2013. odborný časopis pro nakládání s odpady a životní prostředí. TéMa: OdpadOvé hospodářství v NizOzEMí

Odpady

7–8/2013 cena 90 Kč / 4,2 EUR

odborný časopis pro nakládání s odpady a životní prostředí

TéMa: OdpadOvé hOspOdářsTví v NizOzEMí speciál: vedlejší energetické produkty Kovy vzácných zemin, a jak je získat schválená ekoauditová novela Je recyklace solárních panelů byznys?

Měsíčník vydavatelství Economia, a.s., odpady.ihned.cz

OD7-8_01.indd 1

10.7.13 11:57

OD000803

Technik Odborný měsíčník pro techniku, průmysl a inovace ❙ Domácí i světové technické trendy a analýzy s důrazem na průmyslovou výrobu a trhy ❙ Nové materiály, technologie a konstrukce ❙ Automatizace a využití informačních technologií v průmyslu

MĚSÍČNÍK VYDAVATELSTVÍ ECONOMIA | WWW.TECHNIK.IHNED.CZ | KVĚTEN 2013 | 100 Kč | 4,70 EUR

MĚSÍČNÍK VYDAVATELSTVÍ ECONOMIA | WWW.TECHNIK.IHNED.CZ | ČERVEN 2013 | 100 Kč | 4,70 EuR

Téma: ROBOTIZACE A AUTOMATIZACE TIZACE Život s dialýzou Speciál: OBRÁBĚNÍ A SVAŘOVÁNÍ ÁNÍ

Téma: ENERGIE VE VŠECH PODOBÁCH Mobilní kancelář Speciál: AuTOMATY A ROBOTY

Objednejte si ukázkové číslo zdarma na: [email protected]

Technik.iHNed.cz OD7-8_02.indd 2 MAG_206_210x297_obecny.indd 1

10.7.13 11:59 9.7.13 16:49

Vážení čtenáři, toto číslo časopisu vyjde na začátku prázdnin, a pak budeme mít letní přestávku. Další číslo dostanete až v září – ideální čas si trochu odpočinout od odpadů. Proto jsou i témata některých článků trochu odlehčená. Hlavně chci upozornit na přílohu našeho spolupracovníka Radomíra Dohnala, která přináší svěží pohled na otázky odpadového hospodářství v Nizozemí. Ale k obraťme se k jiným věcem: je tady přece období prázdnin a dovolených, kdy všichni cestují. Přitom týrají své navigace a jejich navigace zase týrají je. My jsme chtěli novou navigaci vyzkoušet na stokrát projeté cestě do Jiřetína pod Jedlovou. Samozřejmě jsme ji špatně nastavili a ona nás v Kokořínském údolí opakovaně a vytrvale posílala na každou odbočku vpravo, i když to byla jen pěšinka k chatě. A kromě toho neustále říkala, že překračujeme rychlost. Po deseti kilometrech jsem byla hotova ji vyhodit z okna do studené noci. Pak jsme se poučili. Vypnuli jsme ten protivný hlas (i když je to Pavel Liška, stejně je po čase k nesnesení). Půjčili jsme ji známým, kteří jsou na rozdíl od nás schopni přečíst si návod, a posbírali od nich zkušenosti. Pak jsme vyrazili do Francie. Osm set kilometrů svištění po dálnici D50 z Rozvadova až do Remeše zodpovědně ukazovala, upozorňovala, že po dvou stech kilometrech bude třeba přejet z pruhu do pruhu, a vůbec se o nás starala. Když jsme sjeli z dálnice na centrum Remeše, vypnula se. Prý potřebuje dobít (uvolnil se konektor). A zase jsem ji třímala a hotovila se vyhodit ji z okna. Zabránil mi v tom jen příliš hustý provoz – člověk nechce vyvolat mezinárodní konflikt tím, že po někom mrskne navigaci. Ale zase jsme jí domluvili a dovezla nás až do Paříže, kde bych bez její pomoci zřejmě po bulvárech kroužila dodnes. Jak je vidět, k navigaci mám velmi ambivalentní vztah. Když funguje, miluju ji. Ale když si vymyslí nějaké nesmysly… nezbude než vzpomenout na nedávnou urban legend, podle níž jakási paní jela v Bruselu na letiště, blbě to zadala, dojela až do Záhřebu a vůbec jí to nebylo divné. Tomu říkám správný uživatel navigace! Neremcá a jede. Přeji vám krásné léto bez bloudění.

Jarmila Šťastná, šéfredaktorka

odpady.ihned.cz OD000762-3

OD7-8_03.indd 3

10.7.13 12:00

OBSAH PRAXE

TÉMA

STR. 11 | RECYKLACE SOLÁRNÍCH PANELŮ: BYZNYS? NE, NÁKLADOVÁ ČINNOST.

Provozovatelé fotovoltaických elektráren často tvrdí, že solární panely obsahují tolik cenných surovin, že je jednou – až doslouží nebo se rozbijí – od nich někdo rád odkoupí a rozebere, že je proto nesmyslné tvořit jakoukoli rezervu pro jejich likvidaci.

NAKLÁDÁNÍ S ODPADY

Tato specifická skupina vzácných kovů se využívá téměř výhradně v hightech oborech. Takřka celou světovou produkci má v rukou Čína, proto je tak důležitá recyklace WEEE.

11

NAKLÁDÁNÍ S ODPADY

12 12

TÉMA: ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ V NIZOZEMÍ

Cesta Nizozemí – cíle, závazky, výsledky STR. 4

OD7-8_04.indd 4

13

STR. 28 | DRUHÝ ŽIVOT WEEE

Energetické produkty jsou již dlouhodobě využívány jako druhotná surovina a slouží jako náhrada přírodních materiálů. V poslední době se stávají stále více ceněnou náhradou za primární přírodní zdroje.

10

9 9

SERVIS

STR. 25 | SOUČASNÝ STAV VYUŽÍVÁNÍ VEDLEJŠÍCH ENERGETICKÝCH PRODUKTŮ V ČR

Odpad jako surovina nebo odpad jako palivo? AELS: Co s letadlem, když dolétá? Dva pohledy na stejnou věc Ze dna šálku kávy až na váš talíř Roetz – první kolo z druhé ruky

5

PRAXE

Co přináší euronovela zákona o odpadech Referendum v Luhačovicích Je česká cesta řešení biologicky rozložitelných odpadů správná? Recyklace solárních panelů: byznys? Ne, nákladová činnost Polská revoluce v nakládání s odpady Metropole začne třídit zbytky jídla

Dvě holandské firmy – jedna působící v regionu, druhá ve velkoměstě. Do jaké míry jsou jejich pohledy na odpadové hospodářství podobné?

SPECIÁL

STR. 21 | KOVY VZÁCNÝCH ZEMIN, A JAK JE ZÍSKAT

SPEKTRUM

STR. 18 | DVA POHLEDY NA STEJNOU VĚC

Kovy vzácných zemin, a jak je získat Tradiční setkání odborníků k problematice biologicky rozložitelných odpadů Chystá se sedmý ročník Dnů zahradní a komunální techniky

14 16 18 19 20

21 23 24

Originální šperky a doplňky z kolekce Trash Made se vyrábí ze součástek vyřazených elektrozařízení.

SPECIÁL: VEDLEJŠÍ ENERGETICKÉ PRODUKTY

Současný stav využívání vedlejších energetických produktů v ČR Registrace podle nařízení REACH Jaké jsou typy energetických produktů? SERVIS

Druhý život WEEE Graf měsíce: Plastové odpady v Německu Do diáře Co nového ve Sbírce zákonů Inovativní sanační technologie ve výzkumu a praxi VI Analytika odpadů Společnost

25 26 27 28 28 29 29 29 30

ODPADY 7–8 | 2013

10.7.13 12:01

spektrum

Fond Asekol podpoří 49 projektů odpad z povodní je kontaminovaný a končí na skládce.

povodňové odpady jsou problém Odpad je po povodních kontaminovaný a při delším skladování začíná zapáchat. Proto obce v krizovém reži‑ mu upustily od třídění těchto odpadů a vše končí na sklád‑ ce, výjimkou jsou například lednice. Po povodních vznikly v postižených obcích a městech desítky mezidepo‑ nií, z nichž se teprve odpad odváží do obvyklých míst. „Původně jsme se pokouše‑ li dopravit všechen odpad na skládky, nicméně jsme museli zvolit jiný systém, a to byla ta mezideponie, čímž se urychlily reakční časy v rám‑ ci přistavování kontejnerů do obcí, protože se ušetřila doba odvozu na skládku

i doba čekání na váze na vá‑ žení odpadu,“ uvedl pro ČTK Ivo Miček, jednatel společ‑ nosti BEC odpady. K tomu, co vynesli lidé ze svých domů a zahrad, se přidá všechno to, co voda nechala na polích, podél břehů nebo i na stromech. Jen z Litoměřicka zatím putovalo na skládky tisíc tun odpa‑ du. Cihly z demolic domů, hlína z provizorních hrází nebo pytle používané jako protipovodňové zábrany, ale míří na speciální skládku. Obce mají aspoň nějakou úlevu: v krizovém režimu se za tunu, vysypanou na sklád‑ ku, neplatí obvyklá pětistov‑ ka, uvádí ČTK. n

Vysloužilé spotřebiče lze odevzdat v expert elektro Nová evropská směrnice požaduje od všech prodejců elektra s prodejní plochou větší než 400 m2, aby od spo‑ třebitelů bezplatně odebírali vysloužilé malé spotřebiče. A to i v případě, že si nepři‑ jdou koupit nový. Jako první síť obchodů zaměřených na prodej elektrospotřebičů v České republice se na splnění tohoto požadavku komplexně připravila síť Expert Elektro. Ve spolupráci s kolektivním systémem pro sběr a zpraco‑ vání vysloužilých spotřebičů ELEKTROWIN rozmístila ve všech svých 54 prodej‑ nách speciální sběrné nádo‑ odpady.ihned.cz

OD7-8_05_08.indd 5

by. Do nich je možné zdarma odhodit starý mixér, kávovar, žehličku nebo jiný spotřebič, jehož žádný rozměr nepřesa‑ huje 25 cm. Mezi roky 2011 a 2013 se množství vysbí‑ raných malých spotřebičů v těchto prodejnách zvýšilo z 5763 na 10 184 tuny. „Lidí, kteří přijdou jen odložit starý spotřebič, aniž by nakupovali, je méně, než jsme očekávali. Většina stejně potřebuje vyměnit starý za nový, nebo se prostě jen rozhlédne a zjistí, že se jim do domácnosti hodí něco jiného,“ říká ředitel marke‑ tingu Expert Elektro Ladislav Pospíšil. n

Šestý ročník Fondu Asekol podpoří z celkových 99 při‑ hlášek 49 projektů zaměře‑ ných na sběr a recyklaci elektra. Celková výše udělených dotací se vyšpl‑ há na částku přesahující 2 mil. Kč. Podporu obdrží obce, nevládní neziskové organizace, či provozovatelé sběrných dvorů. Fond Asekol nabídl ve svém šestém ročníku zá‑ jemcům o dotaci tři progra‑ my: Rekonstrukce, Intenzita a Osvěta. „Jako již každoroč‑ ně, nejvíce žádostí směřovalo k podpoře při zabezpečení sběrných dvorů kamerovým či jiným systémem,“ říká Hana Ansorgová, manažer‑ ka komunikace společnosti Asekol. „Dále se jednalo o žá‑ dosti na úpravu a rozšíření kontejnerových stání, které občanům zjednoduší mož‑

„nejvíce žádostí směřovalo k podpoře při zabezpečení sběrných dvorů kamerovým či jiným systémem,“ říká hana ansorgová, manažerka komunikace společnosti aSeKoL.

nost třídění nejen starého elektra,“ dodává Ansorgová. Za dobu působení fondu, který založila nezisková or‑ ganizace ASEKOL, bylo pod‑ pořeno 243 projektů, jejichž celkový příspěvek dosáhl více než 15 000 000 Kč. n

O mBÚ v mníšku rozhodne kraj O tom, zda v Mníšku pod Brdy u Prahy vznikne tří‑ dička odpadů (MBÚ), bude rozhodovat středočeský krajský úřad. Kritici projektu se odvolali proti vydanému stavebnímu povolení. „Pokud dá krajský úřad projektu soukromého investora ze‑ lenou, mohla by se třídička za 150 mil. Kč začít stavět ještě v letošním roce," řekl ČTK starosta Petr Digrin

(za STAN). Odpůrci projektu se obávají dopravní zátěže, prašnosti a zápachu. Radnice si od nového zařízení naopak slibuje lepší nakládání s opa‑ dy. Kvůli třídičce se v Mníš‑ ku před měsícem konalo referendum, zúčastnilo se ho ale málo lidí. Třídička má vzniknout na pozemku, kde nyní funguje překladiště ko‑ munálního odpadu pro Mní‑ šek a dalších deset obcí. n

po vytřídění využitelných surovin chtějí v Mníšku ze zbytku odpadů vyrábět alternativní palivo pro cementárny.

str. 5

10.7.13 12:03

spektrum

kladno recykluje Baterie se u nás začaly sys‑ tematicky sbírat v roce 2002, kdy zahájila svoji činnost organizace ECOBAT. V sou‑ časné době je u nás zřízeno téměř 17 000 míst zpětného odběru. Češi v loňském roce nasbírali více než 16 milionů přenosných baterií o váze 921 tun. Z toho obyvatelé Kladna odevzdali celkem 3261 kg, což je bohužel dvakrát méně než celostátní průměr. Město se proto zapo‑ jilo do unikátního projektu „Kladno recykluje“, který je zaměřen na rozšíření sběr‑

né sítě pro použité baterie. Ve spolupráci s neziskovou organizací Ecobat a firmou MPS instalovalo na polo‑ vinu zelených kontejnerů speciální žluté boxy přímo určené ke sběru vysloužilých přenosných baterií. Tím se počet sběrných míst na území města rozšíří na 137. Obsah žlutých schránek bude jednou měsíčně odvážet speciální vůz do společnosti SKS Kladno‑Dubí ke zpra‑ cování na třídicí lince. Celý projekt je finančně podporo‑ ván komisí Rady města Klad‑ na pro životní prostředí. n

Třídění baterií podpořil náměstek primátora Kladna Vojtěch Volf (vlevo). na snímku s ředitelem ecobatu petrem Kratochvílem.

Novela obalového zákona jde nad rámec eu Česká asociace odpadového hospodářství připomín‑ kovala v rámci vnějšího připomínkového řízení aktuální novelu obalového zákona. Upozornila zejména za neodůvodněné zavedení zcela nové kategorie odpadu z obalů tzv. „Prodejní určený spotřebiteli“, které jde nad rámec směrnice 2013/2/EU. Tato nová kategorie odpado‑ vého obalu není nikde blíže definována a není tak zřejmé, jaké obaly a druhy odpadů z obalů do ní spadají, a stejně tak není zřejmé, jak se bude počítat procento využití z prodejního obalu určené‑ ho spotřebiteli. V případě zavedení samostatných re‑ cyklačních cílů pro kategorii odpadového obalu „Prodejní určený spotřebiteli“ by podle ČAOH vznikl neodůvodněný stav navýšení stanovených evropských cílů recyklace str. 6

OD7-8_05_08.indd 6

Stará ekologická zátěž po těžbě ropy ohrožuje území chráněné oblasti přirozené akumulace vod Kvartér řeky Moravy.

Likvidují se staré ropné sondy Na Břeclavsku a Hodonínsku začala v červnu likvida‑ ce staré ekologické zátěže po těžbě ropy. Pro zakázku za 1,642 mld. Kč Palivový kombinát Ústí vybral sdru‑ žení firem, jehož vedoucím je společnost MND Drilling & Services z Lužice na Hodo‑ nínsku, tedy firma ze skupiny Moravských naftových dolů. Práce mají být hotové v listo‑ padu 2015, řekl ČTK Igor Ně‑ mec z Palivového kombinátu. Likvidace starých škod se týká území o rozloze 28 kilometrů čtverečních v kata‑ strech Moravské Nové Vsi, Hodonína, Mikulčic a Týnce na Moravě. Těžba zde postup‑ ně končila v 70. až 80. letech minulého století a v dobýva‑ cím prostoru Hodonín byla

kvůli vyhlášení ochranného pásma vodního zdroje Mo‑ ravská Nová Ves ukončena v roce 1990. Likvidace se zahájí geologicko‑průzkumný‑ mi pracemi, které upřesní rozsah kontaminace v okolí ekologických zátěží. Od‑ stranění sond je nutné, aby ropné látky dále neunikaly do podzemních vod a okol‑ ních hornin. Až poté lze odtěžit kontaminované vody a zeminu. Jejich sanace bude probíhat biodegradací, tedy biologickým rozkladem. Součástí projektu je i re‑ kultivace sanovaných ploch. Projekt je financovaný z 90 procent z operačního progra‑ mu Životní prostředí, zbytek zaplatí Palivový kombinát. n

sItA CZ bude v Libanonu odstraňovat ekologickou zátěž

co myslí zákonodárci pod pojmem „prodejní určený spotřebiteli“?

materiálů obsažených v oba‑ lovém odpadu (čl. 6 odst. 1 písm. e) Obalové směrni‑ ce). Tato nově navrhovaná povinnost povede ke zvýšení nákladů pro povinné osoby (povinné osoby podle zákona o obalech). n

Společnost SUEZ Environ‑ nement, do jejíhož holdingu patří společnost SITA CZ, uzavřela významný kontrakt v oblasti životního prostředí v Libanonu. Po technické stránce zaštítí projekt sanace skládky v katastru města Saida (Sidon). Skládka Saida obsahuje více než milion metrů krychlových odpadu, který se zde hromadil téměř 40 let. Nový prostor má vy‑ soké ambice stát se po sanač‑ ních pracích společenským a kulturním prostorem, který bude sloužit obyvatelům. Ma‑ nažer projektu Michal Straka říká: „Podpisu kontraktu předcházely dlouhé přípravy

a vyjednávání, několikrát jsme skládku navštívili. Skládka se nachází přímo na pobřeží Středozemního moře a současně se nachází velmi blízko historického centra města Sidon. To z ní činí jednoznačně ekologic‑ kou zátěž. Připravili jsme technické řešení v režimu maximální‑ ho využití uloženého odpa‑ du. Přímo na skládce, kterou musíme doslova rozebrat, bude tedy kompletní třídírna odpadu. Mezi nejsložitější technické problémy, které musíme řešit je odplynění skládky a deodorizace během těžby." n odpady 7–8 | 2013

