2013 SOUHRNNÁ ZPRÁVA TESTOVÁNÍ 6. ROČNÍKŮ. říjen

STONOŽKA a modul KEA 2012/2013 SOUHRNNÁ ZPRÁVA T E S TO VÁ N Í 6. R O Č N Í K Ů říjen 2012

-1-

Souhrnná zpráva (modrá brožura) 1.

struktura zprávy úvod

2.

souhrnná část (souhrnné výsledky v textové i grafické podobě a jejich interpretace) zúčastněné školy výsledky testování analýza výsledků testování s přihlédnutím k výsledkům dotazníkového šetření dotazníkové šetření

3.

jak interpretovat výsledky? jak se dají použít výsledky příklady typů grafů a tabulek výsledků testů a dotazníků ukázka individuální zprávy žáka s komentářem

Analytická zpráva (samostatné listy) : set pro školu tabulka souhrnných výsledků školy graf průměrných percentilů všech tříd školy graf relativního postavení školy pro každý test pro školu tabulka extrémních výsledků pro každou třídu grafy prezentující odpovědi rodičů v dotazníkovém šetření graf názoru žáků na školu - 2. stupeň set pro předmětové komise (pro každý test)* Grafy a tabulky výsledků testů: tabulky podrobných výsledků žáků za každou třídu v každém testu graf analýzy tematických a dovednostních částí za každou třídu a test graf analýzy po úlohách pro každý předmět a třídu graf využití potenciálu ve třídě pro každou třídu a každý předmět graf porovnání využití potenciálu v rámci všech škol pro každý předmět a každou třídu graf průměrného výsledku podle známek pro každou třídu, pro matematiku a český jazyk graf závislosti výsledků testu na známce pro každou třídu, pro matematiku a český jazyk *Výsledky testu OSP jsou zařazeny do setu pro školu (vedení školy).

-2-

Souhrnná zpráva je jedním z výstupů projektu STONOŽKA (Srovnávací testování základních škol), do kterého jsou zapojeny školy z celé ČR. Některé školy byly v rámci projektu zapojeny také do modulu Komplexní evaluační analýza (KEA).

Cílem tohoto projektu je zmapovat výsledky vzdělávání žáků 6. ročníků základních škol i odpovídajících ročníků víceletých gymnázií a poskytnout školám, jednotlivým žákům a rodičům porovnání s ostatními. Modul KEA umožňuje sledovat vývoj žáků po celou dobu studia na 2. stupni ZŠ. Individualizované výsledky, které jsou dalším z výstupů tohoto projektu, i souhrnná data prezentovaná v této zprávě, mohou školy využít při plánování další výuky.

Zúčastněné školy testovaly své žáky od 8. do 19. října 2012, k dispozici měly testy z českého jazyka, matematiky a obecných studijních předpokladů. Školy dále mohly využít dotazníky žáků a učitelů. Školy zapojené do modulu KEA získaly navíc dotazníky pro rodiče.

Ve zprávě jsme se zaměřili na popis a komentář souhrnných výsledků testování a doprovodného dotazníkového šetření, které se zabývá návyky žáků a metodami výuky. Díky množství shromážděných dat jsme mohli postihnout zajímavé trendy v oblasti výuky v 6. ročnících, souvislosti a vztahy mezi výsledky žáků a jejich návyky a způsobem práce ve výuce.

-3-

Začněte zde! Prostudujte si úvodní část a projděte souhrnnou část, kde najdete celkové výsledky testů. Zorientujete se v používané terminologii a získáte podklady pro interpretaci vaší analytické zprávy. Na tyto části navazuje ještě kapitola Návod k interpretaci tabulek a grafů, kde jsou ukázky analytické zprávy s komentářem. Zpráva pro školu je rozdělena do tří částí, obsahuje: IZZ – individuální zprávu pro žáka, AZ – analytickou část s konkrétními výsledky vaší školy (v grafech a tabulkách), SZ – souhrnnou část (nyní čtete) s výsledky za celé šetření a s návody k interpretaci AZ.

K porovnání výsledků jsme použili data všech zapojených škol do projektu Stonožka i modulu KEA (čím větší je vzorek testovaných, tím validnější výsledky získáme). Celkové počty zúčastněných (včetně rozložení na školy, třídy a žáky) zahrnuje poslední řádek následující tabulky. Z celkového počtu otestovaných žáků tvoří základní školy 92 % zapojených škol, víceletá gymnázia 8 %. Počet žáků, tříd a škol podle zastoupení v jednotlivých krajích

Žáci celkem Hlavní město Praha Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Karlovarský kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Středočeský kraj Ústecký kraj Vysočina Zlínský kraj

1 700 359 910 391 307 152 511 447 204 102 745 250 312 280

Český jazyk Matematika 30% podíl 30% podíl nejlepších nejlepších nejlepších nejlepších 609 35,8% 631 37,1% 116 32,3% 108 30,1% 281 30,9% 317 34,8% 62 15,9% 62 15,9% 115 37,5% 91 29,6% 22 14,5% 29 19,1% 96 18,8% 123 24,1% 190 42,5% 181 40,5% 47 23,0% 46 22,5% 24 23,5% 27 26,5% 161 21,6% 192 25,8% 30 12,0% 35 14,0% 81 26,0% 79 25,3% 118 42,1% 110 39,3%

V celorepublikovém měřítku nejde o zcela vyvážený vzorek. Svědčí o tom i podíly v jednotlivých krajích. Podíl testovaných žáků a všech žáků 6. tříd v jednotlivých krajích dokládá následující graf. Nejvíce žáků z celkové populace bylo otestováno v Praze, dále v Karlovarském, Jihomoravském a Olomouckém kraji.

-4-

Podíl otestovaných žáků na celkové populaci v jednotlivých krajích

18,53%

Hlavní město Praha

6,37%

Jihočeský kraj

9,54%

Jihomoravský kraj

14,78%

Karlovarský kraj

6,24%

Královéhradecký kraj

3,80%

Liberecký kraj

4,78%

Moravskoslezský kraj

8,05%

Olomoucký kraj

4,41%

Pardubický kraj Plzeňský kraj

2,04% 6,82%

Středočeský kraj Ústecký kraj

3,21% 6,93%

Vysočina

5,30%

Zlínský kraj

0%

2%

4%

6%

8%

10%

12%

14%

16%

18%

20%

22%

24%

26%

28%

30%

Více jak polovina škol využila testování on-line, méně škol zvolilo k předání odpovědí žáků internetovou aplikaci ScioDat a jen asi 20 % zvolilo záznamové archy. Do souhrnné části zprávy byla zahrnuta jen data škol, které odevzdaly data ve správném termínu a bez závad.

Výsledky testů prezentujeme v několika tabulkách, které zahrnují celkové výsledky i psychometrické parametry. První z tabulek obsahuje údaj o počtu testovaných žáků v rámci každé skupiny, o počtu úloh a reliabilitě, kterou můžeme označit ve všech třech případech za dobrou. Většina výsledků je členěna podle typu školy a testu. Pouze tam, kde jsou rozdíly mezi jednotlivými testy nebo testovanými skupinami minimální, průměrné výsledky nečleníme.

Český jazyk Matematika Obecné studijní předpoklady

Reliabilita 0,840 0,826 0,867

Počet úloh 40 30 45

Počet testovaných 6491 6503 6484

Základní údaje o testech Reliabilita slouží k měření přesnosti testování. Reliabilita je teoreticky číslo mezi -1 a 1, v praxi bývá mezi 0 a 1. Čím je reliabilita vyšší, tím menší vliv na výsledek má náhoda. Při reliabilitě 0 by šlo o výsledky zcela náhodné, při reliabilitě 1 by byly výsledky zcela přesné. Protože měříme intelektuální dovednosti, přesnosti 1 a ani jí blízké se nikdy nedosahuje. Zpravidla se reliabilita pohybuje mezi 0,5 a 0,95. Všeobecně uznávané hranice reliability: test s reliabilitou nad 0,95 je pokládán za vynikající, reliabilita nad 0,85, se pokládá za dostatečnou, pokud chceme činit rozhodnutí na základě jedné zkoušky, při třech testech je postačující reliabilita nad 0,7.

-5-

Při interpretaci výsledků vaší školy vás možná budou napadat otázky: Jak dopadly testy celkově? Jak byly náročné? Jaká je jejich spolehlivost? Odpovědi na ně nabízejí uvedené tabulky. Můžete si s nimi porovnat svou analytickou zprávu.

Celkové výsledky jednotlivých testů podle typu školy Tyto tabulky charakterizují především samotné testy – jejich průměrnou čistou a hrubou úspěšnost. Zajímavý je údaj o maximálním a minimálním dosaženém skóre a o počtu vynechaných a neřešených úloh (ty, které žáci pravděpodobně nestihli řešit). Z hlediska čisté úspěšnosti byl nejobtížnější test z českého jazyka pro žáky víceletých gymnázií i základních škol. Nejlepších výsledků dosáhli shodně žáci z obou typů škol v testu obecných studijních předpokladů (OSP). Maximálního skóre nedosáhli žáci v testu z českého jazyka, a to v obou skupinách škol (maximální skóre odpovídá počtu úloh).

