Advent Časopis církve adventistů sedmého dne
10/2013
Evropský kongres mládeže v Srbsku NEW START PLUS® Rehabilitace odpíračů vojenské služby
Jednou z dvanácti mladých lidí, kteří se rozhodli odevzdat život Ježíši ve křtu, byla Klára Fontiová z Prahy, kterou na kongresu pokřtil Václav Vondrášek.
Evropský kongres mládeže v Srbsku Téma: The Power of One (Moc Jediného)
Počet účastníků: cca 4 200
Část účastníků z česko-slovenské výpravy
Obsah Proč různé překlady Bible? Rehabilitace dopíračů vojenské služby Aktuálne informácie z Afriky: Horúci Egypt Být svobodným je také dobré! Příloha Pathfinder Příloha Impulz NEW START PLUS® Vojkovická dechová hudba ADRA Z vašich dopisů Vaříme chutně a zdravě
Evropský kongres mládeže v Srbsku 6 8 12 13 17 25 27 29 33 36 39
Jaká témata vás zajímají? O čem by se mělo v Adventu psát více? V čem můžeme zlepšit časopis Advent? Své návrhy a připomínky můžete zasílat na adresu:
[email protected] Předem děkuji. Dan Hrdinka Internetové stránky časopisu Advent: http://advent.advent-orion.cz Elektronické dokumenty související s časopisem Advent: www.advent-orion.cz/edokumenty
Přes 4 200 mladých lidí z celé Evropy, ale například i z Kanady, Nové Guineje či Nového Zélandu, hostil ve dnech 30. 7. až 4. 8. Evropský kongres mládeže v Srbsku ve městě Novi Sad. „Je to výjimečná událost, která se koná jednou za čtyři roky, kdy se mladí adventisté z celé Evropy mohou setkat, prožít vzájemné sblížení a oslavu Boha. Česko a Slovensko zde reprezentovalo 45 mladých lidí,“ informoval jeden z účastníků, vedoucí oddělení mládeže Česko-Slovenské unie církve adventistů Alan Chlebek. Motto letošního kongresu The Power of One (Moc Jediného) bylo ztvárněno i scénou v centru hostitelské sportovní haly, aby ještě více vynikla myšlenka, že Ježíš je centrem nás všech a On je ten, který nás propojuje. V pátek večer prožili přítomní radostnou událost křtu 12 mladých lidí. Radost česko-slovenské výpravy byla umocněna tím, že jednou z těchto dvanácti mladých lidí byla Klára Fontiová z Prahy, kterou na kongresu pokřtil Václav Vondrášek, vedoucí oddělení mládeže v Českém sdružení. Na výzvu po křtu reagovalo dalších 95 mládežníků, kteří by chtěli být v blízké době pokřtěni. (AIS, www.casd.cz)
Kongres mládeže v Srbsku očami Feriho Kolesára V tomto článku si môžete prečítať, ako vnímal paneurópsky kongres mládeže Power of One (Sila Jedného) Feri Kolesár, ktorý má na starosti oddelenie mládeže na Slovensku. Na jeho konci nájdete aj názory niektorých ďalších účastníkov slovenskej výpravy. Kongres mládeže sa pre slovenskú výpravu nezačal najlepšie. Nestihli sme totiž večerné otvorenie kongresu a posolstvo kazateľa Dejana Stojkoviča. To sme však netušili, že dvojhodinové zdržanie na maďarsko-srbských hraniciach sa obráti v náš prospech. Vďaka tomu nás totiž neubytovali v pôvodnom internáte a ubytovanie v náhradnom internáte, ako sme neskôr zistili, bolo oveľa lepšie a kvalitnejšie. Prispelo to k celkovej spokojnosti a k tomu, že sme ako slovenská výprava počas celého kongresu vnímali intenzívne Božie požehnanie a vedenie. Veľmi silné a živé boli posolstvá hlavných rečníkov počas dopoludňajšej bohoslužby, ktoré vyzdvihovali tému kongresu „Power of One“. Po worshipe nasledovali workshopy. Ich zameranie sa dá vyjadriť hlavným posolstvom jedného z nich. Bol o kríze identity, ktorá sa netýka iba adventizmu, ale všetkých kresťanských
Evropský kongres mládeže v Srbsku
cirkví. A nielen ich, ale celého sveta a každého jednotlivca. Jediným riešením je živá viera v Ježiša Krista – viera v to, že Boh nemá vnúčatá, ale iba deti. Viera v to, že kresťanstvo sa nežije iba v sobotu, ale celý týždeň, každý deň, s každým človekom. Viera v to, že misia nie je záležitosť ostatných ľudí v cirkvi, ale hlavne moje poslanie od Ježiša Krista. Kongres motivoval každého vykročiť do živej viery a prijatia moci od Toho Jediného, ktorý nám ju môže dať. Preto motto kongresu znelo „Power of One“.
Ulička národov Na kongrese bol priestor na zoznámenie sa s národnými tradíciami zúčastnených krajín. Slovensko sme reprezentovali knihami, artefaktmi z jednotlivých regiónov Slovenska, korbáčikmi, údeným ovčím syrom a národnými krojmi. Program, ktorý sme pripravili pre mládež z celej Európy, bol interaktívny – všetkých sme zapojili do našich národných tancov a spevov. Každý návštevník dostal na pamiatku pred ním ručne vyrobený odznačik.
vyšlo do ulíc Noveho Sadu. Maľovali ploty, spievali v parkoch, rozdávali vodu a kúsky melónu spolu s časopismi, darovali krv, modlili sa tiché modlitby chodiac po meste. Všetci zo slovenskej výpravy sa zapojili do aktivity s názvom „Ovocie za cigaretu“. Prichádzali sme k ľuďom a vymieňali im cigaretu, ktorú práve fajčili, za ovocie. Väčšina ľudí to kvitovala a uvedomovala si škodlivosť fajčenia. Novi Sad spoznal a pocítil „Power of One“. Moc Ježiša Krista tak nebola obmedzená iba na priestor kongresovej haly, na 5 dní počas kongresu a na jeho účastníkov, ale požehnanie Jeho moci mohli prijať aj obyvatelia tohto srbského mesta. To je najsilnejšia skúsenosť, s ktorou všetci zo Srbska odchádzame – „Power of One“ je k dispozícii každému. A ako vnímali kongres ostatní účastníci? Prečítajte si ich vyjadrenia: Nikdy by som nepovedala, že Srbsko je také vyspelé, a horúce. Ľudia sú milí. A ceny príjemné. Nie je možné byť tu na kongrese, aby to s človekom niečo nespravilo. Tento kongres ponúka veľmi veľa a môžeme spolu načerpať duchovnú silu. Kongres z mnohých ohľadov napĺňa očakávanie mladých ľudí, ktorí túžia poznať a zažiť nové veci a chápu obsah motta „Power of One“.
Impact day Piatok bol na kongrese misijným dňom. 2 500 mladých ľudí
4
Advent 10/2013
Evropský kongres mládeže v Srbsku Tento kongres je o zjednotení národov, je o tom, že všade na svete fungujú a slúžia adventisti. Je aj o tom, že keď hoci len jeden mládežník príde domov, tak môže ovplyvniť všetkých ostatných v „Power of One“. Prednášky prinášajú nový pohľad na prežívanie a vnímanie kresťanstva v zbore i v osobnom duchovnom živote. Cirkev zrazu nie je len jeden miestny zbor, ale celý svet, a problémy zo zboru sú zrazu také malicherné, a človek má túžbu ísť v „Power of One“ za Jeho poslaním. Prednášky ma nútia prehodnocovať môj osobný vzťah s Bohom, ako aj osobné vnímanie adventizmu a života v zbore. Veľmi inšpirujúce prednášky – dotýkajú sa problémov a otázok, ktoré ako mladý človek a kresťan riešim.
PS: Európsky kongres mládeže v roku 2017 sa uskutoční v Španielsku.
Perlička z historie V roce 1928 se konal v německé Saské Kamenici první adventistický kongres mládeže. Probíhal šest dnů a zúčastnily se ho zhruba tři tisíce mladých lidí z 26 evropských zemí.
