2013). Neobsahuje identifikaci subjektu, u kterého byla diplomová práce zpracována

Tato verze diplomové práce je zkrácená (dle Směrnice děkana č. 2/2013). Neobsahuje identifikaci subjektu, u kterého byla diplomová práce zpracována (dále jen „dotčený subjekt“) a dále informace, které jsou dle rozhodnutí dotčeného subjektu jeho obchodním tajemstvím či utajovanými informacemi.

Abstract This master thesis focused to create a proposal of business plan for development of current bee farm. The work is composed of theoretical part which is concentrated on review of professional literature. The practical part including analysis of current situation in the company and proper proposal of business plan.

Keywords Business plan, bees, bee farm, company analysis, new strategy

Abstrakt Diplomová práce se zabývá sestavením návrhu podnikatelského plánu na rozvoj stávající včelí farmy. Skládá se z teoretické části zaměřené na přehled odborné literatury. Praktická část zahrnuje analýzu současného stavu podniku a samotný návrh podnikatelského plánu. Klíčová slova Podnikatelský plán, včely, včelí farma, analýza podniku, nová strategie

ŠESTÁK, L. Návrh podnikatelského plánu na rozšíření včelí farmy. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, 2016. 91 s. Vedoucí diplomové práce Ing. Jaroslav Rompotl.

Prohlašuji, že předložená diplomová práce je původní a zpracoval jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem ve své práci neporušil autorská práva (ve smyslu Zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským). V Brně dne 24. května 2016

_______________________

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval panu Ing. Jaroslavu Rompotlovi jako vedoucímu mé závěrečné práce, za jeho cenné rady a zkušenosti, které mi poskytnul. Další poděkování patří i mé rodině za podporu a trpělivost, při zpracování této práce i celém mém studiu.

Obsah 1

Úvod

13

2

Cíl diplomové práce a metodika

14

3

Teoretická východiska práce

15

2.1

Vymezení základních pojmů ............................................................................ 15

2.2

Právní formy podnikatelského subjektu ........................................................... 18

2.2.1

Veřejná obchodní společnost (veř. obch. spol., v.o.s.)............................. 20

2.2.2

Komanditní společnost (kom. spol., k.s.) ................................................. 20

2.2.3

Společnost s ručením omezeným (spol. s r.o., s.r.o.) ............................... 20

2.2.4

Akciová společnost (akc. spol., a.s.) ........................................................ 21

2.2.5

Družstvo ................................................................................................... 22

2.3

4

Podnikatelský plán ............................................................................................ 22

2.3.1

Obsah podnikatelského plánu .................................................................. 23

2.3.2

Důležité znaky podnikatelského plánu..................................................... 36

2.3.3

Účely sestavování podnikatelského plánu ............................................... 37

Analýza současné situace 4.1

38

Popis podnikatelského subjektu........................................................................ 38

4.1.1

Předmět podnikání ................................................................................... 39

4.1.2

Místo podnikání ....................................................................................... 40

4.1.3

Organizační struktura ............................................................................... 42

4.2

Analýza vnějšího a vnitřního prostředí ............................................................. 43

4.2.1

Analýza makroprostředí ........................................................................... 43

4.2.2

Oborová analýza....................................................................................... 48

4.2.3

Analýza podniku ...................................................................................... 52

8

4.2.4 4.3

5

Finanční analýza ............................................................................................... 59

4.3.1

Analýza příjmů ......................................................................................... 59

4.3.2

Analýza výdajů......................................................................................... 60

4.3.3

Analýza výsledku hospodaření ................................................................ 60

Návrh podnikatelské plánu včelí farmy

63

5.1

Návrh nové strategie ......................................................................................... 63

5.2

Výrobní plán ..................................................................................................... 63

5.2.1

Konkrétní návrhy a doporučení ................................................................ 64

5.2.2

Plánovaná velikost chovu a dosahované produkce .................................. 65

5.2.3

Rozdělení a popis provozních činností .................................................... 66

5.3

Marketingový plán ............................................................................................ 68

5.3.1

Produkt ..................................................................................................... 69

5.3.2

Místo ........................................................................................................ 69

5.3.3

Cena.......................................................................................................... 70

5.3.4

Propagace ................................................................................................. 71

5.4

6

SWOT analýza ......................................................................................... 55

Finanční plán .................................................................................................... 74

5.4.1

Předpokládané příjmy .............................................................................. 75

5.4.2

Předpokládané výdaje .............................................................................. 78

5.4.3

Předpokládaný výsledek hospodaření ...................................................... 79

5.5

Organizační plán ............................................................................................... 81

5.6

Analýza rizik..................................................................................................... 81

5.6.1

Popis rizik a návrhy opatření.................................................................... 82

5.6.2

Vyhodnocení rizik po zavedení opatření .................................................. 85

Závěr práce

86

9

7

Literatura

Přílohy A

Reálná varianta kalkulace příjmů a výdajů

88 91 92

10

Seznam obrázků Obr. 1

Poloha obory Soutok

41

Obr. 2

Umístění provozovny

42

Obr. 3

SWOT analýza

58

Obr. 4

Analýza příjmů a výdajů

59

Obr. 5

Analýza výsledku hospodaření

61

Obr. 6

Logo včelí farmy

72

11

Seznam tabulek Tab. 1

Spotřeba medu (kg/obyvatel/rok)

44

Tab. 2

Produkce medu v ČR (v tunách)

49

Tab. 3

Vývoj výsledku hospodaření za uplynulé tři roky

62

Tab. 4

Velikost chovu a objemy produkce

65

Tab. 5

Cena medu

71

Tab. 6

Náklady na propagaci

74

Tab. 7

Plán příjmů pro první rok

76

Tab. 8

Plán příjmů následujících dvou let

77

Tab. 9

Optimistická varianta příjmů

77

Tab. 10

Pesimistická varianta příjmů

78

Tab. 11

Plánované roční výdaje

79

Tab. 12

Výsledek hospodařené plánované reálné varianty

79

Tab. 13

Výsledky hospodaření – optimistická a pesimistická varianta

80

Tab. 14

Identifikovaná rizika

82

Tab. 15

Seznam rizik po zavedení opatření

85

12

1 Úvod Přestože podnikatelské prostředí v České republice je poměrně mladé, v porovnání s řadou dalších evropských zemí, tak i za uplynulé čtvrtstoletí nabralo významné obliby a rozmachu. Po krušných letech hospodářské recese, kterou si i v česku prošla převážná většina podnikatelů, svítá opět výhled lepších zítřků. Některé podnikatele tato krize během svého trvání významně potrápila, některé přinutila s podnikáním skončit. Našli se však i takoví, kteří si troufnuli v dobách krize s podnikáním začínat a nejvíce vybočili ti nejzdatnější, schopní zvyšovat své zisky, kdy všichni ostatní zaznamenávali jejich silný propad. Celá řada z těch, které toto období přečkala, se však shodnula, že jim tato krize dala příležitost podívat se na své podnikání z úplně jiné perspektivy a mnoho se naučit. Jak je vidět, vybudovat úspěšný a prosperující podnik nemusí být vůbec jednoduché. Obnáší to mít dobrý nápad, ale i řadu vlastností a schopností, včetně ochoty vynaložit velké úsilí. Podle názoru některých podnikatelů i však z řad odborníků, je důležité uvědomit si, že podnikání není jen jiným zaměstnáním, kde budete odvádět svou práci, je potřeba se na něj dívat jako na životní styl. Na rozdíl od nejrůznějších oblastí podnikání má zemědělství v česku velmi bohatou tradici, i skrze skutečnost, kdy za doby panujícího komunistického režimu bylo také výrazně omezené na drobné rolnictví. A obdobně, taktéž velmi dlouhou tradici má v česku včelařství, které dokonce i za dob minulého režimu představovalo možnou cestu přivýdělku. V té době neexistoval prodej ze dvora, jak ho známe dnes, ale med byl od drobných včelařů organizovaně vykupován. Význam chovu včel je lidem znám již po staletí, vždyť i veleznámý Albert Einstein na včely pamatoval a jeho citát o jejich vyhynutí je dobře znám i dnes. Včely jsou důležité především pro jejich opylovací činnost, v tomto měřítku a užitku je žádný jiný tvor na zemi nedokáže nahradit.

13

2 Cíl diplomové práce a metodika Hlavním cílem této diplomové práce je sestavení návrhu podnikatelského plánu na rozšíření aktivit a produkce stávající rodinné včelí farmy. Vzhledem k vývoji řady neočekávaných událostí původní záměr ztroskotal asi na půli cesty a podnikateli se nepodařilo situaci úspěšně stabilizovat. Hlavním smyslem připravovaného návrhu podnikatelského plánu je najít nejvhodnější cestu jak za stávající situace a možností stabilizovat chod včelí farmy. Kdy vyšším smyslem pak je dosahovat uspokojivých výsledků napomáhajících hřejivému pocitu z dobře odvedené práce a samozřejmě pozitivního ekonomického efektu v podobě stabilního zisku. Důležitým dílčím cílem a zároveň výchozím prvkem tvořícím pomyslný základní kámen pro připravovaný návrh je vypracování analýzy současného stavu podniku. Tato analýza by měla napomoci lépe identifikovat situaci, ve které se včelí farma aktuálně nachází a zároveň jaké příčiny k tomu vedly. Nedílnou součástí analýzy musí být i hodnocení situace v oboru a obecných podmínek pro podnikání v česku. Navrhovaná nebo navrhované strategie a opatření budou vycházet z výsledků situační analýzy. Měly by formulovat cíle, které je reálné při současném stavu, zázemí podniku a především časových možnostech podnikatele dosáhnout. Zároveň pak formulovat strategická opatření, které mají napomoci zvládnutí cesty ze stávající situace a dosažení stanovených cílů. Nedílnou částí práce budou příslušné kalkulace dosahované produkce a s ní souvisejících výdajů. Navrhovaný objem a struktura produkce pak poslouží pro kalkulace příjmů, z jejichž porovnání s předpokládanými výdaji vzejdou očekávané výsledky hospodaření. Kalkulace se bude skládat z varianty optimistické, pesimistické a reálné, na jejichž základě bude vyhodnoceno dosažení ekonomického smyslu a cíle předmětné podnikatelské činnosti – zisku. Celá praktická část musí být samozřejmě podložena kvalitně zpracovanými teoretickými předpoklady a poznatky z oblasti situační analýzy, podnikání a právních předpisů s ním spojených, nebo podobou a náležitostmi souvisejícími s přípravou podnikatelských plánů.

14

3 Teoretická východiska práce Cílem teoretické části práce je vytvoření přehledu problematiky související s tématem práce, která již byla někým zpracována. V této části budou uvedeny pojmy související s podnikáním, informace o možnostech podnikání v České republice a další řada důležitých či podstatných informací o podnikatelském plánu. Důležité je ujasnění si nároků, které by podnikatelský plán měl splňovat a uvedení jeho doporučené struktury s ohledem na typ uvažovaného podnikání.

2.1

Vymezení základních pojmů

V této části je pospáno několik základních pojmů pojících se s podnikáním. Na těchto základních pojmech je postaveno téma diplomové práce a v práce se tyto pojmy také často vyskytují nebo se zpracovávaným obsahem souvisí. Podnikání Pojem „podnikání“ není na našem území příliš dlouho rozšířen a tudíž nemá na našem území příliš velkou tradici. Ještě do roku 1989 se jednalo v podstatě o neznámou záležitost. K velkému rozmachu v podnikání došlo až se změnou politického klimatu, kdy došlo k uvolnění pomyslných otěží bránících vykonávání tohoto oboru lidské činnosti, který přitom byl na západ od našich hranic již řadu let populární. Podnikání je v současné době upraveno Zákonem č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník. Dle § 2 odst. 1 tohoto zákona se podnikáním rozumí „soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.“ Hlavním smyslem podnikání je tvorba přidané hodnoty jak ve finanční, tak v nefinanční formě, vytvořená podnikavým přístupem podnikatele. Kdy podnikavost je spojením náležité aktivity a umu vedoucí k dosažení smyslu podnikání. (SRPOVÁ a ŘEHOŘ, 2010)

15

Podnik Definice podniku se opět objevuje v Zákoně č. 513/1991 Sb., Obchodním zákoníku. Konkrétně § 5 tohoto předpisu jako podnik stanovuje soubor hmotných, nehmotných, jakož i osobních složek k podnikání sloužících. K podniku náleží práva a věci, včetně dalších majetkových hodnot, které podnikateli patří a svou povahou slouží k provozování podniku. Dle 2. odstavce je podnik „věc hromadná.“ Důležitým východiskem tedy je, že podnik je považován za věc. Zcela obecně je podnik chápán jako subjekt, v němž dochází k přeměně vstupů na výstupy. Blíže je podnik definován jako ekonomicky a právně samostatná jednotka existující k naplnění účelu podnikání. S ekonomickou samostatností taktéž souvisí odpovědnost vlastníků, tedy podnikatelů za reálné výsledky jejich podnikání. Právní samostatností je rozuměna způsobilost podniku uzavírat smlouvy a vstupovat do různých právních vztahů s dalšími subjekty. (SRPOVÁ a ŘEHOŘ, 2010) Hlavním důvodem k existenci podniku nebo-li posláním je výroba či distribuce výrobků, poskytování služeb či uspokojení potřeb všech osob, které jsou s vývojem podniku jakkoliv spjaté. Jedním z hlavním motivů pro zakládání podniků je, aby tzv. ,,vyráběli peníze“. Z toho vyplývá, že každý podnik musí svým chování, sledovat určitý cíl. Prvotním cílem podnikání je maximalizace hodnoty podniku. Jestliže podnik hospodaří efektivně a zvětšuje bohatství i jeho vlastníků, dochází tedy k maximalizaci hodnoty podniku. Tento cíl však musí být v souladu se společenským posláním podniku, které spočívá v systematickém zvyšování užitku pro všechny zájmové skupiny s podnikem spjaté. Mezi tyto skupiny se řadí akcionáři, zaměstnanci, stát a obce, management, dodavatelé a zákazníci. (MARTINOVIČOVÁ, 2006) Malé a střední podnikání Vymezení pojmu malých a středních podniků se v naší legislativě objevuje v rámci zákona č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání. Tento zákon přejímá členění dle doporučení komise EU z roku 2003.

16

Členění je následující: 

mikrofirma – do 10 zaměstnanců, roční obrat do 2 mil. EUR, aktiva do 2 mil. EUR,



malá firma – do 50 zaměstnanců, roční obrat do 10 mil. EUR, aktiva do 10 mil. EUR,



střední firma – do 250 zaměstnanců, roční obrat do 50 mil. EUR, aktiva do 43 mil. EUR.

Přestože je význam malých a středních podniků v rámci ekonomik jak ČR, tak celé Evropské unie obrovský, potýkáme se s nejednotností ve členění podniků podle jejich velikosti. Odlišnosti v tomto členění můžeme pozorovat jak u Eurostatu (statistický úřad Evropské unie), komise EU, tak u členění používané ČSSZ (Českou správou sociálního zabezpečení). V celkové struktuře všech firem malé a střední podniky tvoří drtivou většinu. Konkrétně v České republice představují 99,8 % podniků z celkového počtu. Na zaměstnanosti se podílí z 60 %, svým výkonem představují 50 % přidané hodnoty a více než 37 % z hrubého domácího produktu. Malé a střední podniky se zásadně podílí na konkurenceschopnosti celé Evropské unie a patří mezi nejdynamičtěji se rozvíjející společnosti. S tím také souvisí skutečnost, že jsou nositeli hodnot, jako je podnikavost, inovativnost a odpovědnost. Dalším významem je schopnost angažovat se v okrajových oblastech trhu, které povětšinou nejsou pro větší podniky zajímavé. V neposlední řadě hraje významnou roli fakt, že efekty z podnikání malých a středních firem zůstávají v daném regionu. Ale taky je třeba si uvědomit, že malý či střední podnikatel nese důsledky neúspěchu osobně. (SRPOVÁ a ŘEHOŘ, 2010)

Podnikatel Podnikatel je osoba, která realizuje aktivity pojící se s podnikáním, často podstupující riziko související se snahou o dosažení předem stanovených cílů. Jednou z důležitých

17

vlastností podnikatele je schopnost rozeznat příležitosti a na základě těchto příležitostí využít dostupných zdrojů k dosažení svého finančního a osobního uspokojení. Společenské rysy pojící se s osobou podnikatele: 

zajištění financí potřebných k chodu podnikání,



dovednost vyhledávat příležitosti a vytyčovat cíle,



vlohy k organizování podnikatelských aktivit,



schopnost vystavovat se riziku



schopnosti jako: „vytrvalost, sebedůvěra“ a poučení se z nabytých zkušeností. (VEBER a SRPOVÁ, 2008)

Činnost úspěšného podnikatele úzce souvisí s naplněním řady předpokladů. Mezi ně se řadí vysoká informovanost, odborná způsobilost a systematické cílevědomé úsilí. Jedná se o člověka, jenž by měl dosahovat určitých vůdčích schopností. Každý podnikatel nese odpovědnost za rozhodnutí související s předmětem podnikání, volbou trhu, nabízenými produkty a řadou dalších faktorů. (MARTINOVIČOVÁ, 2006) Dle obchodního zákoníku je podnikatelem: 

„osoba zapsaná v obchodním rejstříku,



osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění,



osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních odpisů,



osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu“.

2.2

Právní formy podnikatelského subjektu

Před samotným zahájením podnikatelské činnosti, musí podnikatel zvolit vhodnou formu podnikatelského subjektu. Volba správné právní formy podnikání velmi významně ovlivňuje podmínky a povinnosti za jakých bude podnikatel podnikat, a které bude muset plnit.

18

V Obchodním zákoníku je vymezeno následující členění právních forem podnikání: 

podnikání fyzických osob,



podnikání právnických osob.

Vymezení podnikání fyzických osob odpovídá vymezení dle § 2 odst. 1 obchodního zákoníku uvedenému u definice pojmu podnikatel. Podnikatelé vykonávající činnost v rámci statutu fyzické osoby se v převážné většině řadí mezi osoby podnikající na základě Živnostenského zákona, jedná se tedy o osoby vykonávající určitou „živnost.“ Z dalších možností sem patří také zápis do evidence zemědělských podnikatelů. Fyzické osoby se zapisují do obchodního rejstříku jen na základě vlastní žádosti, nebo povinně v případě naplnění podmínek stanovených obchodním zákoníkem. V případě podnikání právnických osob se jedná bez výjimky o subjekty zapsané do obchodního rejstříku. Významným rozdílem je, že některé formy podnikání právnických osob umožňují omezení rizika podnikatele. Právnické osoby se dělí na obchodní společnosti a družstva. Obchodní společnosti se nadále dělí na společnosti osobní a kapitálové. (VEBER a SRPOVÁ, 2008) Osobní společnosti U osobních společností je předpokladem přímé zapojení podnikatele na řízení společnosti. Společníci ručí za závazky společnosti neomezeně. Řadí se sem: 

Veřejná obchodní společnost,



Komanditní společnost.

