čech jsou populární cyklotrasy kolem unikátní rybniční soustavy na Třeboňsku. Jih Moravy zase nabízí množství tematických vinařských stezek, které vedou malebnými vinicemi a míjejí mnoho půvabných vinných sklepů. Na kole se dostanete například i k památkám UNESCO.

www.kudyznudy.cz

Celkem běžnou službou je dnes přeprava kol vlakem či cyklobusem do atraktivních lokalit. Využít můžete služeb specializovaných agentur, které zajistí průvodce a  veškeré zázemí na trase. Na internetu jsou k nalezení speciální cyklistické balíčky, které představují přesně popsané vícedenní cyklovýlety. Během chvilky zjistíte odkud kam jet, kde přespat, kde se najíst, jakou mapu si nejlépe koupit, jaké jsou v blízkosti pamětihodnosti a další informace. Podobně jako v  zahraničí nabízí i  Česká republika cyklistům certifikované služby – u  nás pod značkou Cyklisté vítáni. Nedávný výzkum potvrdil, že aktivní dovolená je důležitou součástí domácího cestovního ruchu, a tak je potěšitelné, že služeb pro cyklisty stále přibývá. Abyste si z  výletu přivezli jenom samé příjemné vzpomínky, pamatujte na bezpečnost svoji a svých blízkých.

13

14

JETÍK NÁM RADÍ…

BEZPEČNÝ POHYB

terénního cyklisty

1. Naplánuj si trasu

2. Informuj se

3. Informuj

Trasu zvol podle svých schopností nebo podle nejslabšího ve skupině.

Počasí na horách se rychle mění, zjisti, jak bude, a podle toho zvol trasu a oblečení.

Před odjezdem předej informace o zamýšlené trase a předpokládanou dobu návratu.

4. Jezdi pouze po povolených cestách Jestliže je cesta legálně označena jako zakázaná, nepoužívej ji. Nepohybuj se mimo značené cyklostezky.

5. Znej značení cest

6. Ovládej své kolo

Sleduj značení a kontroluj svoji polohu v mapě, předejdeš zbloudění.

Jezdi tak, abys dokázal zastavit na viditelnou vzdálenost. Všude můžeš někoho nebo něco potkat. Nepřeceňuj svou technickou a fyzickou zdatnost.

8. Jednej s rozmyslem

9. Poskytni pomoc

Používej přilbu. Předvídej nebezpečné situace. Znej kontakty na Horskou službu nebo na zdravotní záchrannou službu. Měj vždy nabitý a  zapnutý mobilní telefon.

Měj s sebou lékárničku a v případě potřeby poskytni první pomoc.

7. Dávej přednost ostatním Upozorni ostatní, že kolem nich projíždíš. Při míjení dostatečně zpomal a je-li to z hlediska bezpečnosti nezbytné, zastav.

10. Buď ohleduplný k lidem, přírodě a majetku

www.jetik.info

15

16

JETÍK NÁM RADÍ…

OCHRANA PŘÍRODY

Územní organizace

Pokud se již rozhodneme a zrealizujeme výlet za přírodními krásami, určitě si nepřejeme, aby nám celkový dojem kazil pohled na odpadky či jiné důsledky lidské činnosti. Měli bychom si uvědomit, že v přírodě jsme vlastně „na návštěvě“.

ráj, který byl zřízen již v roce 1955. Nejmladší je CHKO Český les vyhlášený v roce 2005. Největší je CHKO Beskydy. Nejmenší je CHKO Blaník.

Maloplošná, zvláště chráněná území Dělíme na Národní přírodní rezervace, Národní přírodní památky, Přírodní rezervace a Přírodní památky • Národní přírodní rezervace poskytují ochranu v  mezinárodním či národním měřítku. Jedná se o unikátní přírodní ekosystémy či vzácné a ohrožené organismy, např. Boubínský prales. • Národní přírodní památky jsou území menší rozlohy zřízené k ochraně určitých přírodních objektů, např. geologické či geomorfologické útvary či jeskyně. Konkrétně např. Žehuňský rybník. •P  řírodní rezervace jsou obdobou národních přírodních rezervací, pouze s  regionálním významem. Nejstarší přírodní rezervací je v České republice Žofínský prales. •P  řírodní památky jsou území obvykle menší rozlohy. Byly zřízeny k ochraně určitých přírodních objektů. Status přírodní památky má v České republice více než 1270 území a objektů, např. obora Hvězda.