Gymnázia

Český jazyk Matematika Obecné studijní předpoklady

Počet úloh

Průměrné skóre

Průměrná čistá úspěšnost %

Max. dosažené skóre

Max. možné skóre

Min. dosažené skóre

Min. možné skóre

40 30 45

24,0 19,5 30,9

60,1 65,0 68,6

38,7 30 45

40 30 45

2,7 3,3 8,7

-13,3 -10,0 -11,5

Max. možné skóre

Min. dosažené skóre

Min. možné skóre

40 30 45

-9,7 -8,7 -7,8

-13,3 -10,0 -11,5

Základní školy

Český jazyk Matematika Obecné studijní předpoklady

Počet úloh

Průměrné skóre

40 30 45

11,8 8,9 16,3

Průměrná Max. čistá dosažené úspěšnost % skóre 29,4 29,8 36,3

38,7 30 45

Další tabulky nabízí i jiné zajímavé údaje - hrubou úspěšnost, podíl vynechávaných úloh, počet špatných odpovědí atd. Gymnázia

Český jazyk Matematika Obecné studijní předpoklady

Průměrná hrubá Správně úspěšnost % 68,8 27,5 71,0 21,3 73,6 33,1

Špatně 10,4 5,4 8,7

Vynechané Neřešené úlohy úlohy 1,9 2,9 2,7

0,1 0,4 0,4

Pokud bychom testy posuzovali podle hrubé úspěšnosti, byl pro žáky gymnázií nejtěžší test českého jazyka, pro žáky základních škol pak test z matematiky. Při pohledu na úlohy, které žáci nestihli řešit, se ukazuje, že žáci ze základních škol z celé trojice nejméně stíhali test OSP. -6-

Základní školy

Český jazyk Matematika Obecné studijní předpoklady

Průměrná hrubá Správně úspěšnost % 45,5 18,2 44,5 13,4 47,7 21,5

Špatně 19,2 13,3 20,0

Vynechané Neřešené úlohy úlohy 2,2 2,8 2,7

0,4 0,6 0,8

V úvodu jsme porovnávali kraje podle počtu zapojených škol, nyní nabízíme porovnání ještě podle dalšího kritéria. Zaměřili jsme se na podíl žáků z jednotlivých krajů na 30 % nejlepších výsledků. Měřítkem je percentil žáků z testu českého jazyka a matematiky. V levém sloupci tabulky najdeme celkový počet žáků daného kraje zapojených do testování. Sloupeček 30 % nejlepších pak udává počet žáků z daného kraje, jejichž výsledek v daném testu patří mezi 30 % nejlepších výsledků. Ve sloupci podíl nejlepších pak najdeme podíl nejlepších žáků na celkovém počtu zapojených.

Žáci celkem Hlavní město Praha Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Karlovarský kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Středočeský kraj Ústecký kraj Vysočina Zlínský kraj

1 700 359 910 391 307 152 511 447 204 102 745 250 312 280

Český jazyk Matematika 30% podíl 30% podíl nejlepších nejlepších nejlepších nejlepších 609 35,8% 631 37,1% 116 32,3% 108 30,1% 281 30,9% 317 34,8% 62 15,9% 62 15,9% 115 37,5% 91 29,6% 22 14,5% 29 19,1% 96 18,8% 123 24,1% 190 42,5% 181 40,5% 47 23,0% 46 22,5% 24 23,5% 27 26,5% 161 21,6% 192 25,8% 30 12,0% 35 14,0% 81 26,0% 79 25,3% 118 42,1% 110 39,3%

Průměrná čistá úspěšnost částí testu podle typu školy Abychom mohli přesně porozumět tomu, kde žáci dělají chyby a které učivo jim činí největší obtíže, dělíme vždy každý z předmětových testů na dílčí části – tematické a dovedností. Test OSP rozdělujeme na tři části reprezentující různé typy myšlení, které můžeme rozčlenit na dílčí dovednosti. Toto dělení umožňuje lépe pojmenovat studijní potenciál každého žáka. Jak dopadly jednotlivé skupiny žáků v jednotlivých částech každého testu, ilustrují následující grafy. Zachycují rozdíly mezi průměrnou čistou úspěšností žáků základních škol a žáků odpovídajících ročníků víceletých gymnázií.

-7-

Čistá úspěšnost podle částí testu - český jazyk 100% 90% 80% 70%

60%

62%

59%

58%

62%

59%

60% 50% 40% 30% 20% 10%

29%

30%

30%

sloh a komunikace

literatura a čtenářská gramotnost

29%

31%

29%

0%

mluvnice

znalosti

gymnázia

porozumění

aplikace

základní školy

Jak jsme již viděli v tabulkách výsledků, gymnazisté dosáhli celkově ve všech testech – tematických a dovednostních částech – lepších výsledků než žáci základních škol. V českém jazyce žáci základních škol nejlépe řešili úlohy zaměřené na porozumění. Naopak v matematice žáci základních škol řešili tyto úlohy nejhůře. Žáci víceletých gymnázií v matematice nejlépe zvládli část testu zaměřenou na znalosti. Kdybychom posuzovali probíraná témata, uvidíme, že v českém jazyce můžeme pozorovat poměrně shodné výsledky, zatímco v matematice u žáků můžeme pozorovat kolísající úspěšnost.

Čistá úspěšnost podle částí testu - matematika 100% 90% 80%

75%

75%

72%

70%

64%

60%

53%

63%

56%

50% 40% 30% 20% 10% 0%

33% čísla a početní operace

20% geometrie v rovině a v prostoru

31%

43%

38%

závislosti, nestandardní vztahy a práce aplikační úlohy s daty a problémy

znalosti

gymnázia

-8-

26% porozumění

základní školy

31% aplikace

V rámci testu OSP nejhůře dopadla kvantitativní část. Dále vidíme nejmenší čistou úspěšnost v části věnované porovnání hodnot.

Víte, že výsledky chlapců a dívek dosažené v testování 6. tříd jsou odlišné? Více na str. 11. Čistá úspěšnost podle částí testu - OSP 18%

číselné operace

58%

porovnávání hodnot 5%

29%

orientace v obrázku 30%

68%

orientace v grafu a tabulce 36%

66%

analýza informací 40%

78%

orientace v textu 42%

70%

slovní zásoba 51%

81%

kvantitativní část 19%

55%

analytická část 37%

70%

verbální část 49% 0%

78%

10%

20%

30%

40% gymnázia

50%

60%

70%

80%

základní školy

Testované dovednosti (části testu) Test český jazyk mluvnice sloh a komunikace literatura a čtenářská gramotnost

Čísla otázek 1-17, 20, 24-27, 29, 34-36 18, 19, 28, 31, 32, 37-40 21-23, 30, 33

znalosti porozumění aplikace matematika čísla a početní operace geometrie v rovině a v prostoru závislosti, vztahy a práce s daty nestandardní aplikační úlohy a problémy

4-7, 9, 11, 12, 15, 16, 20, 21, 24, 25, 28, 29, 34, 35 1, 18, 19, 22, 23, 30, 33, 36, 38, 40 2, 3, 8, 10, 13, 14, 17, 26, 27, 31, 32, 37, 39

znalosti porozumění aplikace Obecné studijní předpoklady verbální část analytická část kvantitativní část

5, 8, 13, 16, 20 1, 3, 12, 14, 15, 17-19, 21-27 2, 4, 6, 7, 9-11, 28-30

slovní zásoba orientace v textu analýza informací orientace v grafu a tabulce orientace v obrázku porovnávání hodnot číselné operace

1-9, 14-18 10-13 19-22 23-31 32-35 36-38 39-45

1, 2, 4, 5, 8, 10, 13, 14, 17, 26-28 6, 12, 16, 18-20, 22-24, 30 3, 11, 21, 25 7, 9, 15, 29

1-18 19-31 32-45

-9-

90%

100%

Rozložení skóre Jak jsme mohli sledovat v předchozí části, jsou podle očekávání celkové výsledky žáků gymnázií výrazně lepší než výsledky žáků základních škol. Na grafu vidíme rozložení dosaženého skóre u žáků základních škol a gymnázií v testu OSP. Křivky mají odlišný průběh, na základní škole je nejčetnější skupina žáků, která dosáhla skóre 6 až 24, na gymnáziu 24 až 39. Tento graf ovšem také ukazuje, že situace není taková, že by všichni nejlepší žáci byli na gymnáziích a na základních školách zůstávali jen ti horší. Z grafu je vidět, že i na víceletých gymnáziích je nemalý počet slabých žáků a na základních školách je naopak řada žáků velmi dobrých. Rozložení výsledků žáků v testu OSP 16% 14% 12% 10% 8% 6% 4% 2% 0% -9

-6

-3

0

3

6

9

12

15

18

21

24

skóre

gymnázia

- 10 -

základní školy

27

30

33

36

39

42

45

V této části se pokoušíme analyzovat výsledky testování v rámci širšího kontextu, hledat souvislosti mezi jednotlivými testy a dotazníky a všímat si jejich vzájemných vztahů.

DOSAHUJÍ LEPŠÍCH VÝSLEDKŮ CHLAPCI NEBO DÍVKY? Jak je zřejmé, dívky dosahují lepších výsledků v testu z českého jazyka, chlapci naopak v matematice. Studijní předpoklady jsou u chlapců i dívek vyrovnané na gymnáziích, ale na základních školách překvapivě ne.

Zajímavé je, že na gymnáziích jsou rozdíly mezi chlapci a dívkami menší, zejména u obecných studijních předpokladů, kde jsou výsledky obou skupin zcela vyrovnané.

Průměrné percentily podle pohlaví a typu školy 100 90

84

85

81

průměrný percentil

80 70 60

51

50

46

50 40 30 20 10

80

42

85

47

85

44

0 gymnázia

základní školy

český jazyk

gymnázia

základní školy

matematika dívky

gymnázia

základní školy OSP

chlapci

Víte, že dobrá atmosféra v hodině a přístup učitele přímo souvisí s výsledky žáků? Více na straně 13.

- 11 -

ODPOVÍDÁ ZNÁMKOVÁNÍ DOSAŽENÝM VÝSLEDKŮM? Zaměřili jsme se také na to, jaký je průměrný percentil dosažený ve všech testech jedničkářů, dvojkařů atd. a jak se liší známkování na gymnáziích a základních školách. Rozdíly dokládá následující graf. Na grafickém znázornění nás nejvíce upoutá, že průměrný percentil trojkařů na gymnáziu je podobný jako průměrný percentil jedničkářů na základní škole. Z grafu lze také vyčíst, že čtyřka i pětka se objevila pouze na základní škole.

Průměrný percentil dle typu školy a známky 100 90

průměrný percentil

80 70 60 50 40 30 20 10 0 1

2

gymnázia ČJ

3

základní školy ČJ

4 gymnázia MA

5 základní školy MA

Zajímalo nás také, jak známky vnímají rodiče a žáci a zda se jejich názory liší. V rodičovském i žákovském dotazníku jsme se proto zeptali “Kterou známku už považujte za špatnou?“ Odpovědi se příliš neliší u žáků i u rodičů – přibližně polovina rodičů i žáků považuje za špatnou známku již trojku, přibližně 34 % rodičů až čtyřku.

Kterou známku už považujete za špatnou? 100% 90% 80% 70% 56%

60%

47%

50% 40%

34%

33%

30% 20% 10%

15% 5%

4%

3%

0% 2

.