10.7.13 12:03

spektrum

plzeňská teplárenská zvýšila zisk Čistý zisk Plzeňské tepláren‑ ské, největšího dodavatele tepla na západě Čech, dosáhl loni 372,2 mil. Kč, meziročně o 40 mil. Kč vyšší. Loňské

výnosy činily 2,71 mld. Kč a byly asi o čtyři procenta menší. Přes klesající ceny prodávané elektřiny udrží letos městský podnik hrubý

„Jinak bychom ziskovost neudrželi a neměli na investice,“ zdůvodnil zdražení tepla Tomáš drápela.

zisk kolem 400 mil. Kč, loni činil 462 mil. Kč. ČTK to řekl šéf teplárny Tomáš Drápela. Zatímco loni prodávala teplárna silovou elektřinu v průměru za 56 eur/MWh, letos za 48 eur a na příští rok je cena na burze 38 eur. Le‑ tošní pokles cen kompenzo‑ vala zdražením tepla o 15 %. Z loňských tržeb ve výši 2,71 mld. Kč zajistila elek‑ třina 1,415 mld. Kč a teplo 961 mil. Kč. Zbytek inkaso‑ vala firma za ostatní činnos‑ ti, tedy skládky, prodej vody a chladu. n

kdo vyhrál křišťálovou popelnici? Na slavnostním večeru v Hradci Králové byly v rám‑ ci konference Odpady a obce oznámeny výsledky celostát‑ ní soutěže obcí „O křišťálo‑ vou popelnici“ za rok 2012. Ceny předali zástupci auto‑ rizované obalové společnosti EKO‑KOM, která je vyhlašo‑ vatelem soutěže. V letošním IX. ročníku soutěže se na prvním místě umístilo statutární město Olo‑ mouc, které si odneslo putovní Křišťálovou popelnici se svým jménem. Zástupcům města byl předán šek na 150 tis. Kč. Dru‑ hé místo získalo město Sedl‑ čany, které obdrželo 100 tisíc korun a třetí příčku obsadilo město Havlíčkův Brod. Šek pro ně měl hodnotu 70 tis. Kč. V loňském roce získala prven‑ ství obec Vimperk. V soutěži jsou obce hod‑ noceny podle dosažených

popelnici přebíral primátor olomouce Martin novotný, Jana Matzenauerová z odboru životního prostředí (vlevo) a Miroslav petřík, ředitel společnosti Technické služby města olomouce, a. s. zcela vpravo Marek hruška, diS, regionální manažer eKo-KoM, a. s.

výsledků v oblasti nakládání s komunálním odpadem, míry aktivity, ale i komplexnosti hospodaření včetně informo‑ vání občanů o způsobech na‑

kládání s jednotlivými druhy odpadů. Hodnocení obcí se provádí především na základě údajů poskytovaných obcemi systému EKO‑KOM. n

ekologická investice v Arcelormittal

podpis smlouvy na výstavbu denitrifikace v ostravě.

odpady.ihned.cz

OD7-8_05_08.indd 7

Společnost ArcelorMittal Ostrava podpisem dodava‑ telské smlouvy se společnos‑ tí ČKD PRAHA DIZ zahájila ekologický projekt denitrifi‑ kace hutní energetiky v hod‑ notě přesahující miliardu korun (část prostředků je do‑ tována z evropských peněz). Roční emise oxidů dusíku by se díky tomu mohla snížit nejméně o 600 tun. S vý‑

stavbou zařízení chtějí začít v červenci, plně zprovoz‑ něno by mělo být počátkem roku 2015. „Jedná se o technicky náročné a nákladné řešení, které představuje nejlepší do‑ stupnou techniku na snížení oxidů dusíku,“ řekl Tapas Rajderkar, generální ředitel a předseda představenstva ArcelorMittal Ostrava. n

BAZAR Co zaznělo na konferenci Odpady a obce v Hradci Králové eko-kom za třináct let své existence vynaložil na třídění odpadů v obcích ČR přes 11 miliard korun, získaných od podniků. zbyněk Kozel, aoS eko-kom Komunitní kompostování vnímáme jako doplňkový prvek, rozhodně ne jako řešení nakládání s BRKo v obci. naopak: obec bere na sebe velké riziko, pokud by komunitní kompostování neprobíhalo tak, tak má. pavel drahovzal, Svaz měst a obcí ČR V nové legislativě je pro asociaci krajů klíčové rozdělení výnosu z poplatků. Kraje požadují, aby byl nastolen podobný režim, jaký je platný za odběr podzemních vod, kde polovina z vybraného poplatku jde na SFŽp a druhou polovinu dostává kraj, kde je účelově vázána na vodohospodářské projekty. Michal Symerský, asociace krajů ČR Mezi lety 2010–2012 se zvýšily náklady na tříděný sběr papíru z 3800 na zhruba 4300 Kč/tunu. Vysvětlujeme si to přesměrováním vytříděného papíru do soukromých sběren. Vzhledem k vyšším výkupním cenám se stále častěji vykrádají modré kontejnery a menší sebrané množství má vliv na celkovou ekonomiku. Martina Vrbová, aoS eko-kom Úbytek humusu a retenční schopnosti půdy jsou mimo jiné důsledkem odklonu od živočišné výroby. Spočítal jsem si, že kdybychom dokázali v půdě využít kompost z veškerého BRKo, které u nás vzniká, odpovídalo by to zhruba 45 tisícům kusů dobytčích jednotek – a to už je hezké stádo. Josef Stehlík, Ministerstvo zemědělství České dráhy denně zaznamenávají 2–4 krádeže různých zařízení. Správa železniční cesty vydala pro ČiŽp a policii obrazový atlas zařízení, který pomáhá při odhalování krádeží zcela nový zákon o odpadech by měl být ještě letos předložen do legislativního procesu. nejdřív se musí vyřešit základní otázky: termín a podmínky zákazu skládkování, výše poplatků za skládkování, jejich přerozdělování a ukotvení iSno v zákoně. Martin Frélich, 1. náměstek MŽp

str. 7

10.7.13 12:03

spektrum

Děti z plzeňska se učily ve sběrných dvorech Plzeňský kraj ve spolupráci s kolektivním systémem ELEKTROWIN uspořá‑ dal v červnu ve sběrných dvorech pěti měst a obcí ekologicko‑naučnou akci nazvanou Zaskočte si pro radu, jak se zbavit odpadu.

akce elektrowinu probíhá postupně ve více městech, například ve Vsetíně, odkud je foto.

Více než 1500 žáků a studen‑ tů mateřských, základních a středních škol se přímo ve sběrném dvoře dozvědělo, jak se nakládá nejen s elek‑ trospotřebiči, ale i s ostatním odpadem. „Děti se zajímají o své okolí a jsou vnímavé pro získávání správných návyků chování. Třídění odpadů, včetně vyřazených elektric‑ kých zařízení, by se pro nás mělo stát stejnou samozřej‑ mostí jako např. pravidelné čištění zubů a zdravení sousedů. Je ověřeno, že děti dokážou přimět k třídění odpadů i své rodiče,“ říká Václav Štekl, člen Rady pro oblast životního prostředí a zemědělství Plzeňského kraje. n

praha neschválila dostavbu čistírny odpadních vod Pražští radní neschválili první krok k dlouhodobě připravované přestavbě Ústřední čistírny odpadních vod (ÚČOV). Radní si chtějí nechat zpracovat posudky, zda je jejich postup správný. Čistírnu odpadních vod musí Praha přestavět kvůli předpisům Evropské unie, má problém s odstraňováním du‑ síkatých látek. Příprava stavby byla zahájena již v roce 2004 a provází ji mnoho problémů a sporů. Praha původně chtěla získat peníze na pře‑ stavbu a dostavbu z fondů

Evropské unie. Ta jí ale peníze odmítla dát kvůli extrémně dlouhé nájemní smlouvě s Veolií až do roku 2028. Potíže provázely také přípravu stavby. Praha například kvůli nevýhodné smlouvě nedostane peníze z evropských fondů a musela předělat tendr, ve kterém vybírala zhotovitele stavby. Pochybnosti o zakázce na do‑ stavbu se objevily v souvis‑ losti s kauzou údajné snahy manipulovat zakázky ve Stát‑ ním fondu životního prostře‑ dí, uvádí časopis Ekolist. n

pokud by praha nestihla přestavbu ČoV do roku 2017, hrozí jí sankce ze strany eU.

str. 8

OD7-8_05_08.indd 8

Společnost uložila skoro tisíc tun kontaminované zeminy bez dokladů.

pokuta 1 milion korun za mobilní provoz ČIŽP uložila pokutu za ne‑ zákonný provoz mobilního zařízení ke sběru a výkupu odpadů, jakož i za nepovole‑ né nakládání s nebezpečným odpadem. Jedná se o společ‑ nost – „recidivistu“, která léta opakovaně porušuje zákon o odpadech. Společnost ORV Mora‑ va, s. r. o., svým jednáním porušila povinnost stanove‑ nou v § 18 odst. 1 písm. k) zákona o odpadech tím, že nepředložila požadované doklady o předání 991,1 tun nebezpečného odpadu (ka‑ talogové číslo 17 05 03 = ze‑ mina a kamení obsahující nebezpečné látky) společnosti

ECOWASTE, s. r. o. Společnost porušila zákon také tím, že opakovaně inspekci nepřed‑ ložila průběžnou evidenci odpadů za rok 2012, vedenou za provozovaná mobilní zařízení ke sběru a výkupu odpadů. Podobně firma ne‑ splnila svou povinnost v roce 2011, říká se ve zprávě ČIŽP. Rovněž pokračovala v pro‑ vozování mobilních zařízení ke sběru a výkupu i po ode‑ brání souhlasu k provozo‑ vání. Inspekce respektovala absorpční zásadu a uložila pokutu 1 000 000 Kč za nej‑ přísněji postižitelný správní delikt, a to podle § 66 odst. 3 písm. e) zákona o odpadech. n

Výroba dřevěných pelet překoná hranici České peletárny předpoklá‑ dají, že letos překročí hranici 200 tis. tun vyrobených pelet. 110 tis. tun vyrobí tři největší české podniky a ty střední a malé se postarají o zbytek. Přestože je peleta lokální surovina, spotřebuje se doma jen třetina produkce, asi 50 tis. tun. Zbytek firmy vyvážejí především do Rakouska, Německa, Švýcarska a Itálie. Ve srovnání s těmito zeměmi je česká peleta dosud nejlevněj‑ ší – tuna stojí 238 eur, zatímco ve Švýcarsku je to 390 eur. Domácí spotřebu dře‑ věných pelet by letos měly zvednout tzv. kotlíkové dotace, v nichž MŽP a kraje podporují výměnu starých, neefektivních kotlů s ručním přikládáním za nové, automa‑ tické kotle. Dotace loni úspěš‑ ně běžela v Moravskoslez‑ ském kraji a letos se rozšiřuje rovněž do Středočeského,

zájem o vytápění dřevěnými peletami stoupá i v Česku, každý rok je instalováno zhruba tisíc kotlů.

Ústeckého a Jihomoravského. Kdo si pořídí kvalitní pele‑ tový kotel ve 4. emisní třídě, ten může dostat příspěvek až 60 tisíc korun. Právě výška počáteční investice bývá hlavní překážkou pro ty, kteří by rádi začali topit peletami. Roční náklady jsou totiž po‑ tom nízké, pro běžný rodinný dům se pohybují mezi 25 až 30 tis. Kč. n odpady 7–8 | 2013

10.7.13 12:03

praxe

co přináší euronovela přinášíme stručný výtah změn, které přináší tak zvaná ekoauditová novela zákona o odpadech č. 169/2013 Sb. Nedávno schválená novela by měla eliminovat nadbytečné požadavky environmentální legislativy a odstranit problémy s aplikací zákona o odpadech v praxi. Některé body také reagují na změny evropských právních předpisů.

Hlavní změny Úpravy § 2 (nakládání s nekontami‑ novanou zeminou a jiným přírodním materiálem vytěženým během stavební činnosti) a § 3 (definice odpadu). n Změny v oblasti zařazování odpadů podle kategorií – následně bude zrušen Seznam nebezpečných odpadů v pří‑ slušné vyhlášce (č. 381/2001 Sb., Katalog odpadů) a ruší se příloha č. 5 zákona o odpadech. n V oblasti pověřování k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů bude využit Integrovaný systém plnění ohla‑ šovacích povinností v oblasti životního prostředí (ISPOP). n Zrušení povinnosti původců odpadů zpracovávat plán odpadového hospodář‑ ství původce (zůstává však povinnost pro obce). n

n Zrušení omezení počtu původců, oprávněných osob a provozoven, pro které bylo možno vykonávat funkci odpadového hospodáře. n Zrušení povinnosti původce nebez‑ pečných odpadů žádat o souhlas k jejich shromažďování. n Vedení evidence při přepravě ne‑ bezpečných odpadů prostřednictvím elektronického integrovaného systému (ISPOP). n Změny v oblastech „Baterie a aku‑ mulátory“, „Autovraky“, „Elektrická a elektronická zařízení“. n Nové § 38a a § 38b týkající se zpětné‑ ho odběru pneumatik. n Změny v oblasti kontroly přeshranič‑ ní přepravy.

změny v evidenci

Novela vypouští se povinnost dopravců zasílat informace o dopravní firmě. Nově se budou zasílat informace o malých zařízeních ke zpracování biologicky roz‑ ložitelného odpadu podle § 33b odst. 1. Ruší se povinnost zasílat údaje o shromažďovacích místech NO a sbě‑

rových místech a skladech (výjimkou jsou sběrné dvory provozované obce‑ mi). Provozovatelé zařízení podle § 14 odst. 1 a 2 a podle § 33b odst. 1 budou zasílat údaje o provozu zařízení přímo krajskému úřadu příslušnému podle místa zařízení, provozovatelé skládek jsou povinni zasílat údaje o stavu fi‑ nanční rezervy, rovněž o volné kapacitě skládky, a to příslušnému krajskému úřadu. Zavádí se identifikační číslo zařízení. Novela ruší přílohu č. 1 (Skupiny odpadů), č. 5 (Seznam složek, které podle tohoto zákona činí odpad nebezpečným) a č. 8 (Látky, které označují odpady perzis‑ tentních organických znečišťujících látek). V příloze č. 9 se zohledňuje změna týkající se zemin a jiných přírodních materiálů. Navrhovaná účinnost novely je 1. říjen 2013 s několika výjimkami. n Čl. I bodu 47 – použití poplatků na podporu sběru, zpracování, využití a odstranění vybraných autovraků – účinnost dnem 1. ledna 2015 n Čl. I bodu 57 – nové povinnosti týkající se zpětného odběru pneumatik – 1. ledna 2014 n Čl. I bodů 24, 58, až 67 a 104 – využití ISPOP v oblasti hodnocení nebezpeč‑ ných vlastností odpadů a změny v oblas‑ ti evidence – 1. října 2014. n Ing. Petr Havelka, ředitel České asociace odpadového hospodářství

referendum na kongresu v luhačovicích

OD000766-1

Skládkovat, nebo spalovat? odborná veřejnost se bude moci vyjádřit na Kongresu a výstavě odpady – Luhačovice 2013, který proběhne 9.–12. září. Ministerstvo životního prostředí zají‑ má názor odborné veřejnosti, zda je pro Českou republiku nejlepším řešením jen spalování směsného komunálního odpadu, nebo by bylo lepší připravit přechodné období na řízené ukončo‑ vání skládkování. V rámci letošního kongresu jsme proto připravili „refe‑ rendum“ účastníků Kongresu a výstavy na toto téma. V praxi to bude realizováno tak, že v hlavním tématu Kongresu „Sklád‑ kování kontra spalování“ vystoupí zástupce MŽP, zástupci spaloven, skládek a další odborníci. Po odpoled‑ ní I. panelové diskuzi budou všichni účastníci kongresu požádáni, aby na připravených jednoduchých formu‑ lářích vyjádřili svůj názor, jestli v sou‑ odpady.ihned.cz

OD7-8_09_12.indd 9

PrOgram kOngresu OdPady – LuHačOVice 2013 Hlavní téma n nový zákon o odpadech a poplatky za skládkování n Skládkování nebo spalování SKo v ČR n zpětný odběr elektrozařízení a solárních panelů

1. panelová diskuze (10. 9.) n Konec skládkování v Čechách? n Výklad nového zákona o odpadech a poplatky za skládkování odpadů n operační programy na období 2014–2020 n zpětný odběr elektrozařízení a solárních panelů

2. panelová diskuze (11. 9.) n Výklad koncepce poh ČR a povinnosti pro města a obce n Možnosti třídění bioodpadů ve městech a obcích – ceny za svoz bioodpadu ve městech n Materiálové a energetické využití odpadů v roce 2013‑2014

Prezentace Vysoké školy báňské v Ostravě v oblasti životního prostředí

časné době je lépe pro ČR ponechat skládkování nebo ho striktně zakázat a jednostranně podporovat spalování. Tak vznikne korektní, reprezentativní vzorek názorů zhruba 300 odborníků z oblasti odpadového hospodářství. A tento výsledek (podepsané a jme‑

novitě vyplněné referenční lístky) předáme MŽP a zástupcům Poslanecké sněmovny ČR. n Ing. Josef gabryš ředitel Kongresu a výstavy odpady – Luhačovice 2013

str. 9

10.7.13 12:06

praxe

Je česká cesta řešení biologicky rozložitelných odpadů správná? problematikou biologicky rozložitelných odpadů (BRo) se začala různou formou zabývat drtivá většina zemí, kde to myslí s ochranou životního prostředí vážně. evropská unie je v čele tohoto aktivního pelotonu. Zavádění relevantních norem směřují‑ cích k řešení BRO a BRKO (biologicky rozložitelného komunálního odpadu) je velmi komplikované, jak ukazuje uvedený výčet legislativních norem (viz box). Situace se zkomplikovala ještě více v posledních čtyřech letech, kdy Minis‑ terstvo životního prostředí ČR připravi‑ lo několik nových znění zákona o odpa‑ dech, žádné však z mnoha rozličných důvodů nebylo přijato Parlamentem ČR.

