MĚSÍČNÍK
ODPADY
vydavatelství economia
cena 70 Kč/ 99 Sk
12/2007
ODBORNÝ ČASOPIS PRO NAKLÁDÁNÍ S ODPADY A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Téma
Kontroly
Littering a zavedení záloh
Vyšší poplatky? Nesouhlas!
Kam s kuchyňským odpadem 977121049200812
Industriální brouk Odpady.ihned.cz
. pour féliciter 2008 •
společní
• valašské meziříčí • ústí nad labem • třebíč • tišnov • rapotín • praha • plzeň • pardubice • Otrokovice • ostrá • olomouc • odry • němčíce nad hanou • Chomutov • • soběslav • hradčany • hodonín • havlíčkův brod • • frýdek-místek • brno • boskovice • blansko • benešov
Našim obchodním partnerům, zákazníkům i přátelům děkujeme za projevenou přízeň a důvěru v letošním roce. Přejeme Vám i Vašim blízkým příjemné prožití vánočních svátků a v roce 2008 mnoho zdraví, štěstí, osobních a pracovních úspěchů.
www.sita.cz
[email protected]
Nemusíte platit víc Nyní můžete na předplatném ušetřit. Od ledna platí pro časopisy vyšší DPH, proto se jejich cena zvyšuje. Vy můžete zdražení předejít. Stačí uhradit předplatné pro rok 2008 ještě letos a nemusíte platit víc.
ECONOMIA a.s., Dobrovského 25,170 55 Praha 7
economia OBSAH
ROZHODUJE
OBSAH SPEKTRUM
4 Vážení čtenáři,
TÉMA:
KONTROLY
Zajímá nás pouze, zda výrobek splňuje limity Jarmila Šťastná
7
Pokuta za nakládání s odpady bez souhlasu
8
Inspekce zkontrolovala desítky problematických míst Ing. Petr Havelka
9
11
Jak na živnostenský odpad Alena Kacířová
NAKLÁDÁNÍ S ODPADY Rozbory složení komunálního odpadu Luděk Kdnigsmark, Lenka Šlajsová, Marek Sýkora
12
Smíšený sběr zhoršuje kvalitu suroviny
12
Littering a zavedení záloh na jednocestné nápojové obaly Ing. Jan Slavík
13
Nelegální sklad ve Chvaleticích hrozil vážnými riziky Otakar Herberk
15
Dvě sdružení chtějí totéž, a každé něco jiného Jarmila Šťastná
18
Kompostování, které nestojí nic
19
Auta a ekodesign
19
Kam s kuchyňským odpadem? Jan Tůma
20
MANAGEMENT Vyšší poplatky: zástupci měst a obcí nesouhlasí
22
Vede EMS k čistším technologiím?
23
Ministerstvo hlásí: Plán odpadového hospodářství se většinou plní
24
Lhůta k získání integrovaného povolení vypršela Ing. Bc. Jan Maršák, PhD
26
Co nového ve Sbírce zákonů
26
SERVIS Jaké budou prací prášky?
27
Graf měsíce: Mohou vyspělé země zabránit globálnímu oteplování?
27
Industriální brouk, který se živí odpadem
28
Chystá se konference Recycling
29
Nové knihy
29
Do diáře
30
Uzávěrka tohoto čísla 28. 11. 2007 odpady.ihned.cz
tak jsme dnes došli k prosincovému číslu časopisu Odpady. Rok v odpadovém hospo dářství uplynul - ales poň z mého pohledu vcelku zajímavě. V je Jarmila Šťastná ho průběhu se vykluba šéfredaktorka la tři velká témata. Prvním bylo odstraňování nelegálních skladů chemických látek. Nebylo takovým mediálním tahákem, jako navezený komunál z Německa, ale na druhé straně se z nich mohla vyvinout velmi dramatická situace, ohrožující lidi i ži votní prostředí. Že se to nestalo, za to vděčíme profesionalitě těch, kdo se o jejich likvidaci zasloužili. Dalším tématem, které přineslo dost vzruchu, byl plán ministerstva zavést zálohy. Málokdy se plénum tak shodlo na jednom, negativním názoru, jako jsme to viděli na konferenci v Lu hačovicích, nebo na obalářském kongresu v Praze. Vždy čelil záplavě námitek jediný člo věk: Dan Vondrouš, který je poradce ministra a zálohy vysvětluje veřejnosti. Jakkoliv s jeho názory nesouhlasím, musím uznat, že je to sta tečný muž. Nicméně o svém záměru nedokázal odborníky přesvědčit a podle MŽP se záleži tost záloh odsouvá až na další rok. Obce, města i firmy tak zůstanou další rok v nejisto tě, jak to bude s naším odpadovým hospodář stvím. Kupovat kontejnery, nebo ne? Budovat třídičky, nebo ne? Zahajovat osvětové kampa ně, nebo? Aktivita ministerstva z tohoto pohledu zname ná zpomalení, možná i zastavení slibně se roz víjejícího systému nakládání s komunálním od padem v České republice. A musíme k tomu připočíst zarputilé a už trochu dětinské odmí tání energetického využití odpadu. Na minis terstvo, které má v popisu práce ochranu život ního prostředí, to opravdu není špatný výkon. Třetím velkým tématem je využití biologicky rozložitelných odpadů. Vyhláška o nakládání s bioodpadem je prý už hotová (ale nikde o ní nejsou žádné informace, takže kdo ví, co v ni bude). Zatím však mnohá města a obce chy stají systémy sběru bioodpadů a bioplynové stanice rostou jako houby po dešti. Prostě bioodpady se staly hlavním tématem konce toho to roku. Uvidíme, jaká budou témata roku příštího. Přeji vám do něj mnoho úspěchů, zdraví a štěstí. Jarmila Šťastná ODPADY 12/2007 - 3
SPEKTRUM
Energie z odpadu pro Brno Konsorcium společností Siemens a CNIM získalo zakázku na rekon strukci spalovny komunálního odpadu SAKO v Brně. Kontrakt v hod notě 88 mil. eur byl podepsán 24. říj na 2007. Díky tomu jihomoravská metropole získá nejmodernější tech nologie pro využití odpadu. Dodané zařízení bude navíc zásobovat teplem a elektrickou energií přibližně 55 000 brněnských domácností. Projekt zahrnuje celkovou rekon strukci celé spalovny, včetně moder nizace budovy, veškerých rozvodů a kotlů. Společnost Siemens zajistí Generální ředitel společnosti dodávku řídicího systému spalovny. Siemens v ČR Pavel Kafka elektročásti, generátoru a parní turbí ny o výkonu 22,7 MW. Ta bude kom pletně vyrobena v brněnském závodě Siemens Industrial Turbomachinery, který se podílel i na jejím vývoji. Po rekonstrukci se zvýší kapacita spalovny na více než dvojnásobek. Novinkou bude využití energie, která spalováním odpadu vzniká, pro výrobu tepla a elektrické energie pro brněnské domácnosti. V budouc nu bude spalovna ekologicky odstraňovat až 220 000 tun odpadu z Br na a jihomoravského regionu. Generální ředitel společnosti Siemens v ČR Pavel Kafka k podepsané smlouvě říká: »Siemens je předním do davatelem technologií pro teplárny, papírny a elektrárny. V uplynulých deseti letech získal brněnský závod zakázky na dodávku 20 turbín pro spalovny po celém světě. A dodávaný řídicí systém patří mezi nej mo dernější na světě - mimo jiné bude použit v právě rekonstruované elek trárně v Tušimicích.« Subdodávky k projektu realizují zejména místní české firmy. Vzhle dem k rozšiřování výrobních kapacit v Bmě nabízí závod Siemens In dustrial Turbomachinery zaměstnání více než 80 novým pracovníkům do oblastí vývoje a výroby turbín a realizace zakázek po celém světě.
Domy z odpadního textilu Aino Heikkinen z Finska získala cenu EU pro ženu - vynálezce za recyklovaný stavební materiál využitelný pro nízkonákladové stavě ní v Africe. Podle autorky jsou odpady výtečným zdrojem surovin, které lze využít. Přesný recept stavební hmoty není zveřejněn, ale jedním z hlavních podílů je odpadní textil. Tento materiál rozemletý na kusy se kombinuje s cementem. »Důležitou vlastností cementuje pevnost, stabilita a viskozita. které lze dosáhnout přidáním rozemle tého textilu.« říká Aino Heikkinen. Tento nový materiál může za bezpečit okamžité a dostupné bydlení pro lidi v rozvojových zemích, stejně jako se dá použít v případě živelných katastrof. Technologie přitáhla pozornost ve Finsku i v zahraničí. Při provozních zkouš kách materiál osvědčil dobré vlastnosti a nyní se hledá investor, kte rý by ho dostal na trhy.
Staré šatstvo místo do »sekáče« do cementu?
Nová de-inking linka Nová linka de-inking na třídění starého papíru, první mechanizo vaná linka tohoto typu ve střední a východní Evropě, byla uvedena do provozu u firmy ECOPAK. s. r. o., v Ostravě-Kunčičkách. Vstupní materiál jde ze zásobního bunkrového dopravníku na natřásací a dávkovači buben. Buben také otevírá a vyprazdňuje krabice s papírem. Materiál se třídí na soustavě »FCC« sít, osazených speci álními patentovanými hvězdicemi. Oddělují se postupně největší ku sy kartonu, krabic a jemná frakce (pod 50 mm), která propadne sí tem. V poslední strojní části linky. tzv. PaperSpike se pomocí »naptchovače« oddělí lepenka velikosti A4-A5. Zbylý materiál po kračuje na kontrolní a dotřiďovací místo, kde se ručně vybere plast (zejména PET lahve) nebo zbytky nevhodného materiálu, který pro šel linkou. Na lince pracuje v jedné směně šest pracovníků.
Řecko stále sází na skládky V současnosti - tři roky před termínem omezení skládkování podle evropské směrnice - Řecko stále skládkuje více než 85 % odpadů, při čemž množství odpadů roste o 3 % za rok. Produkce komunálních od padů za rok 2006 se odhaduje na 5,3 milionů tun, přičemž biodegradabilní podíl tvoří asi 67 % tohoto množství. V současnosti Řecko nemá žádnou kapacitu pro spalování odpadů a separuje se pouze papír. V ze mi fungují tři zařízení pro mechanicko-biologickou úpravu s kapacitou kolem 500 tis. tun a několik dalších je v různých stupních plánování. Rubriku Spektrum zpracoval -jhm- a -ml4 - ODPADY 12/2007
Interiér de-inking linky
odpady.ihned.cz/spektrum
SPEKTRUM
I Jirkov prodal skládku Severočeské město Jirkov se rozhodlo prodat skládku, která je součástí stoprocentní dceřiné firmy města, společnosti Podnik slu žeb Jirkov. Skládku odkoupí dánská firma Marius Pedersen. která za ni zaplatí 2.46 milionu korun, cena podle znaleckého posudku činí 1,46 milionu korun. Smlouvaje uzavřena na deset let. nový vlastník se zavázat převzít i všech sedm zaměstnanců skládky. Město se zba vilo skládky mimo jiné proto, že je do ní nutno výrazně investovat. Kapacita současného skládkovacíhS tělesa bude na jaře příštího roku vyčerpána. Vybudování další kazety si vyžádá zhruba 30 milionů ko run Podle starosty Jirkova se firma zavázala také k uhrazení spon zorských darů v oblasti kultury a sportu ve městě a platit městu by měla i za prodanou elektřinu vyrobenou v kogenerační jednotce na spalování bioplynu. Podle starosty je však jednotka ztrátová a nespl nila očekávání města.
Ojeté pneumatiky do asfaltu Vědci z Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně (VUT) zahájili praktické pokusy s využitím drtě z pneumatik pro budování silnic. Směs má podle nich dlouhou trvanlivost, dobře odolává účinkům mrazu i vody a snižuje hlučnost silničního provozu. Přimíchávání gu mové drtě do směsí určených pro budování vozovek představuje také ekologické využití pneumatik. Směs, tzv. gumoasfalt, se již využívá v zahraničí, zejména v USA. Podle laboratorních testů, prováděných na VUT, se ukazuje, že povrchy s příměsí gumy jsou odolnější vůči de formacím, trhlinám a stárnutí obecně. Nevýhodou naopak je větší prac nost a energetická náročnost výroby. Z ojetých pneumatik je nejprve nutné získat gumový granulát, a to několikanásobným mechanickým mletím, popřípadě drcením zmrazených pneumatik kapalným dusíkem. Granulát se pak přidává do asfaltu ve speciálním míchacím zařízení při teplotě až 200 stupňů Celsia. Kvůli reakci gumy s asfaltem a jejímu bobtnání se vlastnost hmoty mění - zvyšuje se vazkost, navíc je materi ál hutnější a pevnější i při vyšších teplotách. Gumoasfaltové vozovky mohou mít při stejné životnosti menší tloušť ku, nevyžadují tolik údržby, mají menší hlučnost a za deště u nich mno hem méně hrozí aquaplanning. V současnosti se u nás většina ojetých pneumatik používá jako palivo v cementárnách či spalovnách.
Přimíchávání gumové drti do asfaltu je ekologickým využitím pneumatik odpady.lhned.cz/spektrum
Praha žádá o Hlavní město Praha před ložilo tři projekty, na které bude žádat o dotaci z EU v rámci Operačního progra mu Životní prostředí. Prv ní žádost o dotaci se týká projektu »Praha-Řepy, re kultivace skládky odpadů«. Projekt bude realizován v letech 2008-2010 a zabý vá se zatěsněním povrchu skládky a omezením mož nosti vzniku kontaminova ných průsakových vod do tělesa skládky, dále projekt „ . i, , ,*• -i J ť J Praha chce pemze na rekultivace nekozahrnuje odvodnění tělesa jj^g s|<|ádek skládky a zřízení monitoro vacího systému skládky. Celkové náklady na jeho realizaci činí 79,499 mil. korun. Druhý projekt »Praha-Slivenec, sanace staré ekologické zátěže skládky odpadů -1. etapa, doprůzkum« je zaměřen na oblast odstraňo vání starých ekologických zátěží. Celkové náklady na realizaci činí 14,237 mil. Kč, projekt bude realizován v roce 2008. Projekt I.etapy doprůzkumu se zabývá znečištěním podzemních vod skládky Slivenec, testováním a vyhodnocením vrtů, včetně návrhu opatření pro instalaci sorpční stěny do skládky. Poslední projekt »Praha 9-Hrdlořezy, sanace staré ekologické zátě že* se zabývá odtěžením zemin kontaminovaných ropnými produkty, dekontaminací plochy, čištěním podzemní vody, vytvořením podzem ních stěn, překrytím plochy nepropustnou folií a návrhem na následný monitorovací systém. Celkové náklady na jeho realizaci činí 8,168 mil. Kč, projekt bude realizován v letech 2008-2009.
Zvýšení poplatků za odpady je nedostatečné Zástupci měst a obcí Plzeň ského kraje se na regionální konferenci shodli, že zvýšení současné maximální hranice poplatku za odpady z 500 Kč na 900 korun na hlavu za rok. které zřejmě bude v novele zá kona o odpadech, není dosta tečné. Proto chtějí mít mož nost sami nastavovat výši poplatků za svoz a likvidaci Plánované zvýšeni poplatků bu odpadů. Města a obce v sou de podle obcí stačit jen dva roky časnosti dotují odstraňování odpadů v průměru 250 Kč na občana za rok. Obávají se. že zvýšení pokryje náklady nejdéle dva roky. a potom bude třeba odpad opět dotovat. Náměstkyně ministra životního prostředí Ruth Bízková však upozornila, že je omezen jen místní poplatek, kdežto kdyby ob ce přešly na poplatek za komunální odpad, měly by možnost ho na stavit bez omezení na potřebnou výši.
ODPADY 12/2007 - 5
SPEKTRUM
I Cena za energetickou efektivnost Prestižní Evropskou cenu za energetickou efektivnost (EEA) získala obec Kněžice na Nymbursku za výstavbu unikátní bioplynové stanice s kogenerační jednotkou, která je nyní hlavním zdrojem energie v mís tě, a za další úsporná opatření, například zvýšení efektivity veřejného osvětlení. Na projekt v ceně 135 milionů korun čerpala obec Kněžice 85 % prostředků ze strukturálních fondů EU. Obec Kněžice nebyla plynofikována a její obyvatelé topili hlavně tu hými palivy. Chyběla zde i splašková kanalizace. Projekt zahrnuje sou stavu centrálního zásobování teplem s rozvodem tepla, jíž jako zdroj slouží centrální kotelna na biomasu a bioplynová stanice, která celoroč ně vyrábí elektřinu a teplo. K ní bylo připojeno 149 automatických pře dávacích stanic, tj. 92 % trvale žijících obyvatel obce, kteří využívají vytápění a ohřev teplé užitkové vody z tohoto systému. Většina budov v obci má nyní ekologické vytápění obnovitelnými zdroji a vyrábějí se zde topné pelety z biomasy. O likvidaci splaško vých vod a odpadu z místní farmy se pak stará bioplynová stanice. V ní mohou za poplatek ekologicky likvidovat organický odpad i obyvatelé a firmy z okolních obcí. Bioplynová stanice má 330 kW elektrický a 405 kW tepelný výkon. Její roční produkce činí přibližně 2600 MWh elektřiny a kromě elek trického proudu produkuje vysoce kvalitní hnojivo. Kotelna na bioma su má pak výkon 1,2 MW. Část produkce elektrické energie při tom vykoupí společnost ČEZ jako »zelenou elektřinu®. Program European Energy Award oceňuje města a obce v rámci Evropské unie, které na svém území iniciují zásadní kro
V obci Kněžice má nyní většina budov ekologické vytápění
ky směrem ke snížení energetické náročnosti a využití obnovitelných zdrojů energie.
Jednou z prvních bioplynových stanic u nás byla jednotka v Letohradu
Bioplyn se v České republice rozvíjí Podle údajů Ministerstva průmyslu a obchodu ČR bylo vloni vy robeno v bioplynových zařízeních - skládkách, komunálních čistír nách odpadních vod. zemědělských a průmyslových bioplynových stanicích - 175 GWh elektrické energie. Bioplyn je tak třetím nej větším obnovitelným zdrojem energie v České republice (po vod ních elektrárnách a spalováním biomasy). Česká bioplynová asocia ce (ČBA) odhaduje, že letos a příští rok se začne budovat, nebo bude naplánováno kolem stovky nových bioplynových stanic (ves měs s žádostí o dotaci EU). Podle ČBA zkušenosti s provozem bio plynových stanic v posledních dvou letech ukazují na možnosti vzniku určitých technologických problémů, mezi jejichž příčiny patří špatné provozování stanice způsobené nedostatečnou znalostí vlastního fermentačního procesu a nezkušeností provozovatele, chy by při výběru technologie, chyby v projekci a konstrukci a enormní snahy o úspory v investičních a provozních nákladech vedoucí až k porušení technologické kázně. Následky těchto chyb se projevují snížením výkonu stanic a zápachem.
Sběr odpadu ze zahrad a kuchyní Města Pardubického kraje zavádějí postupně sběr bioodpadu ze zahrádek či domácností. Velký projekt testují Pardubice, další již le tos začne fungovat ve Vysokém Mýtě. Do nádob mohou obyvatelé města ukládat organický odpad ze za hrádek. hlavně trávu a listí, nebo rostlinné zbytky z přípravy jídla. Město kontejnery na biologický odpad půjčuje domácnostem zdar ma. bezplatně je také jednou až dvakrát týdně vyváží do městské kompostárny v Dražkovicích. Lidé, kteří se do pilotního projektu zapojili, si mohou v kompostárně vyzvednout zadarmo 50 kilogra mů kompostu. Pilotní projekt sběru bioodpadů organizuje také Praha. Bezplatná služba občanům spočívá v tom. že na předem určená místa bude při staven velkoobjemový kontejner určený ke sběru rostlinného biood padu z podzimního úklidu zahrad, především trávy, listí, větví (zpra vidla do průměru max. 5 cm). Magistrát nabídl všem městským částem možnost zapojení do projektu.