Kapitálové společnosti Společníci kapitálových společností jsou povinni složit počáteční vklad. Ručení společníků je omezené nebo žádné. Sem náleží: 

Společnost s ručením omezeným



Akciová společnost (VEBER a SRPOVÁ, 2008) 19

2.2.1 Veřejná obchodní společnost (veř. obch. spol., v.o.s.) Veřejnou obchodní společnost můžou založit minimálně dva společníci. Ti ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně celým svým majetkem. Společníkem může být jak fyzická, tak právnická osoba. V případě právnické osoby práva a povinnosti společníka vykonává statutární orgán společnosti, případně jím zvolený zástupce. Roli společníka může vykonávat jen osoba splňující všeobecné podmínky provozování živnosti podle zvláštního právního předpisu a nesmí u ní být dána překážka provozování živnosti. Společník je při plnění svých povinností povinen postupovat s péčí řádného hospodáře. Zisk se dělí mezi společníky rovným dílem. (Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník)

2.2.2 Komanditní společnost (kom. spol., k.s.) Společníci komanditní společnosti se dělí na komanditisty a komplementáře. Pro založení společnosti je potřeba alespoň jednoho komanditisty a jednoho komplementáře. Maximální počet obchodní zákoník nestanovuje. Komanditisté ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu. Komplementáři celým svým majetkem. Komplementářem může být jen osoba splňující všeobecné podmínky provozování živnosti, a které není dána překážka provozování živnosti bez ohledu na předmět podnikání. Komanditista má povinnost vložit vklad do základního kapitálu ve výši stanovené společenskou smlouvou, minimálně však 5000 Kč. Funkci statutárního orgánu společnosti vykonávají komplementáři. (Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník)

2.2.3 Společnost s ručením omezeným (spol. s r.o., s.r.o.) Základní kapitál společnosti s ručením omezeným je tvořen vklady společníků. Společníci ručí za závazky společnosti do okamžiku zápisu splacení svého vkladu do obchodního rejstříku. Společnost může být založena jedinou osobu. Maximální počet společníků je padesát. Pokud je společnost založena pouze jedinou osobou, tato osoba pak nemůže být jediným zakladatelem nebo jediným společníkem jiné společnosti s ručením

20

omezeným. Minimální výše základního kapitálu je 200 000 Kč a minimální výše vkladu každého společníka je 20 000 Kč. Účast společníka na společnosti a z ní plynoucí práva a povinnosti souvisí s výší obchodního podílu, která se obvykle stanovuje na základě poměru vkladu společníka k základnímu kapitálu. Jednou z povinností společnosti je vytvoření rezervního fondu, do kterého musí vkládat část svých zisků. Společníci se podílejí na části zisku určené valnou hromadou k rozdělení mezi společníky a to v poměru odpovídajícím jejich obchodním podílům. Nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada, jedná se o zasedání společníků. Valná hromada je orgánem jmenujícím jednoho nebo více jednatelů, kteří tvoří statutární orgán a náleží jim funkce obchodního vedení společnosti. Zakládající společenská smlouva musí mít formu notářského zápisu. (Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník)

2.2.4 Akciová společnost (akc. spol., a.s.) Základní kapitál akciové společnosti je rozdělen na určitý počet akcií se stanovenou nominální hodnotou. Akcie je cenným papírem, na jehož základě akcionář představuje společníka společnosti. Akcionář neručí za závazky společnosti. Společnost může být založena jedním nebo více zakladateli, kteří uzavírají zakladatelskou smlouvu. Základní kapitál musí činit přinejmenším 2 000 000 Kč v případě společnosti bez veřejné nabídky akcií. U společnosti s veřejnou nabídkou akcií je minimální výše kapitálu stanovena na 20 000 000 Kč. Právo podílet se na zisku společnosti má každý akcionář, tento podíl se nazývá dividenda. Nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada. Ta jmenuje a odvolává členy představenstva, které plní funkci statutárního orgánu a řídí činnost společnosti. Akciová společnost má povinnost vytvořit rezervní fond. (Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník)

21

2.2.5 Družstvo Družstvo je společenstvím neuzavřeného počtu osob založeným za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních nebo jiných potřeb svých členů. Družstvo musí mít minimálně pět členů, tato podmínka neplatí, pokud jsou členy nejméně dvě právnické osoby. Členové družstva za jeho závazky neručí. Základní kapitál tvoří členské vklady členů družstva, minimální výše základního kapitálu je 50 000 Kč. Nejvyšším orgánem je členská schůze, ta na svém zasedání volí a odvolává členy představenstva a kontrolní komise. Statutárním orgánem je představenstvo, které řídí činnost družstva. Kontrolu činnosti představenstva a celého družstva vykonává kontrolní komise. Ta je odpovědná pouze členské schůzi. (Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník)

2.3

Podnikatelský plán

Stát se úspěšným podnikatelem – provozovatelem firmy obnáší dívat se dopředu, což znamená zpracovat plán. Plánování představuje proces stanovení cílů a cest vedoucích k jejich dosažení. Z plánování musí vyplynout odpovědi na řadu otázek jako: výběr oboru podnikání, volba prodejní strategie, velikost potřebného kapitálu nebo jaký zisk očekávat. Přesto se najde řada podnikatelů, jejichž postoj k plánování je skeptický. Proto je potřeba připomenout, že podcenění plánování může znamenat katastrofu. (STAŇKOVÁ, 2007) Podnikatelský plán je písemným dokumentem vypracovaným podnikatelem, který popisuje všechny významné vnější i vnitřní faktory vztahující se k zahájení podnikatelské činnosti, nebo chodu existující firmy. Lze jej přirovnat například k autoatlasu, ze kterého bychom měli být schopni vyčíst, kde jsme, kam směřujeme a jak se tam dostaneme. Podnikatelský plán má upřesnit záměry podnikatele do budoucna. Zpracování takového plánu vyžaduje odvahu, invenci a flexibilitu. (VEBER a SRPOVÁ, 2008) 22

2.3.1 Obsah podnikatelského plánu Vzhledem k působení nepřeberné řady firem na trhu a rozdílnosti okolností pro jaké může být podnikatelský plán sestaven, není možné nařídit ani doporučit pevnou strukturu podnikatelského plánu (VEBER a SRPOVÁ, 2008). Jelikož má plán sloužit podnikateli a jeho spolupracovníkům, bude vždy ovlivněn jejich preferencemi. Jestliže má být plán prezentován investorům a zákazníkům, bude obsahovat informace, které jsou pro cílovou skupinu klíčové. Taktéž podrobnost a hloubka analýzy bude závislá na fázi, ve které se podnik či záměr nachází (STAŇKOVÁ, 2007). Koráb, Peterka a Režňáková (2007) uvádí, že v literatuře je uvedeno velké množství struktur podnikatelských plánů. Na základě porovnání plánů z literatury se zkušenostmi z praxe doporučují následující základní strukturu podnikatelského plánu:

1.

Titulní strana

2.

Exekutivní souhrn

3.

Analýza trhu

4.

Popis podniku

5.

Výrobní (operační) plán

6.

Marketingový plán

7.

Organizační plán

8.

Finanční plán

9.

Hodnocení rizik

10.

Přílohy

ad 1) Titulní strana Obsah titulní strany souvisí s účelem podnikatelského plánu. V případě použití k interním účelům nemusí obsahovat tolik obecných informací o podniku, jako v situaci, kdy má sloužit k účelům externím. Obvykle by tato část měla obsahovat název a sídlo společnosti, jména podnikatelů, kontakty, popis podniku a povahy podnikání. Taktéž je vhodné uvedení loga podniku, obsahu dokumentu, případně autory plánu. U rozsáhlejších prací pak i úvod nebo účel. (KORÁB, PETERKA, REňÁKOVÁ, 2007) 23

ad 2) Exekutivní souhrn Exekutivní souhrn má představovat zhuštěné informace, jakési přivonění k dalšímu obsahu uvedenému na následujících stranách. Přečtení exekutivního souhrnu by mělo ve čtenáři vyvolat zvědavost a zájem o bližší seznámení se s obsahem celého plánu. Investora je nutné zaujmout hned v počátku. Rozsah této kapitoly závisí na charakteru záměrů obsažených v plánu. Zhuštění množství důležitých informací na několik málo stran může být problémové (VEBER a SRPOVÁ, 2008). Tato část se obvykle zpracovává až v závěrečné fázi po sestavení celého plánu. (KORÁB, PETERKA, REŽNÁKOVÁ, 2007) ad 3) Analýza trhu Analýza trhu, nebo také situační analýza, je neodmyslitelnou součástí prvotních úvah o založení podniku. Pro tvorbu podnikatelského plánu je potřeba dát analýze formalizovanou podobu. Určitě však nelze říci, že prvotní úvahy a fáze seriózní analýzy jsou dva po sobě jdoucí kroky. Obvykle analýza vzniká postupným a opakovaným zpřesňováním a strukturováním vstupních informací. Kvalitní analýza by měla dodržovat určitou strukturu, dále je obvyklé použití některých analytických nástrojů (např. SLEPT, SWOT, atd.). Tím lze jednak dodržet určitou konzistenci zpracovávané analýzy a také snížit riziko opomenutí nějakého významného faktoru. Avšak při používání těchto analytických nástrojů je potřeba si uvědomit, že mají pouze podpůrný charakter, ale nedokážou nahradit komplexnost lidského uvažování v souvislostech a podnikatelskou kreativitu. (KORÁB, PETERKA, REŽNÁKOVÁ, 2007) Srpová (2011) uvádí, že zejména začínající podnikatelé bez zkušeností by se neměli spokojit jen s odpověďmi na otázky, kam chtějí dojít a čeho chtějí dosáhnout. Právě u nich platí potřeba dobře poznat okolí, které je ovlivňuje. Také si musí dobře uvědomit své silné a slabé stránky, aby věděli, co vše musí učinit na cestě za svým cílem. Vnější analýza V některých pramenech označovaná též jako externí analýza se zaměřuje na okolí podniku. Pomáhá s identifikací hrozeb a příležitostí které podnik obklopují (SRPOVÁ,

24

2011). Blažková (2007) uvádí, že v rámci vnější analýzy rozlišujeme analýzu makroprostředí a mikroprostředí. Analýza makroprostředí je důležitá kvůli poznání vnějšího okolí, ve kterém se podnik vyskytuje. Další význam je v identifikaci změn a trendů, ke kterým v okolí podniku dochází a které na něj můžou mít vliv. Tato analýza slouží také ke stanovení toho, jak bude podnik na vlivy plynoucí z těchto změn reagovat (BLAŽKOVÁ, 2007). Ke zkoumání makroprostředí se běžně používá SLEPT analýza, která pomáhá strukturovat naše uvažování, abychom nezapomněli na některý z významných faktorů makroprostředí. V české verzi se tato analýza skládá z následujících faktorů: 

Sociální oblast – trh práce, demografické ukazatele, vliv odborů. Krajové zvyklosti, míra korupce, aj.;



Legislativní oblast – zákony a další právní předpisy, jejich použitelnost a interpretovatelnost, kvalita práce soudů, aj.;



Ekonomická oblast – makroekonomické hospodářské ukazatele a předpoklady, daňová soustava, tržní trendy, omezení dovozu a vývozu, státní podpora, aj.;



Politická oblast – stabilita poměrů a státních institucí, politické trendy a postoje k podnikání, aj.;



Technologická oblast – technologické trendy, důsledky vývoje počítačových technologií, podpůrné technologie a jejich dostupnost, aj. (KORÁB, PETERKA, REŽNÁKOVÁ, 2007).

V rámci analýzy mikroprostředí se zkoumá odvětví, ve kterém podnik působí. Znamená to zaměřit se především na trh, v rámci kterého chceme podnikat. Kromě úvah o trhu i s ohledem na jakou jeho část se zaměřujeme, musíme zvážit i předpoklady jeho dalšího vývoje a případné možnosti rozšiřování našeho působení. Dále do této analýzy spadají naši zákazníci, jak koncoví, tak prostředníci. Zabýváme se našimi obchodními partnery, především dodavateli a samozřejmě také naší konkurencí. A to jak současnou, tak potenciálně vznikající (KORÁB, PETERKA, REŽNÁKOVÁ, 2007). K analýze mikroprostředí, tedy odvětví se používá například Porterův model pěti sil. Tento model Porter navrhl na základě sil, které identifikoval jako síly na podnik působící a které vyvolávají příležitosti nebo hrozby. Zmíněné síly mohou působit buď společně, nebo jen 25

některá z nich. Přitom intenzita a směr jejich působení významně ovlivňují výnosnost podnikání (SRPOVÁ, 2011). Uvedený model se zabývá následujícími oblastmi: 

vyjednávací síla zákazníků – s větším množstvím konkurentů narůstá;



vyjednávací síla dodavatelů – roste při menším množství dodavatelů, projevuje se růstem cen a poklesem kvality;



konkurence mezi stávajícími podniky – mají snahu vytvořit si konkurenční výhodu pro lepší postavení na trhu;



riziko vstupu nových konkurentů – usilují o získání tržního podílu na úkor stávajících podniků;



riziko substitučních produktů – nové produkty můžou způsobit pokles poptávky. (POŠVÁŘ a CHLÁDKOVÁ, 2009)

Vnitřní analýza Cílem vnitřní analýzy je odhalení silných a slabých stránek podniku, včetně nalezení vlastní konkurenční výhody. V rámci této analýzy také definujeme a odhadujeme rozsah našich zdrojů a specifických předností podniku. Považuje se za samozřejmé využívat, ale také udržovat a rozšiřovat naše zdroje a specifické přednosti. Základ specifických předností tvoří majetek (licence, technologie, stroje) a schopnosti (dovednosti odborných pracovníků a managementu). Bariéry napodobení brání napodobení jak majetku, tak schopností. Hmotný majetek lze napodobit poměrně snadno, například pořízením od stejného dodavatele nebo vytvořením kopie. Nehmotný majetek lze napodobit obtížněji, souvisí s tím i patentová ochrana. Avšak nejobtížnější k napodobení jsou schopnosti podniku. A právě to představuje potenciál na vytvoření silných stránek podniku (SRPOVÁ, 2011). Nástrojů sloužících k vnitřní analýze podniku je široká řada. Díky jedinečnosti řízení a uspořádání každého podniku je použitelnost těchto nástrojů omezená. Jedním z nástrojů vymezujícím obecné oblasti související s vnitřními faktory podniku je model 7S. Model S7 je tvořený následujícími sedmi základními vnitřními oblastmi každého podniku: 26



strategií – způsobem dosažení dlouhodobých cílů;



systémy – vnitřní systémy a procedury řízení podniku;



strukturou – organizační struktura podniku;



spolupracovníky – lidské zdroje v podniku;



stylem manažerské práce – kompetence a přístup managementu;



schopnostmi – pracovní a tvůrčí dispozice lidí v podniku, kvalifikace;



sdílenými hodnotami – hodnoty, ideje a principy v podniku sdílené (KORÁB, PETERKA, REŽNÁKOVÁ, 2007).

SWOT analýza Tuto analýzu můžeme provádět jako dílčí část komplexní analýzy, kdy podklady čerpáme z provedené komplexní analýzy, nebo samostatně. Při této analýze zjišťujeme silné (strengths) a slabé (weaknesses) stránky, zjištěné vnitřní analýzou a příležitosti (opportunities) a hrozby (threats) vyplývající z analýzy vnější. Jednotlivé faktory poté sestavujeme do tzv. SWOT matice (BLAŽKOVÁ, 2007). Na základě porovnávání jednotlivých faktorů této analýzy pak sestavujeme čtyři možné skupiny strategií:

1.

strategie SO – využití silných stránek a výhod u příležitostí;

2.

strategie ST – využití silných stránek ke snížení hrozeb;

3.

strategie WO – překonání slabých stránek a využití příležitostí;

4.

strategie WT – minimalizace slabých stránek a snížení hrozeb. (POŠVÁŘ a CHLÁDKOVÁ, 2009)

ad 4) Popis podniku Tato část podnikatelského plánu má obsahovat důležité informace o podniku. Uvádí se zde podrobný popis podniku, informace o jeho velikosti a záběru. Obsah a velikost této části ovlivňuje fakt, jestli se jedná o podnik s historií a jestli má podnikatelský plán sloužit k získání kapitálu. Podstatnými body této části jsou: 

právní forma podnikání, předmět podnikání



produkty a služby



místo podnikání a podniková infrastruktura 27



organizace podnikání (KORÁB, PETERKA, REŽNÁKOVÁ, 2007)

V případě podniku s historií musí být uvedena jeho činnost od založení, včetně motivů, které k založení podniku vedly. Dále popis výsledků podnikatelské činnosti včetně dosažených úspěchů, vývoj finanční situace podniku od založení po současnost a způsob financování podniku. (FOTR a SOUČEK, 2005) Součástí popisu podniku je i definování jeho strategie a cílů, včetně cesty, která povede k jejich dosažení. Cíle mají být formulovány krátce a výstižně, měly by být vyjádřeny jak ve slovní, tak číselné formě. A způsobem aby bylo možné jednoznačně identifikovat okamžik, kdy došlo k naplnění konkrétních cílů (SRPOVÁ a ŘEHOŘ, 2010). Autoři Fotr a Souček (2005) uvádí, že mezi sledované cíle by měli patřit jednak strategické cíle, kterých se podnik snaží prostřednictvím realizovaného projektu dosáhnout, tak specifické cíle jednotlivých oblastí podniku. Stanovené cíle mají být reálné a zároveň dostatečně motivující. ad 5) Výrobní (operační) plán Autoři Koráb, Peterka, Režňáková (2007) ve své publikaci uvádí různé názvy této části. Běžně se nazývá jako „výrobní plán“, to ale souvisí s podniky, které provádí nějakou formu výroby. U nevýrobních podniků se používá označení „obchodní plán“. Dále se můžeme setkat i s použitím názvu „operační plán“, jeho obsah se zase v některých ohledech trochu různí. Výše zmínění autoři dále uvádí, že v této části má být zachycen celý výrobní proces. V případě že podnik zajišťuje část výroby prostřednictvím subdodávek, je vhodné zde uvést jak tuto skutečnost, tak konkrétní subdodavatele. Pokud k výrobě dochází alespoň částečně v rámci podniku, je potřeba uvést popis potřebných strojů a zařízení, dále pak používané materiály spolu s jejich dodavateli. Pokud se bude jednat o obchodní plán, musí obsahovat informace o nákupu zboží a služeb, včetně popisu řešení skladovacích prostor.

28

Podle Srpové a Řehoře (2010) do této části kromě popisu výrobních postupů patří hlavně zdůraznění konkurenční výhody podniku. Dále uvádí, že rozsah a míra podrobnosti popisu záleží zejména na velikosti významu samotné výroby pro podnik. V návodu formulovaném Veberem a Srpovou (2008) je uvedeno, že autor podnikatelského plánu by se v této části měl zmínit o: 

výrobních postupech,



výrobní kapacitě,



strojích a zařízení,



prostorách umístění výroby,



materiálovém a surovinovém zajištění.

U podnikatelských plánů podniků zaměřených na skutečnou výrobu obvykle tvoří výrobní plán samostatnou kapitolu. V případech, kdy výroba není klíčová součást podnikatelského záměru, může být v rámci plánu popsána v části popisující podnik. (KORÁB, PETERKA, REŽNÁKOVÁ, 2007) ad 6) Marketingový plán Marketingový plán objasňuje způsob, jakým budou produkty (výrobky, služby) distribuovány, oceňovány a propagovány. Tento plán zahrnuje rovněž odhady objemu produkce či služeb, na jejichž základě lze stanovit odhad rentability podniku (KORÁB, PETERKA, REŽNÁKOVÁ, 2007). Marketingový plán bychom měli považovat za nástroj, který nám může pomoci s řešením situace, kdy převažuje množství konkurentů na straně nabídky nad nedostatkem poptávky ze strany zákazníků. Tato situace je v tržním prostředí poměrně běžná a musí se s ní vyrovnávat snad každý začínající podnikatel. Bez jasně stanovených marketingových cílů nemůže být podnik úspěšně řízený. (SRPOVÁ a ŘEHOŘ, 2010) Koráb a Mihalisko (2005) uvádí, že marketingový systém podniku má několik na sebe navazujících složek. Jako první nezbytný krok uvádí analýzu prostředí, protože celý marketingový plán by měl respektovat faktory vnějšího a vnitřního prostředí podniku. Dalším krokem je na základě provedené analýzy stanovit marketingovou strategii podniku. Ta vyjadřuje marketingové cíle, čeho chceme v rámci marketingového plánu 29

dosáhnout. Posledním krokem je plánování jakým způsobem stanoveného cíle dosáhneme a jaké marketingové nástroje použijeme. Marketingové strategie Marketingové strategie charakterizují směr, kterým se bude podnik udávat a který povede k dosažení stanovených cílů. Při přípravě této strategie využíváme dříve provedené analýzy trhu, konkurence a našeho podniku. Snažíme se naleznout naše konkurenční výhody. Existuje nepřeberné množství marketingových strategií. Vhodně zvolená strategie musí splňovat tři základní předpoklady:

5.

Vhodnost – zda zvolená strategie umožní vytvoření si dobré konkurenční pozice,

6.

Přijatelnost – zhodnocení přijatelnosti strategie pro zájmové skupiny podniku,

7.

Proveditelnost – jestli může být navrhovaná strategie v podniku úspěšně používána. (BLAŽKOVÁ, 2007)

Základní marketingové strategie podle Foreta (2008) jsou: 

strategie minimálních nákladů,



strategie diferenciace produktu,



strategie tržní orientace.