problémy s využitím

Na současné neutěšené situaci mate‑ riálového využití BRO se rovnoměrně podílí logistické nároky při sběru

LegisLatiVa nakládání s biologicky rozložitelným odpadem je ošetřeno: n zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech n vyhláškou č. 382/2001 Sb., o pod‑ mínkách používání upravených kalů na zemědělské půdě, n vyhláškou č. 383/2001 Sb., o podrob‑ nostech nakládání s odpady, n vyhláškou č. 294/2005 Sb., o podmín‑ kách ukládání odpadu na skládky n vyhláškou č. 341/2008 Sb., o podrob‑ nostech nakládání s BRo. Ve specifických případech nakládání s BrO přistupuje další legislativa: n výroba hnojiv z BRo dle zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, n nakládání s vedlejšími produkty živo‑ čišného původu dle nařízení ep a rady eS č. 1069/2009 Sb., o hygienických pravidlech pro VpŽp, n výroba paliv z biomasy v režimu záko‑ na č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, n podpora oze dle zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře využívání obnovitelných zdrojů. zásadním rámcem pro řešení BRo z ko‑ munálního odpadu je v evropském měřít‑ ku směrnice Rady eU č. 1999/31/eS.

str. 10

OD7-8_09_12.indd 10

energetický sektor se koncentruje na „jednoduché“ využívání biomasy, jako je dřevo, zbytky z výroby rostlinných olejů apod.

a svozu odděleného BRKO, nedostatečné zpracovatelské kapacity, složitý odbyt kompostů a nízké ceny na skládkách. Situace v energetickém využívání BRO se neliší od celkové situace v ener‑ getickém využití zbylých odpadů. Ener‑ getický sektor, který potřebuje rychle dosáhnout určitého procenta využívání alternativních zdrojů, se koncentruje v prvé řadě na „jednoduché“ využívání biomasy, jako je dřevo, zbytky z výroby rostlinných olejů apod. Postupně i tady však cena vstupů roste a bude nutit výrobce k využívání odpadů z biologických procesů. Přes‑ tože využití těchto BRO v biomethano‑ vých technologiích je teoreticky lepší z pohledu životního prostředí a také energetické efektivity, jsou preferovány spalovací technologie s využitím ener‑ gie z důvodů možnosti masivnějšího nasazení a větší ekonomické atraktivity.

lokální řešení

Posledních pět let bylo v České repub‑ lice ve znamení lokálně orientovaných řešení. V drtivé většině případů jsou koncovkou malé kompostárny s kapa‑ citou 500–2000 tun/rok. Přes vysoké investice do jejich vybudování, většinou kofinancované z evropských fondů, mají potíže s naplněním plánované (a malé) kapacity, nízkou efektivitou procesu a odbytem hotového kompostu. Proto nemohou bez masivních dotací (většinou skrytých v poplatcích za svoz

a zneškodnění komunálních odpadů) konkurovat prostému skládkování. Tady je jasně patrná absence nového zákona o odpadech. Pomineme‑li úplně zemědělské odpady, nedošlo v zásadě k nastartování trhu s BRO a BRKO. Pro specializova‑ né firmy není tato oblast ekonomicky atraktivní a kompostárny zřizují jen jako doplňkovou aktivitu většinou v areálu skládek, kde produkují kom‑ post nízké kvality pro rekultivaci skládky. Celkem bylo z veřejných zdrojů investováno téměř 190 kompostáren za částku blížící se miliardě korun.

anaerobní digesce

Ještě horší je situace v oblasti investic do technologií anaerobní digesce, kde se uvažovalo o kombinaci využití zeměděl‑ ských produktů a BRO. Většina bioply‑ nových stanic, vybudovaných na našem území, využívá jako surovinu zeměděl‑ ské přebytky, případně cíleně pěsto‑ vanou biomasu. Pouze dvanáct z nich můžeme označit jako kombinované, využívající kombinace zemědělských produktů a BRO. Jde o zařízení, k jejichž provozu byl udělen souhlas podle § 14, odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb. o odpa‑ dech. n Prof. rnDr. JIří Hřebíček, Csc. Dipl. Ing. ZDeněk Horsák, Ph.D. Mgr. Petr šPIčák Mgr. toMáš CHuDárek

odpady 7–8 | 2013

10.7.13 12:06

praxe

pro splnění zákonných kvót pro recyklaci panelů je třeba zajistit zejména recyklaci skla.

recyklace solárních panelů: byznys? ne, nákladová činnost. provozovatelé fotovoltaických elektráren často tvrdí, že solární panely obsahují tolik cenných surovin, že je jednou – až doslouží nebo se rozbijí – od nich někdo rád odkoupí a rozebere, že je proto nesmyslné tvořit jakoukoli rezervu pro jejich likvidaci. Na první pohled se tato myšlenka nezdá špatná, ovšem jen potud, než se na pro‑ blematiku solární recyklace podíváme zblízka a do hry vstoupí tvrdá data a zkušenosti z praxe. Naše společnost se zabývá recyklací solárních panelů a ná‑ sledující text shrnuje naše zkušenosti. Evropská směrnice EU 2012/19/EU vyžaduje od roku 2015 zajistit u solár‑ ních panelů při jejich likvidaci 70% recyklaci a 80% využití, tj. minimálně 70 % panelu se musí recyklovat na dru‑ hotné suroviny a dalších 10 % se může využít například pro výrobu energie. Pouze zbylých 20 % lze zlikvidovat uložením na skládku. Fotovoltaické panely jsou v ČR insta‑ lovány od různých výrobců a v mnoha typech (panely jsou monokrystalic‑ ké, polykrystalické, amorfní, plošné, trubicové atd.) a není ani jednoznačně dostupné jejich zastoupení. S tím sou‑ visí problematika stanovení efektivní recyklace z hlediska „vyzískání finanč‑ ně zajímavých prvků“ (Ag, Cu, Si, Al, vzácné zeminy) a nákladů na odstranění nebezpečných látek.

Z tohoto důvodu je třeba sklo mecha‑ nicky drtit na jemnou frakci a následně ostatní vrstvy odseparovat. Vzhledem k tomu, že se na výrobu panelů pou‑ žívá více typů skel včetně tvrzeného (kaleného) skla, jeho drcení způsobuje rychlé opotřebování a snižování výkonu drtičů, a tím i podstatně vyšší náklady. Směsné sklo působí navíc i kompli‑ kace při dalším využití ve sklářském průmyslu. Následná separace sendvičo‑ vých vrstev není zdaleka stoprocentní, protože to není technologicky možné. Směsné sklo nelze využít jako běžnou surovinu k výrobě nového skla, ale mu‑ sejí se hledat další nové aplikace (např. izolační a výplňové stavební hmoty). Celkově lze konstatovat, že náklady na drcení a úpravu skla několikanásob‑ ně překračují výnosy získané při prodeji této suroviny. Náklady na zpracování fotovoltaických panelů se v našich polo‑ provozních podmínkách v současnosti pohybují od 4 do 8,50 Kč na 1 kilogram panelu v závislosti na typu a komplet‑ nosti panelů.

co Je třeba recyklovat

Solární panely obsahují i nebezpečné látky – jednou z nich je i olovo. To se v panelu objevuje z pájky pro pájení a pájecích past, protože pájených spojů je v tomto druhu panelu velké množství. Olovo se kumuluje v lidském organismu a v životním prostředí a může způsobit vážné zdravotní obtíže. Kromě vlastních panelů je třeba zmínit i další součásti panelu, což jsou připojovací moduly a měniče napětí, kde jsou hlavními nebezpečnými sou‑ částmi plasty obsahující zpomalovače hoření a desky tištěných spojů (obě látky, resp. konstrukční části, jsou uve‑

Typický krystalický solární panel (většina panelů instalovaných v ČR) ob‑ sahuje největší hmotnostní podíl skla, okolo 70 %, dalších skoro 15 % hmot‑ nosti tvoří plasty (EVA fólie a tedlar) a 10 % hliníkový rám, zbylé komponen‑ ty pak okolo 5 %. Je tedy jasné, že pro splnění zá‑ konných kvót je třeba zajistit zejména recyklaci skla. Sklo však v solárních panelech není volně přístupné, jsou na něj nataveny další sendvičové vrstvy (křemíkové články, EVA fólie, tedlar), které jsou velmi obtížně oddělitelné. odpady.ihned.cz

OD7-8_09_12.indd 11

nebezpečné látky

deny v Příloze II směrnice 2002/96/ES o odpadních elektrických a elektronic‑ kých zařízení, jsou považovány za ne‑ bezpečné pro lidské zdraví a musí být selektivně odstraněny). Zjišťováním nebezpečných vlastností solárních panelů se ve světě zabývá ně‑ kolik významných vědeckých pracovišť, k hlavním odborníkům patří Dr. Dustin Mulvaney z University of California v Berkeley. Jeho práce vyústila ve spo‑ lupráci s organizací Silicon Valley Toxics Coalition na vytvoření tzv. solar scorecards, které hodnotí nebezpečné vlastnosti panelů jednotlivých výrobců, a to v celém životním cyklu panelu (blí‑ že viz http://solarscorecard.com/2012). Náklady na separování a ekologickou likvidaci nebezpečných součástí pa‑ nelu jsou částečně, nikoliv však zcela, kryty výnosy z prodeje hliníku (z rámu) a stopových množství stříbra (z pájky). Celkově je tedy jasné, že recyklace solár‑ ních panelů má i po započtení výnosů z prodeje surovin negativní bilanci.

recyklace něco stoJí

Recyklace, k nimž se ČR zavázala, musí splňovat normy EU. Rovnice je jedno‑ duchá. Má‑li se recyklace dělat pořádně a splňovat normy, něco stojí. Nelze od‑ hadnout přesně, jaké budou ceny komo‑ dit za dvacet let, ani to, jak se vyvinou recyklační technologie. Je ale nanejvýš pravděpodobné, že komplexní recyklace panelů (včetně logistických, skladova‑ cích a administrativních nákladů) bude jen těžko ziskovou činností. Panely lze ziskově recyklovat jen tzv. divokou recyklací, kdy se vyberou jen ekonomicky zajímavé části (např. hliníkový rám panelu) a zbytek se vyve‑ ze na skládku. n –ewg– str. 11

10.7.13 12:06

praxe

polská revoluce v nakládání s odpady polsko se k prvnímu červenci připravuje na zásadní reorganizaci dosavadního vedení odpadového hospodářství. původní systém poplatků, kdy každý občan měl možnost vybrat si svou vlastní firmu pro svoz odpadů, bude nahrazen pravidelnými měsíčními poplatky odváděnými městu či obci, která bude podle vyhláškou daných kritérií zajišťovat svoz centrálně. Model, který je běžný v České republice, je pro Polsko velkou novinkou, a lidé na ni hledí s určitými obavami. Tadeusz Arkit, předseda parlamentní Komise pro naklá‑ dání s odpady, však nevidí jiné řešení.

nekontrolovatelný systém

Liberálně nastavený systém byl totiž v konečném výsledku nekontrolovatelný, a lidé ve snaze ušetřit nakonec házeli komunální odpad do popelnic souse‑ dům, do odpadkových košů v městských parcích, pokud je přímo nevyhazovali na místech k tomu neurčených, černých skládkách. V průměrné obci si ještě letos svoz odpadů platila jen třetina obyvatel a firem. „Koordinace svozu bude přenechána na bedrech města či obce, která bude také zajišťovat měsíční odvod poplatku, odpadové daně,“ říká Arkit. „V zemi s 38 mil. obyvatel to bude skutečně revoluční opatření. Původní model byl možná ve své podstatě alespoň teoretic‑ ky férový, ale také absolutně neudržitel‑ ný.“ Tímto opatřením se podle něj má Polsko přiblížit k Evropským špičkám v odpadovém hospodářství, Německu a Rakousku, které si Arkit bere za vzor.

K tomu bude ale Polákům chybět mno‑ hem víc, než jen funkční systém svozu odpadů. Vždyť podíl recyklace v západní Evropě je okolo 60 %, zatímco v Pol‑ sku stále končí drtivá většina odpadů na skládkách.

nelicHotivé statistiky

Právě rozdílný přístup v nakládání s od‑ pady dovedl Polsko tam, kde nyní stojí. Pravda, zatímco průměrná země EU vyprodukuje ročně kolem 507 kilogramů odpadu na hlavu ročně, Poláci statisticky vykazují vynikající výsledky. S 315 kilo‑ gramy (v roce 2011) na osobu jsou na tom skutečně velmi dobře. Jenže ke zmíněné cifře je nutné připočíst přibližně dalších šedesát kilo „odhozených“ odpadků, kte‑ ré v běžné statistice nenajdeme. S tímto podílem se totiž dále nepracuje, a není svážen ani nijak zpracováván. I další souhrnné charakteristiky polského odpadového hospodářství nejsou právě lichotivé. Cesta polského odpadu končí v 71 % na skládce (srov‑ nejte s průměrem EU, 37 %), 1 % je spáleno (EU 23 %), recyklováno nebo kompostováno pak 28 % (EU 38 %). Změna zavedených pořádků v polském

odpadovém hospodářství by měla jednak zvýšit podíl recyklace, a současně snížit i podíl nezpracovávaného odpadu. Tade‑ usz Arkit vychází z prosté myšlenky, že pokud budou všichni rovnocenně platit za svoz odpadů, nebudou už mít potřebu ho vyhazovat po lesích. Poplatek za svoz si přitom bude moci stanovit každá obec sama, podle vlast‑ ního klíče, ať už to bude počet obyvatel domu, plocha obytné jednotky v metrech čtverečních, nebo průměrná spotřeba vody. Změna se dotkne především obyt‑ ných domů, protože v panelácích už sys‑ tém pronájmu kontejnerů, za které platí jednotliví nájemníci, funguje dávno. Pochopitelně, spořiví obyvatelé Varšavy už přišli na metodu, jak tento systém obejít. Podle Zbigniewa Gawrona, vedoucího Asociace bytových družstev, lidé běžně uvádějí ve formulářích menší počet obyvatel domu. Z dvoumilionové‑ ho hlavního města tak k prvnímu čer‑ venci zaplatí asi jen 600 000 obyvatel. n raDoMír DoHnal Zdroj: Server TerraDaily.com

metropole začne třídit zbytky jídla Městská rada new yorku připravuje spuštění programu, zaměřeného na sběr a svoz kuchyňských odpadů. zbytky jídla, nezpracovaného ovoce a zeleniny, teď budou jednotlivé domácnosti individuálně separovat do připravených boxů, které se budou centrálně svážet ke kompostování. Zbytky jídla se jednou desetinou podí‑ lejí na celkovém složení komunálních městských odpadů. Jejich pestré složení přitom komplikuje navazující třídění a zpracování ostatního komunálního str. 12

OD7-8_09_12.indd 12

odpadu. Pokud by se podařilo zmíněnou složku účinně oddělit hned u zdroje, výrazně by se tím usnadnilo další pro‑ cesní zpracování. Proto se město New York rozhodlo učinit první krok, testo‑ vání odděleného sběru zbytků jídla. Starosta města Michael Bloomberg vyzval ke spolupráci širokou veřejnost. Do programu se může v příštím roce dobrovolně zapojit na 150 000 jedno‑ rodinných domácností, dále obyvatelé stovky výškových budov a přes šest set školských stravovacích zařízení. Testo‑ vací provoz systému by měl podchytit na pět procent newyorských domácnos‑ tí, a posbírat okolo 100 000 tun zbytků jídla ročně. Obyvatelé domácností budou od‑ kládat zbytky potravin do speciálních plastových krabic, velikostí ne nepo‑ dobných piknikovým košům. Po napl‑

nění je budou odnášet do větších sběr‑ ných boxů hnědé barvy, umístěných před domy. Ty bude pravidelně vybírat flotila vozů z newyorského městského odboru městských služeb (NY CDS). Od‑ tud budou potraviny převáženy do kom‑ postáren, či do specializovaných zaříze‑ ní vybavených fermentační jednotkou, kde z nich bude vyráběn bioplyn. Vito Turso, zástupce komisaře pro informování veřejnosti a komunit, spadající pod Odbor městských služeb, upozornil, že tato prozatím dobrovolná aktivita by v případě úspěchu a funkč‑ nosti mohla být v horizontu dvou násle‑ dujících let vztažena na celé město. n raDoMír DoHnal Zdroj: server waste360.com

odpady 7–8 | 2013

10.7.13 12:06

odpadové hospodářství v nizozemí

Cesta nizozemí – cíle, závazky, výsledky nizozemské odpadové hospodářství je často dáváno za příklad moderního způsobu nakládání s odpady. Technologické inovativní procesy, aktivní vyhledávání nových řešení, zdokonalování a modernizace – to jsou prostředky jak operativně řešit nové výzvy. I to je jeden z důvodů, proč odpadové hospodářství v Nizozemí představuje tak dynamické tržní prostředí. Ekonomický obrat celého sektoru je dohadován na 5,7 miliard euro ročně, s predikcí pravidelného meziročního vzestupu, a dává práci více než 30 000 lidí. Holandsko, společně s Rakouskem a Německem, dodržuje při nakládání s odpady jednu principiální zásadu:

Holandské zkušenosti V květnu tohoto roku se spolupracovník naší redakce Radomír dohnal zúčastnil na pozvání vlády nizozemského království týdenní cesty, během níž se blíže seznámil s problematikou odpadového hospodářství této evropské země. z jeho poznatků a zkušeností vznikla tato příloha.