3

4 Rodič

- 12 -

Žák

5

VÝSLEDEK PODLE POHLEDU NA VÝUKU V následujících grafech naznačujeme závislost mezi pohledem žáka na výuku a výsledkem jeho testu z daného předmětu. Každá čára v grafu představuje jeden výrok o výuce (např. „Výuka mě baví“) a ukazuje, jak na něj odpovídaly uvedené skupiny žáků. Stoupající křivka znamená, že žáci s lepším testovým výsledkem s výrokem souhlasí častěji než ti, jejichž výsledek byl horší. Na základě informací obsažených v grafu lze tedy předpokládat, jak jednotlivé faktory ovlivňují dosahované výsledky. Pro větší přehlednost jsme výroky seskupili do dvou grafů – jeden prezentuje otázky související s klimatem ve třídě během výuky a druhý zachycuje odpovědi na otázky zkoumající vzájemné působení žáka a učitele.

ATMOSFÉRA A KLIMA V HODINĚ A JEJICH VLIV NA VÝSLEDKY V TESTECH Pohled žáků na klima podle výsledku testu - matematika 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 rozhodně souhlasím Výuka mě baví, je zajímavá. Učitel/ka je ke mně přátelský/á.

spíše souhlasím

spíše nesouhlasím

rozhodně nesouhlasím

V hodinách je dobrá atmosféra. Učitel/ka je ke mně spravedlivý/á.

Graf prezentuje vztah výsledku testu (průměrného percentilu) a hodnocení klimatu ve třídě. Vybrali jsme graf v rámci matematiky (český jazyk vykazuje velmi podobný průběh). V obou předmětech je mírná, ale zřetelná kladná závislost výsledku na vnímání dobré atmosféry při hodině. Křivka popisující dojem zábavnosti výuky má jednoznačný průběh. Žáci, které výuka baví a v hodinách se nenudí, dosahují lepších výsledků. Očekávané závislosti vykazuje také přátelský a spravedlivý přístup učitele – otázkou je, zda to slabší žáci dokáží objektivně posoudit. Atmosféru v hodině považují za dobrou průměrní a nejlepší žáci.

AKTIVITA UČITELE A ŽÁKA A JEJICH VLIV NA VÝSLEDKY V TESTECH Následující graf ukazuje, jak mohou záviset dosahované výsledky na kvalitě interakce žáka a učitele. Žáci, kteří odpovídali, že se v hodině hodně naučí nebo že vědí, co si mají z hodiny zapamatovat, opět dosahují lepších výsledků. Velmi zajímavý vliv na výsledek má u žáků ochota či schopnost učitele vysvětlit to, čemu žák nerozumí nebo co v hodině nepochopil (žáci se učitele často neptají nebo neumí zeptat, protože jim v minulosti problém nevysvětlil).

- 13 -

Pohled žáků na výuku podle výsledku testu - český jazyk 100 V hodině se toho hodně naučím.

90

Výklad učitele/ky chápu a rozumím mu. Vím, co si mám z každé hodiny zapamatovat a naučit se (co je důležité).

80

Když něčemu nerozumím nebo mám problém (nerozumím výkladu, nestíhám), učitel/ka mi pomůže.

70 60 50 40 30 20 10 0 rozhodně souhlasím

spíše souhlasím

spíše nesouhlasím

rozhodně nesouhlasím

Uvedené výsledky jsou důležité pro interpretaci analytické zprávy vaší školy. Ta ukazuje, jak jednotlivé ukazatele vnímají vaši žáci v jednotlivých třídách a v obou předmětech. Grafy vyjadřují, na kterých oblastech je třeba zapracovat.

HODNOCENÍ VÝUKY – POHLED ŽÁKŮ NA MATEMATIKU A ČESKÝ JAZYK Jak vnímají žáci matematiku a český jazyk a ve kterých oblastech se jejich názor liší, ukazuje další graf. Názor žáků na výuku obou předmětů je spíše pozitivní (používáme přepočtené body, čím je číslo na svislé ose vyšší, tím vyšší je i míra souhlasu s daným výrokem o předmětu). Nejlépe žáci hodnotí ochotu učitelů, jejich spravedlivý a přátelský přístup. Nejhůře ze sledovaných oblastí vnímají zábavnost výuky a atmosféru při výuce. Hodnocení českého jazyka a matematiky se významně neliší.

- 14 -

Hodnocení výuky - žáci Když něčemu nerozumím nebo mám problém (nerozumím výkladu, nestíhám), učitel/ka mi pomůže. Učitel/ka je ke mně spravedlivý/á. Učitel/ka je ke mně přátelský/á. V hodinách je dobrá atmosféra. Vím, co si mám z každé hodiny zapamatovat a naučit se (co je důležité). Výklad učitele/ky chápu a rozumím mu. Výuka mě baví, je zajímavá. V hodině se toho hodně naučím.

3,47 3,4 3,51 3,5 3,40 3,4 3,03 3,1 3,31 3,3 3,31 3,3 2,96 2,9 3,29 3,3 1

2

3

4

Přepočtené body

český jazyk

matematika

Víte, že učitelé pokládají lenost žáků za hlavní překážku v dosahování dobrých výsledků? Více informací na straně 16.

POHLED ŽÁKŮ NA BUDOUCÍ POVOLÁNÍ Od budoucího povolání žáci nejčastěji (44 %) očekávají, že je bude bavit, necelá čtvrtina žáků pak chce vydělat hodně peněz. Zbylé dva faktory – užitečnost jiným a ambice v profesním životě – volila celkem přibližně třetina žáků. Od budoucího povolání očekávám, že: 100%

80%

60% 44% 40% 24% 18%

20%

14%

0% mě bude bavit

v něm budu dobrý

- 15 -

budu užitečný jiným

vydělám hodně peněz

JAK VIDÍ PŘÍČINY ŠPATNÝCH VÝSLEDKŮ ŽÁKŮ JEJICH UČITELÉ? Učitelé mohli vybírat ve svém dotazníku z jedenácti různých překážek. Na grafu vidíme, že dominantní překážkou, která brání žákům v dosahování lepších výsledků, je podle učitelů zejména lenost a pohodlnost žáků, nedostatečná podpora v rodině a nekázeň žáků v hodině. Je zajímavé, že v loňském šetření lenost a pohodlnost žáků označilo méně učitelů - 60 procent a naopak vyšší četnost měla možnost - vysoký počet žáků ve třídě, kde tak v loňském roce odpovědělo 30 procent učitelů. Překážky, které brání žákům v dosahování lepších výsledků - názor učitelů Lenost, pohodlnost, nedostatek píle

75,9%

Neukázněnost

29,8%

Nedostatek podpory a motivace v rodině

50,9%

Příliš mnoho různorodých zájmů žáků

33,0%

Nedostatečné vybavení školy

4,2%

Nedostatek dobrých učebnic, interaktivních materiálů a pomůcek

6,5%

Špatné klima ve třídě, špatné vztahy mezi žáky Přetěžování žáků i v jiných předmětech

9,5% 10,1%

Nevyvážené ŠVP - mnoho témat a nedostatek času na procvičení

9,2%

Přetížení učitele (nedostatek času na přípravu výuky)

9,8%

Příliš vysoký počet žáků ve třídě

18,2% 0%

20%

40%

60%

80%

Přetížení v jiných předmětech nebo přetížení učitele nehraje významnou roli v žádném z předmětů. Velmi malou roli hraje vybavení školy, pomůcky, interaktivní tabule.

- 16 -

100%

VÝSLEDKY ŽÁKŮ PODLE ZPŮSOBU PŘÍPRAVY V dotazníku jsme se žáků ptali, jaké zdroje informací používají k přípravě do školy. U každého ze zdrojů měli žáci zatrhnout četnost jeho používání. V následujícím grafu jsou uvedeny průměrné percentily dosažené v testech z českého jazyka a matematiky podle toho, jak často ten který zdroj informací žáci používají. Z grafu je patrné, že nejlepší výsledky měli žáci, kteří volili kategorii občas a nejhůře dopadli ti, kteří vybrali odpověď vždy. Můžeme usuzovat, že žáci, kteří volili odpověď občas, kombinují více zdrojů učení podle potřeby a jejich vhodnosti. Rozdíly ve výsledcích z českého jazyka a matematiky nejsou příliš patrné. Průměrný percentil podle toho, které zdroje informací žáci využívají na přípravu do školy 100

60

40

20

Učebnice

Cizí poznámky

matematika

- 17 -

český jazyk

Internet

be c vů

no u ob ča s

dy

tš i vě

be c

vž

vů

no u ob ča s

tš i vě

be c

Knihy (jiné než učebnice)

vž dy

vů

tš in ou ob ča s

vě

be c

Kurzy na počítači

vž dy

vů

no u ob ča s

dy

tš i vě

be c

vž

vů

no u ob ča s

dy

tš i vě

be c

Vlastní poznámky

vž

vů

no u ob ča s

dy vž

tš i vě

be c vů

no u ob ča s

tš i

vž

dy

0 vě

Průměrný percentil

80

Člen rodiny, kamarád, soukromý učitel

Dotazníkové šetření bylo realizováno formou papírových dotazníků pro rodiče zúčastněných žáků, papírových nebo elektronických dotazníků žáků a internetového dotazníku pro učitele Čj a Ma všech zúčastněných tříd. Cílem šetření rodičů bylo kvantifikovat některé subjektivní názory na školu, na výuku, její průběh a výsledky (hlavním ukazatelem je míra spokojenosti rodičů a hodnocení žáků). V případě dotazníku pro učitele bylo cílem postihnout průběh hodin, užívané metody, včetně souvisejících aspektů, např. hodnocení třídy, orientace v problematice klíčových kompetencí atd., a porovnat je s výsledky testů žáků.

POUŽITÉ VELIČINY A METODY Při vypracování souhrnné zprávy jsme vycházeli z četností odpovědí na jednotlivé otázky dotazníku (vyjádřené v procentech), přičemž jako základní soubor (100%) jsme brali pouze ty respondenty, kteří na danou otázku skutečně odpověděli. Při porovnání s výsledkem testů jsme vycházeli z dosaženého percentilu žáka v daném testu (popř. části testu). Zdůrazněme, že používáme percentil počítaný ze všech testovaných žáků, tedy i těch, kteří se dotazníkového šetření nezúčastnili. Při vypracování závěrečné zprávy využíváme znázornění pomocí grafů se slovním popisem. Omezili jsme se na popisnou statistiku bez toho, že bychom nalezené závislosti testovali metodami matematické statistiky. Hovoříme-li tedy dále o „výrazném rozdílu“, „zřetelné závislosti“ apod., není tím myšleno prokázání statistické významnosti (ve smyslu např. t-testu atd.). Následující výsledky prezentují souhrnné výsledky dotazníkového šetření. Některé výsledky najdete také v analytické zprávě pro vaši školu v podobě rámce, se kterým můžete srovnávat vaše výsledky.