Advent 10/2013
5
generace padesát plus…
Proč různé překlady Bible? dva překladatelé – Sýkora a Hejčl přeložili i Starý zákon. A v roce 1979 se objevila celá Bible v Českém ekumenickém překladu, která postupně sesadila z trůnu Bibli kralickou – i když jí nic neubrala na jejím významu nebo věhlasu. (Pro úplnost je třeba ještě dodat, že i v posledních dvou desetiletích se objevilo několik dalších českých překladů: např. Český studijní překlad, Slovo na cestu, Bible 21, Jeruzalémská Bible.) Nezasvěcený pozorovatel si nutně klade otázky, proč je tolik překladů a jestli jsou všechny správné, jestli se jim dá důvěřovat, zda jsou mezi nimi rozdíly a který překlad je nejvěrnější. Stránka z posledního dílu tzv. Šestidílky (prvního vydání Bible Pokud jde o věrnost překladu, mnozí kralické z roku 1593/94), který obsahuje Nový zákon; v roce 1613 lidé se domnívají, že nejvěrnější pře(před 400 lety) vychází jednodílná revize – jedná se o „poslední klad je ten, který převádí z původního kralické vydání“ (po Bílé hoře musela Jednota bratrská ukončit jazyka slovo za slovem. Kde je v řečtině podstatné jméno, tam očekávají podsvou činnost, a tedy i vydávání Bible kralické) statné jméno i v češtině, kde je sloveso, V letošním roce vzpomínáme na významné vý- očekávají sloveso. Takový formální převod je sice ročí 400 let od vydání překladu Bible kralické z ro- možný, ale není čtivý. Dokonce je někdy nesrozuku 1613. Tento text – kromě toho, že je to text Pís- mitelný, protože každý jazyk má jinou skladbu slov ma svatého – je právem považován za skvost české ve větě a ta se postupem času i mění. Nejenom doliteratury, protože žádná jiná kniha se nevryla tak slovné studijní, ale i některé tradiční překlady dbají hluboko do duše národa jako tato. A zvláštní vý- na důsledné převedení textu, a tak užívají výrazy, znam jí dodala skutečnost, že až do druhé poloviny které se z běžného jazyka už vytratily. U toho, kdo 20. století byla textem používaným při bohosluž- se teprve s Biblí seznamuje, obyčejně vyžadují uvebách protestantských církví. Bez nadsázky můžeme dení do textu. říci, že nejenom svým významem, ale i dobou poNa tuto skutečnost poukázal prof. Žilka v předužívání držela v mezinárodním měřítku krok s ně- mluvě ke svému překladu Nového zákona, když meckou Lutherovou Biblí a s anglickým překladem napsal: „Čeština Bible kralické je klasická, čistá, krále Jakuba. výmluvná, mocná, slavnostní, ale má na sobě ráz Stejně jako u obou zmíněných národů se přede- doby, je archaická, nezvyklá, tu a tam pro náš cit vším ve 20. století začaly objevovat překlady nové strojená, např. v slovosledu namnoze příliš latina revidované, tak ani u nás jsme nezůstali poza- ská. Všichni jsme se učili na Bibli kralické výrazdu. Objevily se překlady Nového zákona: Sýkorův, né a správné češtině, ale dnes se takovou řečí již Hejčlův, Colův, Šrabalův, Žilkův nebo Petrů. První nemluví ani na kazatelně… Kdo není v denním
6
Advent 10/2013
generace padesát plus… styku s Biblí, jmenovitě kdo s ní přijde do styku poprvé, naráží na značné potíže, dá mu mnoho práce postihnout smysl a někdy se mu to vůbec nepodaří.“ Každý, kdo se učil cizí jazyk, tak ví, že překládat slovo od slova je téměř nemožné. Není jazyk, aby neobsahoval idiomy a hovorové fráze, které jsou většinou nepřeložitelné. Ty musí být volně překládány, aby byly srozumitelné. Takový převod se nazývá parafráze. Mezi výše zmíněnými překlady s parafrází nejvíce pracuje Slovo na cestu. A protože jsem měl tu přednost i milost být při jeho vzniku, dovolím si jako ilustraci uvést jednu z řady zkušeností, které překlad provázely. Jeho překladatelé – všichni křesťané – vyrostli na Bibli kralické a byli si vědomi, že mají její 400 let starou češtinu v krvi a že s naprostou samozřejmostí běžně používají výrazy, které jsou dnešním lidem – především nekřesťanům – cizí. Proto se rozhodli taková „podezřelá“ slova prověřovat u nevěřících, kteří nikdy Bibli nečetli, a v případě potřeby je potom parafrázovaným překladem vysvětlit. Jako příklad uvedu jeden z takových slovních obratů, který byl u Marka 1,4. Tam čteme, že Jan Křtitel kázal „křest pokání“. Běžte za někým, kdo nikdy nečetl Bibli, a požádejte ho, ať vám řekne, co je to „křest pokání“. Je pochopitelné, že zde bylo nezbytné použít parafrázi – a v tomto případě docela širokou. A tak se v překladu Slovo na cestu čtenář dozví, že „Jan Křtitel žil na poušti a vybízel lidi, aby od něho přijali křest a dali tak najevo, že se veřejně přiznávají ke svým proviněním, že jich litují a touží, aby jim Bůh odpustil.“ Parafrází je zde vysvětlena podstata pokání. Z Bible je zřejmé, že Bůh měl vždy zájem na tom, aby lidé psali, opisovali a rozšiřovali jeho poselství. A záleželo mu na tom, aby psali srozumitelně, tak aby to každý pochopil. Prorok Abakuk od něho dostal příkaz (2,2): „Zapiš to vidění, zaznamenej je na tabulky, aby si je čtenář mohl snadno přečíst.“ Stejnou zkušenost učinil také Izajáš (8,1): „Jednoho dne mi Hospodin řekl: Vezmi si hliněnou tabulku a čitelně, tak, aby si to každý mohl přečíst, na ni napiš…“
Advent 10/2013
Po tom všem, co jsem výše uvedl a jakou nabídku překladů Písma jsem předložil, může někdo přijít s otázkou, který překlad je nejlepší. Na tuto otázku není možné dát jednoznačnou odpověď. Každý, kdo chce vážně studovat Bibli, měl by mít po ruce přinejmenším dva překlady. Jeden, který se nejvíce blíží formálnímu doslovnému překladu (tzn. studijní překlad), a druhý, který převádí smysl původního textu do jazyka, kterému čtenář co nejvíce porozumí. Každý takový typ překladu je do jisté míry i výkladem. Význam a potřebu nových překladů zdůvodňuje také Dr. Col, který v úvodu k vydání jeho překladu Nového zákona v roce 1945 napsal: „Jsem si dobře vědom, že Písmo svaté nemá sice za účel zaujmout estetický cit čtenářův, poněvadž hlavním účelem Bible je poučení náboženské, ale plným právem musíme přiznat, že Písmo svaté, pozorujeme-li je jenom z hlediska formální krásy, která je čtenářům neznalým biblické řeči podávána v překladu do jejich mateřštiny, dovedlo už nejednou a dovede dosud nadchnout lidská srdce, a tím rozmnožit lásku k psanému slovu Božímu a zvýšit jeho náboženskou působivost… Překlad v čistém znění moderního jazyka nesnižuje náboženskou působivost Písma svatého, protože vznešené myšlenky a pravdy, jak je podává Bible, mají beze vší pochyby plný nárok, aby byly vyjádřeny krásnou formou, k níž patří vedle věrnosti překladu i jeho uhlazenost a rytmická plynulost.“ Na závěr si dovolím k uvedenému tématu připojit ještě dvě poznámky. V USA byl proveden rozsáhlý průzkum, jak čtou křesťané buď osobně, nebo při rodinných ztišeních Bibli. Výsledek je zde: w pravidelně denně – 8 % w nepravidelně několikrát za týden – 11 % w jednou týdně – 15 % w přibližně dvakrát za měsíc – 8 % w jednou za měsíc – 6 % w nečte vůbec (stačí jim návštěva bohoslužby) – 52 % Odpověz si upřímně: do které skupiny patříš? Mezi vzácnými dokumenty pečlivě uchovávám jeden z roku 1951. Je to doklad, že jsem v třídírně
7
rehabilitace odpíračů vojenské služby knižních konfiskátů podniku Sběrné suroviny nakoupil 108 kg knih. Tyto knihy, které měly být sešrotovány jako starý papír, byly Písmo svaté. Božím řízením jsem získal písemné povolení navštěvovat tuto sběrnu a nakupovat zde Bible, které v té době nebyly běžně k dostání. Když jsem je pak dával těm, kteří po nich toužili, věděl jsem, že jsou to knihy dvakrát vážené: jednou na skutečné váze (všimněte si na obrázku, že jsem je kupoval na kilogramy), a podruhé byly vážené těmi, co je s vděčností dostávali a četli. Jak si dnes, po více než šedesáti letech, vážíme Bible? Je pro nás jen knihou, nebo denním pokrmem? Jiří Drejnar
Rehabilitace odpíračů vojenské služby Samostatná kapitola novodobé české právní a náboženské historie V Adventu číslo 7/2013 jsme přinesli reportáž o setkání perzekvovaných za komunistického režimu. Byli to sestry a bratři, kteří byli týráni a vězněni pro své zásadové postoje při svěcení sobotního dne. Nátlak tehdy vnímali členové v různých oblastech života (hrozba odebrání dětí, když nechodily v sobotu do školy; ztráta zaměstnání; špatné „kádrové posudky“; nemožnost studovat…). K nejsilnější perzekuci však docházelo při odmítnutí činnosti a práce v sobotu při povinné vojenské službě. Tito členové pak byli i opakovaně odsuzováni k mnohaletým trestům vězení (v Adventu číslo 7 je svědectví B. Dymáčka, v Adventu číslo 8 pak J. Hurty). Na setkání perzekvovaných byl pozván a měl přednášku i známý advokát vězňů svědomí a bojovník za jejich rehabilitace a odškodnění Lubomír Müller, jehož jsme požádali o napsání článku, který osvětluje právní situaci i možnosti takto poškozených členů církve. Pokud jste tedy osobně zažili věznění za minulého režimu kvůli náboženskému přesvědčení či někoho takového máte v rodině a chtěli byste se na cokoliv k této oblasti zeptat, kontaktujte vedoucího oddělení náboženské svobody Tomáše Kábrta. red.