Marketingový mix Jedením z nejdůležitějších nástrojů používaných k dosažení marketingových cílů je marketingový mix. Podniky jej běžně používají jako hlavní nástroj marketingového řízení. Zahrnuje důležité prvky, prostřednictvím kterých se podnik obrací na trh a zákazníky. Existuje v základní a několika rozšířených podobách. Základními prvky marketingového mixu jsou: produkt, cena, místo a propagace. Při tvorbě marketingového mixu je potřeba dbát na jeho vyváženost a vzájemné vazby jednotlivých prvků. Jediný nevhodně nastavený prvek může ohrozit celý marketingový mix a tedy naši snahu prosadit se na trhu. Při jeho sestavování je důležité vědět, pro koho a jak ho máme nastavit. (FORET, 2008)

30



Produkt je nejdůležitějším nástrojem marketingového mixu. Tvoří podstatu nabídky podniku na trhu a představuje tak přímý nástroj k uspokojení potřeb zákazníků. Proto také tvoří jádro marketingu. Nejdůležitějším nástrojem je také pro to, že svým charakterem a kvalitou podstatně ovlivňuje rozhodování o jeho distribuční, cenové a komunikační politice (SRPOVÁ a ŘEHOŘ, 2010).



Cena v marketingovém mixu vyjadřuje směnnou hodnotu produktu, tedy co si za něj žádáme. Nejčastěji se vyjadřuje v podobě částky v určité měně. Podstatné je to, že cena jako jediný prvek marketingového mixu představuje pro podnik příjem. Přestože správné stanovení ceny je jedním z nejvýznamnějších kroků manažerského rozhodování, v řadě podniků mu není věnována patřičná pozornost (FORET, 2008).



Místo je chápáno jako proces distribuce produktu od výrobce k zákazníkovi. Podstatou distribuce je nabídnout zákazníkovi poptávané produkty ve správný čas, požadovaném množství a na dostupném místě. V současné době globálních trhů je distribuce účinnou, ale náročnou a složitou složkou marketingového mixu (FORET, 2008).



Propagace nebo také komunikace představuje nejviditelnější složku marketingového mixu. Zvolená komunikační politika nám má dopomoci ke splnění ekonomických, informačních a emocionálních cílů našeho podniku. Využíváme k tomu jednotlivých složek komunikačního mixu, mezi které patří reklama, podpora prodeje, public relations, osobní prodej a přímý marketing (SRPOVÁ, 2011).

ad 7) Organizační plán Do této části plánu patří popis vlastnictví nového podniku. Pokud se jedná o obchodní společnost, je nezbytné uvést podrobnější informace o managementu podniku a o obchodních podílech. Patří sem výčet vedoucích pracovníků včetně popisu jejich vzdělání a praktických zkušeností. Důležitý je i popis organizační struktury, která jasně vymezuje nadřízenost a podřízenost vedoucích a ostatních pracovníků. (KORÁB, PETERKA, REŽNÁKOVÁ, 2007) 31

Fotr a Souček (2005) uvádí, že kvalita řízení se řadí mezi nejdůležitější faktory posuzované poskytovateli kapitálu. V některých případech je tento faktor absolutně nejdůležitější, protože většina investorů upřednostní méně kvalitní produkt zajišťovaný prvotřídním manažerským týmem před špičkovým produktem podpořeným jen průměrným managementem. Z tohoto důvodu je potřeba předvést kvalitu, profesionální dovednosti, kompetence a angažovanost manažerského týmu pro daný projekt. Protože tyto atributy jsou základním předpokladem úspěšné realizace celého projektu. Dále uvádí, že kromě výše zmíněného organizačního schématu a popisu vedoucích pracovníků, do této částí plánu náleží další obsah. Patří sem politika odměňování pracovníků, základní přístup k řízení společnosti a vymezení dlouhodobých záměrů a cílů. Dalším z možných názvů této části je „Personální zdroje.“ V případě rozsáhlejšího podnikatelského plánu, s nárokem na větší tým pracovníků, nebo při potřebě drahých specialistů, kterých může pro daný obor být nedostatek, je potřeba personální stránku plánu důsledně zpracovat. Závěrem lze dodat, že zahrnutí této kapitoly do podnikatelského plánu, její rozsah a důležitost závisí zejména na typu podnikání a rozsahu podniku. Protože u živností a mikrofirem je tato kapitola v podstatě zbytečná. U řady menších podniků je zcela dostačující informace o podnikateli, jeho potenciálu a ostatní významné informace uvést do části popisující podnik. (KORÁB, PETERKA, REŽNÁKOVÁ, 2007) ad 8) Finanční plán Finanční plán je další důležitou částí podnikatelského plánu. Určuje rozsah investic souvisejících s novým podnikem a ukazuje reálnost podnikatelského plánu jako celku. Koráb a Mihalisko (2005) uvádějí tři oblasti, kterými se podnikatelský plán zabývá a které označují jako nejdůležitější.

Jsou to: 

předpoklad příjmů a výdajů nejméně na 3 roky,



plán Cash–flow (peněžních toků) opět alespoň na 3 roky,

32



odhad rozvahy poskytující informace o finanční situaci podniku ke konkrétnímu datu.

Dle Korába, Peterky, a Režňákové (2007) jsou doporučené oblasti této kapitoly, avšak jejich přesné dodržení není nutné. Po srovnání výše uvedeného výčtu s obsahem doporučeným těmito autory ještě uvedu: soupis finančních potřeb podniku, analýzu bodu zvratu a soupis vlastních zdrojů.

Rozvaha podniku Rozvaha je bilanční tabulka, ve které jsou na jedné straně aktiva a na druhé pasiva podniku. Jejich součet se musí rovnat, tzv. bilanční rovnost. Rozvaha umožňuje pohled na majetek podniku a jeho financování. Aktiva představují majetek podniku, ať už dlouhodobý, nebo oběžný. Pasiva jsou zdroje financování, dělí se na vlastní a cizí zdroje. (KORÁB, PETERKA, REŽNÁKOVÁ, 2007) Srpová (2011) uvádí, že plánovaná rozvaha umožní lepší náhled očekávaného vývoje majetku podniku a zdrojů jeho financování. Doporučuje se sestavit počáteční rozvahu, rozvahu za první pololetí chodu podniku a pro další období vždy k 31. 12. příslušného roku. Příjmy a výdaje Každý podnikatel by měl mít přehled o pohybu peněz v podniku. Na promítnutí skutečného stavu financí v podniku se používá výkaz cash-flow. Tento přehled je povinný u subjektů podléhajících účetnímu auditu. Obvykle se cash-flow sleduje pro tři oblasti a to peněžní, investiční a finanční. Cashflow se sleduje buď přímou, nebo nepřímou metodou. Přímá metoda je založena na sledování jednotlivých položek příjmů a výdajů za období. Používá se zejména u malých podniků. Nepřímá metoda vychází z informací o nákladech a výnosech. Kdy výsledek hospodaření se upravuje o položky nevyvolávající pohyb peněz. Používá se zejména u ročních časových horizontů.

33

Největší význam sestavování cash-flow je pro plánování očekávaných příjmů a výdajů. Tak umožňuje managementu načasovat výdaje, které jsou ovlivnitelné. (KORÁB, PETERKA, REŽNÁKOVÁ, 2007) Efektivnost podnikání Důležitým účelem finančního plánu je přesvědčit čtenáře o efektivnosti celého podnikatelského plánu. K tomu poslouží další poměrové ukazatele finanční analýzy. Ukazatele rentability informují poskytovatele kapitálu o schopnosti podniku tvořit zisk a zhodnocovat tak vložený kapitál. Ukazatele likvidity prokazují krátkodobou stabilitu podniku, jeho schopnost včasného splácení krátkodobých závazků. Ukazatele aktivity vyjadřují míru využití majetku. A ukazatel zadluženosti vyjadřuje dlouhodobou stabilitu podniku. Ještě doplním, že dle Srpové (2011) je potřeba si uvědomit, že začínající podnik potřebuje prostředky na svůj rozjezd a uvádí následující výčet výdajů souvisejících se zahájením podnikání. Zmiňuje prostředky na: založení podniku, pořízení dlouhodobého majetku, pořízení oběžného majetku, zahájení podnikatelské činnosti – financování provozních nákladů do doby než obdržíme první tržby. Dále autorka uvádí, že častou chybou začínajících podnikatelů je, že nerozlišují kategorie jako výnosy a příjmy, náklady a výdaje, zisk a peněžní tok. ad 9) Hodnocení rizik Dle Srpové (2011) chápeme riziko jako zápornou odchylku od cíle. Uvádí, že riziko je spojeno s nepříznivými dopady na podnik. Analýza rizik umožní dvojí pohled na podnikatelský plán, kdy vedle přiblížení pravděpodobnosti dosažení žádaných výsledků umožní lepší přípravu podpůrných opatření, pro případ vzniku konkrétní rizikové situace. Každá taková situace má své příčiny a pomocí kvalitně provedené analýzy rizik můžeme navrhnout preventivní opatření sloužící ke snížení významu konkrétních rizik. Určitá míra rizika souvisí s každým podnikatelským záměrem, byť je jeho plán připraven sebelepšími odborníky. Hodnocením a řízením rizik se lze zabývat na různých úrovních. Kvalita analýzy rizik souvisí s použitými nástroji kvantifikace a ohodnocení rizikových faktorů a na počtu připravených rizikových scénářů. Obecně však platí, že

34

s výší kvality provedené analýzy narůstá bezpečnost celého podnikatelského plánu a také jeho reálná využitelnost. Řízení rizika probíhá na základě následujících čtyř kroků:

8.

Identifikace rizikových faktorů – důsledná analýza možných důvodů a příčin nenaplnění stanovených cílů. Množina těchto rizik je veliká, mezi nejsložitější k posouzení a ošetření patří rizika související s externími, především tržními faktory.

9.

Kvantifikace rizik – číselné vyjádření rizika, například odhad pravděpodobnosti výskytu nežádoucího faktoru. To buď pomocí zdravého rozumu, nebo v lepším

10.

případě

s

využitím

vhodných

kvantifikačních

technik.

Plánování krizových scénářů – představuje vývoj a přípravu strategií, plánů, či postupů pro případ nahromadění se rizikového faktoru do míry ohrožující plánovaný vývoj podniku. Jako součást analýzy rizik je vhodné začlenit tzv. what-if analýzu v rámci které se stanovují možné důsledky pro případ, že nastane určitá situace.

11.

Monitoring a řízení – je součástí prováděcí fáze podnikatelského plánu. Představuje průběžnou a trvalou kontrolu a pozorování všech s rizikem souvisejících faktorů. Jde o sledování analýzou rizik označených a dalších i neočekávaných vlivů především z externího prostředí. Kdy se v případě výskytu některého negativního faktoru použije připraveného scénáře k eliminaci, nebo minimalizaci jeho negativních vlivů. (KORÁB, PETERKA, REŽNÁKOVÁ, 2007)

ad 10) Přílohy Jako přílohy podnikatelského plánu je vhodné doplnit výpisy z obchodního rejstříku, životopisy vedoucích pracovníků, výkazy zisku a ztrát, rozvahy. Můžeme sem zařadit i různé články a zprávy z oboru či odvětví, výsledky průzkumů a další zdroje, ze kterých

35

jsme čerpali důležité informace použité v rámci podnikatelského plánu. (SRPOVÁ a ŘEHOŘ, 2010)

2.3.2 Důležité znaky podnikatelského plánu Obsah podnikatelského plánu je pro každý podnik individuální záležitostí, avšak některé vlastnosti by měl splňovat každý podnikatelský plán, bez ohledu na to, pro koho je vypracován. Některé požadavky na sestavení podnikatelského plánu se mohou jevit jako protichůdné (KORÁB, PETERKA, REŽNÁKOVÁ, 2007). Autoři Fotr a Souček (2005) uvádí následující požadavky: 

má být přehledný a stručný,



jednoduchý a srozumitelný, proto nemá zacházet do technických detailů,



být orientovaný na budoucnost, inovativní,



realistický a věrohodný, má otevřeně hodnotit konkurenci,



má předvést výhody produktu, čím je atraktivní pro spotřebitele,



nebýt příliš optimistický, nepřeceňovat tržní potenciál,



nezakrývat rizika a slabá místa projektu,



nebýt příliš pesimistický,



zdůraznit konkurenční výhody projektu a firmy, včetně kompetencí manažerského týmu,



prokázat schopnost firmy hradit závazky



a v neposlední řadě být kvalitně zpracován po formální stránce.

Určení délky podnikatelského plánu je obtížné, protože záleží na druhu jeho určení. V jednotlivých druzích podnikatelských plánů se objevují výrazné rozdíly v celkovém formátu. Správná délka podnikatelského plánu je závislá na účelu, ke kterému je připraven. Podnikatelský plán pro zahájení podnikání má standardně 20 až 40 stran textu, včetně diagramů, tabulek a příloh. (KORÁB, PETERKA, REŽNÁKOVÁ, 2007)

36

Vzhledem k proměnlivosti podnikatelského prostředí je nezbytné si uvědomit, že vypracovaný podnikatelský plán nebude beze změn platit dlouhou dobu. Podnikatelský plán je potřeba chápat jako stále živý a vyvíjející se dokument, který, musí být neustále upravován a adaptován vzhledem k měnícím se podmínkám. (FOTR a SOUČEK, 2005)

2.3.3 Účely sestavování podnikatelského plánu Podnikatelský plán má sloužit zejména podnikateli k vnitropodnikovým účelům. Avšak v řadě případů bývá sestavován v komplexní podobě teprve v okamžiku, kdy je od podnikatele požadován investorem, bankou, nebo potenciálním společníkem. (SRPOVÁ a ŘEHOŘ, 2010) Podle Staňkové (2007) obnáší vyhotovení podnikatelského plánu hodně času a energie. Dále uvádí, že struktura podnikatelského plánu slouží podnikateli jako užitečný kontrolní prostředek pro zpracování informací potřebných ke stanovení reálných cílů podnikání. Podnikatelský plán slouží pro:



interní účely



externí účely

Uvedené základní dělení předurčuje také základní skupiny osob, pro které plyne z vypracování podnikatelského plánu hlavní prospěch, jedná se o:



majitele podniků a manažery,



investory, bankéře atd. (KORÁB, PETERKA, REŽNÁKOVÁ, 2007)

37

4 Analýza současné situace Jedná se o významný dílčí cíl celé práce, který tvoří stěžejní základní kámen každého kvalitního podnikatelského plánu. V prvé řadě sem patří popis předmětného podnikatelského subjektu a seznámení se s jeho náplní, předmětem podnikání, stávající strukturou a výsledky podnikatelských aktivit. Dalšími body jsou analýzy jak všeobecných podmínek pro podnikatele a prostředí ve kterém je zkoumané podnikání realizováno, včetně situace panující na příslušném trhu. Současně také je důležité kvalitně zmapovat úskalí a specifika chovu včel, jakož i přímo souvisejícího zpracování včelích produktů a jejich prodeje. S tím se také úzce pojí lokalita chovu a správné posouzení klimatických a snůškových poměru dané oblasti, které jsou zároveň významným faktorem při volbě používaného úlového systému. Uvedené faktory ovlivňují medný výnos i druhovou skladbu získávaných medů, tedy další atributy, které souvisejí například s volbou prodejní strategie a propagace. Samotná situační analýza se pak dělí na analýzu vnějšího a vnitřního prostředí a využívá několik zaužívaných nástrojů, které napomáhají při jejím sestavování a docílení její úplnosti.

4.1

Popis podnikatelského subjektu

Podnikatel

Bc. Antonín Šesták

Obchodní název

Včelí farma Moravský Soutok

Sídlo

Smetanova 582/1, 691 51 Lanžhot

Právní forma

fyzická osoba, zapsaná do evidence zemědělských podnikatelů

Předmět podnikání

živočišná výroba, zpracování a prodej vlastní produkce

IČ

720 293 91

DIČ

CZ 6312290699

Bankovní spojení

3260152208/0300

Telefon

+ 420 773 690 011

Emailová adresa

[email protected]

Webové stránky

www.vcelysoutok.cz

38

Historie podnikání pana Antonína Šestáka sahá do roku 2009, kdy zahájil činnost jako soukromý zemědělec zapsaný v evidenci zemědělských podnikatelů. Podnětem k tomuto kroku byla snaha o rozšíření chovu včel, rodinné tradice, které se věnoval již řadu let, a pojila se s jeho rodinnou již několik generací. Původním záměrem bylo využití zkušeností s chovem včel, který byl zároveň zálibou a využití potenciálu oblasti včelaření k navýšení počtu chovaných včelstev, potažmo produkce medu a tím dosáhnout navýšení příjmů do rodinného rozpočtu. To vedlo také ke kroku provedení registrace zemědělského podnikatele, jinak by pan Šesták překročil v té době povolenou hranici chovu maximálně 40 včelstev, vyplývající z výjimky zákona o dani z příjmu. Z výše uvedeného vyplývá, že úvodním smyslem zahajovaného podnikání nebyla hlavní výdělečná činnost, podnikatel se těmto aktivitám věnoval po boku zaměstnání. Postupným vývojem okolností a především osobních preferencí se však dostal do fáze, kdy začal zvažovat jakou cestou by bylo možné podnikání dále rozvíjet a ideálně povýšit na hlavní výdělečnou činnost a zdroj příjmu. Významnou roli v tomto plánu měl sehrát jeho syn Lukáš Šesták, v té době čerstvý student Provozně ekonomické fakulty Mendelovi univerzity v Brně. Avšak po neúspěšném pokusu o získání podpory z dotačního programu Mladý začínající zemědělec se pan Šesták rozhodl realizovat záměr ve své vlastní režii. V roce 2011 pořídil původní částečně zrekonstruovaný zemědělský objekt včetně přilehlého pozemku a následující rok proběhla další rekonstrukce prostor na potravinářskou provozovnu schválenou a odsouhlasenou krajskou veterinární správou i místí hygienickou stanicí. V současné době chová 48 včelstev, avšak disponuje úly a jejich příslušenstvím dostačujícím pro chov bezmála 150 včelstev, na které v sezóně roku 2012 expandoval. 4.1.1

Předmět podnikání

Jak už bylo výše několikrát uvedeno, předmětem podnikání je chov včely medonosné (Apis mellifera) a dále s ním související získávání a zpracování jejich produktů a jejich následný prodej. Jedná se tedy o zemědělskou prvovýrobu, která je jako naprostá většina zemědělských činností náročná na práci i kapitál. Tak stejně s chovem včel souvisí celá řada podpůrných činností důležitých především pro materiální zajištění potřeb chovaných včel v jednotlivých fázích včelařského roku. (PŘIDAL, 2003)

39

Zdroj příjmů tedy představuje prodej medu a medoviny vlastní produkce. V současné době tvoří naprostou většinu zákazníků koneční spotřebitelé, část odbytu jde pro několik podnikatelů, kteří produkty této rodinné včelí farmy používají především jako propagaci a pozornost pro své obchodní klienty. V minulosti probíhala spolupráce i s několika farmářskými prodejnami napříč Moravským regionem, ta však vzhledem ke dvěma předešlým snůškově slabým sezónám, snížení stavu včelstev a s tím souvisejícím propadem produkce byla ukončena. 4.1.2

Místo podnikání

Podnikatelské aktivity jsou soustředěny v oblasti bydliště pana Šestáka, na katastru města Lanžhot. Tato nejjižněji položená Jihomoravská obec se nachází v blízkosti soutoku řek Moravy a Dyje, v jehož lokalitě se rozléhá obora Soutok, představující jedinečný komplex lužních lesů a luk o rozloze více jak 4200 ha, které jsou domovem velmi pestré flory a fauny, kdy především velmi bohatá rozmanitost rostlinných druhů poskytuje výtečné podmínky k chovu včel, především díky velmi pestré skladbě včelí pastvy. Nejenom díky tomu je celá tato oblast zařazena mezi území chráněná mezinárodními smlouvami, je součástí biosférické rezervace Dolní Morava a chráněného území Natura 2000. (Dolní Morava, 2009). Vzhledem k velmi malé nadmořské výšce, pohybující se kolem 155 m n. m. spadá tato lokalita do rané včelařské bioklimatické oblasti (Tomšík, 1953). Tento kout jižní Moravy je zároveň nejteplejší oblastí ČR, což spolu s dalšími výše uvedenými faktory přináší dlouhé vegetační období a zároveň nejkratší období zimování včelstev. Uvedená lokalita přináší další výhodu, protože na území obory Soutok působí jen několik málo dalších včelařů, se kterými se podnikatel osobně zná. To umožnuje společně koordinovat kroky při provádění aplikace léčiv a žádoucím směrem snižovat riziko oslabení nebo úhynů včelstev v souvislosti s výskytem roztoče Varroa destructor. Mezi kolegy včelaře působící v oblasti obory patří také několik pracovníků místního lesního závodu a vzájemné dobré vztahy napomáhají bezproblémovému společnému působení na tomto území. Vzájemná spolupráce a také platné omezení pohybu osob a dopravních prostředků po oboře, které podléhá kontrole příslušných pracovníků Lesů České republiky významně snižuje riziko krádeže včelstev, které jak se bohužel místní včelaři mohli v předešlém roce přesvědčit, skutečně hrozí.

