2013. odborný časopis pro nakládání s odpady a životní prostředí. TéMa: Financování KoMUnálních projektů. vzorkování sedimentů

Odpady

11/2013 cena 90 Kč / 4,2 EUR

odborný časopis pro nakládání s odpady a životní prostředí

TéMa: Financování KoMUnálních pRojEKTů vzorkování sedimentů Statistika za rok 2012 odpadové hospodářství ve Flandrech co udělat s F-plyny

Měsíčník vydavatelství Economia, a.s., odpady.ihned.cz

OD11_01.indd 1

4.11.13 8:24

RADNICE S PODNIKATELI NA JEDNÉ LODI. NENÍ TO UTOPIE!

Vyhlásili jsme nový ročník výzkumu Město pro byznys s cílem najít a ocenit město, které podporuje své podnikatele. Hodnotíme potenciál podnikatelského prostředí, rozsah a kvalitu služeb místních úřadů i pracovní a cenové podmínky pro obyvatele. V letošním roce hledáme také firmy, které pomáhají „svému“ městu, abychom ukázali možnosti oboustranně přínosné spolupráce radnic a podnikatelů. Výsledky sledujte na www.mestoprobyznys.cz

Odborným garantem je Hospodářská komora ČR, která udělila výzkumu záštitu. OD000814-2

OD11_02.indd 2

4.11.13 8:27

Vážení čtenáři, definice odpadu je myslím většině z nás jasná. Přechod od odpadu k ne‑odpadu řeší Evropská komise a spousta dalších organizací, a taky v tom bude za čas jasno. Ale jak vypadá takový přechod v obyčejném životě? Jak moc máme tuto hranici vymezenou? Když dítěti upadne na zem kus rohlíku, řekne máma „Fuj, to se už nepapá.“ Jakmile se dotyčná věc ocitne na zemi a může být kontaminovaná, stává se z ní pro člověka odpad. Zkušení cestova‑ telé po méně rozvinutých zemích vědí, že tam je hranice posunuta jinam – její polohu hodně ovliv‑ ňuje, jak velký hlad panuje. Pokud vím, v těchto oblastech používají cestovatelé obecné pravidlo „Pokud to leží na zemi míň než 10 vteřin a pak to ofoukáš, tak se to dá sníst.“ A čím větší hlad panuje, tím delší interval se toleruje. To v našich hygienických a čistočistých oblas‑ tech nezažijete. Tady se hranice posunuje zase na druhou stranu. Vše, co by se jen vzdáleně MOHLO stát odpadem, už je skoro nedotknutelné. A nemluvím jen o (potenciálně) kontaminovaných zbytcích. Ve chvíli, kdy je předmět jen zařazen mezi odpady, stává se pro mnohé lidi dále nevy‑ užitelným, i kdyby byl stokrát v perfektním stavu. K tomu, aby byli ochotni použít něco, co už někdo jiný vyhodil, musí překonat jistou psychologic‑ kou hranici. Aby lidi chtěli něco používat, musí to být nové. Musí to být čisté a zářivé. Když není, nastává problém. Je to myslím historicky zakotvený pocit z dob, kdy se vyhazovalo jen to, co už opravdu nebylo k použití, případně už to mohlo být nebezpečné. Co však s takovým přístupem v době, kdy lidi vyhazují do odpadu funkční a relativně kvalitní věci jen proto, že se jim přestala líbit barva? Stejně, jako jsou nedotknutelné odpady, jsou podobně nedotknutelní i lidé, kteří s nimi zachá‑ zejí. Samozřejmě nediskutuji o tom, že nakládání s odpady je někdy pěkně špinavá záležitost. Je však velký rozdíl mezi haridžany, kteří se přehra‑ bují někde ve skládce, a moderním odpadovým hospodářstvím. Přeji vám krásný listopad.

Jarmila Šťastná, šéfredaktorka

Produkt manažer: Ing. Štěpán Srnka, kontakt: 606 653 755, e-mail: [email protected] odpady.ihned.cz

SOME Jindřichův Hradec s.r.o., tel.: 384 372 011, e-mail: [email protected] OD000762-1

OD11_03.indd 3

4.11.13 8:35

OBSAH praxe

praxe

str. 9 | Flandry: ve větších městech je snazší třídit odpad

Maarten de Groof patří mezi vlámské odborníky na na‑ kládání s komu‑ nálním odpadem a statistická vy‑ hodnocení, podílí se také na projektu „Regiony pro recyklaci“ (R4R).

praxe

5

praxe

str. 4

OD11_04.indd 4

nakládání s odpady

str. 24 | co přinášejí dotace odpadovému hospodářství? nikdo neví

Na počátku všech analýz a strategic‑ kých rozhodnutí v oblasti odpadů stojí jejich vzorkování – tedy zjištění, s čím vlastně nakládáme a co musíme řešit.

Flandry: ve větších městech je snazší třídit odpad TS ČR: Pohled na reformu evropské odpadové legislativy Konference ZERA podpořila využití kompostů Ráno po hudebním festivalu Dobrovolní hasiči a miliony elektrospotřebičů Vzorkování potřebuje profesionalitu Novela odpadových vyhlášek

Krátký přehled následků jedné z největších hudebních událostí v Evropě by mohl sloužit jako varování.

téma

str. 14 | vzorkování potřebuje proFesionalitu

spektrum

str. 12 | ráno po hudebním Festivalu

9 10 11 12 13 14 16

str. 25 | dvě procenta podniků vyprodukuje tři čtvrtiny odpadů

Na přelomu let 2010 a 2011 prověřoval Nejvyšší kontrolní úřad poskytování, čerpání a použití peněžních prostředků určených pro oblast nakládání s odpady.

Statistický úřad zveřejnil výsledky svého statistického šetření v oblasti nakládání s odpady. Jejich produkce od loňského roku poklesla, ovšem vcelku nepatrně.

téma

nakládání s odpady

Program MUFIS 2 funguje dál a dává obcím mnoho možností Větším teplárenským projektům svědčí vícezdrojové financování EuroMuni – zvýhodněné municipální úvěry ze zdrojů CEB Získejte dotace na využití komunálního odpadu Jak financovat pořízení komunální techniky? Možností se otevírá více Co přinášejí dotace odpadovému hospodářství? Nikdo neví

17 19 20 22 23 24

Dvě procenta podniků vyprodukuje tři čtvrtiny odpadů Vyšel metodický pokyn ke spoluspalování odpadů Jak dostat pod kontrolu F‑plyny servis

Myčka nebo dřez? Graf měsíce: Vývoj počtu kompostáren v ČR Do diáře Co nového ve Sbírce zákonů Společnost

25 26 27 28 28 29 29 30

Odpady 11 | 2013

4.11.13 8:36

spektrum

praha vypíše tendr na firmu svážející odpad

Vdechování prachu zvyšuje počet zánětlivých onemocnění plic a působí negativně na srdečně‑cévní systém.

Znečištění ovzduší v Čr Odborná zpráva Státní‑ ho zdravotního ústavu o dopadech znečištění ovzduší na zdraví obyvatel v roce 2012 uvádí, že miliony lidí v Česku žije v oblastech, ve kterých jsou překračovány limity pro znečištění ovzduší vyplývající ze zákona a ev‑ ropské směrnice. Hlavní příčinou znečištění ovzduší polétavým prachem (PM10) ve městech je zejména auto‑ mobilová doprava. Specifická (a významně vyšší) pak zů‑ stává zátěž v průmyslových lokalitách ostravsko‑karvin‑ ské aglomerace. „Alespoň jedno z kri‑ térií překročení limitu bylo v roce 2012 naplněno na 38 ze 90 hodnocených měřicích stanic,“ upozornil v této souvislosti MUDr. Mi‑ roslav ŠUTA z Centra pro

životní prostředí a zdraví. „Hodnota doporučená Svě‑ tovou zdravotnickou orga‑ nizací (WHO) (roční průměr 20 mikrogramů na m3) byla splněna pouze na 13 z 90 hodnocených stanic. V pří‑ padě znečištění jemným prachem (PM2,5) byl zákonný roční limit (25 mikrogramů na m3) překročen jen na 5 z 26 hodnocených stanic (všechny v Moravskoslezském kraji). Jako polétavý prach (PM10) se obvykle označují částice s průměrem menším než 10 mikrom. Jako jemný prach (PM2,5) jsou označo‑ vány částečky o průměru do 2,5 mikrom, které jsou schopny pronikat hluboko do dýchacího systému. Proto jsou považovány z hlediska lidského zdraví za nebezpečnější. n

sanace skládky ve Frýdku Vláda se bude zabývat sanací staré ekologické zátěže Skatu‑ lův hliník ve Frýdku‑Místku. Na skládku se v minulosti odkládal průmyslový odpad z tehdejších Válcoven plechu a její odstranění je nezbyt‑ nou podmínkou pro stavbu obchvatu, na který město čeká desítky let. Skládka se nachází na jeho plánované trase. Předpokládané nákla‑ dy na sanaci jsou více než 765 milionů korun bez DPH, řekl ČTK mluvčí Minister‑ stva financí Ondřej Šrámek. Lokalita Skatulův hliník se rozkládá na ploše 33 400 m2 odpady.ihned.cz

OD11_05_08.indd 5

a na skládce by mělo být uloženo více než 340 000 tun odpadů. „Jde o celkovou cenu provedení sanace, kde bude snaha konečnou cenu v rám‑ ci výběrového řízení stlačit co nejvíce dolů. Ministerstvo financí již tuto zakázku uvedlo do seznamu význam‑ ných zakázek předkládaného vládě k projednání,“ řekl Šrámek. Podle primátora Frýdku‑Místku Michala Pobuckého (ČSSD) by stavba léta odkládaného obchvatu mohla za ideálních podmí‑ nek začít v roce 2015. n

Vypsání výběrového řízení schválili radní hlavního měs‑ ta, vypsáno bude podle před‑ pokladu ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku. Cena zakázky je předpokládána ve výši 4,4 mld. Kč bez DPH. Smlouvu s vítězem tendru Praha po‑ depíše na čtyři roky. Zároveň radní schválili vypsání tendru na svoz odpadu do doby, než bude znám vítěz výše zmíněné veřejné soutěže. ČTK to řekla mluvčí Magistrátu Tereza Krá‑ lová. „V případě, že zakázka nebude realizována, dojde ze strany obce, jako původce

odpadu, k porušení zákonných povinností, které jí vyplývají ze zákona,“ píše se v materiálu, který schválili radní. Doba plnění veřejné zakázky byla podle materiálu stanovena s ohledem na zá‑ měr hlavního města odkoupit minoritní části akcií Praž‑ ských služeb. Prvních 12 mě‑ síců nebude možné smlouvu vypovědět bez udání důvodů. „Poté bude možné uzavřenou smlouvu vypovědět bez udání důvodů s výpovědní lhůtou osmnácti měsíců,“ píše se v materiálu. n

Vypsat zakáz‑ ku a zajistit nakládání s odpadem musí praha ze zákona.

mladá Boleslav bude ručit Compagu Zastupitelstvo Mladé Bo‑ leslavi schválilo způsob financování stavby mechanic‑ ko‑biologické úpravny odpadů za 479 milionů korun. Investo‑ rem projektu je firma Compag Mladá Boleslav, ve které má město téměř poloviční podíl a která zajišťuje technické služby, včetně svozu odpadu. Celková investice do výstavby bude 479 mil. Kč, 179 milionů pokryje dotace od Státního fondu životního prostředí, zbylých 300 mil. Kč zaplatí Compag bankovním úvěrem se splatností 15 let. Město Mladá Boleslav bude za nece‑ lou polovinu úvěru ručit. Cílem nového centra odpadů je co nejvíc složek směsného komunálního odpadu využít pro výro‑ bu energie, a to zejména v energetických provozech firmy Ško‑Energo, která

vyrábí teplo a energii pro město a automobilku Škoda Auto. Kapacita zařízení je 60 tis. tun ročně a po jeho zprovoznění by na skládku mělo jít 10–15 % současné produkce odpadů. n

podle primátora Mladé Boleslavi Raduana nwelatiho je připravo‑ vané zpracování odpadu ideální z hlediska životního prostředí, financování i provozu.

str. 5

4.11.13 10:35

spektrum

DeZA snížila emise naftalenu, přibylo emisí benzenu Valašskomeziříčská chemič‑ ka DEZA v loňském roce výrazně snížila emise nafta‑ lenu. Projevila se rekonstruk‑ ce zásobníků, kterou firma udělala o rok dříve. V žebříč‑ ku znečišťovatelů v repub‑ lice tak klesla v míře emisí potenciálně karcinogenního naftalenu z první příčky do zadních řad. Meziročně však stouply o 133 kg emise benzenu, sdělil ČTK mluvčí chemičky Jaroslav Oberma‑ jer. Kvůli tomu se chemička dostala na první místo v emi‑ sích látek karcinogenních pro člověka. Díky rekonstrukci zásob‑ níků se emise naftalenu Dezy snížila pod úroveň 100 kg ročně. V roce 2011 hodnota

činila téměř 42 tis. kg, uvedl Obermajer. Zvýšení emisí benzenu podle něj způso‑ bil výkyv výroby. „Emise benzenu byly prioritně snižovány již v devadesá‑ tých letech a dnes jsou již na technologickém minimu. Další snižování je technicky a ekonomicky mimořádně náročné. Přesto jsou stále prováděna dílčí opatření, které emise této látky nadále snižují,“ uvedl Obermajer. „Měření provedené nezá‑ vislou společností ukázalo, že roční průměrná hodnota imisí benzenu v měřeném místě, vzdáleném přibližně jeden kilometr od výrobního areálu, nepřesáhla 40 % po‑ voleného imisního limitu.“ n

Vliv chemické výroby ve Valašském Meziříčí zjišťovalo v roce 2011 celoroční měření imisí benzenu.

Čr podepsala minamatskou úmluvu o rtuti U příležitosti diplomatické konference v japonských městech Kumamoto a Mina‑ mata se Česká republika zařa‑ dila mezi země, které svým podpisem završily čtyřletý úspěšný proces vyjednávání nové úmluvy o rtuti, jenž byl zahájen právě během českého předsednictví v Radě Evrop‑ ské unie. Rtuť a její sloučeniny poškozují zejména nervový str. 6

OD11_05_08.indd 6

a kardiovaskulární systém všech živých organismů. S ohledem na prokázaný dálkový přenos emisí rtuti má sjednání mno‑ hostranné mezinárodní smlouvy o rtuti naprosto mimořádný význam, neboť přispívá ke zlepšení život‑ ního prostředí a zvýšení ochrany lidského zdraví nejen ve světě, ale také v České republice. n

získávání břidličného plynu může poškodit životní prostředí. na obrázku prostor těžby plynu v polsku.

eIA bude povinná i pro frakování Hodnocení dopadů na ži‑ votní prostředí by v Evrop‑ ské unii mělo být povinné i pro projekty na průzkum břidlicového plynu, pokud je součástí sporná metoda hyd‑ raulického štěpení, zvaného frakování. Návrh podpořili europoslanci. Těžba plynu z břidlicových hornin pro‑ chází bouřlivým rozvojem v USA a někteří ji považují za nový slibný zdroj energie. Kritici ale upozorňují, že me‑ toda frakování může ohrozit zásoby podzemní vody. Europoslanci s návrhy přišli v rámci revize osm‑ advacet let staré směrnice EIA, podle které se musí

posoudit vliv stavby či jiných projektů na životní prostředí ještě před jejich schválením. „Těžba plynu pomocí me‑ tody hydraulického štěpení doposud pod směrnici EIA nespadala. Kdo bude chtít těžit s využitím frakování, bude muset mít EIA,“ uvedl k výsledku hlasování euro‑ poslanec Pavel Poc (ČSSD). V ČR přišla s plánem na průzkum ložisek černé‑ ho uhlí v oblasti Kladenska již dříve firma Wildhorse Energy CZ. Proti plánované metodě se postavily desítky představitelů obcí a Minis‑ terstvo životního prostředí průzkum loni zakázalo. n

spalovna v Lysé: uvažuje se o prodeji Ve spalovně odpadů v Lysé nad Labem na Nymbursku, která byla v květnu kvůli problémům s novými filtry odstavena z provozu, stále hledají možnosti pro její zprovoznění. Jednou z va‑ riant vyřešení situace je také její prodej. ČTK to řekl jed‑ natel provozující firmy BDW line Martin Horák. Spalovně nebezpečných odpadů v Lysé nad Labem, která loni v pro‑ sinci po šestileté odstávce obnovila provoz, vznikly problémy kvůli novým fil‑ trům za 5,5 milionu korun.