6 - ODPADY 12/2007
odpady.lhned.cz/spektrum
TÉMA
Zajímá nás pouze, zda výrobek splňuje limity Stále více odpadů se u nás dále využívá a zpracovává na výrobky. Jakmile se dostanou (obrazně řečeno) »na pulty«, stává se jejich kvalita předmětem kontroly České obchodní inspekce (ČOI). O tom, jak ČOI pracuje a jaké má záměry, jsme hovořili s ředitelkou ČOI RNDr. Janou Příhodovou. ♦ U výrobků z odpadů je nutné kontrolo vat, zda vyhovují požadavkům na kvalitu, stejně jako u každých jiných výrobků. Jaké jsou vaše aktivity v tomto oboru? Inspekce se těmto oblastem věnuje už dlou ho, v podstatě od roku 1997, kdy přestala kontrolovat kvalitu potravin. Tehdy vznikly tzv. technické sekce, které se zabývají zejmé na výrobky na základě zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky. Větši nou jde o stavební materiály a další výrobky z popílku, z druhotných surovin nebo odpad! nich plastů. Například u palet ze směsného odpadu se kontroluje, jestli splňují požadavky na pružnost, pevnost atd. Kontrola takových výrobků je v rámci ob lastních inspektorátů plánovaná na celý rok. Není to kontrola, která by chodila neohláše ná, protože na těchto výrobcích není nic, co by se dalo narychlo změnit nebo někam ukrýt. Když výrobek nesplní technické poža davky, uvedené v certifikátu, postihujeme vý robce. ♦ U výrobků musíte odebírat vzorky a dě lat analýzy. Jak máte tuto činnost zajiště nou? odpady.lhned.cz/tema
Spolupracujeme se smluvními laboratoře mi, ať je to Státní zkušební ústav nebo jiné certifikované laboratoře, které mají oprávnění provádět kontrolu výrobků. Musí mít správné »kulaté razítko®, takže vydají relevantní posu dek, s nímž se dá obstát i v případném soud ním sporu. Někdy se totiž dostáváme přes odvolání až k soudním procesům, kdy předkládáme certi fikáty a musíme prokázat, zda výrobek splnil, či nesplnil limity, proč se ukládá pokuta a tak dále. Tyto postupy jsou stejné, ať jde o výro bek z odpadů, nebo jiný. Zákon má jen pojem výrobek a nic jiného nezná. Proto nehledíme na to, z čeho se věc vyrábí, ale pouze na to, zda splňuje požadované hodnoty a limity. ♦ Náměstkyně ministra životního prostředí Rut Bízková uvedla, že MŽP chce více spo lupracovat s Ministerstvem průmyslu a ob chodu ve věci technických norem, zejména u nebezpečných odpadů přepracovávaných na výrobky. Je to problém nejen vytvoření, ale hlavně uzákonění norem v některých předpisech. Od roku 2000 nejsou normy závaznými předpisy, ale pouze doporučenými. My můžeme ne
vhodný výrobek, který neodpovídá normě, za kázat jen v tom případě, že je norma uvedena v zákoně. Pokud není, nemáme právní pod klad, abychom výrobek zakázali. ♦ To znamená, že pokud výrobce používá interní normy, je to jen cár papíru? Ne, to je trochu jiná situace. Výrobce před loží svůj výrobek státnímu zkušebnímu ústa vu a získá na něj certifikát. Když svou vnitřní normu zakomponuje do certifikátu na výro bek, pak se tato norma stává pro výrobek zá vaznou. Pokud pak výrobek neodpovídá certi fikátu, dá se výrobce sankcionovat nebo výrobek zakázat. ♦ Jak je to s normami v Evropské unii? Technické normy nemůže Unie stanovit a vydat jako celek a učinit je závaznými. Směrnice EU implementuje každá země do svých národních systémů a každá společnost je jiná. Maximálně by se dalo kvantifikovat minium požadavků na kvalitu a podobně. ODPADY 12/2007 - 7
TÉMA: KONTROLY ♦ Podle vyhlášky č. 357/2002 Sb., o poža davcích na kvalitu paliv, se ověření kvality paliv provádí v laboratořích pověřených COI. Tato vyhláška se vztahuje i na paliva alternativní, paliva z dřevních odpadů. Požadavky na kvalitu paliv se týkají sku tečně všech paliv, ale v poslední době se za měřujeme zejména na monitoring přidávání biopaliv (MEŘO) do nafty. Od ledna roku 2008 přibude ještě monitoring přidávání biolihu do benzínu. Každý měsíc kontrolujeme obsah biosložky u 100-150 vzorků. Závaz nou normou je dán obsah do 5 % . Víc být nesmí, protože nad obsah 5 % by už musely být instalovány samostatné stojany. Kontro lu nad biosložkami máme my a celníci, při čemž celníci se zaměřují hlavně na povinné osoby (Čepro, Česká rafinérská, a. s., do vozci a vývozci). My kontrolujeme to, co se týká zákazníka, tj. čerpací stanice. Na zákla dě dohody s provozovateli chceme dosáhnout
toho, aby obsluha byla proškolená, a doká zala řidiči říci, kolik je percentuálně příměsi v benzínu. Tato hodnota se mění v rozmezí 0-5 %, protože zásobní nádrže se doplňují průběžně. Jde nám o to, aby byla naplněna dikce zákona o ochraně spotřebitele a zákaz ník byl informován o konkrétním obsahu bi osložky, byť je v tom okamžiku norma splně na. Další paliva kontrolujeme samozřejmě taky, například u dřevěných briket byly loni uděleny dvě nebo tři pokuty, protože měly vysoký obsah síry. ♦ Jakou má šanci výrobce, že ho potká kontrola ČOI? My máme povinnost kontrolovat výrobce v plné škále zákonných předpisů. Technické kontroly u nás zabezpečuje zhruba 100-150 lidí. Je jasné, že nemůžeme obejít všechny vý robce, to by představovalo obrovské množství zaměstnanců a astronomické ceny za rozbory.
Česká obchodní inspekce
Jiná věc je podnět. Kontrolu určitě zahájí me, když nám někdo oznámí, že zakoupil ne vyhovující výrobek. Podle dodacích listů do hledáme výrobce. Po odebrání a rozborech výrobku jsme schopni říct, jestli selhal. Po dobně jako u ČIŽP jsme povinni prověřit kaž dý podnět a v případě zjištění závady jsme po vinni sankcionovat. Vedle toho probíhají plánované kontroly u výrobců, dovozců, distributorů i prodejců u technických věcí, a kontroloři tam nechodí jen proto, aby se prošli. Od statistického úřadu máme přehled vý robců pro jednotlivé sledované komodity v případě zpracování odpadů a druhotných su rovin nejsou jejich počty veliké. Žádný dozo rový orgán není schopen zkontrolovat všech no, proto kontrolujeme namátkově vybrané firmy v daném regionu na základě poznatků z terénu. V této práci hraje velkou roli zkuše nost jednotlivých inspektorů, kteří ve svém re gionu vědí, co je problematické a kde se ob jevují závady.
je hlavním dozorovým orgánem pro oblast nepotravinářských výrobků z hlediska technických požadavků na výrobky a bezpečnosti výrobků a ochrany ekonomických zájmů spotřebitelů. ČOI kontroluje zejména dodržování podmínek stanovených k zabezpečení jakosti, zdravotní nezávadnosti a bezpečnosti výrobků i služeb. Kontroluje, zda při uvádění stanovených výrobků na trh byly výrobky řádně opatřeny stanoveným označením a zda vlastnosti výrobků odpovídají stanoveným technickým požadavkům. Za protiprávní jednání může být ve správním řízení uložena kontrolované osobě sankce do výše 50 000 000 Kč, za méně závažné porušení zákona může inspektor uložit blokovou pokutu na místě až do 5000 Kč. Sankci 50 milionů Kč umožňuje uložit zákon o technických požadavcích na výrobky zejména tomu, kdo neoprávněně nebo klamavě užil českou značku shody, certifikát, jiný dokument vydaný autorizovanou osobou v souvislosti s posuzováním shody či tomu, kdo uvedl na trh nebo distribuoval výrobky bez stanoveného označení nebo dokumentu stanoveného nařízením vlády anebo s klamavým nebo neoprávněným označením nebo dokumentem, a dále pak zákon o obecné bezpečnosti výrobků tomu, kdo uvede na trh výrobek, který je nebezpečný.
♦ V mnoha oblastech se potkáváte s Českou inspekcí životního prostředí. Spolupracuje te s ní? Máme dokonce uzavřenou dohodu o spolu práci. Jednou z věcí, kterou budeme kontrolo vat společně, jsou stavební výrobky vyráběné z odpadů. Zatím nevím, zda to bude akce ce lorepubliková, nebo si vytipujeme regiony, kde se takové výrobky více prodávají. S ČIZP spolupracujeme zcela bez problémů, zejména se dokážeme dobře dohodnout na centrální úrovni. Někdy jsou však problémy na úrovni regionální, kde mají třeba jiné priority. Tam je velká třecí plocha a je otázka, zda to inspek torátům prospívá. Jarmila Šťastná
Pokuta za nakládání s odpady bez souhlasu vě hromady smíšeného stavebního odpa du, tvořené převážně odpadní lepenkou, dřevem, plasty, sádrokartonem a stavební sutí, uložené na pozemku za areálem Tělovýchov né jednoty v Praze - Modřanech, se staly pří
D
činou velmi citelné pokuty pro autodopravce. Kontrolu zde povedla Česká inspekce životní ho prostředí už v roce 2006 na základě podně tu. V době kontroly se na pozemku nacháze lo také dvanáct kovových kontejnerů, z toho šest bylo naplněno různými odpady. Odpo vědnou osobou byl autodopravce, který zde provozuje mobilní zařízení ke sběru a výkupu odpadů. Odpady přebírá a sváží na uvedený pozemek od několika firem ze Středočeského kraje a hlavního města Prahy. Bylo zjištěno. 8 - ODPADY 12/2007
že např. za rok 2005 prošlo tímto zařízením přes 4102 tun odpadu. Souhlas k provozu tohoto zařízení však vy pršel již koncem roku 2004. Přestože byl pro vozovatel v minulosti za podobné porušení zákona o odpadech inspekcí již několikrát po kutován, ve své činnosti neustále pokračoval, a ani v době kontroly v srpnu roku 2006 plat né povolení neměl. ČIŽP při stanovení pokuty posuzovala dél
shledala ČIŽP i v tom, že podnikatel nevedl evidenci odpadů v zákonem požadovaném rozsahu. Evidence tak nevypovídala o skuteč ném průběhu nakládání s odpady, což kom plikovalo šetření celého případu. Inspekce ve své zprávě uvádí, že to pova žuje za závažnou věc, protože evidence od padů a prokazování jejich toků je jedním ze základních nástrojů pro kontrolu odpadové ho hospodářství. Proto byla provozovateli,
ku trvání závadného stavu a vědomé opakova né porušování zákona o odpadech. Také způ sob provozu zařízení - nevhodné zajištěním plochy a množství odpadů, které jsou ukládá
který je fyzickou osobou oprávněnou k pod nikání, uložena pokuta ve výši 950 000 ko run. Rozhodnutí o pokutě potvrdilo v roce 2007 i MŽP. ke kterému se provozovatel od
ny - může představovat rizika pro životní pro středí v dané lokalitě. Závažné pochybení
volal. - aww odpady.ihned.cz/tema
TÉMA:
KONTROLY
Inspekce zkontrolovala desítky problematických míst Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) se snaží zvyšovat efektivitu své kontrolní činnosti a zaměřovat se spíše na problematické případy s vysokým vlivem na životní prostředí. Zatímco v roce 2005 a v letech předcházejících byly v oblasti odpadového hospodářství ročně ukládány pokuty ve výši kolem 30 milionů korun, za rok 2006 uložila ČIŽP za tuto oblast pravomocné pokuty ve výši přesahující 63,5 milionu korun. Podobný vývoj se očekává i pro rok 2007, neboť počet a závažnost deliktů v této oblasti stoupá. roce 2006 šetřila ČIŽP několik případů
kontrolu lokalit, vybraných na základě sezna
nelegálního skladování nebezpečných odpadů, mezi něž patří i mediálně známé a svým rozsahem ojedinělé kauzy v lokalitách Libčany, Chvaletice a Nalžovice. Podrobné informace o činnosti ČIŽP v těchto starších
mu problematických míst vytipovaných kraj skými a obecními úřady. K účasti byly přizvá ny např. krajské úřady a obecní úřady (ORP), které mají při kontrolách podle zákona o od
V
kauzách jsou k dispozici na webových strán kách ČIŽP. Obdobné případy mohou mít značný vliv na kvalitu životního prostředí i lidského zdraví v dotčených lokalitách a jejich řešení často vyžaduje mnohamilionové výdaje z rozpočtu veřejných financí. Proto provádí ČIŽP v le tošním roce mimořádné celorepublikové kon trolní akce, které mohou přispět k odhalení obdobných případů. Jedná se zejména o dvě kontrolní akce, probíhající ve spolupráci s MŽP, s pracovním názvem »kontrola dlou hodobého skladování nebezpečných odpadů« a »akce brownfields«, a kde byla ČIŽP, ja kožto kontrolní orgán, přímo pověřena Bez pečnostní radou státu. Cílem těchto akcí je mimo jiné identifikovat další potencionálně problémová zařízení, objekty či lokality, dále identifikovat a analyzovat možné příčiny těch to stavů v souvislosti s platnou legislativou a v neposlední řadě objektivně prověřit spolu práci s ostatními orgány státní správy, které mohou svou aktivní kontrolní a obecně správ ní činností pomoci předcházení těmto stavům. Zde je nutno podotknout, že jak mezi jednotli vými úřady, tak zejména mezi jednotlivými regiony se ochota a kvalita spolupráce ze stra ny oslovených orgánů někdy poměrně zásad ně lišila.
padech zcela stejné kontrolní kompetence ja ko ČIŽP, dále stavební úřady, živnostenské úřady, hygienické stanice, policie a jiné. Jako poměrně klíčová se ukázala role stavebních úřadů, které mohou kontrolovat soulad užívá ní stavby s podmínkami kolaudačního rozhod nutí, a to i u fyzických osob, tedy i v objek tech nesouvisejících s hospodářskou činností. Doposud byly zkontrolovány desítky vyti povaných podezřelých objektů, areálů, ale i zařízení, která byla krajskými úřady povolena pro nakládání s odpady. Kauzy ČIŽP stan dardně šetří v rámci jí svěřených zákonných kompetencí, avšak kde kontrolní kompetence ČIŽP nemá, nebo jsou jen velice obtížně apli kovatelné (např. vstup do objektů fyzických osob, kontrola souladu využití objektu s ko laudačním rozhodnutím atd.), je vyžádána součinnost jiných věcně příslušných úřadů, případně jsou jim dávány podněty k samostat nému šetření, tj. je snaha provádět kontroly pokud možno komplexním způsobem. Při kontrolách lokalit vytipovaných kraj skými a obecními úřady nebyly prozatím zjiš
těny zásadní případy nelegálního skladování odpadů, kde by hrozilo bezprostřední ohrože ní lidského zdraví či životního prostředí. Byly však zjištěny případy, kdy bylo identifikováno dlouhodobé nevhodné uskladnění nebezpeč ných odpadů. Tyto případy se zatím daří ve spolupráci s ostatními orgány státní správy ře šit a vzhledem k tomu, že se nejedná o přípa dy takového rozsahu jako např. Libčany či Chvaletice, jsou zpravidla nalezené odpady předávány k odstranění na náklady odpověd ných osob. Např. Policií ČR zjištěné skladová ní chemických látek a přípravků v nevhodném objektu bývalého výzkumného ústavu v obci Velká Kraš řešil oblastní inspektorát ČIŽP Olomouc ve spolupráci s krajským úřadem Olomouc a obecním úřadem Jeseník. Tento případ se podařilo zdárně vyřešit i ve spolu práci s majitelem objektu společností, KT Vidnava, s. r. o. Nalezené nebezpečné chemi kálie byly na náklady majitele objektu předá ny k odborné likvidaci. Další případ, kdy bylo kontrolou zjištěno dlouhodobé skladování od padů s obsahem PCB, řešila ČIŽP ve spolu práci s ostatními správními úřady v areálu společnosti VM Lineo, s. r. o., která v minu losti provozovala v obci Dubá v Libereckém kraji zařízení pro skladování nebezpečných odpadů Případ je dále řešen ve spolupráci s KÚ Libereckého kraje. Inspekce v tomto pří padě neukládala pokutu, neboť odpovědný subjekt je v konkurzu, což výrazně kompliku je celý případ. Z předešlých zkušeností vyplývá, že problé mové nemusí být pouze opuštěné objekty či areály, avšak často to bývají legální zařízení pro nakládání s odpady. Obecně platí, že kva litní povolovací činnost ze strany krajských úřadů je velice důležitým, někdy přímo klíčo vým prvkem kvalitního nakládání s odpady
Kontrolní »akce brownfields« Tato kontrolní akce měla být zaměřená zejmé na na ilegální skladování nebo ukládání ne bezpečných odpadů v různých odlehlých lo kalitách či opuštěných objektech. Impulsem pro tuto akci byly zkušenosti s výše uvedený mi případy. Z rozhodnutí Bezpečnostní rady státu provedla ČIŽP jako hlavní koordinátor odpady.lhned.cz/tema
Kontroly by mohly předejit vzniku podobně nebezpečných skladů, jako byl ten v Libčanech
ODPADY 12/2007 - 9
TÉMA: KONTROLY v rámci regionu. Proto bylo zkontrolováno i několik vytipovaných zařízení. U množství zařízení schválených krajskými úřady byly shledány nedostatky a inspekce tak zahájila se subjekty správní řízení o uložení pokuty, pro některé subjekty bude inspekce podávat návr hy na odejmutí souhlasů k provozu zařízení. O konkrétních správních řízeních či vydaných rozhodnutích zatím nemůžeme podrobně in formovat, neboť vydaná rozhodnutí zatím ne nabyla právní moci. Případy, kdy byla ulože na vyšší pokuta, budou vyvěšeny na webové stránky ČIŽP.
Návrhy změn legislativy Již parciální výsledky této kontrolní akce a zkušenosti z obdobných kauz vedly k tomu, že ČIŽP iniciuje legislativní změny ve vztahu ke skladování odpadů a své poznatky průběžně konzultuje a předává MŽP, které by mělo po třebné legislativní úpravy zakotvit do stávající legislativy. Pro příklad je možné uvést návrh na vymezení délky doby, kdy je odpad ještě »soustřeďován« a kdy je už »skladován«“. Pro »skladování« odpadů jakožto dlouhodobý proces je nutné vymezit zcela přesné povin nosti a každý, kdo chce odpady déle sklado vat, by tak měl činit pouze na základě odsou hlaseného provozního řádu (tato povinnost nyní není jednoznačně stanovena). ČIŽP dále například navrhuje zakotvit povinné pojištění pro ty, kteří chtějí dlouhodobě skladovat ne bezpečné odpady. Výše pojistky by se mohla odvíjet od množství odpadů, které jsou po sta novenou dobu skladovány. Toto opatření by mohlo pomoci situacím, kdy buď v případě havárie nebo v případě vyhlášení konkurzu není subjekt schopen situaci samostatně řešit. ČIŽP se poměrně často setkává s případy, kdy po odpovědných subjektech, které skončily v konkurzu, zůstávají zátěže typu nashromáž děného většího množství odpadů. Úklid loka lity by pak mohl být hrazen právě z těchto prostředků, a nikoli z veřejných financí. V případech nezákonného nakládání s od pady se ČIŽP stále častěji setkává i se spole čensky dosti nebezpečným jednáním, které by bylo jednoznačně vhodné postihovat i v rovi ně trestně právní. Jako příklad je možno uvést mediálně známé případy nedovolené přeshraniční přepravy, či nezákonné skladování ne bezpečných odpadů. Inspekce proto navrhuje určité drobné úpravy trestního zákona tak, aby konkrétní osoby odpovědné za podobné spo lečensky nebezpečné jednání, mohly být efek tivně postiženy za trestný čin nelegálního na kládání s odpady, což v současné době činí zásadní problémy. Současná dikce trestního zákona často brání policii kvalifikovat jedná ní týkající se nakládání s odpady jako trestný 10 - ODPADY 12/2007
čin proti životnímu prostředí. Problémem bý vá zejména naplnění všech nutných aspektů této skutkové podstaty, tak jak ji v současnosti trestní zákon zná. V tomto směru čerpá ČIŽP při svém návrhu inspiraci ze Slovenska. Zde je skutková podstata trestného činu na tomto úseku vztahována k výši způsobené škody, kterou lze poměrně jednoznačně určit, případ ně k nutným nákladům na odstranění závadné ho stavu. Slovenská právní úprava je však svou hranicí výše škody snad až příliš přísná, proto ČIŽP navrhuje výrazně vyšší hranici škody, než kterou mají legislativně zakotvenu naši sousedé. K postupům podle trestního prá va by se tak sahalo jen u opravdu problémo vých případů. Návrh vnímáme spíše jako pre ventivně působící aspekt na potenciální porušitele zákona.