Dotazníky vyplňovali učitelé matematiky a českého jazyka (tedy testovaných předmětů) v elektronické podobě.

JAK PODLE SVÝCH SLOV UČITELÉ ROZVÍJÍ A UČÍ DÍLČÍ CÍLE KLÍČOVÝCH KOMPETENCÍ? Část dotazníku se věnovala oblasti klíčových kompetencí a výuce podle vlastního ŠVP. Zajímalo nás, zda učitelé změnili svůj styl výuky a jak tuto změnu hodnotí, zda s klíčovými kompetencemi počítají ve svých přípravách a tematických plánech a zda spolupracují s ostatními kolegy. Graf zobrazuje kladné odpovědi rozdělené podle vyučovaného předmětu. Učitelé měli také posoudit, jak je pro ně obtížné každou z kompetencí rozvíjet ve výuce. Výsledky jsme rozdělili podle vyučovaného předmětu a prezentujeme v následujícím grafu (zachycuje přepočtené body na stupnici snadné, spíše snadné, spíše těžké a těžké). Nejsnáze se učitelům obou předmětů rozvíjí kompetence komunikativní. Nejhůře se jim naopak daří rozvíjet kompetence občanské (u učitelů matematiky) a kompetence k řešení problémů (v hodinách českého jazyka).

- 18 -

Jak snadné nebo naopak obtížné je pro vás ve svých hodinách rozvíjet kompetence? 4

3,2 3,0

3

2,9

2,9 2,7

2,7

přepočtené body 2

3,1

2,9

2,7

3,1

3,0

2,9

1 komunikativní kompetence

sociální a personální kompetence

občanské kompetence český jazyk

pracovní kompetence

kompetence k učení

kompetence k řešení problémů

matematika

JAK UČITELÉ HODNOTÍ SVÉ METODY Přibližně 90 % učitelů spolupracuje při vytváření cílů výuky s ostatními. Téměř 90 % učitelů má po měsíci výuky přehled o dovednostech svých žáků. A 100 % učitelů poskytuje svým žákům pravidelně zpětnou vazbu. Naproti tomu jen 50 % učitelů umožňuje žákům výběr cvičení. Zajímavý je rozdíl mezi učiteli matematiky a českého jazyka při zadávání dlouhodobých úkolů. Učitelé českého jazyka tak činní dvakrát častěji. Metody výuky - učitelé českého jazyka 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Spolupracujete při Poskytujete žákům Mohou si vaši žáci vytváření svých v této třídě sami vybírat cílů výuky i s pravidelnou některá cvičení a ostatními učiteli na zpětnou vazbu, úkoly? škole? aby přesně věděli, v čem jsou dobří a v čem se musí zlepšit?

rozhodně ano

Zadáváte žákům pravidelně dlouhodobější úkoly (projekty, skupinové referáty..)?

spíše ano

- 19 -

Využíváte ve Využíváte ve Máte již teď (po výuce interaktivní výuce e-learning? měsíci výuky v této tabuli nebo třídě) přehled o obdobné zařízení? úrovni znalostí, dovedností a kompetencí každého žáka?

spíše ne

rozhodně ne

Metody výuky - učitelé matematiky 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Využíváte ve Využíváte ve Máte již teď (po Spolupracujete při Poskytujete žákům Mohou si vaši žáci Zadáváte žákům vytváření svých v této třídě sami vybírat pravidelně výuce interaktivní výuce e-learning? měsíci výuky v cílů výuky i s pravidelnou některá cvičení a dlouhodobější tabuli nebo této třídě) přehled ostatními učiteli na zpětnou vazbu, úkoly? úkoly (projekty, obdobné zařízení? o úrovni znalostí, dovedností a škole? aby přesně věděli, skupinové v čem jsou dobří a referáty..)? kompetencí v čem se musí každého žáka? rozhodně ano spíše ano spíše ne rozhodně ne zlepšit?

Víte, že 42 % rodičů očekává, že jejich dítě dosáhne vysokoškolského vzdělání? Více na straně 23.

- 20 -

Otázky z dotazníku pro rodiče jsme rozdělili do čtyř oblastí. Každé oblasti je věnován samostatný graf. 1. Průběh vzdělávání (kvalita výuky) 2. Podmínky ke vzdělávání (prostředí, klima, vzájemné vztahy) 3. Řízení školy (chod školy, informace, výchovné problémy) 4. Výsledky výuky (požadavky rodičů) Rodiče ve svém dotazníku mohli vyjádřit svou (ne)spokojenost s jednotlivými oblastmi školního života. Výsledek vidíme na několika následujících grafech, sloupce reprezentují procento kladných odpovědí rodičů (sloupec je uvnitř barevně rozčleněn na odpovědi rozhodně ano a spíše ano). Z frekvence odpovědí lze jednoznačně konstatovat celkovou spokojenost rodičů (respondentů) se školou svých dětí. Oblasti se spokojeností přes 80 % lze pokládat za bezproblémové. Případný vyšší výskyt nespokojenosti na vaší škole odhalí specifická analytická část zprávy (grafy v deskách s výsledky vaší školy, kde vždy pro porovnání najdete odpovědi rodičů vaší školy a také rámec odpovědí všech rodičů). Podotýkáme, že větší podíl nespokojených rodičů (a to i na vaší škole) se může skrývat také mezi těmi, kteří na dotazník nereagovali.

PRŮBĚH VZDĚLÁVÁNÍ (KVALITA VÝUKY) Nejméně spokojení jsou rodiče s kvalitou výuky cizích jazyků (je jich 15 %), rozdíl oproti matematice a českému jazyku je poměrně výrazný. Nejlépe rodiče hodnotí práci třídního učitele (zde také nejvíce rodičů volí přesvědčivou odpověď rozhodně ano).

Kvalita výuky 100%

0% 3%

0% 4%

2%

1% 3%

0% 4%

13%

90%

35%

80% 70%

0% 1%

53%

61%

60%

56%

63%

58%

50% 40%

64%

30% 20% 10%

35%

42%

40%

32%

26%

0% Odpovídá škola Jste spokojen/a s Jste spokojen/a s Jste spokojen/a s vašim potřebám kvalitou výuky kvalitou výuky kvalitou výuky (potřebám vašeho cizích jazyků? matematiky? českého jazyka? dítěte)? rozhodně ano

spíše ano

- 21 -

spíše ne

Jste celkově spokojen/a s kvalitou pedagogického sboru? rozhodně ne

Jste spokojen/a s prací třídního učitele?

PODMÍNKY KE VZDĚLÁVÁNÍ (PROSTŘEDÍ, KLIMA, VZÁJEMNÉ VZTAHY) S většinou podmínek, které škola poskytuje žákům ke vzdělávání, jsou rodiče v průměru velmi spokojeni (u každé z podmínek dosahuje spokojenost téměř 90 %). Přibližně desetina rodičů říká, že jejich dítě se školy bojí. Tato informace je důležitá zejména pro porovnání s výsledky vašich tříd.

Prostředí, klima, vzájemné vztahy 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

1% 8%

1% 8%

51%

48%

1% 7%

60%

1% 4%

0% 3%

54%

54%

2% 10%

61%

53% 36% 41%

43%

41%

33%

43% 27%

8% 4%

Jste celkově Líbí se vám Myslíte si, že Bojí se vaše Vyhovují vám Jste Jste spokojen/a s prostředí ve prostředí dítě kvůli pravidla spokojen/a s spokojen/a s vybaveností škole? školy je škole? platící ve tím, jak se chováním školy? bezpečné škole ? učitelé spolužáků k pro žáky? chovají k vašemu vašemu dítěti? dítěti? rozhodně ano spíše ano spíše ne rozhodně ne

ŘÍZENÍ ŠKOLY (CHOD ŠKOLY, INFORMACE, VÝCHOVNÉ PROBLÉMY) Až 20 % rodičů má pocit, že se vedení školy dostatečně nezajímá o jejich názor (odpovědi rozhodně ne, spíše ne). Pouze 10 % rodičů si myslí, že učitelé nebo vedení školy dostatečně neřeší případné námitky. Nejmenší podíl rodičů, kteří jsou rozhodně spokojeni, nalezneme u otázky, zda škola umí řešit výchovné problémy žáků dobře. Řízení školy 100%

3%

90%

17%

2% 8%

2%

2%

12%

11%

1% 6%

1% 6%

52%

53%

1% 11%

80% 70% 56%

60% 50%

64%

54%

56%

60%

40% 30% 20% 10%

26%

34% 22%

42%

32%

40% 27%

0% Zajímá se vedení školy o vaše názory?

Řeší učitelé (popř. vedení školy) vaše námitky a stížnosti?

Myslíte si, že Jste celkově škola umí řešit spokojen/a s (řeší) výchovné tím, jak škola problémy žáků informuje o dobře ? průběhu výuky? rozhodně ano

spíše ano

- 22 -

Jste celkově Jste celkově Jste celkově spokojen/a s spokojen/a s spokojen/a s tím, jak škola tím, jak škola tím, jak učitelé informuje o informuje o vysvětlují studijních činnosti školy? známky, které výsledcích? udělují vašemu dítěti? spíše ne rozhodně ne

VÝSLEDKY VÝUKY - POŽADAVKY RODIČŮ NA ŠKOLU V poslední oblasti jsme se rodičů zeptali, co od školy očekávají a jak školu hodnotí. Nejčastěji rodiče očekávají, že škola dítě připraví na přijímací zkoušky a další studium. Přípravu na běžný život očekává od školy méně rodičů než přípravu na přijímací zkoušky. Požadavky rodičů na školu 100% 90%

1% 6%

1% 8%

1%

2% 16%

1% 7%

12%

21%

80% 70%

5%

39%

39%

48%

46%

60%

29%

51%

50% 40% 30%

54%

51%

20%

30%

10%

43%

40%

45%

0% Očekáváte, že Očekáváte, že škola připraví škola připraví Vaše dítě na Vaše dítě na další přijímací zkoušky? studium?