8
Rehabilitace odpíračů vojenské služby je samostatná kapitola novodobé české právní a náboženské historie. Můžeme ji sledovat teprve posledních 23 let. Zákon o soudní rehabilitaci č. 82/1968 Sb. (a ani zákony dřívější) totiž s rehabilitací odsouzených, kteří pro své svědomí či náboženské vyznání odepřeli vojenskou službu, vůbec nepočítal. Jejich rehabilitace přišla na přetřes až se zákonem o soudní rehabilitaci č. 119/1990 Sb. Avšak zákon o soudní rehabilitaci č. 119/1990 Sb. neznamenal pro odpírače automatické zrušení dřívějších rozsudků. Zákon se týkal jen případů z let 1948–1989 a rozsudky nad odpírači nebyly zrušeny tzv. „ze zákona“, ale podléhaly přezkumnému řízení, jež často prováděli soudci, kteří ještě o několik měsíců dříve sami posílali odpírače do vězení. O přezkum
Advent 10/2013
rehabilitace odpíračů vojenské služby mohl odsouzený požádat do dvou (výjimečně tří) let ode dne, kdy zákon nabyl účinnosti, tj. od 1. 7. 1990. A kromě toho zákon umožňoval přezkum jen těm odpíračům, kteří byli odsouzeni podle trestního zákona č. 140/1961 Sb. Novela rehabilitačního zákona, vydaná pod č. 47/1991 Sb., rozšířila od 1. března 1991 přezkumné řízení i pro ty, kteří byli odsouzeni podle trestního zákona č. 86/1950 Sb. a podle vojenského trestního zákona č. 19/1855 ř. z. (platil u nás až do 31. července 1950). Ne všichni, jichž se novela týkala, ji však zaznamenali. Ti, kdo o přezkum požádali, většinou dosáhli zrušení nebo alespoň zmírnění původních nepodmíněných trestů. Přitom je zajímavé si povšimnout různosti v rozhodování soudů. Zatímco vojenské soudy v Litoměřicích, Plzni a Praze rušily původní rozsudky obvykle ve výroku o trestu i vině, v Brně, Českých Budějovicích, Hradci Králové a Olomouci zůstával původní výrok o vině rehabilitací nedotčen. Rehabilitační řízení skončilo často tak, že soud při nezměněném výroku o vině zrušil původní trest a poté trestní stíhání zastavil s ohledem na amnestii prezidenta republiky. Pokud obžalovaný požádal o pokračování trestního stíhání, soud nový trest neuložil s odkazem na ustanovení § 227 trestního řádu. V těchto případech zůstala nerozhodnutá důležitá sporná otázka: Jaký trest by považoval rehabilitační soud za přiměřený? Jindy zase soud vyslovil, že při nezměněném výroku o vině se nový trest podle § 24 odst. 1 trestního zákona č. 140/1961 Sb. neukládá. Použití tohoto ustanovení je ovšem značně problematické, neboť zákon předpokládá, že pachatel, „který spáchal trestný čin menší nebezpečnosti pro společnost“, svého činu „lituje a projevuje snahu po nápravě“. Soud musí dojít k závěru, že „již projednání věci před soudem postačí k jeho [pachatelově] nápravě“. Odpírači ovšem svých skutků nelitovali ani neprojevili snahu po nápravě. Proč by ji také měli projevit, když zákonodárce mezitím dne 9. ledna 1991 zařadil právo na odepření vojenské služby z důvodu svědomí
Advent 10/2013
a náboženského vyznání do článku 15 odst. 3 Listiny základních práv a svobod? Další problém té doby spočíval v tom, že opakované nenastoupení vojenské služby po předchozím odsouzení se stále pokládalo za přitěžující okolnost, a tak rehabilitační soudy byly nakloněny ukládat zejména u opakovaných odsouzení nové tresty, byť nižší, než byly tresty původní. Zásadu „ne bis in idem“ (ne dvakrát za totéž) na odpíračské kauzy poprvé aplikoval Ústavní soud ČR v nálezu ze dne 18. září 1995 ve věci Jiřího Římánka z Havířova. (V Římánkově kauze šlo o vůbec první nález Ústavního soudu ČR vydaný v trestní věci. Římánek byl opakovaně souzen za odepření vojenské služby v letech 1993 a 1994.) Mezitím ovšem uplynula lhůta pro podání návrhu na přezkumné řízení a mnozí odpírači návrh z nejrůznějších důvodů nepodali. A ti, kteří návrh podali, byli často rehabilitováni nedůsledně. Přesto se ve většině těchto případů nakonec našla cestička, jak dosáhnout zrušení původního odsuzujícího anebo i nedůsledného rehabilitačního rozsudku. V roce 1997 podala tehdejší ministryně spravedlnosti JUDr. Vlasta Parkanová stížnost pro porušení zákona proti odsouzení Ladislava Koreně z Košic. Ten byl za odepření vojenské služby odsouzen v roce 1959 na deset měsíců nepodmíněně. Lhůtu pro přezkumné řízení zmeškal, ale to pro podání stížnosti není překážkou. Nejvyšší soud ČR však dne 22. července 1997 stížnost zamítl. Koreň proti tomu podal ústavní stížnost a Ústavní soud ČR mu nálezem ze dne 7. října 1998 vyhověl, přičemž prohlásil, že právo na odepření vojenské služby z důvodu náboženského vyznání lze odvodit z článku 18 Všeobecné deklarace lidských práv a základních svobod. Nato se na Nejvyšším soudu ČR vytvořily dvě názorové skupiny. Jedna nález aplikovala na všechny podobné případy, druhá zastávala názor, že odpírači byli odsouzeni po právu a staré rozsudky se rušit nemají. Sporem se nakonec muselo zabývat plénum Ústavního soudu ČR. A to vydalo dne 26. března 2003 ve věci Vladimíra Waise zásadní nález, v němž ústavní
9
rehabilitace odpíračů vojenské služby
Nálezy Ústavního soudu ČR v odpíračských kauzách – 18. 9. 1995 sp. zn. IV. ÚS 81/95 (č. 32/1997 Sb.) ve věci Jiřího Římánka; – 28. 8. 1997 sp. zn. IV. ÚS 82/97 ve věci Martina Nováka; – 14. 10. 1997 sp. zn. I. ÚS 322/96 ve věci Martina Dudy; – 7. 10. 1998 sp. zn. II. ÚS 285/97 ve věci Ladislava Koreně; – 12. 3. 2001 sp. zn. II. ÚS 187/2000 ve věci Jana Marešky; – 11. 3. 2003 sp. zn. I. ÚS 671/01 ve věci Josefa Nagye; – 26. 3. 2003 sp. zn. Pl. ÚS 42/02 (č. 106/2003 Sb.) ve věci Vladimíra Waise; – 1. 4. 2003 sp. zn. II. ÚS 674/01 ve věci Jána Káry; – 1. 12. 2005 sp. zn. II. ÚS 290/05 ve věci Adolfa Walici. Tyto nálezy se týkají ústavních stížností svědků Jehovových kvůli perzekuci za odepření vojenské služby. (Nejsou sem zahrnuty nálezy, jimiž bylo v souvislosti s odpíračskými procesy rozhodováno o návrzích soudů na zrušení určitých právních předpisů, ani nálezy, které řešily právo na odškodnění či zadostiučinění.) Tyto nálezy pak soudy aplikovaly i ve prospěch těch, kteří mají jiné náboženské vyznání, nejčastěji adventistů sedmého dne. Nálezy jsou po zadání spisové značky dostupné na http://nalus.usoud.cz/Search/Search.aspx. soudci vyslovili, že občan měl právo na odepření vojenské služby nejen na základě náboženského vyznání, ale především na základě svého svědomí. Po vydání „Waisova“ nálezu se zdálo, že další rušení starých rozsudků půjde velmi snadno. Aby však ze zmíněných nálezů mohli mít dosud nerehabilitovaní (nebo nedůsledně rehabilitovaní) odpírači užitek, bylo třeba, aby v jejich prospěch podal stížnost ministr spravedlnosti. A dlužno říci, že ministerští úředníci nebyli podávání stížností ve prospěch odpíračů nijak zvlášť nakloněni. Postupně však došlo ke změně. Nejprve přistoupili na podávání stížností v případech opakovaného trestání. Časem pak souhlasili s tím, že budou podávat stížnosti v případech, kdy proběhlo nedůsledné rehabilitační řízení. A občas je podána stížnost i tam, kde přezkumné řízení neproběhlo a šlo o jediné odsouzení. (Podání stížnosti však na ministrovi nelze vymoci a stává se, že podněty ke stížnosti jsou i v současnosti odmítány.) V některých dalších případech se pak podařilo dosáhnout zrušení odsuzujících rozsudků cestou obnovy řízení, a to i v případech před rokem 1948.