Spalovna musela v důsledku špatné regenerace filtrů často vypínat provoz a vznikaly jí tím velké ztráty. Od poloviny května je odstavena úplně. Spalovnu prodala radnice v Lysé nad Labem před zhru‑ ba deseti lety. V roce 2006 ji ale současný majitel, firma BDW Line, vyřadil z ekono‑ mických důvodů z provozu. Náklady na likvidaci nebez‑ pečného odpadu byly údajně příliš vysoké. Provoz spalov‑ na obnovila loni v prosinci a od té doby nebyla schopna svou činnost řádně zahájit. n odpady 11 | 2013

4.11.13 10:35

spektrum

Zařízení tak zpracuje 1300 tun bioodpadu roč‑ ně. Umožní to investice za 1,5 milionu korun, za kte‑ ré město koupí traktor se speciálním homogenizačním zařízením na úpravu odpadu. Většinu nákladů zaplatí EU. Zprávu o tom přinesla ČTK. Město postavilo kom‑ postárnu v roce 2005. Bylo ur‑ čeno pro zpracování přibližně tisíce tun bioodpadu. Po dvou letech byla kapacita zaplněna jen z poloviny, pak však podle místostarostky Jaromíry Vít‑ kové nastal obrat v důsledku

zdroj: agentura zera

Boskovice zvýší kapacitu kompostárny

na kompostárnu začaly vozit bioodpady i okolní obce.

změny cen: nyní je výhodněj‑ ší vyvést bioodpad do kom‑ postárny než na skládku. Před osmi lety stálo uložení tuny bioodpadu na skládku zhruba 700 korun, nyní stojí 1200 korun. Za vyvezení tuny bioodpadu do kompostárny se platilo 1400, nyní je to 850 korun. Do kompostárny proto začaly vozit bioodpady i okolní obce. „Zájem je nyní tak velký, že jsme museli jít cestou zvýšení kapacity zaří‑ zení, abychom byli schopni mu vyhovět,“ dodala pro ČTK místostarostka. n

podniky vypustily méně škodlivin Ministerstvo životního prostředí v souladu se záko‑ nem č. 25/2008 Sb., o inte‑ grovaném registru znečiš‑ ťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povin‑ ností v oblasti životního prostředí (viz písm. a) § 7), zveřejnilo údaje ohlášené do integrovaného regist‑ ru znečišťování životního prostředí (IRZ) za ohlašovací rok 2012.

Podle zveřejněných údajů zůstávají u nás nej‑ větším znečišťovatelem elektrárenské provozy. K dalším největším zne‑ čišťovatelům patří Arcelor‑ Mittal Ostrava, Spolana Neratovice, Třinecké žele‑ zárny, Synthos v Kralupech nad Vltavou a DEZA z Va‑ lašského Meziříčí. Přenosy množství odpadů ohlásilo za loňský rok 4289 provo‑ zoven. n

na skládky, řekl novinářům místostarosta Tomáš Linda (ODS). Podle Lindy dnes platí město za svoz a ukládání ko‑ munálního odpadu na sklád‑ ky 3300 korun za tunu. „Z toho 1500 korun je popla‑ tek za skládku. Pokud by se odpad vozil do spalovny, tato

K největším znečišťovatelům patří arcelorMittal ostrava.

část nákladů by klesla na asi 1000 korun. Pak bychom mohli snížit výší poplatku o nejméně 100 korun,“ uvedl Linda. Cheb stojí podle údajů radnice svoz a likvidace komunálního a separované‑ ho odpadu kolem 40 milionů korun ročně. Na poplatku za odpad by město mělo vybrat asi 20 milionů korun. Závod na energetické zpra‑ cování odpadu připravuje společnost Terea. Podle plánů by mohla spalovat až 20 000 tun komunálního odpadu ročně. Je to zhruba objem, který vyprodukuje Cheb a okolí. n projekt spalovny v chebu je ve fázi prověřování dopadů na životní prostředí.

odpady.ihned.cz

OD11_05_08.indd 7

na webových stránkách operač‑ ního programu životní prostředí (www.opzp.cz) byl zveřejněn aktualizovaný plán výzev pro opŽp na rok 2013. Státní fond životního prostředí uvádí, že tento plán výzev je pouze orientační, skutečné termíny příjmu žádostí a dílčí omezení oblastí podpory jsou vždy zveřejněny až s vyhlášením každé jednotlivé výzvy. dalším členem České asociace odpadového hospodářství se stala litvínovská společnost ceLio, a. s. Společnost Kovohutě příbram nástupnická, a. s., se stala dne 24. září 2013 odkupem zbylých akcií jediným akcionářem firmy Recyklace ekovuk, a. s. předsedou představenstva Recyklace ekovuk je od loňska petr Janda, který je současně ředitelem kovohuťské divize elektroodpad. do 6. prosince 2013 mohou zájemci posílat své přihlášky do výzvy programu GeSheR/ /MoST na podporu spoluprá‑ ce mezi ČR a státem izrael. program vyhlášený agenturou czechinvest pomáhá českým firmám podílet se ve spolupráci s izraelským partnerem na pro‑ jektech z oblasti aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje. Jde o unikátní program financovaný souběžně oběma zeměmi. Mezi vítězné projekty bude rozděleno 60 mil. korun.

V Chebu slibují snížení poplatků Pokud se společnosti Terea podaří prosadit projekt spa‑ lovny komunálního odpadu, obyvatelé Chebu budou mít nižší poplatek za odpad. Ale‑ spoň to slibuje vedení města, kterému polovina společnosti patří. Podle propočtů by město ušetřilo až 500 korun za ukládání tuny odpadu

BAZAR

Bedřich Moldan v rámci své předvolební kampaně navrhl zrušení Ministerstva pro místní rozvoj. podle něj by krajině po‑ mohlo využití severských zku‑ šeností, kdy o svěřeném území rozhoduje větší tzv. komuna. Společnost pražské služby (pSaS) se ohradila proti tvrzení, že spalovna v Malešicích zvýšila produkci nebezpečných dioxinů, které končí v odpadech, jež pro‑ dukuje. Tuto zprávu zveřejnilo sdružení arnika. dioxiny v po‑ pílku a škváře nemohou životní prostředí nijak kontaminovat a produkci dioxinů firma snížila, sdělil ČTK mluvčí společnosti pSaS Julian záhorovský. Vláda na svém zasedání dne 16. října 2013 vzala na vědomí politiku druhotných surovin ČR, schválila stanovené cíle a uložila její předložení do pro‑ cesu posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí (Sea). politiku druhotných surovin ČR zpracovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu za účelem vytváření příznivých podmí‑ nek pro získávání druhotných surovin z výrobků a materiálů, které ukončily svůj životní cyklus a pro jejich zpracování a využívání.

str. 7

4.11.13 10:35

spektrum

provozování kotlů z hlediska zákona o ovzduší Podle zákona o ovzduší se od 1. ledna 2014 budou moci na trh uvádět pouze kotle, které splní přísnější emisní požadavky (přičemž tyto po‑ žadavky budou od roku 2018 dále zpřísněny). Tato po‑ vinnost je zákonem dána výrobcům, resp. dodavatelům těchto zařízení na trh a běžné‑ ho občana se tato povinnost

tj. zejména pro domácnosti, provozovat pouze takové kotle, které splní zákonem definované přísnější emis‑ ní parametry (množství vypouštěných znečišťujících látek). Tyto minimální emis‑ ní parametry se týkají pouze těch zařízení, která slouží jako zdroj tepla pro ústřed‑ ní vytápění, nevztahuje se

Kontroly spalovacích zařízení by se měly pravidelně opakovat kaž‑ dé dva roky.

týká pouze do té míry, že jím nově zakoupený kotel bude ekologičtější, než ty v součas‑ nosti prodávané. Díky tomuto opatření se tak sníží množství vypouštěných emisí znečišťu‑ jících látek do ovzduší. Zákon též od 1. září 2022 (od 10 let po vstupu v plat‑ nost zákona) zavádí povin‑ nost pro provozovatele kotlů na pevná paliva (10–300 kW),

na spalovací zdroje sálavé či jiné, kde dochází k přímé‑ mu přechodu tepla do okolí (kamna, krby aj.). Provozovatelům kotlů pro ústřední vytápění ukládá zákon povinnost pravidelných kontrol. První kontrola spalovacího zařízení musí být prove‑ dena nejpozději do konce roku 2016. n

„Uzavření elektrárny by znamenalo katastrofu pro region,“ říká starosta oslavan.

scénář budoucího vývoje Socioekonomická studie s názvem Scénář budoucího vývoje mikroregionu Jader‑ né elektrárny Dukovany odstartuje v prosinci 2013. Termín potvrdili na setkání v Praze předseda Energe‑ tického Třebíčska Vítězslav Jonáš a vedoucí řešitelského týmu z Univerzity Karlovy doc. Martin Ouředníček. Cílem projektu je vytvořit tři scénáře vývoje spádového regionu jaderné elektrárny Dukovany zaměřené na dopa‑ dy v sociálním a ekonomic‑ kém prostředí zohledňující

ČOI uložila pokuty výrobcům domácích čistíren vod nejvíce pochybení se týkalo označení ce, které nebylo doprovázeno všemi stano‑ venými údaji a charakte‑ ristikami.

Gastroodpad v Chomutově Chomutov využívá zbytky ze školních jídelen, který nesmí do kanalizace, ani na skládku. V bioplynové sta‑

nici se z nich vyrábí hnojivo nebo přímo energie. Kuchař‑ ky zbytky skladují ve 120lit‑ rových nádobách se speciál‑ ním těsnicím uzávěrem. „Ten brání uniku zápachu. My je pak každý pátek odvezeme do bioplynové stanice v Málkově. Průměrně obsahuje jedna nádoba 30 kg zbytků jídel,“ řekl vedoucí provozovny Hospodaření s odpady Marek Pohl. Po po‑ užití se nádoby dezinfikují a vrací zpět do jídelen. n

Gastroodpady ze školních jídelen končí v bioplynce.

str. 8

OD11_05_08.indd 8

odstavení jaderné elektrárny Dukovany; zachování stáva‑ jícího výkonu a případné vy‑ budování 5. bloku elektrárny. Hlavními úkoly je posoudit dopady na počet a strukturu pracovních příležitostí v re‑ gionu, dopady na firmy na‑ pojené na fungování jaderné elektrárny a dopady na obce, kraj a jejich fungování. „Budeme nápomocni při sbě‑ ru dat. Považuji tento projekt za prospěšný, protože elekt‑ rárna je pro náš region velmi důležitá,“ prohlásil starosta Oslavan Aldorf. n

Někteří výrobci domácích čistíren odpadních vod půso‑ bící v Česku nadhodnocovali účinnost čištění nebo v roz‑ poru se skutečností uváděli, že z jejich čistíren mohou být odpadní vody vypouštěny do podzemních vod. Některé firmy také vedly dvojí doku‑ mentaci, jednu pro stavební úřady a druhou pro Českou obchodní inspekci (ČOI). Inspekce za pochybení ulo‑ žila devíti výrobcům pokuty v celkové výši 205 tis. Kč,

11 výrobců čelí správnímu řízení. ČOI zkontrolovala 47 vý‑ robců a distributorů domá‑ cích čistíren odpadních vod, dvacet z nich porušilo zákon o technických požadavcích na výrobky. Obchodní inspekce se čistírnami začala zabývat po upozornění Ministerstva ži‑ votního prostředí a vodopráv‑ ních úřadů, které u domácích čistíren zaznamenaly uvádění nepravdivých údajů. n odpady 11 | 2013

4.11.13 10:35

praxe

Flandry: ve větších městech je snazší třídit odpad Maarten de Groof patří mezi vlámské odborníky na nakládání s komunálním odpadem a statistická vyhodnocení. Již deset let pracuje ve společnosti openbare Vlaamse afvalstoffenmaatschappi (oVaM) v Mechelenu na pozici statistika průmyslových odpadů. Mezi jeho aktivity patří řešení otázek, souvisejících s odpadovým hospodářstvím jednotlivých samospráv, a podílí s také na projektu „Regiony pro recyklaci“ (R4R). položili jsme mu několik otázek. Belgie, konkrétně Vlámský region, patří mezi regiony, kde jsou městské samosprávy samy zodpovědné za sběr a třídění komunálního odpadu. Aby to mohly úspěšně realizovat, spolupracují s firmami ze soukromého sektoru.

Belgie má plně „regionalizovanou“ odpadovou politiku. To znamená, že Flandry (Vlámský region), Valonie nebo Brusel adoptovaly své vlastní přístupy k nakládání s odpady. Já jsem schopen mluvit pouze za Vlámský region. Vedou si některá města lépe/hůře, pokud jde o nakládání s odpady? Co způsobuje ty rozdíly?

Nemáme k dispozici žádná kon‑ krétní data o selektivním sběru odpadů na úrovni městských samospráv, ale máme informace o zbytkovému odpadu z každé oblasti. Panují tu ale velké roz‑ díly, pokud jde o přepočet zbytkového odpadu na jednoho obyvatele v různých městech a obcích. Nemyslím si ale, že by to bylo vždy způsobeno lokální odpadovou poli‑ tikou. Roli tu sehrává řada dalších vnějších faktorů – míra turistického ruchu, populace studentů, počet bytů, průměrný věk obyvatel – to vše se odráží na produkci zbytkového odpadu. Ve větších městech je obecně snazší tří‑ dit odpad, než v oblastech venkovského charakteru. Průměrné množství komunálního odpadu na jednoho obyvatele Belgie činí 555 kg/osobu, v Bruselu je to „jen“ 475 kg/osobu. Čím to je?

Budou to především statistické příčiny. V podstatě nevíme, na základě jakých čísel bruselští k takovému statis‑ tickému závěru došli. V roce 2007 končila čtvrtina komunálního odpadu ve spalovnách, a 1,2 % na skládkách. Jaká je situace dnes?

odpady.ihned.cz

OD11_09_16.indd 9

Přibližně 2,2 milion tun domácího komunálního odpadu je recyklováno nebo kompostováno, 0,9 milionů je spalováno, a 0,1 milionu tun končí na skládkách. (pozn. autora – recykla‑ ce/kompostování 68,75 %, spalování 28,1 %, skládky 3,1 %). Započítáváte do regionálních statistik „spalování“ jako způsob materiálové recyklace?

Ne, na spalování nenahlížíme jako na proces materiálové obnovy, a tak je do statistik spalování nezapočítáváme. Podle mezinárodních statistik si Belgičané stojí velmi dobře, pokud jde o systém sběru a třídění komunálního odpadu. Jak motivujete obyvatele vesnic a měst k třídění odpadů?

Máme mix nástrojů a opatření, které činí sběr a třídění odpadů mnohem snadnější. Funguje u nás sběr domácích odpadů na principu „od dveří ke dve‑ řím“, máme recyklační dvory, „bring banks“ kam lze donášet a odprodávat použité věci. Funguje u nás politika „znečišťovatel platí“, a také máme rozdělené tarify za sběr odpadu. To znamená, že ten kdo třídí velmi dobře, platí ve skutečnosti mnohem méně, než ti, kdo netřídí. A komunální odpad je vůbec jeden z nejdražších. Na kolik frakcí obvykle odpad lidé přetřiďují? Neprodražuje příliš mnoho složek celý systém?

To se liší od města k městu, ale v zásadě rozlišujeme asi 17–18 kate‑ gorií. V každém městě ale mají trochu jiný systém, zaměřený na sběr a třídění jednotlivých proudů odpadu. Dobře přetříděný odpad může být recyklován, a vydělat peníze. Typicky pak plastové láhve, kovy nebo textilie. Navíc souběžně s tím máme zavedený systém poplatků za provoz spaloven a ukládání odpadů na skládky, a to

„Jednotlivé belgické regiony mají oddělenou odpadovou politiku,“ vysvětluje Maarten de Groof.

činí celý proces recyklace finančně zajímavější. Každá evropská země má trochu odlišnou definici pro „komunální odpad“. Co do komunálního odpadu započítáváte ve Vlámsku?

Patří sem veškerý odpad sesbíraný na území města, a také domácí odpady, a samozřejmě také odpady z obchodů a provozoven. Do celkového množství se započítávají obaly a bioodpad. Vratné láhve do celkového úhrnu nezapočítá‑ váme. Myslíte si, že země s 11 miliony obyvateli a rozlohou 30 500 kilometrů čtverečních může vystačit jen s jedním přístupem k odpadovému hospodářství, anebo je tu prostor pro více alternativ?

Jednotlivé belgické regiony mají od‑ dělenou odpadovou politiku. Ve Vlám‑ sku může navíc potřebná rozhodnutí činit každé město zvlášť.

Co si myslíte o úrovni odpadového hospodářství v České republice?

Nevím o něm moc. Vím, že třídíte odpad méně selektivně, a relativně málo recyklujete. Myslím si ale, že stačí udělat jen pár kroků a správných roz‑ hodnutí, a budete dosahovat podobných výsledků na poli recyklace, tak jako ve Vlámsku. n Mgr. radoMír dohnal

str. 9

4.11.13 9:26

praxe

pohled ts Čr na reformu evropské odpadové legislativy dodržovaní závazné hierarchie nakládání s odpadem a vůbec odpadového hospodářství, které se velice úzce váže i na sektor energetiky a teplárenství, bohužel obecně zůstává v České republice dlouhodobě neřešena a bez ucelené koncepce. I proto se Teplárenské sdružení České republiky (TS ČR) aktivně zúčastnilo veřejné konzultace Evropské komise (EK) k tématu revize cílů odpadové legislativy Evropské unie (EU), která probíhala od června do září 2013, a tý‑ kala se všech současných evropských legislativních nástrojů v této oblasti – tedy směrnice 2008/98/EC o odpadech, směrnice 1999/31/ES o skládkách odpa‑ dů, směrnice 94/62/ES o obalech a oba‑ lových odpadech, a iniciativy „Evropa účinněji využívající zdroje“. Evropská komise nastínila v rámci formuláře ke konzultaci základní okruhy témat a otázek k řešení za účelem sjednoce‑ ní cílů uvedených směrnic a zlepšení využívání dostupných zdrojů, jak uvádí příslušná evropská iniciativa.

eliminovat rozpory ve statistice

Z pohledu TS ČR je klíčová zejmé‑ na otázka nakládání s komunálním odpadem. V této oblasti je nutné nejdříve korektně a jednotně definovat, co do pojmu komunální odpad budeme zahr‑ novat, a jak budeme jeho produkci mo‑ nitorovat, kontro‑ lovat a verifikovat a následně vyka‑ zovat do Bruselu. V ČR totiž stále existuje několik různých přístupů k odpadové statistice a výkaznictví, zejmé‑ „není nutné vymýšlet převratné nové koncepty. Stačí se inspirovat evropskými státy s efektivním systémem nakládání s odpady,“ říká Jiří Vecka (TS ČR)

str. 10

OD11_09_16.indd 10

na statistika MŽP‑CENIA ISOH, statis‑ tika ČSÚ a statistika EKO‑KOM, které se posléze logicky liší svými výstupními daty a trendy vývoje. Pro korektní for‑ mulaci dlouhodobé koncepce odpa‑ dového hospodářství je nezbytné tyto rozpory eliminovat a ideálně vytvořit jednotný ucelený soubor dat. Problém statistiky se totiž vine jako červená nit i všemi souvisejícími oblastmi a poža‑ davky odpadové legislativy, například bez korektní statistiky nelze správně vyčíslit plnění cílů daných směrnicí o skládkách odpadů, nelze jednoduše vypočítat míru recyklace odpadů, která mj. dosud není v EU metodicky ukot‑ vena. Nutno podotknout, že ČR není v těchto problémech osamocena, o čemž svědčí i zařazení této problematiky do konzultace Evropské komise. Množí se varovné signály o velmi kreativním přístupu k odpadové statistice v někte‑ rých členských státech, kdy je například ukládání podsítné frakce z MBÚ na skládku vydáváno za kompostová‑ ní. Či dokonce veškerý odpad zpracovaný v MBÚ je vykazován jako recyklovaný bez ohledu na jeho sku‑ tečný další osud – na‑ příklad energetické využití (nebo i pouhé spálení bez využití energie) lehké frakce. To samozřejmě ve svém důsledku zásadně kompli‑ kuje možnosti objektivního porovnání skutečného stavu odpadového hospodářství v různých zemích a vede často k mylným závě‑ rům i nemož‑

nosti efektivní kontroly pokroku v od‑ padovém hospodářství EU jako celku.

zpřísnit cíle?