Očekáváte, že škola připraví Vaše dítě pro běžný život?

rozhodně ano

spíše ano

Zajímá Vás Očekáváte, že Doporučil/a byste porovnání škola poskytne tuto školu ostatním výsledků Vašeho pomoc Vašemu (příbuzným, dítěti, když bude přátelům, dítěte s výsledky mít problémy? kolegům)? žáků z jiných škol? spíše ne

rozhodně ne

OČEKÁVÁNÍ RODIČŮ Jedna z otázek rodičovského dotazníku také zkoumala očekávání rodičů od svého dítěte. 1 % rodičů očekává, že jejich dítě dosáhne pouze základního vzdělání, 12 % očekává vyučení. V loňském roce uvedlo 38 % rodičů, své očekávání, že jejich dítě vystuduje vysokou školu.

Očekáváte, že Vaše dítě dosáhne vzdělání 100% 80% 60% 45%

42%

40% 20%

12% 1%

0% ZŠ

Vyučen

SŠ s maturitou

- 23 -

VŠ

Jak hodnotí školu žáci a zda se liší jejich názor od názoru rodičů, můžeme vidět v dalším grafu. Nejméně žáků souhlasí s výrokem “Ve škole se cítím dobře.“. Názor žáků na školu 4 3,4

3,4

3,3

3,2

3,1

3,2

3 přepočtené body 2

1 Ve škole se cítím dobře.

Mám rád/a své spolužáky a spolužačky.

Školu bych Ve škole existuje Na odlišný styl Prostředí školy se mi doporučil/a i ostatním někdo, na koho se vyučování na 2. líbí. (mladším můžu s důvěrou stupni jsem si rychle sourozencům, obrátit, když budu mít a dobře zvykl/a. kamarádům..). nějaký problém (se spolužáky, s učitelem).

ZDROJE INFORMACÍ PRO PŘÍPRAVU DO VÝUKY Pro přípravu do školy žáci nejčastěji používají učebnici a vlastní poznámky, přičemž učebnici častěji. Naopak nejméně jsou žáky využívány cizí poznámky. Třetina žáků k přípravě pravidelně spouští počítačové kurzy. Více než polovina žáků využívá internet a dále pomoc někoho z rodiny nebo z kamarádů, případně soukromého učitele.

Které zdroje informací využíváš pro přípravu do školy? 100%

3%

8%

10% 90% 80%

24% 27%

31%

70% 43%

60% 50%

29%

30%

36%

27%

24%

Internet

Člen rodiny, kamarád, soukromý učitel

44%

33%

40%

36%

30% 20% 29%

10%

Vlastní poznámky

20%

25%

14%

13%

Kurzy na počítači

Knihy (jiné než učebnice)

14% 6%

0% Učebnice

36%

35%

42%

30%

11%

18%

Cizí poznámky

vždy

většinou

- 24 -

občas

vůbec

VYUŽITÍ POČÍTAČE VE VOLNÉM ČASE Podle grafu žáci celkem pravidelně používají počítač ke všem uvedeným činnostem. Je zajímavé, že o něco častěji využívají PC pro zábavu (poslech hudby, prohlížení fotek, sledování videí) než pro komunikaci. Více než třetina žáků pravidelně „tvoří“ – upravuje fotky, programuje nebo vyvíjí web.

K čemu používáš počítač? 100%

8%

80%

27%

70%

5%

8%

12%

90%

17% 21%

28%

25% 34%

60% 50%

16%

30% 30%

34%

37%

28%

64%

40% 33%

30% 20%

32%

34%

26%

49%

34%

10%

16%

11%

16%

6%

0% Hry

Komunikace (icq, facebook, e-mail atp.)

Příprava do školy

Více než 5x týdně

18%

Vyhledávání Vlastní tvorba Zábava Psaní vlastního informací, čtení (úprava fotek, (poslech hudby, blogu zpráv a blogů programování, prohlížení fotek, webové stránky youtube atp.) atp.)

2 – 5x týdně

Méně než 2x týdně

nepoužívám

KROUŽKY V žákovském dotazníku se objevila otázka na navštěvované kroužky, které jsme orientačně rozdělili na umělecké, sportovní a vzdělávací. Nejčastěji se žáci věnují sportovní aktivitě. Alespoň jednou týdně nějaký sport provozuje více než 80 % žáků, třetina žáků pak dokonce třikrát nebo i vícekrát týdně. Vzdělávací kroužek alespoň jedenkrát týdně navštěvuje více jak 40 % žáků. Kolikrát týdně se věnuješ uvedeným aktivitám? 100% 90% 80%

17% 51%

48% 20%

70% 60% 50% 40%

26% 24%

26%

30% 20% 10%

15%

36%

13%

12%

10%

0% Umělecký kroužek (hudební, výtvarný, dramatický atp.)

Sportovní aktivita (kroužek, trénink atp.)

3x týdně a více

2x týdně

- 25 -

1x týdně

Vzdělávací (jazykové kurzy, PC, přírodovědný atp.)

vůbec

Výsledky dotazníkového šetření najdete také v předchozí kapitole analýza výsledků testování, kde např. zjistíte, nakolik klima ve třídě ovlivňuje výsledky žáků. V analytické zprávě pro školu najdete výsledky školy včetně rámce, takže můžete porovnat, nakolik se odpovědi žáků vaší školy liší od celorepublikového průměru.

Jak se dají výsledky použít, co se z testu můžete dozvědět?

Jak využít analytickou zprávu? Pozitivní výsledky testů jsou pro školu přínosem, může je použít do výroční a autoevaluační zprávy, ví, na čem lze stavět a budovat pověst školy (např. výborné využití potenciálu slabších žáků, nadprůměrné výsledky v literatuře nebo v aplikačních dovednostech, které svědčí o dosahování vyšší úrovně dovedností než jsou znalosti). Výsledky dotazníkového šetření zase ukáží, jak jsou se školou spokojeni rodiče žáků a jak ji hodnotí samotní žáci. Negativní výsledky zase mohou být tím správným impulsem pro analýzu jejich příčin (např. hlubší audit klimatu školy, systematická a podrobná analýza příčin odchylky výsledků v matematice atd.) a plánování změn (např. změny ve výuce – posílení slohové výchovy, personální změny, nákup pomůcek, školení pedagogů).

Pro větší přehlednost a užitečnost můžeme analytickou zprávu dělit na: set určený pro školu (souhrnné informace pro školu) set určený pro předmětové komise (grafy zachycující analýzu předmětu).

Set pro školu zahrnuje souhrnné tabulky, grafy a výsledky dotazníkového šetření rodičů a žáků (otázek, které se týkají celé školy). Do tohoto setu patří také všechny výsledky OSP. Celá část je určená pro vedení školy, práce s těmito výsledky je na každé škole odlišná. Výsledky obdrží např. třídní učitelé, případně mohou kopii dostat vyučující jednotlivých předmětů, aby dokázali posoudit, jak rozvíjí předpoklady svých žáků či jak kompenzovat např. nedostatečné studijní předpoklady žáků. Set pro předmětové komise se skládá z konkrétních výsledků jednotlivých tříd v rámci daného předmětu a také z grafů s výsledky dotazníkového šetření žáků (zachycuje otázky, které se týkaly jen daného předmětu). Předmětové komise často porovnávají výsledky jednotlivých tříd, zamýšlí se nad úspěšností v jednotlivých částech a v jednotlivých úlohách. Výsledky má k dispozici také vyučující daného předmětu. Zajímavé bude porovnání názoru žáků na výuku, který projevili v dotazníku, a jejich výsledku. Porovnávat můžete také rozdíly v jednotlivých třídách. Vše samozřejmě dále souvisí s charakterem školy - zaměření a cíle školy, vyučující v dané třídě, složení žáků. Díky tomu lze odhalit případné chyby ve výuce a rozhodnout o následných opatřeních.

Některým školám se osvědčilo, když předmětová komise vypracovává zprávu i s návrhy konkrétních opatření, kde mají jednotlivé třídy nedostatky, kde mohou být příčiny a jak je možné je řešit. Při opakovaném testování žáků ve vyšším ročníku pak můžete sledovat, zda opatření fungují.

Výsledkové listy žáků mohou tvořit základ portfolia žáka, lze je použít při sebehodnocení žáka, nebo jako podklad pro výchovné poradce.

- 26 -

Jak výsledky správně pochopit aneb na co při interpretaci nesmíme zapomenout? •

Důležité je zařazení projektu do autoevaluačního systému školy a zejména zajištění jeho návaznosti na další evaluační nástroje, které škola používá nebo plánuje použít. Tyto nástroje by projekt měly doplňovat nebo následně umožňovat zjišťování funkčnosti změn ve výuce nebo v klimatu školy (výsledky by vždy měly být východiskem pro něco dalšího, nikoli jen konstatováním stavu). Test s použitím uzavřených úloh má samozřejmě své limity, ale pomůže vám doplnit vaše informace o jednotlivých žácích, které získáváte jinými nástroji, např. dotazníkovým šetřením, pozorováním chování a práce žáka, rozhovorem, rozborem portfolia žáka, ověřováním jiných předpokladů, znalostí a dovedností.

•

Srovnání s ostatními v podobě rámce nebo skupinového percentilu umožní dobře identifikovat odchylky od průměru a zjistit, čím se škola ve srovnání s ostatními může pochlubit a na čem musí zapracovat.

•

Výsledky každé dílčí části projektu doplňují další zjištění, kterými škola disponuje - podrobnou znalost žáků, jejich předpokladů, znalostí a dovedností, charakter jednotlivých tříd, školy a podmínek, v jakých pracuje (třída se zaměřením, integrovaná třída...).

•

Při interpretaci svých výsledků je rovněž nutné vždy brát v úvahu celkový kontext školy (prostředí, strukturu pedagogického sboru, strukturu žáků, zaměření školy a řadu dalších faktorů, které mohou působit na výsledky žáků a které je mohou vysvětlovat).

•

Využijte k interpretaci i souhrnnou zprávu, kde kromě návodu najdete analýzu výsledků testování v rámci širšího kontextu, která prezentuje souvislosti mezi jednotlivými testy a dotazníkovými částmi a všímá si jejich vzájemných vztahů. Dozvíte se z ní, jak dopadly testy celkově, který z nich byl těžký a který byl pro žáky nejjednodušší, jaké jsou rozdíly ve výsledcích mezi žáky základních škol a víceletých gymnázií a zda mají zájmy žáků nebo klima v hodině vliv na jejich úspěšnost v testech.