10
(Nejstarší úspěšně vyřešený případ byla kauza adventisty Jána Biehaje z roku 1923.) V zásadě lze říci, že až na malé výjimky se odpíračům, kteří prokazatelně odepřeli vojenskou službu z důvodu svědomí či náboženského vyznání, podařilo dosáhnout úplné rehabilitace, pokud o ni usilovali. Ti, kteří se k tomu teprve rozhodují, mají ještě šanci (ale ne jistotu). Shora zmíněné nálezy Ústavního soudu ČR se týkaly svědků Jehovových, ale právní zásady zde vyslovené se týkají všech, kteří vojenskou službu odpírali. Soudci Nejvyššího soudu ČR i místních soudů pak nálezy aplikovali dokonce i ve prospěch těch, kteří neodmítali vojenskou službu jako celek, nýbrž jen v určitý den. To se týkalo zejména adventistů sedmého dne. Někteří si kladou otázku, jaký to má význam, vracet se dnes k rozsudkům, které jsou staré 30, 50 nebo i více let. Význam to má značný. Předně je třeba si uvědomit, že ačkoli v České republice je toho času povinná vojenská služba zrušená, v jiných zemích (například Jižní Korea, Arménie, Eritrea aj.) tomu tak není a odpírači jsou zde stále posíláni do vězení. Jestliže ale soudy
Advent 10/2013
rehabilitace odpíračů vojenské služby
Rozsudky Nejvyššího soudu ČR v odpíračských kauzách adventistů sedmého dne – – – – – – – – – – – – – – – –
8. 2. 2000 sp. zn. 4 Tz 192/99 ve věci Jana Klody; 10. 2. 2000 sp. zn. 7 Tz 208/99 ve věci Radomíra Wojnara; 22. 12. 2004 sp. zn. 4 Tz 168/2004 ve věci Adolfa Vřetionka; 10. 5. 2006 sp. zn. 4 Tz 47/2006 ve věci Daniela Ševčíka; 26. 5. 2010 sp. zn. 4 Tz 19/2010 ve věci Miloslava Bláhy; 24. 6. 2010 sp. zn. 4 Tz 29/2010 ve věci zemř. Josefa Čejky; 29. 7. 2010 sp. zn. 4 Tz 42/2010 ve věci zemř. Julia Hübschmanna; 26. 1. 2011 sp. zn. 4 Tz 75/2010 ve věci Jana Filly; 26. 1. 2011 sp. zn. 4 Tz 88/2010 ve věci zemř. Jana Janiczka; 3. 3. 2011 sp. zn. 4 Tz 84/2010 ve věci zemř. Jana Janiczka; 6. 4. 2011 sp. zn. 4 Tz 12/2010 ve věci Jiřího Pokorného; 3. 8. 2011 sp. zn. 6 Tz 14/2011 ve věci Jiřího Pokorného; 6. 10. 2011 sp. zn. 6 Tz 67/2011 ve věci zemř. Alexandra Viedera; 20. 10. 2011 sp. zn. 4 Tz 66/2011 ve věci zemř. Edvarda Klody; 13. 11. 2012 sp. zn. 4 Tz 73/2012 ve věci Juraje Krupy; 10. 1. 2013 sp. zn. 3 Tz 87/2012 ve věci zemř. Viliama Bogocze, zemř. Jaroslava Kubačáka a Josefa Koloničného. Rozsudky jsou (kromě prvních dvou z roku 2000, tj. ve věci Jana Klody a Radomíra Wojnara) dostupné na www.nsoud.cz po zadání příslušné spisové značky. Soudní procesy s Janem Klodou a Radomírem Wojnarem jsou popsány v 17. a 19. kapitole knihy „Bitvy beze zbraní“ (vydalo nakladatelství Ostrov v roce 2000). Někdy místní soudy povolily obnovu dřívějších řízení a zrušily odsuzující rozsudky, případně vyslovily rehabilitaci, bez předchozího rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR. To se týká například dalších případů – Jana Klody, zemř. Jana Janiczka a Miloslava Bláhy i dosud nejstaršího zrušeného rozsudku z roku 1923 (zemř. Ján Biehaj) a rovněž tak kauz Karla Bořuckého, Josefa Pavlíka, Viliama Urbana či Vítězslava Vursta.
vyšší instance někde vysloví, že perzekucí odpíračů je popřeno jejich právo na svobodu svědomí a náboženského vyznání, může to mít mezinárodní dopad. (Například rozhodnutí českého ústavního soudu v kauze Vladimíra Waise bylo jedním z podkladů pro rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 7. 7. 2011 ve věci Bajatjan proti Arménii, kde velký senát poprvé vyslovil, že perzekuce těch, kdo kvůli svému náboženskému vyznání odpírají vojenskou službu, je porušením práva na svobodu vyznání podle čl. 9 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.)
Advent 10/2013
A je zde i další hledisko: Pokud byl někdo v minulosti pravomocně odsouzen, nese si „pečeť“ zločince, což v případě bezúhonných občanů prostě není správné. A konečně ten, kdo byl nevinně vězněn, má nárok na přiměřené odškodnění. Zejména v případě dlouhodobého věznění to není zanedbatelné a promítá se to pak i do výpočtu důchodu. (Odškodňování rehabilitovaných by ovšem bylo na jiný, samostatný článek.) Lubomír Müller
11
Aktuálne informácie z Afriky: Horúci Egypt
Aktuálne informácie z Afriky: Horúci Egypt „Keď budete počuť správy o vojnách a chýry o bojoch, neľakajte sa! To sa musí stať, ale to ešte nebude koniec. Národ povstane proti národu, kráľovstvo proti kráľovstvu. Na mnohých miestach budú zemetrasenia a nastane hlad. To bude začiatok útrap. Vy sa však majte na pozore. Pre mňa vás budú vydávať súdom, budú vás v synagógach biť, budete stáť pred vládcami a kráľmi, aby ste im vydali svedectvo. Ale najskôr sa musí hlásať evanjelium všetkým národom.“ (Mk 13,7-10) Počas horúcich letných dní bol Egypt vždy obľúbenou destináciou dovolenkárov zo Slovenska a z Česka. V týchto dňoch je však v krajine pyramíd horúco aj z iných dôvodov. V správach sledujeme udalosti v tejto časti sveta a určite každého znepokojuje, že neďaleko prímorských pláží, kde zvyknú dovolenkovať turisti z celého sveta, zomreli už stovky ľudí. Počas povstania v roku 2011 bol zvrhnutý prezident Husní Mubarak, ktorého následne obžalovali z korupcie a zo zodpovednosti za zabitie 800
demonštrantov počas vtedajších nepokojov. Bol odsúdený na doživotie. Súd však neskôr nariadil obnovenie procesu a pre nedostatočné dôkazy ho zbavili obvinení, a mal by byť prepustený na slobodu. Do funkcie prezidenta potom nastúpil Muhammad Mursí, ktorý dostal šancu zjednotiť krajinu. V skutočnosti sa však dial pravý opak a 3. júla 2013 egyptská armáda Mursího zvrhla a odvliekla na neznáme miesto. Obvinili ho z účasti na násilných činoch, z väznenia a mučenia egyptských občanov, navádzania na vraždenie demonštrantov, ktorí protestovali vlani pred prezidentským palácom v Káhire. V krajine vypukli veľké nepokoje. Proti sebe bojujú stúpenci zosadeného prezidenta Mursího a nové vedenie podporované armádou. Prichádzajú správy o stovkách obetí a tisíckach zranených. Súčasťou násilného vyčíňania je aj vypaľovanie kresťanských kostolov protestujúcimi islamistami. Jedným z objektov, ktoré útočníci zničili, bola aj modlitebňa Cirkvi adventistov siedmeho dňa
Modlitebnu Církve adventistů sedmého dne v egyptském městě Assiut vypálili 14. srpna útočníci z řad extremistů. Představitelé církve adventistů zdůraznili, že útok nebyl součástí širšího politického hnutí. Vláda se zavázala, že uhradí všechny opravy rozsáhlého poškození mnoha křesťanských budov v tomto regionu.