Pokud chce ČR nadále směřovat k vyspělým zemím, jako je Švédsko či Dánsko, je třeba dle TS ČR dále zpřís‑ nit cíle ohledně omezení skládková‑ ní recyklovatelného či spalitelného odpadu až směrem k úplnému zákazu skládkování dále využitelného odpa‑ du. Z pohledu TS ČR je nezbytné tento problém vyřešit co nejdříve i s ohledem na současný ekonomický „lock‑in“ skládkovacích technologií. Formulace zákazu skládkování k určitému datu poskytne příslušný impulz pro dotče‑ né subjekty a orgány státní správy pro posun od skládkování směrem k efek‑ tivnějšímu využívání odpadů. V rámci ČR je v tomto kontextu nutné přehod‑ notit také výši poplatku za skládko‑ vání i způsob jeho výběru a distribuci získaných prostředků. Pokud se jedná o formulaci cílů v rámci odpadového hospodářství, není nutné vymýšlet převratné nové kon‑ cepty. Stačí se inspirovat evropskými státy s efektivním systémem nakládání s odpady, jako je Belgie či Švýcarsko. Dlouhodobým cílem ČR by mělo být dosažení zhruba 50% podílu recyklace kolísající dle aktuálního stavu celého recyklačního řetězce. Zbytek odpadu, který není z ekonomických, technic‑ kých a environmentálních důvodů vhodný k recyklaci, by měl být v sou‑ ladu se závaznou hierarchií nakládání s odpadem využit v zařízeních na ener‑ getické využití odpadů, čímž by byl maximalizován využitelný potenciál odpadu. Skládkování recyklovatelné‑ ho či spalitelného odpadu by mělo být zakázáno. Z pohledu TS ČR by nebylo v sou‑ časné ekonomické situaci EU jako celku vhodné formulovat přísnější zá‑ vazky ohledně podílu recyklace včetně povinného zahrnutí dalších materiálů, které by velice pravděpodobně ved‑ ly ke zvýšení nákladů na recyklaci odpadů. Obdobně podrobnější členění recyklovaných materiálů na podsku‑ piny (např. v rámci plastů na skupiny odpady 11 | 2013

4.11.13 9:26

praxe PET, LDPE nebo HDPE atd.) se také nejeví jako efektivní cesta a vedlo by pravděpodobně jen ke zvýšení nákladů na provoz celého systému recyklace. Naopak zajímavý je nastíněný nápad Evropské komise hodnotit recyklované materiály váhou dle „environmentál‑ ních přínosů“ jejich recyklace, což by mělo podpořit recyklaci hlavně těch materiálů, jejichž produkce je vysoce energeticky náročná (např. neželezné kovy). V důsledku by tento přístup mohl vést k racionalizaci přístupu k recyklaci obecně.

Udržitelná recyklace

TS ČR vítá snahu Evropské komise o jednotný racionální přezkum cílů nakládání s odpady a zakotvení této problematiky v rámci iniciativy „Evropa účinněji využívající zdroje“.

V tomto ohledu by snahou odpověd‑ ných orgánů na úrovni EU mělo být zásadní omezení skládkování jinak využitelného odpadu vedoucí dle závazné hierarchie nakládání s odpa‑ dem k úplnému zákazu tohoto způsobu nakládání. Klíčový v tomto kontextu se z po‑ hledu TS ČR jeví zákaz skládkování recyklovatelného či spalitelného odpa‑ du, který by poskytl nezbytnou jistotu legislativního prostředí pro budoucí rozvoj infrastruktury pro recyklaci a energetické využití odpadů. Energe‑ tické využití odpadu není konkurencí recyklace, protože zpracovává pouze odpad, který není pro recyklaci vhod‑ ný. Z tohoto pohledu se nezdá efektivní stanovovat závazné maximální podíly energetického využití odpadů, protože ty jsou dány právě aktuálním množ‑

konference zera podpořila využití kompostů Letošní devátý ročník konference Biologicky rozložitelné odpady, kterou pořádá v náměšti nad oslavou agentura zeRa, zdůraznil význam kompostů pro kvalitu zemědělské půdy. K hlavnímu tématu „Optimalizace technologie v regionu“ se vyjádřil radní Kraje Vysočina Zdeněk Chlád. Zmínil,

že biologická složka komunálního odpa‑ du by se měla vrátit zpět do půdy, kam patří. Tento názor podpořila i Ing. Kvě‑

první den konference se konala exkurze do kompostárny henčov Technických služeb města Jihlavy.

odpady.ihned.cz

OD11_09_16.indd 11

stvím odpadů nevhodných k recyklaci za daných ekonomických, technic‑ kých a environmentálních podmínek. Technologie energetického využití hraje roli také v rámci udržitelné materiálové recyklace tím, že tepelně zpracuje zbývající odpad a efektivně předchází vstupu znečištěného/ne‑ vhodného odpadu, který by negativně ovlivnil kvalitu výstupního produktu, do recyklačního řetězce. Energetické využití odpadu také přispívá k zajištění energetické bezpečnosti, zvyšuje podíl obnovitelných zdrojů energie a snižuje emise skleníkových plynů, a přispívá tak k naplňování dalších evropských energetických a environmentálních cílů. n Ing. JIří Vecka Teplárenské sdružení České republiky

tuše Hejátková z agentury ZERA s tím, že problematice by prospěla lepší komu‑ nikace mezi ministerstvy a institucemi zabývající se ochranou půdy. Zajímavým hostem konference se stal Grigor Stojanov, expert na proble‑ matiku nakládání s bioodpady z bul‑ harského Ministerstva životního pro‑ středí. Hovořil zejména o bulharském přístupu k plnění evropské směrnice o skládkování založeném na důklad‑ ném propracování národní strategie nakládání s bioodpady. Na tvorbě této strategie spolupracovali také odborníci z European Compost Network. Několik prezentací i příspěvků se věnovalo skladbě a kvalitě biologicky rozložitelných odpadů. Ing. Dagmar Sirotková z VÚV TGM, v. v. i., označila za příčinu nedostatku kvalitního BRO pro půdy jeho využívání k technickému zabezpečení skládek (obvykle jako pro‑ duktu kompostárny na území samotné skládky). Na druhé straně se některé prezentace zabývaly udržitelností provozu kompostárenských zařízení v regionech, způsobené obtížným uplat‑ něním těchto produktů na trhu a nezá‑ jmem zemědělců o vy‑ užívání kompostů na zemědělské půdě. Ing. Michaela Budňáková z Minis‑ terstva zemědělství v této souvislosti potvrdila podporu MZe k využívání organických hnojiv pro zachování úrodnosti půd pomocí úpravy dotační‑ ho nástroje GAEC. Důležitým tématem byly rovněž udr‑ žitelné systémy nakládání s bioodpady v obcích ČR. Své zkušenosti představil Maarten de Groof z Belgie (viz úvod‑ ní rozhovor tohoto čísla časopisu) a několik zástupců českých regionů (STKO, s. r. o., z pálavského regionu, region Telčsko a svozová oblast Respono v okolí Vyškova). n –zer–

str. 11

4.11.13 9:26

praxe

ráno po hudebním festivalu Titulek evokuje spíše úsměvné vzpomínky na studentská léta s lehkým oparem kocoviny. Řeč však nebude o „těžkém“ ránu – krátký přehled následků jedné z největších hudebních událostí v evropě by mohl sloužit jako varování jiného druhu. Jeden z největších evropských festivalů se každoročně odehrává v Readingu (GB). Fenomenální událost se koná na farmě v Richfield Avenue, situované podél břehu řeky Temže naproti městeč‑ ku Caversham. Od roku 1971 se třídenní festival postupně vypracoval z průměr‑ né návštěvnosti na evropskou špičku. Zahrály si tu i takové kapely, jako Oasis, Nirvana, Metallica. Letos tu prodlou‑ žený víkend strávilo okolo 200 000 platících návštěvníků, z nichž 90 000 využilo i zdejší stanové městečko.

největší z největších

Cena jednoho třídenního lístku byla 250 liber. Na místě bylo více než 200 stánků aktivistů propagujících recyk‑ laci a udržitelný životní styl. Umístěno tu bylo více než 4000 recyklovatelných pytlů na odpadky. Na PET lahve byl uvalen systém vratných záloh, a kaž‑ dý si mohl navrácením plastové lahve vydělat dvacet pencí. Na místě bylo rozdáno šest tun papírových kelímků, které bylo možno vhazovat do recyklač‑ ních kontejnerů. Vcelku alternativní, pokroková a ekologická akce? Výsledek nakonec překvapil nejen pořadatele, ale i většinu obyvatel Readingu. V hodinách krátce po ukončení festivalu, v onom zmíně‑ ném těžkém ránu, zůstala na loukách hotová spoušť. Návštěvníci této akce tu po sobě zanechali, pochopitelně mimo odpadní koše a kontejnery, 150 tun odpadků. Bujaré veselí, na kterém se pode‑ psalo i vytočených 473 176,5 litrů piva, tak nějak obrousilo hrany ekologického cítění návštěvníků. Výsledný efekt pak

připomínal na leteckých snímcích nej‑ spíše oblast po úderu tornáda, nebo po‑ čáteční fáze zakládání městské skládky. Moře pivních plechovek, nedojedeného a často nenačatého jídla, hory cigareto‑ vých nedopalků, záplava obalů, tisíce ztracených či zapomenutých osobních věcí, znečištěné oblečení, spací pytle a stovky stanů.

stany jsoU za babkU, tak proČ je sbírat?

„Turistické vybavení je v Británii po‑ slední dobou velmi levné,“ zhodnotil stovky zanechaných stanů jeden z po‑ řadatelů, „Při ceně 14,99 liber za stan si většina účastníků akce započítá cenu stanu ke vstupence, a nerozpakují se

ho tu nechat, než aby se s ním museli skládat.“ Právě lehkomyslnost v opouš‑ tění hodnotného turistického vybavení udělala vrásky těm pořadatelům, kteří jsou naladěni na zelenou vlnu. „Z hle‑ diska nějaké sociální zodpovědnosti je to ostuda. Lidé, kteří by nepřispěli ani jednou librou na charitativní zakoupení stanů pro postižené přírodními kata‑ strofami, tu houfně zanechávají jednou použité vybavení.“ Po odklizení, či spíše odhrnutí hlav‑ ní masy odpadků projíždějí stanovou vesničkou traktory, vybavené magnetic‑ kými lištami. Země je doslova pokryta poklady. Stanové kolíky, drobné mince, vršky od piva, mobilní telefony. Každo‑ ročně se tu z podupané trávy magnetem „vyčeše“ okolo dvaceti tun znovuvyuži‑ telných kovů. Část neotevřených konzerv putuje do místních charit, stejně jako část zachráněného vybavení. Fyzické odstranění odpadků z plochy trvá týmu sběračů téměř dva týdny. Louka se pak bude znovu osívat, aby byla připravena zase za rok na další festival. Pořadatelé připouštějí, že je každý rok o něco smutnější, když mladí lidé vy‑ rážející za zábavou demonstrují svým chováním absolutní neúctu k běžné ekologii a smysluplnému zacházení s odpady. n radoMír dohnal Zdroj server DailyMail.co.uk, 27. 8. 2013

str. 12

OD11_09_16.indd 12

odpady 11 | 2013

4.11.13 9:26

praxe

dobrovolní hasiči a miliony elektrospotřebičů

podle průzkumů kolektivních systémů elektrowin a asekol se v českých domácnostech nachází přes 63 milionů elektrospotřebičů. Z tohoto množství zhruba devět mi‑ lionů lidé vůbec nepoužívají. Dalších 18,5 milionu je pak tzv. historických zařízení, tedy nakoupených ještě před rokem 2005. Se sběrem spotřebičů, které lidé jen skladují doma, pomáhají již třetím rokem dobrovolní hasiči. Projekt Recyklujte s hasiči běží od května roku 2011 a postupně nabývá větších rozměrů. „Jsme rádi, že může‑ me lidem pomoct i v okamžicích, kdy nejde o majetek či zdraví,“ říká Jan Aulický, ředitel Kanceláře Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska. „V současnosti se zapojilo již téměř 800 sborů dobrovolných hasičů, kteří od lidí sbírají staré spotřebiče. Za celou dobu fungování projektu se ke konci srpna vybralo přes 2600 tun elektra,“ dodává Aulický. „Nejvíce sbíráme staré CRT tele‑ vizory, chladicí zařízení jako lednice či mrazáky, ale i drobné spotřebiče. Odvozu využívají hojně všichni občané Třeštic nebo i lidé ze sousedních obcí,“ říká Martin Kodys, starosta Sboru dob‑ rovolných hasičů Třeštice na Jihlavsku, které je ze všech zapojených v Kraji Vy‑ sočina vůbec nejaktivnější. Vybralo již 979 tun elektra. „Jsme malá obec, ale máme tři sběrná místa, kde se můžou spotřebiče odkládat. Jsme tímto známí a vysloužilé spotřebiče si nás najdou vlastně samy. Na nás je pouze tyto

spotřebiče dle potřeby nechat odvést. Jednou se k nám dokonce dostal starý hrací automat, ze kterého se po jeho otevření vysypalo několik mincí z roku 1980,“ dodává Kodys.

projekt podporUje třídění

Cílem projektu, který organizují ko‑ lektivní systémy Elektrowin a Asekol, je usnadnit občanům možnost eko‑ logického třídění starých spotřebičů a zároveň podpořit dobrovolné hasi‑ če. „Princip projektu je jednoduchý, zúčastněná sdružení dobrovolných hasičů ve svých obcích organizují sběrové dny, během nichž občany buď sami navštíví, nebo určí místo, kam lidé mohou svůj elektroodpad přinést. Nám se tak podaří vybrat více elektra a hasiče za jejich snahu odměníme,“ vysvětluje Taťána Pokorná, ředitelka zákaznického oddělení kolektivního systému Elektrowin. Dobrovolní hasiči zpětnému odběru a následné recyklaci elektrozařízení výrazně pomáhají, což jasně dokazují i čísla. Jen letos se zatím ke konci srpna vybralo v projektu Recyklujte s ha‑ siči 953 tun elektra. Pomocí dalších sběrných míst kolektivní systémy Elektrowin a Asekol dosud v roce 2013 sebraly celkem 25 637 tun vysloužilých spotřebičů. Ty se tak dostanou k recyk‑ laci, čímž se umožní opětovné využití více než 80 % všech materiálů. Projekt Recyklujte s hasiči se však angažuje i v hasičské komunitě. Již podruhé je partnerem soutěže Miss hasička, která atraktivní formou přispí‑ vá ke zvýšení povědomí o činnostech dobrovolných hasičů, hasičském sportu a vůbec tradici hasičiny v Česku. n

investice, která se vyplatí Předplaťte si časopis Odpady Unikátní obsah v den vydání na vašem stole

Bezplatný přístup do online archivu článků

Zvýhodněné vstupy na odborné akce a veletrhy

Slevová knížka pro předplatitele

–ela– Více informací na www.recyklujteshasici.cz

nepotřebné nebo vysloužilé spotřebiče mohou lidé vrátit do zpětného odběru, ať už prostřednictvím sběrných dvorů, červených kontejnerů nebo dobrovolných hasičů.