odpady.ihned.cz

OD7-8_13_15.indd 13

platí zde zákaz skládkování. Aby tedy byla dodržena příslušná rámcová stanoviska, je nutné, aby odpad byl buď spálen ve spalovnách, anebo recyklován. Pro zemi, která ročně produkuje v průměru 61 milionů tun odpadů, z toho 8,9 milionů tun (přesněji 8,868 kilotun v roce 2011) komunálního odpadu, to pak skutečně představuje nemalý závazek. Přesto se daří recyklovat v průměru 80 % veškerého produkovaného odpadu. Spalovny, likvidující tuhý komunální odpad, a bioplyn z uzavřených skládek se podílejí z patnácti procent na produkci energie pro celou zemi. Do dalších let si Holandsko vytýčilo čtyři hlavní priority: stimulovat proces prevence vzniku odpadů, zvýšit podíl recyklace (některé oblasti, např. papírenský a automobilový průmysl, už dnes překonávají své závazky pro

téma

Hlavní zdroje odpadů v Holandsku (tis. tun) Stavební průmysl

25 890

ostatní průmysl

14 970

Spotřebitelé, konzumenti

9 020

obchod, služby, vláda

5 310

zemědělství

2 250

energetika

1 450

zpracování kanalizačních odpadů, odp. voda

1 400

doprava a transport

650

Čištění pitné vody

170

zdroj: nL agency, Statistics netherlands (cBS) a eurostat, 2010

Porovnání složení komunálního odpadu v amsterodamu a ČR Amsterodam (%)

ČR (%)

zelený odpad

26

25

papír, kartón

15

13

plasty

14

12

Sklo

5

4

Textil

2

7

38

39

ostatní

zdroj: afwalservice West, 2011, eKoKoM, 2009

rok 2015), snižovat podíl spalitelného materiálu na všech uzavřených skládkách a snížit environmentální dopady sedmi specifických toků odpadů (například stavebního odpadu, PVC, textilu, potravin a papíru). n –rdh–

str. 13

10.7.13 12:10

téma

odpadové hospodářství v nizozemí

odpad jako surovina nebo odpad jako palivo? Maximální racionalita požadavků, vycházející z dlouhodobé finanční udržitelnosti vlastních záměrů. zhruba tak by se dala vystihnout samotná podstata fungování holandských společností, jež se zabývají jednotlivými oblastmi nakládání s odpady. O ekologii a čistém životním prostředí se tu pravda mluví, ale vždy jen s ohledem na soudobé podnikatelské trendy, výnosy hospodaření a plnění nařízení či závazků vůči Evropské unii. Není divu, peníze vládnou světem, a Holanďané jsou odjakživa velmi schopní obchodníci. Bližší zhodnocení jednotlivých strategií nejvýraznějších společností na nizozemském trhu je do značné míry komplikované, už proto, že se většinou specializují jen na určitý profil materiálu. Jistě si dokážeme představit, že srovnávat společnosti zaměřené na svoz odpadů ve velkých městech (AWGA v Amsterodamu) s těmi, které se soustředí na komunální odpad z obcí (De Meerlanden), není úplně vypovídající. Každá z nich má totiž naprosto rozdílné možnosti jak daný odpad třídit, případně jiné možnosti jeho opětovného využití (vytápění domů, výroba elektřiny, zpracování biomasy). Podobné je to i se specialisty: velká asociace zpracovatelů autovraků, sdružená pod hlavičkou ARN, prosazuje zcela odlišný přístup, než obchodníci s autodíly z dílen Bart Ebben. Nedá se ale jednoznačně říct, že strategie navr-

V zařízení společnosti aRn: robotické ruce, válce a drtičky zrecyklují autovrak za pětačtyřicet minut na 95 %. na snímku jednotlivé nadrcené frakce ze zpracování.

str. 14

OD7-8_13_15.indd 14

hovaná jednou společností je pro celé Holandsko ideální, vychází spíše z podmínek toho kterého regionu. Každý si našel svou vlastní ekologickou niku, prostor pro podnikání. Pochopitelně, že zástupce vedení jedné firmy bude propagovat a lobbovat jen za svůj způsob nakládání s odpady, a prezentovat ho jako ten nejlepší. Nizozemí je totiž z hlediska odpadového hospodářství velmi dynamickým, a současně také konkurenčním prostředím.

třídit, nebo ne?

Není proto divu, že se odpovědi na základní otázky, týkající se odpadového hospodářství, mezi jednotlivými společnostmi výrazně liší. I ze srovnání přístupů specialistů na konkrétní typy odpadů lze cítit vzájemné pnutí. Často na první pohled viditelným rozporem je, zda odpad separovat, jakým způsobem tak činit, případně do jaké míry a jak důkladně, a co s ním dělat potom. Ostatně, i jednotlivá města a obce mají různě nastavené parametry pro třídění a separaci odpadu, a jiné motivační prostředky (výše poplatků). V konečném důsledku vždy záleží na konkrétní firmě, se kterou spolupracují. Na jedné straně tak budou stát amsterodamští AWGA, kteří nechají třídit obyvatele, respektive udržují v chodu funkční systém podzemních pouličních košů na plasty/papír/sklo. Zbylý odpad je označen jako „netříděný komunální“, a putuje do spalovny. V podmínkách velkého města se jim tento systém zdá výhodnější, a odprodej tří separovaných složek zpět k výrobci jim stačí na hrazení celého provozu. De Meerlanden preferuje spíše jednotlivé velké netříděné komunální kontejnery, které si mechanickou cestou přetřídí sami. Neprovozují totiž spalovnu, ale mají eminentní zájem o bioodpad, ze kterého získávají energii pro ohřev vody, vytápění domů a skleníků a výrobu elektřiny. Proces a dokonalost třídění má také své názorové protipóly. Zatímco malé a specializované společnosti se snaží spíše o zavedení automatizovaných linek, které odpad separují podle fyzikálních, chemických a optických vlastností, jedna z největších třídíren

„holanďané sami tuší, že jejich systém má své mezery,“ poznamenal o svých zkušenostech autor přílohy Radomír dohnal.

komunálního odpadu, Baetsen, stále raději zaměstnává na 120 zaměstnanců, kteří třídí odpad na pásech manuálně. Tento přístup by se mohl zdát už přežitkem, přesto ale vychází daný kolos mnohem levněji a výhodněji.

speCialisté a generalisté

Pokud bychom měli hovořit o odpadových specialistech, stává se situace ještě složitější. Už tu totiž nemluvíme jen o jiné metodice zpracování, ale doslova o rozdílné politice. Pokud se manažer SKB nechá slyšet, že: „Třídění odpadů je vlastně nesmysl, a spalovny jsou nejlepší řešení,“ posluchače to trochu poleká. Ze svého úhlu pohledu má ale pochopitelně pravdu. Hlavním zájmem jeho společnosti jsou totiž kovové nápojové obaly, plechovky. Pro zájmy SKB je pochopitelně netřídění odpadů a nízkoteplotní spalování skutečně výhodnější. Kovové částice je mnohem snadnější vyseparovat z popela, aniž by museli hradit celé procesní zpracování a třídění. V Holandsku tedy proti sobě stojí dva základní přístupy: netřídit a pálit/ třídit a prodávat. Mezi nimi existuje bezpočet variant, které čerpají z výhod specifických přístupů. Navzájem se liší jen výsledky. Pokud autovrak skončí odpady 7–8 | 2013

10.7.13 12:10

odpadové hospodářství v nizozemí

téma

Jedna z největších třídíren komunálního odpadu Baetsen zaměstnává na 120 zaměstnanců, kteří třídí odpad na pásech manuálně.

v zařízení společnosti ARN, robotické ruce, válce a drtičky jej za pětačtyřicet minut „zrecyklují“ na 95 %. Jednotlivé nadrcené frakce se poté odprodají zpět výrobcům z oblasti automotive, nebo končí ve spalovně. Když zajede do dílen Bart Ebben, zrecyklují ho tu za dva dny manuálně a jen na 61 %, ale je rozmontován a odprodán na jednotlivé části, které mohou fungovat v jiných, funkčních vozech dalších deset let. Holandsko, včetně hlavního města, disponuje pěti nejvýkonnějšími spalovnami na světě. Cesta, při které by netříděný odpad končil přímo v jejich pecích, měnil se na popel a následně se stával strukturální součástí asfaltu, je

skutečně stoprocentní recyklace. Kromě „levného“ procesu zpracování odpadů by navíc získávali Holanďané laciné teplo a elektřinu, a plnili všechny eurounijní normy. Sami ale tuší, že tento systém má své mezery. Odpady jsou často mnohem hodnotnějším materiálem, než jen palivem, jehož zásoby také nejsou neomezené. Uvědomují si to ti, kdo se snaží zavést dokonalejší systémy separace jednotlivých složek do běžné praxe, a opětovně je materiálově zhodnocovat. Ti, kteří „pálí“, však argumentují vlastním téměř devadesátiprocentním podílem recyklace, zatímco „třídiči“ dosahují zhusta jen kolem třiceti. Bohužel,

logický výsledek srovnání nedává stejně logickou odpověď, který přístup pro Holandsko do budoucna zvolit. To, co je ekologické, nemusí být nutně ekonomické. Manažer společnosti De Meerlanden říká: „Odpady jsou problém ekologický, ale nedostatek surovin z nich brzy udělá problém ekonomický.“ Na to kontruje Janet Kes, manažerka z ARN: „To, zda se jedná o odpad, nebo cenný zdroj surovin, je otázkou celonárodní diskuze.“ Oba tyto názory dobře demonstrují, v jaké fázi rozhodování se celé Holandsko nachází. A to, pro jakou cestu se nakonec rozhodnou, ukáže teprve čas. n –rdh–

6—2013

atelstv Měsíčník vydav

www.pravnir í Economia —

€ 160 Kč / 7,40 adce.cz — Cena

ho práva? 30 návrhů? 62 ocení soutěžních 68

a insolvenční

systémová novel

se hodn u OD Co přine posouzení a Romanem Fialo PRÁVO A OBCH probíhá nové ššího soudu NÁ SPRÁVA Jak předsedou Nejvy PRÁVO A VEŘEJ ovor s místo ČNOST Rozh PRÁVO A SPOLE

PRÁV O A FINAN CE V POHY BU:

DANĚ A NOZ, KOLE KTIVN Í INVESTOVÁ N, HYPOTEČN Í POPL ATKY

Nejdůležitější právní informace pro management a podnikání ◆ Rekodifikace soukromého práva a její byznysové dopady ◆ Důraz na obchodní, finanční a pracovní právo ◆ Rozbory, analýzy, rozhovory, ankety, judikatura PM 6/18/13 1:29

Ukázkové číslo zdarma získáte na [email protected] nebo na 800 11 00 22 OD000805

odpady.ihned.cz

OD7-8_13_15.indd 15

str. 15

10.7.13 12:10

téma

odpadové hospodářství v nizozemí

aeLs: Co s letadlem, když dolétá? Za jeden den přijmou světová letiště přibližně 49 000 pravidelných linkových letů. Ročně to znamená osmnáct milionů vzletů, které přepraví na 1,09 miliardy pasažérů. při tak ohromném vytížení tohoto druhu osobní přepravy se ale nutně nabízí otázka: „Co bude s těmi létajícími obry, až jednou doslouží?“ V holandském zařízení delftské společnosti aELS naštěstí znají odpověď. Společnost AELS (Aircraft End‑of‑Life Solutions) se totiž primárně soustředí na likvidaci vysloužilých letadel. Její záběr je trochu specifický: na světě totiž existuje přibližně padesát podobných společností, ty se ale v drtivé míře sou‑ středí jen na demontážní práce. Pouze dvě na světě (americká AFRA – Aircraft Recycling a již zmíněná AELS) zajišťují i recyklaci jednotlivých dílů. A vzhle‑ dem k množství letadel, jejichž aktivní provozní cyklus se již chýlí ke konci, mají skutečně co dělat. Rámcově lze rozdělit pracovní náplň inženýrů a techniků na dva hlavní proudy činností: rozebírání letadel za účelem zisku součástek, které mohou být využity v letounech podobného typu, a rozebrání letadla na jednotlivé části, které mohou být po separaci jed‑ notlivě rozprodány k recyklaci. „Každé letadlo je již v konstrukč‑ ních dílnách dimenzováno na určitou životnost,“ říká generální manažer společnosti Derk‑Jan van Heerden. „Nové si obvykle odlétá určitý počet vzletů na dálkových linkách, pak přechází na vnitrostátní a regionální lety. Po zhruba deseti až patnácti letech provozu jej čeká první velká přestavba a z dopravního letounu se většinou stá‑

Jsou v Evropě hřbitovy lEtadEl? „Na ty v Evropě nenarazíte,“ vysvětlu‑ je derk‑Jan van Heerden. „I když v EU nemáme přesně nastavenou legislativu na ekologicky šetrnou likvidaci letadel, pro nás je to spíše otázkou ekonomiky a recyklace materiálu. američané si něco takového mohou dovolit také proto, že i když se jejich letadla odložená v poušti stanou definitivně nepoužitelná, mate‑ riálově zůstanou stále zajímavá. písek letadla zakonzervuje. Většinou jde o to, že jejich majitelé momentálně nemají peníze na jejich demontáž a odprodání. U nás nemáme žádný „přírodní“ hangár, kde bychom mohli letadla na celá deseti‑ letí odkládat. ale tím lépe pro nás.“

vá nákladní, na přepravu karga. Pak většinou skončí tady u nás.“ Prakticky každé letadlo daného typu je ale „ori‑ ginál“ a dostává se k demontáži jinou cestou. Některá musí být demontována, protože se projevila jako poruchová (o která se jedná, pochopitelně výrobce i AELS tají), jiná musí být rozebrána v důsledku havárie, většina z nich ale pochopitelně patří mezi ta, která už mají odlétáno.

Kokpity se často využívají při výcviku pilotů a palubních posádek.

str. 16

OD7-8_16_20.indd 16

tři varianty

„Některá letadla nám předají přímo letecké společnosti, jiné si musíme od‑ koupit,“ říká van Heerden. „Především tak činí řada leteckých společností, aby měly na likvidaci doklad. Tím, že letadlo k demontáži prodají nám, totiž přebíráme plnou odpovědnost za jeho ekologickou likvidaci. Ve zřídkavých případech vyjíždí naši technici do teré‑ nu k haváriím. Většina letadel musí být schopná přistát na našem letišti a dopra‑ vit se do našich dílen po vlastní ose.“ Demontážní dílny v AELS tedy v zásadě dostávají zakázky tří typů. Prvním pří‑ padem je zákazník, který dodá letadlo, a přeje si zachovat jen určité konkrétní díly. O zbytek šrotu nemá zájem. Druhá varianta nastává, když zákazník doručí letadlo, na jehož součástkách nemá žádný zájem. Technici se svářečkami letadlo naporcují na jednotlivé kusy, odprodají je, a zisk se dělí s majitelem. Poslední variantou je situace, kdy AELS samo zakoupí výběhový aeroplán, který po rozřezání výhodně prodá na součást‑ ky a kovy. Představa letadel prodávaných do sběru zní možná úsměvně, když ale vezmeme v potaz průměrnou sedmde‑ sátitunovou váhu vyloženého letadla,

Nejcennější na vraku letadla jsou motory.

Odpady 7–8 | 2013

10.7.13 12:12

odpadové hospodářství v nizozemí

Vnitřek nákladového prostoru Boeingu 747 po demontáži kovových krytů.

přičemž až 25–30 tun z celkového objemu tvoří hliník, vyrůstá nám před očima obraz velmi lukrativního pod‑ nikání. Kromě hliníku je tu navíc ještě vysoce kvalitní nerezová ocel a titan, byť v menších množstvích. To vše dokáží mistři s řezačkami a svářečkami dostat z letadla o velikosti Boeingu 747 za dva až tři dny. V dílnách AELS roze‑ berou na součástky 4‑6 letadel měsíčně, přibližně dalších 6‑18 ročně jde zde de‑ montováno kompletně. K tomu je nutno připočíst ještě 6‑12 menších letadel typu Cessna. I ty zde končí svůj poslední let.

LetadLa musí Létat

„S naším podnikáním v dobrém slova smyslu zamávala celosvětová ekono‑ mická krize,“ říká van Heerden. „Něko‑

lik leteckých společností zkrachovalo, lidé méně cestovali, což znamenalo, že jen v Evropě se zvýšil počet letadel letos určených k rozmontování na čty‑ ři sta. K tomu ještě můžeme připočíst dalších zhruba 2000 letounů, které jsou nečinně odstaveny v hangárech. U nich je jen otázkou času, než nám je jejich majitelé odprodají.“ Letiště si totiž nechávají vyplácet poplatek za „parko‑ vání", který je vypočítaný z průměru počtu vzletů a počtu palubních míst. Letadlo, které nelétá, tak stojí jeho ma‑ jitele kolem 500 euro za den. Násled‑ né zprovoznění, tedy znovuuvedení do provozu, revize technických sou‑ částí a další osvědčení většinou vyjde tak draho, že se majiteli spíše vyplatí letadlo odprodat k demontáži.

téma Společnost se specializuje hlavně na značku Boeing. „Zpracováváme prakticky všechny typy – B 737, B 747 i Dreamliner B 787,“ vypočítává van He‑ erden. „Vzhledem k tomu, že naše dílny jsou součástí leteckého parku Aviolan‑ da, kde se navrhují nová konstrukční řešení pro letouny Fokker, nemáme problém ani s nimi.“ Mezi nejžádanější součásti starých letadel patří zadní motory, které v zása‑ dě tvoří nejvýnosnější položku na se‑ znamu náhradních dílů: „Motory jsou navrhovány vždy na určitý počet vzletů, v případě Boeingů obvykle na 25 000,“ vysvětluje van Heerden. „Jsou to velmi kvalitní a odolné součástky. Čím méně mají za sebou vzletů, tím lépe jdou pro‑ dat. Samotná kostra letadla nám může vydělat jen kolem 30 000 euro, motory mohou ale jít do statisíců. Poměrně hod‑ notná je i elektronika, palubní počítače a navigační systémy.“ Všechny součástky z letadla se však prodat nedají. „Musíme si pečlivě hlídat seznam tzv. bogus parts, bludných sou‑ částek. Mezi ně patří stále funkční díly, které by se ale například podle bezpeč‑ nostních směrnic neměly od roku 2006 objevovat v normálním letovém pro‑ vozu. Ty musíme na místě zneškodnit, a nemůžeme je prodat.“ Kvalitní hliník a další materiály z demontáže se většinou znovu využi‑ jí při konstrukci nových letadel. Celé „kusy“ letadel, jako je kokpit nebo chodba, většinou slouží při výcviku pilotů a palubních posádek. „V případě legendárního typu Boeingu 747 máme ve vzduchu na 15 000 potenciálních klientů, a je zapotřebí vyčistit dvacet let letecké historie,“ uzavírá van Heerden. n –rdh–

Odhalené „vnitřnosti“ letadla naznačují, jak velkým zdrojem kovů je.