Obecně chráněná území Chráněných míst je v České republice zhruba kolem tisíce a  jejich rozloha dosahuje asi 10 % území státu. Bohužel s rozvojem různorodých aktivit člověka a  zejména rozvojem turistického ruchu se nerušené přírodní prostředí pro rostliny a  živočichy značně zmenšuje. Přesto existují způsoby, jak pro další generace zachovat to, co v přírodě vidíme a potkáváme v současné době my.

Národní parky Nejvýše na pomyslném žebříčku územní ochrany přírody stojí národní parky. Je to také proto, že se jedná o velkoplošná chráněná území. Česká republika má čtyři.

7 DIVŮ KRKONOŠ Krkonošský národní park má od roku 2013 dokonce svých 7 divů. Nejvíce hlasů získal Obří důl, následoval Kotel, Mumlavský vodopád, Meandry Labe, Modrý důl, Pančavský vodopád a  na sedmém místě skončil Rýchorský prales.

Nejstarším je Krkonošský národní park. Největším je Národní park Šumava. Nejmenším je Národní park Podyjí. Nejmladším je Národní park České Švýcarsko. Každý park má svá specifika a  přírodní úkazy, pro které byl vyhlášen a  na které je právem pyšný. Při toulkách po našich národních parcích můžete narazit na pojem zonace. Obecně zóny konkretizují jednotlivá opatření ochrany přírody. V praxi je to tak, že I. zóna, tzv. „jednička“, značí území s nejvýznamnějšími přírodními hodnotami. „Dvojka“ zahrnuje oblasti s významnými přírodními hodnotami, „trojka“ je územím, kde člověk pozměnil ekosystémy a poslední je ochranné pásmo, které je jakousi „nárazníkovou“ zónou parku. Volný pohyb osob na území národních parků je regulován návštěvním řádem.

Chráněné krajinné oblasti Stejný cíl ochrany přírody jako národní parky mají tzv. „chákáóčka“ – chráněné krajinné oblasti. Na území České republiky bylo vyhlášeno 25 CHKO. Nejstarší je CHKO Český

Přírodní parky zřizují krajské úřady vyhláškou. Je zde omezena činnost, která by vedla k  rušení či poškození dochovaného stavu území. Příkladem je Údolí Doubravy. Významné krajinné prvky jsou ze zákona lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. Pokud jste znaveni informacemi o územní ochraně přírody, neváhejte a zkuste procházkou do vašeho okolí zjistit, zda máte blízko svého bydliště přírodní památku či přírodní rezervaci. Alena Tondrová, Správa KRNAP

CO JE NATURA 2000? Je soustava chráněných území, kterou společně vytvářejí členské státy Evropské unie. Záměrem soustavy Natura 2000 je ochrana biologické rozmanitosti. Jednotlivá území jsou navrhována podle přesně stanovených kritérií. Do soustavy Natura 2000 spadají dvě kategorie: Evropsky významná lokalita (EVL) a  Ptačí oblast (PO). Dosud bylo v České republice vyhlášeno přes 40 ptačích oblastí.

JETÍK NÁS BAVÍ

JETÍKOVA JAZYKOVĚDA

Š jako Šumava, „Šumavské šlépěje“, 200 slov na „Š“

Široširé šumavské štíty šumí šelestěním šedomodrých šeříků, škádlením šalmají šmidlajících šumařů, šťastným švitořením šprýmujících špačků. Švihovská škola šveholí. Šéf školy škube šediny, šteluje škrtící šlajfku. Škodolibě šeptá ševelícím školákům: „Šupito šněrujte škrpály. Šplhnete šumavský Špičák. Šlapání šlechtí!!“ Školní šestnáctikilometrový špacír školáky šokuje. Špekatý šprt Šafránek šediví, šibal Štefan šmahem šlukuje špačka. Šikmooká školačka Šiko štrachá šedomodré šusťáky. Šklebící šerif školy šetrně šteluje šestiraňák. Šikanovaní školáčci šustí škrpály. Šlachovitý školník Šebesta šikuje špalír školáků. Štrůdl štěbetajících školáků škobrtá šumavskouu šíravou. Šedivý štít Špičáku školáky štve. Šílená štreka šerednou šotolinou, štosujícím štěrkovištěm, špičatými šutry. Šerif štrádujícím škarohlídům špásovně šťouchá šestiraňákem štulce. Škodolibá šprťouchlata!