Kontrolní akce »Dlouhodobé skladování nebezpečných odpadů« V současné době byla ukončena svým rozsa hem menší kontrolní akce, zaměřená na sub jekty dlouhodobě skladující větší množství nebezpečných odpadů různých druhů. Výběr těchto subjektů zajistilo pro inspekci MŽP, a to na základě celorepublikové databáze údajů z ročních hlášení o produkci a nakládání s od pady v zařízeních nebo u původců odpadů, kde MŽP identifikovalo dlouhodobé sklado vání nebezpečných odpadů. Celkem bylo zkontrolováno 21 vytipova ných provozoven v celé ČR. V šesti případech bylo zjištěno porušení zákona a se subjekty byla nebo budou zahájena správní řízení o uložení pokuty a v některých případech i o ná pravných opatřeních. Ačkoliv hlavním cílem byla preventivní kontrola podezřelých zařízení, vyplynuly z ní i obecné závěry o »mezerách« současné legis lativy související například s evidenčními po vinnostmi v oblasti odpadového hospodář ství, které některé subjekty zdárně využívají ve svůj prospěch. Zákon stanoví povinnost vést evidenci za provozovnu, nikoli za každé zařízení (myšleno zařízení podle § 14 odst. 1) v rámci této provozovny. V praxi tak u sub jektů s větším počtem zařízení v rámci jedné provozovny vznikají poměrně zásadní problé my s průhledností toků odpadů mezi jednotli vými zařízeními. Z pohledu ČIŽP by rozum né změny v legislativě (např. v rámci přípravy novely zákona o odpadech) mohly přispět k lepšímu naplňování povinností sta novených zákonem o odpadech a efektivněj ším postupům správních orgánů při naplnění dikce zákona. Ing. Petr Havelka,
Ukončené projekty výzkumu a vývoje Ministerstvo životního prostředí zveřej nilo přehled o projektech výzkumu a vývo je s tematikou odpadového hospodářství, jejichž řešení bylo ukončeno v roce 2006. Všechny zprávy o řešení uvedených pro jektů jsou přístupné v plných textech v Re ferenčním informačním středisku MŽP. ♦ Informační systém pro vyřazené auto mobily ISVA (VaV SM10/35/05, řešitel ETC Consulting Group, s. r.o., Praha) Internetový portál isva.cz je propojen s portálem veřejné správy (gov.portal.cz). ISVA byl navržen tak, aby byl schopen monitorovat tok informací o odpadech a materiálech v oblasti nakládání s vybra nými autovraky, autovraky a částmi autovraku, jednak pro potřeby zařízení ke zpra cování autovraků, zařízení ke sběru autovraků, státní správy a samosprávy, ob čana a obce, a dále pro výrobce automobi lů a akreditované zástupce. ♦ Využití multispektrálních družico vých dat nové generace a laserového skenování pro dokumentaci a analýzu jevů v životním prostředí, starých zátěží a jejich vlivu na okolí (VaV - SM/10/ 70/04, řešitel ČVUT v Praze, Fakulta sta vební, doc. Dr. Ing. Karel Pavelka) Projekt byl zaměřen na využití nového typu družicových optických, radarových a hyperspektrálních dat pro oblast životní ho prostředí, zejména pro účely sledování skládek a jejich vlivu na okolí, pro monito rování složek životního prostředí a dlouho dobé změny zemského povrchu. Projekt obsahuje mimo pasivní způsoby dokumen tace také využití aktivních metod -laserové skenování pozemním i leteckým zařízením. ♦ Informační kampaně v OH - podpora osvěty pro veřejnou správu a veřejnost a výuky (VaV 720/3/02, nositel projektu: VÚV T.G.M. - CeHO, dále CEMC, IREAS, DHV, s. r. o.) Hlavním cílem pro jektu bylo zvýšení odborných znalostí pracovníků státní správy v oblasti odpado vého hospodářství a rovněž zvýšení pově domí veřejnosti o problémech nakládání s odpady, stejně tak jako vytvoření infor mační základny pro problematiku týkající se odpadového hospodářství a zisk nových poznatků o přístupech k odpadovému hos podářství. - rdc -
Česká inspekce životního prostředí odpady.lhned.cz/tema
TÉMA: KONTROLY
Jak na živnostenský odpad Černé skládky, přeplňování odpadových nádob, nepořádek kolem. Stav, který trápí nejednu obec. V zásadě jde o odpad neukázněných občanů a odpad neukázněných firem. Na odstranění prvního problému návod nemáme, v druhém případě jsme ve Frýdku-Místku vykročili k viditelnému zlepšení. mpulsem bylo pro nás zvyšování poplatků občanů za komunální odpad a jejich stížnos ti na to, že do »jejich« kontejnerů odkládají svůj odpad i podnikatelé. Firmy tak šetří své Finanční prostředky za svoz, na který pak do plácejí nejen ostatní obyvatelé, ale i město, protože příjem z poplatků na zabezpečení ce lého systému nakládání s komunálním odpa dem nestačí. Zjevným dokladem pravdivosti námitek občanů byly - zejména v centrálních částech města - odpadové nádoby přeplněné obaly od zboží z blízkých provozoven i vý sledky občasných kontrol, které uskutečnil odbor životního prostředí.
I
Spojili síly Finanční výbor zastupitelstva města uložil od boru životního prostředí magistrátu navrhnout řešení. Stávající počet zaměstnanců našeho odboru nám neumožňoval systematickou kon trolní činnost, proto rada města souhlasila s jeho posílením o jednoho pracovníka, zpo čátku na dobu jednoho roku. Jeho úkolem je pravidelně kontrolovat nakládání s odpady v obchodech, restauracích a jiných drobných provozovnách a zjištěné nedostatky a závady řešit ve správním řízení. Prostě musí mít cel kový přehled o způsobu nakládání s odpady v jednotlivých provozovnách, řešit problémo vé lokality a koordinovat práci všech zúčast něných složek. Městská policie Frýdek-Místek byla vyba vena mobilní kamerou, která je umísťována tam, kde se pravidelně vyskytuje odpad odlo žený vedle kontejnerů a popelnic. Rovněž po věřená svozová organizace Frýdecká skládka, a. s., sleduje místa, kde jsou odpadové nádoby přeplňovány nebo kde je odpad odložen mimo ně. V případě podezření, že podnikatelé zneu žívají nádoby na komunální odpad, je pracov níci svozové společnosti vysypou a snaží se zjistit původce odpadů. Pokud podnikatel od hlásí odpadovou nádobu, předá svozová firma informaci odboru životního prostředí. Ten pak dále šetři, kdo působí v prostorách po této fir mě nebo zda si původní firma zajistila svoz a odstranění odpadů na nové adrese. Záležitostmi odpadového hospodářství v našem městě se zabýváme na pravidelných koordinačních schůzkách, které jednou měsíč odpady.lhned.cz/tema
ně svolává kontrolní zaměstnanec na odboru životního prostředí. Protože bylo nutné řešit i dojezd k odpadovým nádobám nebo jejich umístění zvláště v zimních měsících, v průbě hu roku přibyli k zástupcům městské policie a svozové firmy také pracovníci organizace spravující komunikace a odboru dopravy a sil ničního hospodářství magistrátu. K operativ nímu odstraňování problémů napomáhá i zpracovaná digitální mapová vrstva, která podchycuje umístění odpadových nádob a uvádí informace o jejich plátcích.
Co přinesly kontroly Zatímco v roce 2006 probíhaly kontroly pře vážně v centrálních částech města, letos se rozšířily i do jeho okrajových oblastí. Celkem bylo za rok 2006 a do konce září 2007 zkon trolováno 1060 podnikatelských subjektů. Přibližně u poloviny se uskutečnila fyzická kontrola přímo v provozovně, u ostatních jsme porovnávali a ověřovali údaje z živno stenského rejstříku, evidence u svozové orga nizace, případně dotazem u pronajímatelů ne bytových prostor. V souladu se zákonem o odpadech bylo 121 podnikatelských subjek tů vyzváno k předložení dokladů o tom, jak zajistily využití nebo odstraňování odpadů, je hož jsou původci. Bylo zahájeno 58 správ ních řízení, v nichž bylo uloženo 40 pokut v celkové výši 148 tisíc korun. Zdůrazňuji však, že prioritním úkolem nebylo ukládat sankce, ale dosáhnout nápravy. Jelikož se nám v roce 2006 kontrolní čin nost způsobu nakládání s odpady osvědčila, bylo místo pracovníka odboru životního pro středí zřízeno na dobu neurčitou. K jeho po vinnostem přibyly kontroly svozové organiza ce, které se soustřeďují nejen na plnění smlouvy uzavřené s městem, tj. zejména na dodržování harmonogramu vyprazdňování všech nádob, včetně úklidu stanovišť sběrných nádob po jejich vývozu. Celková situace v kontrolovaných lokali tách se zlepšila. Stanoviště odpadových nádob v centrálních částech města jsou viditelně čis tější. Rada podnikatelských subjektů na zákla dě provedené kontroly uzavřela smlouvu na svoz a odstranění odpadů s oprávněnou oso bou. Součástí kontrolní činnosti u jednotli-
Přeplňování odpadových nádob živnosten ským odpadem, nepořádek kolem, stížnosti občanů, to vše vedlo město Frýdek-Místek k hledání řešení
vých provozovatelů je osvětová činnost k zá konu o odpadech, včetně upozornění na sank ce za porušení platných předpisů. V místním zpravodaji vycházejí články upozorňující na povinnosti při nakládání s od pady a seznamující s výsledky kontrolní čin nosti. Informace o kontrolách si podnikatelé navzájem předávají. Uvědomují si, že k nim může přijít zaměstnanec města na kontrolu a zeptat se, jak nakládají s odpady. Tato aktivita města se setkává s kladnou odezvou u občanů. Rovněž podnikatelé, kteří si řádně zajistili svoz a odstranění odpadů, se zapojují do monitorování problémových loka lit. Umožňují umístit mobilní kameru ve svých provozovnách a tím odhalovat osoby, které veřejná prostranství znečišťují. Za nece lé dva roky systematické kontrolní činnosti výrazně přibylo podnikatelských nádob, uby lo odpadu kolem nich a zvýšila se čistota v centrální části města. Alena Kacířová, vedoucí odboru životního prostředí Magistrátu města Frýdku-Místku
ODPADY 12/2007 - 11
NAKLÁDÁNÍ S ODPADY
Rozbory složení komunálního odpadu Skladba směsného komunálního odpadu indikuje nejen kvalitu třídění využitelných složek. Poskytuje podklady pro dlouhodobé úvahy v oblasti odpadového hospodářství. předešlých dvou letech byla v Plzeň odpadů není velké. Velké množství papíru ském kraji analyzována skladba komu v prvním kontejneru bylo zkresleno dvěma nálního odpadu z vesnické zástavby (Přestavlpytli starých knih o váze kolem 18 kg. I přesto ky na okrese Plzeň-jih). V říjnu 2007 se popr tento nezodpovědný občan vyhodil knihy do vé analyzoval odpad z typické panelákové zá směsného komunálního odpadu, ačkoli měl kontejner na papír hned vedle. stavby ve městě Rokycany. Zkoumán byl váhový obsah využitelných Pozitivním jevem je minimální obsah obalů složek komunálního odpadu metodou ručního na nápoje, zejména PET lahví, kterých se v ce oddělování jednotlivých složek odpadů. Cel lém množství odpadu vyskytlo pouhých deset kem bylo »rozebíráno« 181 kilogramů směs kusů (asi 0,4 kg). Stejně tak malý byl podíl sk la (nejvíce lahví od alkoholu či sklenic od po ného komunálního odpadu umístěného ve travin). Naopak relativně vysoký podíl váhové dvou kontejnerech. Jednotlivé složky (papír, ho množství byl u plastu vyjma zmiňovaných sklo, plasty, nápojové kartony a biologicky PET lahví. Svědčí to o tom, že lidé stále nejví rozložitelný odpad, zbytkový odpad) byly ruč ně vytříděny a poté váženy. Zajímavostí bylo, ce z plastů třídí především PET láhve. že první kontejner byl umístěn ihned vedle ba Velký podíl bioodpadů revných kontejnerů na papír, sklo a plasty. By Rozbory potvrdily vysoký podíl váhového lo v něm nalezeno celkem 81 % složek odpa množství biologicky rozložitelného komunál du, které se dají dále využít. Zbylých 19 % byl nevyužitelný zbytkový odpad. Druhý ního odpadu ve směsném komunálním odpa du i z typické panelákové zástavby. Jeho podíl kontejner byl umístěn ve vzdálenosti více než zhruba jedna třetina váhy - je podobný jako sto metrů od nejbližších barevných kontejne u odpadu z vesnické zástavby, který byl sledo rů na vytříděné a využitelné složky odpadů. ván v minulých letech. Skladba bioodpadů V tomto kontejnerů bylo 57,5 % složek odpa byla rozmanitá. Všechny zúčastněné překva du. které se dají dále využít, zbylých 42,5 % pil velmi vysoký podíl vyhozených potravin, byl nevyužitelný, zbytkový odpad. Výsledky a to jak tepelně zpracovaných, potravin bale analýzy jsou uvedeny v grafu 1 a 2. ných tak pečivá nebo ovoce. Na první pohled Výsledek analýzy byl velkým překvapením. se ne vždy jednalo o potraviny, u kterých by Očekávalo se, že u kontejneru, který byl blíz prošla životnost. ko barevných nádob na využitelné složky od I přes některá zjištěná negativa a naprostou padů papíru, skla a plastů bude menší obsah nelogickou odlišnost týkající se skladby odpa těchto odpadů, na rozdíl od kontejneru druhé du, byla skladba druhého kontejneru z hledis ho, který byl vzdálen více jak 100 metrů od ka obsahu využitelných složek odpadů velmi barevných kontejnerů. Opak byl však prav dobrá. První kontejner obsahoval 50 % . dru dou! Je pravděpodobné, že je to ovlivněno sa hý dokonce jen 33 % odpadů, které mají motnými obyvateli, kteří bydlí v blízkosti prv možnost občané třídit do barevných nádob (teního kontejneru a jejichž povědomí o třídění
V
Graf. 1 Rozbor odpadů v kontejneru č. 1 Zbytkový odpad 19 %
Graf. 2 Rozbor odpadů v kontejneru č. 2
Papír 33 %
Biologické odpady 30,5 Nápojový karton 0,5 %
Plast 9 %
Umístěn těsně vedle kontejnerů na separovaný odpad, celkový objem 106 kg odpadů
12 - ODPADY 12/2007
Biologické odpady 24,5 % Umístěn zhruba 100 metrů od kontejnerů na separovaný odpad, celkový objem 75 kg odpadů
dy nádob na papír, sklo, plasty a nápojové kar tóny v případě Rokycan). Dá se říci, že výskyt těchto dále využitelných odpadů je uspokoji vý a nižší než u analýz z venkovské zástavby (platí zejména pro druhý kontejner). Pro bio logické odpady to však neplatí, oddělený sběr biologických odpadů do samostatných nádob je v Plzeňském kraji zaveden jen minimálně. Rozbor odpadů bude ze stejného místa reali zován znovu za rok ve stejnou dobu. Luděk Kdnigsmark, regionální manažer Eko-kom, a. s.
Lenka Šlajsová, Marek Sýkora, RRA Plzeňského kraje, o. p. s
Potíže smíšeného sběru
USA stále více obcí přechází na smíšený sběr, kdy se hlavní druhotné suroviny papír, plasty, sklo, ocel a hliník - shromažďují a odvážejí společně a třídí se až v závodě na recyklaci materiálů (MRF, materiál recovery facility). Odklon od separovaného sběru se zdůvodňuje nižšími náklady a vyšším procen tem vytěžených druhotných surovin. Zisky jsou ale výrazně menší, když se zkoumají z od stupu. Hlavně výrobci novinového papíru za znamenali vzrůstající poruchovost jako důsle dek kontaminace dodávaného vytříděného pa píru plastovými fóliemi či rozdrceným sklem. Studie z roku 2005 zjistila, že dodávce starého papíru ze smíšeného sběru se množství přímě sí pohybuje průměrně kolem 15 % v porovná ní s méně než 0,5 % u separovaného sběru. Důsledkem nedostatečného třídění jsou zvýšené náklady na skládkování a náhradu po škozeného vybavení. Zpracovávat špatně roz tříděnou surovinu se nevyplatí. Sdružení papí ren INGEDE varuje před tímto vývojem také v Evropě. Zvláště v Anglii se municipality snaží ušetřit peníze sběrem co největšího po čtu druhotných surovin najednou a klesající kvalita recyklovaného papíru se stává problé mem. Výrobci papíru apelují na magistráty a instituce, aby nepokračovaly v tomto ekolo gicky neudržitelném, kontraproduktivním po čínání. Martin Green. předseda sdružení PaperChain říká: »Britští nejsou ochotni nést rizika vyplývající z používání nekvalitní suroviny z odpadů. PaperChain vážně pochybuje o dlouhodobé udržitelnosti recyklace, jestli se nebude věnovat pozornost kvalitě.* - red -
V
Převzato z časopisu Packaging
odpady.ihned.cz/nakladanisodpady
NAKLÁDÁNÍ S ODPADY
Littering a zavedení záloh na jednocestné nápojové obaly V zemích, které zavedly zálohové systémy na nápojové obaly, se za hlavní důvody pro jejich zavedení uvádí omezení tzv. litteringu a podpora recyklace všech odpadů. statují, že pozitivní dopad záloh na řešení pro ermínem littering se označuje pohazová blému litteringu je možné potvrdit, ale odha ní odpadu na veřejném prostranství a ostatní nelegální způsoby nakládání s nápodované snížení litteringu se odhaduje na max. 20 %. Své tvrzení se snaží autoři doložit i zku jovými obaly (např. spalování PET v domá šenostmi ze zahraničí (USA, Kanada a Švéd cích topeništích). Na úvod je třeba zdůraznit
T
jednu zcela zásadní skutečnost: ze zahranič ních studií jednoznačně vyplývá, že zálohy na jednocestné nápojové obaly přispívají k řešení problému povalujících se odpadků na veřej ném prostranství, ale nikoli k jeho vyřešení. Z tohoto tvrzení vyplývají dvě skutečnosti: za prvé - zálohy nejsou jediným účinným nástro jem řešení problému a za druhé - littering ne tvoří pouze odpad z nápojových obalů, a pro to ani 100% vyčlenění nápojových obalů z lit teringu problém jako takový nevyřeší. Podívejme se nejprve na otázku, jaký odpad tvoří littering, neboli jakou část problému umožňují zálohy na jednocestné nápojové obaly řešit. Výsledky analýz v rámci jednotli vých studií se někdy značným způsobem liší, přičemž rozhodujícím faktorem pro povahu výsledků je zvolená metodika výzkumu - tzn. zdaje littering sledován podle hmotnosti, ob jemu či koncentrace (počet kusů/1000 m2) jednotlivých materiálů na celkovém množství odpadů.
Zálohy řeší problém částečně Například studie AGVU dospívá k závěru, že: »(zálohy) redukují littering způsobený nápo jovými obaly pouze do určité míry, ale ve sku tečnosti nenapomáhají k udržení čistoty veřej ných prostranství® (AGVU, 2007; s. 57). Ten to závěr se opírá o data ze studie RWTÚV z roku 1999 (Littering in Deutschland - Zahlen, Daten, Fakten), která na základě svých analýz odhadla podíl nápojových obalů na lit teringu na 6 %. Na celkovém množství odho zeného odpadu se podle této studie více než 52 % podílí neobalový odpad. Tyto závěry však kvůli zvolené metodice (v úvahu jsou brány odpady, které »jsou vidět na dané ploše«) byly zpochybněny studií vy pracovanou v roce 2002 univerzitou v Kolíně nad Rýnem. Autoři této studie se pokusili pře počítat tyto výsledky na počet kusů a došli k závěru, že podíl nápojových obalů na celko vém objemu odhazovaných odpadů činí při bližně 21 %. Autoři závěrem své studie kon odpady.lhned.cz/nakladanisodpady
sko) a současně zdůrazňují, že snížení litterin gu je rovněž důsledkem doprovodných infor mačních kampaní. Je zajímavé porovnat tyto výsledky se závěry stu die, kterou vypracovala ARA, a. g., ve spolupráci s MA 48 (Magistratabteilung) ve Vídni, která porov návala littering ve vybraných městech Evropy (vč. Prahy). Z této studie vyplývá, že největší podíl odpa du tvořící littering představují cigaretové nedopalky (58,3 %), dále pak plasty (11,6 %), organický odpad (9,8 %), papír a karton (8,8 %), sklo (7,3 %) a kovy (3,9 %). Specifikem této studie je skutečnost, že předmětem analýzy nebyl objem či hmotnost jedno tlivých materiálů tvořících littering, ale počet kusů na 10 000 m2. Budeme-li odlišovat obalový odpad, neobalový odpad a ostatní odpad, pak na základě té to studie dospějeme k závěrům uvedeným v tab. 1. Po vyloučení nedopalků cigaret je zřejmé, že se podíl jednotlivých materiálů významně mění. To je patrné ze studie, kterou vypraco vala v roce 2005 univerzita v Basileji. Při ana lýze složení odpadu, který vytváří littering, vychází nikoli z hmotnosti, ale opět z počtu kusů, neboť hmotnost považují autoři studie u některých materiálů jako zavádějící a za pří činu snížení vypovídací schopnosti výsledku (také z tohoto důvodu byly z šetření vylouče ny následující odpady - cigarety, části obalů, víčka od piva, malé papírové a plastové části jako papírek od žvýkačky, žvýkačky jako ta
Definovat složení Uvedené studie samozřejmě nejsou vyčerpá vajícím přehledem všech aktivit, které byly v minulosti na tomto poli výzkumu učiněny. Bylo by možné zmínit studie ze Slovenska či jiných zemí Evropské unie, které využívají ji nou metodiku sledování litteringu a jež mohou dospět (např. slovenská studie Technické uni verzity ve Zvolenu) k vyšším podílům nápojo vých obalů na litteringu. Vždy je však třeba zvážit řadu faktorů, které ovlivňují systém sběru odpadu v té které zemi a které mají ná sledně vliv i na littering (např. spotřební návy ky apod.). Z tohoto důvodu by bylo vhodné udělat analýzu litteringu i v České republice. I přestože se výsledky těchto studií liší, pak lze na jejich základě učinit jeden společný zá věr- hledáme-li komplexní řešení litteringu, pak zálohy nejsou vhodným nástrojem, proto že se zaměřují pouze na nápojové obaly. Slo vy studie, kterou si nechalo vypracovat švý carské Ministerstvo pro životní prostředí, les a krajinu: »Zálohy sice budou mít za následek méně odpadu povalujícího se na veřejném prostranství, ale problém littering vyřešen ne bude, protože nápojové obaly (vč. PET lahví) tvoří pouze relativně malý podíl odhazované ho odpadu. Ten, kdo bude chtít odpad odhazo vat, pak tak bude činit dále s odpady bez zá loh.® Vedle analýz, jejichž cílem je definovat slo žení odpadu, který tvoří littering, existuje řada
Graf 1 Analýza složení litteringu ve vybraných městech Evropy
kové apod.). Tato studie uvádí, že z celkového počtu odhazovaných odpadů končí 70 % v od padkových koších a 30 % pohozeno na veřej ném prostranství, a to i přesto, že naprostá většina (96 %) odpadkových košů zůstává po loprázdných. Z odpadů tvořících littering představuje 52 % odpad z rychlého občerstve ní a nápojové obaly.