40

Obr. 1

Poloha obory Soutok

Zdroj: Lesy ČR, 2012

Vzhledem ke kombinaci tohoto faktoru spolu s výše uvedenými bohatými zdroji snůšky, se jedná o jednu z oblastí s nejdéle trvající snůškou u nás Jako vhodná se jeví i lokalita pořízeného objektu potravinářského provozu. Ten se nachází v zastavěné oblasti města Lanžhot, která je velmi dobře dopravně dostupná a podle územního plánu spadá do smíšené zóny, kde je možné tento druh zpracovny provozovat a zároveň umožňuje realizovat další výstavbu příbuzného charakteru, kdyby přišlo na záměr stávající aktivity ve významnější míře rozšířit.

41

Obr. 2

Umístění provozovny

Zdroj: Mapy.cz, s.r.o., 2011

Uvedený objekt slouží pro zpracování a skladování produktů včelí farmy. Probíhá zde vytáčení medu, na které jsou prostory uzpůsobeny a technologicky vybaveny. Součástí objektu je také zařízení na ztekucování ztuhlého medu, ten je zde také skladován a následně plněn do sklenic. Dalším vybavením objektu jsou nádoby na kvašení a zrání medoviny, celý proces její výroby až po finální lahvování probíhá právě zde. 4.1.3

Organizační struktura

Vedení Včelí farmy Moravský Soutok představuje sám podnikatel. Veškerou činnost spojenou s péčí o včely, přípravou a nakládáním s včelařským materiálem zajišťuje podnikatel ve spolupráci se svým synem. A to buď společně, nebo dle okolností sám jeden z nich. Tak stejně je to při manipulaci s medem nebo medovinou na provozovně, nebo při výrobě a zpracování medoviny. V rámci náročnějších operací jako je sezónní vytáčení medu, dále pak příležitostně jeho plnění do sklenic, nebo lahvování medoviny, vypomáhají i další rodinní příslušníci

42

Analýza vnějšího a vnitřního prostředí

4.2

Situační analýza se obvykle dělí na analýzu vnějšího a vnitřního prostředí. K jejímu sestavení jsou využity doporučené podpůrné nástroje, mezi které se řadí SLEPTE analýza, Porterův model pěti si a tzv. model 7 S Mc Kinsey. Jako souhrnný nástroj je na závěr použita analýza SWOT, shrnující nejdůležitější výstupy jednotlivých předešlých analytických nástrojů do přehledné souhrnné matice. Vybrané části analýzy jsou dále doplněny, aby patřičně vystihli další významné faktory, které souvisejí s daným podnikáním. Analýza makroprostředí

4.2.1

Jako makroprostředí je označováno všeobecné okolí podniku, působící svými vlivy na chod podniku zvenčí, zároveň však samotný podnik působit na tyto vlivy nedokáže. Může však a měl by být schopen na ně reagovat a přizpůsobit se. Analýza makroprostředí je sestavena pomocí tzv. SLEPTE analýzy, která stanovuje následující klíčové oblasti makroprostředí. Sociální Česká republika má dle Českého statistického úřadu k prosinci roku 2015 asi 10 553 tis. obyvatel, z toho 1 175 tis. připadá na Jihomoravský kraj, který se tak řadí na čtvrté místo dle tohoto ukazatele. Konkrétně pak žije v okrese Břeclav 115 tis. obyvatel a město Lanžhot pak obývá 3 750. obyvatel (Český statistický úřad, 2015). Jižní Morava již z historického hlediska spadá mezi nejvýznamnější zemědělské oblasti na území České republiky. Obyvatelé tohoto jinak na tradice velmi bohatého regionu byli dlouhé generace zvyklí na přísun potravin z produkce místních pěstitelů. Po uvolnění trhu a vstupu zahraničních obchodních řetězců se situace změnila. Lidé začali upřednostňovat levnější potraviny z dovozu, v řadě situací bez ohledu na jejich kvalitu. To postupně vedlo až k situaci, kdy domácí producenti neustáli tuto silnou konkurenci a celá řada z nich produkci ukončila. Trvalo téměř celé dvě desetiletí, než si spotřebitelé začali uvědomovat rozdíl v kvalitě potravin a poptávka po domácí produkci začala opět narůstat. V době asi před pěti lety nastal velký boom farmářských trhů a prodejen, kde lidé mohli opět nakupovat

43

potraviny od domácích a regionálních producentů. Jak se za několik uplynulých let ukázalo, trend vzniku nových trhů a prodejen se zpomalil a trh se stabilizoval, kdy některé neúspěšné pokusy skončili, těm lepší se podařilo udržet si návštěvníky a jejich obliba se drží nebo pozvolna vzrůstá. Spotřeba medu v České republice se dlouhodobě drží setrvalého trendu pomalého nárůstu. Tento vývoj lze označit jako pozitivní, přesto však při porovnání se zeměmi západní Evropy je jeho spotřeba na obyvatele v česku výrazně nižší, čímž se rázem tempo jejího růstu již nezdá být tolik uspokojivé. Uvedené zjištění není pozitivní zprávou zejména pro české včelaře, stejně tak ale pro samotné spotřebitele, protože ti ve výsledku nevyužívají ve srovnatelné míře pozitivní účinky tohoto jedinečného a čistého přírodního produktu. (Situační a výhledová zpráva včely, 2013) Tab. 1

Spotřeba medu (kg/obyvatel/rok)

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

0,5

0,6

0,6

0,7

0,7

0,7

0,7

0,7

0,8

0,8

Zdroj: Situační a výhledová zpráva včely 2013

Legislativní Celé předmětné podnikání běží na základě zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, který upravuje podmínky podnikání v zemědělství a evidenci zemědělských podnikatelů. Dále pak upravuje pravidla poskytování tzv. 1.D dotace na za opylovací činnost včel. Samotné podnikatelské aktivity pak podléhají zákonu č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, na základě kterého jsou příjmy z této činnosti předmětem zdanění příslušnou daňovou sazbou a zároveň tento zákon zavádí podobu daňové evidence, která podle jeho znění musí být podnikatelem patřičně vedena. Dalším souvisejícím předpisem je zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Ten stanovuje základní a sníženou sazbu této daně a určuje které příjmy a výdaje pod konkrétní z uvedených sazeb spadají. Přímo problematice chovu včel se věnuje zákon č. 166/1999., veterinární zákon a s ním související vyhláška č. 289/2007 Sb., o veterinárních a hygienických požadavcích na živočišné produkty. Tyto předpisy upravují podmínky prodeje medu ze dvora, a pro další formy distribuce, jako je dodávání do obchodní sítě stanovují jako podmínku pro-

44

vozování Státní veterinární správou schválené a registrované provozovny. Další důležitou zákonnou úpravou je zákon č 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, zabývající se náležitostmi označování potravin uváděných do oběhu, jako jsou povinně uváděné informace na etiketách a obalech. Významná je také vyhláška 373/2007 Sb., jejímž předmětem jsou podmínky poskytování dotací ze společných prostředků ES a ČR a konkrétní dotační programy. Ekonomické Prvním významným údajem je průměrná měsíční mzda, jejíž výše v ČR ke konci roku 2014 dosahuje 26 467 Kč. Navzdory inflačnímu předpokladu České národní banky (ČNB) ve výši 2 %, dosáhla průměrná míra inflace za rok 2015 výše pouhých 0,3 %. Vývoj HDP dosáhl meziročního růstu o 4,3 %, což naznačuje slibný vývoj domácího hospodářství po několika letech výrazného útlumu. Všeobecná míra nezaměstnanosti za čtvrté čtvrtletí 2015 činila 4,5 %, což opět svědčí o dobré kondici české ekonomiky. (Český statistický úřad, 2015) Možnosti podpory českého včelařství jsou jednak ryze národního charakteru, nebo ze společných zdrojů Evropské unie a ČR. Základní formu podpory představuje tzv. národní dotace 1.D, na zazimovaná včelstva. Nárok čerpat tyto prostředky má každý chovatel a její maximální výše může činit 180 Kč na každé zazimované včelstvo. V praxi však je obvykle situace jiná a skutečně vyplacená výše dotace je obvykle nižší. Dalšími možnostmi je podpora na nákup léčebných prostředků proti varroáze, ta je realizována prostřednictvím Českého svazu včelařů, kdy je možné čerpat příspěvek ve výši až 70 % ceny jednotlivých léčebných přípravků. Jiné opatření nabízí příspěvek až 1200 Kč na fyzikálně chemický rozbor medu, kdy touto cestou lze dotovat až 4 rozbory ročně. Zajímavé jsou také opatření z titulu technické pomoci pro investice do nového vybavení. Kdy lze čerpat podporu například na nový medomet, nádoby na skladování medu a radu dalších zařízení. Tato dotace je stanovena jako příspěvek do 50 % z celkové ceny za pořízené vybavení, avšak minimální celková hodnota pořizovaných zařízení celkem musí být alespoň 20 000 Kč a zároveň maximální výše poskytované dotace je 100 000 Kč. Velmi podobné podmínky jsou v podpůrném titulu Racionalizace kočování na pořízení speciálních přívěsů, přepravních palet nebo manipulačních zaříze-

45

ní sloužících ke kočování se včelstvy. Liší se pouze stanovená maximální výše poskytované dotace s částkou 150 000 Kč. (Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství) Politické Současná politická situace v ČR se po řadě bouřlivých let jeví jako poměrně stabilní. Současná vládní koalice vzešla z mimořádných voleb konaných v říjnu 2013 a za uplynulého téměř dva a půl roku se jí daří vyvarovat se větším skandálům. V čele vlády stojí premiér Bohuslav Sobotka a další významné posty jako je ministerstvo zemědělství zastává Marian Jurečka, který se řadí mezi oblíbené členy vlády a zatím se jeví jako člověk na pravém místě. Post ministra financí obsadil pro některé velmi kontroverzní podnikatel Andrej Babiš, řada lidí nepatří mezi jeho zastánce, přesto volební uskupení ANO pod jeho vedením získalo velmi silnou podporu. Jeho prioritou, aspoň jako sám tvrdí je potlačení korupce a zlepšení hospodaření státu. Jestli však se mu tento záměr podaří, zdá se je ve hvězdách, jak sám nedávno v jedné z politických debat přiznal, zjistil že jím zamýšlená rekonstrukce státu bude daleko náročnější a zdlouhavější proces, než si původně představoval. Od začátku roku 2015 došlo k zavedení tzv. kontrolních hlášení k dani z přidané hodnoty. Dalším krokem má být zavedení tzv. elektronické evidence tržeb. Řada lidí z podnikové sféry je nespokojena se zaváděním těchto opatření Technologické V současné době se moderní a automatizované technologie rozmáhají do celé řady oborů. Přesto určitě nelze říci, že by i včelařství podlehlo tomuto silnému trendu automatizace. Jedná se o tradiční odvětví, kde je zejména přímo při práci se včelami pečlivě odvedená kvalifikovaná lidská práce nenahraditelná. Jsou však k dispozici technologie usnadňující některé související procesy, zejména pak vytáčení a zpracování medu. Dále pak při produkci medoviny. Obecně však lze říci, že české včelařství nepatří mezi průkopníky v zavádění nových technologií. Roli na tom nepochybně nese rozdíl v cenách medu, kdy pro řadu českých včelařů zůstávají tyto technologie nedostupné a návratnost takovýchto investic je v dlouhém časovém horizontu. Stávajícím vybavením včelí farmy je poloautomatický zvratný medomet s kapacitou šesti rámků. Samozřejmostí je nerezové provedení, splňující i ty nejpřísnější poža-

46

davky pro přímý styk s potravinami a obdobné parametry splňuje i další příslušenství pro vytáčení medu. Dalším důležitým vybavením jsou víceúčelové nádoby s regulovanou teplotou, sloužící k rozpouštění zkrystalizovaného medu ve velkých sudech a také pro potřeby kvašení medoviny. Do budoucna v případě úspěšné realizace aktuálně připravovaného záměru nelze vyloučit pro další etapy rozvoje podnikání nový záměr pořídit vyspělejší automatizované vybavení jako je například kompletní vytáčecí linka, zvládající procesy odvíčkování, a vytáčení medu, to vše při snížení pracovní náročnosti na jednu obsluhující osobu a současně vysokém hodinovém výkonu. Takových linek je však v Česku jen několik málo kusů, cena pořízení se pohybuje kolem hranice jednoho milionu korun. Dalším vyspělým zařízením jsou například poloautomatické plničky, nebo automatické plnící linky sloužící pro plnění medu do sklenic, jako finální podoby spotřebitelského balení. Ekologické Ekologie je v posledních desetiletích neustále omílaným tématem. Člověk by se ideálně samozřejmě měl snažit žít v souladu s přírodou a podílet se na ochraně životního prostředí. Snažit se minimalizovat produkci odpadů a také plýtvání energiemi a přírodními zdroji. Samotné včelařství lze přitom považovat za jedno z nejčistších a nejekologičtějších odvětví lidské činnosti vůbec. Při chovu včel nevzniká téměř žádný odpad a obdobné to je i s vybavením a prostředky k tomu sloužícími. Většina včelích produktů se uplatní buď v potravinářství nebo farmacii a zůstává jen nepatrné množství odpadu, který je biologicky odbouratelný. Tak stejně samotné úly, pokud jsou vyráběny ze dřeva, které je k tomuto účelu nejpoužívanější materiál, lze snadno po skončení jejich životnosti rozebrat a využít jako palivo při vytavování vosku, nebo dalších činnostech s chovem spojených. Naopak ekologický význam chovu včel je obrovský a nepopíratelný. Včela medonosná je ve světovém měřítku nejvýznamnějším opylovatelem hmyzosnubných rostlin včetně řady zemědělsky významných komodit. A právě z tohoto důvodu je velmi významná pro zachování biodiverzity a rostlinného bohatství jak na našem území, tak napříč celým světem. Přítomnost včely v krajině proto příznivě ovlivňuje její podobu. Včely jsou zároveň významným bioindikátorem čistoty životního prostředí na řadě míst

47

na světě se k tomuto účelu i přímo využívají. Jejich umístění například v blízkosti skládek, nebo jaderných zařízení napomáhá například ke zjištění hrozící toxicity v jejich okolí. (PŘIDAL a ČERMÁK, 2005) Oborová analýza

4.2.2

Nebo někdy také označována jako Porterova analýza podle používaného nástroje, tzv. modelu pěti hybných sil slouží k analýze oborového prostředí, vlivů působících v odvětví souvisejícího se řešeným záměrem. Chov včel, především pak včely medonosné, ale také řady dalších druhů včel je velmi významnou součástí zemědělství a při různé intenzitě a míře profesionality přístupu je rozšířen prakticky po celém světě. Včela medonosná je intenzivně chována jak pro její produkty, mezi které patří především med, ale dále i řada dalších jako je vosk, pyl. propolis, mateří kašička a včelí jed. Největší přínos včel však spočívá v poskytované opylovací činnosti, kdy opylují až sedm z deseti druhů plodin a celkový efekt jejich činnosti se odhaduje na 200 miliard amerických dolarů ročně (Ekonom, 2011). Zajímavostí je, že včely se svou činností přímo i nepřímo podílí na zajištění jedné třetiny lidské výživy (Přidal, 2003). Na území České republiky je podle aktuálních informací Českého svazu včelařů z roku 2015 celkem 49 543 včelařů, chovajících 576 534 včelstev. Nejvyšší historicky zaznamenaný počet včelstev byl v roce 1990 se u nás chovalo kolem 770 000 včelstev, tento stav se již blížil hodnotě určené odborníky jako ideální počet včelstev, které by při vhodném rozložení v krajině dokázali zajistit optimální opylení našeho území. Dosažení takového počtu včelstev v té době jednoznačně napomohly velmi příznivé výkupní ceny medu a také fakt, že včelaření bylo za dob minulého režimu jedním z mála možných způsobů přivýdělku. Jak vyplývá z údajů Českého statistického úřadu, jejichž část za posledních deset let je uvedena v tabulce níže, průměrná domácí produkce medu za uvedené období se pohybuje okolo 8100 tun. V tomto srovnání je produkce uplynulého roku 2015 výsledkem 9228 tun medu nadprůměrná. Tady je škoda, že se nepodařilo zjistit data o průměrné spotřebě medu ze stejného roku, výsledek jejich porovnání by byl jistě zajímavý. Z pozorovaného trendu však lze odhadovat, že tato hodnota buď setrvala na původní

48

výši 0,8 kilogramu na obyvatele a rok nebo o jednu desetinu vzrostla. Což by při srovnání s uvedenou produkcí za uplynulý rok znamenalo, že produkce buď převyšuje, nebo se vyrovnává uváděné spotřebě. Toto přirovnání pak přináší zajímavý kontrast při uvědomění si faktu, že většina domácích včelařů hlásila již v době před koncem roku, že mají vyprodáno. Velmi zajímavé je také porovnání průměrné roční spotřeby medu s údaji z dalších evropských zemí, kdy například v Řecku je to 1,7 kg/osoba/rok, v Německu a Rakousku pak okolo 1,3 kg/osoba/rok. Z uvedeného vyplívá, že spotřeba medu je v okolních zemích asi o jednu třetinu vyšší. (Analýza stavu oboru včelařství v České republice, 2013). Tab. 2

Produkce medu v ČR (v tunách)

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

9081

8467

6079

6892

7455

11302

7332

8063

7163

9228

Zdroj: Český statistický úřad, 2015

Data z výše uvedených tabulek o produkci a spotřebě medu můžou vést k závěru, že Česká republika je v podstatě soběstačná. V tuto chvíli je však nezbytné nahlédnout do databáze zahraničního obchodu, ze které u položky přírodní med vyplývá, že se tato komodita čile obchoduje. Kvalitní med z domácí produkce je ve velké míře exportován do okolních zemí a zpět do Česka jsou naopak dováženy levnější medy především z oblastí východní Evropy, v posledních letech zejména z Ukrajiny a Moldávie, významně také však ze zemí jižní Ameriky a také Číny. Zákazníci Zákazníky včelí farmy představují v převážné míře především samotní spotřebitelé. Mnoho z nich jsou přímo místní obyvatelé, kteří jsou věrnými zákazníky již řadu let. Další skupinu zákazníků tvoří obyvatelé okolních obcí, kteří se v situaci, kdy jejich místní včelaři již med vyprodali, naučili odebírat od producenta, který jim je schopen pokrýt jejich poptávku v průběhu celého roku. Významnou skupinu zákazníků tvoří také rodinní známí a další osobní přátelé.