Šálí školníka šeroslepost? Šokovaný šilhavě švidrá šedesáticentimetrové šlápoty. „Šmarjá!, šeredná šelma šněruje Šumavou!“ Špehuje šlépěje šupajdící šípkovými šlahouny. Šípky školníka šeredně škrábou. Škobrtajíc šerem, šátrá štolu. Šlukuje štiplavý šmak škvařících špekáčků. „Šok!“, štětinatý švarný šohaj šikovně štípe špalky. Šalbou šílený školník špacíruje šmahem šokovat šourající školáky. Šerif šermující šestiraňákem šíbuje štvanici. Školáci šplhají šípkovím. Špiclují široké šlépěje. Štetinatého šohaje škorpí šramotící šustot. Šupem šmátne šťavnaté špekáčky. Šmahem šplhá šotolinou šejdrem šachtové špeluňky. Švihovští školáci švidrají šlápoty šněrující šutrovištěm Špičáku. Štvaný šohaj škádlí školáky šupajdit Šumavou. Šťastní špacírují širé štreky, šrafované šuhajovými šlápotami. Šumné štíty Šumavy, Špičák, Šišák, Šerák, Špindl…

JETÍKOVA OMALOVÁNKA

Než vyrazíte do hor vzhůru, sbalte jen to, co vzít na túru

17

18

IDOL A NADĚJE

JAROSLAV KULHAVÝ A ADAM ŤOUPALÍK Jetík obdivuje nadané sportovce. V létě se rád sveze na horském kole, a tak se zeptal na cyklistický život olympijského vítěze v cross country na horském kole Jaroslava Kulhavého. Z jeho možných následovníků, kteří by nepochybně chtěli zopakovat jeho triumf z Londýna 2012, se Jetík vyptával Adama Ťoupalíka, čerstvého medailisty z juniorského MS v cyklokrosu.

Jaroslav Kulhavý Kdy a kde jsi začal jezdit na kole? Začal jsem jako dítě, už ani nevím, kolik mi bylo let. První závod jsem jel v jedenácti letech. Začínal jsem v Ústí nad Orlicí, kde stále žiji. V kolika letech jsi začal systematicky trénovat a závodit? Systematicky nevím. To je těžké takto hodnotit. Od doby, kdy jsem se závoděním začal, jsem se chtěl zlepšovat a dělal pro to čím dál více. Jak to bylo časově náročné, v létě i v zimě? Cyklistika je časově hodně náročný sport. V zimě jsou tréninky založené na objemu, a tak člověk stráví trénov8ním spoustu času. V létě to stojí času nepatrně méně, ale zase se závodí, a proto také cestuje. Jak se ti dařilo skloubit trénink a závody se školou? Nějak jsem to zvládl, i když výsledky ve škole nebyly někdy perfektní. Každopádně jsem nikdy neměl individuální studijní plán a do školy jsem chodil každý den. O co jsi v dětství kvůli sportu přišel, viděno očima dítěte? V dětství asi o nic, sport mě bavil. Později možná o takovou tu pohodu ve škole a flákání se s kamarády. Ale neřekl bych, že jsem o to přišel úplně. Musel jsem to spíše omezit kvůli sportu, který mě bavil, takže to nebylo tak hrozné. Na co vzpomínáš nejraději? Asi na začátky, kdy jsem se jako malý těšil na každou vyjížďku, a taky na každou věc, kterou jsem si mohl koupit na kolo. Kdy jsi se začal naplno věnovat závodění na horském kole jako své hlavní disciplíně? Dá se říct, že to byla moje hlavní disciplína hned od začátku. K tomu jsem potom přidal i cyklokros a silnici, ale horská kola pro mě byla vždy jedničkou. Jaké jsi měl v dětství sportovní vzory? Ani pořádně nevím. Byli to asi hlavně starší kluci, kteří už jezdili jako profíci. Potom jsem samozřejmě sledoval Tour de France a sledoval souboje Armstronga a Ulricha. V kolika letech jsi se stal „profesionálem“ nebo sportovcem, který získal podporu nějakých výrobců vybavení? Formu nějaké podpory jsem měl už od začátku, kdy jsem dostal materiální podporu a dresy. Vždy to bylo hodně spojeno s výsledky. Když byly výsledky, byla i lepší podpora :) Nejsilnější zážitek spojený se sportem? Nejsilnější je pro mě vždy olympiáda. Je to největší sportovní událost na světě. Ta poslední pro mě byla asi nejsilnější zážitek v mojí sportovní kariéře.