odpady.ihned.cz

OD11_09_16.indd 13

Zákaznický servis: 800 11 00 22 z [email protected] OD000809-3

str. 13

4.11.13 9:26

praxe

vzorkování potřebuje profesionalitu na počátku všech analýz a strategických rozhodnutí v oblasti odpadů stojí jejich vzorkování – tedy zjištění, s čím vlastně nakládáme a co musíme řešit. Tato disciplína není vůbec jednoduchá a vyžaduje značnou odbornost (a také velmi dobrou fyzickou kondici). Pro pracovníky laboratoří, ekology společ‑ ností, konzultanty v oblasti životního prostředí a další zájemce pořádají kurzy vzorkování odpadů společnosti For‑ sapi, s. r. o., a Univerza‑SoP, s. r. o., již pátým rokem. Jedná se o praktický kurz zaměřený nejen na teoretické základy vzorkování odpadů, ale rovněž na prak‑ tické úlohy, zpracování plánů vzorková‑ ní a dokumentace odběru vzorků, práci se vzorkovači a samostatné provádění odběrů. „Za těch pět let prošlo našimi kurzy na 270 lidí, z toho sedmdesát zís‑ kalo akreditaci,“ říká Ing. Zdeněk Vever‑ ka ze společnosti Univerza‑SoP, s. r. o. „Akreditované laboratoře posílají na kurz své lidi, aby měli personál‑ ně certifikované i vzorkaře, i když to legislativa nepožaduje,“ poznamenává RNDr. Petr Kohout, Forsapi, s. r. o. „Jdou cestou dobrovolnosti, což vůbec není špatné.“ Za pět let proběhlo přes dvě desít‑ ky seminářů se zaměřením například na vzorkování tuhých zbytků po spa‑ lování odpadů, vzorkování stavebních hmot, podzemních vod nebo železnič‑ ních svršků – „To byla hrozná dřina,“ poznamenává Ing. Zdeněk Veverka, „sítovali jsme 250 kilo kamení.“ V říjnu tohoto roku se konal v Rynol‑ ticích nedaleko Chrastavy v tomto roce poslední kurz vzorkování odpadů. V za‑ mlženém podzimním dni se ve ven‑ kovském penzionu sešlo kolem 20 lidí. Byli mezi nimi jak zkušení vzorkaři s rozsáhlou praxí vzorkování odpadů

odběr vzorků ze sedimentů rybníka.

str. 14

OD11_09_16.indd 14

Účastníci semináře plánují jak vzorkovat podle zadání.

například z hutnictví, tak obchodní zástupci laboratoří, kteří se potřebovali podívat, co vzorkování obnáší, aby moh‑ li kompetentně jednat se zákazníky.

plán vzorkování

Po rozsáhlém teoretickém úvodu Ing. Veverkové (Univerza‑SoP, s. r. o.) začala příprava na samotné vzorkování. „Nejdříve musíme zjistit, co vlastně víte a umíte,“ vysvětlil přítomným Petr Kohout. „První vzorkování bude jen orientační, abychom věděli, o čem hovoříme. V dalších dnech se už budou probírat správné postupy z hlediska norem a metodických pokynů.“ Účastníci kurzu, rozdělení do něko‑ lika skupin, pak dostali zadání: získá‑ ní deseti vzorků z rybníka pro účely analýzy (vybraná stanovení v sušině

a stanovení ekotoxicity) před odtěžením sedimentů z jeho dna. Nejprve museli prodiskutovat plán vzorkování. Nad mapou rybníka vymýšleli klíč, podle kterého vybrat místa odběru: n „Odkud teče voda?“ n „Má rybník drenážní strouhu, která se zaplavuje sedimentem?“ n „Kdy naposledy se sediment těžil, před pěti, nebo padesáti lety?“ n „Je nad rybníkem čistírna, kravín nebo průmyslová zóna?“ n „Kolik potřebujeme vzorku na stano‑ vení v sušině, kolik na ekotoxicitu?“ Postupně se ukazuje, že každá skupi‑ na jde na řešení problémů úplně jinak. „Může tam být terénní nerovnost, která to zkomplikuje,“ uvažuje jeden ze zku‑ šenějších účastníků. „Za běžných pod‑

Úprava vzorků po odběru.

odpady 11 | 2013

4.11.13 9:26

praxe

ing. pavel Bernáth předvádí vzorkovací zařízení.

mínek bych se šel nejdřív na ten rybník podívat, pak bych plánoval odběry.“

metoda je důležitá

S hotovým plánem vzorkování se účast‑ níci vydávají k nedalekému rybníku. Je větší, než očekávali. „Dnes se zaměřte na odběr vzorků podle zpracovaného plánu, potom budeme připomínkovat dokumentaci, zkonzultujeme způsoby odběru a vy‑ plňování protokolů,“ popisuje nejbližší budoucnost Petr Kohout. „A nezapo‑ meňte, že práce vzorkaře končí tím, že umyje nářadí.“ Účastníkům, nyní již oblečeným v montérkách a pracovních botách, uka‑ zuje Ing. Pavel Bernáth (Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem) vzorkovací nástroje – pístový vzorkovač nebo ra‑ šelinovou sondu pro odběr příbřežních sedimentů. „Výběr vzorkovacího zařízení je velmi důležitý,“ vysvětluje Pavel Ber‑ náth. „Použití nevhodného zařízení může významně znehodnotit výsledky. Například pístový vzorkovač s kuličkou

odběr vzorků rašelinovou sondou.

VZoRKoVáNí Má-li být získán a zajištěn reprezentativní vzorek, je nezbytné provést soubor činností. Je nutno uvážit a popř. upřesnit účel vzorkování. Je třeba získat i zkompletovat údaje o vzorkovaném objektu a okolnostech vzorkování, je nezbytné vybrat vhodné technické prostředky pro vzorkování, správně provést odběr za dodržení podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví, je nutno zabezpečit vzorek před poškozením, zajistit vhodné manipulační podmínky, transport a úpravy vzorku. Je nezbytné vhodnou formou předem připravit celý postup a zdůvodnění jednotlivých kroků při odběru zvorku a úpravě konkrétních dávek materiálu popsat v plánu vzorkování pro každý konkrétní případ. (skripta VŠchT Vzorkování odpadů, doc. ing. Josef Janků, ing. Jiří J. Čermák, phd, 2006)

(multisampler) je vhodný pro odběr zvodnělých sedimentů ze dna rybníka. Nedochází u něj vyplavení odebrané‑ ho vzorku vodou a je schopen odebrat sedimentu z definované hloubky, nejen

Rndr. petr Kohout připomínkuje postupy odběru vzorků.

z jeho povrchu.“ Vzorkaři začínají na loďkách křižovat hladinu rybníka a odebírat vzorky v předem navržených sektorech. Po odebrání je musí ještě zpracovat pro analýzu a dokončit Proto‑ kol o odběru vzorku. Po skoro dvou hodinách se všichni zase sejdou, aby prezentovali svůj způ‑ sob odběru i získané vzorky. Každou prezentaci Petr Kohout připomínkuje. „Když vám k odběrům něco říkám, není to kritika,“ upozorňuje předem. „Jde o poznatky, kterými se všichni učíme.“ Lidé v montérkách a gumákách se na břehu rybníka dohadují, jak homo‑ genizovat vzorek, jak ho změnšit, kdy ho zvážit a jak vyplňovat dokumentaci. „Všechno, co vzorkař udělá, by mělo být v protokolu uvedeno,“ poznamenává k tomu Petr Kohout. „Zákazník nás vidí, jen když vzorkujeme. Nevidí nás, když se připravujeme na vzorkování a chys‑ táme zařízení. Při vzorkování bychom měli projevit profesionalitu.“ n JarMIla Šťastná

NAKládáNí Se SediMeNty z hlediska zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech v platném znění novely č. 9/2009 Sb. od 23. ledna 2009 je u sedimentů (kaly) z vodní nádrže (§ 2 odst. 1 písm. i) nutné nejprve provést rozbor podle tabulky v příloze č. 9 zákona. podle výsledků mohou nastat tři možné situace: n Vytěžené sedimenty z vodních nádrží a koryt vodních toků vyhovují limitům znečištění stanoveným v příloze č. 9 zákona o odpadech pro jejich využití k zavážení podzemních prostor a k úpravám povrchu terénu (terénním úpravám). nepovažují se za odpady a lze je použít pro terénní úpravy za stanovených pod-

odpady.ihned.cz

OD11_09_16.indd 15

mínek zvláštních právních předpisů na ochranu zdraví lidí a životního prostředí. Rozbor sedimentu pro použití na povrch terénu se řídí přílohou č. 9 k zákonu č. 185/2001 Sb., v aktuálním znění. n Vytěžené sedimenty z vodních nádrží a koryt vodních toků vyhovují limitům znečištění stanoveným v příloze č. 9 zákona pro použití na zemědělském půdním fondu podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zpF. nejsou to odpady a lze je využít na zemědělské půdě za stanovených podmínek zvláštních právních předpisů na ochranu zdraví lidí a životního prostředí.

Rozbor sedimentu pro aplikaci na zemědělskou půdu se řídí vyhláškou č. 257/2009 Sb. v aktuálním znění n Vytěžené sedimenty z vodních nádrží a koryt vodních toků nevyhovují limitům znečištění stanoveným v příloze č. 9 zákona. Jsou odpadem podle zákona č. 185/2001 Sb. a jako s odpady je nutno s nimi také nakládat, tj. jejich další využití nebo odstranění je nutné provést pouze v režimu odpadů. Rozbor sedimentu pro odstranění na skládku odpadů se řídí vyhláškou č. 294/2005 Sb., v aktuálním znění.

str. 15

4.11.13 9:26

praxe

novela odpadových vyhlášek v „meziresortu“ do vnějšího připomínkového řízení předalo ministerstvo návrh změny dvou vyhlášek – o podrobnostech nakládání s odpady a o katalogu odpadů. Novela navazuje na tzv. ekoaudi‑ tovou novelu zákona o odpadech (č. 169/2013 Sb.), která nabyla účinnosti prvého října tohoto roku. Jejím hlavním cílem bylo zjednodušit administrativu pro subjekty nakládající s odpadem, v prvé řadě pro malé a střední podni‑ katele. V navrhované právní úpravě nalézáme několik důležitých změn. Zrušení povinnosti vyloučení nebezpečných vlastností (§ 2, odst. 5) Ekoauditová novela zákona o odpa‑ dech (zákon č. 169/2013 Sb.) odstranila nutnost provádět vyloučení nebezpeč‑ ných vlastností odpadů a umožnila provozovateli zařízení zařadit auto‑ vrak, ze kterého byly demontovány všechny nebezpečné části a odčerpány všechny provozní náplně, do kategorie ostatní odpad bez provedení hodno‑ cení nebezpečných vlastností odpadů. Podle důvodové zprávy jsou náklady na jeden odborný posudek přibližně 35 tis. Kč, takže při počtu 508 provo‑ zovatelů mohou náklady dosáhnout až 17,8 mil. Kč. Zrušení povinnosti mít osvědčení se nijak nemění způsoby při nakládání s autovraky u provozovatelů, kteří musí dodržovat další pravidla, která dokládají v souvislosti se žádostí o souhlas u krajského úřadu a s vyhláš‑ kou č. 352/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s autovraky. n

Přejímka odpadů do zařízení a předávání informací o vlastnostech přejímaných odpadů (příloha č. 2 k vyhlášce č. 383/2001 Sb.) Základní popis odpadu je vytvářen pro všechny druhy odpadů předávaných do všech druhů zařízení k nakládání s odpady. V řadě případů je základní popis odpadů vyplňován pouze for‑ málně a nemá pro přijetí do zařízení a další nakládání s ním žádný význam. Podrobnosti základního popisu odpadu jsou v současné době upraveny v příloze č. 2 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrob‑ nostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů. Pro odpad smě‑ řující do zařízení na využívání odpa‑ dů na povrchu terénu a k odstranění n

str. 16

OD11_09_16.indd 16

Bude možné zařadit autovrak do kategorie ostatní odpad bez hodnocení nebezpečných vlastností odpadů.

na skládce je povinnost vypracovat základní popis odpadu vymezena v § 2, § 3, § 4, § 12 a příloze č. 1 vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu, ve znění pozdějších předpisů. Náklady na zpracování základní‑ ho popisu odpadu se pohybují mezi 500–1000 Kč. Celkový počet ročně zpracovaných popisů odpadů není mož‑ né stanovit. „Pokud budeme vycházet z celkového množství odpadů,“ říká se v důvodové zprávě, „tak tato povinnost odpadne zhruba pro 66,5 % objemu odpadu (povinnost zůstává pro asi 20 % odpadu, který je ročně využit na povr‑ chu terénu a přibližně 13,5 % odpadu, který je skládkován). Realizací dojde k odstranění nadbytečné administrativ‑ ní zátěže. S ohledem na odlišnou právní úpravu, specifické nastavení povinností a požadavky vyplývající z evropských předpisů bude zachována povinnost vypracovávat základní popis odpadu podle vyhlášky č. 294/2005 Sb., o pod‑ mínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu.“

NoVelA VyhlášeK do mezirezortního připomínkového řízení byl předán návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů a vyhláška č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), ve znění pozdějších předpisů.

další Ustanovení

Vzhledem ke skutečnosti, že Seznam nebezpečných odpadů je evropskými předpisy již zrušen, je nezbytné jej vypustit také z vyhlášky č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, a upravit ustanovení, která na něj odka‑ zují. V zákoně byla zrušena příloha č. 5, která obsahuje Seznam složek, které činí odpad nebezpečným. Důvodem je skutečnost, že rámcovou směrnicí byla zrušena směrnice 91/689/ES o nebez‑ pečných odpadech, která v příloze II stanovovala Složky odpadů, které způsobují nebezpečnost. V tomto směru je také nezbytné upravit text vyhlášky. V případě zrcadlových položek je zařa‑ zení upřesněno také s ohledem na obsah nebezpečných látek dle přímo použitel‑ ného předpis EU. Návrh novely rovněž upravuje časový interval pro vedení průběžné evidence při nepřetržitém vzniku od‑ padů a při periodickém svozu komu‑ nálního odpadu. Tímto opatřením se snižuje nadbytečná administrativa. V § 21 odst. 2 současné právní úpravy se poslední věta nahrazuje textem: „V případech, kdy se jedná o nepřetržitý vznik odpadů, a při periodickém svozu komunálního odpadu se vede průběž‑ ná evidence v minimálně měsíčních intervalech.“ Podle důvodové zprávy není vedení průběžné evidence v těchto případech nezbytné z hlediska ochrany životního prostředí ani kontroly plnění zákonných povinností. Ekoauditová novela zákona zrušila povinnost původce odpadů zpracovávat plán odpadového hospodářství, zacho‑ vána však zůstala pro obce. Vyhláška se proto upravuje tak, aby se vztahovala pouze na obce. n –kce– odpady 11 | 2013

4.11.13 9:26

Financování komunálních projektů

Téma

FOTO: archiv agenTury czechinvesT

SPOLEČNÁ PŘÍLOHA ČASOPISŮ MODERNÍ OBEC A ODPADY č. 11/2013

Výrobní a skladový areál v Třemošné čeká na nové plné využití.

Program mUFIS 2 funguje dál a dává obcím mnoho možností Také díky aktivitě zástupců Svazu měst a obcí působících v orgánech Municipální finanční společnosti a.s. mohlo být využito jejich námětů a připomínek pro větší flexibilitu Společného úvěrového fondu a programu MUFIS 2 ve prospěch municipální sféry.

J

eště 14 měsíců by měl trvat Program MUFIS 2, v jehož rámci Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s. (ČMZRB) poskytuje obcím zvýhodněné úvěry k financování investic nutných pro zachování a rozvoj jejich infrastruktury. Program byl v červnu 2010 rozšířen mj. i na pomoc při budování nebo rekonstrukcích předškolních, kulturních a sportovních zařízení, domů s pečovatelskou službou, na zateplování budov, stejně jako třeba na skládkování i energetické využití tuhého odpadu apod. O možnostech programu jsme hovořili s předsedou představenstva a generálním ředitelem ČMZRB Ing. Ladislavem Mackou. Jaká je dosavadní bilance programu MUFIS 2, pokud jde o množství a strukturu podpořených projektů, průměrnou výši úvěru či průměrnou úrokovou sazbu? Dosud v rámci programu MUFIS 2 bylo poskytnuto 9 úvěrů za 45,6 mil. Kč. Prů-

■

11 | 2013

OD11_17_24.indd 17

měrná výše úvěru tak činila 5 mil. Kč. Tyto úvěry sloužily k financování výstavby vodovodů, kanalizace a ČOV, rekonstrukci komunikací, zateplení MŠ, přístavbu ZŠ a výstavbu sportovního areálu. Úrokové sazby se v letech 2010–2011 pohybovaly nad 4 % p. a., v roce 2012 se snížily zhruba na 2,5 % p. a. a teď jsou pod 2 % p. a. Konkrétní úroková sazba závisí na podmínkách trhu a do jisté míry i na bonitě klienta, takže se u jednotlivých klientů liší. ■ Platí stále, že program MUFIS 2 na rozdíl od programu OBEC 2, podporuje projekty menšího rozsahu a s kratší dobou splatnosti poskytnutého úvěru? ČMZRB v současné době nabízí čtyři programy municipálních úvěrů: OBEC 2, MUFIS 2, Regionální rozvojový fond a Jihočeské úvěry. Municipální úvěry jsou určeny na financování infrastruktury obcí a liší se především v maximální možné

výši úvěru, délce splatnosti a původu finančních zdrojů. V tomto smyslu lze úvěry z programu MUFIS 2 stručně definovat jako municipální investiční úvěry do 40 mil. Kč se splatností do 10 let. Z programu MUFIS 2 mohou být poskytovány obcím úvěry v hodnotě několika set tisíc korun až po 40 mil. Kč. Výše poskytnutého úvěru závisí nejen na potřebách konkrétní obce, ale také na jejích možnostech poskytnutý úvěr v budoucnosti splácet. Stále se setkáváme s tím, že některé obce nedokážou odhadnout své možnosti a požadují úvěr vyšší, než by byly v budoucnu schopny splatit, aniž by ohrozily samy sebe. V takových případech se snažíme ve spolupráci s obcí upravit projektový záměr a poskytnout úvěr nižší. Bohužel, je zde však i řada obcí, které musíme odmítnout, neboť jejich úvěrová kapacita je vyčerpána a další úvěr by již nebyly schopny splácet. Pokud jde o délku splatnosti úvěrů z programu MUFIS, je maximální doba splatnosti 10 let od data uzavření úvěrové smlouvy. Splatit lze kdykoliv během tohoto období. Jestliže se obec rozhodne splatit úvěr dříve, než bylo dohodnuto v původní smlouvě, může tak učinit, a to bez jakékoliv sankce nebo poplatku. Jestliže naopak obec požaduje již při sjednávání úvěru splatnost delší než 10 let, jsme schopni jí nabídnout úvěr z programu OBEC 2.