49

Neopomenutelným segmentem je také B2B, tedy dodávky dalším podnikatelským subjektům, ať už se jedná o obchodníky, například farmářské prodejny, nebo další skupině kterou tvoří různí podnikatelé z regionu, využívající nabízené produkty ke své prezentaci, nebo jako pozornost pro své obchodní partnery, případně zaměstnance. Dodavatelé Struktura dodavatelů Včelí farmy Moravský soutok je poměrně pestrá, ale panující dodavatelské vztahy jsou dobré. Samotné dodavatele lze rozdělit do několika skupin, kdy v každé panuje poměrně čilé konkurenční prostředí, což udržuje ceny a dodací podmínky na přijatelné úrovni a konkrétní dodavatel je většinou vybrán podle aktuálních požadavků na konkrétní dodávku. Významné dodavatele lze třídit do skupin podle předmětu dodávek. Jedná se například o sklenice na med a medovinu, prostředky na kvašení a školení medoviny a včelařské vybavení. Dále pak cukr pro krmení včelstev, nebo dodavatelé a výrobci úlů a jejich příslušenství. Konkurence Mezi včelaři panuje velmi silná konkurence z pohledu jejich absolutního počtu, kdy v roce 2015 bylo v česku registrováno celkem 49 543 chovatelů včel. Na trhu včelích produktů je konkurence poměrně veliká. Podle posledních údajů z roku 2012 je v České republice registrováno celkem 48 132 včelařů. Malochovatelé do 15 včelstev včetně drží přibližně 46 % včelstev, ale jejich produkce medu obvykle vystačí k pokrytí spotřeby vlastní rodiny, příbuzných a dalších známých. Významnou konkurenční sílu představují včelaři od 16 do 150 včelstev. Jejich podíl představuje 18 % z celkového počtu včelařů a chovají 48 % včelstev. Chov o takové velikosti již představuje určitý ekonomický efekt, proto tito včelaři dosahují zajímavých medných výnosů a zajišťují tak nadpoloviční podíl na celkové produkci medu. Tito včelaři nabízí svůj med k prodeji tzv. ze dvora. U tohoto způsobu prodeje zákazníky představují zejména místní obyvatelé, případně obyvatelé okolních obcí. Část včelařů s větším počtem včelstev z této skupiny se snaží část své produkce nabízet buď do maloobchodních prodejen v okolí, nebo využívají v současné době velké oblibě se těšících farmářských trhů.

50

Hlavní konkurenci představují profesionální včelařské provozy. V jejich případě u naprosté většiny chov včel představuje hlavní výdělečnou činnost, proto musí dosahovat vysoké medné produktivity. Tito producenti jsou nejvýznamnějšími dodavateli na trh. Stále ale platí, že většinu produkce nabízejí ve velkoobchodních baleních zpracovatelům, která pak velmi často směřuje na export. Podle aktuálních informací z roku 2012 je v ČR 110 profesionálních provozů s více jak 150 včelstvy. (Český včelařský program, 2013) Poslední ale zároveň nejzákeřnější skupinu konkurentů představují zpracovatelé medu. Ti díky nejrůznějším taktikám představují cenového lídra na trhu a v drtivé většině tvoří dodavatele obchodních řetězců a dalších maloobchodních sítí. Nutno ale podotknout, že kvalita jimi nabízeného medu je v řadě případů pochybná a diskutabilní. Substituty Mezi substituty medu patří především sladidla, jako je řepný a třtinový cukr, dále pak ostatní umělá sladidla nebo sirupy. Dalšími substituty můžou být marmelády a jiné sladké pomazánky. Substitutem medoviny je pak v první řadě víno, zejména některé sladší odrůdy a také jakostnější podoby vín jako pozdní sběry, výběry z hroznů a podobně. Další substituty představují aperitivy a likéry. Noví konkurenti Riziko vstupu nových konkurentů není příliš veliké. Samozřejmě že se objevují noví včelaři, ale v téměř naprosté většině se jedná o hobby chovatele obvykle do deseti včelstev, s nasbíráním více zkušeností si pak někdo může troufat rozšířit svůj chov na hranici 30 až 50 včelstev. Na takové chovatele se již dá jako na konkurenci pohlížet. Avšak přímo v blízkém okolí se za poslední léta žádný takový včelař nevyprofiloval, což dosvědčuje, že včelařství se neřadí mezi dynamicky vyvíjející se odvětví, do kterého by vstupovali noví konkurenti z ekonomických zájmů, v celé řadě případů jde pro začínající včelaře jen o koníček. Hlavní příčinou je fakt, že včelaření je během na dlouhé období, s nejistými zisky a vysokými vstupními investicemi, jejichž návratnost je až v dlouhém časovém období.

51

Analýza podniku

4.2.3

Analýza podnikového prostředí, nebo úplněji nazvána analýzou vnitřního prostředí podniku je provedena pomocí modelu „7 S,“ který se k tomuto účelu běžně využívá. Strategie V současné době se podnikatel soustředí na chov včel za účelem produkce medu a z části získaného medu připravuje medovinu. Aktuální objem produkce medu dosahovaný v posledních letech je v převážné míře obvykle spotřebován stálými zákazníky. Záměr produkce medoviny vzniknul jako snaha o dosažení vyšší přidané hodnoty v době, kdy byla cena realizace medu na trhu výrazně nižší, pohybovala se kolem 100 – 110 Kč za kilogram. Bylo to logické vyústění zkušeností z produkce vína, kdy proces přípravy medoviny je od určité fáze obdobný. Postupně však s během let nabytými zkušenostmi právě s produkcí medoviny a posunem vpřed v procesu její přípravy se ukázalo, že lze dosahovat produktu náležité kvality a jakosti, po kterém je na trhu poptávka a zároveň tento trh lze dále rozvíjet. Struktura Ústřední osobou celého podnikání je samozřejmě sám podnikatel, jak je ostatně u podnikání fyzických osob obvyklé. Nese odpovědnost za organizování práce a veškerých činností souvisejících s chodem včelí farmy. Na jeho straně v současné době však leží komplikace, kdy jeho aktuální zaměstnání – hlavní zdroj příjmu leží mimo místo trvalého bydliště. To nezřídka vede k situaci, kdy se podnikatel zvládá věnovat práci na stanovištích včel jen po víkendech. Na začátku vzniku této situace tak plnil významnou roli jeho syn, který v té době jako čerstvý absolvent měl prostor a chuť převzít významnou část péče o včely. V současné době však také jeho syn vzhledem k jeho stávajícímu zaměstnání a souběžně pokračujícímu studiu vysoké školy nemá dostatek časových možností podnikateli v potřebné míře vypomáhat. Vzhledem k těmto okolnostem by bylo zapotřebí, aby podnikatel velikost chovu a pracovní podmínky koncipoval tak, aby bylo možné pokud možno veškeré, nebo alespoň převážnou většinu pracovních úkonů spojených s péčí o včely zvládat v jednom člověku. V současné době totiž stanoviště včelstev nejsou zcela ideálně uzpůsobena pro co nejsnazší zvládání činností se včelami, některé včelnice jsou umístěny na příliš vyso52

ké konstrukci, poté je velmi náročné v plné sezóně kdy je medník plný čerstvého medu, s ním manipulovat a zvedat jej. Další významný, i když pro podnikatele ne zcela zřejmý nedostatek představuje přístupnost stanovišť, kdy nelze projet automobilem podél celé řady umístěných včelstev a proto je potřeba pro materiál od vzdálenějších včelstev docházet dále, což v konečném důsledku zdržuje při práci, především právě v situaci kdy nejsou dva lidé. Systémy řízení Řízení včelí farmy, potažmo každého včelařského provozu vyžaduje znalosti zootechniky a procesů souvisejících s chovem včel uzpůsobené podmínkám a technologiím, především úlovému systému, který je na farmě využíván. Chov včel je v určitých fázích poměrně materiálově a logisticky náročný, což v kombinaci faktem, že v některých situacích musí včelař reagovat velmi pohotově na nastalé okolnosti, především v souvislosti s vývojem počasí, průběhem jednotlivých snůškových období, nebo tlaku chorob znamená, že je nezbytné mít potřebný materiál s předstihem připravený. Nejlépe před začátkem samotné včelařské sezóny, protože v jejím průběhu již obvykle mnoho času nezbývá. A tak se vyvarovat zdržení v době, kdy již je zapotřebí být na místě u včel. Výše uvedené si podnikatel podle svých slov velmi dobře uvědomuje, bohužel však v praxi to tak zdaleka ne vždy vypadá. Spolupracovníci V současné době jsou veškeré činnosti spojené s péčí o včely a celkovým průběhem podnikatelských aktivit vykonávány podnikatelem ve spolupráci s jeho synem. Některé úkoly jsou řešeny společně, někdy však i samostatně, kdy dovednosti obou jsou obdobné a ve většině situací jsou oba vzájemně zastupitelní. Práce se rozděluje operativně dle aktuálních okolností a časových možností obou z nich. V některých případech, zejména se jedná o podpůrné činnosti při přípravě a zpracování získávaných produktů, se zapojují další rodinní příslušníci. V tomto smyslu se jedná o činnost podniku rodinného charakteru.

53

Styl vedení U většiny situací a organizačních záležitostí probíhá dialog mezi podnikatelem a jeho synem. Snahou je společně nalézt optimální řešení a východisko z nastalé situace. Obvykle se shodnou na společném závěru, někdy však rozhoduje autoritativně sám podnikatel. Schopnosti Sám podnikatel má mnoho zkušeností ze svého letitého působení na řadě pozic v rámci státní správy. Zvládá se velmi dobře orientovat v nejrůznější problematice, jako v některých oblastech práva, disponuje bohatými zkušenostmi s jednáním na úřadech a institucích. Jako včelař má dlouholeté zkušenosti, v prostředí včel vyrůstal, jejich chov je v jeho rodině tradicí již po několik generací. Bohužel jak v posledních letech vyplynulo, za slabinu lze označit jeho chybějící zkušenosti s podnikáním a organizačním vedením, které se v některých situacích projevují jako nedostatečné. Taktéž vyplynul rozdíl ve schopnostech mezi hobby a profesionálním včelařením, kdy je potřeba dokázat bez výjimky chovat silná včelstva schopná dosahovat velkých snůšek a tím vysokého medného výnosu, který představuje základní pilíř rentability byznysu se včelami. S tímto problémem se do jisté míry společně potýkají oba pracovníci včelí farmy. Jeho syn těží ze znalostí získaných při studiu předmětů Včelařství a Včelí produkty, které absolvoval během svého studia na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně. Na toto studium navázal několika včelařskými pokusy ve spolupráci s docentem Přidalem, vedoucím oddělení včelařství na Mendelově univerzitě. Přesto však mu také chybí praktické dovednosti s vedením většího počtu včelstev na profesionální úrovni, zejména pak udržování kondice silných včelstev. Do podnikání však může vložit také své znalosti nabyté během studia ekonomiky a managementu na Mendelově univerzitě a následně na VUT v Brně. Dalším jeho perspektivním přínosem jsou zkušenosti s obchodem, včetně obchodu mezinárodního nabyté v průběhu jeho stávajícího působení u jedné místní velkoobchodní společnosti.

54

Sdílené hodnoty Původní sdílená hodnota v podobě vybudování na české poměry středně veliké včelí farmy, jako hlavní zdroj obživy obou ústředních aktérů toho podnikání se v průběhu přetransformovala do aktuální podoby chovu přiměřeného počtu včelstev, o které se dá s nabudovaným vybavením a získanými zkušenostmi zvládat starat i po boko stávajících zaměstnání. Důvodem k tomu je snaha o prohlubování a získávání dalších zkušeností v této oblasti a alespoň částečná návratnost vložených prostředků. A v neposlední řadě také důvod. že se jedná pro oba o velký koníček, přestože někdy velmi pracný. 4.2.4

SWOT analýza

Souhrnná SWOT analýza je nástrojem vzájemně porovnávající výsledky jednotlivých analýz faktorů vnějšího a vnitřního prostředí. Přehledně zobrazuje silné stránky a slabé stránky zkoumaného podnikání, proti nim poté příležitosti a hrozby související s oborem a celým trhem. Proto je níže sestaven tento typ analýzy i pro zkoumanou Včelí farmu Moravský Soutok. Silné stránky Velkou silnou stránkou včelí farmy je lokalita jejího včelaření, poskytující skvělé podmínky k chovu včel. A velmi dobré vztahy s místním lesním závodem a vedením biosférické rezervace, kdy oba subjekty mají zájem o udržení a rozvoj včel v dané oblasti. Jako další silnou stránkou lze také označit dlouholetou tradici a zkušenosti s chovem včel v rodině podnikatele. Velkou výhodou oproti celé řadě včelařů je zrekonstruovaná provozovna potravinářského provozu, schválená a registrovaná Státní veterinární správou. Včetně potřebného moderního vybavení ke stáčení, skladování a zpracování medu a zázemí pro produkci medoviny. Plusem jsou rovněž zkušenosti s produkcí medoviny a vlastní vyzkoušená receptura, mající řadu příznivců. Velkým přínosem je včelařské vzdělání podnikatelova syna a jeho dobré vazby s garantem výuky včelařství na Mendelově univerzitě. Za výhodu lze rovněž označit vhodný dopravní prostředek, terénní automobil který umožňuje přístup včetně dopravy potřebného materiálu i na hůře přístupná místa 55

v rámci lužního lesa a to za jakýchkoliv podmínek, tedy kdykoliv když si to situace ve včelstvech vyžaduje. A zároveň umožňuje do budoucna v případě rozhodnutí se a pořízení potřebného vybavení efektivně kočovat se včelstvy. Včelí farma je jedním z mála držitelů certifikátu Biosférické rezervace Dolní Morava, který je osvědčením o původu výrobků z lokality biosférické rezervace a rovněž je užíván samotnou BR k její propagaci a s ní související propagaci výrobků a služeb, kterým byl tento certifikát udělen. Slabé stránky Významnou slabou stránkou podnikání a jeho ústřední osoby, samotného podnikatele je absence předchozích zkušeností s podnikáním a náročnějším organizováním činností a provozních procesů, které na sebe úzce navazují. Včetně zkušeností s hospodařením a péčí o větší množství vybavení a materiálu, které potřebuje svůj řád a pořádek. Celkově tedy špatné organizační schopnosti podnikatele. Taktéž sem patří chybějící zkušenosti podnikatele s ekonomickým řízením. Další slabou stránkou jsou chybějící zkušenosti s chovem většího počtu včelstev a současným udržením jejich dobré kondice a síly. Týká se obou včelařů. Slabinou je rovněž nedostatek zkušeností a nízká úspěšnost v chovu vlastních matek, které jsou přitom pro efektivní chod profesionálního včelařského provozu důležité. Chybějící technologický sklad vybavení pro práci se včelami a součástí úlů, včetně dobře vybavené dílny. Příležitosti Velkou příležitostí lze jednoznačně označit vzrůstající poptávku po regionálních potravinách, včetně medů přímo od místních včelařů. To vede k možnosti být úspěšnější jak v prodeji medu přímo ze dvora, tak postupně oslovit farmářské prodejny, jejichž obliba také vzrůstá a tím i poptávka po medu na jejich pultech. Paradoxně lze využít i nedávných skandálů s medem falšovaného původu, které se v česku ostatně objevují průběžně. Je to příležitost pro budování a posilování vlastní značky založené na produkci vlastního medu jasného regionálního původu.

56

Jako velmi potenciální se jeví také trh medoviny, která je podobná s některými druhy vín a proto s významným rozvojem trhu vína, ke kterému u nás v posledních letech došlo, vzniká zde prostor rozvíjet také trh medoviny jako významného substitutu. Doposud nevyužitou příležitostí je nabízet oddělky, tedy mladá včelstva pro ostatní včelaře. Tato poptávka v posledních letech velmi narůstá a s ní se stává zajímavá i cena, za které lze oddělky nabízet Hrozby Vážnou hrozbou jsou choroby a škůdci včel, především parazitující roztoč Varroa destructor, který v několika posledních letech působil v některých oblastech Česka významné úhyny včelstev. Kdy většinou včelstva oslabené tímto parazitem jsou více náchylná jiným nemocem, kterým by jinak odolala. Za hrozbu lze též označit v poslední době panující sucha, které by mohli při setrvání nebo zhoršení jejich trendu významně ovlivnit snůškové podmínky a pastvu včel. Nepříznivě může působit také vzrůstající trend dovozu levnějších medů ze zahraničí, kdy někteří potenciální zákazníci dají přednost levnější a pro ně dostupnější alternativě v této podobě. U některých lidí naopak tento trend může zhoršovat důvěru v med nabízený na českém trhu obecně. Obdobný efekt můžou vyvolat i aféry s nadstaveným medem Panující hrozbou je také nákaza moru včelího plodu, který se bohužel neustále vyskytuje v ohniscích na řadě míst po české republice, některá ohniska se nacházejí i přímo ve stejném okrese. Tento problém hrozí v první řadě při vyhlášení ochranného pásma omezením ve včelařských aktivitách, zejména možnosti přesunu nebo prodeje včelstev a oddělků. Také by to znamenalo zhoršenou pozici při prodeji medu z této oblasti, i když by pocházel od zdravých včelstev. Vážnějším stupněm rizika je pak zavlečení si této nákazy do vlastního chovu. V posledních letech jak se ukázalo, vzrůstá význam hrozby v podobě krádeže včelstev. Z počátku k tomuto jevu docházelo především v oblasti kolem severní a západní hranice naší země, za uplynulé dva roky se však tento nešvar začal rozmáhat i na jižní Moravě

57

Výše uvedené faktory ovlivňující nebo mohoucí ovlivnit podnikatelské aktivity Včelí farmy Moravský soutok jsou přehledně uvedeny v následující tabulce.

Silné stránky

Slabé stránky

 kvalitní lokalita pro včelaření

 špatné organizační schopnosti podnikatele

 tradice a zkušenosti s chovem včel

 málo zkušenosti s chovem silných včelstev

 vybavený potravinářský provoz

 malé zkušenosti – chov matek

 včelařské vzdělání

 chybějící technologický sklad

 zkušenosti s produkcí medoviny

 neztotožnění se s rolí podnikatele

Příležitosti

Hrozby

 poptávka medu přímo od včelařů

 parazit Varroa destructor

 obliba regionálních potravin

 hrozící sucha

 nárůst spotřeby medu v ČR

 dovoz levného medu

 rostoucí trh pro medovinu

 nepravý med

 poptávka po oddělcích

 mor včelího plodu

Obr. 3

SWOT analýza

Zdroj: Vlastní práce

58

4.3

Finanční analýza

Součástí finanční analýzy je zpracována analýza příjmů, výdajů a jednotlivých výsledků hospodaření za každé z uplynulých tří let provozu stávající včelí farmy. 4.3.1

Analýza příjmů

Příjmy z provozované včelí farmy jsou tvořeny prodejem vlastní produkce medu a medoviny, do příjmů jsou dále zahrnuty čerpané včelařské dotace, ty však představují jen nepatrnou část z celkových příjmů Do výše tržeb za vlastní produkci se v prvé řadě promítá množství vyprodukovaného medu, které závisí na počtu včelstev a průměrném medném výnosu dosaženém v příslušném roce. Další vliv má prodejní cena za kilogram medu a samozřejmě dosažený objem prodeje. Důležité je také podotknout, že část tržeb příslušného roku je tvořena prodejem medu z produkce předešlé sezóny a zároveň část medu v daném roce vyprodukovaného tvoří tržby až v roce dalším. Tržby z prodeje medoviny se odvíjí od ceny a dosaženého objemu prodeje, který může být limitován vyprodukovaným množstvím. A vzhledem k délce procesu přípravy medoviny a následného zrání může být vyprodukovaná medovina nabízena až v průběhu následujícího roku.

Obr. 4

Analýza příjmů a výdajů

Zdroj: Vlastní práce

59

4.3.2

Analýza výdajů

Významná část výdajů souvisí s vlastněnou provozovnou potravinářského provozu, fixního charakteru jsou odpisy ve výši 43 690 Kč, také daň z nemovitosti a služba ostrahy objektu. Celková výše fixních nákladů za rok 2015 činí 49 822 Kč. Výdaje za elektřinu jsou semivariabilní povahy, část spotřeby souvisí v prováděnou prací a aktivitami na provozovně, například také s rozpouštěním medu a příhřevem medoviny během kvašení. Významná část elektřiny je však spotřebována na vytápění objektu, alespoň na minimální teplotu, kvůli skladovaným produktům a jako ochrana před zamrznutím a poškozením vybavení objektu. Tato část spotřebované energie se odvíjí především od počasí v průběhu zimy a jen nepatrně souvisí s objemem produkce a prací na provozovně. Z tohoto pohledu spotřebu elektrické energie patří spíše mezi fixní výdaje. Většina ostatních výdajů souvisí s vykonávanou prací a péčí o včely, nebo se zpracováním a finalizací produkce. Proto mají spíše variabilní charakter, ale jejich přesné vymezení v tomto směru je obtížné. Mezi tyto provozní a pracovní výdaje patří například nákup základního materiálu pro včely, pohonné hmoty, sklenice a obalový materiál na med i medovinu, telefonní služby, nebo servis a údržba vozidel a vybavení. 4.3.3

Analýza výsledku hospodaření

Výsledek hospodaření je zobrazený v níže uvedeném grafu (Obr. 5) i tabulce, ve které je včetně konkrétních hodnot a spolu s údaji o výši příjmů a výdajů za uplynulé tři roky. Jak lze vyčíst z grafu, výsledek hospodaření se dostává do záporných hodnot. Konkrétně se jedná o roky 2013 a 2015, kdy podnikatel vykazoval ztrátu. Ani výše zisku dosažená v roce 2014 není nijak oslnivá. Celkově se tak jeví celé podnikání jako nerentabilní a ztrátové.