12
Advent 10/2013
manželství je umění v meste Assiut, 350 kilometrov južne od Káhiry. Budovu prepadol vyčíňajúci dav a následný požiar spôsobil značné škody. Kazateľ s manželkou sa ukryli na hornom poschodí a unikli tak útočníkom. Z horiacej budovy ich potom zachránili moslimskí susedia. (Pozn. autora: Niektoré zdroje, napr. americký televízny moderátor Glenn Beck Lee, udvádzajú, že kazateľ s manželkou boli unesení.) Podľa vyjadrenia Llewellyn R. Edwardsa, predsedu Cirkvi adventistov s. d. v Egypte a Sudáne, to bola skupina ľudí zo strany Moslimského bratstva, navedená páchať násilie počas takzvaného „Dňa hnevu“. Nebol to čin, ktorého by boli schopní bežní obyvatelia Egypta. Pomoc a záchrana kazateľa a jeho manželky bola typickým prejavom väčšiny egyptského obyvateľstva. „My adventisti sa snažíme udržať priateľské vzťahy so všetkými obyvateľmi Egypta bez ohľadu na vierovyznanie,“ povedal Edwards. Cieľom útokov sa stali aj ďalšie kresťanské kostoly a inštitúcie vrátane Egyptskej biblickej spoločnosti, evanjelickej, ortodoxnej, baptistickej cirkvi a iných. Od stredy 14. augusta napadli útočníci asi 45 kostolov a cirkevných úradov. „Zdá sa, že niektorí extrémisti Moslimského bratstva hľadajú kresťanské budovy ako obetné baránky svojej zúrivosti,“ dodal Edwards. Súčasná vláda prisľúbila finančnú pomoc všetkým zničeným kostolom, ktoré padli za obeť podpaľačskému vyčíňaniu v niekoľkých mestách.
18. srpna se místní muslimové ve městě Heliopolis uchopili za ruce a v kruhu obklopili modlitebnu Církve adventistů sedmého dne, aby ji uchránili před davem asi 300 demonstrantů, kteří procházeli kolem. Popredný islamistický duchovný vo svojej kázni v štátnej televízii vyzval všetkých Egypťanov, aby sa vyhli násiliu, a politických vodcov pozval na rozhovory za rokovacím stolom. Varoval Egypťanov pred náboženskými spormi a odhováral ich od krviprelievania a ničenia nevinných životov. Cirkev adventistov prevádzkuje v Egypte dve školy – Nile Union Academy, severovýchodne od Káhiry, a Zeitoun Adventist School. Obidve inštitúcie majú dobré vzťahy s verejnosťou.
Být svobodným je také dobré! Veronice je 25 let. Právě končí studia na vysoké škole, je hezká, zábavná, usměvavá, dobře se s ní povídá. O takových slečnách se obvykle říká, že by „si mohly vybírat“ – myšleno partnery. Jenže Veronika je sama. O partnera nijak zvlášť nestojí… I tak se řada svobodných staví k manželskému životu. Říkají si asexuálové.1 Patrně více však je těch, kteří se trápí a říkají: „Nikoho si nenajdu, protože… 1 2
Branislav Patráš
(jsem tlustá, jsem ošklivá, protože nejsem vtipný atd.)“2 Partnerské vztahy jsou pro mnohé lidi ve světě vším a mají-li je ztratit, uchylují se k patologickému chování (výhrůžkám, násilí, ale i k vraždě či sebevraždě). Ač to nemusí být patrné na první pohled, spousta lidí nalézá konečnou hodnotu v rodině a v dětech. To však není nic nového. Téměř
http://www.jenprozeny.cz/laska/2397-sex-jak-trapne-nudne-co-je-asexualita http://proslecny.cz/nikdy-si-nikoho-nenajdu-protoze/
Advent 10/2013
13
manželství je umění všechna starověká náboženství a kultury dávaly rodině a plození dětí absolutní hodnotu. Neexistovala čest bez rodiny, bez dědiců lidé ztráceli budoucnost, hodnotu, smysl.
Vyvážený pohled na manželství/svobodu V tomto ohledu bylo (a je) Pavlovo učení revoluční. Několikrát dal v kontrastu s názory většiny najevo, že být svobodným je také dobré! (1K 7,1.7.8.27). Z kontextu víme, že mluvil s ohledem na své přesvědčení, že tento svět nebude dlouho trvat… Pamatuji si z vyprávění rodičů, jak jim babička nebo dědeček říkávali, ať už se nežení a nevdávají, protože svět už nebude tak dlouho trvat. Oni ale „neposlechli“ a dnes mají sami vnoučata a pravnoučata… Jak to tedy je? Vidím v Pavlově vyjádření ještě jiný stejně hluboký rozměr. Jako by chtěl říci, že ať jsme v manželství, nebo jsme svobodní, naším jediným manželem, který nás může opravdu naplnit, je Ježíš Kristus, a jedinou rodinou, která nás vskutku přijme a uspokojí, je Boží rodina. Z historie rané církve je patrné, že první křesťané tak opravdu žili. Evangelium a naděje na budoucí království mezi věřícími mírnily snahy dělat z manželství idol. Církev byla např. připravena vydržovat chudé vdovy, které se mohly rozhodnout zůstat svobodné – na rozdíl od ostatních vdov v tehdejší společnosti, které byly za císaře Augusta dokonce pokutovány, když se do dvou let znovu nevdaly. Křesťané, kteří zůstali svobodní, svým postojem dávali najevo, že jejich budoucnost není garantována biologickou rodinou, ale Bohem a jeho rodinou. Svým životním postojem svědčili o tom, že sám Bůh zaručuje jejich budoucnost, protože jim jako rodinu dává svou církev, takže nikdy nebudou mít nedostatek bratrů a sester, otců a matek. Historie dosvědčuje, že křesťanská naděje nejen umožňovala svobodným žít plnohodnotný život bez manželky/manžela a dětí, ale také dodávala křesťanům odvahu se oženit, mít děti a nebát se je přivést do tohoto nejistého světa. Být svobodným je pro věřícího křesťana něco jiného než být svobodným pro nevěřícího. Je škoda, že se křesťané nechají ovlivňovat oním tlakem
14
beznaděje, když zůstanou tzv. „na ocet“. Mají pocit, že nejsou dost dobří nebo že se dost nespoléhali na Boha, že byli příliš vybíraví… Vyvolává to pak dojem, že být svobodným je stavem deprivace těch, kteří nejsou na manželství dost zralí. Hledá se vysvětlení nebo viník, poskytují se návody, vyvolávají falešné naděje, jen aby někdo nezůstal svobodným. Přitom křesťanská víra pomáhá objevit přínos svobody tak jako žádné jiné náboženství ani víra. Jak to vyjádřila jedna svobodná křesťanka: „Jsem svobodná, protože Bůh je ke mně tak dobrý a protože to je pro mě to nejlepší.“ Vždyť samo manželství je jen odleskem nejhlubšího vztahu lásky a spojení s Bohem. Je znamením a předchutí budoucího Božího království. Skutečné manželství, po kterém touží naše duše, se realizuje prostřednictvím našeho vztahu s Ježíšem (Ef 5,23.25.27.29). Pokud se dva lidé vezmou a zapomenou na tuto skutečnost, jejich manželství po čase může začít trpět. Ani to nejlepší manželství totiž nedokáže zaplnit samo od sebe to prázdno v našich duších, které tam zanechal Bůh. Bez hlubokého naplňujícího vztahu lásky s Kristem v přítomnosti a bez naděje na dokonalý vztah s ním v budoucnu budou křesťané vynakládat příliš mnoho tlaku na to, aby je naplňovalo jejich manželství, čímž budou vytvářet ve svých životech nezdravé scénáře. Stejně tak i svobodní, pokud nerozvinou naplňující vztah lásky s Ježíšem a budou se upínat na manželství, rovněž si ve svém životě zadělávají na nezdravé scénáře. Pokud se někdo naučí žít spokojeně jako svobodný a radovat se ve svém manželství s Kristem, bude schopen zvládat svobodný život bez devastujícího vědomí nenaplněnosti a nevyzrálosti. Vnitřní naplnění, po kterém všichni tolik toužíme, může dát jedině Bůh, manželství je až na druhém místě! V církevní rodině mohou ti, kteří jsou sami, prožívat hezké vztahy i napříč pohlavími. V křesťanském společenství mají svobodní rovněž větší možnosti přátelství mezi oběma pohlavími.