Odpady.IHNEd.CZ

OD7-8_16_20.indd 17

str. 17

10.7.13 12:12

téma

odpadové hospodářství v nizozemí

dva pohledy na stejnou věc dvě holandské firmy – jedna působící v regionu, druhá ve velkoměstě. do jaké míry jsou jejich pohledy na odpadové hospodářství podobné? afvaLserviCe West Gemeente amsterdam (aWGa) AWGA poskytuje od roku 2007 kom‑ pletní servis svozu odpadů pro jednu ze sedmi městských čtvrtí hlavního města. Z toho vyplývá i její bližší spe‑ cializace na „domácí“ odpad a sběr tří‑ děného komunálního odpadu odhazo‑ vaného do kontejnerů. Zajišťují ve čtvrti se 125 000 obyvateli (Amsterodam West) údržbu a provoz 10 000 odpadkových košů na separovaný odpad, umístě‑ ných na ulicích, a jednou tolik větších kontejnerů situovaných za obchody a nákupními centry. Navíc se podílejí i na provozu centrální městské spalov‑ ny a bioplynové stanice. Spravují rovněž flotilu 80 vozů (30 přímo pro tuto čtvrť, 11 pro okrajové části města, zbytek jsou vozy technických služeb). Za (AWGA) hovoří Drs. Gerard Wiggers. Jaké jsou vaše hlavní zdroje financování?

AWGA je na první zdání zvláštním modelem společnosti. V zásadě se jedná o organizaci, která není řízena městem, a její financování vychází z nadačního principu, ale současně také z poplatků obyvatel (350 euro za obytný dům roč‑ ně). Veškerý zisk musí zpětně investovat do zlepšování efektivity svého provozu a inovací technologických postupů. Dozorčí rada složená ze tří kontrolorů dohlíží na to, aby generované finance nekončily jako odměny manažerů, ale tam, kde jsou skutečně zapotřebí.“

„Veškerý zisk musíme zpětně investovat do zlepšování efektivity svého provozu a inovací technologických postupů,“ říká drs. Gerard Wiggers, aWGa.

Jak a proč třídíte odpad?

Klidně počítejme – za tunu sepa‑ rovaného skla dostaneme 53 euro a ročně sesbíráme na 2700 tun. Papír přijde na 90 euro za tunu, a proto nás zajímá mnohem víc. Jistě, nejatraktiv‑ nější jsou plasty, které můžeme od‑ prodat za 445 euro, jenže poměr jejich objemu a váhy z nich nedělá příliš atraktivní materiál. Proto zatím v naší čtvrti provozujeme jen 180 speciálních podzemních kontejnerů, určených pro plasty. To všechno nám prozatím komplikuje dosažení většího podílu recyklace. Naším hlavním záměrem je tedy obchod.

Jaké míry úspěšnosti dosahujete při recyklaci?

Celé město Amsterodam dosahuje v podstatě jen 15 %. Je to ale problém všech velkých měst, z nichž nejlépe si stojí Utrecht s 25 %. Je to ale jen o prá‑ ci s čísly – jde o to, že se odpad netřídí a nerecykluje přímo u zdroje, případně u nás, ale že jej ke zpracování odesíláme, či spíše odprodáváme někam jinam.“ Jaký je váš názor na separaci odpadů?

Je to pochopitelně cesta jak gene‑ rovat další finance. Můžeme ho totiž odprodat zpracovatelským firmám za větší peníze, než za kolik bychom jej odprodali spalovně.

de meerLanden (dem) De Meerlanden (DeM) je veřejnou fir‑ mou zaměřenou na sběr komunálních odpadů v několika holandských okre‑ sech. Zaměstnává na 250 zaměstnanců (z toho 100 se sníženou pracovní schop‑ ností). Celoročně sváží a třídí odpad od přibližně 100 000 domácností a 4000 firem. Disponují flotilou 140 vozů, poháněných biopalivy. Mezi vedlejší aktivity společnosti patří „udržování čistoty veřejných prostor“, a stará se tedy o čištění ulic, udržování městské zeleně, odchyt toulavých psů a odhr‑ nování sněhu z komunikací v zimě. Její roční obrat je 45 milionů euro. Na naše otázky odpovídala Angeline Kierkels. „Bioodpad je pro nás nyní zdrojem energie, kterou vyhříváme naše skleníky, ohříváme vodu, vyrábíme z něj bioplyn, vyrábíme elektřinu a vytápíme několik stovek domácností,“ vypočítává angeline Kierkels ze společnosti de Meerlanden.

str. 18

OD7-8_16_20.indd 18

Jaké jsou vaše hlavní zdroje financování?

Naším hlavním zdrojem příjmů jsou poplatky za svoz a třídění odpadů, které

Odpady 7–8 | 2013

10.7.13 12:12

odpadové hospodářství v nizozemí vybírají jednotlivé obce od svých oby‑ vatel. Převážně z nich financujeme svou činnost. A když někde třídí lépe, snažíme se je motivovat snížením těchto poplatků. Jak a proč třídíte odpad?

Máme automatickou přetřiďovací linku pro běžný komunální odpad, velkoobjemový odpad (nábytek, elek‑ troniku, stavebniny) třídíme odděleně. Jednotlivé vyseparované složky, v závis‑ losti na jejich kvalitě, odprodáváme zpět konkrétním výrobním společnostem. Naším hlavním krédem je trojice pojmů „reduce/re‑use/recycle“. Díky tomu, že se soustředíme na komunální odpad, jehož 31 % vytváří bioodpad, rozhodli jsme se jej

dále zpracovávat. Zvolili jsme model „waste‑to‑energy“. Bioodpad je pro nás nyní zdrojem energie, kterou vyhříváme naše skleníky, ohříváme vodu, vyrábí‑ me z něj bioplyn a elektřinu, vytápíme několik stovek domácností. Jaké míry úspěšnosti dosahujete při recyklaci?

Při recyklaci odpadů dosahuje spo‑ lečnost De Meerlanden úspěšnost 61 %. Pochopitelně, některé složky odpadu jsou pro nás více atraktivní, a více se na ně soustředíme. Starý nábytek a stavebniny po drcení od nás putují zpět do staveb‑ nictví, je s tím ale víc práce, než kolik je pro nás zajímavé. Oproti tomu šatstvo a textilie jdou rychle na odbyt, a nemá‑

téma me problém s tím, že by nám dlouho blokovaly místa v kontejnerech. Proza‑ tím nejlepší je pro nás bioodpad. Jaký je váš názor na separaci odpadů?

Jde to dělat i lépe. Ale za součas‑ ných podmínek jsme v podstatě rádi za stav, který panuje. Na rozdíl od naší konkurence, kolegů z velkých měst, se snažíme neklást tak velký důraz na do‑ mácí třídění odpadů, a dáváme přednost rozumné mechanické separaci. Pro nás je technicky ideálním řešením komu‑ nitní kontejner na každé ulici, i když se nebráníme ani variantě sběru odpadů od dveří ke dveřím. Osobně zatím prefe‑ rujeme kombinaci obou přístupů. n –rdh–

ze dna šálku kávy až na váš talíř Kavárny La place se dnes díky Leonelu van der Steenovi už nesoustředí jen na produkci kofeinových nápojů. Zcestovalý dobrodruh se před lety velmi podivil, že odpad z kávovarů nikdo dále nezpracovává, a zbytečně se vyhazuje. osobně objížděl všechny kavárny pro kbelíky s lógrem. Naštěstí má společ‑ nost provozující La Place svůj vlastní systém svozu. Stačilo jen říct, a dnes mi jednou týdně zastaví před pěstírnou plný náklaďák. Ten si zase hned naloží vypěstované houby. Týdně k nám dora‑ zí asi 2500 kilogramů kávového odpadu, a my jsme při stávající velikosti provozu schopni vypěstovat za stejnou dobu asi 150 kg hub,“ popisuje vstupy a výstu‑ py GRO van der Steen. „V současnosti hospodaříme ve třech halách, se čtyřmi zaměstnanci střídajícími se na směny.“

Kaváren spadajících do franšízy La Place je jen v Holandsku kolem stovky. Ročně je navštíví 38 milionů milovníků kávy. Jedna taková kavárna vyproduku‑ je v průměru 10‑25 kilogramů „lógru“, spařené drti pražených kávových jader. Svou povahou je tento odpad čistě biologický, přesto směroval jako většina nizozemského komunálního odpadu do centrálních spaloven. A to Leonel van der Steen v roce 1999 nedokázal při návštěvě Amsterodamu pochopit. Už léta totiž pracoval v malé jihoafric‑ ké humanitární organizaci, která pomá‑ hala místním dětem nalézt kvalitní zdroj obživy. „Model využívaný v JAR, tedy produkce potravin na substrátu z orga‑ nického odpadu, mi přišel jako normální a přirozený koloběh života,“ říká van der Steen. Když se v roce 2008 vrátil do rod‑ ného Warmenhuizenu, rozjel nevšední byznys. Na substrátu, který se skládá z minerálních složek, kompostu a odpadu z kaváren začal pěstovat houby.

reCykLaCe s Chutným výsLedkem

K tomu účelu založil malou společnost, Green Recycled Organics (GRO), která nyní s využitím několika skleníků a pařenišť recykluje přírodní cestou biologický odpad, a navíc je schopná ge‑ nerovat i nezanedbatelný zisk. Jak sám připouští, nevycházel z údivu, jak to všechno bylo snadné: „Objevil jsem pro‑ stě nevyužívaný segment trhu. V pod‑ statě se stačilo jen domluvit s několika lidmi na správných místech.“ Do při‑ pravovaného projektu vložil své vlastní peníze, zisk jednorázové eurounijní Odpady.IHNEd.CZ

OD7-8_16_20.indd 19

hLíva – zLatý důL

pytle se substrátem, na němž roste hlíva.

dotace na podporu „projektů dlouhodo‑ bé udržitelnosti“ v hodnotě 20 000 euro byl prý jen příjemným překvapením. Jako další krok prý byla domluva s vedením kavárenského řetězce La Place. „Slíbili, že mi zdarma dají svůj odpad, a když na něm vypěstuji houby, obratem je ode mě odkoupí. Ten rozho‑ vor byl sám o sobě neskutečný,“ tvrdí s úsměvem van der Steen. Jako příklad uvádí problém transportu materiálu: „Pro mne nebylo časově možné, abych

Pověst „houbového barona“ vydobyla zcestovalému Holanďanovi hlíva ústřič‑ ná (Pleurotus ostreatus). Výrobní proces sám není přitom žádným tajemstvím: „Smícháme zeminu, kompost, kávový odpad a houbové spóry a výslednou směsí naplníme průhledné plastové vaky,“ popisuje. „Po čtyři týdny je pak necháme viset v zastíněné hale, kde udržujeme konstantní teplotu. Poté je na deset dní přesuneme do haly s chlad‑ nějším a výrazně vlhčím ovzduším, aby se lépe rozrostly. Pak už můžeme jen sklízet.“ Společnost La Place odebírá houby za 5–6 euro/kg, tedy o trochu více, než je běžná obchodní cena, ale na druhé straně získává předkupní právo na od‑ běr a současně se zbavuje nepotřebného odpadu. Přidanou hodnotou celé výroby je, že nepotřebný růstový substrát po odtěžení úrody je možné dále prodat jako vynikající kompost. n –rdh– str. 19

10.7.13 12:12

téma

odpadové hospodářství v nizozemí

Módní prvky, jako jsou třeba dřevěné blatníky, zlepšují prodejnost renovovaného kola.

„poslední skutečně dobrá holandská kola jsou většinou přes třicet let stará,“ říká Marek Groot Wassinka ze společnosti Roetz.

roetz – první kolo z druhé ruky Nizozemci jsou národem cyklistů, a tak jistě nepřekvapí, že jen v roce 2011 vyhodili „do sběru“ 1,5 milionu jízdních kol. Nemalá část z odložených bicyklů by klidně mohla sloužit svým uživatelům dál, stačilo by je jen trochu opravit. Firma Roetz je součástí projektu Passwerk, které jsou obdobou našich chráněných dílen. Pracují zde lidé po‑ kročilého věku nebo s tělesným posti‑ žením. V dílně Roetz – velmi zjednodu‑ šeně řečeno – vezmou staré, vyhozené kolo, opraví ho a opětovně prodají. Nedělá se tu právě velký byznys, ale spíš se účelně prodlužuje životní cyklus ojetých bicyklů. O co tedy v Roetz jde? Na to jsem se zeptal manažera dílny, Marka Groot Wassinky. proč vůbec opravovat stará ojetá kola, mají snad holanďané málo kol?

Kol máme sice dost, horší už je to s kvalitou. Myslím si, že ještě po druhé světové válce jsme dělali nejlepší kola na světě. Dnes to už ale neplatí, a celá tradiční cyklo‑výroba už dnes praktic‑ ky neexistuje. Holandskou produkci definitivně rozdrtila v posledních třech desetiletích levná asijská výroba. Za dvacet let se také razantně změ‑ nily požadavky a přání cyklistů. Dříve lidé chtěli kola, která bych označil jako „solidní“. Pak ale začali dávat přednost „módnímu“ bicyklu, který je nějakým způsobem reprezentoval, podobně jako auto nebo drahý mobil. Problém nastal poté, co si uvědomili, jak nízká kvalita a vysoká poruchovost je u importova‑ ných kol, a začali se dívat zpět po sta‑ rých a spolehlivých kolech. Proto teď děláme ze starých kol nová. Jaké je tedy průměrné stáří vyhazovaných kol? Jsou lepší ty zachovalejší, novější? str. 20

OD7-8_16_20.indd 20

Milion a půl vyhozených kol ročně, to zní jako ohromné číslo. Většina z ojetin není starší než dva tři roky. Nás ale zajímají kola stará třicet a více let, a těch je méně než 20 %. I když se to zdá neuvěřitelné, jen samotný rám takového veterána je učiněný poklad. Když jej vezmeme, upravíme a přetřeme, vydrží klidně dalších dvacet let. takže vyrábíte nová kola ze starých?

Není to staré kolo z druhé ruky, je to nové kolo se starým, kvalitním rámem. Jistě, pořád víme, že je hodně co zlepšovat. Brzdy a přehazovačky například pořád montujeme z asijského dovozu. Ale tím, že se snažíme na starý rám namontovat nové prvky, zlepšujeme prodejnost celého produktu. Na kolo například přiděláváme vlastní dřevěné blatníky. Dřevo na ně pochází z poká‑ cené městské zeleně, kterou tak vlastně pomáháme také recyklovat. Ty vyrábí‑ me tady, v našich dílnách. Jak vypadá váš výrobní a obchodní řetězec?

Staré kolo rozebereme, většinou ponecháme jen rám. Zbylé prvky využí‑ váme jen částečně, většinou je separuje‑ me (ty znovuvyužitelné) anebo odpro‑ dáváme do spaloven. Rekonstrukce kola, jeho smontování, natření, včetně instalace nových prvků – dřevěných blatníků a bedničkového košíku – nás přijde na 30–50 euro. Od nás pak putuje k našim specializovaným prodejcům. Máme velká prodejní místa v Haarlemu a Hoovendorpu, ale prakticky jsou naše kola k dostání v padesátce různých

obchodů. Dokonce máme i pobočky – v Kodani, Berlíně, Londýně a na něko‑ lika místech v Belgii. Tady se prodávají za 500–550 euro. Každé kolo, většinou s typickým oranžovým nebo červeným přestřikem, je opatřeno kartičkou s fot‑ kou našeho zaměstnance, který to kolo vyrobil. Je pro nás důležité, aby zákaz‑ níci věděli, jaké kolo a proč si pořizují. Naši zaměstnanci v několika Passwerk dílnách po celém Holandsku vyprodu‑ kují 20–50 kol týdně. Kde sháníte kola k renovaci?

Nakupujeme je na burzách, pořáda‑ ných městy. Většina radnic se touhle formou zbavuje svého odpadu předtím, než je odprodá do spaloven. Města zís‑ kávají kola různou cestou. Část z nich je skutečně odložena ve sběrných dvorech, ale často se také jedná o kola, která zůstala opuštěná a zamčená ve stojanu déle než rok. A pochopitelně, když při‑ jde na čištění městských říčních kanálů, jsou to učiněné žně. Vzhledem k tomu, že si můžeme vybírat z milionové nabídky, můžeme se soustředit na typy, které nás zajímají. Jeden kus odkupuje‑ me za 5–10 euro. Není to trochu hodně na „odpad“?

Levné to není, ale pro nás je to cena materiálu. A tím, že vlastně využívá‑ me použité materiály, se stáváme proti zahraničním dodavatelům konkuren‑ ceschopnější. A rostoucí ceny surovin ve světě nám hrají do karet. Úplně nové kolo si v obchodě koupíte za více než sedm set euro. n –rdh– Odpady 7–8 | 2013

10.7.13 12:12

nakládání s odpady

kovy vzácných zemin, a jak je získat Laciné ceny pRasat nedovolily pRométheovi SMésti eUrópu … to je začátek věty, kterou biflují studenti chemie. Je to mnemotechnická pomůcka, jak si zapamatovat sled lantanoidů, neboli kovů vzácných zemin v Mendělejevově periodické tabulce. Právě těmto kovům bylo věnováno jedno z témat konference Zpětný odběr, kterou pravidelně pořádá společnost Asekol. Tyto kovy, označované jako REE – Ra‑ re‑Earth Elements nebo KVZ – Kovy vzácných zemin, se totiž v posledních letech staly strategickými surovinami elektrotechnického průmyslu. Zároveň se na ně obrací pozornost při recyklaci vysloužilých elektronických a elektro‑ technických zařízení. „Jde o specifickou skupinu vzácných kovů, které se využívají téměř výhrad‑ ně v hightech oborech, jako je výroba mobilních a satelitních telefonů, hybrid‑ ních motorů, permanentních magnetů, infračervené optiky nebo komponentů OZE. Takřka celou světovou produkci těchto prvků (95 %) má ve svých rukou Čína a svoji dominanci dále zvyšuje tím, že vstupuje do zahraničních firem, které těží ve světě zbylých pět procent,“ uvedl na konferenci Mgr. Pavel Kavi‑ na, PhD, ředitel odboru surovinové a energetické bezpečnosti Ministerstva průmyslu a obchodu. „Na podzim 2009 se Čína rozhodla omezovat těžbu REE kvůli uzavírání neekologických či nebezpečných dolů a začala limitovat vývoz. Vyspělé země – EU, Japonsko či USA, které své někdejší doly uzavře‑ ly – byly naprosto bezmocné a zasaženy na velmi citlivém místě.“ Vedle těžby věnuje vzestupující Čína již mnoho let velkou pozornost tomu, co Mgr. Kavina označil za „surovino‑ vou diplomacii“ pro zajištění dostatku nerostných a energetických zdrojů pro své hospodářství. Podobný trend sledují i další, zejména mimoevropské země, jako jsou Japonsko nebo Jižní Korea.