60

Obr. 5

Analýza výsledku hospodaření

Zdroj: Vlastní práce

Pro objasnění vývoje příjmů, výdajů a z nich souvisejícího výsledku hospodaření je nezbytné věnovat pozornost vývoji dalších okolností, které se ve sledovaném období promítly. V prvé řadě je nutné zohlednit, že v průběhu roku 2013 došlo v souvislosti se souhrou několika okolností ke změně původního záměru dalšího rozšiřování chovu, který byl do té doby veden velmi extenzivně. V tomto roce se také poprvé vyskytnul problém velkého tlaku nákazy roztoče Varroa destructor a došlo k velkým úhynům včelstev. Stejný problém se pak opakoval i v roce 2014, v jehož důsledku byl chov zredukován na 48 včelstev v začátku sezóny roku 2015, tedy o celých 70 % z původního počtu zazimovaných včelstev na konci sezóny 2013. Dalším významným faktorem, který se do celkové situace promítnul a její vážnost ještě prohloubil, byly špatné snůškové poměry v sezónách 2014 a 2015. To v kombinaci se skokovými úbytky včelstev a celkově zhoršenou kondicí zbylých přezimovaných včelstev vedlo k rapidnímu propadu dosahované produkce medu. Nejvýznamnějším faktorem, který působil opačným směrem a zmírnil tak dopad poklesu produkce na celkové příjmy byl významný růst prodejní ceny medu., která vzrostla postupně o 35 Kč na současných 130 Kč bez DPH. Analogicky s růstem ceny medu se postupně zvýšila i prodejní cena medoviny. Pokles výdajů z roku 2014 je způsoben v prvé řadě snížením počtu včelstev oproti roku předchozímu a zároveň předzásobením se některým materiálem ještě v roce 2013 kdy nebyl očekáván tak výrazný úhyn včelstev. Naopak nárůst výdajů z roku 2015 byl

61

vyvolán potřebou pořízení více materiálu oproti roku předchozímu, také se zde promítla úhrada za skladování rámečků s voskem, nezbytné součásti včelstva, které byly skladovány v externím chlazeném skladu. Jednalo se o rámečky po včelstvech uhynulých v zimě 2013/2014, které byly původně uloženy pro záměr odchovu nových včelstev jako náhrady za uhynulé. V roce 2015 však bylo rozhodnuto, že přebytečné rámečky včetně dalších, které přibyly v předchozí zimě vlivem dalších uhynulých včelstev, budou zpracovány vytavením. Pro tyto účely pak bylo zakoupeno speciální zařízení za 48 500 Kč. Na kladném výsledku hospodaření z roku 2014 se kromě výše uvedeného projevily zásoby medu z dobré sezóny 2013 a nasmlouvané dodávky do několika farmářských prodejen, které trvaly až do konce října 2014, kdy pro nedostatek medu došlo k jejich přerušení. Proto v současné době nastává situace, kdy podnikatel musí na provoz včelí farmy přispívat vkladem dalších prostředků. Tab. 3

Rok

Vývoj výsledku hospodaření za uplynulé tři roky

Příjmy (Kč)

Výdaje (Kč)

Výsledek Hospodaření (Kč)

2013

239 275

273 846

-34 571

2014

268 113

237 453

30 660

2015

236 821

300 642

-63 821

Zdroj: Vlastní práce

62

5 Návrh podnikatelské plánu včelí farmy Samotný návrh podnikatelského plánu navazuje na výše uvedenou analýzu stávajícího stavu Včelí farmy Moravský soutok a přináší návrhy opatření, které mají napomoci posunout předmětné podnikání ze stávající složité situace. Toho lze docílit pomocí dosažení lepších výsledků produkce a zefektivnění hospodaření, především některých procesů na farmě. Klíčovým krokem je přesun od původní strategie, kterou bylo dosažení vysoké produkce medu pomocí velkého chovu. Jednalo se tedy o extenzivní cestu, při které se vlivem i dalších okolností, nepodařilo dosáhnout dostatečného průměrného výnosu medu na včelstvo. Protože včelstvo tvoří základní jednotku, od které se odvíjí celková pracnost a výdaje související s chovem. Nová strategie musí zohlednit stávající situaci, kdy provozování včelí farmy není hlavní výdělečnou činností podnikatele a po boku stávajícího zaměstnání je schopen se o včely starat především o víkendech. Avšak vzhledem k vybudovanému zázemí, oblibě produktů u zákazníků a především vlastní zálibě v tuto činnost chce v provozování včelí farmy pokračovat.

5.1

Návrh nové strategie

Podnikatel by se měl zaměřit na využití maximálního potenciálu každého včelstva, cestou je chov silných včelstev, které dokážou lépe využít probíhajících snůšek a zároveň dokážou lépe odolávat většině hrozících nákaz. Jedná se tedy o intenzivní formu chovu včel. Zároveň musí uzpůsobit velikost chovu, tak aby při svých časových možnostech zvládal poskytnout potřebnou kvalitní péči celému chovu a zároveň zvládal všechny ostatní činnosti s takovým chovem spojené. Dalším bodem strategie je klást vysoký důraz na dosahovanou kvalitu produkce, kterou zákazníci dokážou více ocenit.

5.2

Výrobní plán

Tento plán představuje jednu ze stěžejních částí celého návrhu podnikatelského plánu, protože jak ukázaly zkušenosti se stávajícím chodem včelí farmy a výsledky analýzy jejího provozu a výsledků hospodaření, vyskytují se v této oblasti vážné nedostatky, které mají vliv na nedosažení původních cílů. Hlavním účelem tohoto plánu tak je na-

63

vrhnout opatření ke zlepšení práce se včelami a péče s jejich chovem spojené a zvládat tak chovat zdravá a silná včelstva. Další částí je uvedení plánované velikosti chovu a dosahované produkce pro celé tříleté období tohoto podnikatelského plánu. Následně je uveden popis a základní rozdělení provozních činností včelí farmy. 5.2.1

Konkrétní návrhy a doporučení

Velmi důležité je uvědomit si, že chov včel při zaměstnání znamená, že včelař nemá k dispozici čas přesně v době, kdy by potřeboval a kdy je to podle situace ve včelstvech ideální. V souvislosti s tím je potřeba přizpůsobit styl a způsob včelaření, dokázat s předstihem odhadnout setrvačný vývoj včelstev a na jeho základě správně uzpůsobovat své zásahy, aby se včelstvům ze strany včelaře dostávalo podmínek, jaké potřebují. Popsané omezení časových možností podtrhuje potřebu mít s předstihem připravený potřebný materiál a vybavení, aby byl k dispozici ve chvíli, kdy je ho potřeba. V následujících bodech jsou uvedeny a přiblíženy oblasti provozu včelí farmy, na které je potřeba v případě realizace tohoto plánu se zaměřit:  Odchov a požívání výhradně kvalitních výběrových včelích matek, protože jde o základní předpoklad chovu výkonných produkčních včelstev, dosahujících žádané užitkovosti.  Důsledné vedení a zpracovávání záznamů o včelstvech a průběhu sezóny. Jedině tak lze dosahovat potřebné efektivity při plánování a organizování práce, zároveň mít možnost vyhodnocovat provedené zásahy a lépe se z nich učit.  Řízení a plánování práce a úkolů, ať už z hlediska krátkodobého, na další den, následující víkend, tak i dlouhodobého. Zde je potřeba zohlednit především vývoj počasí, podmínek v krajině, dále znalostí vývoje včelstev a vlastních záznamů.  Udržování zásob včelího díla, v množství adekvátním chovanému počtu včelstev, aby v průběhu sezóny bylo možné dostatečně rozšiřovat všechna včelstva a poskytnout jim potřebný úlový prostor.  Důslednost a zodpovědnost při odváděné práci, zejména podpůrných činnostech kolem chovu včel, odchovu matek a oddělků i prováděné péči a údržbě vybavení a matriálu. Přistupovat s péčí řádného hospodáře.

64

 Účinné provádění Varroamonitoringu a včasné léčení včelstev, je to základní předpoklad efektivního tlumení nákazy roztoče Varroa Destructor potřebný pro udržení žádané kondice a zdraví včel.  Zavedení a udržování systému a pořádku při skladování vybavení a materiálu, vzhledem k velkému množství šíři skladovaných položek je zapotřebí aby vše mělo vyhrazené místo kam patří, kde bude v případě potřeby k dispozici a po použití se tam v původním stavu a bez zbytečného odkladu vrátí.  Vyšší důraz na obnovu včelího díla, čistotu a desinfekci úlů, má význam jako prevence před vznikem dalších možných nebezpečných nákaz ve včelstvech a zároveň příznivý vliv na kvalitu včelích produktů. Uvedené návrhy v případě jejich úspěšné realizace napomohou k lepšímu stavu a kondici celého chovu, která přímo ovlivňuje dosahovanou produkci. A zároveň povedou ke zlepšení pracovních podmínek a výkonů promítajících se do kvality péče o včely, kterou je potřeba zvládat v dostupném čase a zase se tak přímo promítá na celém chovu. 5.2.2

Plánovaná velikost chovu a dosahované produkce

Informace o plánované velikosti chovu a dosahovaném objemu produkce, který je reálný za stávající situace na včelí farmě, časových možnostech podnikatele a úspěšném zavedení opatření pro chov dostatečně silných a produktivních včelstev, jsou uvedeny v následující tabulce. Tab. 4

Velikost chovu a objemy produkce

1

Počet včelstev (ks) 50

Průměrný výnos medu (kg) 40

Produkce medu celkem (kg) 2000

2

60

40

2400

1700

1750

3

60

45

2700

1900

2000

Rok

Med k Produkce přímému medoviny prodeji (kg) (l) 1500 1250

Zdroj: Vlastní práce

65

5.2.3

Rozdělení a popis provozních činností

Vzhledem k sezónnosti včelařství ostatně jako snad všech oborů zemědělství, se v průběhu roku střídají jednotlivá období, během kterých se mění celkové množství a povaha odváděné práce. Hlavní sezóna trvá od dubna a končí srpnem, kdy včelstva prochází řadou fází jejich rozvoje a zároveň se odebírá celá dosažená produkce včelích produktů. Veškeré hlavní činnosti spojené chovem včel a provozováním včelí farmy lze rozdělit na následující oblasti: Práce se včelstvy na stanovištích Samotná práce se včelami je z podstaty věci vůbec nejdůležitější v rámci celé včelí farmy. Zde naplno závisí na zdatnosti, dovednostech a zkušenostech včelaře, jak je v rámci jednotlivých prohlídek schopný provádět adekvátní zásahy. Při tom je nutné vycházet z konkrétní fáze včelařského roku, průběhu počasí a dalších okolností. V jarních fázích včelstva vést a rozšiřovat, aby byly schopné dosáhnout potřebné síly a zároveň však nedošlo k jejich vyrojení. V této fázi se přistupuje ke tvorbě oddělků, tedy malých včelstev, z nichž se postupně odchovají nová silná včelstva. A právě chov zdravých a silných včelstev je podmínkou dosahování dobrých výnosů medu. Jedině dobře rozvinutá včelstva dokážou efektivně využít probíhajících snůšek, a to i když ostatní podmínky nejsou zcela ideální. Silná včelstva jsou zároveň schopna lépe odolávat dalším nákazám a nemocem včel. Právě proto je tolik potřebné průběžné a systematické věnování se těmto činnostem, pro dosažení co nejlepší kondice včel a s ní přímo souvisícího dobrého výnosu medu, protože jakékoliv zanedbání jde v průběhu příslušného roku již jen velmi obtížně napravit. Zde se také promítá, jak pečlivý byl včelař v jednotlivých přípravných fázích, aby byl schopen v pravý čas provádět potřebné zásahy a opatření. Vytáčení a uskladnění medu Sběr a vytáčení medu je velmi významnou fází včelařského roku, protože zde se právě ukáže, jak byl včelař při svém snažení v průběhu celého roku úspěšný. Plástve s medem jsou odebírány z úlů a převáženy na provozovnu, kde probíhá jejich odvíčkování a vytáčení. V podmínkách Včelí farmy Moravský soutok probíhají obvykle tři vytáčení v průběhu každé sezóny, v závislosti na průběhu hlavních snůšek nektaru, případně medovice. Celý proces medování, tedy sběru a vytáčení medu je časově i pracovně náročný 66

a vyžaduje si zapojení dalších členů rodiny, protože v krátkém čase je potřeba zvládat práci s tím spojenou na stanovištích včel i samotné vytáčení v prostorách provozovny. Proto je tato fáze činností vždy spojena s náročnou organizací, která musí být pečlivě připravena a odvedena co nejlépe. Chov matek a péče o oddělky Chov vlastních včelích matek je důležitá schopnost pro každého ekonomicky orientovaného včelaře. Kvalita matek se kondici a síle každého včelstva, což má zásadní vliv na dosahovanou produkci medu a zdravotní stav včelstev. Pro včelí farmu je proto důležité aby si dokázala odchovat dostatek kvalitních matek, jak pro vlastní potřeby jejich obnovy ve včelstvech, tak chov nových oddělků. O založené oddělky je potřeba průběžně pečovat a podporovat jejich postupný rozvoj v silná včelstva. Klíčem úspěšného chovu matek je především přesné načasování a dochvilnost ve zvládání jednotlivých úkonů. To si klade velké nároky na včelaře v tomto směru, protože i půldenní zdržení může v některých fázích tohoto procesu zahodit několikatýdenní snažení. Chov matek by měl být zahájen v druhé půli dubna, když to počasí dovolí a může trvat podle potřeb až do konce Srpna. Zpracování a příprava medu k distribuci Přirozenou vlastností medu je tzv. krystalizace, kdy během skladování ztuhne. Proto je v takovém případě nutné před plněním do sklenic med ztekutit, pomocí ohřevu v zařízení instalovaném na provozovně. Následně se med stáčí do sklenic a označuje příslušnou etiketou. Další možností zpracování medu je proces pastování, během kterého dochází k postupným promícháváním k řízení procesu krystalizace. Takový med si již trvale zachová jemnou pomazánkovou konzistenci. Krmení včelstev Po posledním sběru medníků ze včelstev je nutné jim doplnit náhradní zásoby potravy nutné pro přečkání zimy. Jako krmivo náhradou za odebraný med se používá řepný cukr podávaný ve formě roztoku s vodou. Tento roztok se připravuje v areálu provozovny a následně se dopraví na stanoviště včelstev, kde se ve formě čtyřlitrových sklenic se speciálními prosakovacími víčky přidává do každého úlu. Dle zkušeností, za snůškových

67

poměrů a mírným průběhům zimy podmínkách stávající farmy je potřeba přikrmovat asi 12 kg zásob na včelstvo. Léčení včelstev V současné době je léčení včelstev nezbytné pro jejich přežití a udržení si potřebné kondice. Hlavním problémem je roztoč Varroa Destructor, který parazituje na larvách i dospělých jedincích včel a vede k oslabení až úhynu celých včelstev. Léčebnými přípravky jsou předepsaná veterinární léčiva a organické kyseliny. Je nutno je aplikovat v souladu s příslušnými pokyny a zároveň dokázat sledovat míru nákazy na konkrétních stanovištích včel aby jejich aplikace byla včasná a účinná. Přípravné práce, zajištění a údržba vybavení a materiálu Přesto že se tak možná úplně nezdá, představují tyto práce další velmi významnou součást v provozu včelí farmy. A jak ukázala vlastní zkušenost, zvládání těchto činností, tak aby vše potřebné bylo připravené ve správný čas a v dostatečné míře, protože v opačném případě můžou vznikat komplikace a složité situace v době, kdy je zapotřebí již zvládat úplně jiné činnosti. Na všechny tyto úkoly je prostor především v zimních měsících a tohoto času je potřeba dokázat využít. Patří sem například zpracování vosku z vyřazených plástů, nebo příprava nových rámečků na plásty pro další sezónu. Je nezbytné provést očištění a údržbu pracovního vybavení a komponent úlů, které se používají v různých fázích sezóny, včetně údržby samotných úlů. Tak aby bylo vše potřebné připraveno na novou sezónu.

5.3

Marketingový plán

Klíčovou fází každého podnikání je okamžik prodeje. Proto i Včelí farma Moravský soutok musí nabízet takové produkty v příslušné jakosti, po kterých je poptávka a které je schopna prodat. Tento marketingový plán je sestaven na základě struktury marketingového mixu, v rámci jehož jednotlivých bodů jsou všechny oblasti zpracovány. Cílem Včelí farmy Moravská soutok stanoveným v oblasti marketingu a prodeje v rámci tohoto podnikatelského plánu je udržení si stávajících a rozšíření skupiny stálých zákazníků o další nové. Tento cíl je stanoven vzhledem k zamýšlenému objemu

68

produkce a na základě současných zkušeností s prodejem. Jedná se především o odbyt produkce medu. 5.3.1

Produkt

O produktech této rodinné včelí farmy bylo již několikrát zmíněno v předešlých odstavcích, základním získávaným a rovněž zákazníkům nabízeným produktem je med, jako přímý produkt chovaných včel. Při jeho produkci je potřeba zaměřit se na získávání druhových medů a dosahování co nejvyšší kvality. Právě po takových medech panuje vysoká poptávka, která zároveň umožňuje dosahovat vyšších cen. Velkým plusem je také jasný původ medu z ekologicky čisté oblasti lužního lesa a biosférické rezervace. Zpracováním medu vzniká medovina, tradiční alkoholický nápoj s dlouhou historií na našem území, velmi příbuzný vínu. Navzdory jeho zapomenuté slávě jeho obliba v dnešních dnech opět vstoupá. Při její produkci je opět potřeba dosahovat vysoké kvality, která zákazníka osloví a dokáže ji ocenit. Zde hraje důležitou roli i vzhled láhve a etikety, kdy úroveň jejího obalu musí korespondovat s kvalitou medoviny v něm obsažené. Zde platí, že i celkový vzhled a vytvořený dojem prodává. Dalším produktem pak jsou oddělky, malá mladá včelstva, z nichž se postupně odchovávají rozvinutá produkční včelstva. Zde je potřeba zaměřit se na odchov kvalitních oddělků s kvalitní matkou, které jsou po dosažení určité sily a kondice velmi žádané. Poptávku po oddělcích tvoří ostatní včelaři, jedná se především o hobby včelaře, u kterých dochází obvykle k větším úhynům, než u zkušenějších včelařů s větším chovem. Tento druh poptávky je v česku v posledních deseti letech poměrně stabilní a řada větších chovatelů včel se zaměřila právě na tuto poptávku a daří se jim dosahovat zajímavých zisků. A vzhledem k situaci, kdy každoročně hlásí s předstihem, že mají vyprodáno, jeví se zde prostor také se prosadit v této oblasti. Po zaběhnutí a stabilizaci chovu v plánovaném rozsahu a zvládnutí dosahovat plánovaných objemů produkce může vzniknout prostor využití příležitosti získávat a nabízet další včelí produkty, jako je pyl, vosk, propolis, včelí jed, nebo mateří kašička. 5.3.2

Místo

Prodej medu bude realizován především formou prodeje tzv. ze dvora v místě bydliště podnikatele. Jak ukazují zkušenosti v současné chvíli, kdy vzhledem k poklesu produk-