Chtít manželství je ok! Ale proč? Tím se ale nechce říci, že by křesťané neměli usilovat o manželství. I když se Nový zákon dívá na svobodný život v pozitivním světle, protože naše
Advent 10/2013
manželství je umění nejhlubší touhy naplňuje spojení s Kristem, nelze říci, že by jakkoliv odrazoval od manželství. Když zvládnu žít bez manželství, o to kvalitnější manželství pak mohu rozvíjet. Smutnou realitou je, že na jedné straně se lidé trápí, protože chtějí manželství příliš moc, na druhé straně se trápí o samotě, protože mají z manželství strach. Otázkou tedy zůstává, co nás má motivovat k manželskému životu? V naší společnosti dominují v současné době dva motivy, které zákonitě ovlivňují i věřící. Muži dávají důraz na fyzický vzhled, ženy dávají přednost finančnímu zajištění, což obojí vede k určité formě modlářství, a svobodní mají tendenci hledat „krásu“ v tom nejpovrchnějším slova smyslu. Ale v minulosti to nebylo o nic lepší. V dávnější minulosti byla manželství aranžována rodinou. Sociální a finanční důvody byly ještě markantnější. Mohli jste se oženit do rodiny, se kterou byla vaše rodina ochotna mít spojení, mohli jste si vzít někoho, s kým jste si mohli dovolit mít domov a děti. Později přišel na řadu systém námluv, kdy byl muž pozván do domácnosti ženy, kde ji mohl vidět v kontextu rodiny a její rodina viděla jeho. Trávit společný čas mohli na verandě (pod dohledem rodiny). Moderní způsob chození, kdy se dva mladí lidé sešli někde venku a trávili spolu čas sami podle vlastního uvážení, se objevil až na začátku dvacátého století. Tak byl celý proces individualizován a vytržen z kontextu rodiny, až se z toho postupně stala zábava a uspokojování vlastních potřeb, jak je tomu dnes. Poslední změna v tomto směru nesahá daleko do minulosti. Někdy na přelomu našeho století se stalo normou, že si lidé dají rande na jednu noc. Vyspí se spolu, aniž by se na sebe citově vázali. Poznat se navzájem, aby dva zjistili, nakolik mohou spolu vytvářet dlouhodobý vztah, se tak stává ještě těžší než v dobách, kdy partnera/partnerku vybírali rodiče. Myslím, že důležitým klíčem pro svobodné i pro manžele je, jak manželství vnímají. Co se stane, pokud smysl manželství budeme vidět v tom, že nás může jedinečným a důkladným způsobem naučit něco o našich vlastních nedostatcích a zároveň dává do cesty někoho, kdo je ochoten nás přes
Advent 10/2013
všechny naše nedostatky milovat a naopak? Zní to až neuvěřitelně, ale tento pohled na manželství nakonec poskytuje úžasné osobní naplnění, ne však bez obětí (Ef 5,25–27). A když svou svobodu věnuješ službě Bohu, požehnání z toho plynoucí může být mnohem méně bolestivé, než když se své svobody vzdáš ve prospěch manželství.
Pár praktických rad pro svobodné, kteří chtějí manželství Zde jsou rady vycházející z praxe a zkušenosti pastora Tima Kellnera, jehož velký sbor v Manhattanu sestává z větší části ze svobodných mladých lidí, jimž se věnuje: w Jsou v životě chvíle, kdy není dobré hledat manželství. Procházíte-li v životě velkou změnou nebo něčím, co vyžaduje vaši plnou pozornost, emočně vypjatým obdobím, pokuste se vynechat v takové době hledání partnera/ partnerky do manželství. w Svoboda je buď dočasným, nebo trvalým darem od Boha. Pavel nazývá svobodu darem (1K 7,7). Neznamená to nutně, že by člověk neměl vůbec touhu či potřebu manželství, ale že se může soustředit na službu Bohu způsobem a v míře, v jaké by jako ženatý/vdaná nemohl(a). Mohou přijít vnitřní boje, ale navzdory jim vám Bůh pomůže duchovně růst a být přínosem i v životech druhých lidí. Berte svobodu jako Boží dar pro dané časové údobí. w S přibývajícím věkem se mění i způsob hledání manželství. Jinak spolu prožívají období
15
manželství je umění známosti čerstvě dospělí lidé, jejichž seznamování se nemusí ještě nic znamenat. Pro starší lidi už je to choulostivá záležitost, není to jen společenská zábava. Je dobré jednat přiměřeně svému věku a podle toho si také ujasnit, nakolik jde o vážný vztah. w Nevažte se citově do vztahu s nevěřícím člověkem (1K 7,39; 2K 6,14). Pokud ve svém srdci máte Ježíše, váš nevěřící partner nebude a ani nemůže sdílet vaši víru. Nerozumí smyslu vašeho života ani základnímu motivu všeho, co děláte. Pokud budete nadále prohlubovat intimní vztah s Ježíšem, a zároveň budete chtít zůstat transparentní vůči své nevěřící manželce či nevěřícímu manželovi, budete jim přinejmenším připadat otravně, nepříjemně, možná i odporně. Anebo raději odstraníte Krista ze středu svého svědomí a vaše zapálení pro něj postupně ochladne? w „Přitažlivost“ berte v tom nejširším slova smyslu. Nechcete si vzít někoho, kdo vás vůbec nepřitahuje – a to je správné. Pokud se ale necháte vést pouze fyzickou přitažlivostí, můžete se dříve či později ocitnout ve slepé uličce. V kontextu novozákonního učení hovořme o „komplexní“ přitažlivosti, nejen tělesné. Pokud ve vás vzplane opětovaná láska a pokud ve vás poroste touha (zmíněná Pavlem v 1K 7,9) hlubší než tělesná žádost, pak máte rozumný důvod uvažovat o manželství. w Nedovolte svým vášním, aby se probudily příliš brzy. Zní to staromódně, ale funguje to. Pokud se nejdříve nepoznáte a nevyhodnotíte, kým daná osoba skutečně je, váš vztah stojí na vratkých základech. Zamilovanost je nádherná a stojí za to, pokud se však nedostaví dříve, než vytvoříte rozumný základ pro trvalý vztah. w Odmítni být náhradním řešením pro někoho, kdo není ochoten udělat závazek na sto procent. I když některé páry berou svůj vztah příliš vážně příliš rychle, jsou i páry, ve kterých zejména jedna strana váhá udělat krok dopředu a zavázat se. Pokud váš vztah už trvá léta, a přesto se druhá strana odmítá
16