Odpad Ostatní odpad Neobalový odpad Obalový odpad
Praha 70,7 26,8 4,0
Vídeň 78,8 18,4 4,8
Ostatní odpad (cigarety, organický odpad) 68,55 %
ODPADY 12/2007 - 13
NAKLÁDÁNI S ODPADY
doprovodné kontroly na místě bude littering pokračovat i nadále. Současně se ukazuje i vý znam sociální kontroly - neboli lidí, kteří upo zorňují příslušné orgány na problém litteringu. Smyslem pokut pak není naplnění obecní kasy, ale spíše poukázat na společenské odmítnutí chování spojeného s litteringem. Ve stále větší míře je zřejmé, že je v případě realizace opatření nutné dbát i na psycholo gické a sociální aspekty tohoto problému. Je např. zřejmé, že littering se týká především sociálních skupin nad 15 let, sociální skupiny pod 25 let odhazováním odpadu na veřejném prostranství prezentují svůj sociální status ke konkrétní skupině (znak rebelie), starší sociál ní skupiny pak provozují littering spíše o sa motě (během výletu apod.). Bylo by však možné definovat i další znaky litteringu, které
Littering netvoří pouze odpad z nápojových obalů studií, jež si kladou za cíl identifikovat vhod né nástroje a problém litteringu jsou schopny vyřešit komplexně. I přes veškerou snahu však řada studií dochází k přesvědčení, že neexistu je žádný zaručený recept, který by univerzálně řešil problém litteringu. Navržená řešení mají povahu nejen technických, ale i informačních a vzdělávacích opatření. Rada studií např. považuje za vhodný ná stroj k řešení litteringu informační a vzděláva cí kampaně. Ze zkušeností zemí, které tento nástroj využívají, přitom vyplývá, že stejnou účinnost mají jak pozitivní, tak negativní kam paně. S postupem času se však účinnost snižu je. Současně doporučují, aby informační kampaně doplněné o práce v terénu (úklidové akce) byly pravidelné, nikoli jednorázové vel ké akce. Informační resp. vzdělávací kampaně mohou mít podobu billboardů, informací ve sdělovacích prostředcích (noviny, televize či rádio, reklamy v kinech apod.), přičemž za účinnou je považována i účast slavných osob ností na informační kampani. Samozřejmostí jsou vzdělávací akce pro školy, přičemž tyto kampaně v různé míře zohledňují věk cílové skupiny. V roce 2004 si švýcarské Ministerstvo pro životní prostředí, les a krajinu nechalo vypra covat studii, jež analyzovala littering ve švý carských městech (51 měst). Z této studie vy plývá, že vhodným opatřením proti odhazová ní odpadu na veřejném prostranství je zvýšení počtu sběrných nádob na jedné straně doplně 14 - ODPADY 12/2007
né o výuku správného nakládání s odpady na školách. Význam počtu, velikosti, resp. nápa ditosti sběrných nádob na problém litteringu potvrzují i zkušenosti z Německa. Naopak ze studie vypracované univerzitou v Basileji vy plývá, že littering se nedá vyřešit pouhým zvýšením počtu sběrných nádob a hlídáním původců takového jednání. Řešení by se mělo podle této studie zaměřit na opatření u zdroje - tj. při prodeji produktů nebo při jejich zpět ném odběru (účast provozovatelů rychlého občerstvení na nákladech za úklid a odstraně ní obalových odpadů, zavedení předběžného poplatku za odstranění odpadu na obaly ry chlého občerstvení, kampaně proti litteringu zaměřené na specifickou cílovou skupinu).
Čistota prostředí Důležitým faktorem pro řešení problému s litteringem je i čistota prostředí. Podle různých studií byla litteringem více dotčena místa, která byla již znečištěná - neboli odpad vytvá ří další odpad (teorie »rozbitých oken«). Prá vě z tohoto důvodu byly v některých městech zprovozněny tzv. horké linky, které na ohláše ní občanů nečistoty ihned odstraní. Tyto akti vity jsou doplněny o pravidelný úklid, který zvyšuje čistotu města, a tím i působí jako psy chologická bariéra proti odhazování odpadu. V některých městech byly zavedeny i poku ty za littering. Obyvatelé však musí rozumět, proč dostali pokutu a musí jí akceptovat, jinak nedojde ke změně celkového povědomí. Bez
jsou zcela zásadní při koncipování informač ních a vzdělávacích kampaní. Shrneme-li výsledky analýz zahraničních studií, pak jsou uvedené nástroje považovány za účinné v boji proti litteringu. Je však třeba tyto nástroje využívat s ohledem na národní či lépe lokální podmínky. Jak je patrné, zálohy na jednocestné nápo jové obaly jsou nástrojem politiky ochrany ži votního prostředí, který je do určité míry účin ný ve snaze snížit littering. Je však třeba zvá žit výsledný environmentální efekt ve vztahu k vynaloženým nákladům. Jak vyplývá přede vším ze zahraničních zkušeností, pak se odha duje, že zálohy by mohly vést ke snížení litte ringu o zhruba 20 %, a k omezenému naplně ní těchto cílů dojde pouze za cenu vysokých nákladů. Nedojde tedy k vyřešení problému s odhazováním odpadu na veřejném prostran ství, ale pouze k vyčlenění nápojových obalů z celkového toku odpadu. Jak je zřejmé z do poručení zahraničních studií, pak národní systémy záloh na jednocestné nápojové obaly je třeba vnímat jako jedinečné a výlučné. To znamená, že zkušenosti ze zemí, které již systémy záloh zavedly, je třeba vždy vnímat pouze jako doporučující, a nikoli jako přesný návod na aplikaci v té které zemi. Za zahra ničních zkušeností vyplývá, že nejlepším en vironmentálním přístupem je soustředit se na sběr a recyklaci všech obalů z plastu. Pro předcházení litteringu je však třeba oddělené ho programu. Vláda by si proto měla dát po zor na to, aby měla k dispozici spolehlivý mo nitorovací systém a vědět co dělat v případě, že nejsou dosahovány cíle politiky. Je zcela zřejmé, že k totožným závěrům došla i studie IREAS, kterou si Ministerstvo životního pro středí nechalo vypracovat v roce 2006. Ing. Jan Slavík, IREAS, Institut pro strukturální politiku, o.p.s. odpady.lhned.cz/nakaldanlsodpady
NAKLÁDÁNÍ S ODPADY
Nelegální sklad ve Chvaleticích hrozil vážnými riziky V polovině roku 2006 došlo při nakládání s chemikáliemi v areálu firmy Avot, s. r. o., ve Chvaleticích k neřízené explozi a poranění manipulujícího pracovníka. Byl tak odhalen další nelegální sklad nebezpečných odpadů v České republice. Práce na jeho likvidaci byly ukončeny v listopadu 2007. průběhu prací na jeho odstranění vyvsta la řada problémů pramenících z neexi stence legislativní podpory a jednotné metodi ky pro řešení podobných událostí. Na rozdíl od zákona o vodách, který s havarijními stavy počítá a řeší i otázku financování nápravných opatření z fondů krajských úřadů, v zákoně o odpadech problematika vzniku havarijních situací a odstraňování jejich následků ošetřena není. Nicméně i přes řadu legislativních a technických problémů se nakonec díky spo lupráci všech zúčastněných podařilo práce na likvidaci nelegálního skladu odpadních che mikálií ve Chvaleticích úspěšně ukončit.
V
Desítky tun chemikálií Práce byly zahájeny prohlídkou čtyř skla dových budov za účasti specialistů společnos ti Dekonta, a. s., protichemické jednotky HZS Pardubice, Policie ČR a České inspekce život ního prostředí (ČIŽP). Byly nalezeny tisíce různých druhů chemikálií (odpadů), mezi ni miž byly látky vysoce toxické, výbušné, oxi dující i zdroje ionizujícího záření. Jako nejví ce rizikový byl vyhodnocen nález tlakových lahví s toxickými plyny. Celkový objem odpa dů v areálu nelegálního skladu byl odhadnut na desítky tun.
Při likvidaci nelegálního skladu bylo nutné brát v úvahu rizika vyplývající z nebezpeč ných vlastnosti uložených odpadů a míru neji stoty týkající se složení a vlastností nezná mých (neoznačených) odpadů, nezanedbatel ná jsou hygienická a bezpečnostní rizika sou visející s manipulací a přepravou odpadů. Důležité bylo rovněž vyhovět požadavkům, které plynou z legislativních předpisů. Napří klad nález radioaktivních materiálů je nutné oznámit Úřadu pro jadernou bezpečnost a zís kat souhlas s postupem nakládání s těmito materiály. Důsledkem je však zvýšená časová i finanč ní náročnost celé akce. Je proto nezbytné vě novat náležitou pozornost komunikaci s inves torem, se zástupci orgánů státní správy a míst ní samosprávy, sdělovacími prostředky i ve řejností, aby všechny zúčastněné strany byly informovány o postupu prací a nevznikal tak zbytečný tlak na jejich urychlení, který by mohl mít za následek ohrožení obyvatel a pra covníků provádějících likvidační práce.
Nápravná opatření Veškeré činnosti a postupy spojené s likvidací nelegálního skladu ve Chvaleticích byly zpra covány do formy bezpečnostního a realizační
Tisíce chemikálii po malých baleních
ho projektu, který byl projednán s orgány stát ní správy a schválen investorem (Krajský úřad Pardubického kraje). Dodržování schváleného postupu bylo kontrolováno supervizí přítom nou na lokalitě.
Ekologická havarijní služba Odstraňování průmyslových odpadů Ekologické kozultačni služby Analytické a technologické laboratoře Výzkum v oblasti ochrany životního prostřed Zařízení pro čištění vzdušnin a vod
odpady.lhned.cz/nakladanlsodpady
DEKONTA, a.s. Volutová 2523 158 00 Praha 5 Tel.: +420 235 522 252-3 Fax: +420 235 522 254
www.dekonta.cz
ODPADY 12/2007 - 15
NAKLÁDÁNÍ S ODPADY
S prováděním prací v nelegálních skladu byla spojena celá řada rizik, z nichž nejzávaž nější byla zachycena v několika scénářích (viz rámeček), které byly zahrnuty do bezpečnost ního a realizačního projektu a zároveň byla navržena preventivní opatření k předcházení těchto rizik. Vlastní nápravná opatření realizovaná v nelegálním skladu ve Chvaleticích lze roz dělit do tří fází. V první fázi proběhla likvi dace tlakových lahví s obsahem fosgenu a dalších toxických plynů za asistence HZS a Státního ústavu pro jadernou, chemickou a biologickou ochranu. Celkem bylo z lokali ty za přísných bezpečnostních opatření odve zeno více než 101 tlakových lahví. Součástí prací v této fázi byl také vrtný průzkum za měřený na identifikaci kontaminace zemin v areálu. Ve druhé fázi, která měla dvě etapy (první realizovaná v období září až listopad roku 2006 a druhá v období červen až srpen 2007), proběhla inventarizace a postupné odstraňová ní chemických odpadů. Inventarizace spočíva la v přesné evidenci odpadů a pořízení jejich fotodokumentace. Ve skladu bylo zjištěno vel ké množství různých typů odpadů a to: ♦ odpady radioaktivní a jaderné, jako např. so li uranylu, ♦ odpady vysoce hořlavé, uvolňující hořlavé páry (i reakcí s vodou nebo mezi sebou), látky potenciálně samozápalné při styku se vzdu chem nebo vlhkostí (např. kovový sodík a draslík), ♦ odpady výbušné nebo tvořící explozivní směsi (pyrotechnické materiály, kyselina pikrová), ♦ těkavé odpady s toxickými nebo žíravými parami (kyselina fluorovodíková, chlorovodí ková, dusičná, vodný roztok amoniaku), ♦ odpady ze zdravotnických zařízení (injekční stříkačky s krví, transfuzní sety), ♦ odpady vzájemně prudce reagující nekon trolovatelnými reakcemi (např. směsi kyselin a hydroxidů, kyselin a peroxidů atd.), ♦ odpady vysoce toxické a ekotoxické (např. sloučeniny těžkých kovů), ♦ persistentní látky (např. DDT, PCB),
Jedna z mnoha místností plná chemikálií
Jeden ze způsobů nakládání s odpady
♦ odpady se silnými oxidačními vlastnostmi (např. peroxidy sodíku a vodíku). Způsob manipulace s uvedenými chemiká liemi v areálu nelegálního skladu byl nejen v rozporu se všemi bezpečnostními předpisy, ale i s legislativou týkající se oblasti nakládá ní s odpady. Jednotlivé objekty se nacházely v technicky a stavebně tak nezpůsobilém sta vu, že v nich docházelo k zatékání srážkových vod. Dešťová voda způsobovala destrukci oba lů a zvyšovala riziko nežádoucích reakcí. Některé shromažďovací prostředky byly vo dou již naplněny. U stropů, které byly značně poškozeny, docházelo k jejich padání na skla dované odpady a hrozilo nebezpečí rozbití skleněných obalů. Zcela běžně byly vedle se-
Scénáře rizikových situací při provádění prací v nelegálním skladu ♦ Porušení těsnosti obalů (včetně jejich rozbití), únik toxických kapalin a par, ohrožení obyvatel a kontaminace životního prostředí. ♦ Samovolná reakce mezi nekompatibilními chemickými látkami doprovázená únikem toxických plynů či par a intoxikací pracovníků či obyvatel. ♦ Samovolná reakce mezi nekompatibilními chemickými látkami doprovázená explozí plynů či par, výbuch par hořlavých kapalin, popřípadě exploze neodhalené pyrotechniky či střeliva s rizi kem zranění pracovníků. ♦ Požár skladu vzniklý při provádění nápravných opatření, následovaný kontaminací životního prostředí a ohrožením obyvatel.
be skladovány odpady, při jejichž kontaktu by došlo k velmi intenzivní reakci doprovázené vývinem toxických plynů, případně i explosi s možností požáru. Spolu s těmito odpady se v objektech nacházely i látky prudce reagující s vodou. Tyto opět nebyly řádně zabezpečeny proti možnosti průniku vody. Převážná většina chemikálií byla skladována v porušených ori ginálních obalech, poškozených sudech a pa pírových rozpadajících se pytlích. Byly zdo kumentovány případy míchání odpadů mezi sebou, kdy byly do 2001itrového plechového sudu sesypány neznámé odpady.
Identifikace a odstranění odpadů Označení jednotlivých odpadů (etikety), pro vedené buď přímo výrobcem nebo popisem provedeným dalším osobou, mnohdy neodpo vídalo nejen označení podle platné legislativy, ale ani skutečnému obsahu. Odpady, které ne byly označeny, byly ovzorkovány. Prvotní identifikace byla provedena na místě specia listy společnosti Dekonta pomocí Ramanova spektrometru. Pokud informace získaná z Ra manova spektrometru nebyla postačující, byl vzorek odeslán k analýze do akreditované la boratoře. Součástí identifikace bylo také zjišťování radioaktivity odpadů. Prováděným měřením se podařilo zachytit a předat SÚJB celkem 47 kg jaderných nebo radioaktivních mate riálů. V průběhu inventarizace byly nalezeny i odpady ze zdravotnictví a veterinární péče. Nakládání s těmito odpady bylo také v rozpo ru se zákonem o odpadech. Tento vysoce in fekční odpad byl skladován v papírové krabici od televize. V té se nacházely léky, očkovací ampule, injekčními stříkačky s jehlami a krví, odběrové ampule s krví a infuzními sety. Od-
♦ Požár vzniklý samovznícením, následovaný kontaminací životního prostředí a ohrožením obyvatel.
16 - ODPADY 12/2007
odpady.ihned.cz/nakaldanlsodpady
pády z veterinární péče byly v podobě očko vacích látek. Ty byly skladovány mezi ostatní mi odpady bez jakéhokoliv označení. Dále byly mezi odpady nalezeny i zbraně a ostré střelivo. Zbraně byly zastoupeny pisto lemi a střelivo náboji do samopalu vz. 58. Me zi zásadní nálezy patřily i dva sety s bojovými chemickými látkami. Všechny tyto materiály byly předány Policii ČR. Po inventarizaci byly jednotlivé odpady rozděleny podle druhů a kategorií a uloženy do shromažďovacích prostředků označených pořadovým číslem. Volný prostor shromažďo vacích prostředků s odpady byl vyplněn vhodným sorpčním prostředkem tak, aby byl znemožněn jejich pohyb a poškození během přepravy.
Uložení chemikálií podle abecedy předány orgánům oprávněným k nakládání s nimi. Celkově bylo ve druhé fázi nápravných opatření realizovaných v prostoru nelegálního skladu ve Chvaleticích zinventarizováno a od straněno 53 356,9 kg nebezpečných odpadů. Ve třetí fázi, která probíhala v měsíci říjnu roku 2007, byly na lokalitě realizovány práce spojené s odstraněním 16 ks odorizačních jed notek, které byly používány v plynárenském průmyslu. Během těchto prací byl nejdříve odsát samotný obsah odorizačních jednotek, který byl odstraněn ve spalovně nebezpeč ných odpadů. Poté byla provedena neutraliza ce a odstranění odorizačních jednotek. Po ukončení prací v listopadu 2007 byla lo kalita předána zadavateli. Otakar Herberk, Dekonta, a. s. Autoři vyobrazení: Otakar Herberk, Roman Tuček, Jakub Hršel
Shromaždovací prostředek po působeni dešťové vody
Chemikálie plavající ve vodě
Odstraňování tlakových lahví s toxickými plyny ve Chvaleticích
®
Shromaždovací prostředky byly označeny podle zákona o odpadech č. 185/2001 Sb., v platném znění a Evropské dohodě o meziná rodní přepravě věcí (ADR). Po tomto označe ní byly ukládány podle jednotlivých kategorií ] do připravených uzamykatelných kontejnerů, označených podle katalogu odpadů č. 381/ 2001 Sb. (kat. číslo 16 05 07). Uložení bylo provedeno tak, aby byla maximálně snížena možnost vzájemné reakce jednotlivých odpa dů. Tím bylo umožněno jejich krátkodobé skladování na lokalitě. Odpady byly postupně připraveny k pře pravě do zařízení vhodných k jejich odstraně ní (příp. využití). Převážná část odpadů byla - s ohledem na jejich fyzikální a chemické vlastnosti - za přísných bezpečnostních opat ření přepravena do spalovny nebezpečných odpadů v Ostravě. Jaderné, explosivní mate riály a psychotropní a návykové látky byly odpady.lhned.cz/nakladanlsodpady
some j.
SOME, J. HRADEC s.r.o. Jaroíovská 1267/11, 377 01 Jindřichův Hradec TEL: +420 384 372 01 1 FAX: +420 384 320 878
[email protected] *
Hradec s.r.o.