69

ce již není dostatek medu k uspokojení poptávky po celý rok a v období několika měsíců před vytáčením nového medu se již na některé zákazníky nedostane, lze z takové situace vyvodit, že je zde prostor realizovat touto cestou prodeje daleko větší. Napomoci této formě prodeje by měla i lepší propagace a informovanost potenciálních zákazníků, ta bude přiblížena v části o propagaci. Až v případě dalšího navýšení produkce, možná dojde na zvažování možnosti nabízet med prostřednictvím obchodní sítě, farmářských prodejen a prodejen se zdravou výživou. Místem prodeje medoviny bude opět stejně jako za stávající situace bydliště podnikatele a při větším odběru objekt provozovny. Zákazníci si můžou přijít medovinu zakoupit stejně jako med v odpoledních hodinách, případně po předchozí domluvě a objednávce telefonicky nebo emailem, kdy jej dle okolností některý ze členů rodiny ochotně obslouží. Obdobnou cestou probíhá prodej pro podnikatelské subjekty, v těchto případech však většinou předchází delší jednání se zákazníkem, kdy se blíže dojednává odebrané množství, někdy i cena a další obchodní podmínky. Postupně s navyšováním objemu produkce medoviny možná dojde k jeho distribuci prostřednictvím vybraných vinoték, případně místních penzionů a podobných zařízení jako regionální produkt oblasti, s níž je svým původem přímo spjatý. Prodej Oddělků lze realizovat jedině v místě jejich odchovu na příslušném stanovišti, případně v místě bydliště podnikatele. Tento prodej nese veškeré úskalí manipulace a převozu živých včel. 5.3.3

Cena

Z počátku je uvažováno držet se strategie průměrné ceny a vycházet z cen stávajících z roku 2015, to platí pro všechny produkty. Později však jednak v souvislosti s předpokladem dalšího všeobecného růstu cen medu a s růstem dosahované kvality medu produkovaného, se uvažuje s postupným zvýšením jeho prodejní ceny. Zcela obdobný vývoj je zamýšlený i u ceny medoviny, kdy postupně dojte k navýšení její ceny jednak v důsledku zvýšení cen základní suroviny – medu, zároveň také díky dalšímu posunu v dosahované kvalitě. Taktéž díky schopnosti zajistit její průběžnou výrobu a zabránit tak přerušením v její distribuci, jako se stávalo několikrát v minulosti a zároveň díky posílení její značky, především na základě právě výše uvedeného. Cena prodeje oddělků má v současnosti na českém trhu poměrně široké rozpětí, zde je opět uvažová-

70

no s prodejní cenou na úrovni průměrné, až mírně nižší. Postupně však se získanou další praxí a tradicí v jejich odchovu je záměr přesunout cenu k vyšší průměrné. Při stanovování ceny medu je potřeba brát ve zřetel ceny okolních včelařů, a snažit se vystihnout cenu tak, aby vyprodukovaný med určený k prodeji vydržel až do doby stáčení medu nového. Prodejní cena představuje v tomto směru regulační nástroj. Tab. 5

Cena medu

Produkt a velikost prodejní jendotky

Cena s DPH (Kč)

Med sklenice 950g

150

Med sklenice 500g

80

Medovina láhev 0,75 l

136

Medovina láhev 0,5 l

94

Oddělek s 6 rámky

1500

Zdroj: Vlastní práce

Ceny uvedené v tabulce budou platit pro první rok a je s nimi kalkulováno i v druhém roce finančního plánu, tento předpoklad se však může změnit. 5.3.4

Propagace

Cílem propagace je rozšířit povědomí o včelí farmě, jejich produktech a vzbudit tak u potenciálních zákazníků zájem. V případě medu je cílem oslovit zákazníky především ze širšího okolí sídla farmy. Prodej a propagace medoviny je pak cílena jak pro oblast širšího okolí farmy, tak pro další potenciální zákazníky. Předpokládá se však, že vzhledem k aktuální míře poptávku nebude během prvního roku potřeba pouštět se do výraznější míry propagace. To poskytuje prostor k lepšímu odladění a otestování jednotlivých prvků a kanálů propagace v průběhu prvního roku, tak aby během roku následujícího již mohly efektivně fungovat. Propagaci prodeje oddělků lze realizovat v první řadě osobní formou při kontaktu s dalšími včelaři z okolí, pro které může být jistě tato nabídka lákavá. Další formou je umístění této informace na webové stránky a sociální síť, ten druhý případ nejspíše nemá moc velký význam, protože včelaři jsou v převážné většině osoby staršího věku, které sociálních sítí obvykle nevyužívají, přesto je vhodné tuto informaci umístit i sem.

71

Další cestou prodeje a propagace oddělků je webový portál bazoš.cz, kde je možné zdarma umístit tuto inzerci. Zamýšlené prvky propagace jsou tedy následující:  Značka farmy a produktů Vůbec základním prvkem jsou již zavedené značky, které se již začaly používat a dochází, i když zatím spíše jen volně k jejich rozšiřování do povědomí lidí v okolí. Mezi značky patří název samotné farmy ve znění Včelí farma Moravský soutok, spolu s logem uvedeným níže. Smyslem této značky je odkazovat na místní příslušnost a propojenost včelí farmy s místem, které je dobře známé v širokém okolí a lidé si jej dokážou spojit s čistým prostředím lužních lesů a biosférické rezervace. Dalšími značkami v tomto případě již pojícími se s konkrétními produkty – medem a medovinou, jsou názvy Med Moravského Soutoku a Medovina Moravského Soutoku, jež pojí tyto produkty opět s místem geografického původu. Společným znakem těchto názvů je pak zkratka tvořená prvními třemi písmeny ve tvaru MMS. Tato značka se má postupně stát i nositelem a symbolem kvality, která má být základním znakem produktů této včelí farmy.

Obr. 6

Logo včelí farmy

Zdroj: Včelí farma Moravský soutok

 Webové stránky V dnešní době se stala prezentace prostřednictvím webových stránek v podstatě samozřejmostí. Jejich absence je nedostatek, který včelí farmu provází již několik let, a přesto se je doposud nepodařilo vytvořit.

72

Obsahem ucelené webové prezentace by měly být základní informace o včelí farmě, jako kontakty a kde se včelí farma nachází. Nesmí chybět důraz na spojení s lokalitou obory Soutok, kde jsou umístěny včelstva a pochází odtud jejich produkty. Taktéž je vhodné zde umístit informace o filozofii a sdílených hodnotách farmy, jako důraz na produkci velmi kvalitních druhových medů z této přírodně čisté oblasti a zároveň podpora udržení včel a tím biodiverzity v lokalitě soutoku. Dále zde návštěvníci webu musí najít, kde a jakou cestou si můžou nabízené produkty zakoupit. Vhodné je zde také uvést jak nejlépe zakoupené produkty skladovat, nebo že krystalizace je přirozenou vlastností medu a jak nejlépe jej zpátky přivést do tekutého stavu. Vzhledem k velkému množství webových designérů a dalších subjektů zabývajících se tvorbou webových stránek lze kvalitní web včetně provedení základní SEO pořídit za 7 000 Kč.  Profil na sociální síti Prezentace prostřednictvím sociálních síti se v dnešní době pomalu stává také samozřejmostí. Jednou z nejrozšířenějších je Facebook.com, další významný je katalog firem po Google.com. Poroto je dalším záměrem vytvořit prezentace včelí farmy na těchto výše uvedených sociálních sítích. Tento způsob propagace cílí především na mladší generace, kvůli jejich zálibě ve využívání těchto sítí. Výhodou těchto sítí je že nabízí poměrně jednoduchý způsob jak informovat okolí farmy o aktualitách ať už z prostředí samotné včelí farmy tak celého oboru. Významným plusem této formy propagace je, že jsou poskytovány zdarma.  Prezentace farmy v propagačních materiálech organizace regionu Podluží Organizace regionu Podluží sdružujícího místní obce, vydává pravidelně zpravodaj, ve kterém informuje obyvatele o akcích a událostech v regionu konaných Součástí tohoto zpravodaje jsou i inzerce a prezentace drobných firem a živnostníků z regionu. Umístění prezentace v tomto zpravodaji stojí 3000 Kč.  Účast na trzích a jarmarcích Alespoň příležitostné využívání v okolí pořádaných trhů a jarmarků je také dobrou formou propagace a způsobem jak se dostat do povědomí potenciálních zákazníků.

73

A to jak samotnou včelí farmu, tak její produkty, protože kupříkladu ne každý včelař je zároveň producentem medoviny. Celá řada těchto regionálních akcí je pro místí producenty zdarma, alespoň zatím, což znamená, že s takovou účastí nejsou přímo spojené žádné větší výdaje.  Certifikát Biosférické rezervace Dolní Morava Ocenění produktů včelí farmy tímto certifikátem je značkou a garancí původu z dané oblasti. A samotná organizace biosférické rezervace používá tento certifikát i produkty jím oceněné k vlastní propagaci celé této oblasti, cenné pro její přírodní bohatství i aktivit samotné organizace snažící se o zachování místního přírodního bohatství. Některé prvky propagace jako jsou webové stránky, prezentace na sociálních sítích a ve zpravodaji regionu Podluží budou realizovány až v průběhu prvního roku, kdy je teprve očekáváno dosažení větší produkce. Celkové náklady jsou odhadovány na 10 000 Kč, viz tabulka níže. Tyto výdaje netvoří samostatnou položku ve finančním plánu, s jejich úhradou se uvažuje v rámci běžných provozních výdajů. Tab. 6

Náklady na propagaci

Způsob propagace

Cena bez DPH (Kč)

Webové stránky

7 000

Prezentace zpravodaj regionu

3 000

Celkem

10 000

Zdroj: Vlastní práce

5.4

Finanční plán

Jedná se o jednu z klíčových částí celého podnikatelského plánu, která převádí všechny strategické myšlenky i stěžejní zkušenosti do podoby čísel, bez které nelze správně posoudit ziskovost zamýšleného projektu. A právě správně provedené kalkulace a co nejvěrněji sestavené vyčíslení jednotlivých složek tohoto plánu ukazující příjmy a výdaje, které lze v případě realizace očekávat, jsou nezbytné pro zvážení celkové reálnosti a smysluplnosti připravovaného záměru rozvoje stávající včelí farmy. Samotný plán je sestavován na období následujících tří let a je kalkulován v cenách bez DPH.

74

Jelikož celý tento podnikatelský plán se točí kolem již rozběhlého podnikání, které přestože bylo od svého začátku poněkud nešťastně uchopené a souhrou dalších okolností dospělo ke stávající velmi složité situaci, tak poskytuje poměrně dobře vybudované materiální zázemí. A to včetně řady rozběhlých procesů a vybudované základny stálých zákazníků, což poskytuje základy, na kterých se dá poměrně dobře stavět v podstatě bez nutnosti jakýchkoliv významných větších investic. Z tohoto důvodu finanční plán neobsahuje zakladatelský rozpočet, plán investic nebo financování. Je zaměřen na vyčíslení změn v příjmech a výdajích, souvisejících s klíčovými změnami v koncepci, systému organizace práce a celkovému přístupu k podnikání, které jsou popsány ve výrobním plánu a dalších kapitolách tohoto podnikatelského plánu. 5.4.1

Předpokládané příjmy

V podstatě veškeré příjmy včelí farmy jsou v podobě tržeb za vlastní produkci a jen nepatrně se do celkových příjmů promítá včelařská tzv. 1.D dotace. Ta představuje symbolický příspěvek na podporu včelařství ve výši maximálně 180 Kč na zazimované včelstvo, její konkrétní výše se však pohybuje v závislosti na výši aktuálně alokovaných zdrojů a počtu žadatelů. Obvykle je však výrazně nižší, pro účely této práce uvažujeme s částkou 112 Kč na včelstvo, která odpovídá výši z roku 2015, výsledná částka uvedená v tabulce příjmů se pak odvíjí od počtu včelstev a je ponížena o příspěvky Českému svazu včelařů. Zdrojem příjmů je med jako základní produkt získávaný přímo od včel. Dále medovina jako výsledek dalšího zpracování části získaného medu, ta přináší větší efekt v podobě vyšší přidané hodnoty oproti medu. A dalším zdrojem příjmů pak jsou odchované oddělky, tedy mladá včelstva.

75

Tab. 7

Plán příjmů pro první rok

Zdroj příjmu Prodej medu Prodej medoviny Prodej oddělků Dotace 1.D

Množství

Cena za jednotku (Kč)

Výše příjmu (Kč)

kg

1 150

130

149 500

l

1 000

154

154 000

ks

30

1 500

45 000

—

—

—

5 400

Jednotka

Celkový příjem

353 900

Zdroj: Vlastní práce

Uvedená tabulka názorně ukazuje strukturu příjmů v prvním roce podnikání podle navrhovaného plánu. Při jejím sestavování bylo nutné zohlednit, že sezónní produkce medu je vytáčena v období květen až červenec. To znamená, že do prvního vytáčení běží prodej medu z produkce přechozího roku, následně se rozbíhá prodej medu nového. Zájmem každého včelaře by mělo být, aby vystačil s prodejem medu po celé období mezi sezónami. Hlavním nástrojem jak toho u malých a středních včelařů docílit, je především prodejní cena. Pro účely tohoto podnikatelského plánu tedy uvažujeme, že polovina roční produkce určené k prodeji je prodána v období do konce roku, druhá polovina pak v první půli roku následujícího. Na tomto principu je pak stanoveno množství prodeje medu v příslušném roce. Množství prodané medoviny pak vychází z množství vyprodukovaného v roce předchozím. Zohledňuje tak dobu jejího kvašení, následné finalizace a zrání, kdy medovina zpracovaná z produkce medu příslušného roku může být nabízena nejdříve až v roce následujícím. Oddělky se pak prodávají v tentýž roce obvykle po době 4 – 6 týdnů od jejich založení, nejpozději však do konce léta.

76

Tab. 8

Plán příjmů následujících dvou let

Zdroj příjmu

Výše příjmů 2. rok (Kč))

Výše příjmů 3. rok (Kč)

Prodej medu

208 000

250 200

Prodej medoviny

192 500

269 500

45 000

100 000

6 520

6 520

452 020

626 220

Prodej oddělků Dotace 1.D Celkový příjem Zdroj: Vlastní práce

V nárůstu příjmů dalších dvou let se promítá především dosažení plánovaného průměrného výnosu medu ze včelstev, které se již projeví do prodejů po celý rok a zároveň navýšení chovu o 10 včelstev. Tyto dvě skutečnosti společně vedou k navýšení produkce jak medu, tak medoviny. Do třetího roku se promítá také navýšení odchovaných a prodaných oddělků na 50 ks, včetně růstu jejich ceny. Tab. 9

Optimistická varianta příjmů

Zdroj příjmu

1. rok (Kč)

2. rok (Kč)

3. rok (Kč)

Prodej medu

177 225

277 500

296 000

Prodej medoviny

154 000

223 750

313 250

45 000

100 000

100 000

5 400

6 520

6 520

381 625

607 770

715 770

Prodej oddělků Dotace 1.D Celkový příjem Zdroj: Vlastní práce

Uvedená optimistická varianta uvažuje o rok dříve dosáhnout vyššího medného výnosu 45 kg na včelstvo, tzn. již ve druhém roce. To se projeví na celkovém množství medu i medoviny. Zároveň kalkuluje s vyššími cenami medu (139 Kč a 148 Kč ve druhém a třetím roce). Taktéž uvažuje nárůst průměrné ceny za litr medoviny na 179 Kč od druhého roku. Zároveň je téhož roku kalkulováno s prodejem 50 oddělků za cenu 2000 Kč. Výše uvedené vede k výraznému nárůstu příjmů oproti reálné variantě především v druhém roce a taktéž zajímavému nárůstu v roce třetím.

77

Tab. 10

Pesimistická varianta příjmů

Zdroj příjmu

1. rok (Kč)

2. rok (Kč)

3. rok (Kč)

Prodej medu

100 750

133 250

169 000

Prodej medoviny

154 000

192 500

192 500

0

15 000

30 000

5 400

6 520

6 520

260 150

347 270

398 020

Prodej oddělků Dotace 1.D Celkový příjem Zdroj: Vlastní práce

Naopak pesimistický výhled kalkuluje s medným výnosem 25 kg a 30 kg na včelstvo, což je srovnatelné se stávající situací. Zároveň uvažuje setrvání prodejních cen medu, medoviny i oddělků na stávající výši odpovídající prvnímu roku reálné varianty. Prodávané množství oddělků bude také jen minimální. 5.4.2

Předpokládané výdaje

Pro výdajovou část finančního plánu vycházíme z reálných celkových výdajů za rok 2015, protože tento plán navazuje na stávající podnikatelské aktivity. A vzhledem k předpokládanému zachování míry a struktury využití stávajícího majetku na úrovni odpovídající uvedenému roku 2015 a to po celou dobu následujících tří let, na které je tento podnikatelský plán sestavován, je po celou dobu kalkulováno se stejnou výší provozních výdajů. Rozdíl mezi jednotlivými lety tvoří započítané výdaje za sklenice na med a láhve na medovinu, v jejich ceně je samozřejmě již zahrnuta i částka za uzávěr a etiketu. Výsledná výše příslušných výdajů pak závisí na počtu kusů láhví, která se liší v závislosti na objemu produkce, uvedeném ve výrobním plánu. Položka výdajů za sklenice na med z 1. roku uvedená v tabulce je nulová, protože se uvažuje tento výdaj již jako součást provozních výdajů převedených ve výši odpovídající roku předchozímu, kde tato položka byla jejich součástí. Částky u ostatních let pak představují navýšení výdajů za tuto položku v důsledku nárůstu celkové produkce medu. U výdeje za láhve na medovinu uvedená částka vyjadřuje celkovou výši výdajů na celý objem produkce v příslušném roce.

78

Plánované roční výdaje

Tab. 11

Druh výdajů Provozní výdaje Výdaje za láhve na medovinu

1. rok (Kč)

2. rok (Kč)

300 642

300 642

300 642

32 100

44 940

51 360

0

2 600

5 200

332 742

348 182

357 202

Výdaje za sklenice na med Celkové výdaje

3. rok (Kč)

Zdroj: Vlastní práce

Předpokládaný výsledek hospodaření

5.4.3

Následující tabulka zobrazuje výsledek hospodaření v reálné variantě. Jeho hodnoty na první pohled nejsou nijak oslnivé, avšak je nutno podotknout, že tento podnikatelský plán je záměrně sestaven v rozsahu, tak aby se objem prací o uvedený počet včelstev dal zvládat víkendově, případně po odpoledních. A s přihlédnutím, kdy je včelaření v takovém rozsahu provozováno jako koníček při jiné hlavní výdělečné činnosti, může být výše zisku takto dosažená uspokojivou odměnou za odvedenou práci i vítaným přivýdělkem. A zároveň tento finanční plán ukazuje, že v porovnání s hospodářskými výsledky podnikatelem dosaženými za uplynulé tři roky, je možné provozovat toto podnikání v trvale ziskové hladině. Tab. 12

Výsledek hospodařené plánované reálné varianty

Reálná varianta

1. rok (Kč)

2. rok (Kč)

3. rok (Kč)

Celkové příjmy

353 900

452 020

626 220

Celkové výdaje

332 742

348 182

357 202

21 158

103 838

269 018

VH Zdroj: Vlastní práce

Nízká úroveň zisku v prvním roce reálné varianty souvisí s malou produkcí medu dosaženou v roce předešlém, kdy tato produkce jak již bylo uvedeno výše, se promítá i do příjmů příslušného roku. Stejná příčina pak ovlivňuje i vyprodukované množství medoviny, které mohlo být v daném roce prodáno.