rozhodnout pro manželství, nenechte se dále vnitřně sžírat a ničit! w Neboj se získat zpětnou vazbu svého okolí a zejména svých nejbližších duchovních sourozenců. Křesťanské společenství do vás hodně vložilo a má hluboký zájem o zdravá a šťastná manželství. Křesťanské manželství zahrnuje sborové společenství. Pokud jsme (podle Ř 12,10) členové jedné rodiny, umožníme spoluvěřícím, kterým důvěřujeme, nahlédnout do svých životů. Manželství je Božím darem církvi. Prostřednictvím křesťanského manželství lze vidět, slyšet a zažít příběh evangelia – o hříchu, o milosti a obnově. Je v zájmu svobodných lidí, kteří chtějí vstoupit do šťastného manželství, aby nebrali své rozhodnutí jako čistě a výhradně soukromou záležitost, do které nikomu nic není. Je rovněž v zájmu svobodných lidí, aby věřící manželé měli zdravý náhled na Bohem danou hodnotu toho, když někdo je a zůstává svobodným. w Manželství za každou cenu? NE! w Manželství jen kvůli finančnímu zajištění? NE! w Manželství jen jako způsob řešení svých problémů? NE! w Manželství jen kvůli sexu? NE! w Manželství jen kvůli kráse? NE! w Manželství jen kvůli dětem? NE! w Manželství, protože nám Bůh dal hluboko do nitra lásku k sobě navzájem? ANO! w Manželství, protože chci prožít viditelnou změnu svého charakteru ve prospěch svého protějšku? ANO! w Manželství, protože chci růst v lásce, pokoji, radosti a naději? ANO! w Manželství, abych mohl hlouběji porozumět Bohu, sobě i svému protějšku? ANO! Zpracováno podle: Timothy Kellner, The Meaning of Marriage, Dutton Adult, 2011. Petr Činčala, koordinátor Národního týdne manželství
Advent 10/2013
PATHFINDER PŘÍLOHA ČASOPISU ADVENT
ŘÍJEN 2013
č. 10
VŮDCOVSKÝ SPECIÁL 2013
TÁBOR PACOV
OSP VÝCHODNÉ SLOVENSKO
TÁBOR DETSKÉHO KOREŠPONDENČNÉHO KURZU Hľadači vzácnych kameňov 21. – 28. 7. 2013 Pacov Tábor detského korešpondenčného kurzu je určený najmä pre deti, ktoré sú zapojené do kurzu, pre deti, ktoré vo svojom meste nemajú družinu, pre našich kamarátov. Organizuje ho výbor Klubu Pathfinder v spolupráci s vodcami, ktorí nám chcú s táborom pomôcť. Tento rok sa na ňom zúčastnilo 35 detí. Tak ako bolo? Počas celého tábora nás sprevádzal príbeh o Nehemiášovi. Každé ráno na zamyslení sme dostávali vzácne kamene, ktoré niečo znamenali – napríklad červený bol modlitba. Počas dňa sme sa mohli naučiť verš z ranného zamyslenia a dostať zaň 50 drachiem, ktoré sme zbierali počas celého tábora. Ráno nám Jožko rozprával príbeh o Nehemiášovi. Po príbehu sme mali workshopy – kde sme si mohli niečo vyrobiť, naučiť sa alebo zažiť dobrodružstvá na lanách a kárach. Potom nasledoval obedík. Cez osobné voľno sme sa väčšinou oblievali, pretože sme mali veľmi pekné počasie. Poobede sme zažili veľa zaujímavých bojoviek a hier, ktoré trvali až do večere. Jedlo sme mali výborné. Ďakujeme kuchárkam :-)
Večer sme hrávali hry alebo sme mali voľno. Pred spaním nám naša vedúca, Lujzička, čítala príbeh. Vo svojich skupinách sme odpovedali na kvízové otázky, aby sme zistili, koľko sme si toho z príbehu zapamätali. Vo štvrtok sme išli na výlet do vodného sveta a potom do bane. Vo vodnom svete sme mali možnosť loviť ryby, hrali sme minigolf a boli sme aj na račej farme. Dnu do bane sme išli vláčikom. Tam sme si prezreli všetky stroje a náradia – bolo to veľmi zaujímavé. V sobotu sme mali zaujímavý program. Každá skupinka si pripravila nejakú scénku alebo básničku, čím prispela do oslavnej pobožnosti. Scénky boli super. Večer sa konala dražba, kde si každý za svoje drachmy niečo vydražil. V nedeľu sme spoločne upratali chatu, rozlúčili sme sa a išli domov. Ďakujeme vedúcim a tiež Bohu za krásne chvíle prežité spolu :-)
Karin Rusnáková
OSP – VÝCHODNÉ SLOVENSKO Okrskové stretnutie pathfinderov (OSP) je víkendové stretnutie oddielov a družín v rámci jedného regiónu, aby sa navzájom skamarátili, predstavili svoju činnosť počas roka a zasúťažili si medzi sebou. Toto stretnutie pripravujú vedúci zo svojho regiónu. Ako je už tradíciou, aj tento rok sa stretli oddiely z východného Slovenska, aby zažili pekný víkend s kamarátmi a s Bohom. Témou stretnutia bola otázka „Kde je tvoj poklad?“ (Mat 6,19-21). V sobotu doobeda si na túto tému deti vypočuli krátku kázeň od hosťa – Jožka Plachého, a potom sa začali hry v okolí chaty Dubník, v ktorej sa táto
akcia konala. Každý mal príležitosť nahliadnuť do opálových baní a vypočuť si rozprávanie Jána Orosa, ktorý strávil hľadaním opálových pokladov veľa času. V nedeľu bol program trochu iný, ako je zvykom. Keďže bol Deň detí, pathfinderi zorganizovali pre deti z Rankoviec a Červenice veľké hry na futbalovom ihrisku. Všetky deti, vrátane našich, mohli v súťažiach získať pekné ceny. Stretnutie sa skončilo gulášom na chate a všetci sa už tešia na to ďalšie.
Erika Vojtková 3
PATHFINDER NEBO FOTBAL? Září je měsíc, kdy většina rodičů dětí, které chodí na základní školu, přemýšlí „kam s ním“ (kam s ní). Vybíráte mezi různými kroužky, sportovními kluby, jazykovými kurzy a hrou na hudební nástroje. Nejednou se stává, že váš místní oddíl Klubu Pathfinder je ve vašich myslích až na posledním místě. Pro vedoucího oddílu je pak pěkný oříšek vymyslet takový termín, který by vzal v úvahu všechny ty nabité programy dětí a vešel se do toho, co zbylo. Je možné, a přál bych vám to, že tomu tak ve vašem případě není. Často však slýchám právě tyto stesky, a tak se ptám spolu se známou slovenskou skupinou – „čím to je?“ Je něco špatně ve vašem oddílu? Bylo vám jako sboru jedno, kdo ho povede, a teď v něj nemáte důvěru? Nebo je něco špatně ve vašich hodnotách – ústy vyznáváte víru v Boha, ale činy vypovídají o tom, „co kdyby všechno bylo jinak“? Nebo je to jen následování většinové společnosti a jejích trendů bez hlubšího přemýšlení nad smyslem a hodnotou toho či onoho rozhodnutí? Nechci lacině vyzvedávat hodnotu a smysl vašeho oddílu Klubu Pathfinder, ale velmi bych vám přál, aby byl místem, kde vaše děti nejen najdou ta nejhlubší přátelství, naučí se některé užitečné dovednosti, ale hlavně aby byl místem, které ve vašich dětech zapálí neuhasitelnou touhu být pathfinderem, člověkem, který vším, kým je, objevuje život a jeho Stvořitele a nenechává si to jen pro sebe. Ale to záleží i na vás, kdo bude tím, který povede oddíl ve vašem sboru, a nastavíte-li svým dětem správný hodnotový žebříček při výběru z prostřeného stolu všemožných aktivit. Chceme se v letošním školním roce více zaměřit právě na vás, milí rodiče a prarodiče. Chceme vám pomoci pochopit smysl vašeho oddílu Klubu Pathfinder a získat vás a vaši podporu pro tuto důležitou práci.