Jaké jsou tvoje další oblíbené sporty? Na ostatní sporty nemám moc času. Jsou to spíše doplňkové sporty. Chodím rád plavat, běhat a  v zimě občas snowboard. Také mám rád rychlá auta, což není zas až tak sport. Co bys vzkázal klukům a  holkám, kteří chtějí být úspěšnými závodníky… Aby se nevzdávali hned, když jim něco nejde. Když se budou snažit, a budou tomu dávat hodně, tak se to vždy časem projeví.

5 největší úspěchů: • Zlato z Olympijských her • Zlato z Mistrovství světa • Vítězství ve Světovém poháru • Vítězství v etapovém závodu Cape Epic • Vyhrál jsem už vše, co jsem chtěl :)

www.jetik.info

Kolik času týdně věnuješ tréninku v  současnosti? V  jakém poměru trénuješ na silnici a v terénu? Nyní trénuji 25 až 30 hodin týdně. Poměr tréninku na mtb a na silnici se mění podle období. Ale tak 70 % času strávím na silnici. Jaký počet bicyklů během roku používáš? Kolik kilometrů najedeš na svých kolech, než je vyměníš za nová? Na jednu sezónu mám dvě až tři závodní kola, která měním. Vždy se mění, když je potřeba, třeba před důležitým závodem si vezmu nové kolo. Nejdůležitější ale je, že mechanici mění neustále součástky, které už jsou starší nebo dávají pro jistotu nové. Před každým závodem se kolo rozebírá a kontroluje. Jezdíš na hory i v roli turisty, nebo pouze jako MTB závodník? Nyní hlavně jako závodník no a  samozřejmě trénovat. Času není mnoho, a když už je, tak ho věnuji spíš relaxaci. Jinak mám hory velmi rad. Když vyjíždím doma na trénink, tak mířím většinou do Orlických hor a jejich podhůří. Co bys poradil klukům a  holkám, kteří chtějí dosáhnout stejných úspěchů jako ty? Vybrat si sport, který je baví, a potom být vytrvalý a snažit se. Bez dřiny to nejde.

Adam Ťoupalík Kdy a kde jsi začal jezdit na kole? Začal jsem už jako malý, ale závodně od 12 let v Táboře. V kolika letech jsi začal systematicky trénovat a závodit? Zhruba ve dvanácti letech. Jak to je časově náročné, v létě i v zimě? Jedenkrát v týdnu mám volno, jinak každý den, během roku je asi měsíc na odpočinek.

Na podzim přes cyklokrosovou sezonu dvakrát týdně na silnici, jednou do terénu a o víkendu závody. Závodů v cyklokrose asi dvacet za sezónu. Na jaře a v létě každý den na silnici a je to doplněno nějakou obecnou přípravou. Jaký počet bicyklů během roku používáš? Kolik kilometrů najedeš na svých kolech, než je vyměníš za nová? Dvě kola ročně. Materiál a celé kolo vydrží ve velké zátěži maximálně dva roky. Co bys vzkázal holkám a klukům, kteří chtějí být úspěšnými cyklisty… Cyklistika je spravedlivý sport.

Jak se ti daří skloubit trénink a závody se školou? Je to velice náročné, ale zatím to jde. Je důležité domluvit se ve škole. O co jsi v  dětství kvůli sportu přišel, viděno očima žáka základní školy? O spoustu věcí, ale nelituji toho, že jsem šel raději na trénink, případně celá třída šla ven a já musel na kolo. Na co v souvislosti s cyklistikou vzpomínáš nejraději? Určitě na úspěchy. Jaké máš sportovní vzory? Všichni profesionálové jsou mými vzory. V kolika letech jsi se stal „profesionálem“ nebo sportovcem, který získal podporu nějakých výrobců vybavení? Bylo to po přestupu do juniorské kategorie 15/16 let. Jaké jsou tvoje další oblíbené sporty? Plavání, kolo ve všech podobách, zimní sporty. Kdy jsi se začal naplno věnovat cyklokrosu jako své hlavní disciplíně? Hned od začátku, co jezdím. Tábor je cyklokrosové město. Jaká je vlastně skladba tvého tréninku. Kolik najezdíš na silničním kole, kolik na horském a kolik na cyklokrosovém?