Lanthanoidy Jésou skupina patnácti chemických prvků počínajících lanthanem, tedy prvků s protonovým číslem 57 až 71. Spolu se skandiem a yttriem tvoří skupinu prvků vzácných zemin. Veškeré lanthanoidy vykazují velmi podobné chemické chování, jejich soli jsou značně podobné sloučeninám hliníku. V přírodě se lanthanoidy vyskytují pouze ve formě sloučenin. Jejich výskyt na zemi není nijak řídký. nejčastěji zastoupený cer je celkově 26. prvkem v pořadí elementárního složení zemské kůry a i nejméně běžné lutecium vykazuje 200krát vyšší obsah v kůře než zlato. Lanthan

La

Samarium

Sm

holmium

ho

cer

Ce

europium

Eu

erbium

Er

praseodym

Pr

Gadolinium

Gd

Thulium

tm

neodym

nd

Terbium

tb

ytterbium

yb

promethium

Pm

dysprosium

dy

Lutecium

Lu

„Soupeřit se bude o stále více specifické a těžko nahraditelné komodity. Většina trendů se bude rodit a odehrávat mimo evropský prostor.“ Mgr. Pavel Kavina V Evropské unii začala diskuse o tzv. superkritických komoditách v pracovních skupinách v letech 2010‑2011. „EU v té době absolvovala to, co mají ostatní globální hráči vyřeše‑ no již několik desetiletí,“ poznamenal k tomu na konferenci Mgr. Kavina. Diskuse vyústily v definování čtrnácti superkritických komodit. Vedle kovů vzácných zemin je v nich zastoupen an‑ timon, beryllium, fluorit, gallium, ger‑ manium, grafit, hořčík, indium, kobalt, niob, platinové kovy, tantal a wolfram. Právě pro potíže se získáváním těch‑ to materiálů z primární těžby se stále

větší pozornost obrací na již použitá zařízení na konci své životnosti, z nichž by se recyklací dala získat významná množství těchto cenných materiálů.

kde je najdeme

Kovy vzácných zemin najdeme prak‑ ticky v každé z kategorií odpadních elektrických a elektronických zaříze‑ ní, jak je definuje evropská směrnice (2012/19/EU). Prvek europium je například dů‑ ležitým kovem, který se používá pro výrobu LED osvětlení. Kromě toho ho najdeme v zařízeních pro air conditio‑ ning, dotykových monitorech, TV, LCD, ve velkých tiskárnách a zdravotnických přístrojích, hodinkách, váhách, růz‑ ných malých zařízeních včetně hraček a samozřejmě v osobní elektronice, jako jsou mobily, GPS nebo počítače – v sou‑ hrnu ho nacházíme u zařízení kategorie jedna až šest podle směrnice OEEZ. >

„Evropské fondy – pro rozvoj podnikání a inovací” Internetová platforma využívající inovativní řešení jako způsob na zavedení e-služeb v oblasti nakládání s odpady V rámci projektu spolufinancovaného z prostředků Evropského fondu regionálního rozvoje: OPPI 8.1. „Podpora elektronického podnikání”

bude zpřístupněna inovativní internetová platforma, která umožní přístup k řadě služeb s charakteristicky inovativním řešením. Projekt využívá potenciál polského a českého trhu s odpady. Cílem záměru je oživit aktivity směřující k uspořádání trhu výměny informací o producentech a příjemcích odpadů. Díky němu bude možné využívat specializované informace o technologiích používaných v tomto odvětví a sledovat legislativní změny v zákonech upravujících systém nakládání s odpady. Internetový systém ECO4ECO jako komplexní platforma využívá řadu digitálních nástrojů - produktů. Poskytuje mnoho možností, např. využití

odpady.ihned.cz

OD7-8_21_24.indd 21

inovativního systému vyhledávání a spojování uživatelů, kteří mají zájem o výměnu odpadů, s využitím novátorské funkce tvorby klastrů. ECO4ECO nabízí také publikace z oblastí technologií, práva, podpůrných fondů, jiných událostí a aktivit spojených s tématikou odpadů i diskusní fórum, které umožňuje navázat diskusi na různá témata nakládání s odpady. Navíc bude jednou měsíčně vycházet autorské vydání internetových novin. Projekt je spolufinancován z prostředků Evropského fondu regionálního rozvoje v rámci Operačního programu Podnikání a inovace ECO4ECO WIESŁAW SIUTAJ e-mail: [email protected] OD000802

str. 21

10.7.13 12:17

nakládání s odpady Další prvek, erbium, se používá při výrobě laserů a superrychlých optic‑ kých kabelů, osvětlení a tak dále, obecně v zařízeních v kategorii 3–5. Neodym se používá při výrobě miniaturních repro‑ duktorů nebo elektrických motorků k bez‑ kabelovému napájení různých zařízení. Počítač například může mít v magnetech hard disku až šest gramů neodymu. Díky magnetickým a polovodivým vlastnostem se používá cer v katodách a kondenzátorech, pro získání žluté bar‑ vy v monitorech nebo žluté zabarvení skla (obecně kategorie 2–6).

podpora recyklace

„Kovy vzácných zemin jsou 200krát častější než zlato. Jejich ložiska však ne‑ jsou dostatečně velká a koncentrovaná na to, aby stála za to je vytěžit,“ uvedl na konferenci Zpětný odběr J. J. Santos, výkonný ředitel španělské společnosti Sustainable Alcublas Ltd. Co. Podle jeho slov existují značné mezery ve zpětném získávání KVZ z vysloužilých spotřebi‑ čů, mělo by se to však změnit. „Je dva až desetkrát efektivnější re‑ cyklovat kovy, než je těžit. Polovina svě‑ tové oceli se recykluje, protože je na to trh. Totéž se stane u KVZ. Na vytváření recyklačních metod pracují různé země a odborníci se shodují, že bude trvat ješ‑ tě nějaký čas, než se recyklace na prů‑ myslové úrovni začne vyplácet.“ To je vyjádření Archima Steinera, výkonného ředitele organizace Rare Earths UNEP (New York, 2011). V Evropě se počátkem tohoto roku rozběhl projekt REMANENCE, který

KatEGoriE oEEZ (podle směrnice 2012/19/eU ze dne 4. července 2012 o odpadních elektrických a elektronických zařízeních) 1. Velké spotřebiče pro domácnost 2. Malé spotřebiče pro domácnost 3. zařízení informačních technologií a telekomunikační zařízení 4. Spotřební elektronika a fotovoltaické panely 5. osvětlovací zařízení 6. elektrické a elektronické nástroje (s výjimkou velkých stacionárních průmyslových nástrojů) 7. hračky, vybavení pro volný čas a sporty 8. zdravotnické prostředky (s výjimkou všech implantovaných a infikovaných výrobků) 9. přístroje pro monitorování a kontrolu 10. Výdejní automaty

Evropská komise podpořila skoro deseti miliony euro. Je zaměřen na hledání postupů pro materiálové využití a re‑ cyklaci KVZ, zejména magnetů s obsa‑ hem neodymu, železa a bóru (NdFeB), které se vyskytují v mnoha elektrických a elektronických zařízeních na konci životnosti. V Japonsku zase začal letos platit zákon podporující využívání KVZ z mobilů a dalších zařízení. Japonci o této aktivitě hovoří jako o „urban mining“ – recyklaci hod‑

notných materiálů z velkých skladišť použitých WEEE.

design, který myslí dopředu

Ve svém zákoně však Japonci nepod‑ porují jen rozvoj recyklace. Zaměřují se i na výrobce různých spotřebičů: měli by lépe spolupracovat při designu výrobků, aby se snížily náklady na zpět‑ né získávání těchto kovů ze zařízení po konci životnosti. O tomto trendu hovořil na konfe‑ renci také Maximilian Ueberschaar z Technické Univerzity v Berlíně. Na recyklaci orientovaný design produktů vyžaduje podle něj detailní informace o chemických a fyzikálních vlastnostech v rámci analýzy životního cyklu. Pro recyklaci je nejdůležitější uvolnění materiálů obsahujících kon‑ krétní kovy. „Recyklační procesy musí být do průmyslu integrovány strate‑ gicky. Nesmíme sledovat jen zisk jako jediné kritérium“, řekl ve své přednášce Ueberschaar. „Můžeme uchránit mnoho přírod‑ ních zdrojů, omezit emise CO2, a také ušetřit peníze tím, že budeme recyklo‑ vat kovy vzácných zemin, které jsou v našich starých zařízeních. Těžba kovů je nákladná, zpracování starých přístrojů a nové využití kovů je levněj‑ ší a snadnější,“ uzavřel na konferenci J. J. Santos. n Jarmila Šťastná Zdroj: přednášky konference Zpětný odběr 2013, pořádané společností Asekol v květnu 2013.

co je v iphonu iphone je cvičení ve vysokoškolské chemii. Kovy vzácných zemin jsou klíčové v komponentách, jež zajišťují, aby telefon svítil, měl jasný obraz a vydával zvuk. Barevný monitor: yb, La, pr, eu, Ga Te, dy Monitor: La, ce, pr obvody: La, pr, ne, Ga, dy reproduktory: pr, ne, Ga, Te, dy Vibrace: ne, Te, dy

Složení iPhonu Cu . . . . . . . . . . . . . . 21,960 %

K . . . . . . . . . . . . . . . 0,947 %

Co . . . . . . . . . . . . . . 20,460 %

Cr . . . . . . . . . . . . . . . 0,726 %

Si . . . . . . . . . . . . . . . 7,100 %

Sr . . . . . . . . . . . . . . . 0,847 %

al . . . . . . . . . . . . . . . 4,050 %

S

Fe . . . . . . . . . . . . . . . 3,290 %

nd . . . . . . . . . . . . . . . 0,161 %

ni . . . . . . . . . . . . . . . 3,210 %

Er . . . . . . . . . . . . . . . 0,162 %

Ca . . . . . . . . . . . . . . . 2,290 %

ta . . . . . . . . . . . . . . . 0,120 %

P

. . . . . . . . . . . . . . . 0,356 %

. . . . . . . . . . . . . . . 2,180 %

in . . . . . . . . . . . . . . . 0,009 %

na . . . . . . . . . . . . . . . 0,895 %

ostatní (méně než 0,009 %) . . . . . 30,300 %

Sn . . . . . . . . . . . . . . . 0,933 %

str. 22

OD7-8_21_24.indd 22

odpady 7–8 | 2013

10.7.13 12:17

odpa

nakládání s odpady

setkání odborníků k problematice Bro Již po deváté se v náměšti nad oslavou uskuteční konference věnovaná zpracování biologicky rozložitelných odpadů. Konference „Biologicky rozložitelné odpady 2013“ s podtitulem „Optimaliza‑ ce technologie v regionu“ proběhne ve dnech 18.–20. září 2013. Zvyšující se množství biologicky roz‑ ložitelných komunálních odpadů je sou‑ časným problémem mnoha regionů. Zá‑ kladní podmínkou pro úspěšné zvládnutí nastavení vhodného systému zpracování nebo využití biologicky rozložitelných komunálních odpadů, vedoucí ke snížení jejich skládkování, je vstřícná a jasná le‑ gislativa a koncepce všech zúčastněných. Stěžejní je jasná a srozumitelná společná strategie ministerstev životního prostře‑ dí, zemědělství a ministerstva průmyslu a obchodu k této problematice. Do řešení o využití bioodpadu je nezbytné zahrnout i výsledky technických a technologických výzkumů. Cílem konference je nalezení co nejefektivnějšího řešení, jak začlenit bi‑ oodpady od systému nakládání s odpady. Mezi nosná témata letošního ročníku kon‑ ference tedy patří optimalizace a integrace

systémů nakládání s odpady, efektivita a účinnost technických řešení využití BRKO a jejich ekonomická náročnost. Při tradiční exkurzi se účastníci seznámí se systémem nakládání s od‑ pady v Havlíčkově Brodě, kde podporou domovního kompostování omezují vznik bioodpadů. Dále se zúčastníme dne techniky v Havlíčkově Brodě s praktický‑ mi ukázkami technologického vybavení, od sklizně až po kompostování. Na závěr navštívíme centrální kompostárnu zpra‑ covávající bioodpady z Jihlavska. Druhý den konference bude v prvé části věnován příspěvkům zástupců Ministerstev životního prostředí, země‑ dělství a průmyslu a obchodu, kteří před‑ staví současný stav legislativních prací ve vztahu k projednávané problematice. Odpoledne je připravena velká plenární diskuze se zástupci státní správy, měst, obcí i regionů, kteří mají zkušenosti se za‑ váděním a provozem systémů nakládání s bioodpady, techniky a dalšími odborní‑

ky. Cílem diskuse je definovat základní problémy praxe a hledat jejich řešení. Ve druhé části odpoledne bude para‑ lelně probíhat workshop pro provozovate‑ le zařízení na zpracování bioodpadů a zá‑ roveň budou probíhat přednášky k tématu ochrany půdy za využití výstupů ze zaří‑ zení na zpracování bioodpadů‑kompostů a digestátů. Prezentovány budou i závěry výzkumu aplikovatelné v praxi. V rámci bloku o půdě se také účastníci seznámí se způsobem, jak využít kompost v rámci pěstitelských systémů s cílem ochránit erozně ohrožené půdy. Třetí den konference bude věnován dobré praxi a fungujícím příkladům eko‑ nomicky efektivních systémů prevence vzniku odpadu a nakládání s bioodpady. Proběhne velmi cenná výměna zkušeností z již fungujících systémů v ČR. Prostor bude věnován všem úrovním nakládání s BRO‑ tedy prevenci, systémům sběru a svozu, zpracování kompostováním, integrovaným systémům nakládání s od‑ pady až po stabilizaci biologické složky v komunálním odpadu. n –sch– Bližší informace o pořádané konferenci naleznete na www.zeraagency.cz.

IX. ročník konference: Biologicky rozložitelné odpady

Optimalizace technologie v regionu Pořádá: ZERA – Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s. 18. – 20. 9. 2013 Náměšť nad Oslavou

Pod záštitou Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství Informace: www.zeraagency.eu PARTNEŘI:

Mendlova univerzita v Brně, Výzkumný ústav zemědělské techniky v.v.i., Česká zemědělská univerzita v Praze, EA Vysočiny, BFA Vídeň, European Compost Network

HLAVNÍ TÉMATA KONFERENCE • Efektivní technologie zpracování vytříděného BRO včetně stabilizace směsného komunálního odpadu • Účinnost technických řešení využití BRKO a jejich ekonomická náročnost • Odbytové možnosti a další využití výstupů zpracování BRKO • Zkušenosti s komplexním řešením BRKO ve vztahu k produkci a skladbě komunálních odpadů • Aplikace výzkumu v praxi (vermikompostování, kompost, stabilizovaný odpad, digestát)

ELRIRUVFKXQJ DXVWULD

PROGRAM: 18. 9. 2013 exkurze HAVLÍČKŮV BROD (výstava) 19. 9. 2013 samostatná konference - plenární přednášky a panelová diskuse 20. 9. 2013 diskuze, příklady dobré praxe ORGANIZAČNÍ POKYNY: Příjem přihlášek do 11. 9. 2013 Zasílejte na adresu: ZERA – Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s. Podhradí 1022, 675 71 Náměšť nad Oslavou, e-mail: [email protected], [email protected], nebo fax 568 620 547

Konference pořádaná v rámci cyklu ODPADOVÉ DNY 2013 Mediálními partnery jsou PROFI PRESS s.r.o., týdeník ZEMĚDĚLEC, ČASOPIS ODPADY A ODPADOVÉ FÓRUM OD000801

OD7-8_21_24.indd odpady_210_147.indd 23 1

10.7.13 12:17 27.6.2013 10:21:01

nakládání s odpady

chystá se sedmý ročník dnů zahradní a komunální techniky Již posedmé se 18. a 19. září sejdou v areálu mezinárodního letiště v havlíčkově Brodě vystavovatelé a uživatelé zahradní a komunální techniky. po ročnících uspořádaných v minulosti na zelených plochách městečka Sázavy, je již po tři roky plocha havlíčkobrodského letiště ideálním místem poskytujícím pořadatelům velice kvalitní zázemí. Stejně jako v loňském roce, kdy své produkty vystavilo více než padesát výrobců a prodejců techniky, se očekává podobný zájem i letos. Dny zahradní a komunální techniky se budou jako obvykle opírat především o představení široké škály strojů vhodných pro údržbu veřejné zeleně. Na vyhrazených pozem‑ cích tak budou moci zájemci posoudit práci techniky při sečení se sběrem, mul‑ čování, nebo zhodnotit kvalitu mechani‑ zace určené pro regeneraci trávníků. V samostatném odpoledním bloku se stejně jako v minulosti představí zame‑ tací a úklidová technika, jejíž prezentace bude doplněna odborným komentářem.

seminář se Zerou

počasí nezradí, mělo by se být v Havlíč‑ kově Brodě nač dívat. A pokud si počasí vybere svou obvyklou daň v podobě tradičního půldenního deště, budou pro návštěvníky připraveny stany s dostateč‑ nou kapacitou. Stejně jako v loňském roce proběhne i letošní ročník pod záštitou starosty města Havlíčkův Brod Mgr. Jana Tecla. „Kromě toho, že si zde můžeme během dvou dnů prohlédnout komplexní nabíd‑ ku techniky a zainteresovaní pracovníci technických služeb Havlíčkův Brod si ji mohou i vyzkoušet, má tato celostát‑ ní předváděcí akce pro město i další význam. Vždy je dobré, když se ve městě děje něco, co přitáhne pozornost. V pří‑ padě Dnů zahradní a komunální tech‑ niky o akci, která s koncem léta přiláká do našeho města řadu návštěvníků, kteří tady nejen nocují a stravují se, ale třeba jim zbude i čas si město prohlédnout a v případě spokojenosti se k nám rádi vracejí. Proto město na pořádání výstavy rádo spolupracuje a s jejím konáním seznamuje i širší veřejnost, protože i ta si mezi vystavenými stroji své může najít,“ říká místostarosta města Havlíčkův Brod Ing. Ivan Kuželka.