•

Neméně důležitá je i provázanost s cíli školy a zejména spolupráce všech učitelů. Aby si škola vytvořila co nejpodrobnější představu o struktuře dovedností a znalostí, je každý z předmětových testů členěn na dovednostní části a tematické části (např. rovnice, gramatika, konverzace). Test OSP je dělen podle typu myšlení. Škola pak získává celkové výsledky i výsledky dílčích částí testu.

Příklad: Pro prestižní školu s rozšířenou výukou matematiky může být dosažený percentil 30 v matematice velkým zklamáním, naopak pro školu, která se potýká s personálními problémy nebo s prostředím, díky kterému do třídy dochází slabší, případně problematičtí žáci, může být tento výsledek velkým úspěchem a zlepšením.

Nezapomeňte, že výsledky testování v elektronické podobě jsou dostupné v aplikaci Sciodat i po ukončení testování – a to jak zpráva pro školu, tak databáze žáků s výsledky. Můžete tak s výsledky pracovat i v následujících letech. Žák si zároveň může po přihlášení pod svým hashem zobrazit své výsledky.

- 27 -

Tato část zprávy obsahuje ukázky celostránkových grafů a tabulek výsledků – Analytické zprávy, kterou obdržíte současně s touto zprávou vloženou v deskách. Následující ukázky obsahují pouze modelová data a jsou vždy doplněné komentářem. Jde pouze o inspiraci, jak rozumět vaší analytické zprávě a jak výsledky interpretovat. V těchto ukázkách naznačujeme, jaké souvislosti můžete ve výsledcích hledat a jak výsledkům rozumět. Pokud narazíte na nějaký pojem, který neznáte, vraťte se na začátek zprávy a vyhledejte část Základní pojmy, kde jsou všechny termíny popsány. Při interpretaci svých výsledků byste měli vždy vzít v úvahu kontext své školy (prostředí, pedagogický sbor, strukturu žáků, zaměření a cíle školy a řadu dalších faktorů, které mohou působit na výsledky žáků a které je mohou vysvětlovat). Jiné možnosti interpretace najdete také v předcházející části, která komentuje souhrnná data. Výsledky testů vhodně doplní výsledky dotazníkového šetření, pokud bylo součástí projektu.

Následující grafy a tabulky jsou pouze vzorové a netýkají se nijak vaší školy. SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ PROJEKTU Analytická zpráva obsahuje barevnou stránku, která shrnuje základní informace za školu vyplývající z výsledků projektu. Je určena pro první rychlou orientaci, jak vaše škola v testování uspěla. Obsahuje hodnocení předmětových testů celkově i za jednotlivé části testu; pro ty školy, které absolvovaly i test OSP, zahrnuje informace o využití studijního potenciálu žáků. Abyste se mohli porovnat s ostatními školami, jsou zde kromě komentářů celkové výsledky vaší školy zobrazeny i graficky ve formě relativního postavení vaší školy v jednotlivých testech. Hodnota vynesená v grafu představuje podíl škol, které měly horší výsledky než vaše škola. Tzn. sloupec, který dosahuje hranice 80 znamená, že jste lepší než 80 % ostatních zúčastněných škol a jen 20 % škol mělo výsledky lepší než vy.

SOUHRNNÉ INFORMACE ZA CELOU ŠKOLU Tato tabulka poskytuje řadu informací o každém testovaném předmětu a každé testované třídě (informace jsou rozpracovány a zachyceny i v samostatných grafech, např. percentily za části). V tabulce najdete všechny důležité hodnoty – percentily tříd za všechny testy i za jejich jednotlivé části, hodnotu čisté úspěšnosti a skóre (tyto údaje můžete porovnat s výsledky testování uvedenými v souhrnné části zprávy, kde je uvedena průměrná čistá úspěšnost ZŠ i GYM).

- 28 -

Souhrnné výsledky za školu

6. A 6. B průměr

24 24 ==

28 53 41

29 55 42

23 41 32

14 25 19

10,1 9,1 10,9

číselné operace

porovnávání hodnot

orientace v obrázku

analýza informací orientace v grafu a tabulce

orientace v textu

průměrný percentil za dovednosti v testu

slovní zásoba

kvantitativní část

průměrný percentil za části testu

analytická část

směrodatná odchylka skóre

průměrné skóre

čistá úspěšnost

skupinový percentil

percentil

počet žáků

třída

celkový průměrný výsledek

verbální část

OSP

34 29 23 35 31 29 28 37 37 15 51 54 50 50 47 49 48 55 43 52 42 41 37 43 39 39 38 46 40 34

PRŮMĚRNÉ PERCENTILY ABCD

STONOŽKA 2009/2010 Průměrný celkový percentil po jednotlivých třídách - 7. ročníky

100

90

7. A

80 7. B

70

60

průměrný percentil

ZŠ 50

40 GYM 30

20 251 - 500 žáků 10

28

53

30

57

33

58

0

OSP

ČJ

MA

Graf znázorňuje průměrné celkové percentily všech tříd 7. ročníku vaší školy. Zároveň je zde pro porovnání vyznačen průměrný percentil všech žáků 7. ročníku ZŠ a GYM a dále průměrný percentil žáků škol odpovídající velikosti. S_G_1_2

Počet respondentů: OSP 24/24 ČJ 24/24 MA 24/24

STRANA: 22

V grafu tohoto typu uvádíme průměrný percentil dosažený ve všech testovaných předmětech za všechny třídy dané školy. Tento graf obdržíte pro školu, budou zde zachyceny všechny 6. třídy vaší školy. Na grafu také uvidíte hranici průměrného percentilu základních škol a průměrného percentilu víceletých gymnázií (např. školy s rozšířenou výukou se tak mohou jednoduše srovnat s gymnázii). Z ukázkového grafu lze vyčíst porovnání tříd mezi sebou: výrazně lepší třídou ve všech předmětech je třída B. V testu obecných studijních předpokladů dosáhla o 25 percentilových bodů lepšího výsledku než třída A. Největší rozdíl je u obou tříd v českém jazyce (27 percentilových bodů), výsledek druhé třídy lze hodnotit jako průměrný. Výsledek první třídy je spíše podprůměrný. Graf také prezentuje porovnání tříd s ostatními školami. Zde je celkově třída A podprůměrná. Třída B naopak ve všech testech dosáhla nadprůměrného výsledku (lepšího, než je průměrný percentil skupiny základních škol). Školy jsou v grafu srovnávány také ve skupině stejně velkých škol.

- 29 -

Pro další rozbor výsledků by bylo vhodné sledovat hodnoty využití potenciálu (tabulka nebo samostatný graf). Ve třídě studují děti s vysokými studijními předpoklady, ale v českém jazyce podávají horší výkony, než na jaké „mají“. Zajímavý může být rozdíl mezi výsledky jednotlivých dětí.

RELATIVNÍ POSTAVENÍ ŠKOLY

Graf barevným odlišením vystihuje postavení (pořadí) vaší školy mezi ostatními zúčastněnými školami (tedy jak je na tom škola v rámci každého předmětu ve srovnání s ostatními školami, které se zúčastnily testování) – jde vlastně o takový „žebříček“ škol. Toto pořadí všech škol bylo vytvořeno na základě průměrných percentilů z dosažených výsledků v jednotlivých předmětových testech za celý ročník školy. Můžete zde vidět, kolik škol a o kolik percentilových bodů jste svým výsledkem předstihli. Vaše škola je na grafu vyznačena domečkem a popiskem. V grafu lze barevně rozlišit jednotlivé skupiny škol – gymnázia a základní školy. V grafu lze též odlišit školy, ve kterých se testování účastnilo méně než 10 žáků. Jde vždy o výsledek celé školy (tedy všech tříd daného ročníku). Na příkladu vidíme, že výsledky studentů daného ročníku školy jsou spíše podprůměrné, pokud je srovnáváme s ostatními školami. Škola dosáhla přibližně percentilu 32, a jak vidíme, patří mezi nejhorší čtvrtinu škol. Z dotazníku pro ředitele jsme získali informace o tom, jak je škola vybavena ICT technikou, pomůckami a ostatními druhy vybavení. Tuto oblast zkoumaly tři otázky. Přepočtem pomocí váženého průměru jsme odpovědi ředitelů převedli na hodnoty, podle kterých jsme školy rozdělili do čtyř skupin (vybavení je vynikající, dobré, dostačující, nedostačující). Pro školy, které nám tyto informace poskytly, zahrnuje analytická zpráva navíc pro každý test graf Relativní postavení školy ve skupině podobně vybavených škol. Graf je stejný jako předchozí pouze s tím rozdílem, že zahrnuje jen školy spadající do stejné skupiny jako vaše škola.

- 30 -

Jan Novák Lucie Moudrá Jan Lukášek Martin Omáčka Ondřej Čech Miluše Voborníková Petra Hladíková průměry směrodatná odchylka

98 86 56 40 25

+ +

15 15

-

46

47

90 85 66 67 92 15 20 49

95 90 71 72 97 20 25 54

+ +

+

90 90 81 21 24 36 30 40

95 95 86 26 29 41 35 45

V této tabulce lze sledovat extrémní výsledky žáků. Pro každou třídu obdržíte jednu souhrnnou tabulku, která zahrnuje výsledky všech testovaných předmětů. extrém

skupinový percentil

98 86 60 45 25

percentil

skupinový percentil

100 100 +

extrém

OSP

percentil

MA

extrém

ČJ skupinový percentil

percentil

jméno

TABULKA EXTRÉMNÍCH VÝSLEDKŮ

+ + +

Je zde uveden seznam žáků a pro každý testovaný předmět následuje vždy percentil, skupinový percentil a znázornění extrému (počítá se ze skupinového percentilu). Znaménko plus ve sloupci extrém označuje žáky, kteří dosáhli v daném předmětu vysoce nadprůměrného až špičkového výsledku (15 % nejlepších), znaménko minus naopak žáky, kteří dosáhli podprůměrného až velmi slabého výsledku (15 % nejhorších).