Největší úspěchy: • 3. místo na Mistrovství světa v cyklokrosu 2013 (junioři) • 3x juniorský mistr ČR v cyklokrosu 2010–12 • Juniorský mistr ČR na silnici 2011 • 2. místo na MČR 2012 – časovka jednotlivců

19

Projekt „S Jetíkem po českých horách“ je spolufinancován z prostředků Evropské unie, Evropského fondu pro regionální rozvoj www.kudyznudy.cz

KDE NÁS NAJDETE Sídlo společnosti Horská služba ČR, o.p.s. 543 51 Špindlerův Mlýn 260 IČ 27467759 Tel.: 499 433 230 Administrativní centrum Horská služba ČR, o.p.s. Za potokem 46/4 106 00 Praha 10 Tel./fax: 272 658 553

Seznam a spojení na oblasti Horské služby ČR, o.p.s. HORSKÁ SLUŽBA ŠUMAVA Dům HS Špičák 56 340 04 Železná Ruda tel./fax: 376 397 100 náčelník: Michal Janďura mail: [email protected] pohotovostní číslo: 376 397 273 Stanice HS Šumava • Dům HS Špičák č. p. 56, 340 04 Železná Ruda, tel. a fax: 376 397 273 • Stanice HS Prášily č. p. 167, 342 01 pošta Sušice, tel.: 376 397 273 • Stanice HS Zadov č. p. 118, 384 73 pošta Stachy, tel. a fax: 388 428 193 • Stanice HS Kvilda č. p. 47, 384 93 pošta Kvilda, tel.: 388 310 785 • Stanice HS Kubova Huť , 385 01 pošta Horní Vltavice, tel.: 388 436 312 • Stanice HS Nová Pec č. p. 17, 384 62 pošta Nová Pec, tel.: 388 336 202 • Stanice HS Kramolín č. p. 53, 382 78 Lipno nad Vltavou, tel. a fax. 380 736 081 HORSKÁ SLUŽBA KRUŠNÉ HORY Dům HS 362 62 Boží Dar 204 fax: 353 815 150 náčelník: Güttner Miroslav mail: [email protected], [email protected] pohotovostní číslo: 353 815 140 Stanice HS Krušné hory • Dům HS Boží Dar č.p. 62, 362 62 Boží Dar, fax: 353 815 150, tel.: 353 815 140 • Stanice HS Telnice, 403 38 Telnice, tel.: 472 714 074

• Stanice Bouřňák, tel.: 417 878 018 • Stanice HS Pernink, 362 36 Pernink, tel.: 353 892 177 • Stanice HS Měděnec, 431 84 Měděnec, tel: 474 396 107 • Stanice HS Český Jiřetín, tel.: 476 117 041 • Stanice HS Klíny, tel.: 476 116 028 • Stanice HS Nové Hamry, tel.: 353 925 936 • Stanice Tisá od 1. 5.–30. 9. letní služba, tel.: 475 222 638 HORSKÁ SLUŽBA JIZERSKÉ HORY Dům HS 468 12 Bedřichov u Jablonce nad Nisou, tel./fax: 483 380 073 náčelník: René Mašín mail: [email protected] [email protected] pohotovostní číslo: 483 380 073 Stanice HS Jizerské hory • Dům HS Bedřichov č. p. 277, 468 12 Bedřichov, tel./fax: 483 380 073, tel.: 483 380 204 • Stanice HS Ještěd, U Lanovky – Horní Hanychov, 460 00 Liberec, tel.: 482 771 025 • Stanice HS Severák, Hrabětice 257, 46811 pošta Janov nad Nisou, tel.: 483 380 218 • Stanice HS Špičák, Albrechtice 1007, 46843 Albrechtice, tel.: 483 381 566 • Stanice HS Jizerka, osada Jizerka, 468 50 pošta Horní Polubný, tel.: 602 441 616 HORSKÁ SLUŽBA KRKONOŠE Dům HS 543 51 Špindlerův Mlýn tel./fax: 499 433 239, 499 433 230 náčelník: Adolf Klepš mail: [email protected] pohotovostní číslo: 602 448 338 Stanice HS Krkonoše • Dům HS Špindlerův Mlýn č. p. 260, 543 51 Špindlerův Mlýn, tel./fax: 499 433 230 (239), 602 448 338 • Stanice HS Harrachov č. p. 456, 512 46 Harrachov, tel.: 481 529 449, 602 448 334 • Stanice HS Rokytnice nad Jizerou č. p. 112, 512 45 Rokytnice n. J., tel.: 481 523 781, 602 167 470