Prodej a servis zemědělské, lesnické a komunální techniky
SOME, SLOVAKIA s.r.o. 29. augusta 12, 908 51 Holič Slovenská republika TEL: +421 346 602 331 FAX: +421 346 685 775
[email protected] www.somejh.cz
ODPADY 12/2007 - 17
NAKLÁDÁNI S ODPADY
Dvě sdružení chtějí totéž, a každé něco jiného Zástupci Hnutí Duha, v čele s hercem Jaroslavem Duškem, předali ministrovi životního prostředí korespondenční lístky, v nichž lidé žádají »změny v zákoně, které domácnostem usnadní třídění a recyklaci odpadu«, jak bylo doslovně uvedeno v tiskové zprávě. práva si dále stěžuje, že zatímco sousední Německo či Rakousko a další evropské země recyklují (látkově využívají) až polovi nu komunálního odpadu. Česká republika zů
Z
úpravou). Rozhodná je účinnost zařízení. Hnutí Duha tedy vlastně chce po MŽP, aby
stává výrazně pozadu s pouhými 20 %. Hlav
mu využívání odpadů a spalovnám.
ním důvodem jsou špatné recyklační služby, tvrdí Hnutí Duha: zatímco popelnice stojí před každým domem, k barevným kontejne rům na tříděné odpadky musí průměrná do
vydalo oficiální stanovisko, které je v rozporu s očekávaným stanoviskem EU k energetické
Co na to jiné sdružení K této aktivitě vydalo své prohlášení také Sdružení provozovatelů zařízení pro ekologic
mácnost dojít 140 metrů. Hnutí Duha prosa zuje několik změn v zákoně, které zajistí, aby recyklace byla snadnější. Na webových strán kách je vyvěšen program třinácti opatření, která mají zajistit lepší recyklaci.
ké využívání odpadů (STEO), v němž uvádí, že nezávisle na Hnutí DUHA dlouhodobě po žaduje, aby Česká republika následovala praxi
Třináct požadavků
surovin a neobnovitelných zdrojů energie. V prohlášení STEO se píše: »Zatímco tyto země jinak nevyužitelné biologicko-rozloži-
Mezi nimi nalezneme požadavek na zvýšení poplatků za ukládání neupraveného komunál ního odpadu na skládky až do výše 3500 Kč za tunu, zavedení »motivačního« poplatku pro obce za nevytříděný odpad, povinnost zavést tříděný odpad včetně kovů a bioodpadu do ro ku 2010, zálohování nápojových obalů (v tom je ministerstvo životního prostředí až podivu hodně zajedno s Hnutím Duha). Dále zde na lezneme požadavky na zavedení kritérií pro stabilizovaný bioodpad, pro kvalitativní poža davky na kompost, standardy pro výstavbu a provoz mechanicko-biologické úpravy a fi nancování jejího pilotního projektu. Jedním z požadavků také je, aby minister stvo vydalo oficiální stanovisko, že zařízení spalující odpad jsou vždy zařízením na odstra ňování odpadů (kategorie D10), a nikoliv zaří zením na energetické využívání dopadů (R1). Podle svých slov Hnutí Duha nyní prosazuje, aby Ministerstvo životního prostředí tato opat ření schválilo a vláda předložila Poslanecké sněmovně. Evropská unie však takové dělení v nové (rámcové) směrnici o odpadech nena vrhuje. V evropské hierarchii nakládání s od pady se prostě energetické využívání rovná získávání energie z odpadu, tj. spalování od padů s využitím energie. Podstatou je vždy množství energie, které se z odpadů získá. Je přitom jedno, jakým způsobem se toho dosáh lo -jestli přímo, nebo přes alternativní palivo (tedy s předřazenou mechanicko-biologickou 18 - ODPADY 12/2007
sousedních států Německa, Rakouska a ostat ních evropských zemí a aby byly komunální odpady v ČR více využívány jako náhrada
telné komunální odpady energeticky využívají a jejich skládkování zakazují (Rakousko, Německo, Švýcarsko, Francie a další). Česká republika za tímto vývojem výrazně zaostává. Ministerstvo životního prostředí nečiní v tom to směru žádoucí opatření. V Evropě je v sou časné době provozováno přes 300 spaloven komunálního odpadu na vysoké technologic ké a environmentální úrovni, které vyrábějí energii z odpadů. Řada dalších je ve výstavbě,
% komunálních odpadů, tj. 3,225 mil. tun. Procentuální podíl sládkovaných odpadů stoupá. Česká republika tak neplní Plán odpa dového hospodářství ČR daný nařízením vlá dy č. 193/2003 Sb., ani závazek plynoucí ze Směrnice EU č. 31/99/ES, který požaduje snižovat množství biologicko-rozložitelných odpadů ukládaných na skládky. ČR se tak vy stavuje sankcím za nedodržení daných limitů snížit skládkování těchto odpadů na 75 % do roku 2010, na 50 % do roku 2013 a na 35 % do roku 2020 oproti roku 1995. Jediným kapacitně dostačujícím opatřením na zvrácení tohoto trendu je podle STEO zvý šení energetického využívání komunálních odpadů. »Sdružení STEO varuje před dalším pokračováním této environmentálně nepřízni vé strategie a žádá, aby se zařízení na energe tické využívání odpadu stala integrální sou částí regionálních konceptů odpadového hos podářství,® upozorňuje na závěr prohlášení. Je přitom jasné, že to, co ČR potřebuje, v žád ném případ nejsou spalovny, které by spadaly do kategorie D10, ale vždy Rl - moderní zaří zení s vysokou účinností a ochranou životního prostředí. Ostatně všechny české spalovny splňují předpoklady nové směrnice o odpa dech tak, aby byly zařízeními na využívání odpadů. Myšlenka energetického využívání odpadů zazněla i na posledním jednání Rady pro od padové hospodářství. Její zástupci doporučili ministrovi využít pro využívání odpadů pod pory z OP ŽP 2007-2013, včetně podpory pro energetické využívání odpadů. Zástupci krajů Libereckého, Jihomoravského, Moravskoslez ského, Středočeského a dále Hospodářské ko mory a Svazu průmyslu a dopravy také vyjád řili zásadní nesouhlas s navrhovaným poplat kem za energetické využívání komunálních
z nichž velká většina za finanční podpory z fondů EU. V České republice se naopak odpa
odpadů ve spalovnách komunálních odpadů, který energetické využívání odpadů znevý
dy jako zdroj energie téměř nevyužívají.® Podle údajů STEO skončilo v roce 2006 bez využití na skládkách odpadů celkem 81
hodňuje. Jarmila Šťastná
odpady.lhned.cz/nakladanisodpady
NAKLÁDÁNI S ODPADY
Kompostování, které nestojí nic kolik rodin z okolí (jeden z kompostujících člen komise pro živ. prostředí MÚ - k nám nosí bioodpad dokonce z druhého konce síd liště). Kompostéry jsou zatím dva a úspěšně se plní. Měly by přibýt další dva, což by pro danou komunitu mělo dostačovat i s ohledem na dlouhou dobu zrání kompostu. Složení bioodpadů se řídí pravidly a zatím se zdá, že je občané bez problémů dodržují.« Řepy jsou první městskou částí v Praze, kde bylo komunitní kompostování zavedeno. Projekt získal v roce 2006 finanční podporu pražského Magistrátu. »Domnívám se, že dal ší financování projektu nebude nutné, grant posloužil hlavně k uhrazení ročního nájmu kompostérů - ty nelze z grantu nakoupit. V jednání je žádost o příspěvek od MÚ Praha - Řepy na doplacení nádob. Provoz komposté rů zajišťujeme s paní Seidlovou samy a zadar mo, takže žádné další náklady nevznikají,* uzavřela Ivana Štětinová. - jhm -
Z iniciativy občanů žijících na sídlišti v Praze 17-Řepích vznikl projekt »Komunitní kompostování v Řepích« omunitní kompostování je mezistupněm mem zjišťovaly zájem občanů o třídění bio mezi domácím a komunálním komposto logicky rozložitelných surovin z domácností. váním. Umožňuje lidem, kteří nemají vlastniVíce než třetina dotázaných (35 rodin) se roz zahradu, využívat v blízkosti místa bydliště hodla aktivně předcházet vzniku bioodpadu, vlastní biologicky rozložitelné suroviny. Obci který tvoří až 40 % komunálního odpadu. tak odpadají náklady spojené s dopravou Pro zajištění projektu bylo nutné pořízení a zpracováním bioodpadu. Vzniklý kompost, kvalitních, tepelně izolovaných a uzamykatel který si neodeberou přímo účastníci kompo ných kompostérů, do kterých občané ukládají stování, může být využit k zkvalitnění zeleně bioodpad a které jsou pravidelně kontrolová společných prostranství. Dochází tak k ožive ny, aby nedocházelo k znehodnocení vznikají ní okolní zeleně. Komunitní kompostování má cího kompostu. Pro kompostování platí pravi vedle ekologického přínosu také sociální pro dla, která určují, co se smí a nesmí do kompofit. Podporuje vzájemnou komunikaci mezi stéru přidávat (např. úplný zákaz ukládání ja občany, kteří sice žijí ve stejném prostředí, ale kéhokoliv živočišného materiálu). mnohdy se navzájem vůbec neznají. Projekt byl zahájen v březnu tohoto roku V Praze-Řepích zajišťují projekt od jeho a kompostéry se začaly rychle zaplňovat. vzniku Ing. Ivana Štětinová a Lenka Seidlo Ivana Štětinová k tomu říká: »Za doby, co pro vá ve svém volném čase. Osobním průzku jekt běží, se počet kompostujících zvýšil o ně
K
Auta a ekodesign K
aždý rok vzniká v EU ze starých auto mobilů na konci životnosti kolem 80 mil. tun odpadů. Jedním z požadavků nové směr nice o autovracích (2000/53/EC) je zvýšit vy užití recyklovaných materiálů při výrobě au tomobilů. Je obtížné recyklovat výrobky jako jsou autovraky, protože jsou výsledkem složitých metalurgických, chemických procesů, tváření plastů atd. Odhaduje se, že pouze 3-4 % plas tů v automobilech lze efektivně recyklovat. V této souvislosti francouzští výzkumníci kontaktovali na 300 recyklátorů plastů v Evro pě a USA, aby identifikovali existující techni ky pro recyklaci plastů, jejich provoz, účin nost a omezení. K dotazníku zasílaného re cyklačním společnostem autoři připojili ty pickou část autovraku, na níž mohli recyklátoři otestovat svůj zpracovatelský proces. Tato část byla vyrobena z plastu (polypropylen), pokryta nátěrem, měla kovové části a další materiály. Cílem bylo zjistit, zda jsou součas né recyklační postupy dostatečně účinné pro získání polypropylenu. Zkoumání odhalilo, že mnoho malých spo lečností (s produkční kapacitou pod 10 000 tun za měsíc) má obvykle sídlo poblíž místa, kde vznikají plastové odpady. Důvody jsou ekonomické. Mezi evropskými recyklátory jsou používány velmi podobné technologie pro recyklaci plastů, obvykle zahrnující drce odpady.lhned.cz/nakladanlsodpady
ní, mletí, separaci na různých druzích separátorů podle potřeby technologie a dalšího zpra cování). Pro odpady z autovraků se málokdy používají optické metody, protože součásti aut jsou obvykle černé a optické metody je ne mohou dobře rozpoznat. Bylo zjištěno, že nejmenší částice, které jsou zařízení schopna roztřídit, mají v průměru 3-5mm. Z průzkumu také vyplynulo, že identifikace polyethylenu, polyurethanové pěny, expando vaného polypropylenu a nátěrů je obtížná, po kud jsou spojeny s polypropylenem (PP). Ty to materiály pak kontaminují PP a snižují ko nečnou kvalitu recyklovaného materiálu. Uká zalo se, že aby měl proces hodnotný výstup PP (materiál se ztrátou vlastností menší než 5 %), musí se množství nečistot během separačního procesu pohybovat pod 3 %. Tyto závěry byly poté zahrnuty do metodic kého doporučení, jak designovat automobily s ohledem na jejich recyklaci. Požadavky re cyklace byly brány v úvahu například při de signu automobilového nárazníku, který je vět šinou celý z PP. Díky tomu se nárazníky lépe recyklují. Výzkumníci říkají, že existující technologie nejsou schopny recyklovat všechny plasty ob sažené v automobilech. Aby se vyhovělo po žadavkům EU v oblasti recyklace autovraků navrhují, aby designéři integrovali požadavky na recyklaci do přípravy nových aut. Týto sna
hy však velmi komplikuje fakt, že auta, které nyní designéři navrhují, se stanou autovraky a tedy se budou recyklovat až zhruba za 15 i více let. -ml-
Více informaci na Froelich D., a kol. (2007) »State of the ar! ofplastic sorting and recycling: Feedback to vehicle design«, Minerals Engineering 20:902-912.
ASTON
SLUŽBY V EKOLOGII Nabízí; -
komplexní program odpadového hospodářství provoz zařízení na zpracování odpadů odvoz a zneškodnění všech druhů odpadů recyklace odpadů kontejnerová a cisternová doprava dle ADR čištění jímek, lapolů a kanalizace (včetně revizí)
Provozní středisko: nám.T.Bati 419 391 02 Sezimovo Ústi teiJfax: 381276 330 Provozní středisko: Ktostermannova 53 34022 Nýrsko Tel: 603 838 489
Provozní středisko: Samoty 2553 39701 Písek TelTfax: 382 333 296
Provozní středisko: Chýnovská 535 39111 Planá nad Lužnici Tel: 603 838 489
Sídlo firmy: ASTON - služby v ekologii, s.r.o. nám.Fr. Křižíka 1886 390 01 Tábor tel.:381 257 077
[email protected] www.aston-eco.cz
Certifikace dle ISO 9001:2000 a ISO 14001:2005
ODPADY 12/2007 - 19
NAKLÁDÁNÍ S ODPADY
Kam s kuchyňským odpadem? Podle aktuální statistiky každý z nás ročně vyprodukuje 250 kg odpadů, třikrát víc než sami vážíme. Ale jen osmina z nich končí počestně v tříděném odpadu. Největším producentem odpadků jsou kuchyně, které lze bez skrupulí označit za továrny na odpady.
K
vůli vaření produkují jak organický od pad (odřezky masa, zbytky zeleniny), tak
rok od roku víc odpadu anorganického zejmé na z obalů, v kterých potraviny a nápoje kupu jeme. Třídění plastových odpadů, PET lahví, papíru a skla v kuchyni vyžaduje co nejrych lejší řešení. Bioodpady (ve městech na osobu nejméně 100 kg ročně, v domácnostech se za hrádkou jednou tolik) mohou skončit nejuži tečněji na kompostu, čemuž by měly v blízké budoucnosti na mnoha místech napomoci při pravované hnědé kontejnery na bioodpad. Naštěstí se nabízí několik možností, jak se odpadů v kuchyni zbavit.
Sortér místo koše Jak zbytky zeleniny, tak odřezky masa, ale i plastové obaly potravin, skleněné a PET lah ve končí v spoustě našich kuchyní společně v odpadkovém koši. Civilizovanou společností vynucený požadavek třídění a recyklace od padů přivedl na svět tzv. sortéry. Jde o dvě až čtyři plastové (obvykle hranaté) nádoby umís těné v hlubší spodní zásuvce nejlépe pod dře zem, které vyjedou při jejím výsuvu, nebo se
1966
2006
Papír
3,6 kg
20,2 kg
Kartony od nápojů
0,2 kg
0,4 kg
Sklo
1.6 kg
8,4 kg
Plasty
0,5 kg
6,9 kg
-
0,48 kg
170 kg
200 kg
Bioodpad Směsný odpad
vysunou či zpřístupní při otevření dvířek. Po kud má sortér jen dvě nádoby, pak jedna slou ží pro organický odpad a druhá pro směs vše ho ostatního, co pak putuje do popelnice. Komfortnější sortéry odlišují nádoby barvou a vybízejí k třídění odpadu - černý bývá určen pro organický odpad, který se dá zkompostovat, žlutý je určen pro plastové obaly a PET lahve, zelený na sklo, a modrý na papír. Ba revně ladí s kontejnery na ulici, abychom to při vynášení nespletli. Komfortnější sortéry s plnovýsuvem (šířka 45 až 90 cm) mohou vy jet u bezúchytového nábytku automaticky na dotyk ruky či kolena na plný výsuv, takže umožní optimální manipulaci s nádobami ne bo koši. Nádoby jsou z plastu nebo z nerezu, nejmenší s objemem kolem 8 litrů, největší pojmou až rekordních 40 kg odpadu. Víka se otevírají a zavírají manuálně, u rafinovanější mechaniky samočinně při výjezdu nebo otev ření dveří. U některých výrobků třeba i sešláp nutím malého pedálu. Zavřením dveří či zasu nutím zásuvky bezpečně přikryjí nádoby ví kem. aby nedocházelo k úniku zápachu. Sestava odpadkových košů Romagna-Plastik s jednou až čtyřmi nádobami a automatic kým výsuvem pamatuje i na drátěné koše
Sortér ideálně umístěný jako spodní zásuv ka v lince u dřezu
a vaničky pro odkládání lahví s čistícími pro středky, mycí pomůcky, dokonce i na odlože né noviny a časopisy. Rozdělení vnitřního prostoru napomáhají flexibilní přepážky nebo kolíky. Sortéry jsou k dostání ve specializova ných obchodech v cenách 3-10 000 Kč a ku chyňská studia i výrobci moderního nábytku je integrují do kuchyňských linek
Manuálně výsuvné odpadkové koše s auto matickým otevíráním vík
Karta Economia Benefitklubu vám otevře nové možnosti Klub pro čtenáře předplacených titulů Economia
Zaregistrujte se na www.benefitklub.cz/prihlaska
20 - ODPADY 12/2007
odpady.lhned.cz/nakladanisodpady
NAKLÁDÁN i S ODPADY
Sběrné koše na tříděný odpad Třídění odpadů je ze zákona povinné pro pů vodce odpadů. Větší rodinný nebo nájemní dům napomůže hygieně a ekologii tím, že na vhodném místě umístí vlastní odpadkové koše na tříděný odpad. Výrobci vesměs nabízejí barevně odlišené koše (vhozový otvor je opat řen pryžovou závěrou, umožňující vložení od padu prostrčením, zabraňujícím šíření eventu álního zápachu).
Rozkládací kompostér promění dvakrát do roka domácí i zahradní odpady na 1 m3 kvalitního humuse a ušetříte na hnojivech Nožní lis na RET lahve
Harmoniku připomínající skládací RET láh ve od vynálezců Oto Mušálka a Josefa Zbo řila, ve srovnání s dnešním typem.
Vestavný lis Rčení, že lidská lenost je motorem pokroku, dokazuje zatím u nás téměř neznámý spotře bič - do kuchyňské linky vestavný lis na neor ganický domácí odpad. Kartónové krabice od mléka, plastové obaly, menší skleněné i pla stové lahve (bez zátky), zbytky prášků, použi té filtrační sáčky z kávostrojů aj. se vhazují po povytažení hluboké zásuvky do nádoby vylo žené výměnným plastovým pytlem. Když je asi do 2/3 naplněn, po zasunutí a stisknutí spí nače se zapne elektrický pohon pístu, který
silou kolem 2 tun odpadky slisuje až na 1/14 původního objemu. Lisy mají obvykle objem 40 litrů, a dobře utěsněná dvířka (kvůli úniku zápachu). Příkon nepřevyšuje 200 W - tedy to lik co dvě kuchyňské žárovky. Vyplatí se však spíše provozovatelům penzionů a kuchy ním rekreačních objektů.
Malé lisy na RET lahve Během loňského roku se jen u nás prodalo 1,5 miliardy PET lahví s pitnou vodou a nápoji, což ekologové oprávněně považují za na prostý nesmysl, protože pitná voda, jakou na bízí většina městských vodovodů, je téměř stokrát levnější než pitná voda balená, ale kva litu má stejnou. Boom ovšem zastavit nelze, a tak přeplňování popelnic a kontejnerů
prázdnými PET lahvemi je možné zabránit jen jejich stlačováním, podobně jako se to v ně kterých západních zemí provádí i s plechovka mi od piva a limonád. Moderní domácnost může vystačit s ručním lisem. Nejlevnější ná stěnný lis na PET láhve a plechovky ECOPRESS slisuje PET láhve a plechovky na pětkrát menší objem. Vyrábí se i ve »šlapacím« provedení, které se dá přišroubovat na podlahu v předsíni apod. Budoucnost však možná patří skládacím PET lahvím, s jakými nedávno překvapili ostravští vynálezci Oto Mušálek a Josef Zbořil. Při jejich stohování (uskladňování na sebe) zapadá hrdlo jedné láhve do dna lahve v řadě nad ní, což zname ná další úsporu místa při transportu.