›

17 4.11.13 9:31

Téma

Financování komunálních projektů

› ■ Co mají společného původní program

■ Znamená vyšší obrátkovost poskytování a splácení úvěrů v programu MUFIS 2, že lze tento program považovat za určitou formu revolvingového financování? Ano, jak jsem již uvedl, splácené prostředky se vrací zpět a mohou být znovu využity v rámci Společného úvěrového fondu, tedy v rámci programu MUFIS 2. Společný úvěrový fond je tedy jistou formou revolvingového fondu. ■ V programu MUFIS 2 obcím poskytujete možnost vybrat si mezi pevnou a pohyblivou úrokovou sazbou, přičemž její výši stanovujete individuálně podle podmínek na finančním trhu. Který typ sazby obce upřednostňují a nemluví ekonomická situace spíše ve prospěch pevných sazeb? Dnešní velmi nízké úrokové sazby by opravdu měly obce vést spíše k tomu, aby se zajímaly o pevné úrokové sazby. Nicméně realita je trochu jiná a z našich poznatků vyplývá, že až třetina obcí poptává úvěry s pohyblivou úrokovou sazbou, a to i tehdy jde-li o úvěry se splatností 10 a více let. Vystavují se tak riziku růstu pohyblivé úrokové sazby, která je dnes až extrémně nízká, což však za rok či dva vůbec nemusí platit. Když obce upozorňujeme na výhodnost dnešní nízké pevné úrokové sazby, dostáváme zpravidla odpověď, že »zastupitelstvo již rozhodlo«. Mluvíme-li o tom s ekono-

18 OD11_17_24.indd 18

finanční společnosti a. s. a připomínky zástupců Svazu měst a obcí ČR jsou pečlivě zaznamenávány a ČMZRB se je snaží vždy využít v praxi. Nejvyšší kontrolní úřad letos v lednu po kontrolní akci, v níž se soustředil na činnost Municipální finanční společnosti v letech 2003–2011, vyjádřil názor, že její další dlouhodobou existenci považuje za neopodstatněnou. I SMO ČR loni na valné hromadě MUFIS upozornil, že je třeba řešit otázku možného postupného útlumu této společnosti. Potrvá program MUFIS 2 opravdu až do konce roku 2014 a nechystáte za něj případně už náhradu? Odpověď musím rozdělit na několik částí, především pokud jde o program MUFIS 2. Jeho realizace nebyla NKÚ nijak zpochybněna a prozatím není žádný důvod jej ukončit dříve. Nicméně Dohoda o Společném úvěrovém fondu, uzavřená mezi ČMZRB a Municipální finanční společností a. s. umožňuje jeho předčasné ukončení s tím, že by v rámci vypořádání této Dohody byly úvěry převzaty přímo ČMZRB tak, aby zájmy klientů nebyly ohroženy. Pokud jde o vlastní existenci Municipální finanční společnosti a. s., vláda ČR názor NKÚ nesdílí. Vláda projednala Kontrolní závěr NKÚ dne 21. srpna 2013 a přijala usnesení č. 651, z něhož vyplývá, že se zvažují další možnosti, jak v budoucnu Municipální finanční společnosti a. s. využít. Danou problematikou se nyní zabývají příslušné útvary Ministerstva financí s tím, že o dalším možném vývoji v této záležitosti má být vláda ČR informována do 31. 12. 2013. ■

FOTO: archiv

MUFIS a program MUFIS 2? Společného mají hodně, ale v mnohém se také dost liší. Zatímco úvěry v rámci programu MUFIS byly poskytovány ze zdrojů získaných Municipální finanční společností a. s. úvěrem v rámci Housing Guaranty Program zajišťovaného vládou USA, resp. její rozvojovou agenturou USAID, pak úvěry z programu MUFIS 2 jsou poskytovány ze Společného úvěrového fondu, který byl vytvořen společně ČMZRB a Municipální finanční společností a. s. Prostředky vkládané Municipální finanční společností a. s. jsou její vlastní. Cílem vytvoření Společného úvěrového fondu a programu MUFIS 2 bylo navázat na předchozí úspěšnou činnost Municipální finanční společnosti a. s. a využívat její volné finanční prostředky na další poskytování municipálních úvěrů. Samozřejmě situace je dnes naprosto odlišná od devadesátých let minulého století, kdy pro banky bylo obtížné poskytovat dlouhodobé úvěry obcím. Je jistou zásluhou programu MUFIS, že se nezájem poskytovat úvěry municipalitám prolomil a dnes je nabídka municipálních úvěrů běžnou součástí portfolia řady bank. Program MUFIS 2 je tak v současnosti jednou z mnoha možností – nikoliv však jedinou, jak si obce mohou opatřit požadovaný úvěr. Pokud jde o výši prostředků v programu MUFIS 2, je jich prozatím dostatek. Bude-li to potřebné, lze poskytnout až několik set milionů korun nových úvěrů. Většina dosud poskytnutých úvěrů byla načerpána a u některých již probíhá fáze splácení, takže se splácené prostředky postupně vracejí zpět do Společného úvěrového fondu.

Ladislav Macka: Dnešní velmi nízké úrokové sazby by měly obce vést spíše k tomu, aby se zajímaly o pevné úrokové sazby.

mem obce, zpravidla si povzdechne s tím, že se mu zastupitelstvo nepodařilo přesvědčit o zadání pevné úrokové sazby. Je to určitý optický klam, který zastupitelstvo často nevezme v úvahu: Pohyblivé úrokové sazby jsou v konkrétní den vždy trochu nižší než pevné úrokové sazby. Nabídková cena úvěru pak vychází s pohyblivou sazbou zpravidla lépe než s pevnou sazbou – a to může vést k ošidným rozhodnutím zastupitelstva. Volba pohyblivé sazby je rozhodně lepší v době, kdy jsou úrokové sazby vysoko a příjemci úvěrů mohou předpokládat její pokles. V tomto směru, bohužel, zaznamenáváme u obcí málo zkušeností a znalostí. V Municipální finanční společnosti drží ČMZRB podíl 49 %. Dalších 49 % patří Ministerstvo financí, které je zároveň 100% akcionářem ČMZRB. Zbývající 2 % v MUFIS jsou Svazu měst a obcí (SMO) ČR. Má i tento minoritní akcionář šanci mluvit do cílů a zaměření MUFIS 2 tak, aby byly »šity na míru« municipalitám? Znalost municipálního prostředí je pro nás velmi důležitá. Zástupci SMO ČR jsou členy představenstva a dozorčí rady Municipální finanční společnosti a. s. Při vytváření Společného úvěrového fondu a programu MUFIS 2 jsme využili jejich připomínky, které se týkaly zejména stanovení výše úvěrů, doby splatnosti i účelu využití. Právě vámi v úvodu zmiňované rozšíření programu MUFIS 2 o možnost financování budování či rekonstrukci předškolních, kulturních i sportovních zařízení, domů s pečovatelskou službou, zateplování, skládkování i energetické využití tuhého odpadu, vzešlo z jejich podnětů. Jiným důležitým námětem bylo to, aby úvěry z programu MUFIS 2 mohly sloužit jako překlenovací pro předfinancování dotací poskytovaných ze státních, evropských nebo jiných fondů, nebo aby bylo možné i financování DPH, je-li obec jejím plátcem. Téma Společného úvěrového fondu a realizace programu MUFIS 2 se pravidelně dostává na jednání orgánů Municipální ■

Už jste připomněl určité podcenění výhod pevné úrokové sazby v nynějším turbulentním období ze strany municipalit. Na co byste v souvislosti s programem MUFIS 2 případně obce a města nebo svazky obcí případně ještě rád upozornil? Děkuji za tuto otázku! Rád bych vyzval všechny obce, města i svazky obcí, aby neváhaly se na ČMZRB obracet se svými žádostmi o úvěr, a to buď přímo, nebo v rámci zadávacích řízení. Jsme připraveni s nimi jejich potřeby konzultovat a hledat cesty, jak naplnit jejich potřeby financování široké škály investičních akcí zahrnujících vodohospodářské stavby, včetně například regulace místních rybníků nebo vodních toků. Mohou to však být rovněž dopravní stavby, jako jsou místní komunikace, včetně jejich osvětlení a dopravní signalizace, podchody, zastávky místní veřejné dopravy, ale rovněž třeba i pořízení dopravních prostředků pro místní veřejnou dopravu. Podpořit lze i školská a předškolní zařízení či kulturní a sportovní zařízení, sociální zařízení typu domů s pečovatelskou službou pro seniory a handicapované občany. Ale mohou to být i rekonstrukce budov, jež jsou sídly či slouží pro činnost místních orgánů veřejné správy. A ovšemže také zařízení na skládkování a likvidaci tuhého odpadu nebo jiné projekty zaměřené na zlepšení podmínek bydlení a životního prostředí. ■ ■

Ivan ryšavý

11 | 2013

4.11.13 9:32

Financování komunálních projektů

Téma

větším teplárenským projektům svědčí vícezdrojové financování Projekty rekonstrukcí a modernizace městských tepelných zdrojů i distribučních soustav bývají náročné a náklady na ně se obvykle pohybují v řádu desítek i stovek milionů korun. Jak tedy co nejvýhodněji řešit jejich financování?

Příklady Pro InSPIracI V Blansku se rozhodli zefektivnit roztříštěné zásobování energií a zmodernizovat dožívající zdroje v městském sportovním areálu. Město nahradilo lokální vytápění objektů soustavou zásobování teplem s využitím kombinované výroby elektřiny a tepla a akumulace. Projekt za 19,3 mil. Kč (bez DPH) uskutečnila soukromá společnost Zásobování teplem Blansko. Optimalizaci provedla na vlastní náklady, přičemž investice se bude splácet po 10 let formou odpisů, jež se započítávají do ceny tepla. Ta je přesto nižší než z původních dožívajících lokálních zdrojů. ■ V letech 2009–2012 Teplárna Strakonice (jejímž většinovým vlastníkem je město) nahradila parní rozvody teplovodními, a to s podporou z OP Podnikání a inovace.

FOTO: archiv Ts České rePubliky

■

V Bohumíně zásadně vyřešili optimalizaci městské soustavy zásobování teplem.

11 | 2013

OD11_17_24.indd 19

V roce 2010 teplárna začala chystat rozsáhlou rekonstrukci dvou uhelných kotlů s využitím prvků fluidní techniky. Nyní u prvního kotle probíhá zkušební provoz, následně bude rekonstruován i druhý kotel. Rekonstrukce obou kotlů by měla stát zhruba 500 mil. Kč. Na investici se však podařilo zajistit dotaci ze SFŽP ve výši 30 % smluvní částky, tedy 143 mil. Kč. Z vlastních zdrojů bude pokryto přibližně 15 % výše investice. Zbylá část je financována standardním komerčním úvěrem s úvěrovým rámcem do 300 mil. Kč. ■ V Horní Plané vytápěla téměř polovinu obce uhelná kotelna, kterou bylo po 30 letech provozu nutné nahradit. Dnes místo ní funguje moderní kotelna na biomasu. »Šlo o projekt za 38 mil. Kč, z nichž 19 milionů je kryto úvěrem, zatímco druhou polovinu nákladů pokryly dotace z EU a SFŽP v rámci OP Životní prostředí. Jinak bychom se do rekonstrukce kotelny pustit nemohli,« přiznal v roce 2011 při zahájení provozu starosta Jiří Hůlka. Teplo z biomasy zásobuje na 400 domácností a téměř kompletní občanskou vybavenost. Obec přijatý úvěr již letos úspěšně splatila. ■ S dožívajícími plynovými kotelnami radnice v Bohumíně potřebovala zajistit co nejvýhodnější dodávky tepla pro vytápění a ohřev vody. Vyhlášené výběrové řízení vyhrála společnost ČEZ, a. s. Podle koncesní smlouvy bude ČEZ Teplárenská, a. s. po dobu nejméně 20 let zajišťovat dodávky tepla pro město, přičemž už zafinancovala veškeré investice potřebné k rekonstrukci a vybudování nové soustavy zásobování teplem ve městě. Náklady ve výši přes 0,5 mld. Kč tak městský rozpočet vůbec nezatížily. Kromě školních, kulturních a dalších městských zařízení se ekologicky vytápí víc než pět tisíc domácností a celá řada výrobních i nevýrobních komerčních objektů, jimž navíc klesla cena tepla o zhruba 20 %. ■ Městská společnost Žatecká teplárenská v polovině roku 2009 zahájila rozsáhlý projekt rekonstrukce zdroje za 308 mil. Kč. Nadzemní horkovod byl uložen do země a vznikla nová kotelna spalující biomasu. Zároveň s teplem se ve zdroji vyrábí i elektřina distribuovaná do sítě. Zisk z jejího prodeje, spolu s výnosem z prodeje tepla a z prodeje emisních povolenek slouží ke splácení nákladů na tuto investici. Ta byla financována převážně komerčním úvěrem (250 mil. Kč) a vlastními zdroji (58 mil. Kč).

■ OP Životní prostředí (OPŽP) je zaměřen na zlepšování kvality životního prostředí, a tím i na zdraví obyvatelstva. Přispívá ke zlepšování stavu ovzduší, vody i půdy a využívání obnovitelných zdrojů energie. ■ OP Podnikání a inovace (OPPi) je zaměřen na podporu rozvoje podnikatelského prostředí a podporu přenosu výsledků výzkumu a vývoje do podnikatelské praxe.

Vysoká cena tepla ze zemního plynu přiměla společnost Erding, provozující jako nájemce městské tepelné hospodářství v Bechyni, připravit v roce 2009 projekt rekonstrukce centrální plynové kotelny na kotelnu spalující slámu. Vedle ekologického zdroje tepla obec díky levnějšímu teplu nyní při vytápění svých objektů ročně ušetří stovky tisíc korun. Rozpočet města nebyl přitom zatížen ani novou kotelnou, ani rozšířením sítí. Město totiž firmě Erding prodloužilo provozovatelskou smlouvu na svá tepelná zařízení. Investice bude zaplacena v ceně tepla. Celkové náklady 50 mil. Kč pomohla Erdingu snížit dotace 20. mil. Kč od agentury CzechInvest. ■ Nový zhruba dvoukilometrový horkovod v jihočeské metropoli od konce července buduje společnost Teplárna České Budějovice, v níž město vlastní 80 % akcií. Teplárna za stavbu zaplatí bezmála 85 mil. Kč (bez DPH). Z toho 23 mil. Kč pokryjí dotace z OP Životní prostředí a Fondu soudržnosti EU, dalších 40,5 mil. Kč činí úvěr, zbytek je dofinancován vlastními prostředky tep■ lárny.

■

Pavel kaUFmann Teplárenské sdružení České republiky

FOTO: archiv Ts České rePubliky

S

ítě a tepelné zdroje bývají obcemi vlastněny a spravovány buď prostřednictvím vlastních společností, nebo ve spolupráci se strategickým partnerem. Obce své zdroje a sítě rovněž pronajímají či jinak převádějí zajištění vytápění a ohřevu vody na další soukromé společnosti. Zajištění financování komunálních projektů tak obec často deleguje na soukromé společnosti zajišťující výrobu a dodávku tepla. Pro rozpočty měst i hospodaření teplárenských společností přichází v úvahu především vícezdrojové financování oprav, rekonstrukcí, modernizací a rozšiřování zdrojů i sítí. Nezanedbatelnou výhodou při ekonomické analýze tohoto způsobu financování je záruka dodávek tepla.

Strukturální fondy EU a podpora teplárenských projektů

Horní Planá má už úvěr na novou kotelnu na biomasu splacený.

19 4.11.13 9:32

Téma

Financování komunálních projektů

Na konci června uzavřely Komerční banka (KB) a Rozvojová banka Rady Evropy (CEB) úvěrovou smlouvu, která umožní municipálním klientům KB čerpat úvěry za zvýhodněných podmínek. Komerční banka nabízí zvýhodněné úvěry v rámci programu EuroMuni.

P

rostředky z programu EuroMuni jsou určeny na financování projektů měst a obcí. Ze zdrojů CEB lze financovat maximálně 50 % nákladů na projekt, zbývající část financí je připravena poskytnout ze svých zdrojů Komerční banka. Vše bude navíc velmi jednoduché i po administrativní stránce. Klient komunikuje jen s Komerční bankou a nepředkládá žádné zvláštní žádosti do CEB. Celý proces pokryje jedna uvěrová smlouva. Města a obce prostřednictvím programu EuroMuni získají nižší úrokovou sazbu oproti sazbě, kterou by získaly, kdyby se do programu nezapojily. O výši úrokového zvýhodnění bude klient informován individuálně. Poskytnuté zvýhodnění Komerční banka garantuje po celou dobu splácení úvěru.