79

K dosahovanému výsledku hospodaření lze ještě dodat, že potenciálně další prostor k jeho vývoji příznivějším směrem poskytuje určitá rezerva plynoucí z výše kalkulovaných provozních výdajů. Ty odpovídají úrovni celkových výdajů z roku 2015, ve kterých se však promítly neplánované a neočekávané investice v řádu několika desítek tisíc korun. Přestože by tyto výdaje správně měly být z provozních výdajů extrahovány, bylo rozhodnuto je v kalkulaci ponechat právě jako rezervu. A to pro případ jakýchkoliv dalších nenadálých výdajů, které jak již zkušenost ukázala, můžou opět nastat, nebo kupříkladu rizika zvýšení cen vstupů. Zároveň jako rezervu, kdyby například v důsledku neplánované změny počtu včelstev a velkému výkyvu v produkci vzorového roku 2015, mohlo dojít k ne zcela věrnému zachycení některých výdajů. Tab. 13

Výsledky hospodaření – optimistická a pesimistická varianta

Typ varianty

1. rok (Kč)

2. rok (Kč)

3. rok (Kč)

Optimistická varianta

48 883

259 588

345 728

Pesimistická varianta

-72 592

11 928

60 078

Zdroj: Vlastní práce

Optimistická a pesimistická varianta se od varianty reálné liší především v objemu dosahované produkce a prodejů, dále pak v prodejních cenách. Optimistická varianta počítá s vyšším průměrným výnosem medu od druhého roku a zároveň s optimističtějším vývojem cen. Dosažení vyššího výnosu medu může být na nově základě získaných zkušeností jak lépe vést včelstva a organizovat si práci. Nebo v tom může sehrát roli a velmi dobrá snůšková sezóna. Ceny optimistické varianty vycházejí z aktuálních nejvyšších cen na trhu, kterých by mělo jít buď dosažením vyšší kvality produktů a zároveň lepšího jména dosáhnout také. Nebo se projeví nárůst cenové hladiny u těchto produktů, který kdyby odpovídal jeho vývoji za uplynulé tři léta, tak je reálné takové ceny dosáhnout. V případě pesimistické varianty je uvažováno zachování stávajících cen produktů a výnosu medu na úrovni obdobné té současné. Může se na tom podílet celá řada faktorů, blíže budou uvedeny v analýze rizik. Pro ujasnění však, mezi faktory podstatnými pro tuto variantu kalkulace je v prvé řadě neúspěšnost v zavádění nových přístupů a poznatků k organizaci práce na včelí farmě, nebo zefektivnění práce se včelami, vedení a cho-

80

vu silných včelstev. Dalšími faktory můžou být špatné snůškové podmínky, oslabení nebo úhyny včelstev vlivem nemocí, případně celkové změna okolností, především zdravotní kondice včelařů, nebo jejich časové možnosti, na které je tento plán navrhován.

5.5

Organizační plán

Organizační struktura podniku – včelí farmy zůstává stejná. Ústřední osobou je samotný podnikatel, který rozhoduje a nese zodpovědnost za veškeré podnikatelské aktivity. Bude-li mít zájem znovu nastartovat provoz včelí farmy a chtít dosahovat zajímavých objemů produkce a ekonomických výsledků, bude to pro něj obnášet potřebu celkové změny přístupu k práci a činnostem na včelí farmě.

5.6

Analýza rizik

Smyslem analýzy rizik je identifikace nejvážnějších rizik, které podniku hrozí a jejich roztřídění do příslušných kategorií. Následujícím krokem je navržení opatření ke snížení závažnosti nebo lépe eliminaci těchto rizik. V následující tabulce jsou uvedena rizika, která by mohla negativně ovlivnit průběh a výsledky podnikání. Pravděpodobnost že konkrétní riziko nastane a závažnost jeho dopadu je vyhodnocena na stupnici od 1 do 5, kdy 5 znamená nejvyšší stupeň nebezpečí.

81

Tab. 14

Pořadí

Identifikovaná rizika

Kategorie

Riziko

Pravděpodobnost

Dopad

Výsledek

1

Provozní

Varroa destructor - úhyny

3,3

4,2

13,9

2

Mimořádné

Mor včelího plodu

2,1

4,3

9,0

3

Přírodní

2,3

4,8

11,0

4

Strategické

Propad poptávky

1,9

3,2

6,1

5

Mimořádné

Indispozice podnikatele

1,2

4,3

5,2

6

Finanční

Zvýšení cen vstupů

2,6

3,5

9,1

7

Mimořádné

Krádeže včelstev

2,4

4,1

9,84

8

Strategické

Nová konkurence

2,8

2,4

6,72

Špatná snůška, sucho, deště

Zdroj: Vlastní práce

5.6.1

Popis rizik a návrhy opatření

Následující část je zaměřena na popis jednotlivých rizik, jakým způsobem podnik ohrožují, a navrhuje opatření vedoucí ke snížení jejich dopadu. 1.

Varroa destructor – úhyny včelstev Jedná se o parazita včel, který aktuálně působí největší škody včelařům v česku. Vlivem nákazy tímto škůdcem a jeho nedostatečně účinným hubením může dojít k výraznému oslabení až celkovému kolapsu – úhynu včelstev o Vyhnout se nákaze tímto roztočem je dnes téměř nemožné, o to důležitější je být schopen monitorovat intenzitu nákazy, provádět včasná opatření a aplikaci léčebných prostředků tak aby všechny tyto kroky měly požadovanou efektivitu.

2.

Mor včelího plodu Tato další vážná choroba včel, v tomto případě bakteriálního původu působí úhyny včel v průběhu jejich vývoje, ještě před dosažením dospělosti. I přes řadu opatření se Státní veterinární správě nedaří s touto chorobou účinně bojovat a opakovaně se objevují ohniska jejího výskytu na řadě míst v ČR.

82

o Proti této nákaze se po jejím vypuknutí nedá již příliš bojovat. Proto je důležité umísťovat včelstva mimo dosah potenciálního zdroje nákazy, kterým jsou obvykle infikovaná včelstva jiných chovatelů. Dále sledovat informace o případném výskytu této nákazy v bližším okolí a v takovém případě omezit přesuny vlastních včelstev nebo oddělků. Důležité je také dokázat identifikovat tuto nákazu v časném stádiu, kdyby propukla ve vlastním chovu. Tato nákaza se zpočátku projevuje jen u jednoho, nebo několika málo včelstev, která mohla být například v důsledku Varooázy nebo jiné choroby oslabena. Včasným rozpoznáním vypuklé nákazy u infikovaného včelstva a jeho okamžitou likvidací lze zamezit další rozšíření nákazy v chovu. 3.

Špatná snůška, sucho, deště Špatný průběh počasí ať už z dlouhodobého hlediska, nebo i krátkodobě v období květu významných medonosných rostlin, může negativně ovlivnit produkci nektaru rostlin nebo schopnost včel tento nektar v pravou chvíli posbírat. Tím může dojít k významnému snížení produkce medu. o Proti vývoji přírodních podmínek ovlivňujících tyto snůškové podmínky se přímo chránit nedá. Avšak v případě kdy se včelař zaměřuje na chov silných včelstev, ty jsou schopna lépe využít i špatných snůškových podmínek a zajistit alespoň nějakou produkci medu při výpadku nebo oslabení hlavní snůšky.

4.

Propad poptávky Riziko snížení poptávky je všudypřítomné a někdy lze jen obtížně předpovídat. Může jít například o snížení počtu zákazníků, snížení jejich koupěschopnosti nebo odliv ke konkurenci. o S poklesem poptávky lze bojovat snahou o dosahování co nejlepší kvality produkce a nákupního komfortu zákazníků, tak aby odcházeli vždy spokojení. Další možností je vzhledem k velkému podílu stálých zákazníků například zavedením věrnostního programu.

5.

Indispozice podnikatele

83

Vážné riziko především v průběhu hlavní sezóny představuje případná zejména zdravotní indispozice podnikatele, která by mu znemožnila věnovat se péči o včelstva. o Takovému riziku lze předcházet především dobře vedeným životním stylem, kdy se podnikatel nevystavuje přílišnému riziku způsobení si úrazu a zároveň dodržuje zdravou životosprávu a životní styl, aby pokud možno co nejvíce snížil riziko nemocí nebo jiných zdravotních komplikací 6.

Zvýšení cen vstupů Tento trend vzhledem k všeobecnému růstu cenové hladiny – inflaci ovlivňuje snad

každé

podnikání.

V případě

předmětné

včelí

farmy

může

dojít

k nepříjemnému zdražení elektřiny, PHM, nebo například sklenic na med nebo medovinu a dalších provozních výdajů. o Prvním krokem jak na to reagovat je snaha o dosažení efektivnějšího hospodaření a tím úspor v některých výdajích a celkovým snížením výdajů na provoz. Dalším krokem pak je zvyšování prodejních cen. 7.

Krádeže včelstev Krádeže včelstev jsou dalším vážným rizikem, které v poslední době vzrůstá. Jejich důsledek může být pro včelí farmu poměrně závažný. o Prevencí proti krádežím je umístění včelstev do lokalit, kde o jejich přítomnosti ví jenom minimu lidí. Další možností ochrany je obtížný přístup ke včelstvům, ať už se jedná o terénní podmínky, nebo oplocení s dobrým zámkem. Asi posledním účinným opatřením je smontování jednotlivých úlů k sobě do většího celku, protože pachatelé nebývají vybaveni složitější manipulační technikou, bez které takto zajištěné úly nejsou schopni přemístit.

8.

Noví konkurenti Noví konkurenti v podobě začínajících včelařů se v okolí vyskytují neustále, avšak v téměř naprosté většině se jedná o pouhé hobby včelaře, kteří nepředstavují nějak významnou konkurenci. A za posledních pět let se v místě působení včelí farmy neobjevil žádný včelař s ambicemi věnovat se komerčnímu včelaření. Přesto však 84

je potřeba s takovým rizikem kalkulovat, kdy významný konkurent může vzniknout buď přímo v oblasti, nebo se začít snažit do oblasti prosazovat i ze širšího okolí. o Opatřením je snaha o dosahování kvalitní produkce, posilování značky a dobrého jména včelí farmy včetně udržování si dobrých vztahů se zákazníky a podporování jejich loajality. 5.6.2

Vyhodnocení rizik po zavedení opatření

Vzniku některých rizik, jako je nákaza roztočem Varroa destructor, špatná snůška vlivem špatného průběhu počasí nebo zvýšení cen vstupů, se v podstatě nedá zabránit, formulované návrhy opatření však můžou zmínit nebo zamezit jejich dopadu na podnik. Naopak u jiných rizik, například propuknutí nákazy moru včelího plodu nebo krádeže včelstev jsou závažné především jejich dopady, které se nedají příliš snižovat, naopak ale lze zavádět opatření ke snížení pravděpodobnosti, že konkrétní riziko vypukne. Tab. 15

Pořadí

Seznam rizik po zavedení opatření

Kategorie

Riziko

Pravděpodobnost

Dopad

Výsledek

1

Provozní

Varroa destructor - úhyny

3,3

2,3

7,8

2

Mimořádné

Mor včelího plodu

1,8

3,5

6,3

3

Přírodní

2,3

3,4

7,8

4

Strategické

Propad poptávky

1,2

2,8

3,4

5

Mimořádné

Indispozice podnikatele

1,0

4,3

4,3

6

Finanční

Zvýšení cen vstupů

2,6

2,7

7,1

7

Mimořádné

Krádeže včelstev

1,2

4,1

4,9

8

Strategické

Nová konkurence

2,3

2,0

4,6

Špatná snůška, sucho, deště

Zdroj: Vlastní práce

85

6 Závěr práce Záměrem vypracovat diplomovou práci na zvolené téma jsem se od začátku takříkajíc vydal do složitých a neprobádaných vod ekonomiky chovu včel v České republice. Konkrétním cílem této práce bylo vypracovat návrh podnikatelského plánu na rozšíření a rozvoj stávající rodinné včelí farmy, z aktuální komplikované situace. V prvé řadě myšleno především nalezení nejvhodnější cesty jak zlepšit výsledky provozu farmy a začít generovat zisk. Klíčovou částí práce proto bylo provedení celkové situační analýzy přibližující současný stav a situaci, ve které se včelí farma nachází. Důležitými součástmi jsou také analýzy makroprostředí a oborového prostředí. Provedení analýz napomohlo identifikovat příčiny, jejichž souhra ovlivnila cestu podniku až do stávající situace. Tyto poznatky pak posloužily k sestavení nové strategie a návrhů opatření, které by měly vést ke zlepšení celkového stavu chovu, dosahování lepších výsledků produkce, i lepšímu zvládání činností spojených s provozem farmy. Důležité je zaměřit se na chov silných a zdravých včelstev, kterému je potřeba přizpůsobit i celý systém péče. Celkově je potřeba přehodnotit i způsob organizace práce a činností na farmě, který vykazuje jisté nedostatky, na kterých je třeba zapracovat, mají-li výsledky dosahovat nebo alespoň přiblížit se k hodnotám uvedeným v tomto plánu. Výsledky finančního plánu pak ukazují, že lze dosahovat zisků, které v průběhu času můžou nabýt i zajímavých hodnot. Zde je důležité podotknout, že plánovaný rozsah chovu a produkce je koncipován, jako vedlejší činnost zvládaná převážně o víkendech. Velkou výhodu představuje vybudovaná materiálně technická základna, která je zcela vyhovující pro chov plánované velikosti a dosahované produkce. Na základě toho si tento podnikatelský plán nevyžaduje v podstatě vůbec žádné počáteční investice. Provozování včelí farmy má ostatně jako další zemědělské podniky povahou dlouhodobého charakteru. To je jedna z hlavních příčin, proč zde ani nelze očekávat vysokých zisků dosažených v krátkém čase. Se zemědělstvím obecně se pojí řada specifických rizik, které se promítají i do včelařství, přesto však jeho význam pro krajinu a společnost je nepopíratelný. Za velký přínos této práce považuji, že se mi podařilo sestavit návrh, který ukazuje reálnou cestu, jak řešit stávající situaci do které se sledovaná Včelí farma Moravský

86

soutok dostala a že je zároveň možné, jak vyplynulo z finančního plánu, dosahovat uspokojivých ekonomických výsledků. Dalším smyslem práce je, že návrh v ní sestavený je v měřítku a s výsledky, kterých kdyby se podařilo dosáhnout a udržovat je, představují velmi kvalitní základ, na kterém lze v případě zájmu odvážit se pro další rozvoj těchto podnikatelských aktivit.

87

7 Literatura Seznam literárních zdrojů BLAŽKOVÁ, M. Marketingové řízení a plánování pro malé a střední firmy. 4. aktualizované vydání. Praha: Grada Publishing, 2007. 280 s. ISBN: 978-80-247-1535-3. Český včelařský program. Ministerstvo zemědělství, 2013. FORET, M. Marketing pro začátečníky. Vyd. 1. Brno: Computer Press, a.s., 2008. 152 s. ISBN 978-80-251-1942-6. FOTR, J. a I. SOUČEK. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. Praha: Grada Publishing, 2005, 356 S. ISBN 80-247-0939-2. KORÁB, V. a M. MIHALISKO. Založení a řízení společnosti. Brno: Computer Press, 2005, 252 s. ISBN 80-251-0592-X. KORÁB, V., J. PETERKA a M. REŽŇÁKOVÁ. Podnikatelský plán. Brno: Computer Press, 2007, 216 s. ISBN 978-80-251-1605-0. MARTINOVIČOVÁ, D. Základy ekonomiky podniku. Praha: Alfa Publishing, 2006, 184 s. ISBN 80-86851-50-8. POŠVÁŘ, Z., a H. CHLÁDKOVÁ. Management. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2009, 261 s. ISBN 978-80-7375-347-4. PŘIDAL, A. a K. ČERMÁK. Včelařství. 1. Vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2005, 92 s. ISBN 80-7157-850-9. PŘIDAL, A. Včelí produkty. Vyd. 1. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2003, 95 s. ISBN 80-7157-717-0. SRPOVÁ, J. a V. ŘEHOŘ. Základy podnikání: teoretické poznatky, příklady a zkušenosti českých podnikatelů. Praha: Grada Publishing, 2010, 432 s. ISBN 978-80247-3339-5. SRPOVÁ, J. Podnikatelský plán a strategie. 1. Vyd. Praha: Grada, 2011, 194 s. ISBN 978-80-247-4103-1. STAŇKOVÁ, A. Podnikáme úspěšně s malou firmou. Praha: C. H. Beck, 2007, 199 s. ISBN 978-80-7179-926-9.

88

TOMŠÍK, B. Včelařství. 1. Vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1953, 565 s. VEBER, J. a J. SRPOVÁ. Podnikání malé a střední firmy. 2. aktualizované a rozšířené Vyd. Praha: Grada Publishing, 2008, 320 s. ISBN 978-80-247-2409-6.

Seznam webových zdrojů ANALÝZA STAVU OBORU VČELAŘSTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Český svaz včelařů

[online].

[cit.

2016-05-24].

Dostupné

z:

http://www.vcelarstvi.cz/files/pdf_2013/analyza-naweb.pdf Dolní Morava: Základní údaje. [online]. 2009 [cit. 2016-05-23]. Dostupné z: http://www.dolnimorava.org/index.php?option=com_content&view=article&id=41 &Itemid=3&lang=cs Ekonom: Medoví giganti nastupují. [online]. 2011 [cit. 2016-05-25]. Dostupné z: http://ekonom.ihned.cz/c1-52602540-medovi-giganti-nastupuji Lesy

ČR:

Obora

soutok.

[online].

2012

[cit.

2016-05-25].

Dostupné

z:

http://www.lesycr.cz/lz4/myslivost-sparkata-zver/Stranky/obora-soutok.aspx Nejnovější ekonomické údaje. Český statistický úřad [online]. [cit. 2016-05-24]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/aktualniinformace Obyvatelstvo. Český statistický úřad [online]. [cit. 2016-05-24]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/obyvatelstvo_lide Obyvatelstvo. Český statistický úřad [online]. [cit. 2016-05-24]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/inflace_spotrebitelske_ceny Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2015. Český statistický úřad [online]. [cit. 2016-05-24]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/pocet-obyvatel-v-obcich-k-112015 Situační a výhledová zpráva včely 2013 - MZE. Ministerstvo zemědělství [online]. [cit. 2016-05-24].

Dostupné

z:

http://eagri.cz/public/web/mze/lesy/publikace-a-

dokumenty/ostatni/situacni-a-vyhledove-zpravy-vcely/ Zemědělství - časové řady. Český statistický úřad [online]. [cit. 2016-05-24]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/zem_cr

89

Seznam legislativních zdrojů Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, a to fyzických i právnických osob. Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství. Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon). Zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon). Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů. Vyhláška č. 289/2007 Sb., o veterinárních a hygienických požadavcích na živočišné produkty , které nejsou upraveny přímo použitelnými předpisy ES, ve znění vyhlášky č. 61/2009 Sb.. Vyhláška č. 76/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro přírodní sladidla, med, cukrovinky, kakaový prášek a směsi kakaa s cukrem, čokoládu a čokoládové bonbony, ve znění vyhlášky č. 43/2005 Sb. Vyhláška č. 113/2005 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků Vyhláška č. 344/2008 Sb., o používání, předepisování a výdeji léčivých přípravků při poskytování veterinární péče, ve znění vyhlášky č. 143/2011 Sb. Vyhláška č. 38/2001 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 335/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb. Nařízení vlády č. 197/2005 Sb., o stanovení podmínek poskytnutí dotace na provádění opatření ke zlepšení obecných podmínek pro produkci včelařských produktů a jejich uvádění na trh, ve znění nařízení vlády č. 373/2010 Sb. a 173/2011 Sb. 90

Chyba! V dokumentu není žádný text v zadaném stylu.

91

Přílohy

91

Reálná varianta kalkulace příjmů a výdajů

92

A Reálná varianta kalkulace příjmů a výdajů Plán příjmů 2. rok

Zdroj příjmu

Množství

Cena za jednotku (Kč)

Výše příjmu (Kč)

kg

1600

130

208000

l

1250

154

192500

ks

30

1500

45000

—

—

—

6520

Jednotka

Prodej medu Prodej medoviny Prodej oddělků Dotace 1.D

Celkový příjem

452020

Zdroj: Vlastní práce

Plán příjmů 3. rok

Zdroj příjmu

Množství

Cena za jednotku (Kč)

Výše příjmu (Kč)

kg

1800

139

250200

l

1750

154

269500

ks

50

2000

100000

—

—

—

6520

Jednotka

Prodej medu Prodej medoviny Prodej oddělků Dotace 1.D

Celkový příjem

626220

Zdroj: Vlastní práce

Plánované výdaje

Druh výdajů

1. rok (Kč)

2. rok (Kč)

3. rok (Kč)

300642

300642

300642

Výdaje za láhve medoviny

32100

44940

51360

Výdaje za sklenice na med

-

2600

5200

332742

348182

357202

Provozní výdaje

Celkové výdaje Zdroj: Vlastní práce

92