S bioodpadem nejlíp na kompost Nejšetrněji se bioodpadu z kuchyně zbavíme přidáváním do kompostu. Proces zrychlíme až sedminásobně, když k tomu použijeme sta vebnicové kompostéry, které se nabízejí v pro dejnách zahradních potřeb s objemem od 0,4 až do 0,8 m3, vyráběné z recyklovatelného po lypropylénu. Kompostér nebo tzv. silo nemá dno, aby umožnil přímý styk červům, žížalám a půdním bakteriím se střídavě ukládanými vrstvami odpadu. Odpady rozloží na plnohod notný humus již během 8 až 10 týdnů od zalo žení. Do kompostéru však nepatří kosti a od řezky masa, popel z uhlí, plasty, sklo a kovy. Nejpohotověji nás kuchyňského bioodpadu zbaví drtič instalovaný přímo na výpusť z dře zu před sifon. Legislativa ho však povoluje jen v domácnostech s žumpou či vlastní čističkou vody, provozovatelé veřejné kanalizace se jim svými připojovacími předpisy brání. Jan Tůma
Barevné odpadkové na domovní tříděný odpad s objemem 100 litrů odpady.lhned.cz/nakladanlsodpady
Fotoarchiv autora a firem
ODPADY 12/2007 - 21
MANAGEMENT
Vyšší poplatky: zástupci měst a obcí nesouhlasí V připravované novele zákona o odpadech by měly být nově upraveny poplatky za nakládání s odpady. Návrh Ministerstva životního prostředí prosazuje poměrně radikální zvyšování poplatků. S těmito změnami však zástupci měst a obcí nejsou srozuměni. ávrh na změnu poplatků již prošel radou
N
vedení ministerstva životního prostředí a náměstkyně ministra Rut Bízková v rozho voru pro náš časopis (č. 11/2007) řekla: »Sa mozřejmě že může přijít někdo, kdo náš po stup zpochybní...Uvidíme, jaké budou reak ce.« Reakce na sebe nenechaly dlouho čekat. Svaz měst a obcí (SMO) zveřejnil své stano visko, které je k návrhu poplatků vesměs ne gativní, a jen v několika bodech souhlasí, či aspoň vyzývá k diskusi. Původní návrh předpokládá, že do roku 2013 stoupnou poplatky za ukládání na sklád ku až na 1500 Kč za tunu. Poplatky za ukládá ní nebezpečných odpadů budou obecně dese tinásobkem poplatků za ostatní odpad (v roce 2013 tedy 15 000 Kč/t). Nově návrh zavádí poplatky za spalování odpadů v zařízeních na energetické využití. V roce 2013 by měly do sáhnout 500 korun za tunu. Stanovisko SMO k tomu říká: »Radikální zvyšování poplatků za odpady nemusí vést k nakládání jiným, šetrnějším způsobem, než je prosté ukládání odpadů do skládek. Základ ním důvodem je nedostatečná síť zpracovatel ských kapacit, které by se věnovaly šetrnější mu nakládání s odpady.« Podle SMO u nás chybí zařízení na mechanicko-biologickou úpravu odpadů nebo úpravu biologicky rozložitelného komunální ho odpadu. Stát není ochoten žádným způso bem podporovat energetické využívání odpa dů. Podpora pro vybudování těchto zařízení např. z Operačního programu životní prostředí je velmi malá: oblast odpadů totiž spadá pod veřejnou podporu. Obce a města mohou v dů sledku toho získat z operačních fondů pouze podporu v maximální výši 40 % nevratné fi nanční dotace. Pokud se za těchto okolností zvednou radi kálně poplatky za skládkování, bude hlavním důsledkem zvyšování mandatorních výdajů měst a obcí za oblast nakládání s odpady. Zvýší se také množství černých skládek, které budou muset města a obce odstraňovat na vlastní náklady, což dále zhorší jejich situaci v nakládání s odpady, obává se ve své zprávě Svaz měst a obcí. 22 - ODPADY 12/2007
Poplatky za energetické využití S navrhovaným poplatkem za energetické vy užívání komunálního odpadu SMO zásadně nesouhlasí, neboť se negativně projeví v při pravovaných projektech krajů, zejména v ná vratnosti investic do daných technologií. »Svaz měst a obcí ČR považuje energetické
Podle Svazu měst a obcí je pro firmy stále obtížnější získat kvalitní materiál na tech nické zabezpečení skládek a plánované zru šení výjimky na poplatek tuto situaci ještě zhorší
využívání odpadů za naprosto legální způsob
řízených skládek odpadů.
nakládání s odpady, který se v horizontu po roce 2010 bude postupně stávat hlavním způ sobem nakládání s odpady a z pohledu obcí a měst bude upřednostňován před ukládáním odpadů na skládky. Z našeho pohledu se jedná o jasné využití (materiálové) odpadů, které by nemělo být zpoplatněno vůbec,« píše se ve stanovisku SMO. Kromě toho připomíná, že jsou a budou zpoplatněny odpady vzniklé v energetických zdrojích pro využívání odpa dů (struska, popeloviny apod.) a přijetím ná vrhu MŽP by de facto došlo k dvojitému zpo platnění těchto zdrojů.
Technologické materiály Jedním z dalších návrhů MŽP je zavedení po platku za odpady, které jsou využívány jako technologický materiál na zajištění skládky. Dosud byly tyto materiály vyjmuty z poplatků na základě výjimky podle § 45 odst. (3) záko na o odpadech. SMO se obává, že zpoplatně ním by došlo k ohrožení zajištění skládek v souladu se schváleným projektem a snížily by se také prostředky na finanční rezervu pro rekultivaci skládky. Materiál upozorňuje na skutečnost, že v rámci reálné praxe je pro ma jitele či provozovatele skládek odpadů velmi nelehké získat za dobrých podmínek kvalitní a především dostatečné množství materiálu na rekultivaci. S ohledem na rozvoj technologií nakládání se stavební sutí (což je krok správ ným směrem) se inertní materiál vhodný na rekultivaci skládek přednostně využívá pro re kultivaci báňských děl. Ty jsou z velké části hrazeny z prostředků státu a investoři těchto sanací mají podstatně výhodnější finanční podmínky. Svaz měst a obcí ČR sice se zavedením po platků pro technologický materiál souhlasí.
ale navrhuje také zvýšení rezerv na rekultivaci
Přerozdělení výnosů Současný stav, kdy obec, na jejímž katastru le ží skládka, získává výnos z poplatků za uklá dání, chce návrh pozměnit. Výnosy by se pod le něj měly dělit v poměru obec 20 %, místně příslušný kraj 80 % výnosů. S návrhem SMO opět nesouhlasí a argumentuje: »Je jedno značnou a neoddiskutovatelnou skutečností, že vyšší ekologickou zátěž území, na kterém je umístěna skládka odpadů, nese obec, na je jímž území se skládka nachází. Proto nelze souhlasit s navrhovaným rozdělením finanč ních prostředků ve prospěch krajů ... násled ky možné ekologické zátěže či katastrofy vždy a jen ponese obec, na které se skládka nachází, a především její obyvatelé. Tento fakt byl důvodem pro konstruování poplatku ve prospěch obcí, na jejichž katastru skládka leží (forma kompenzace negativních dopadů spo jených s provozem skládky).« Obce, které mají na svém území skládku, jsou daleko více zatíženy dopravou materiálu na skládku, emisemi z výfukových plynů ná kladních automobilů, zhoršením stavu komu nikací v nejbližším okolí skládky, úlety drob ných lehkých frakcí odpadů do okolí, zvýše ným výskytem pachových látek ze skládky a z průsakových vod, či zvýšenou mírou praš nosti, říká se v materiálu. Obce, které jsou stá vajícími příjemci poplatků za skládky, inves tují finanční prostředky z poplatků do zlepše ní systému odpadového hospodářství v obci, infrastruktury v oblasti životního prostředí či dopravní infrastruktury. »Není důvod k tomu, aby prostředky z poplatků byly prostředky rozpočtu krajů. Kraje nejsou původci odpadů (byť jejich povinností bylo zpracovávat POH krajů), a tudíž nemohou realizovat žádné odpady.ihned.cz/management
MANAGEMENT vlastní projekty v oblasti životního prostředí, vyjma projektů environmentální výchovy.« Za maximální přijatelný kompromis pova žuje SMO přerozdělení finančních prostředků v poměru 70 % obec a 30 % místně příslušný kraj. Jednoznačným cílem SMO je, aby obce nepřišly o finanční prostředky z poplatku za uložení na skládku. K návrhu MŽP poznamenává SMO, že by vedlo k nesmyslnému přerozdělování finanč ních prostředků. I přes nesouhlas s návrhem však vyzývá k další diskusi o tomto citlivém tématu.
Zvýšení pravomocí pro kraje Jelikož má Česká inspekce živomího prostředí málo pracovníků, navrhuje SMOCR ve svém materiálu zvýšení pravomocí pro orgány krajů. Zástupci krajských úřadů by měli mít pravo moci srovnatelné s pravomocemi orgánu Čes ké inspekce životního prostředí, zejména by mohli udělovat sankční opatření v rámci správ ního řízení. Toto opatření by bylo využitelné hlavně při kontrolách v oblasti OH, především pak v zařízeních pro nakládání s odpady.
Růst místního poplatku Návrh MŽP předpokládá, že by horní hranice místního poplatku za nakládání s odpady mo hla dosáhnout 900 Kč (zatímco dnes nesmí přesáhnout 500 Kč). SMO sice souhlasí s růs tem místního poplatkům, kritizuje však posu nutí horní hranice na 900 Kč na osobu a rok. Lepší by bylo zcela odstranit horní hranici
sazby poplatku a nechat maximální svobodu stanovení sazby poplatku na samosprávě (za stupitelstvu) města či obce. V případě, že to není ze zásadních důvodů možné, navrhuje SMO zvýšit hranici sazby místního poplatku na maximální možnou úroveň, např. 1500 Kč na obyvatele a rok. Stávající maximální hranici místního po platku se snaží města a obce změnit již téměř tři roky. Nedaří se to kvůli negativnímu stano visku Ministerstva životního prostředí. Proto že poplatek nesmí přesáhnout hranici 500 Kč, většina měst a obcí již minimálně druhým ro kem dotuje svůj systém nakládání s odpady z vlastních rozpočtů. Reálné náklady na od padové hospodářství v obci se v současnosti pohybují v rozmezí 600-800 Kč na osobu (obyvatele) a rok. Podle SMO zná samospráva v místě nejlé pe situaci a možnosti obyvatel obce a situaci umí vyhodnotit. »Po zkušenostech s několika letým apelem na MŽP ČR nemají města a ob ce záruku, že po roce 2010 ministerstvo na vrhne a umožní posunutí - zvýšení jím navr hované hranice 900 Kč na osobu a rok,« říká se v materiálu. Navíc se dá očekávat, že ná klady na OH a výše poplatků v OH porostou relativně vysokým tempem (poplatky za od straňování odpadu a další ekonomické ukaza tele v ČR, např. zvýšení sazby DPH, zvýšení nákladů na dopravu apod.). Navrhovaná výše hranice místního poplatku ze strany MŽP ČR na 900 Kč na obyvatele a rok do roku 2010 je proto naprosto nedostatečná.
Podobně vyjadřuje SMO svůj nesouhlas se záměrem zrušit ostatní dva způsoby úhrady fi nančních prostředků (poplatek a úhrada) za systém OH. »Obce by měla mít možnost vol by druhu platby za systém v obci bez omezení výše poplatku podle svého rozhodnutí, v zá vislosti na investicích vložených do obecního systému nakládání s komunálním odpadem.«
První návrh k diskusi Přestože je postoj SMO k návrhu Ministerstva životního prostředí poměrně kritický, v závě ru uvádí, že ho chápe jako první návrh pro dis kusi. Z pohledu SMO musí být tento doku ment zásadně změněn, aby odrážel reálné po třeby a možnosti odpadového hospodářství měst a obcí. Jeho realizace v navržené podo bě by přinesla zvýšení nákladů do systémů na kládání s komunálním odpadem v obcích, a naopak by se snížily prostředky, které jdou obcím na oblast odpadového hospodářství. »SMO i přesto souhlasí s obecnými princi py dokumentu. Chápe, že ekonomické nástro je povedou k tomu, aby se odpady z komunál ní sféry v co největší míře materiálově či energeticky využívaly. U odpadů, které nebu dou využity či s nimi nebude nakládáno se snahou k využití, je na místě jejich odstranění v co nejvyšší míře zpoplatnit. Bez obsáhlé diskuse a souhlasu měst a obcí se změnami legislativy v OH nelze žádné legislativní nor my schválit,« uzavírá obsáhlý materiál Svazu měst a obcí. -jhm -
Vede EMS k čistším technologiím? Analýza podniků s environmentální manažerskými systémy ukázala, že se rádi drží zavedených technologií. Evropě má průmyslová výroba hlavní podíl na emisi znečišťujících látek, ať se jedná o skleníkové plyny, odpadní vody, ne bo odpady. Vypouštění znečišťujících látek je regulováno prostřednictvím nařízení k IPPC (nařízení 96/91/EC), která nutí někte rá průmyslová odvětví získat povolení k vy puštění znečišťujících látek. Ne všichni vý robci však podléhají této právní normě. U nich zastává podobnou roli environmen tální manažerský systém (EMS), například environmentální manažerský standard ISO 14001. Tým slovinských vědců zkoumal roli EMS pro zavádění nových čistších technologií v ně kterých průmyslových sektorech ve Slovin sku. Zaměřili se na průmysl zpracování kovů a na chemický průmysl ( a jeho příbuzné obo ry papír/plasty). Jde o odvětví s vysokých po
V
odpady.lhned.cz/management
dílem firem certifikovaných podle ISO 14001 - pochází z něj téměř polovina slovinských fi rem, které mají certifikát ISO 14001. Analý zy se zúčastnilo na 60 % všech firem z těchto odvětví. Výsledky ukázaly, že pro omezení svého vlivu na životní prostředí používá 60 % firem v metalurgickém průmyslu zavádění nových technologií nebo úpravy starých technologií. Více než 50 % společností v chemickém prů myslu a příbuzných oborech používá pouze modifikace existujících technologií. Prakticky většina oslovených firem (90 %) používá technologické změny k tomu, aby sní žily emise do životního prostředí. Pro zlepšení technologií používají dvě třetiny chemických podniků vlastní výzkum a zlepšování. Tři pě tiny metalurgických podniků naopak využíva jí kupované licence.
Více než 70 % metalurgických firem a ko lem 50 % chemických firem považuje ISO 14001 za velmi užitečný nástroj pro zavádění čistších technologií. Ovšem jen 10 % si myslí, že ISO 14001 je nezbytnou podmínkou pro navržení a zavedení nové technologie. Tyto výsledky naznačují, že průmysl dává přednost úpravě stávajících technologií před přechodem na modernější, životnímu prostře dí přátelštějším technologiím. Ovšem některé, zejména v metalurgickém odvětví, hledají kompromisy, které směšují existující techno logie se zaváděním technologií nových. Autoři zdůrazňují, že standardy ISO 14001 jsou v metalurgickém a chemickém průmyslu většinou považovány za velmi užitečné při úsilí zavádět nové, čisté technologie a zdá se, že vytvářejí lepší podmínky pro implementaci IPPC směrnice u firem, jichž se to týká. - mal -
Zdroj: Radonjic G. and Tominc P. (2007), Jour nal of cleaner production 15:1482-1493.
ODPADY 12/2007 - 23
MANAGEMENT
Ministerstvo hlásí: Plán odpadového hospodářství se většinou plní Pozitivně je hodnocen cíl 2, který požaduje maximální využívání odpadů jako náhrady pri márních zdrojů. Využívání odpadů v ČR v le tech 2002-2006 má trvalý vzestupný trend. Zatímco v roce 2004 činil podíl materiálově využitých odpadů (R2-R12, NI, N2, N8, N10, Nil, NI, N13, N15) celkem 61,0 %, v roce 2006 už to bylo 82,3 %. Naproti tomu se podíl energeticky využitých odpadů (Rl) prakticky nezměnil - v roce 2004 to bylo 2,2 %, v roce 2006 se zvýšil na 2,3 % - ostatně za tuto dobu u nás nepřibyla žádná spalovna. Cíl, týkající se minimalizace negativních vlivů na zdraví lidí a životní prostředí při na kládání s odpady považuje MŽP ve zprávě za
Celková produkce odpadů se snižuje, především je méně škváry ze spalování uhlí a ne zpracované strusky
Plán odpadového hospodářství České republiky platí u nás již tři roky, navazující krajské plány nejméně dva roky. Každý rok připravuje Ministerstvo životního prostředí hodnotící zprávu. Po třech letech je již možno z hodnotící zprávy vyvozovat trendy, které plnění plánu má. POH ČR bylo stanoveno celkem třicet
V
dva cílů, jejichž dosažením bude plán splněn. Hodnotící zpráva za roky 2004-2006 se věnuje každému z nich. Kvantifikované cí le jsou hodnoceny pomocí soustavy indikáto rů odpadového hospodářství ČR. Data zpraco vatelé zprávy převzali z Informačního systém odpadového hospodářství (ISOH), který zpra covává Centrum pro hospodaření s odpady (CeHO, VÚV T.G.M.).
Klesá celková produkce odpadů Podle hodnotící zprávy se celková produkce odpadů v ČR v letech 2002-2004 pohybovala průměrně kolem 37 mil. tun. V roce 2005 klesla na 29,8 mil. tun. Toto snížení bylo způ sobeno snížením produkce zejména škváry ze
spalování uhlí, zeminy, zvířecího trusu a ne zpracované strusky. Měrná produkce odpadů na 1 obyvatele a rok byla v letech 2002-2004 v průměru kolem 3700 kg, v roce 2005 činila 2907 kg. V roce 2006 byl zaznamenám další pokles produkce na 27,3 mil. tun. Největší po kles byl vykázán u odpadů ze zemědělství, odpadů z úpravy a rozvodu vody a také komu nálních odpadů. Meziročně má celková pro dukce odpadů v ČR trvale mírně klesající trend. Snižuje se také celková produkce odpa dů na jednotku HDP (graf. 1). Jelikož prvním cílem POH je snižovat měrnou produkci od padů nezávisle na úrovni ekonomického růstu, hodnotící zpráva konstatuje, že trend odpoví dá záměrům POH, cíl číslo 31 však zároveň konstatuje, že stále stoupá množství komu nálních odpadů ukládaných na skládky.
splněný, či alespoň odpovídající trendům, pře stože toto tvrzení nedoprovází žádné bližší údaje. Minimalizace podle zprávy souvisí se zpřísňujícími se podmínkami pro povolování provozu zařízení a se snižujícím se množstvím nebezpečného odpadu. Celková produkce nebezpečných odpadů v ČR se v letech 2003-2005 pohybovala prů měrně kolem 1,7 mil. tun a v roce 2006 klesla na 1,45 mil. tun. Ačkoliv se absolutní objem odpadů snižuje a klesá rovněž jejich produkce na obyvatele (165,7 kg v roce 2004, a 141,4 kg v roce 2006), jejich podíl na celko vé produkci odpadů roste: v roce 2004 činil 4,4 %, v roce 2006 to bylo již 5,2 %.
Nejsou integrované systémy Mezi cíle, jejichž plnění, či trend odpovídá záměrům plánu, zařazuje hodnotící zpráva od stranění odpadů s PCB, nakládání a zpětný odběr použitých olejů, sběr a materiálové vy užití baterií všech druhů, hygienizace a využi tí kalů z čistíren odpadních vod, nakládání s odpady výroby titanové běloby nebo opat ření proti rozptylování azbestu do prostředí. Za nesplněný úkol je označen cíl vytvoření systému nakládání s autovraky. Zpráva rozli šuje autovraky vyrobené po roce 1980, z nich bylo materiálově a opětovně využito 28,7 %.
Plán odpadového hospodářství byl v České republice vyhlášen nařízením vlády č. 197 ze dne 4. července 2003. Platnost Plánu byla stanovena na dobu 10 let, do roku 2012. V souladu s § 42 odst. 7 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je ministerstvem od roku 2004 každoročně prováděno vyhodnocení jeho plnění.
24 - ODPADY 12/2007
Celková produkce komunálních odpadů (1000 t/rok) Produkce na obyvatele (kg/obyv./rok) Podíl využitých komunálních odpadů R1-R11, NI (% z celkové produkce KO) Podíl materiálově využitých komunálních odpadů R2-R11, NI (% z celkové produkce KO) Podíl energeticky využitých komunálních odpadů Rl (% z celkové produkce KO)
2004
2005
2006
4652 455,2
4439 433
3979 387
20,5
24,9
29,6
11,8
15,5
20,0
8,7
9,4
9,5
odpady.lhned.cz/management
MANAGEMENT Z autovraků vyrobených před rokem 1980 by lo materiálově využito 62,1 %. Důvod této disproporce zpráva bohužel neuvádí. Dalším neplněným cílem je vytvoření inte grovaných systémů nakládání s odpady na regionální úrovni a jejich propojení do celo státní sítě zařízení pro nakládání s odpady v rámci vybavenosti území. Jak uvádí zpráva, doposud nebyly definovány klíčové techno logie a postupy nadregionální spolupráce. Je to způsobeno zejména tím, že v ČR jsou za řízení pro nakládání s odpady převážně v soukromém vlastnictví. Na regionální úrovni nejsou doposud vytvářeny integrova né systémy nakládání s odpady a zjišťovány dostatečné technologické kapacity pro plnění všech cílů a POH ČR. Nedařilo se zcela, v rámci vybavenosti území zařízeními pro nakládání s odpady, propojovat do funkčních systémů nakládání s odpady v jednotlivých krajích.