nické služby. Areál vybavují potřebnými kontejnery na posečenou travní hmotu, pro ukázky práce štěpkovačů zajišťují potřebný materiál a velmi důležitá je i pomoc při rozmisťování informačních tabulí u příjezdových komunikací. Technické služby Havlíčkův Brod mají dlouholetou historii. Dříve fungo‑ valy jako státní podnik, později proběhla jejich transformace na rozpočtovou organizaci a v roce 2000 byla provedena poslední organizační změna na příspěv‑ kovou organizaci jejímž jediným stopro‑ centním vlastníkem je město. V součas‑ né době se stará o veškeré služby pro město 145 zaměstnanců, kteří v rámci doplňkové činnosti nabízejí také služby i jednotlivým fyzickým osobám a širo‑ ké podnikatelské veřejnosti, a to nejen z Havlíčkova Brodu. Ovšem organizační struktura středisek technických služeb je především plně přizpůsobena hlavní‑ mu cíli firmy, kterým je efektivně a kva‑ litně plnit požadavky svého zřizovatele, města Havlíčkův Brod. Práce je rozděle‑ na do středisek nakládání s odpady a čiš‑ tění města, střediska údržby městských komunikací, veřejného osvětlení a zimní údržby, další ze středisek má ve správě veřejnou zeleň a pohřebnictví, ve měs‑ tě funguje také středisko sportovních zařízení a technické služby vykonávají i další práce. „Nejlepší zpětnou vazbou bývá kritika občanů. Ta naštěstí až na malé výjimky nepřichází, proto můžeme být s prací našich technických služeb spokojeni. S úklidem města nejsou potíže a s rozumem jsou řízeny i in‑ vestice do potřebné techniky a dalšího vybavení. Proto nevi‑ dím důvod v organizaci těchto činností něco v brzké době měnit, i když nabídky služeb od soukromých firem přicháze‑ jí. Zdá se mi ale lepší, když má město tyto provozy pod přímou kontrolou,“ hodnotí spolupráci s technickými službami starosta města Mgr. Jan Tecl. n

Letošní novinkou, kterou pořadatelé připravují ve spolupráci s agenturou Zera, je středeční dopolední seminář, který v areálu letiště proběhne v rámci devátého ročníku konference Biologicky rozložitelné odpady. Seminář věnující se hlavně problematice obecních kom‑ postáren bude doplněn ukázkami tech‑ nologických linek určených k výrobě kompostu. Kromě drtičů a štěpkovačů též proběhnou ukázky práce překopáva‑ če a třídiče kompostu. Ani letos nemůže chybět hodnotný kvalitní spolupráce a zajímavý doprovodný program. Po mi‑ s technickými služBami strech v práci se sekerou a pilou a ukáz‑ Pořadatelům výrazně pomáhají při za‑ kách akrobatického létání a seskoků bezpečení výstavy havlíčkobrodské tech‑ parašutistů na přesnost, které zaujaly při minulých ročnících, by měly letos obohatit oba dva dny souboje historických letadel. A lákadlem může být i chys‑ taná ochutnávka piva. Ta bude stejně jako další občerstvení pro účastníky akce zcela zdarma. Stačí jen při příchodu vyplnit anketní lístek a směnit jej za po‑ třebné žetony. Vyplnění anketního lístku nezajistí návštěvníkům pouze občerstvení zdarma, ale i účast v tombole o hodnotné ceny. Te‑ levize, tablety, mobilní telefony a další výhry určitě stojí za to si na odpolední losování počkat. Program by měl tedy být letos ještě nabitější a pestřejší, nežli dny zahradní a komunální techniky představí hlavně širokou škálu tomu bylo v minulosti. Pokud strojů vhodných pro údržbu veřejné zeleně.

str. 24

OD7-8_21_24.indd 24

ing. roman Paleček šéfredaktor časopisu Komunální technika

odpady 7–8 | 2013

10.7.13 12:17

vedlejší energetické produkty

Speciál

Současný stav využívání vedlejších energetických produktů v Čr energetické produkty jsou již dlouhodobě využívány jako druhotná surovina a slouží jako náhrada přírodních materiálů. V poslední době se stávají stále více ceněnou náhradou za primární přírodní zdroje. Mezi energetické produkty zařazuje‑ me tuhé materiály, které vznikají při spalování pevných paliv a při procesu odsiřování spalin v elektrárnách a teplárnách – popílky, strusky, popely, škváry a produkty z odsíření kouřových plynů. Jejich produkce je nevyhnutelná, protože vznikají v dů‑ sledku plnění opatření na ochranu ovzduší. Zákon o odpadech č. 125/1997 Sb., zařadil tyto produkty mezi odpady, a v době, kdy nabyl účinnosti, jich tak byla většina také odstraňována – ob‑ vykle uložením ve formě hydrosměsi na odkaliště. V současnosti je naopak většina VEP využívána jako certifiko‑ vané výrobky. Pouze ta část, pro kterou producent nemá využití, nebo s ní chce sám nakládat v režimu odpadů, je po právní stránce považována za odpad.

produkce vep u náS

Takřka všichni producenti energetic‑ kých produktů (97 % celkové roční produkce v ČR) je sdruženo v Asociaci pro využití energetických produktů

odpady.ihned.cz

OD7-8_25_27.indd 25

(ASVEP) a Teplárenském sdružení ČR (TS ČR). Celkovou produkci energetických produktů v České republice (na základě poskytnutých informací od sdružení producentů ASVEP a Teplárenského sdružení ČR) lze odhadnout na zhruba 13 milionů tun ročně. Přesná čísla nejsou k dispozici, zejména z důvodu nejasné legislativy vztahující se na tyto produkty. Část je evidována v režimu odpadů, část v re‑ žimu stavebních výrobků, případně che‑ mických látek. V drtivé většině případů se tyto údaje překrývají a podstatná část energetických produktů je evidována dvakrát – jak v evidenci odpadů, tak je i vykazována jako stavební výrobky nebo chemické látky. V některých přípa‑ dech producent vykazuje odpad, nicmé‑ ně po zpracování v zařízení na využití odpadu u jiného subjektu jsou následně tyto energetické produkty vykázány jako stavební výrobek. Vývoj trhu energetických produktů bude do značné míry záviset na legisla‑ tivním prostředí. Hlavním předpokla‑ dem je fakt, aby přestaly být energetické

Právní PředPiSy Čr Pro STavební výrobky ■ Zákon č. 22/1997 Sb., o technických

požadavcích na výrobky – § 12, odst. 1 zákona č. 22/1997 Sb.: vláda nařízeními stanoví výrobky, které představují zvýšenou míru ohrožení oprávněného zájmu a u kterých musí být posouzena shoda (stanovené výrobky) a nařízeními stanoví technické požadavky, které musí tyto výrobky splňovat.

■ Technické požadavky na stavební

výrobky jsou specifikovány v: – nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky; – nařízení vlády č. 190/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky označované ce; – nařízení vlády č. 163/2002 Sb.: posuzování shody stavebních výrobků, pro které neexistují nebo dosud nejsou platné harmonizované technické specifikace; – pokud jsou pro výrobek stanoveny určené normy, konkretizující základní požadavky na výrobek z hlediska jeho použití, provádí se posouzení shody s požadavky určených norem; – pokud určené normy neexistují, vydává autorizovaná osoba stavební tech. osvědčení (STo) a provádí posouzení shody s požadavky stanovenými v STo.

>

str. 25

10.7.13 12:25

Speciál produkty vnímány jako odpad, ale aby byly vnímány jako zavedená chemic‑ ká látka a druhotná surovina. Tím by byla odstraněna hlavní bariéra bránící rozvoji trhu. Vývoj produkce vedlejších energe‑ tických produktů je těžké předvídat, protože je ovlivněn mnoha faktory. Na jedné straně může mít zdokonalo‑ vání technologií na ochranu ovzduší v elektrárnách (snižování emisí tuhých látek a plynných škodlivin) za následek rostoucí množství produkce těchto pro‑ duktů. Snižování podílu uhlí pro výro‑ bu energie nebo tepla a větší využívání alternativních zdrojů může zase jejich celkovou produkci snížit (což ovšem není ve shodě se současnou intenzifi‑ kací spalovací základny v Německu). Nejvýznamnějším faktorem znač‑ ně limitujícím využití energetických produktů v České republice je často si odporující legislativa: právně nejed‑ noznačný stav – odpad versus výro‑ bek, různé metody hodnocení vlivu na lidské zdraví a životní prostředí vyplývající buď z legislativy vztahující se na odpady, nebo z legislativy vztahu‑ jící se na výrobky, případně chemické látky, atd.

cíle pro vep

Hlavním cílem a strategií v oblasti energetických produktů je zvýšení míry jejich využívání především v oblasti stavebního průmyslu (budování doprav‑ ní infrastruktury, využití v betonu, ce‑ mentu, atd.). Prioritou je jejich náhrada za primární přírodní nerostné suroviny (kámen, vápenec, slinek), jejich využití

vedlejší energetické produkty ČaSTé doTaZy k CerTifikovanýM veP ■ Mohou se objevit údaje o výrobě certifikovaných veP v evidenci odpadů?

ne, certifikované Vep nespadají pod působnost zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. ■ kdo je orgánem dozoru pro certifikované veP? orgánem dozoru je Česká obchodní inspekce (Čoi), nebo v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy Český báňský úřad. Čoi může provádět rozbory nebo zajistit provedení rozborů k ověření toho, zda výrobky plní požadavky vyplývající ze zákona č. 22/1997 Sb. ■ Je možné certifikované veP použít i jinak, než je určené použití výrobku specifikované? ne, pro jiné způsoby použití výrobku nebylo provedeno posouzení shody. ■ Jaká je platnost stavebního technického osvědčení (STo) a certifikátu stanoveného výrobku (veP)? platnost STo je § 3, odst. 3 nV č. 163/2002 Sb., omezena na dobu 5 let. pokud nedojde ke změně podstatných skutečností, za kterých bylo STo vydáno, může ao platnost prodloužit. platnost certifikátu je podmíněna platností STo a prováděním pravidelného ročního dohledu ao nad řádným fungováním systému řízení výroby. ■ Co poskytne výrobce certifikovaného veP jeho odběrateli? – eS prohlášení o shodě (nV č. 190/2002 Sb.) nebo prohlášení o shodě (nV č. 163/2002 Sb.) – registrační číslo (Reach) – případně bezpečnostní list (Reach) zdroj: ing. Renata zárubová, Výzkumný ústav pro hnědé uhlí, a. s.

s ohledem na ochranu životního pro‑ středí (snižování emisí skleníkových plynů) a využití ekonomických přínosů (v konečném důsledku zlevnění nákla‑ dů ve stavebním průmyslu). Podmínkou je alespoň částečné od‑ stranění bariér, mezi něž patří např. nerovnováha mezi nabídkou a poptáv‑ kou v zimním a letním období. Tento problém lze řešit budováním kapacit pro dočasné skladování v zásobních silech. Žádoucí je také využívání VEP v oblastech s vyšší přidanou hodnotou, tj. pro speciální aplikace – geopolyme‑ ry, sklokeramiku, syntézu zeolitů atd., včetně výzkumu potenciálního využití stopových prvků, případně minerálů.

registrace podle nařízení reAcH V případě, že jsou vyjmuty z působnosti zákona o odpadech, splňují vedlejší energetické produkty (Vep) definici látky podle nařízení Reach. Rozsah informací o vlastnostech je v rámci REACH odstupňován v závislos‑ ti na vyráběném/dováženém množství látky. V případě vedlejších energetických produktů se jedná o látky vyráběné v množství > 1000 t/rok. Právě z tohoto důvodu musela být pro ně předložena kompletní registrační dokumentace, kte‑ rá zahrnuje veškeré informace o fyzikál‑ ně‑chemických vlastnostech, toxikologic‑ kých a ekotoxikologických vlastnostech. Pro každý vedlejší energetický produkt byl zpracován tzv. Substance Identification Profile (SIP, který slouží k prokázání stejnosti látek, a to přede‑ vším v případě UVCB látek (viz box) se značně proměnným složením. V SIP je tak vedle procesu a výchozích surovin str. 26

OD7-8_25_27.indd 26

nadefinováno také koncentrační rozmezí pro jednotlivé složky, včetně těžkých kovů. Pouze látka, která splňuje parame‑ try stanovené v Substance Identification Profile, může být zaregistrována. Pokud parametry definované v SIP splněny nejsou, je na zodpovědnosti registranta, aby odchylku zdůvodnil, a to především z hlediska vlivu na nebezpečnost látky. Výzkumný ústav organických syntéz, a. s., připravil především pro české a slovenské výrobce VEP zhruba 25 registračních dokumentací. Při přípravě registrační dokumentace byly provádě‑ ny testy podle platných OECD nebo EU metod (akutní toxicita orální a inhalač‑ ní, kožní a oční dráždivost, senzibilizace kůže, toxicita po opakované dávce, re‑

Významnou příležitostí pro rozvoj trhu je využití registrace podle nařízení REACH, která prokazuje, že energetické produkty nepředstavují za podmínek definovaných v registrační dokumen‑ taci žádné nebezpečí pro lidské zdraví a životní prostředí. ■ Ing. roman snop Ing. pavel Donát Ing. pavel sokol Čez energetické produkty, s. r. o., hostivice

Zpracováno na základě přednášky na I. mezinárodní konferenci „Popílky ve stavebnictví“, kterou v květnu 2013 uspořádala asociace ASVEP.

UvCb láTky UVcB látky (Substances of Unknown or Variable composition, complex reaction products or Biological Materials) jsou látky s neznámým nebo proměnlivým složením, složitém reakční produkty nebo biologické materiály. Mají relativně velký počet složek, jejich složení je z podstatné části neznámé a/nebo se mění ve velkém rozmezí a není předvídatelné. K identifikaci UVcB látky proto nepostačuje její chemického složení – je třeba používat další parametry, jako je původ a zdroj látky nebo proces jejího vzniku.

produkční toxicita, mutagenita, toxicita pro vodní prostředí). Bylo zjištěno, že žádný z testovaných vedlejších energe‑ tických produktů nesplňuje pro žádnou třídu nebezpečnosti (klasifikační kritéria podle nařízení (ES) č.1272/2008 – CLP) a nejedná o tedy nebezpečné látky. ■ Ing. lenka lIšková, Ing. petra ploDíková Výzkumný ústav organických syntéz, a. s.

odpady 7–8 | 2013

10.7.13 12:25

vedlejší energetické produkty

Speciál

jaké jsou typy energetických produktů? energetické produkty registrované podle nařízení (eS) č. 1907/2006 (nařízení Reach) a uváděné na trh jsou v současné době podle evropské legislativy definovány jako chemické látky. Mezi energetické produkty patří několik druhů materiálů, které vznikají při spalo‑ vání pevných paliv a při procesu odsiřo‑ vání spalin v elektrárnách a teplárnách.

popílek

Popílek je produktem spalování práš‑ kového antracitu, černého či hnědého uhlí a je zachycován v elektrostatic‑ kých nebo mechanických odlučovačích ze spalin tepelných elektráren jako sklovitý materiál. Hlavními složka‑ mi popílku jsou oxid křemičitý, oxid hlinitý a oxid železitý. Klasické vysoko‑ teplotní popílky jsou u našich velkých elektráren produkovány ve značných objemech, většinou v podmínkách ustá‑ leného provozu energetického zdroje. Vzhledem k vysokému obsahu prachových částic nelze popílek volně skladovat a je nutno jej shromažďovat v expedičních silech, jejichž kapacita omezuje jeho další využití. Popílky mají dlouhodobě konstantní vlastnosti, základní chemické složení. Granulo‑ metrie popílku se prakticky nemění, obsah zbytkového nespáleného uhlíku (tzv. nedopalu) je většinou velmi nízký a pohybuje se v rozmezí 1–2 % hmot. Požadavky na vlastnosti popílku do betonu jsou stanoveny harmonizova‑ nými českými normami ČSN EN 450‑1, ČSN EN 450‑2 a ČSN EN 12620. Posuzo‑ vání shody se provádí dle § 5 nařízení vlády č. 190/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky označované CE. Popílky do betonu musí dále splňovat i základní požadavky na hy‑ gienu, ochranu zdraví a životního prostře‑ dí, tzn. požadavky na obsahy přírodních radionuklidů stanovené ve vyhlášce SÚJB číslo 307/2002 Sb., o radiační ochraně. Popílky se uplatňují ve výrobě beto‑ nů, betonových výrobků, pórobetonů, v cihlářské výrobě, při výrobě cementu, suchých omítkových, zdících, zálivko‑ vých směsí a tmelů, umělého kameni‑ va a jako výplňový materiál prostoru po těžbě nerostných surovin (povrchové a hlubinné doly) a pro asanaci a rekulti‑ vaci antropogenní činností postižených území. Popílek, a zejména stabilizovaný popílek nalézá široké uplatnění jako ná‑ hrada přírodních surovin na stavbách pozemních komunikací.

StruSkA

Prakticky všechny velké elektrárny spalují palivo v granulačních kotlích, které produkují strusku ve formě málo pevných, většinou natavených spečenců popílkových zrn. Struska se odlučuje odpady.ihned.cz

OD7-8_25_27.indd 27

ve výsypce spalovací komory kotle, kde dopadá do vodní lázně, kde dochází k jejímu ochlazení. V dalším procesu je struska odvodněna. Vzhledem k vysokým teplotám na roštech kotlů se jedná o prakticky vitrifikovaný materiál s minimální vyluhovatelností a nízkým obsahem stopových prvků v sušině. Z těchto důvodů je struska využitelná například pro zásypy a obsypy inženýrských sítí. Další použití strusky je např. jako ostřivo při výrobě cihlářských pále‑ ných výrobků. Odvodněnou strusku lze na rozdíl od popílku volně skladovat na deponiích a následně využívat pro stavby násypů liniových staveb.