Tabulka umožňuje komplexní pohled na výsledky všech žáků ve všech předmětech, je proto možné hledat souvislosti mezi výsledky v jednotlivých předmětech, porovnávat žáky mezi sebou a díky znaménkům +/– se rychle a dobře orientovat v dosažených extrémech. V uvedené tabulce můžeme porovnávat výsledky dosažené ve všech testech. Např. žák Jan Lukášek využívá dobře svůj studijní potenciál v českém jazyce, zatímco v matematice dosahuje o něco horších výsledků, než na jaké „má“. Sety pro předmětové komise Výsledky předmětových testů z matematiky a českého jazyka jsme rozdělili na sety po předmětech, určeny jsou hlavně pro předmětové komise, aby se dobře orientovaly ve výsledcích jednotlivých tříd a mohly porovnávat jejich výsledky mezi sebou.

TABULKA PODROBNÝCH VÝSLEDKŮ Tato tabulka zachycuje detailní výsledky jednotlivých žáků, čímž umožňuje podrobnější vhled do výsledků třídy. Obdržíte ji pro každý testovaný předmět a pro každou třídu, která se testování zúčastnila. Lze z ní zjistit, jak dopadli jednotlivci a zda jejich výsledek odpovídá očekávání. Dále v ní lze hledat příčiny, proč se výsledky jednotlivců či třídy od očekávání odchylují (percentily za části nebo hodnota využití potenciálu). V tabulce je u každého žáka uvedeno nejprve číslo, pod nímž byl zapsán, následuje celkový percentil, skupinový percentil, známka, úspěšnost, hodnota využití potenciálu, dále percentily za tematické a dovednostní části testu. Skupinový percentil může být užitečný hlavně pro gymnázia. Protože základní školy mezi testovanými školami převažují, gymnázia často dosahují vysokého percentilu. Ten se většinou změní, pokud jim vypočítáme percentil jen mezi jednotlivými gymnázii. A gymnázia by samozřejmě měla mít ambici se porovnat nejen se základními školami, ale hlavně s gymnázii. Hodnota využití studijního potenciálu je vypočtena jako rozdíl percentilu žáka z daného předmětového testu a průměrného percentilu všech žáků, kteří dosáhli stejného výsledku v testu OSP jako sledovaný žák. Údaje o žákovi uzavírá počet správných a špatných odpovědí. Poslední řádky v tabulce tvoří průměry za celou třídu a směrodatná odchylka, která zjednodušeně řečeno vyjadřuje průměrnou odchylku hodnot jednotlivých žáků od průměru třídy. Nově je součástí tabulky také přehled odpovědí žáků i s klíčem správných odpovědí.

- 31 -

Tabulka díky těmto souhrnným údajům umožňuje i pohled na celkové výsledky třídy v testovaných předmětech a v jejich jednotlivých částech.

ČJ

86 56 40 25

15 60 20

87 56 40 26 15 60 20

2 1 2 4 3 2

86 10 79 8 61 7 38 31 27 16 18 - 11 11 -18 50 12 17 25

správně

aplikace

porozumění

znalost

jazyk

sloh a literatura

větný rozbor

gramatika

využití potenciálu

úspěšnost (%)

známka

skupinový percentil

percentil

100 100 1 98 99 3

odpovědi

68 95 100 92 84 100 97 49 86

47 29 47 36 26

48 22

87 90 59 13

18

95 82 67 42 33 34

6 53 65 25 24

92 76 33 49 20 16 54 23

88 67 49 43 30 24 55 22

97 90 78 91 49 66 47 20 32 18 27 7 61 56 15 22

47 41 32 28 16 18 33 4

skóre

3 1 6 31 2 23 5

percentily za dovednosti

špatně

Jan Novák Lucie Moudrá Jan Lukášek Martin Omáčka Ondřej Čech Miluše Voborníková Petra Hladíková průměry směrodatná odchylka

číslo žáka

jméno

percentily za části

5 7 14 23 27 8 18 15 5

48 43 34 21 15 10 6 25 5

Hodnoty, které si v této tabulce modelové třídy zasluhují pozornost, jsou pro větší přehlednost označeny tučným písmem. Zajímavé jsou výsledky žáka Jana Nováka. Mezi všemi testovanými byl nejlepší, avšak i u něj nalezneme oblast, ve které by se mohl zlepšit, a tou je gramatika (v dovednostech znalost). Také Lucie Moudrá dosáhla špičkového výsledku (98. percentil), vidíme však, že ve škole je z předmětu hodnocena známkou 3. I u ní najdeme rezervy v gramatické části. Příčiny jejího špatného hodnocení (špatné známky) mohou být různé. Zde by bylo dobré porovnat její studijní předpoklady a zamyslet se nad tím, zda je žákyně dostatečně motivována k učení. Interpretovat její výsledek můžete jedině se znalostí dalšího kontextu. Martin Omáčka naopak pracuje poměrně vysoko nad své možnosti, využívá svůj potenciál a dosahuje mnohem lepších výsledků, než by odpovídalo jeho studijním předpokladům. Žákyně Miluše Voborníková se svým výkonem zařadila mezi hodně podprůměrné žáky. Z tabulky vyčteme zápornou hodnotu využití potenciálu, škola jej tedy dostatečně nevyužívá. Žákyně má na lepší výsledky. Vidíme také, že zatímco v ostatních částech dosáhla průměrného výsledku, v dovednosti aplikace a ve větném rozboru se zařadila k podprůměru. Pokud bude žákyně na zlepšení v těchto částech systematicky pracovat, její celkové výsledky se mohou zlepšit. Petra Hladíková (nejhorší ze třídy) také nevyužívá dostatečně svůj potenciál, k silnému podprůměru se zařadila v dovednosti aplikace a ve větném rozboru. Zajímavý je podíl správných a špatných odpovědí – žákyně se často snažila správnou odpověď uhodnout. Tabulka slouží i k pohledu na výsledky testu celé třídy. Nejhůře třída dopadla v gramatice, nejlépe naopak ve slohu a literatuře, kde se blíží nadprůměrným výsledkům. Vidíte, že v krátké době lze z tabulky vyčíst mnoho informací, které vám poodhalí možné příčiny špatných celkových výsledků žáků i celé třídy, a tím vám umožní naplánovat změny.

- 32 -

STRUKTURA VĚDOMOSTÍ TŘÍDY Následující grafy jsou zaměřené na výsledky tematických a dovednostních částí. Výsledky třídy zachycuje pro každý předmět jeden samostatný graf. Tyto grafy umožňují podrobnější analýzu dosažených výsledků jednotlivých tříd a přehledně prezentují výsledky zachycené v předchozí tabulce. Členění na jednotlivé části není univerzálně aplikovatelné na všechny testované předměty, a proto se liší. Rozdělení všech otázek jednotlivých testů do tematických a dovednostních částí najdete na straně 9. Z těchto grafů lze zjistit, jak byla vaše škola úspěšná v jednotlivých tematických částech testů v porovnání s ostatními školami. Můžete také porovnávat dosažené percentily jednotlivých tříd vaší školy v rámci předmětu. Graf zachycuje vždy nejprve celkový percentil, dále následují percentily za jednotlivé části. Sloupečky s percentily třídy vaší školy jsou pro porovnání rámovány (širší průhledný sloupec) průměrnými percentily, kterých dosáhly školy srovnatelného typu.

ANALÝZA TEMATICKÝCH A DOVEDNOSTNÍCH ČÁSTÍ

Na příkladu grafu vidíme, že třída dosáhla celkově spíše průměrného výsledku (40 percentil). Dále pozorujeme, že průměrných výsledků dosahuje třída téměř ve všech částech testu z matematiky. V porovnání s ostatními školami má třída lepší úspěšnost ve znalostní části testu (stále však jde o průměrný výsledek), výsledek v aplikační části však lze však hodnotit jako podprůměrný. Celkově jsou výsledky v jednotlivých částech nevyrovnané. Tabulky a grafy jsou většinou doplněny o informaci, kolik výsledků prezentují. Souhrnná čísla se u všech výstupů neshodují, protože některé výstupy jsou vypočtené ze všech výsledků a některé jen z výsledků za příslušný typ školy (jen základní školy nebo jen gymnázia). Stejně tak se liší počty mezi jednotlivými předměty, protože ne všichni žáci testovali všechny předměty.

- 33 -

PŘEHLED DOVEDNOSTÍ Znalost Žák si vybaví, reprodukuje nebo rozezná dříve naučené informace. Typickými myšlenkovými činnostmi jsou zapamatování a reprodukování naučených údajů. Porozumění Žák dokáže vlastními slovy vyjádřit dříve naučenou látku, pochopit studovanou látku, umí si vybavit informace a shrnout je. Aplikace Žák dokáže použít dříve naučenou látku, přibývá tvořivé a složitější myšlení, žák si látku nejen vybaví, ale také s ní dále pracuje. Díky tomu umí řešit běžné životní situace.

Informace o zvládnutí jednotlivých dovedností pomáhá učitelům při zařazování jednotlivých činností do výuky a při plánování a stanovování výukových cílů. Výuka by měla pokrývat všechny typy dovedností. Zjednodušeně lze říci, že potřebujeme, aby žák měl nutné a potřebné vědomosti (znalosti), aby rozuměl naučené látce (porozumění) a aby získané znalosti uměl používat (aplikace).

PŘEHLED ČÁSTÍ A DOVEDNOSTÍ V TESTU OSP Test obecných studijních předpokladů se skládá ze tří specifických částí, každá testuje jeden ze tří základních typů myšlení – verbální, analytické a kvantitativní.

U verbálního myšlení (části Slovní zásoba a Orientace v textu) se zkoumá schopnost pracovat se slovy a texty, schopnost správně jim porozumět, správně s nimi nakládat a interpretovat je. Sleduje se umění postihnout význam slov a souvislostí nalézáním vhodných významových opaků a odpovídajících významových analogií. U analytického myšlení (části Analýza informací, Orientace v grafu a tabulce a Orientace v obrázku) se testuje logické uvažování. Zjišťuje se, do jaké míry dokáže testovaná osoba posoudit, zda některá tvrzení bezprostředně vyplývají z kratších textových úryvků, či nikoli. Také se sleduje schopnost řešit konkrétní logické a rozhodovací úlohy za dodržení určitých pevně stanovených podmínek. Do kvantitativního myšlení (části Porovnávání hodnot a Číselné operace) spadají základní aritmetické dovednosti, schopnost elementárních algebraických úprav a úvah, řešení jednoduchých slovních úloh, porovnávání kvantitativních výrazů. Tato část testu není zkouškou z matematiky, mnohem více je zde zapotřebí pružná orientace v zadaných informacích a schopnost aplikace jednoduchých poznatků. Proto v testu bývají úspěšní i ti, kteří v matematice prospívají špatně.