JednodUché PovInnoSTI SPoJené S čerPáním úvěrU S účastí v programu EuroMuni jsou spojeny i určité povinnosti. Především jde o reportování způsobu využití poskytnutých finančních prostředků. CEB jako evropská podpůrná banka sleduje a vyhodnocuje přínos svých

programů v celé Evropě. Pro potřeby tohoto sledování je nutné vyplnit jednoduchou tabulku o výsledcích projektu – např. kdy byl projekt dokončen, kolik obyvatel má k jeho výsledkům přístup či některé technické ukazatele (např. délka vybudované kanalizace). Do programu EuroMuni lze zahrnout celou řadu rozvojových projektů od výstavby a oprav infrastruktury přes zlepšení životních podmínek v obcích a městech až k projektům ochrany životního prostředí. Detailní podmínky přijatelnosti programu budou samozřejmě k dispozici a regionální KB EU Point specialisté jsou připraveni vhodnost každého individuálního projektu s každým zájemcem konzultovat. Posouzení, zda charakter projektu odpovídá podmínkám programu, poskytuje Komerční banka zdarma. Jaké Je doPorUčené zaměření ProJekTů? 1 Zlepšování životních podmínek v městských či venkovských oblastech: ■ rozvoj průmyslových ploch; ■ silniční infrastruktura a její údržba;

■ ceb je mezinárodní rozvojová banka se sociálním posláním. byla založena v roce 1956 s cílem přinést řešení problémů uprchlíků. rozsah činnosti však postupně rozšířila do dalších aktivit, které přispívají k posílení sociální soudržnosti v evropě. ■ ceb usiluje o udržitelný a spravedlivý růst ve všech svých 40 členských státech. Podílí se na financování sociálních projektů, reaguje na krizové situace, a přispívá ke zlepšení životních podmínek nejvíce znevýhodněných skupin obyvatelstva. ■ z pohledu investovaných prostředků není ceb tak výrazným hráčem mezinárodního financování jako například evropská investiční banka. avšak svým zaměřením na sociální soudržnost má rozhodně své nezastupitelné místo mezi mezinárodními finančními institucemi.

40, prakticky celá evropa (mimo velké británie a rakouska) 1,8 miliardy eur 27 miliard eur aaa / aa+ / aa+ (moody’s / standard & Poor’s / Fitch ratings) 182 zDrOj: ceb

Základní parametry programu EuroMuni Výše úvěru Podíl úvěru k nákladům projektu

OD000758

Žadatel Měna úvěru Splatnost

od 1 mil. kč do 60 mil. kč, vyšší po individuálním posouzení max. 50 % nákladů projektu, zbylé náklady lze dofinancovat zdroji kb, dotací či vlastními zdroji klienta obec, město, příspěvkové organizace těchto municipalit či obchodní společnosti většinově vlastněné municipalitou kč či jiná měna, dle požadavků klienta individuálně zDrOj: kOmerČní banka, a. s.

20 OD11_17_24.indd 20

Z programu EuroMuni bude možné čerpat úvěry s nižší úrokovou sazbou i na odstraňování následků přírodních katastrof.

technická infrastruktura (vodovody, elektrické sítě, vedení plynu, kanalizace, zacházení s odpady); ■ místní dopravní sítě ve venkovských oblastech; ■ základní vzdělávací a zdravotnická zařízení; ■ společenská, kulturní a sportovní centra jako hřiště, zelené plochy, výstavní plochy, divadla a knihovny; ■ zavlažovací sítě ve venkovských oblastech. ■

2 Odstraňování následků

přírodních katastrof: rekonstrukce a oprava zničeného nebo poničeného majetku; ■ projekty prevence před přírodními nebo ekologickými katastrofami, především před záplavami, požárem, tornádem či zemětřesením. ■

O Rozvojové bance Rady Evropy (CEB)

Počet členských států Ročně rozděleno prostředků Celková výše aktiv Rating Počet zaměstnanců

ilusTraČní FOTO: hn/zuzana šmajlerOvá

euromuni – zvýhodněné municipální úvěry ze zdrojů ceB

3 Ochrana životního prostředí:

snižovaní odpadů a projekty zacházení s pevnými a tekutými odpady; ■ čištění a ochrana povrchových a podzemních vod; ■ dekontaminace půdy; ■ ochrana proti hluku; ■ výroba energie z obnovitelných zdrojů (ne na průmyslovém základě); ■ opatření na úsporu energií (mimo výrobu a distribuci energií); ■ snížení znečištění ovzduší; ■ ochrana a rozvoj biodiverzity; ■ podpora ekologického způsobu dopravy a dopravních sítí. ■

Snahou CEB i Komerční banky je, aby výhody plynoucí z nižší úrokové sazby mohlo využívat co nejvíce českých, moravských a slezských měst a obcí. Bankovní poradci KB i regionální KB EU Point specialisté vás /st/ rádi celým procesem provedou. 11 | 2013

4.11.13 9:32

KOB

MO001391

OD11_17_24.indd 21 KOB631872-Inovace-210x297-Tech-Magazin_v2.indd 1

4.11.13 16:25 9:32 18.10.13

Téma

Financování komunálních projektů

získejte dotace na využití komunálního odpadu Jedna z posledních výzev Operačního programu Životní prostředí se zaměřuje na podporu recyklace a zpracování komunálního odpadu. Podpora je určena jak pro obce, města a kraje, tak pro podnikatelské subjekty. Nejzazší termín pro podání žádosti o podporu je zatím 18. prosinec 2013.

S

tátní fond životního prostředí (SFŽP) vyhlásil další výzvu pro oblast podpory 4.1, která je zaměřená na zkvalitnění nakládání s odpady. Hlavním cílem výzvy je zlepšit zejména nakládání s komunálním odpadem a »odpadem podobným komunálnímu odpadu«, tedy odpadem, který vzniká při nevýrobní činnosti právnických nebo fyzických osob na území dané obce. Pod tento termín můžeme tedy zahrnout papír a lepenku, plasty, sklo, nápojové kartony, textil, kovy a objemný odpad podle příslušných katalogových čísel. Důraz na likvidaci komunálního odpadu je zakotven přímo v podmínkách výzvy, v mnoha podporovaných opatřeních budou podané projekty akceptovány pouze za podmínky, že nejméně 50 procent jejich kapacity budou tvořit právě tyto typy odpadů. PodPořIT lze šIroké SPekTrUm různě zaměřených ProJekTů V rámci uvedené výzvy je možné žádat na široké spektrum opatření, počínaje systémy pro separaci a svoz odpadů, přes sběrné dvory až po různé typy zařízení pro zpracování a využití odpadů (úprava odpadů k dalšímu materiálovému či energetickému využití, dotřiďovací linky, bioplynové a biofermentační stanice nebo kompostárny). Podpora bude poskytována také na technologické vybavení nebo modernizaci stávajících zařízení, musí však dojít k navýšení zpracovatelské kapacity.

Podporované projekty ■

■

O finanční podporu mohou žádat jak subjekty z veřejného, tak soukromého sektoru, typicky tedy obce, města, městské části, kraje, jejich příspěvkové organizace, dále občanská sdružení a neziskové organizace. Ty mohou získat podporu ve výši až 85 procent z celkových způsobilých nákladů na projekt. Obchodní společnosti či fyzické osoby mohou získat dotaci ve výši až 65 procent. Minimální výše investice je pro oba typy subjektů stejná, a to 500 tisíc Kč. co vše Se PočíTá mezI zPůSoBIlé náklady Mezi způsobilé náklady lze zahrnout výdaje na projektovou přípravu, na stavební práce bezprostředně související s předmětem podpory, nákupy hmotného a nehmotného majetku souvisejícího s předmětem podpory, ale i nákup pozemku či staveb (zde ovšem s omezením, že nákupní částka představuje maximálně 10 procent celkových výdajů projektu). Bude-li projekt zaměřen na oddělený sběr odpadu, do způsobilých nákladů lze zahrnout i výdaje za tvorbu a tisk letáků sloužících k osvětě občanů v souvislosti s daným projektem. čaSU mnoho nezBývá, SPolUPráce S exPerTy Se vyPlaTí Příjem prvních žádostí o poskytnutí podpory z této výzvy OP Životní prostředí byl zahájen 25. září 2013 a nejzazší termín pro podání žádosti je 18. prosinec 2013.

■ ■

Systémy pro separaci a svoz: – biologicky rozložitelných odpadů, především na komunální odpad; – plastů, papíru, skla, kovů, textilu a nápojových kartonů (kO). Výstavba/vybavení/modernizace: – překládací stanice; – zařízení na úpravu plastů, papíru, skla, textilu, nápojových kartonů, biologicky rozložitelných odpadů, nebezpečných odpadů a objemných odpadů; – dotřiďovací linky; – bioplynové a biofermentační stanice (min. 50 % procent vsázky musí tvořit tzv. brkO); – kompostárny, kde podíl zpracovávaných brkO tvoří min. 50 % vstupu do zařízení; – sběrné dvory. Rekultivace starých skládek Odstranění nepovolených skládek ve zvláště chráněných územích zDrOj: sFŽP

Nebude-li finanční alokace vyčerpána žádostmi podanými do letošního 18. 12., bude výzva prodloužena do 15. ledna 2014. Příprava žádosti je poměrně náročný proces, vyplatí se tedy postupovat efektivně, s přípravami začít včas. Nemá-li žadatel dostatek času či zkušeností, vyplatí se svěřit daný projekt do rukou specializovaných odborníků. Specializovaná společnost dokáže díky svým zkušenostem několikanásobně zkrátit dobu přípravy projektu a současně výrazně ■ eliminuje riziko chyb. JakUB němec projektový manažer enovation, s. r. o.

Realizace projektů s finanční podporou z OPŽP 1 Příprava žádosti o dotaci kromě vyplnění samotné žádosti také třeba doložit kvalitně zpracované přílohy žádosti. v případě projektů z prioritní osy 4 jde o analýzu potenciálu produkce odpadů v cílové oblasti, která definuje ekologické přínosy projektu. Důležité je projednat zařazení projektu do Plánu odpadového hospodářství kraje. kladné stanovisko krajského úřadu je nezbytnou podmínkou pro úspěšné podání žádosti. je nutné zpracovat realistický harmonogram realizace projektu, s ohledem na konec programovacího období je nutné projekt ukončit do konce roku 2015.

její administraci. hodnotí soulad projektové žádosti s podmínkami vypsané výzvy a úplnost z formálního hlediska. nevyhovující žádosti nejsou fondem akceptovány. Po formální akceptaci projekty hodnotí odpovědní pracovníci fondu na základě zveřejněných kritérií a doporučí je ke schválení nebo k neschválení. může se zdát, že v této fázi již není možné přijetí projektu nijak ovlivnit. nastavení pracovní komunikace s fondem a schopnost rychle reagovat na případné dotazy hodnotitele však dokáže předejít zbytečným nedorozuměním.

2 Hodnocení projektu

3 Schválení žádosti a výběr zhotovitele schválení žádosti je vlastně jen určitý příslib k financování projektu, pokud budou naplněny určené podmínky. Tou nejdůležitější je výběr zhotovitele

příslušným státním orgánem Po podání žádosti na příslušné krajské pracoviště státního fondu životního prostředí zahajuje fond

projektu podle podmínek fondu. Podmínky jsou určeny v závazných pokynech pro žadatele, přesto často dochází k četným pochybením. Při výběrových řízeních žadatelé nejčastěji chybně stanoví váhu hodnoticích kritérií. jednoznačně lze doporučit stanovení váhy nabídkové ceny na min. 80 %. Často také bývají nadhodnoceny kvalifikační požadavky, především reference. i drobné formální pochybení v této fázi projektu může mít za následek sankce ve výši nezanedbatelného procenta dotace. Po výběru zhotovitele a uzavření smlouvy o dílo je nutné do 10 dnů předložit veškeré požadované dokumenty na státní fond životního prostředí. Po kontrole je žadateli vydáno rozhodnutí o poskytnutí dotace, které garantuje proplacení finančních prostředků realizaci projektu. zDrOj: sFŽP

22 OD11_17_24.indd 22

11 | 2013

4.11.13 9:32

Financování komunálních projektů

Téma

Jak financovat pořízení komunální techniky? možností se otevírá více

FOTO: archiv i-Tec

Piaggio Porter může sloužit i k zimní údržbě místních komunikací obcí a měst.

Bonetti FX100/35E5 se dodává také ve verzi pro svoz odpadu.

Máte-li zájem pořídit techniku na údržbu komunikací měst a obcí, ať už přímým nákupem nebo některým ze zdrojů financování, podívejte se na stránky společnosti I-TEC Czech spol. s r. o., která na trh dodává vozidla značky Bonetti, Piaggio, Victoria Giotti a nástavby na svoz odpadu Novarini. /st/ Více na www.itec‑czech.cz.

MO001480

Komunální nosič Bonetti FX100/35E5 slouží i ve variantě s nástavbou kropicí lišta a cisterna.

Okamžitým převodem předmětu do vlastnictví klienta jsou splněny podmínky pro možnost čerpání dotací ze státního rozpočtu nebo z Evropských strukturálních fondů. Úvěr je z tohoto důvodu často užíván například pro financování komunální techniky měst a obcí nebo na nákup zemědělské či lesnické techniky. Tento způsob financování také umožňuje jednorázový odpočet DPH z plné pořizovací ceny již v okamžiku pořízení předmětu, čímž dochází k uvolnění prostředků pro další investice nebo se nabízí možnost využít vratky DPH k mimořádné splátce úvěru. Další možností financování je leasing. Ještě stále převládá názor, že leasing je jediný výhodný způsob pořízení vozidla na splátkový systém. Leasing na automobil má oproti úvěru na vozidlo jednu velkou nevýhodu. Financované auto totiž nevlastníte, a to až do chvíle, kdy zaplatíte poslední splátku leasingu. Po celou dobu splácení leasingu vůz vlastní leasingová společnost. Dlouhodobý pronájem je také jedním ze způsobů pořízení vozidla. Nájemce je v tomto případě pouze provozovatelem, nikoliv vlastníkem vozu. Ve většině případů nenese náklady. Nesmíme ovšem opomenout ani stále aktuální možnosti pořízení vozidel – techniky, v oblasti komunální sféry v rámci dotace z fondů Evropské unie. A to zejména pro oblast zkvalitnění s nakládáním se separovaným druhem odpadu, výstavbou či doplněním vybavenosti sběrných dvorů, kompostáren a podobně.

FOTO: archiv i-Tec

k

takovým dodavatelům komunální techniky a nástaveb patří i společnost I-Tec Czech, spol. s r. o., která na českém trhu působí již 18 let. V rámci dodavatelských vztahů zaměřených na obce, města a instituce veřejného sektoru nabízí komplexní servis týkající se financování komunálních projektů formou úvěrového financování, finančního leasingu, operativního leasingu, případně využití dotací. Jako jednu z možností nabízí financování prostřednictvím úvěru. Jeho hlavní výhodou je fakt, že dochází k okamžitému převodu předmětu do vlastnictví klienta a úvěr je možné doplatit bez nutnosti dodržení zákonem stanovené délky trvání jako u finančního leasingu.

FOTO: archiv i-Tec

Spolehliví a osvědčení dodavatelé moderní komunální techniky pro města a obce i jejich společnosti typu Technických či Komunálních služeb dovedou svým klientům navrhnout komplexní finanční řešení reflektující jejich specifické potřeby splácení nově pořízené techniky.