Na druhou stranu mezi splněnými cíli je ten, který požaduje nepodporovat výstavbu nových spaloven komunálního odpadu ze stát ních prostředků a nepodporovat výstavbu no vých skládek odpadů ze státních prostředků.
Zvýšení recyklace se nedaří Cíl zvýšení využívání odpadů s upřednostně ním recyklace na 55 % všech vznikajících od padů do roku 2012 a materiálového využití komunálních odpadů na 50 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 se podle zprávy ne daří plnit. Podíl využitých komunálních odpadů v ro ce 2006 dosáhl 29,6 % (viz tab. 1). Využívání se zvýšilo především díky zvýšení podílu energeticky využitých komunálních odpadů a započtením obalových odpadů vytříděných obcemi z komunálních odpadů. Materiálové využívání komunálních odpadů představovalo v roce 2006, tj. 4 roky před cí
Graf. 1 Celková produkce odpadů ve vztahu k výši HDP (2002-2006)
2000
2001
2002
Produkce odpadů na jednotku HDP
2003
2004
—------- Vývoj HDP
Graf. 2 Podíl odpadů odstraněných skládkováním (2000-2006)
2005
2006
lovým rokem, plnění 20 %. Ve srovnání s re ferenčním rokem 2000 sice došlo k výrazné mu zlepšení, dosažení materiálového využití komunálního odpadu na 50 % do roku 2010 se však podle zprávy jeví jako problematické. Na druhou stranu klesá absolutní množství sládkovaných odpadů (graf. 2). V roce 2000 byla uložena na skládky čtvrtina celkového množství produkovaných odpadů. V roce 2005 bylo skládkováno 17,9 % z celkové pro dukce roku 2005. Hmotnost odpadů ulože ných na skládky mezi léty 2000-2006 se sní žila o více než polovinu. Vliv snižování množ ství odpadů na skládkách má především zpřís ňující se zákonná úprava skládkování a zvyšu jící se podíl využívaných odpadů.
Biologické odpady nesplněny Cíl číslo 30 říká: Snížit maximální množství biologicky rozložitelných komunálních odpa dů ukládaných na skládky tak, aby podíl této složky činil v roce 2010 nejvíce 75 % hmot nostních, v roce 2013 nejvíce 50 % hmotnost ních a výhledově v roce 2020 nejvíce 35 % hmotnostních z celkového množství BRKO vzniklého v roce 1995. Zpráva uvádí, že tento cíl není plněn a procentuální podíl sládkova ných komunálních odpadů stále stoupá. V roce 2000 bylo uloženo na skládky celkem 60,3 % odpadů z celkové produkce roku, v roce 2006 pak 81 %. Mezi lety 2000-2005 bylo na skládkách uloženo o téměř 20 % komunálního odpadu více, mezi roky 2005-2006 pak činil nárůst 4,7 %. Téměř veškeré směsné komunál ní odpady jsou skládkovány. Podle POH ČR by do roku 2010 mělo být uloženo na skládky pouze 112 kg BRKO na obyvatele. V roce 2004 bylo podle zaslaných evidencí z ORP uloženo na skládky téměř 128 kg/obyv. a rok, a v roce 2005 téměř 133 kg/obyv. a rok a v roce 2006 to bylo 138 kg/obyv. a rok. Toto zvýšení v roce 2005 bylo podle hodnotící zprávy způsobeno ze jména zvýšením množství uloženého směsné ho komunálního odpadu (kód 20 03 01) a od padů dřeva (kód 20 01 38). V roce 2006 došlo k dalšímu zvýšení množství BRKO uložených na skládku na 1,425 mil. tun, tj. 123,7 % množství, které by mělo být uloženo v prvním cílovém roce 2010. Hodnotící zpráva k POH musí projít schvá lením vládou. Dá se tedy očekávat, že v ní ješ tě nastanou určité změny. Počátkem příštího roku by pak měl být hotov akční plán, který navrhne opatření pro oblasti, kde se POH ne daří plnit. - jhm -
Zdroj: Hodnotící zpráva o plnění Plánu odpa dového hospodářství v letech 2004-2006, MŽP
odpady.lhned.cz/management
ODPADY 12/2007 - 25
MANAGEMENT
Lhůta k získání integrovaného povolení vypršela
ku, ochrana veřejného zdraví a zjednodušení povin ností v oblasti životního prostředí pro provozovatele významných průmyslových (a zemědělských) čin ností. Integrované povolení nahrazuje provozovateli řadu dílčích povolení (například v oblasti vod, odpa dů a ochrany ovzduší) povolením jediným.
Ing. Bc. Jan Maršák, PhD, vedoucí oddělení IPPC MŽP
V úterý 30. října skončila lhůta, do které měli provozovatelé získat integrované povolení. Přestože na to měli čtyři roky, část z nich podala žádost pozdě. ovinnost, daná zákonem o integrované
V případě, že ohrožují životní prostředí nebo
prevenci, se týká zhruba 1850 průmyslo
veřejné zdraví, může být dokonce provoz
P
vých a zemědělských zařízení. Protože však
uzavřen.
lze povolit více jednotek najednou, počet po
Povolující institucí je většinou krajský úřad,
třebných povolení je nižší - asi 1500. Zatím
vrchní státní dozor provádí MŽP, které je i od
bylo vydáno na 1150 povolení, takže se dá ří
volacím orgánem. Odbornou pomoc, zejména
ci, že svou povinnost má splněno na 75 %
k hodnocení technologií, zajišťuje minister
technologických jednotek spadajících pod re
stvem zřízená instituce GENIA, česká infor
žim integrované prevence. Pouze zhruba 4 %
mační agentura životního prostředí.
Co nového ve Sbírce zákonů Částka 87 ze dne 31. října 2007 269 - Zákon, kterým se mění zákon číslo 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dal ších zákonů, ve znění pozdějších předpi sů, a další související zákony 270 - Zákon, kterým se mění zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplat ků, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
provozovatelů nepodala žádost o integrované
Situace v povolovacím procesu se liší podle
povolení na krajské úřady vůbec. Zbývající
krajů, protože distribuce zařízení není v ČR
pětina provozovatelů sice žádost podala, ale
rovnoměrně rozložena. Nejvíce povolení zbý
učinila tak pozdě, a proto je dosud jejich žá
vá vydat ve Středočeském a Ústeckém kraji
dost v řízení a integrované povolení vydané
(na Ústecký kraj připadá v rámci státu nejvíce
nemají. Provozovatelům hrozí za nedodržení
chemických zařízení, u nichž je povolování
Částka 89 ze dne 31. října 2007
zákonné povinnosti sankce až do výše 7 mi
časově a odborně nejnáročnější).
276 - Vyhláška o kontrole účinnosti kotlů 277 - Vyhláška o kontrole klimatizačních systémů 278 - Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 451/2000 Sb., kterou se provádí zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění zákona číslo 244/2000 Sb., ve znění pozdějších před
lionů korun od České inspekce životního prostředí či
Krajské hygienické stanice.
Kraj
1 .Energetika Z.Výroba a zpracování kovů 3.Zpracování nerostů 4.Chemický průmysl 5.Nakládání s odpady 6.Ostatní (mimo 6.4. a 6.6.) 6.4. Potravinářství 6.6.Velkochovy | *) Odhad
Účelem integrované prevence je snížení průmy slových emisí, ochrana životního prostředí jako cel
Vydáno integrovaných povolení % povolení 87 102 67 135 72 78 162 75 67 170 64 49 97 76 82 356
Právě povolováno
% 12 30 21 21 27 22 16 16
žádostí 14 61 22 46 69 17 22 70
Mimo proces integrovaného povolování* zařízení % 1 1 7 3 7 8 4 6 13 8 2
9 14 10 11 10
Co je IPPC V roce 2003 vstoupil v účinnost zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, kterým byla do národní legislativy převedena klíčová evropská směrnice v oblasti snižování průmyslových emisí - směrnice 96/61/ES o integrované prevenci a omezování znečištění (směrnice IPPC). Zákon uložil provozovatelům průmyslových a zemědělských činností (vymezených zákonem) získat do 30. 10. 2007 tzv. integrované povolení, kterým jsou stanoveny komplexní závazné podmínky provozu zařízení. Závazné podmínky provozu jsou souborem pravidel (například emisních limitů, monitoringu, opatření k nakládání s odpady, předcházení haváriím), v rámci kterých musí být zařízení provozováno. Závazné podmínky provozu by měly vycházet z nejlepších dostupných technik (Best Available Techniques - BAT), které představují nejúčinnější a nejpokročilejší stádium vývoje technologií a způsobu jejich provozování. Vydání integrovaného povolení je veřejně přístupný proces, ve kterém může veřejnost podmínky provozu zařízení svými připomínkami ovlivnit.
26 - ODPADY 12/2007
pisů Částka 91 ze dne 7. listopadu 2007 280 - Vyhláška o provedení ustanovení energetického zákona o Energetickém regulačním fondu a povinnosti nad rámec licence Částka 94 ze dne 21. listopadu 2007 287 - Vyhláška o stanovení seznamu ka tastrálních území s přiřazenými průměr nými základními cenami zemědělských pozemků Částka 95 ze dne 23. listopadu 2007 288 - Nařízení vlády, kterým se mění na řízení vlády č. 154/2005 Sb., o stanovení výše a způsobu poplatků za využívání rá diových kmitočtů a čísel 289 - Vyhláška o veterinárních a hygie nických požadavcích na živočišné pro dukty, které nejsou upraveny přímo pou žitelnými předpisy Evropských společen ství
odpady.ihned.cz/management
SERVIS
Jaké budou prací prášky? Výrobci pracích prášků se prezentují stále častěji snahou o ochranu životního prostředí. Pro analýzu, jaký dopad na životní prostředí má výběr surovin, použití výrobní technologie, ale i logistika, fáze spotřeby a likvidace produktu, používají postupy analýzy životního cyklu. rendem je snaha vyrobit prací prášek o co chodu i skladují v domácnosti, kromě chemi největší koncentraci, stejně účinný při co kálií se sníží i množství obalů a spotřeby ener nejnižší teplotě a minimálním množství vody.gie. Rok po kampani zaujímají koncentrované prací prášky téměř 85 procent trhu. Stoupá S nadsázkou lze říci, že ideální varianta praní v budoucnu bude pouze v pěně. i tržní podíl pracích gelů, další forma koncent rovaných pracích prostředků. Zhruba rok jsou na trhu koncentrované, ne Výzkumná pracoviště hledají také suroviny boli kompaktní prací prášky, které mají o tře z obnovitelných zdrojů, nejlépe stoprocentně tinu menší objem než tradiční, a přitom vype biologicky odbouratelné. Značná část surovin rou stejné množství prádla. Kompaktace sníží spotřebované množství pracích prášků o tisíce pro výrobu pracích a čisticích prostředků jsou anorganického původu a nedají se jinými tun ročně, menší balení se lépe dopravují z ob
T
Analýza životního cyklu pracího prášku (Persil Megaperls)
12000
-
14 534
Spotřeba energie v kilojoulech na prací cyklus
800 700
Emise oxidu uhličité ho-v gramech na prací cyklus
742
600
9044
501
500 400 300
4786
200
3000
| 32£ 73 27
279
192
100
17
1234567
1
28
- jhm -
1234567
1.Suroviny 2.Výroba 3.Balení 4.Doprava 5.Užití 6.Odstranění 7.Celkem
Graf měsíce
zdroji nahradit. Druhá část surovin je organic kého původu na bázi ropy, jako např. pro prací výkon důležité tenzidy. Společnost Henkel na hrazuje tenzidy surovinou na bázi z oleje z palmových semen. V pracích prášcích činí podíl tenzidů z obnovitelných zdrojů 35 %, u šamponů a některých lepidel je to více než 40%. Energetická náročnost výroby může být vý znamně ovlivněna zavedením optimálních procesů - snížením procesní teploty, nahraze ním sušením ve spreji například granulová ním. Zavádějí se obaly, které se dají snadno recyklovat, nově biologicky rozložitelnými obaly na bázi škrobu nebo celulózy. Podle analýzy životního cyklu je nejvíce zatěžující pro životní prostředí fáze spotřeby výrobku. U jednoho pracího cyklu dosahuje energetická náročnost ve fázi praní více než 60 % z celkově spotřebované energie. Zpra cování surovin tvoří 33 % a zbylých 7 % při padá na výrobu, obal, dopravu a odstranění produktu. Například z celkového počtu 14,5 kilojoulů energie spotřebované na jeden prací cyklus tvoří praní celých 9 kilojoulů. Zaměříme-li se na emise CO-,, z celkového počtu 742 gramů na jeden prací cyklus zabírá 501 gramů (téměř 70 %) fáze praní. Energetická náročnost přípravku do myček na nádobí je ve fázi mytí dokonce 87,5 % energie (86 % vody), na suroviny připadá 12 % energie (tři náct procent vody). Zpracováno s využitím materiálů společnosti Henkel
i
Roční emise uhlíku (mil. tun) 10 000
. svět 9 000
Mohou vyspělé země zabránit globálnímu oteplování? Podle Centra pro ekonomiku a politiku budou koncentrace skleníkových plynů růst i tehdy, pokud dojde k omezení emisí CO-, ve vyspělých zemích. Důvo dem je rychle rostoucí ekonomika zemí, jako je Čína, Indie, Jižní Korea, Brazílie a Indonésie, které budou do dvaceti let tvořit 85 pro cent předpokládaného přírůstku.
odpady.lhned.cz/servls
8 000
7 000
efekt Kjótského protokolu
6 000
5 000 4 000
vyspělé země
3 000 2 000 1 000
' efekt Kjótského protokolu
ODPADY 12/2007 - 27
SERVIS
Industriální brouk, který se živí odpadem Spalovna komunálních odpadů není jen technickým zařízením, továrnou na zpracování odpadů a výrobu energie. Je to také stavba, která již svou velikostí a provozem významně komunikuje se svým okolím. Nejen technologie, ale i vzhled spalovny rozhoduje, jak se s ní bude jejímu okolí žít.
Maurice Nio (1959) absolvoval v r. 1988 Fakultu architektury na Technické univerzitě v Delftu. Vedle spalovny v Hengelo navrhnul například autobusovou zastávku v Hoofsdorpu I pojmenovanou Úžasná velrybí čelist), dvanáct rodinných domů (Kyklopové) v protihlukové bariéře u silnice do Diependaalu nebo netradiční
rchitektonický návrh budoucí spalovny je Hengelo a vyspělou technologií uvnitř. Budo často svěřen významnému architektovi. va má rysy vršků hromada odpadů venku Ve Vídni proto mají hravou a velmi netradiční a charakter neviditelného spalovacího a despalovnu navrženou Friedensreichem Hunder- kontaminačního procesu. Dvě na sobě nezá wasserem. V Liberci zvolili architekti Janou visle fungující spalovací linky jsou základem. šek a Šonský pro spalovnu Termizo výraznou Tento proces připomíná trávicí proces lid koncepci se dvěma prosklenými věžemi - ských tvorů nebo zvířat. A proto nás inspiro v roce 2000 byla spalovna oceněna titulem val k vytvoření hmyzu, kovově zeleného chroStavba roku. báka s mechanickými rysy, brouka, který se Ve městě Hengelo na východě Nizozemska živí vším tím odpadem a vylučuje čistý plyn. navrhnul spalovnu komunálních odpadů ar Nechali jsme tento nápad rezonovat celou chitekt Maurice Nio. Většina projektů Mauri- stavbou, takže zaznívá hlavní budovou a pěti ce Nio se týká zdánlivě neatraktivních tech vedlejšími budovami na pozemku, ve kterých nických prostorů, jako jsou tunely pod želez jsou vodní a vzduchem chlazené kondenzátonicí, dálnicí, rodinné domy v protihlukové ry, škvárovna, váha, kancelářská budova. Ale bariéře, nákupní centrum pod železničním za tím vším se základní idea vrací ozvěnou viaduktem. Pro své stavby hledá inspiraci v úplných detailech, v úpravě pozemku mimo architekturu: v představách, ve zvu a v mnoha kusech nábytku, který oživuje bu cích, v pohybu, v barvách, ve vzorech. Velmi dovu jako drobný hmyz.« Spalovnu provozuje společnost Twence B.V. často experimentuje se stavebními materiály a barevností. Každý jeho projekt je něčím v Hengelo, která nakládá s komunálním a i průmyslovým odpadem. Společnost byla výjimečný. V jednom ze svých textů o spalovně autor ří založena v roce 2001 a patří k těm, které vel ká: »V konceptuálním smyslu je spalovna od mi dbají na správné postupy z hlediska ochra padů v Hengelo filtrem mezi krajinou u města ny prostředí. Jejich skládka měla první certifi-
A
hausboat, umístěný na jednom ze slepých ramen v Amsterodamu. Od 1. ledna 2000 realizuje projekty ve svém vlastním architektonickém studiu NIO architecten. Úspěšné jsou jeho knihy You Háve the Right to Remain Silent (1998) a Unseen I Slipped Away (2004).
kátem ISO v Nizozemí. Spalovna v Hengelo je jedním z nejmodemějších zařízení na světě a spaluje přes 300 tisíc tun odpadů ročně. Ná klady na její vybudování včetně technologie byly 270 mil. euro. Dvě spalovací linky byly dokončeny v roce 1997 a v roce 2002 bylo dobudováno dotřiďovací zařízení pro průmyslové odpady. Mají i další zařízení: kompostámu, dekontaminaci půd. úpravu kalů a chemického odpadu a pro voz pro zpracování elektrošrotu. V součas nosti zde staví elektrárnu pro spalování biomasy s kapacitou 20 Mwe, která bude spalo vat odpady ze zpracování dřeva, stejně jako zelený odpad ze zahrad a lesa, který je příliš objemný pro kompostování. - ml -
^6810960
Spalovna Hengelo 28 - ODPADY 12/2007
odpady.lhned.cz/servis
SERVIS
Chystá se konference Recycling Již po třinácté se v Brně sejdou recyklátoři stavebních odpadů. sociace pro rozvoj recyklace stavebních materiálů v ČR, řádný člen mezinárod ního svazu recyklace F.I.R. - Fédération Inter nationale du Recyclage a EQAR - European Quality Association for Recycling - pořádá ve spolupráci s Fédération Internationale du Recyclage a Vysokým učením technickým v Brně 13. ročník mezinárodní konference Re cycling 2008 s podtitulem »Možnosti a per spektivy recyklace stavebních odpadů jako zdroje plnohodnotných surovin*. Konference proběhne ve dnech 13. a 14. března 2008 na tradičním místě - v hotelu Santon v Brně. Garantem akce je doc. Ing. Miroslav Škopán, CSc., prezident ARSM. Konference je určena pro provozovatele re cyklačních linek (výrobce stavebních recyklátů), orgány státní správy a místní samosprávy s působností v oboru životní prostředí a sta vební řízení, výrobce a dodavatele recyklač ních linek a technologií, stavební projektanty.
A
Nové knihy Úplná znění předpisů V edici ÚZ - Úplná znění předpisů, která ob sahuje 38 tematických okruhů, vycházejí úpl ná znění novelizovaných právních předpisů. Všechny změny jsou zvýrazněny tučně, odka zy na související předpisy jsou plně citovány. Každé číslo ÚZ obsahuje všechny předpisy k danému tématu.
investory a stavební firmy využívající recykláty a firmy zabývající se sběrem stavebních od padů.
♦ Legislativní otázky v recyklaci minerálních stavebních odpadů. ♦ Význam a postavení recyklace stavebních a demoličních odpadů v Plánech odpadového hospodářství ČR a krajů. ♦ Proces certifikace recyklátů z inertních mi nerálních materiálů s ohledem na současnou platnou legislativu. ♦ Vliv zpracování stavebních odpadů na život ní prostředí. ♦ Chemické hodnocení stavebních odpadů a vliv na životní prostředí. ♦ Posuzování vlastností recyklátů a řízení je jich jakosti ve vztahu k jejich následnému vy užití ve stavební výrobě.
♦ Možnosti využití recyklátů při výrobě staveb ních hmot a konstrukčních stavebních prvků. ♦ Recyklace komunikací (vozovky, železniční lože), použití recyklátů v různých konstrukč ních vrstvách. ♦ Technologická zařízení pro recyklaci sta vebních odpadů (separace, drcení, třídění, vý voj, výroba a nasazení). ♦ Možnosti průmyslu těžby a zpracování ka mene v recyklaci stavebních materiálů. ♦ Ekologické a ekonomické aspekty recykla ce stavebních odpadů. Po celou dobu průběhu semináře bude pro bíhat v předsálí přednáškového sálu prezen tační výstavka firem, zabývajících se recyk lací stavebních sutí, výrobou strojů a zařízení pro recyklaci, příp. činnostmi s ní souvisejí cími. Bližší informace a přihlášky na www.arsm.cz - ml -
V edici ÚZ vychází pod pořadovým číslem č. 635 publikace »Spotřební daně, líh, paliva a maziva. Ekologické daně 2008«. V zákonu o spotřebních daních nastává od roku 2008 řada změn. V publikaci jsou zařazeny tři nové zá kony, které upravují podmínky zdaňování zemního plynu, pevných paliv a elektřiny. Dá le je zde aktuální znění 10 prováděcích vyhlá šek ke spotřebním daním, zákon o barvení a značkování některých paliv a maziv, zákon o lihu, zákon o povinném značení lihu. Více in formací na www.spo.sagit.cz.