Na základě výsledků zachycených v tomto grafu můžete lépe plánovat výuku, zařazovat do ní tematické celky a činnosti zaměřené na rozvoj všech typů myšlení tak, abyste je u svých žáků rovnoměrně rozvíjeli. Výsledky mohou např. ukázat, které konkrétní dovednosti je třeba u žáků posilovat a rozvíjet, které dovednosti naopak žáci zvládají a na které dovednosti můžete ve výuce navazovat.

- 34 -

ANALÝZA PO ÚLOHÁCH Tento graf obdržíte pro každou třídu a každý předmět. Zobrazuje hrubou úspěšnost, jaké dosáhli žáci v jednotlivých úlohách. Zjednodušeně řečeno vyjadřuje, jaký podíl žáků ve třídě odpověděl na danou otázku správně. Tento typ grafu je pro 6. třídu jediný, který pracuje s hrubou úspěšností, v ostatních grafech a tabulkách pracujeme s hodnotou čisté úspěšnosti a s percentily.

Hrubá úspěšnost poskytuje k celkovému pohledu na výsledky třídy další zajímavější informace, které můžeme využít ve výuce (díky zobrazení podílu skutečně správných odpovědí zde nejsou rozlišeny úlohy řešené špatně a vynechané úlohy, a tak víte přesně, jak velký podíl žáků odpověděl na danou otázku správně)*. Důležitý je i druhý sloupeček – ukazuje u každé úlohy průměrnou hrubou úspěšnost ostatních škol, díky tomu můžete vidět, zda a o kolik jsou vaši žáci v dané úloze lepší nebo horší než ostatní. Tento graf může posloužit k podrobnému rozboru testu, případně k detailnímu rozboru silných a slabých stránek vašich žáků. *K porovnání jednoho žáka s ostatními naopak lépe slouží čistá úspěšnost (zahrnuje i špatné odpovědi a „strategii řešení“). Hodnotu celkové čisté úspěšnosti pro každý předmět najdete v souhrnné části - výsledky za školu.

VYUŽÍVÁNÍ STUDIJNÍHO POTENCIÁLU ŽÁKŮ Využití potenciálu popisuje výsledky vzdělávací práce učitele mnohem lépe než absolutní výsledky. Je totiž všeobecně známo, že různé školy, ale i jednotlivé třídy pracují s žáky různých kvalit. Některé školy mají lepší možnost výběru žáků (např. ve velkých městech, kde je dobré dopravní spojení a kde se soustředí rodiče s vysokým vzděláním), některé mají možnosti menší (menší obce závislé na dopravním spojení, vzdělanostní struktura regionu). Na některé školy se tradičně hlásí vynikající žáci, některé jiné školy přijmou i slabší studenty. Proto je při posuzování skutečných výsledků vzdělávací práce školy i třídy ošidné srovnávat absolutní výsledky. Jsou sice důležité, zejména z hlediska žáků – rozhodují např. o přijetí na SŠ či VŠ a popisují, co si opravdu žák ze školy odnáší, nepopisují ale kvalitu vzdělávací práce školy ani jednotlivých učitelů. Pokud ze třídy, do které vstupují žáci hluboce podprůměrní, odcházejí nadprůměrní absolventi, je nejspíše skutečná kvalita práce vyučujícího lepší než ve škole, ze které sice také odcházejí nadprůměrní absolventi, kteří již ale do školy jako vynikající vstupovali. Právě test OSP dovoluje zkoumat a vyjádřit výsledek třídy a školy z tohoto hlediska.

- 35 -

VYUŽITÍ POTENCIÁLU UVNITŘ TŘÍDY Tento typ grafu dostanete ke každému testovanému předmětu. Zobrazuje využívání studijního potenciálu u jednotlivých žáků ve třídě. Přerušovaná přímka vyjadřuje průměrné využití potenciálu všech škol, plná přímka vyjadřuje využití potenciálu v dané třídě vaší školy (zachycuje závislost výsledku OSP a výsledku v předmětovém testu). Jednotlivé body představují žáky vaší třídy (identifikujete je podle výsledků, pokud si vezmete k ruce např. tabulku podrobných výsledků), kteří se zúčastnili testování. Na vodorovné ose je znázorněn výsledek jejich testu OSP v Využití potenciálu ve třídě percentilech, na svislé ose je Český jazyk výsledek testu z jednotlivých 100 předmětů opět v percentilech. 90 percentil - Český jazyk

80 Vzdálenost od přerušované 70 přímky vyjadřuje průměrné 60 využití studijního potenciálu 50 žáků v daném předmětu. U žáků, jejichž body leží 40 v blízkosti přímky, odpovídají 30 výsledky v předmětu průměrné 20 schopnosti využití obecných 10 studijních předpokladů v dané 0 0 10 třídě. Žáci vyznačení nad přímkou mají výsledky v předmětu nadprůměrné s ohledem na své studijní předpoklady, žáci pod přímkou mají výsledky podprůměrné.

20

30

40

50

60

70

80

90

100

percentil - OSP

Na grafu ukázkové třídy je vidět, že většina žáků využívá svůj potenciál dostatečně (u žáků nad přímkou si všimněte, že jejich percentil OSP je nižší než výsledek testu). Ve třídě jsou však i žáci s vysokými studijními předpoklady (je to např. žák se 70. percentilem v OSP, který v předmětovém testu dosáhl jen percentilu 30).

DOTAZNÍKOVÁ ČÁST Pro prezentaci dotazníkového šetření rodičů a žáků volíme stejný typ grafů, proto v následující části uvádíme pouze stručnou charakteristiku. Výsledky dotazníkového šetření rodičů jsou součástí modulu KEA. Graf vždy ukazuje kladné odpovědi na uvedenou otázku, nebo souhlas s uvedeným tvrzením (součet odpovědí rozhodně ano a spíše ano, obě odpovědi jsou barevně odlišené). Pro porovnání je sloupec odpovědí respondentů rámován součtem souhlasných odpovědí všech rodičů (nebo žáků) z ostatních škol.

- 36 -

UKÁZKA GRAFŮ Z INDIVIDUÁLNÍ ZPRÁVY PRO ŽÁKA Protože zpráva obsahuje řadu zajímavých informací, doporučujeme, abyste s žáky zprávu prozkoumali a rozebrali při hodině. Ukážeme vám teď, jak zpráva žáka vypadá a jaké informace z ní lze vyčíst. Podrobné výsledky žáka Identifikace žáka

Dotazníková část

Graf Tvé odpovědi vždy zobrazuje přehled žákových správných a špatných odpovědí, vynechaných a neřešených (těch, které žák prokazatelně nestihl řešit – jsou za poslední řešenou otázkou v testu). Z grafu lze vyčíst i počet otázek daného testu, je tedy vidět, jaký podíl zodpověděl správně, jaký špatně a kolik jich neřešil vůbec. Druhý menší graf ukazuje, jak v průměru odpovídali ostatní žáci ze všech škol. Část nazvaná Celkové výsledky uvádí žákův celkový percentil, skupinový percentil, čistou úspěšnost a skóre. Je zde uvedeno slovní hodnocení výsledku. Dále následuje graf Výsledky za části testu, kde je zachycen percentil za celý test a percentily za části testu. V grafu Porovnání za celý test se žák může porovnat s ostatními žáky. Je tu zobrazen celkový výsledek za test, průměrný percentil třídy (spolužáků) a celkový průměrný percentil všech skupin žáků ze všech ostatních škol. Hodnota průměr pro Tvou známku ukazuje, jaký je průměrný percentil žáků, kteří měli na vysvědčení stejnou známku jako žák, a hodnota průměr pro Tvé OSP zachycuje, jaký je průměrný výsledek žáků se stejnými studijními předpoklady, jaké v testu prokázal žák. Údaje zachycené v tomto grafu poslouží k jedinečnému porovnání s ostatními žáky, kteří se testování zúčastnili.

- 37 -

Následují podrobné výsledky všech testů, kterých se žák účastnil. Výsledky žáka jsou v individuální zprávě žáka zachyceny v jednoduchých grafech doplněných stručnou textovou informací. Nyní vám předkládáme ukázku. Jde o výstup pro jeden testovaný předmět (takto zpracované jsou výsledky všech testů). Výsledky testů jsou doplněny o souhrnné výstupy z dotazníků, které se vyplňovaly jen na školách zapojených do modulu KEA. Každý předmět tvoří sloupeček se třemi typy grafů:

1. Graf Tvé odpovědi vždy zobrazuje přehled správných a špatných odpovědí, vynechaných a neřešených (těch, které žák prokazatelně nestihl řešit). Je tu také krátká textová informace s hodnocením výsledku testu (např. že výsledek žáka je nadprůměrný). Je zde uveden celkový percentil, skupinový percentil (pořadí žáka pouze mezi žáky ze stejného typu školy), skóre a čistá úspěšnost. 2. Následuje graf Výsledky za části testu, kde je zachycen percentil za celý test a percentily za tematické a dovednostní části. Pod grafem je informace o vyrovnanosti výsledku žáka v jednotlivých částech testu. 3. V grafu Porovnání za celý test je žák porovnáván s ostatními žáky (s různými skupinami žáků). První sloupeček představuje celkový výsledek žáka za test. Pro porovnání s ostatními je tu sloupec ukazující průměrný percentil jeho třídy, dále průměrný percentil všech žáků základních škol (ZŠ), průměrný percentil žáků gymnázií (GYM). Hodnota průměr pro Tvoji známku ukazuje, jaký je průměrný percentil žáků, kteří mají z předmětu stejnou známku jako sledovaný žák, poslední hodnotou v grafu je průměr pro Tvé OSP (ta uvádí, jaký je průměrný výsledek žáků v daném předmětu, kteří mají stejný výsledek testu OSP jako žák). Tyto hodnoty umožňují žákovi porovnání se spolužáky ze třídy, nebo s žáky jiného typu školy, s žáky se stejnou známkou, může také vidět, zda jeho výsledky testu odpovídají výsledkům žáků se stejnými studijními předpoklady. Zadní strana Celá poslední strana zprávy pro žáka je věnována vysvětlivkám, jak výsledkům porozumět.

- 38 -