Fluidní popílek

Ve fluidních kotlích se mleté uhlí spa‑ luje s přídavkem vápence při relativně nízké teplotě 800–850 °C. Tuhé pro‑ dukty fluidního spalování jsou směsí minerálního podílu paliva s produktem odsíření. Dále je zde přítomen i nezrea‑ govaný vápenec a zbytkové volné vápno.

energoSádrovec

Pro odsiřování kouřových plynů metodou mokré vápencové vypírky se používá vodní suspenze jemně mletého vápence. Vedlejším produktem procesu je síran vápenatý, nazvaný energosád‑ rovec. Hlavní rozdíl mezi syntetickým a přírodním sádrovcem spočívá zejména v odlišných fyzikálních vlastnostech, jako je velikost zrna (granulometrické složení), tvorbě typu krystalů a hodno‑ tách sypné hmotnosti. Energosádrovec obsahuje obvykle 90‑95 % čistého síranu

vápenatého, zatímco přírodní sádrovec z Kobeřic dosahuje čistoty zhruba 65 %. Energosádrovec je jako surovina běžně využíván hlavně při výrobě sádry, dále jako regulátor doby tuhnutí cementu a pórobetonu, při výrobě omít‑ kových směsí apod. Nově je i zkoušeno jeho využití k přípravě anhydritových maltovin. V některých zemích EU již byl energosádrovec vyjmut z kata‑ logu odpadů (Německo) a prohlášen za sekundární surovinu rovnocennou přírodnímu sádrovci.

produkt poloSucHé metody odSíření SpAlin

Princip polosuché metody odsíření spa‑ lin spočívá v záchytu oxidu siřičitého ve vodní suspenzi hydroxidu vápenaté‑ ho, který je vstřikován do proudu spalin v rozprašovací sušárně. Vedlejším produktem polosuché metody odsíření spalin je tedy směs síranu a siřičitanu vápenatého, případ‑ ně i popílku, v různých poměrech dle konstrukce zařízení. Vedlejší produkt odsíření spalin polosuchou metodou je bílý jemnozrnný prášek, který lze využívat např. v země‑ dělství jako hnojivo. Přidává se i jako stabilizační složka k popílku. Například na Elektrárně Ledvice z něj vyrábí sta‑ bilizát pro stavbu hrázek pro výstavbu koridorů v prostoru Fučík. V případě, že do rozprašovací sušár‑ ny jsou zavedeny spaliny bez předcho‑ zího odloučení popílku, je výsledný produkt odsíření využitelný pouze jako výplňový materiál do dolů. ■ –cez–

Produkce jednotlivých energetických Produktů v evroPě (1980–2006) 140 130

Úletový popílek

120

Ložový popílek

110

Struska

100

Energosádrovec, FGD

90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

1980 1982 1984 1986 1988 1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006

str. 27

10.7.13 12:25

SERVIS

Druhý život WEEE

O PROJEKTU TRASH MADE

Originální šperky a doplňky z kolekce Trash Made se vyrábí ze součástek vyřazených elektrozařízení. Starým nepotřebným věcem tak vdechují nový život. Tyto osobité náhrdelníky, náramky či brože již procestovaly pěknou řádku designových výstav u nás i v zahraničí. A obdržely i několik nominací na prestižní Ceny Czech Grand Design. Netypické brože z desek plošných spojů, prsteny zdobené tlačítky ze starých telefonních budek nebo náušnice z počítačových chladičů, manžetové knoflíčky, kapesní nože nebo různé tvary otvíráků na lahve – to jsou šperky Trash Made. Poprvé se představily v roce 2009 na Designbloku a od té doby se již kolekce rozrostla na více než sto originálních kousků. Nápadité designérky Anna Kozová, Linda Čihařová a Jana Chaklosh ji každoročně doplňují o nové zajímavé kreace. V roce 2012 se kolekce navíc rozrostla o nekonvenční bytové doplňky v podobě svítících objektů a misek. Trash Made se představují i v zahraničí – v červnu například v ekologickém vzdělávacím centru v Mnichově. V září se kolekce objeví v Rotterdamu, kde budeme vystavovat v prostorách Českého centra. Začátek října bude už tradičně patřit českému Designbloku, kde chtějí tvůrci

představit třeba novinky vytvořené z fólií LCD monitorů. Zájemci si je mohou pořídit v kamenných obchůdcích s designem a módou v Praze, Brně, Jihlavě, Zlíně či Teplicích, nebo on-line na stránkách trashmade.cz. ■ –kce–

Projekt zaštiťuje společnost REMA Systém, která se zabývá sběrem a recyklací vysloužilých elektrozařízení. Na projektu se podílí skupina umělců v čele s designérkami Annou Kozovou, Janou Chaklosh a Lindou Čihařovou. A výrobu pomáhají realizovat klienti několika chráněných dílen, kteří mají díky Trash Made možnost uplatnit a rozvinout svou zručnost.

Náramek Boarded autorky Jany Krovové, vyrobený z desky tištěných spojů.

Brože nazvané Freezz, které vytvořila Linda Čihařová

GRAF MĚSÍCE PLASTOVÉ ODPADY V NĚMECKU 1994–2011

6 000

Diskutovaná otázka zákazu skládkování plastových odpadů má jasnou odpověď z Německa, kde k tomuto opatření formou zákazu skládkování spalitelných odpadů dospěli v roce 2004. Mezi roky 2003 až 2005 došlo k výraznému poklesu skládkovaných plastových odpadů i při výrazném růstu množství plastových odpadů.

5 000

Odstranění Využití Veškerý odpad 4 000

3 000

2 000

1 000

0

STR. 28

OD7-8_28_29.indd 28

1994

1997

1999

2001

2003

2005

2007

2009

2011

ODPADY 7–8 | 2013

10.7.13 12:27

SERVIS

Do diáře 26. 7.

Internet Čištění průmyslových vod – novinky– nanoželezo Seminář na dálku. Kontakt: www.asio.cz/

15. – 18. 8.

Olomouc, Výstaviště Flora Letní zahradnické trhy Zahradnický sortiment a mechanizace Kontakt: www.flora-ol.cz

30. 8.

Internet Energie z vody a další možnosti OZE Seminář na dálku Kontakt: www.asio.cz

28. 8. – 3. 9.

České Budějovice, Výstaviště Země živitelka 40. mezinárodní agrosalon Kontakt: www.vcb.cz

6. – 8. 9.

Düsseldorf, Německo Tour Natur Mezinár. veletrh pro turistiku a treking Kontakt: www.tournatur.com

9. 9.

Chrudim, Vodní zdroje Ekomonitor Průvodce mikrobiologickými metodami Seminář – principy mikrobiolog. metod Kontakt: www.ekomonitor.cz

10. 9.

Náměšť nad Oslavou, ZERA Poradenský seminář včetně exkurze pro zemědělské kompostárny Kontakt: www.zeraagency.eu

12. 9.

Praha, Hotel Globus Práce s programem EVI 8 – autovraky Kontakt: www.inisoft.cz

12. 9.

Náměšť nad Oslavou, ZERA Seminář pro začínající provozovatele kompostáren Kontakt: www.zeraagency.eu

17. – 18. 9.

Hradec Králové, Univerzita Hydroanalytika Kontakt: www.cslab.cz

17. – 21. 9.

Praha, PVA Letňany For Waste 8. veletrh nakládání s odpady Kontakt: www.forwaste.cz

Analytika odpadů Třetí ročník konference proběhne ve dnech 13.–14. 11. 2013 v hotelu Centro, Hustopeče Základní okruhy programu: ■ 1. Sekce – stavební odpady

– Odpady demoliční, výkopové zeminy – Liniové stavby – železnice, silnice – Semena invazivních rostlin ve výkopových zeminách ■ 2. Sekce – biologicky rozložitelné odpady

– BRO obecně – Sedimenty, kaly z ČOV – Mikrobiologická a ekotoxikologická hodnocení ■ Součást programu

– Laboratorní projekt – Prezentace firem Dva ročníky konference o analytice odpadů poukázaly na zájem odborné veřejnosti, zabývající se touto problematikou, tj. producentů odpadů, odpadových hospodářů, ekologů, vzorkařů, analytiků, pověřených osob, zástupců veřejné správy, poradenských firem, úředníků. Programový a organizační výbor pro letošní ročník konkretizoval programové bloky a vyzývá odborníky, kteří mohou přispět prezentací nových, zajímavých a dalších relevantních příspěvků ke zdaru konference, aby své referáty a plakátová sdělení přihlásili v termínu do 31. 7. 2013 na adrese organizačního garanta, tj. [email protected]. Náměty lze zasílat rovněž na adresu organizačního garanta nebo je konzultovat s odbornými garanty konference Ing. Pavlem Bernáthem ([email protected]), Ing. Dagmar Sirotkovou ([email protected]) a Ing. Tomášem Boudou, CSc. ([email protected]).

ODPADY.IHNED.CZ

OD7-8_28_29.indd 29

Co nového ve Sbírce zákonů ČÁSTKA 71 ZE DNE 21. ČERVNA  168 Zákon, kterým se mění zákon č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem  169 Zákon, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí, a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích ČÁSTKA 75 ZE DNE 28. ČERVNA  178 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 352/2005 Sb., o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o bližších podmínkách financování nakládání s nimi (vyhláška o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady), ve znění pozdějších předpisů ČÁSTKA 76 ZE DNE 28. ČERVNA  181 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodářství České republiky, ve znění nařízení vlády č. 473/2009 Sb.

Inovativní sanační technologie ve výzkumu a praxi VI Šestý ročník konference se koná 16.–17. října 2013 v hotelu Populus, Praha-Žižkov. Program budou tvořit referáty a postery zaměřené na novinky technických řešení ochrany životního prostředí (výsledky výzkumu a vývoje, inovativní technologie sanací kontaminovaných území a skládek, jejich laboratorní a pilotní ověřování, zkušenosti s aplikacemi inovativních metod v praxi, matematické modelování, technologie ukládání vysoce toxických a radioaktivních odpadů, membránové technologie, biotechnologie atd.). Pro studenty, doktorandy a další mladé odborníky ve věku do 32 let vyhlásil organizační výbor soutěž o nejlepší příspěvky. Ke konferenci vydávají organizátoři tištěný sborník recenzovaných příspěvků. Příspěvky, které splní

předepsaná kritéria, budou zařazeny do on-line pokračujícího zdroje Innovative remediation technologies – research and experience, vystaveného na adrese http://www.ekomonitor.eu/ publications/innovative-remediation-technologies a archivovaného Národní knihovnou ČR. O registraci tohoto internetového zdroje do databáze SCOPUS je zažádáno, zatím bohužel registrační proces nepokročil do závěrečné fáze. Konferenci pořádá společnost Vodní zdroje Ekomonitor, s.r.o., ve spolupráci s VŠCHT v Praze, Ústavem pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace TU v Liberci a Fakultou chemicko-technologickou Univerzity Pardubice.

Informace a přihlášky: www.ekomonitor.cz STR. 29

10.7.13 12:27

servis SPOleČnOST Odborný časopis pro nakládání s odpady a životní prostředí Číslo 3. Ročník XXIII, vychází 16. 7. 2013 Cena výtisku 90 Kč, roční předplatné 990 Kč

Čtrnáctý ročník konference Odpady a obce zahájil tradičně velmi zajímavou přednáškou Ing. Zbyněk Kozel, generální ředitel AOS EKO-KOM, a. s., která je hlavním organizátorem konference.

Adresa redakce: Pernerova 673/47, 180 07 Praha 8 tel.: 233 071 427, e-mail: [email protected] http://odpady.ihned.cz Publisher: Václav Sochor Šéfredaktorka: Ing. Jarmila Šťastná Zlom: Radmila Bláhová Manažer titulu: Petr Pfleger tel.: 233 071 403, fax: 233 072 012, 603 198 873 e-mail: [email protected] Manažer marketingu: Blanka Bumbálková, tel.: 233 071 422, e-mail: [email protected] Vydává: Economia, a.s., Pernerova 673/47, 180 07 Praha 8, IČ: 28191226 Tiskárna: PBtisk, s. r. o., Příbram Distribuce a volný prodej: Pernerova 673/47, 180 07 Praha 8, tel.: 233 071 110, fax: 233 072 001 e-mail: [email protected] Předplatné, nové objednávky: tel.: 233 071 197, fax: 233 072 009, e-mail: [email protected], www.economia.cz Zákaznická linka: tel.: 800 110 022 Objednávky do zahraničí: tel.: 233 071 197, fax: 233 072 009, e-mail: [email protected] Doručování předplatného: Mediaservis, s. r. o., Česká pošta, s. p. – střediska Postservis Předplatné a distribuce v SR: L.K. Permanent, s. r. o., Magnet Press, Slovakia, s. r. o. Internetový on-line archiv: divize Nová média, Pernerova 673/47, 180 07 Praha 8, tel.: 233 074 142, e-mail: [email protected] Internetová inzerce: divize Nová média, Pernerova 673/47, 180 07 Praha 8, tel.: 233 074 163, e-mail: [email protected] Foto na titulu: Shutterstock

Na konferenci také přiblížil budoucnost českého odpadového hospodářství, a zejména jeho budoucí legislativy, první náměstek MŽP Ing. Martin Frélich, I. náměstek ministra pro sekci fondů EU, ekonomiky a politiky životního prostředí.

U příležitosti 15. výročí svého působení v ČR vysadila společnost DENIOS, která se zabývá výrobou zařízení pro bezpečnou manipulaci a skladování nebezpečných látek, ve Strakonicích 15 stromů – za každý rok jeden. Na snímku Ing. Pavel Vondrys, starosta města Strakonice (vlevo) a Ing. Jan Matějka, jednatel Denios.

Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Uveřejněné příspěvky nemusí vyjadřovat názor redakce. ISSN 1210-4922 MK ČR 6330 Poskytnutím autorského příspěvku autor souhlasí s jeho rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním internetem v kterémkoli tištěném a/nebo elektronickém titulu vydavatele či osoby s jeho majetkovou účastí, či v jejich souboru. Autor souhlasí s úpravami a odpovídá za právní i faktickou bezvadnost příspěvku. Za užití náleží autorovi honorář podle obvyklých honorářových podmínek vydavatele. Blíže viz www.economia.cz. Autorská práva k časopisu náleží vydavateli. Přetiskování a přebírání článků, včetně provádění překladů, je zapovězeno. © 2013 Economia, a.s.

Nového českého rekordu ve sběru vybitých baterií v kategorii „Absolutní posbírané množství“ bylo dosaženo při akci, pořádané společností Ecobat, s. r. o., v městské části Praha 4. Použité baterie dodalo 29 škol, místní firmy, instituce i jednotliví občané. Sesbíráno bylo celkem 3727,17 kg baterií.

OBJEDNÁVÁM PŘEDPLATNÉ měsíčníku Odpady na 12 měsíců za cenu 990 Kč (včetně DPH) Předplatné se automaticky prodlužuje, dokud není zrušeno.

ADrEsA

KÓD:

2731 ZPŮsOB

OBJEDNAVATELE:

NÁZEV ORGANIZACE:

FAKTURA

PŘÍJMENÍ:

SIPO

JMÉNO:

PLATEBNÍ KARTA

SLOŽENKA

spoj. č.

TITUL:

ULICE, Č. P.:

ÚDAJE

OBEC:

PSČ:

PROFESE:

ADrEsA

PLATBY:

PrO FAKTUrACI:

IČ: DIČ:

PrO DOrUČOVÁNÍ: (je-li shodná s adresou objednavatele, nevyplňovat)

Č. ÚČTU:

NÁZEV ORGANIZACE:

VYPLŇTE

PŘÍJMENÍ: JMÉNO:

KONTAKT:

TITUL:

ULICE, Č. P.: OBEC:

Vyplněný lístek odešlete na adresu: Economia, a.s., oddělení distribuce, Pernerova 673/47, 180 07 Praha 8. Podrobnější informace: telefon zdarma 800 110 022 • www.economia.cz

OD7-8_30.indd 30

PSČ:

RAZÍTKO/PODPIS:

Vyplněním kuponu souhlasím bezplatně s tím, aby údaje poskytnuté v rozsahu tohoto kuponu byly po dobu deseti let zpracovávány v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, společností Economia, a.s. se sídlem Pernerova 673/47, 180 07 Praha 8, jako správcem, k nabízení výrobků a služeb správce, k průzkumu trhu, analýz, organizování dalších akcí, zasílání informací prostřednictvím SMS zpráv, e-mailů, jakož i dalších elektronických prostředků. Tento souhlas je udělován dobrovolně a může být kdykoli odvolán na adrese správce. Souhlasím se zasíláním obchodních sdělení elektronickou poštou ANO NE

10.7.13 12:39

Improve your business English skills.

Quickly and easily with current news items and stories! Read Business Spotlight

Business Spotlight – spojení atraktivního obsahu s výukou jazyka. Ukázkové číslo časopisu ZDARMA získáte na emailu [email protected]

OD000752-3

MAG_231_210x297.indd 1 OD7-8_31.indd 31

10.7.13 10:51 12:43

OD000804

Moderní veřejná správa od Lhoty po Brusel S odborným časopisem Moderní obec budete vědět o řízení obcí a měst víc. Získáte důležité informace o managementu, právních předpisech, ekonomice, výstavbě, životním prostředí, technice, informačních systémech, EU a zahraničních zkušenostech. Předplatitelé dostávají zdarma navíc: ■

plný přístup na web www.moderniobec.cz a do elektronického archivu

■

dvakrát měsíčně elektronický newsletter Moderní obec ve formátu PDF

■

bezplatné členství v Benefitklubu Economia s mnoha výhodami a slevami

■

slevu 30 % na přístup do elektronických archivů dalších periodik vydavatelství Economia

www.moderniobec.cz Objednejte si ukázkové číslo zdarma na: [email protected] Economia, a.s., Pernerova 673/47, 180 07 Praha 8

MAG207_210x297.indd 1 OD7-8_32.indd 32

10.7.13 12:47 6:28 10.7.13