Rozsah 192 str., cena 69 Kč vč. DPH, re dakční uzávěrka k 1. 11. 2007. Publikaci si můžete písemně objednat na adrese ECONOMIA, a. s., VTÚ Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, e-mail:
[email protected], nebo na internetové adrese http//knihy.ihned.cz, kde vám zařídí její zaslá ní na dobírku z nakladatelství SAGIT. Infor mace na tel.: 596 785 999. Členové ECONO MIA Benefitklubu, kteří u publikace uvedou na objednávce číslo své klubové karty a kód knihy, obdrží 30% slevu. Kód knihy: 02130.
Konference se bude věnovat následujícím tématům:
OBJEDNÁVÁM PŘEDPLATNÉ měsíčníku Odpady na 12 měsíců za cenu 757 Kč včetně DPH 9 % 825 Kč
ODPfiDY
Předplatné se automaticky prodlužuje, dokud není zruieno.
Adresa
objednavatele:
NÁZEV ORGANIZACE: PftUMENl: JMÉNO:
Vyplněný lístek odešlete na adresu:
ECONOMIA a. $., oddělení distribuce, Dobrovského 25,170 55 Praha 7. Podrobnější informace: telefon zdarma 800 110 022, internet - http://www.economia.cz a e-mail: predplatneOeconomia.cz
odpady.lhned.cz/servls
Vyplněním kuponu souhlasím bezplatně s tím, aby údaje poskytnuté v rozsahu tohoto kuponu byly po dobu deseti let zpracovávány v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve zněni pozdějifch předpisů, společnosti ECONOMIA a s. se sídlem Praha 7,170 55, Dobrovského 25, jako správcem, k nabízeni výrobků a služeb správce, k průzkumu trhu. analýz, organizováni dalších akd, zasíláni informad prostřednictvím SMS zpráv, e-mailů, jakož i dalších elektronických prostředků. Tento souhlas je udělován dobrovolně a může bvt kdykoli odvolán na adrese správce. Souhlasím se zasíláním obchodních sděleni elektronickou poštou ANO D NE D
ODPADY 12/2007 - 29
ODPfiDY
SERVIS
Odborný časopis pro nakládání s odpady a životní prostředí Číslo 12. Ročník XVII
Do diáře
Vychází 11.12.2007 V období červenec-srpen vychází jako dvojčíslo v měsíci čen/enci Cena výtisku ve volném prodeji 70 Kč
Účasti ČR na mezinárodních veletrzích a výstavách v roce 2008 Průběžně aktualizovaný přehled oficiálních účasti
a je průběžně aktualizován. Oficiální účasti se dě
České republiky na mezinárodních veletrzích a vý
lí do tří kategorií: národní výstava (A), společná ex
stavách v zahraničí v roce 2008 je zveřejněn na
pozice ČR (B) a finanční příspěvky MPO (C). Po
portálu www.businesslnfo.cz. Naleznete zde i če
drobné informace o státní podpoře formou
kací listinu veletrhů, které budou případně mezi
finanční podpory firemní účasti na výstavách a ve
oficiální účasti zařazeny později, na základě finanč
letrzích, včetně popisu jednotlivých kategorií účas
ních možností Ministerstva průmyslu a obchodu
ti naleznete na stránkách MPO.
ČR.Tento přehled má pouze informativní charakter
Mezi oficiální účasti byly zařazeny akce (výběr):
15. 1.-19. 1.
17. 11.-21. 11.
Herning - Agromek
Mezinárodní veletrh zemědělské techniky
Paříž - Emballage
Kat.C
Mezinárodní veletrh obalové techniky
29. 1.-1. 2.
2. 12.-5. 12.
Moskva - Upakovka
Mezinárodní veletrh odpadového hospodářství Kat. B
Dubaj - MEEE
Kontakt: Ministerstvo průmyslu a obchodu, 7210 -
Mezinárodni energetický veletrh odbor rozvoje obchodu a podpory exportu, inter
Kat. B
net: www.mpo.cz (rubrika: zakraniční obchod /
26.2.-29.2 podpora exportu Z Finanční podpora na veletrzích
Lipsko- Z-Messe
Mezinárodni veletrh průmyslových
Zdroj: Businesslnfo.cz
Ekologické veletrhy Brno 2008 Již potřetí se na brněnském výstavišti uskuteční ve
významnějším akcím ve střední a východní Evropě.
dnech 20.-22. května 2008 Ekologické veletrhy
Součástí veletrhů bude poprvé Národní konference
Brno, které jsou již tradičně tvořeny dvěma navzá
o bezvýkopových technologiích NO - DIG.
jem se doplňujícími projekty - vodohospodářskou
Uzávěrka přihlášek na Ekologické veletrhy 2008 je
výstavou Vodovody-Kanalizace (VOD-KA), která se
21. ledna. Dodržením termínu přihlášení firmy au
koná pod odbornou záštitou SOVAKu, a veletrhem
tomaticky získají výhodnější cenu za výstavní plo
techniky pro tvorbu a ochranu životního prostředí
chu. Pro nově vystavující firmy je připraven pro
ENVIBRNO. Ekologické veletrhy Brno patří svým
gram Start, při němž mohou nově vystavující firmy
rozsahem a kvalitou doprovodného programu k nej-
využít balíčku služeb.
Seznam inzerentů STR.
FIRMA
TEL.
FAX
DEKONTA, a.s.
235 522 252-3
235 522 254
15
SOME Jindřichův Hradec, s.r.o.
384 372 011
384 320 878
17
ORRESANT, s.r.o.
-
-
19
SÍTA CZ, a.s.
30 - ODPADY 12/2007
Inzerce: Dobrovského 25,170 55 Praha 7 Příjem inzerce: tel.: 233 071 703,233 071 788, fax: 233 072 730 e-mail:
[email protected] Komerční přílohy: tel.: 233 071 701, fax: 233 072 780 e-mail:
[email protected] Tiskárna: Uniprint, Rychnov nad Kněžnou Distribuce: Dobrovského 25,170 55 Praha 7 Volný prodej: tel.: 233 071 110, fax: 233072 001 e-mail:
[email protected] Ve volném prodeji rozšiřují: Společnosti PNS, a. s. Předplatné, nové objednávky: tel.: 233 071 197, fax: 233 072 009 e-mail:
[email protected], www.economia.cz Zákaznická linka:
a výstavách).
subdodávek Kat. B
Grafická úprava: Libor Hofman Manažer titulu: Petr Pfleger tel.: 233 071 403, fax: 233 072 012,603198 873 e-mail:
[email protected] Redakční rada: Ing. Pavel Bartoš, Ing. Zdeněk Horsák RNDr Petr Kratochvíl, RNDr Miloš Kužvart doc. Ing. Miroslav Škopán, CSc.,
ECONOMIA, a. s., Dobrovského 25,170 55 Praha 7, IČO: 00499153
Lyon - Pollutec
10. 2.-13. 2.
Šéfredaktorka: Ing. Jarmila Šfastná
RNDr. Martina Vrbová, PhD Ing. Jiřina Vyštejnová Vydává:
Mezinárodní veletrh obalové techniky Kat.C
Roční předplatné 770 Kč Adresa redakce: Dobrovského 25,170 55 Praha 7 tel.: 233 071 427, fax: 233 072 012 e-mail:
[email protected] http://odpady.ihned.cz Ředitelka divize odborného tisku: Ing. Sylvie Šmeráková
2. obálka
tel.: 800110 022 Objednávky do zahraničí: tel.: 233 071 197, fax: 233 072 009 e-mail:
[email protected] Doručování předplatného provádí: Mediaservis, s. r. o., Česká pošta, s. p. - střediska Postservis Předplatné a distribuci v SR zajištují: L.K. Permanent, s. r. o., Magnet Press, Slovakia, s. r. o. Internetový Online archív: Economia OnLine, Ovenecká 380/9,170 00 Praha 7 tel.: 233 074 142, e-mail:
[email protected] Internetová inzerce: Economia OnLine, Ovenecká 380/9,170 00 Praha 7 tel.: 233 074 163, e-mail:
[email protected] Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Uveřejněné příspěvky nemusí vyjadřovat názor redak ce. Neoznačené fotografie - archív redakce. ISSN 1210-4922 MK ČR 6330 Poskytnutím autorského příspěvku autor souhlasí s jeho rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním internetem v kterémkoli tištěném a/nebo elektronickém titulu vyda vatele či osoby s jeho majetkovou účastí, či v jejich souboru. Autor souhlasí s úpravami a odpovídá za právní i faktickou bezvadnost příspěvku. Za užití náleží autorovi honorář podle obvyklých honorářových podmínek vyda vatele. Blíže viz www.economia.cz. Autorská práva k ča sopisu náleží vydavateli. Přetiskování a přebírání člán ků, včetně provádění překladů, je zapovězeno. ©2007 ECONOMIA, a. s.
od pády. I hned.cz/ser vis
Pohodlný výběr v plnosortimentních prodejnách Economie
HOSPODÁŘSKÉ NOVINY EKONOM I
Seznam prodejen s aktuálním vydáním ekonomických a odborných titulů Economia HLAVNÍ MĚSTO PRAHA: Praha 1, RELAY, žst. Praha hlavní nádraží, tel.: 224 641 956 Praha 1, RELAY žst. Praha Masarykovo nádraží, tel.: 224 646 265 Praha 5, GECO (TABÁK-TISK) v hypermarketu Nový Smíchov, Plzeňská 2974/4 Praha 5, GECO (TABÁK-TISK) v hypermarketu Kaufland Stodůlky, ul. Armády Praha 5-Zličin, GECO (TABÁK-TISK) v hypermarketu Globus Zličín, Sárská 2/133 Praha 9-Letňany, GECO (TABÁK-TISK) v hypermarketu Tesco Letňany, Veselská 663 Praha 9-Čakovice, GECO (TABÁK-TISK) v hypermarketu Globus Čakovice, Kostelecká 822 Praha 10-Vršovice, GECO (TABÁK-TISK) v hypermarketu OC Praha Eden, Vršovická 1527 Čestlice Dobřejovice, GECO (TABÁK-TISK) v hypermarketu Hypernova Průhonice, Obchodní ul. 111 STŘEDOČESKÝ KRAJ Kladno 1, Tabák hotel Kladno, Sítenské nám. 3113, tel.: 312 661 586 Kladno, GECO (TABÁK-TISK) v hypermarketu Kaufland Kladno, Italská 50 Mladá Boleslav, TABÁK NEUMAN-KUFR, tř. Václava Klementa 822, tel.: 326 325 155 Mladá Boleslav, GECO (TABÁK-TISK) v hypermarketu Olympia Mladá Boleslav, Jičínská 1350/111 Kolín, Jana Červinková-Trafika, Legerova 29, tel.: 321 727 253
ISíffiS w
assr a?
hrm
FP prSnl Regál ■
j
I
technik ®^erni
STAVITEL
2J2NA
ODPflDy togisTiKa
dotační věstník
naše tituly zde v prodeji
Kutná Hora, Tabák Mertová, Palackého nám. 156, tel.: 327 512 247 Příbram, Tabák Smejkal, Pražská ul. 146, tel.: 318 635 498 JIHOČESKÝ KRAJ J. Hradec, Marie Heřmánková, Václavská 98, tel.: 384 325 280 Prachatice, Tabáčnictvi Věra Vachtová, Zvolenská 115, tel.: 388 317 900 Strakonice, GECO (TABÁK-TISK) v hypermarketu Kaufland Strakonice, Katovická 1/22 České Budějovice, GECO (TABÁK-TISK) v hypermarketu Globus Č. Budějovice, České Vrbné České Budějovice, RELAY, žst. České Budějovice hlavni nádraží, tel.: 386 359 923 PLZEŇSKÝ A KARLOVARSKÝ KRAJ Karlovy Vary-Dvory, GECO (TABÁK-TISK) v OC Kolonáda Karlovy Vary, Kpt. Jaroše 375/31 Klatovy, Tabák-copy centrum, nám. Míru 69, tel.: 376 310 057 Plzeň, GECO (TABÁK-TISK) v hypermarketu Kaufland Plzeň, Otýlie Beníškové, Lochotínská Plzeň, GECO (TABÁK-TISK) v hypermarketu Tesco Plzeň, Rokycanská ul. Plzeň-Černice, GECO (TABÁK-TISK) v hypermarketu Olympia Plzeň, Písecká 972/1 Sokolov, GECO (TABÁK-TISK) v hypermarketu Kaufland Sokolov, Pod Pekárnou
Plnosortimentní prodejny jsou označeny touto samolepkou
HOSPODÁŘSKÉ NOVINY EKONOM
olVarketing OEMedia
KRÁLOVÉHRADECKÝ A PARDUBICKÝ KRAJ Trutnov, Infomat S. Hrabal, Jihoslovanská 24/2, tel.: 499 812 256 Turnov, Infomat S. Hrabal, Hluboká 145, tel.: 481 322 161 Rychnov nad Kněžnou, EPOS-OSA, Panská 76, tel.: 494 534 713 Pardubice, Tabák na Hrádku, tř. Míru 98, tel.: 466 513 342 Pardubice, GECO (TABÁK-TISK) v hypermarketu Globus Pardubice, Poděbradská 293 Hradec Králové, GECO (TABÁK-TISK) v hypermarketu Tesco Hradec Králové, Rabínova tř. 1669 Hradec Králové, GECO (TABÁK-TISK) v hypermarketu Kaufland Hradec Králové, Pilnáčkova ul. ÚSTECKÝ A LIBERECKÝ KRAJ Ústi nad Labem, HZ Tabák, Z. Holeyšovský, Hrnčířská 2, tel.: 475 220 500 Ústi nad Labem, GECO (TABÁK-TISK) v hypermarketu Kaufland Ústí nad Labem, Solvayova ul. Ústi nad Labem, GECO (TABÁK-TISK) v hypermarketu Globus Ústí nad Labem, Tyršova 869
PRÁVNÍ RÁDCE
TREND,
marketing
MODERNÍ ŘÍZENÍ_J
HRM
tíUMRN gesounces M*N*oeMewT
IFINANČNÍ
CP finanční 1 ti poradce
1 MANAGEMENT
Jablonec nad Nisou, PRODEJNA TISKU Mírové náměstí, Komenského 2, tel.: 483 710 652 Liberec, GECO (TABÁK-TISK) v hypermarketu Hypernova Liberec, České mládeže 456 Chomutov, GECO (TABÁK-TISK) v hypermarketu Globus Chomutov, Černovická 5430 Teplice, GECO (TABÁK-TISK) v hypermarketu Olympia Teplice, Srbická 464
Regál
MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Ostrava, trafika u pošty, Poštovní 29, tel.: 728 510 515 Ostrava, GECO (TABÁK-TISK) v hypermarketu Futurum I. Ostrava, Novinářská 3178/6A Opava, Trafika Michal Papoušek, Horní nám. 49, tel.: 602 786 830 Kopřivnice, GECO (TABÁK-TISK) v hypermarketu Kaufland Kopřivnice, Stefánikova ul. Nový Jičín, Trafika náměstí, Masarykovo nám. 19, tel.: 603 268 577 Karviná-Fryštát, Trafika u zvonku, Fryštátská 88/4, tel.: 596 311 362 Karviná, GECO (TABÁK-TISK) v hypermarketu Kaufland Karviná, Žižkova ul.
2QNA STAVITEL
OLOMOUCKÝ A ZLÍNSKÝ KRAJ Kroměříž, Prodejna tisku Petra, Masarykovo nám. 492, tel.: 573 330 394 Přerov, TRAFIKA U KOSTELA, VI. Bureš, Kratochvílova 11, tel.: 581 738 479 Olomouc, RELAY, žst. Olomouc hlavní nádraží, Jeremenkova 23, tel.: 972 741 630 Olomouc, Pavlík Group, s.r.o., Horní náměstí 25, tel.: 585 225 625 Olomouc, GECO (TABÁK-TISK) v hypermarketu Globus Olomouc, Pražská ul Olomouc, GECO (TABÁK-TISK) v hypermarketu Futurum Olomouc (OC Haná), Kafkova ul. Olomouc, GECO (TABÁK-TISK) v hypermarketu Kaufland Olomouc, Štursova ul. Šumperk, GECO (TABÁK-TISK) v hypermarketu Kaufland Šumperk, Vítězná ul. Zlín, Prodejna upomínkových předmětů, vestibul hotelu Moskva, nám. Práce, tel.: 577 560 242 Zlín, GECO (TABÁK-TISK) v hypermarketu Centro Zlín, Malenovice Valašské Meziříčí, RELAY žst. Valašské Meziříčí hlavní nádraží, tel.: 571 624 673 Valašské Meziříčí, GECO (TABÁK-TISK), v hypermarketu Kaufland Valašské Meziříčí, Nádražní ulice JIHOMORAVSKÝ KRAJ A KRAJ VYSOČINA Blansko, GECO (TABÁK-TISK) v hypermarketu Kaufland, Ludvíka Baňka 4811 Brno, Tabák ZAHIR, Poštovská ul. 6/E, tel.: 602 546 058 Brno, GECO (TABÁK-TISK) v hypermarketu Shopping Park Brno, Skandinávská 2 Brno-Královo Pole, GECO (TABÁK-TISK) v hypermarketu NORTHCENTRUM Brno, Cimburkova 4 Brno-lvanovlce, GECO (TABÁK-TISK) v hypermarketu Globus Brno, Hradecká 40 Brno-Bohunlce, GECO (TABÁK-TISK) v hypermarketu Kaufland, ulice Kamenice Jihlava, GECO (TABÁK-TISK) v hypermarketu Kaufland Jihlava, ul. Romana Havelky Jihlava, GECO (TABÁK-TISK) v hypermarketu Hypernova Jihlava, ul. Romana Havelky
www.economia.cz/plnosortimentky
technik
ODPADY
moderní obec LOgiSTIKO
Business Spotlight DOTAČNÍ VĚSTNÍK
economia OBSAH
ROZHODUJE
Improve your business English Magazín pro všechny, kdo potřebují angličtinu ve své profesi I BUSINESS Sigm
NEGOTIfiTING lUrERNATIONALLY]
Business Spotlight
Každé 2 měsíce na 90 stranách
■ spojení atraktivního obsahu s výukou živého jazyka
Circh Idilion •! BuimriiSpollnht
■ zajímavé informace a tipy ze světa mezinárodního obchodu LANGUAGE TIPS:
■ interkulturní komunikace, manažerské dovednosti, e-business, kariérní témata...
"Mike" and "do" v Taking taxis English for mcrgcrs
■ postupy a jazykové vybavení pro klíčové komunikační techniky - obchodní jednání, prezentace, korespondence, telefonování...
Writing numbcrs Talking about pcople
CAREERS
Success at job fairs
■ praktické učební pomůcky - testy, cvičení, jazykové karty, učební postupy...
MANAGEMENT
The power of Inner volces
Kvalita a důvěryhodnost
■ vychází v licenci Spotlight Verlag, evropského leadera ve vydávání jazykových časopisů
Přesvědčte se sami! Ukázky na www.business-spotlight.cz Vyzkoušejte Business Spotlight Mini - 2 čísla za pouhých 285 Kč
Objednávám předplatné magazínu Business Spotlight ADRESA OBJEDNAVATELE: (pokud se liší od adresy pro doručování, uvedte také tuto adresu)
D Roční předplatné 6 čísel za 1140 Kč
Název organizace
D Business Spotlight Mini Příjmení
Jméno
Ulice, č. p., obec, PSČ
Vyplněný kupon zašlete na adresu:
Teiefon
Způsob PLATBY:
□ Faktura
Q Složenka
ÚDAJE PRO FAKTURACI:
IČ
ECONOMIA a.s. oddělení distribuce Dobrovského 25 170 55 Praha 7
/íe£7 Kw
Podrobnější informace:
6i
2 čísla za 285 Kč
Razitko/podpis
233 071 197,800 11 00 22, www.business-spotlight.cz
Vyplněním kuponu souhlasín bezplatně s tím, aby údaje poskytnuté v rozsahu tohoto kuponu byty po dobu deseti let zpracovávány v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb. v platném znění, o ochraně osobních údapů, ve zněn' pozdéjáčh předpců. společnosti' ECONOMIA as. se sklem Praha 7,17055, Dobrovského 25, jako správcem, k nabízení výrobků a služeb správce, k průzkum trhu, analýz, organzování daSch akcí. zastiň' htormad prostřednictvím SMS zpráv, e-mail, jakož i dalších elektronických prostfedol Tento soJtas je udělován dcbrowtré a může být kdytai odvolán na adrese sprásroe.