OD11_17_24.indd 23

4.11.13 9:32

Téma

Financování komunálních projektů

co přinášejí dotace odpadovému hospodářství? nikdo neví Na přelomu let 2010 a 2011 prověřoval Nejvyšší kontrolní úřad poskytování, čerpání a použití peněžních prostředků určených pro oblast nakládání s odpady. Zdá se, že ani po téměř třech letech dotčené úřady se zjištěnými problémy nic neudělaly.

k

ontrola nakládání s finančními prostředky se týkala Státního fondu životního prostředí (SFŽP) a jeho řídicího orgánu, Ministerstva životního prostředí (MŽP). Závěry své kontroly zveřejnil NKÚ ve svém věstníku č. 10/14 v roce 2011. Pro zlepšení stavu odpadového hospodářství bylo v Operačním programu životní prostředí (konkrétně v ose 4.1) alokováno víc než 15 miliard korun. Do zhruba konce roku 2010, kdy se konala kontrola, bylo podpořeno 380 projektů a vyplaceno přibližně 2,3 mld. korun. Hodnocení žádostí, včetně zadávání veřejných zakázek, z hlediska technického, ekologického a ekonomického zajišťoval Fond. Postupoval přitom na základě Implementačního dokumentu OPŽP a dalších pravidel, schválených MŽP. Od začátku realizace programu však platilo postupně sedmnáct verzí závazných pokynů a čtyři verze směrnice MŽP, měnily se dokonce i v průběhu jedné výzvy. »Pravidla pro příjemce podpory tím byla nepřehledná a nejasná,« píše se k tomu v dokumentu NKÚ. hodnocení PřínoSů PodPory Ještě horší jsou závěry kontroly, týkající se hodnocení dopadů podpory z oblasti podpory 4.1 na nakládání s odpady v ČR. Podle NKÚ nebylo MŽP schopno tento dopad zhodnotit a nemá zpracován ani žádný systematický monitoring. »Pro hodnocení přínosů podpory stanovilo MŽP ukazatele, jako je kapacita a počet

pořízených zařízení. MŽP ani SFŽP však skutečné využití kapacit vybudovaných zařízení nesledovaly,« konstatuje zpráva NKÚ. Situace se však netýká jen oblasti nakládání s odpady. Podle zjištění Hospodářských novin v konci října tohoto roku nejsou na MŽP už téměř tři roky schopni vybrat kontrolora přidělování evropských peněz do vodohospodářství. »Zakázka byla na počátku roku vyhlášena a nyní jsme ji v září zrušili. Teď se řeší, zda bude vrácena do procesu na začátek, či zda bude vyhlášena nová,« říká první náměstkyně resortu Radka Bučilová. Do vodohospodářství přitom šlo v programovém období 2007 až 2013 okolo 40 miliard korun. Regulace celého odvětví je podle Evropské komise příliš rozdrobená. Podle Bučilové kontroluje evropská pravidla při udělování dotací samotný Státní fond životního prostředí. V oblasti odpadů by měl Fond například provádět kontroly po ukončení závěrečného vyhodnocení nebo kontrolovat, zda příjemce podpory po dobu pěti let od ukončení projektu plní stanovené podmínky. »K 23. listopadu 2010 SFŽP nevystavil žádný protokol o závěrečném vyhodnocení akce, neukončil tak u žádného projektu závěrečné vyhodnocení a v důsledku toho neprovedl ani žádnou následnou kontrolu. Přitom do konce července 2009 byla ukončena realizace 107 projektů,« uvádí dokument NKÚ. »Nastavený systém závěrečného vyhodnocování akcí a následných

kontrol vedl k tomu, že MŽP ani SFŽP zatím nemají od ukončení realizace žádné informace o provozu a využití vybudovaných zařízení; ve dvou konkrétních případech trvá tento stav již 2,5 roku.« Je To závazné? Otázkou je, do jaké míry jsou nálezy NKÚ pro úřady závazné. Musí si z nich »vzít poučení« a napravit zjištěné nedostatky? Podle tiskové mluvčí Olgy Málkové je NKÚ nalézacím orgánem: »Kontrolní protokoly jsou předávány přímo kontrolovaným osobám, pro které jsou zpětnou vazbou,« říká. Kontrolní závěry zasílá NKÚ vládě, parlamentu a zveřejňuje je. Vláda k nim přijímá usnesení, ve kterých mimo jiné ukládá příslušným resortům nápravná opatření. Stejně tak kontrolní závěry projednává parlament, zejména Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny, který konstatuje zjištěné nedostatky a žádá vládu, dané ministerstvo či samotného ministra o nápravu, případně o předložení dalších materiálů. »NKÚ nemá možnost nutit například příslušného ministra k tomu, aby jeho resort plnil nápravná opatření, nebo uložit sankce. Odpovědnost za jejich plnění je na něm, popřípadě na kabinetu či premiérovi,« vysvětluje Málková. »Pokud NKÚ zjistí skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, podává trestní oznámení. Samotné vyšetřování je pak věcí orgánů činných v trestním řízení. V případě zjištění porušení rozpočtové kázně, informuje NKÚ příslušný finanční úřad. Je opět na tomto úřadu přijmout příslušná opatření.« Je zřejmé, že v souvislosti se zprávou NKÚ mělo ministerstvo již před několika lety přijmout opatření, která by zjištěné nedostatky odstranila. Ministerstvu i Fondu proto byly zaslány následující otázky: ■ Změnil se od zveřejnění zprávy nějak systém kontroly akcí? ■ Jaké jsou závěry z kontrol? ■ Byl v uplynulých letech vyhodnocen přínos ke zlepšení stavu OH u nás? ■ Jak předpokládáte, že budou tyto oblasti kontrolovány v následujícím dotačním období?

Na odpovědi i přes urgence stále čekáme. V oblasti vodohospodářství může mít podle Hospodářských novin nezabezpečená kontrola vydávání peněz velmi tvrdé důsledky. Evropská komise může v důsledku dlouhodobého porušování pravidel požadovat navrácení části (od 1 až do 100 %) přidělených finančních prostředků. Jak to asi bude ■ vypadat v odpadovém hospodářství? JarmIla šťaSTná Mezi nejčastěji dotovanými zařízeními jsou třídicí linky.

24 OD11_17_24.indd 24

Zdroj: Zpráva NKÚ 10/14, 2011, dostupná na www.nku.cz, HN 23. 10. 2013

11 | 2013

4.11.13 9:32

NAKLÁDÁNÍ S ODPADY

Většina průmyslových odpadů vzniká při činnosti několika málo producentů. Mezi největší patří elektrárny.

Dvě procenta podniků vyprodukují tři čtvrtiny odpadů Statistický úřad zveřejnil výsledky svého statistického šetření v oblasti nakládání s odpady. Jejich produkce od loňského roku poklesla, ovšem vcelku nepatrně – o pouhých 0,6 %. V roce 2012 dosáhla celková produkce odpadů v ČR 23,4 milionů tun, zatímco v roce 2011 činila 23,6 milionů tun, jedná se o pokles o 0,6 %. Nebezpečný odpad se v roce 2012 na produkci podílel 6,4 % (1488 tisíc tun). Z toho téměř veškerý NO (1475 tisíc tun) vyprodukovaly průmyslové podniky. Jako v jiných letech se vyprodukovalo nejvíce stavebních a demoličních odpadů (skupina 17) – celkem 11,9 milionu tun, což je 60 % z celkového množství. ODPADY.IHNED.CZ

OD11_25_27.indd 25

Nárůst množství odpadů zaznamenala oblast zabývající se shromažďováním a úpravou odpadů, sanacemi a odpadními vodami, zejména podniky provádějící sanační práce. „Určitý vliv na toto zvýšení mají státní garance na odstranění starých ekologických zátěží, či čerpané finanční prostředky z operačního programu Životní prostředí,“ komentuje se v materiálu ČSÚ. „Statistické šetření opět potvrdilo, že naprostá většina podnikových odpadů (74 %) vzniká při činnosti přibližně

KOMUNÁLNÍ ODPAD V ROCE 2012 8% 68 %

10 %

14 %

Běžný svoz (popelnice, pytle kontejnery)

Tříděný sběr (sklo, papír, plasty)

Objemný odpad (koberce, nábytek)

Jiné odpady

Pozn.: Vyprodukováno bylo 3,2 milionu tun komunálního odpadu, 308 kg na jednoho obyvatele

>

STR. 25

4.11.13 10:25

NAKLÁDÁNÍ S ODPADY 300 původců odpadů. Jedná se o podniky s objemem produkce odpadů nad 10 000 tun za rok. Ačkoli tyto podniky svou produkcí pokryly tři čtvrtiny celkového objemu podnikových odpadů, z celkového počtu subjektů produkujících tento odpad představovaly pouze 2,2 %.“

NAKLÁDÁNÍ S ODPADY

Produkce druhotných surovin dosáhla v roce 2012 výše 20,8 milionu tun, přes polovinu z tohoto množství tvoří vedlejší produkty z energetiky (57 %). Dalšími významnějšími položkami jsou druhotné suroviny z kovů (17 %) a ze stavebních hmot (17 %).

PRODUKCE PODNIKOVÝCH ODPADŮ PODLE SKUPIN KATALOGU – POROVNÁNÍ LET 2005–2012 (tis. tun) 2 500

2005

2 250

2012

2 000 1 750

Do ČR bylo dovezeno 0,8 milionu tun odpadu převážně z členských zemí EU. Došlo ke značnému nárůstu dovozů železa a oceli (skupina 17). Struktura ostatních dovezených odpadů zůstala prakticky stejná jako v roce 2011 (většinou skupina 19). Naopak bylo vyvezeno 2,8 milionu tun odpadu, opět do zemí EU. Největší podíl vyvezeného odpadu tvořily železné kovy pocházející ze stavební činnosti (skupina 17), obalový odpadní papír a lepenka (skupina 15), železné piliny pocházející z obráběcích činností (skupina 12) a také kovy ze zpracování autovraků (skupina 16). ■ –kce– Zdroj: Statistické údaje ČSÚ

1 500 1 250

Odpady, které vypadly z měřítka grafu (tis. tun)

1 000 750

Kat. číslo

500 250

.) pr av 12 y) (t vá ře ní 15 ) 13 (o ( o ba le ly je 16 ,s ) or (ji be nd nt e y) ne 19 uv (z ed úp en ra é) vy a ČO 20 V) (K O ,s ep ar .)

rg

.)

(o

ov rc h

.ú

7

(a

no

rg

že ) ků

il,

11

(p

4

(t ex t

6

ře vo )

(d

sk é) 3

ěl ěd

1

2

(z em

(t ěž b

a)

0

Vyšel metodický pokyn ke spoluspalování odpadů Odbor ochrany ovzduší Ministerstva životního prostředí zpracoval metodický pokyn ke způsobu stanovení specifických emisních limitů pro stacionární zdroje tepelně zpracovávající odpad společně s palivem, jiné než spalovny odpadu a cementářské pece. Metodický pokyn určený krajským úřadům, České inspekci životního prostředí, autorizovaným osobám a provozovatelům stacionárních zdrojů, vyšel ve věstníku MŽP č. 8/2013. Pokyn konkretizuje ustanovení vyhlášky č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování (konkrétně bod 2.2. části I přílohy č. 4), která stanovuje specifické emisní limity pro stacionární zdroje tepelně zpracovávající odpad nebo paliva vyrobená z odpadu (odpovídající ČSN EN 15357 Tuhá alternativní paliva). Způsob výpočtu emisních limitů je transpozicí části 4 přílohy VI směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích. STR. 26

OD11_25_27.indd 26

Hodnoty emisních limitů se počítají jako průměr mezi emisními limity stanovenými pro spalovny odpadu a hodnotami Cproc váženého podle objemu spalin vznikajících spalováním odpadu a paliva. Emisní limity se vztahují na látky: TZL, NOx, SO2, CO, HCl, HF, TOC a pro spalovací stacionární zdroje tepelně zpracovávající odpad jsou stanoveny jako denní průměry. Výpočty jsou zpracovány pro normální stavové podmínky, suchý plyn a referenční obsah kyslíku 6 % v případě spalování pevných paliv a 3 % v případě spalování kapalných paliv. V pokynu jsou rovněž uvedeny vzorce a způsob výpočtu teoretického objemu suchých spalin vznikajících

2005

2012

5 (ropa)

44,7

15,6

8 (barvy)

31,9

34,3

9 (foto) 10 (tepelné procesy) 14 (rozpouštědla) 17 (SDO) 18 (zdrav.)

2,1

1,4

4 033,5

1 881,7

3,1

2,9

11 615,9 11 893,0 19,4

31,0

spalováním hmotnostní jednotky paliva a odpadu na základě jejich elementárního složení. Pokud je množství spalovaného odpadu stanoveno nikoli jako hmotnostní podíl, ale jako podíl tepelného příkonu, je nutné provést přepočet podle výhřevnosti odpadu a paliva. Jak je uvedeno ve vyhlášce, uvažují se vždy minimální hodnoty výhřevnosti daného odpadu a jim odpovídající prvkové složení. Ze směrnice i z vyhlášky vyplývá, že by měla být uložena pouze jedna sada emisních limitů stanovených na základě vlastností odpadu s nejnižší výhřevností. Pokud je při spalování paliva naměřená emisní koncentrace znečišťujících látek, u které není stanovena hodnota Cproc, po přepočtu na referenční obsah kyslíku 11 % nižší než hodnota emisního limitu stanoveného pro tuto znečišťující látku pro spalovny odpadu, stanoví se jako hodnota emisního limitu pro tepelné zpracování odpadu hodnota emisního limitu určená pro spalovny odpadu po přepočtu na příslušný referenční obsah kyslíku pro spalování paliva. Nepoužije se tedy výpočet, který by vedl k přísnějším emisním limitům než v případě spaloven odpadu. ■ –kce– Plné znění metodického pokynu je k dispozici na stránkách www.mzp.cz

ODPADY 11 | 2013

4.11.13 10:25

NAKLÁDÁNÍ S ODPADY

Jak dostat pod kontrolu F-plyny Bez vynikajících technických vlastností fluorovaných plynů se průmysl neobejde, jejich používání se však nemalou měrou podílí na úniku skleníkových plynů do atmosféry. Fluorované skleníkové plyny (označované jako F-plyny, HFC) jsou poměrně pestrou směskou tří skupin látek. Můžeme mezi ně zařadit zcela a částečně fluorované uhlovodíky (látky PFC a HFC), a také fluorid sírový (SF6). Řada odvětví se bez jejich vynikajících technických vlastností neobejde, zejména tam, kde záleží na teple a izolaci. Práci si bez nich nedokážou představit v chladírenství, ve výrobě klimatizací a tepelných čerpadel a podstatnou roli sehrávají jako plnivo hasicích přístrojů, nebo u elektrických spínačů. Z hlediska Evropské unie se látky HFC využívají nejvíce v oblasti chladicích zařízení a klimatizací (62 %) a jako aerosoly ve spreji (6 %). Výroba elektrických zařízení s využitím SF6 se podílí na celkové bilanci 23 %. Zbylý podíl je tvořen směsí fluorovaných skleníkových plynů, využívaných v oblasti požární ochrany a při tvorbě molitanů a pěnových výplní.

CO JSOU LÁTKY HFC Fluorované uhlovodíky se odvozují nahrazením několika atomů vodíku v molekule uhlovodíku atomy fluoru. Jedná se o plynné látky bez barvy a zápachu, chemicky jen málo reaktivní. Jsou to umělé látky, které nikde v přírodě nevznikají. Začaly být používány jako náhrada za tzv. freony (podobné látky s obsahem chloru), které silně poškozují ozonovou vrstvu Země. Schopnost molekul HFC absorbovat unikající infračervené záření zemského povrchu (tedy způsobovat skleníkový efekt) je sice podstatně nižší, než vykazovaly freony, stále je však zhruba 100–3000krát vyšší než u oxidu uhličitého. Koncentrace HFC v atmosféře je velmi nízká, ale setrvávají v ní v řádu desítek let.

LIMITY PRODUKCE

Práce s HFC se nemalou měrou podílí na úniku skleníkových plynů do atmosféry. F-plyny jsou velmi stálé a dokážou perzistovat v atmosféře po desítky let. Škodlivý potenciál jedné tuny SF6 v atmosféře se tak vyrovná 24 000 tunám oxidu uhličitého. I proto se dostaly, když ne hned na černou listinu, tak alespoň na seznam přílohy Kjótského protokolu, kde se uvádějí patřičné limity produkce a emisí všech nebezpečných látek. Problém, který v současné době musí Evropská unie rychle vyřešit, spočívá v závazku členských zemí, které přislíbily omezit jejich produkci a úniky. Průmyslovým odvětvím, kde s těmito látkami pracují, se ale v poslední době nečekaně daří. Úspěšně se totiž adaptovaly na technologie, které nahrazovaly látky poškozující ozónovou vrstvu z chladicích zařízení, tentokrát ve shodě s protokolem Montrealským. V praxi to tedy znamená, že F-plyny, které se kolem roku 2010 podílely na celkových emisích EU necelými dvěma procenty (v přepočtu na ekvivalent CO2), rázem narostly o více než 60 %. Objevují se ve stále větším množství nejrůznějších aplikací, a celá současná situace nápadně připomíná úsloví „z deště pod okap“.

TĚŽKÝ ÚKOL

Dostat emise F-plynů pod kontrolu bude ale těžší, než se vypořádat s jinými skleníkovými plyny. Už proto, že v současné době není průmyslově dostupný žádný jejich funkční ekvivalent. Evropská komise sice v roce 2012 požadovala regulaci F-plynů, a požaduje v ní snížení jejich emisí o dvě třetiny, ale samotná implementace návrhu je stále ještě v jednání. K omezení

Nejčastější použití jednotlivých látek ze skupiny fluorovaných uhlovodíků HFC-23

nízkoteplotní chladivo, hasivo

HFC-32, HFC-143a, HFC-125

klimatizační jednotky, komerční chladicí zařízení

HFC-43-10me

rozpouštědlo ke speciálním účelům

HFC-134a

klimatizační jednotky, domácí chladničky, hnací plyn

HFC-152a

hnací plyn, pěnicí složka

HFC-227ea

hnací plyn pro zdravotnické aerosoly, hasivo

HFC-236fa

hasivo

HFC-245fa

pěnicí složka

HFC-365mfc

pěnicí složka, součást rozpouštědel

ODPADY.IHNED.CZ

OD11_25_27.indd 27

POUŽITÍ LÁTEK HFC 9% 62 %

23 %

6%

Chladicí zařízení a klimatizace

Aerosoly ve spreji

Výroba elektrických zařízení s využitím SF6

Požární ochrana, výroba molitanů a pěnových výplní

jejich produkce by přitom mělo dojít jen s minimálními úpravami stávající legislativy. V zásadě by se mělo progresivně ustupovat od jejich užití, zvyšovat poplatky za práci s nimi a zakazovat použití těch nejnebezpečnějších. Součástí opatření je specifické balení s jasným označením výrobků obsahujících F-plyny, školení a certifikace pracovníků (a podniků), které nějak nakládají se zařízeními, kde se využívá technologie F-plynů. V současnosti tedy Evropská unie důsledně uplatňuje jen jeden přístup boje za opatření „Redukce F-plynů“, a to administrativu. Všechny společnosti, které s těmito látkami pracují, musí průběžně hlásit množství zpracovávaných látek a podávat zprávy o jejich vývozu a dovozu. Tento krok není zdaleka tak náročný, protože se týká jen 129 společností. Druhý krok, který obnáší „vyvarovat se těchto látek v některých aplikacích, kde jsou dostupnější jiné technologie, a existují nákladově efektivní alternativy,“ je už o poznání těžší. Hans Bruyninckx,výkonný ředitel EEA, k tomu dodává: „Snaha snížit dopady F-plynů na klima vyžaduje inovativní přístup celého průmyslu.“ Čím mají HFC výrobci tyto látky nahradit, to už neprozradil. ■ RADOMÍR DOHNAL

STR. 27

4.11.13 10:25

servis

Myčka, nebo dřez? Vyplatí se mýt nádobí v myčce, nebo ve dřezu? Nedávno to spočítal server www.nazeleno.cz.