• Stanice HS Strážné č. p. 192, 543 52 Strážné, tel.: 499 434 177, 720 470 276 • Stanice HS Pec pod Sněžkou č. p. 178, 542 21 Pec pod Sněžkou, tel.: 499 896 233, 602 448 444 • Luční bouda služebna HS tel.: 499 736 219, 739 205 391 Pouze v zimním období: • Stanice HS Pomezní boudy, 542 27 Horní Malá Úpa 128, tel.: 499 891 233, 606 157 935 • Stanice HS Černý Důl, tel.: 721 488 470 • Stanice HS Janské Lázně, tel.: 499 895 151, 606 157 936 • Stanice HS Benecko, tel.: 725 838 762 • Stanice HS Žacléř, tel.: 721 031 928 • Služebna HS Vítkovice, tel.: 720 486 037 HORSKÁ SLUŽBA ORLICKÉ HORY Dům HS 517 91 Deštné v Orlických horách 332, tel.: 465 391 100, fax: 465 391 277, náčelník: Josef Šifra mail: [email protected] pohotovostní číslo: 602 385 555 Stanice HS Orlické hory • Dům HS, Jedlová 332, 517 91 Deštné v Orl. h., tel./fax: 494 663 152 • Stanice HS Říčky, 517 62 Říčky v Orlických horách, tel.: 494 595 735 • Stanice HS Čenkovice 83, 56164 Čenkovice, tel.: 465 391 100 HORSKÁ SLUŽBA JESENÍKY Dům HS Červenohorské sedlo 790 85 pošta Domašov č. 76 tel./fax: 583 295 108 náčelník: Michal Klimeš mail: [email protected], [email protected] pohotovostní číslo: 602 666 603 Stanice HS Jeseníky • Dům HS Červenohorské sedlo, Domašov 76, 790 85 Domašov, tel./fax: 583 295 108, tel.: 583 295 111 • Stanice HS Velké Vrbno č. p. 39, 788 32 Staré Město pod Sněžníkem tel.: 583 294 110, pouze v zimním období • Stanice HS Skřítek, Sobotín č. p. 17, 788 16 Sobotín tel.: 583 237 104, jen so, ne

• Stanice HS Ramzová, 788 25 Branná č. p. 3 tel.: 583 230 075 • Služebna HS Petříkov, 788 25 pošta Branná, so–ne v zimním období • Stanice HS Ovčárna, 79324 Karlova Studánka 273, tel.: 554 799 020 • Stanice HS Karlov, Malá Morávka č. p. 87, 79336 Malá Morávka, tel.: 554 273 112 • Stanice HS Dolní Morava, Dolní Morava č. p. 78, 56169 pošta Králíky, tel.: 465 634 139 HORSKÁ SLUŽBA BESKYDY Dům HS Ondřejnická 896 739 11 Frýdlant nad Ostravicí tel.: 597 431 701 náčelník: Ing. Radim Pavlica mobil: 606 769 011 mail: [email protected], hsbeskydy@ horskasluzba.cz www.beskydy.cz/horskasluzba pohotovostní číslo: 606 769 010 Stanice HS Beskydy • Dům HS, Ondřejnická 896, 739 11 Frýdlant nad Ostravicí, tel.: 597 431 700 • Stanice HS Radhošť, Horní Rozpité 0122, 756 55 Dolní Bečva • Stanice HS Javorový, Oldřichovice 655, 739 58 Tyra, tel.: 597 431 703 • Stanice HS Grůň, Staré Hamry 0185, 739 15 Staré Hamry, tel.: 558 437 871 • Stanice HS Pustevny, Trojanovice 662, 744 01 Frenštát p. R., tel.: 597 431 707 • Stanice HS Kohútka, 756 04 Nový Hrozenkov 037, tel.: 597 431 709 • Stanice HS Velký Polom, 739 82 Dolní Lomná 540, tel.: 558 330 053 • Stanice HS Lysá hora, Krásná 0513, 739 04 Pražmo, tel.: 597 431 702 • Stanice HS Soláň, 756 05 Karolinka

Nové číslo Horské služby

+420

1210

platí pro celou ČR