Spotřeba vody při mytí nádobí ve dřezu, pokud ho nemyjete přímo pod tekoucí vodou, je zhruba 15 litrů. Při aktuální průměrné ceně vody 77,43 korun za 1 m3 (cena vody závisí na bydlišti, aktuálně se pohybuje od 52 do cca 100 korun), tedy 0,07743 korun za litr vody, to znamená útratu 1,16 korun za studenou vodu potřebnou na jedno mytí. K tomu je třeba připočítat cenu za ohřev vody, která je však značně individuální. Pro výpočty použil server Nazeleno průměrnou sumu 250 korun na ohřev 1 m3 vody v bytě (může být ale i několikrát vyšší). Znamená to tedy 1,16 korun za vodu a přibližně 2,5 korun za ohřev (za předpokladu že ve dřezu na mytí nádobí bylo namícháno 10 litrů teplé a 5 litrů studené vody). Celkem dojdeme k částce 3,66 korun. Myčka používá vodu studenou, takže ušetříte náklady za ohřev vody. Při počítané spotřebě vody 15 litrů vody je to tedy 1,16 korun. Na rozdíl od mytí nádobí v ruce, myčka spotřebuje zase poměrně dost elektřiny – v průměru 1,5 kWh. Při ceně 4,67 korun za kWh se dostáváme na 7,05 korun za elektřinu. Celkem tedy na 8,21 korun za jedno

pro některé lidi je mytí v myčce vhodnější než pro jiné.

umytí. Výrazně úsporná myčka však může spotřebovat jen 9 litrů vody a 1 kWh elektřiny a náklady na jedno umytí tak snížit na 5,40 korun. Pokud umýváte nádobí ručně v průměru třikrát za den, za rok vás to stojí zhruba 4 tis. korun ročně. Myčku určitě nezapínáte častěji než jednou denně, a to znamená náklady 3 tis. korun ročně, a tedy jednoznačnou úsporu. Připálené hrnce sice budete nejspíš pořád umývat v ruce, čímž náklady trochu poskočí, a tablety do myčky asi taky zatíží rodinný rozpočet více než klasický prostředek na nádobí, přesto byste při mytí v myčce měli stále ušetřit. Je jasné, že pro některé lidi je mytí v myčce vhodnější než pro jiné, upozorňuje server: v šestičlenné domácnosti, která dokáže myčku naplnit během odpoledne, je celková úspora času

i energie značná. Pro toho, kdo žije sám a myčku dostatečně nenaplní, však tento způsob není příliš efektivní. Při používání myčky lze tedy ušetřit řádově stokoruny ročně. Podle energetické třídy a dalších parametrů si můžete pořídit myčku od 6 tis. až do 50 tis. korun. Finanční investice se vám tedy vrátí až v dlouhodobějším horizontu, uzavírá server Nazeleno. Do výpočtů by se možná měly zahrnout i další aspekty, vztahující se k analýze životního cyklu: náklady na čištění odpadních vod z obou variant a nakládání s vysloužilým elektrospotřebičem (pokud tedy předpokládáme, že náklady na výrobu myčky jsou zahrnuty v její ceně). To by však už bylo na mnohem obsáhlejší studii. n –jhm– Zdroj: www.nazeleno.cz

GRAF měsíce VýVoj počtu kompostáRen V čR

500

Návrat organické hmoty do půdy je základním předpokladem zpomalení eroze půdy a zlepšení vodních poměrů v krajině. V plánovacím období 2007–2013 došlo k výraznému rozšíření odděleného sběru bioodpadu z finančních prostředků OPŽP a grantových schémat krajů. Uvedly to ve své prezentaci na konferenci Biologicky rozložitelné odpady Ing. Květuše Hejátková a Ing. Lucie Valentová, PhD, z pořádající Zemědělské a ekologické regionální agentury ZERA. Celková kapacita kompostáren v ČR přesahuje 2 mil. tun za rok. Teoreticky by produkce kompostů měla být dostatečná pro zajištění návratu organické hmoty do půdy. Realizace se však stále nedaří. O tématu budeme hovořit v příštím čísle časopisu.

450

str. 28

OD11_28_29.indd 28

455

400 340

350 300

280 248

250 200

200 150

150

165

120

100 50 0

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Odpady 11 | 2013

4.11.13 9:43

servis

Do diáře 13. – 14. 11.

hustopeče, hotel centro Analytika odpadů Konference včetně exkurze Kontakt: www.ekomonitor.cz

14. 11.

pardubice, dům techniky, s. r. o. Kácení dřevin v souladu se zákonem Seminář – praktické znalosti v oblasti arboristiky Kontakt: www.dtpce.cz

15. 11.

Brno Modelová klimatická konference Nadace partnerství nabízí žákům ve věku 13 –17 let možnost zúčastnit se unikátních modelových klimatických konferencí. Kontakt: www.nadacepartnerstvi.cz

19. – 22. 11.

praha, pVa eXpO Voda‑Klima‑Vytápění Mezinárodní odborný veletrh technického zařízení budov základní informace o akci Kontakt: www.ppa.cz

19. 11.

Náměšť nad Oslavou, budova cRČ, zeRa Poradenský seminář podpora prevence – domovní kompostování Kontakt: www.zeraagency.eu

19. – 21. 11.

praha, pVa Letňany For Energo 2. mezinárodní veletrh výroby a rozvodu elektrické energie Kontakt: www.forenergo.cz

19. – 21. 11.

praha, pVa Letňany For Electron Motion 1. veletrh elektromobilních, hybridních dopravních prostředků a infrastruktury Kontakt: www.electroncz.cz

19. 11.

Brno Společenská odpovědnost v organizacích veřejné správy Konference – zvýšení povědomí o společenské odpovědnosti organizací (cSR) Kontakt: www.qualiform.cz

26. 11.

Liberec, iNiSOFT, s. r. o. Roční hlášení o odpadech za rok – otevřený kurz Kurz – jak pracovat s nástroji pro ohlašování Kontakt: www.inisoft.cz

Odpady.ihNed.cz

OD11_28_29.indd 29

26. 11.

pardubice, dům techniky Připravovaná změna chemického zákona, REACH, CLP Seminář Kontakt: www.dtpce.cz

26. 11.

praha Chemická legislativa – bezpečnostní listy Seminář vedený ing. hanou Krejsovou Kontakt: www.kursy.cz

27. – 29. 11.

Štrbské pleso, hotel patria, SK Ochrana ovzduší Konference – povolování a činnost provozů ve vztahu k ochraně ovzduší Kontakt: www.kongres‑studio.sk

28. – 30. 11.

Valencia, Španělsko Green Up Mezinárodní veletrh udržitelnosti v plánování měst a krajiny Kontakt: www.spanelske‑veletrhy.cz

28. – 30. 11.

Valencia, Španělsko Ecofira 12. mezinárodní veletrh technologií pro životní prostředí Kontakt: www.spanelske‑veletrhy.cz

28. 11.

Co nového ve sbírce zákonů ČáSTKA 110 ZE dNE 20. Září 2013 ½ 288 Vyhláška o provedení některých ustanovení zákona o integrované prevenci ČáSTKA 111 ZE dNE 20. Září 2013 ½ 289 Vyhláška, kterou se mění vy‑ hláška č. 108/2011 Sb., o měření plynu a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném uskladňování, neoprávněné přepravě nebo neoprávně‑ né distribuci plynu ČáSTKA 115 ZE dNE 27. Září 2013 ½ 302 Vyhláška, kterou se mění vy‑ hláška Ministerstva dopravy a spojů č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komuni‑ kacích, ve znění pozdějších předpisů ČáSTKA 117 ZE dNE 2. říjNA 2013 ½ 310 zákon, kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 407/2012 Sb., a další související zákony

Ostrava Stanovení množství nelegálních drog a jejich metabolitů v komunálních odpadních vodách Nový nástroj pro doplnění údajů o spotřebě drog v ČR Kontakt: www.vuv.cz

Průmyslová ekologie 2014

2. – 4. 12.

diskuse a výměna zkušeností v mezioborové oblasti dopadů lidských aktivit na životní prostředí

Bratislava, Ministerstvo hospodářství, SK REACH konference Bratislava 7. ročník konference Kontakt: www.reachconference.eu

4. 12.

praha, hotel populus ENVISHOP – Environmentální výzkum a vývoj Seminář – aktuální potřeby ve výzkumu a vývoji Kontakt: www.ekomonitor.cz/

26. – 27. března 2014 autoklub ČR, praha 1

Tematické okruhy konference: n produktová ekologie,

udržitelné stavby a ekodesign

n environmentální technologie n ekoinovace a postupy

jejich hodnocení

n Udržitelnost v environmentálním

reportingu, marketing a cSR

Kontakt: www.sekurkon.cz e-mail: [email protected]

4. 12.

Liberec, iNiSOFT, s. r. o. Tvorba ročního hlášení do ISPOP v EVI 8 Seminář Kontakt: www.inisoft.cz

27. 9. – 6. 12.

praha, Výpočetní a infor. centrum ČVUT Zásady moderní výstavby a hospodárného provozování budov Odborný kurz Kontakt: www.kurz.porsennaops.cz

Konference ekomonitoru 13. – 14. listopadu, Hustopeče analytika odpadů iii 18. – 20. listopadu, Plzeň Ochrana ovzduší ve státní správě – teorie a praxe Viii Podrobnosti a přihlášky na obě akce: www.ekomonitor.cz

str. 29

4.11.13 9:43

servis SPOleČnOST Odborný časopis pro nakládání s odpady a životní prostředí Číslo 11. Ročník XXIII, vychází 12. 11. 2013 Cena výtisku 90 Kč, roční předplatné 990 Kč

V Třeboni proběhla valná hromada Sdružení veřejně prospěšných služeb. Množstvím účastníků i zastoupením prezentujících se firem patří akce k nejvýznamnějším profesním akcím u nás.

Adresa redakce: Pernerova 673/47, 180 07 Praha 8 e-mail: [email protected], http://odpady.ihned.cz Ředitel redakcí: Vladimír Piskáček Šéfredaktorka: Ing. Jarmila Šťastná mob.: 737 273 718, e-mail: [email protected] Zlom: Radmila Bláhová Manažer titulu: Petr Pfleger tel.: 233 071 403, fax: 233 072 012, 603 198 873 e-mail: [email protected] Manažer marketingu: Blanka Bumbálková, tel.: 233 071 422, e-mail: [email protected] Vydává: Economia, a.s., Pernerova 673/47, 180 07 Praha 8, IČ: 28191226 Tiskárna: PBtisk, s. r. o., Příbram Distribuce a volný prodej: Pernerova 673/47, 180 07 Praha 8, tel.: 233 071 110, fax: 233 072 001 e-mail: [email protected] Předplatné, nové objednávky: tel.: 233 071 197, fax: 233 072 009, e-mail: [email protected], www.economia.cz Zákaznická linka: tel.: 800 110 022 Objednávky do zahraničí: tel.: 233 071 197, fax: 233 072 009, e-mail: [email protected] Doručování předplatného: Mediaservis, s. r. o., Česká pošta, s. p. – střediska Postservis Předplatné a distribuce v SR: L.K. Permanent, s. r. o., Magnet Press, Slovakia, s. r. o. Internetový on-line archiv: divize Nová média, Pernerova 673/47, 180 07 Praha 8, tel.: 233 074 142, e-mail: [email protected] Internetová inzerce: divize Nová média, Pernerova 673/47, 180 07 Praha 8, tel.: 233 074 163, e-mail: [email protected] Foto na titulu: Shutterstock

Společnost SAFINA, a.s., rozšířila svůj expertní tým o Michaela Oechsleho (46), který se stal vedoucím strategických projektů. V minulosti zastával pozici vedoucího výzkumu v německé společnosti Centrotherm, významném globálním technologickém poskytovateli řešení v oblasti fotovoltaiky, polovodičů a mikroelektroniky.

Kovohutě Příbram přivítaly partnery a příznivce na již 17. ročníku společensko-prezentační akce „Opět po roce“. Atrakcí byla projížďka inspekční drezínou po kolejích od bubnových pecí na rozcestí u Kovohutí (tzv. Ranžír) a zpět. Drezínu zapůjčil pan Zahrádka ze svého Muzea železničních drezín v Čachrově.

Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Uveřejněné příspěvky nemusí vyjadřovat názor redakce. ISSN 1210-4922 MK ČR 6330 Poskytnutím autorského příspěvku autor souhlasí s jeho rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním internetem v kterémkoli tištěném a/nebo elektronickém titulu vydavatele či osoby s jeho majetkovou účastí, či v jejich souboru. Autor souhlasí s úpravami a odpovídá za právní i faktickou bezvadnost příspěvku. Za užití náleží autorovi honorář podle obvyklých honorářových podmínek vydavatele. Blíže viz www.economia.cz. Autorská práva k časopisu náleží vydavateli. Přetiskování a přebírání článků, včetně provádění překladů, je zapovězeno. © 2013 Economia, a.s.

Petr Kužel, prezident Hospodářské komory České republiky (HK ČR), byl na jednání v Istanbulu zvolen členem boardu EUROCHAMBRES, evropského sdružení hospodářských komor. Chce pracovat v pracovní skupině, která má za cíl reformovat statut této evropské organizace.

OBJEDNÁVÁM PŘEDPLATNÉ měsíčníku Odpady na 12 měsíců za cenu 990 Kč (včetně DPH) Předplatné se automaticky prodlužuje, dokud není zrušeno.

ADrEsA

KÓD:

2731 ZPŮsOB

OBJEDNAVATELE:

NÁZEV ORGANIZACE:

FAKTURA

PŘÍJMENÍ:

SIPO

JMÉNO:

PLATEBNÍ KARTA

SLOŽENKA

spoj. č.

TITUL:

ULICE, Č. P.:

ÚDAJE

OBEC:

PSČ:

PROFESE:

ADrEsA

PLATBY:

PrO FAKTUrACI:

IČ: DIČ:

PrO DOrUČOVÁNÍ: (je-li shodná s adresou objednavatele, nevyplňovat)

Č. ÚČTU:

NÁZEV ORGANIZACE:

VYPLŇTE

PŘÍJMENÍ: JMÉNO:

KONTAKT:

TITUL:

ULICE, Č. P.: OBEC:

Vyplněný lístek odešlete na adresu: Economia, a.s., oddělení distribuce, Pernerova 673/47, 180 07 Praha 8. Podrobnější informace: telefon zdarma 800 110 022 • www.economia.cz

OD11_30.indd 30

PSČ:

RAZÍTKO/PODPIS:

Vyplněním kuponu souhlasím bezplatně s tím, aby údaje poskytnuté v rozsahu tohoto kuponu byly po dobu deseti let zpracovávány v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, společností Economia, a.s. se sídlem Pernerova 673/47, 180 07 Praha 8, jako správcem, k nabízení výrobků a služeb správce, k průzkumu trhu, analýz, organizování dalších akcí, zasílání informací prostřednictvím SMS zpráv, e-mailů, jakož i dalších elektronických prostředků. Tento souhlas je udělován dobrovolně a může být kdykoli odvolán na adrese správce. Souhlasím se zasíláním obchodních sdělení elektronickou poštou ANO NE

4.11.13 9:44

Moderní veřejná správa od Lhoty po Brusel S odborným časopisem Moderní obec budete vědět o řízení obcí a měst víc. Získáte důležité informace o managementu, právních předpisech, ekonomice, výstavbě, životním prostředí, technice, informačních systémech, EU a zahraničních zkušenostech. Předplatitelé dostávají zdarma navíc: ■

plný přístup na web www.moderniobec.cz a do elektronického archivu

■

dvakrát měsíčně elektronický newsletter Moderní obec ve formátu PDF

■

bezplatné členství v Benefitklubu Economia s mnoha výhodami a slevami

■

slevu 30 % na přístup do elektronických archivů dalších periodik vydavatelství Economia

www.moderniobec.cz Objednejte si ukázkové číslo zdarma na: [email protected] Economia, a.s., Pernerova 673/47, 180 07 Praha 8 OD000822

MAG_207_210x297.indd 1 OD11_31.indd 31

24.10.13 11:08 5.11.13 16:02

ŘEKNĚTE SI O PENÍZE Z MOTIVAČNÍHO PROGRAMU

2013!

Loni program podpořil 197 měst a obcí částkou 5 458 716 korun Proti roku 2011 bylo vyplaceno o 1,1 milionu korun více Za pět let jsme obdrželi 530 žádostí a vyplatili téměř 15,5 milionu korun

Šetřete své rozpočty, pošlete žádost do 20. ledna 2014!

OD000756-1

Pro bližší informace navštivte www.elektrowin.cz nebo kontaktujte poradce pro svůj kraj:

OD11_32.indd 32

} Moravskoslezský, Zlínský Ing. Marcela Zuzánková – tel.: +420 777 295 335, [email protected] } Jihočeský, Plzeňský Ing. Petra Machová – tel.: +420 724 215 535, [email protected] } Karlovarský, Liberecký, Ústecký Ing. Radka Patzáková – tel.: +420 734 457 362, [email protected] } Jihomoravský, Olomoucký Ing. Michal Jurda – tel.: +420 606 028 089, [email protected] } Pardubický, Královéhradecký Ing. Daniel Tomášek – tel.: +420 608 563 773, [email protected] } Středočeský, Praha, Vysočina Radka Hrachovcová – tel.: +420 606 622 926, [email protected]

4.11.13 9:46