David 4
VESMÍRNÁ KATASTROFA Večer 13. dubna 1970 došlo při letu americké kosmické lodi Apollo 13 na její palubě k výbuchu zásobníku kyslíku. V maličkém řídicím modulu zaslechla posádka hlasitou ránu a pocítila otřes. Ozval se zvuk poplachového zařízení a kontrolní panel začal blikat – signalizoval únik zásob kyslíku z lodi. Astronauti, jejichž úkolem bylo podniknout v pořadí již třetí americkou výpravu na Měsíc, byli trénováni k tomu, aby si zachovali chladnou hlavu za všech okolností, ale jejich první rádiová zpráva směřující do NASA v Houstonu byla zřetelně nervózní: „Haló, Houstone, máme problémy.“ Byli právě vzdáleni 330 000 kilometrů od Země. Zásobník kyslíku – životně důležitá součást palivového systému lodi – explodoval, když selhal teplotní spínač. Problémy, které způsobil, se okamžitě zdvojnásobily, když se další zásobník kyslíku, připojený na ten vybuchlý, otevřel a všechen kyslík unikl do vesmírného prostoru. Posádka lodi sledující z okna mrak unikajícího kyslíku pochopila, že touto ztrátou se tato vesmírná loď proměňuje v jejich hrob, pohybující se na orbitální dráze mezi Zemí a Měsícem. Přístroje, které identifikovaly zásoby energie a kyslíku, se neomylně blížily k nule. Řídicí modul byl těsně před rozpadem a posádka v něm měla naději jen na několik hodin života. Dalším fatálním problémem bylo nejen přivádění kyslíku k dýchání, ale také odstraňování jedovatého oxidu uhličitého, který produkovali tři muži na palubě. Vše se zdálo být ztraceno… Technici z NASA to však nevzdali. Intenzivně pracovali na vyřešení tohoto problému a přišli s geniálním nápadem – použitím dostupných součástek a přístrojů na palubě vesmírné lodi vyrobit náhradní filtr, a zajistit tak nezbytné podmínky pro přežití kosmonautů. Zásobní pytle, lepicí páska, vzduchové hadice a obaly z letových příruček posloužily k tomu, aby kosmonauti Lovell, Swigert a Haise mohli podle detailních pokynů, předávaných rádiem z pozemského řídicího střediska, vyrobit nouzové zařízení, jež by jim zajistilo přežití na havarované vesmírné lodi. Plná důvěra řídicímu středisku a bezvýhradné
spolehnutí se na jejich pokyny jim nakonec přinesly záchranu života a šťastný návrat domů. Tento skutečný příběh mi připomíná jinou „vesmírnou katastrofu“ s daleko širšími dopady na lidské životy – a to ohrožení ztrátou života věčného pádem člověka do hříchu. Máme problém – planeta Země, pohybující se na své orbitální dráze kolem Slunce, nese posádku, která má před sebou tragický osud podobný posádce Apollo 13 v okamžiku havárie. Naše lidská bezmoc udělat cokoli pro svou záchranu věčného života, pro který jsme byli stvořeni, nás staví před podobnou skutečnost: Buď propadnout beznaději a smířit se s tragickým osudem ztráty života, anebo se bezvýhradně spolehnout na Boží rady posílané nám k záchraně věčného života prostřednictvím Bible. „Důvěřuj Bohu celým svým srdcem a nespoléhej se jen na svůj rozum. Snaž se Boha poznávat na všech svých cestách a on ti vyrovná všechny tvé stezky. Nehledej jenom svoji moudrost, ale žij v uctivé bázni před Hospodinem…“ říká nám Bible. Proto také nedílnou součástí programu Klubu Pathfinder je poznávání Bible a Božích rad důležitých pro naše spasení. Uvědomme si, že jsou důležitější, než všechny ostatní vědomosti. A nezapomeňte – čas potřebný pro naši záchranu se každým dnem krátí. Bible také říká: „Jestliže uslyšíte dnes jeho hlas, nezatvrzujte se proti němu.“
Jerry
5
VŮDCOVSKÝ SPECIÁL 2013 Třicet odvážných pathfinderských vůdců a vůdkyň z Čech, Moravy a Slovenska + jeden Old Pathfinder, vyrazilo 4. září 2013 do švýcarských Alp na průzkumnou cestu v rámci přípravy divizního Camporee, které se zde uskuteční v roce 2015.
V plánu jsme měli dva dny trekových výšlapů a sobotní odpočinek u jezera Lac de Neuchatel, u něhož bude při Camporee tábořit na 3000 pathfinderů z Interevropské divize CASD. Počasí vyšlo na jedničku. Na cestu k vrcholům nám svítilo sluníčko vykukující mezi mraky, které se sice po nebi vytrvale proháněly, ale vodu v sobě milostivě zadržovaly až do poslední noci, kdy nám stany profoukla docela „pěkná“ bouřka… Horské štíty „Jungfrau“ (4158m) a „Eiger“ (3970m) podmračeně shlížely na skupinu, která k nim s horolezeckou výstrojí vystoupala nejvýše. Byl to úžasný zážitek, na který se nezapomíná… Příště vyrazte s námi – nebudete litovat!
Jerry 6
„SENIOR VANDR“ V TOULOVCOVÝCH MAŠTALÍCH
Tentokrát jsme se vydali na výpravu bez dětí, abychom si trochu užili klidu.
Bohoslužbu jsme měli také pod širákem…
…dál pak přes potůčky a říčky…
Půl hodiny jsme šli, půl hodiny jsme seděli a jedli – a pak strávili další noc ve společnosti krvežíznivého hmyzu.
Cestou necestou jsme se dotoulali na nejvyšší vrchol Toulovcových Maštalí – na skálu Petrovnu.
…a přišel za námi i malý, milý host.
…až do Betléma, Nových Hradů…
Při nedělním putování jsme si na chvíli odpočinuli u Panského stolu…
Noc jsme strávili pod širákem, v nepříjemné společnosti krvežíznivých mušek a komárů.
Po cestě jsme obdivovali jedinečný skalní útvar „Kolumbovo vejce“…
…a ke „Zvonu“.
…a nakonec jsme došli až na rozhlednu – cílovou destinaci naší cesty. Bylo nám spolu moc fajn, už dlouho jsme se tak nezasmáli. Nevymlouvejte se na věk a zkuste také někdy něco podobného, netradičního! Želva Hana
2013 /10 příloha časopisu Advent pro mladé i ty ostatní
Pouštěj chléb svůj po netu
Jedno z kázání, na které si pamatuji už od svého dětství, bylo inspirováno slovy moudrého Šalomouna z knihy Přísloví: „Pouštěj chléb svůj po vodě, nebo po mnohých dnech najdeš jej“ (Kaz 11,1). Táta tehdy kázal o tom, že mnohokrát ani nevíme, koho osloví to, co děláme a jak se chováme. Na tento text jsem si mnohokrát vzpomněl, když jsem sledoval profily mladých lidí na Facebooku. Ještě než vysvětlím, proč se mi vybavila vzpomínka na staré kázání, dovolím si připomenout zajímavá slova Ellen Whiteové: „Ten, kdo se pevně
dvent 10/2013 A 10/2013 IAmpulz
uchopí Kristovy spravedlnosti, nemusí ani chvíli čekat, až budou vymazány jeho hříchy. Nemusí čekat, až vykoná patřičné pokání. Kristova spravedlnost je mu hned k dispozici. Jak málo chápeme, co je to spasení. A přitom je to jednoduché jako abeceda. Přesto jsme tomu neporozuměli. Jak může člověk prožít pokání? Je to něco z něho samého? Ne, protože přirozené srdce je Bohu nepřátelské. Jak se tedy může přirozené srdce vyburcovat k pokání, když k tomu nemá sílu? Co člověka vede k pokání? Je to Ježíš Kristus. Jak přivádí člověka k pokání? Používá k tomu tisíce způsobů. Bůh nebes ustavičně působí na lidskou mysl. Vyzývá člověka ke změně skrze Boží slovo. Oslovuje jej však také prostřednictvím všech lidí, kteří věří v Ježíše Krista a zjevují jej svým charakterem. Nemusí kázat, nemusí za někým přímo chodit a mluvit s ním o jeho stavu nekajícnosti. Přesto lidé, jsou-li přivedeni do kontaktu s některým z následovníků Ježíše Krista, poznají, že je v nich něco, co oni nemají. Farizeové viděli, že na učednících je něco, co si nedovedli vysvětlit. Spatřovali v nich něco nádherného a to bylo pro ně důkazem, že tito jeho následovníci naslouchali Ježíši a učili se od něj.“ (Víra a skutky, str. 57) Ježíš při svém hledání člověka používá tisíce způsobů. Může použít i mne, pokud v něho věřím a dovolím mu, aby mi postupně měnil charakter ke svému obrazu. Pak ani nemusím mluvit, protože lidé uvidí, že mám něco, co jim chybí. Tato slova mne velmi povzbudila. A teď se vrátím nazpět k mladým lidem a Facebooku. Vždy, když vidím na profilu našich mládežníků, že se sdílejí o svou víru a o to, co prožívají
25 25
ve svých sborech i v mládeži, mám radost. Těší mne, že se nestydí za Ježíše, a proto také na svém profilu zveřejňují různá videa i články s duchovní tematikou. Většina mládežníků má desítky a někteří i stovky facebookových přátel. Mezi nimi ty, kteří už věří, ale také i ty, kteří na svou víru teprve čekají. Každý článek i každé video s duchovní tematikou tak může oslovit někoho, kdo právě hledá, zatímco my o tom ani nemusíme vědět. Vše, co sdílím na svém profilu, je pouštěním chleba. Teď jde o to, jaký chléb pouštím po vodách internetu. Pokud je tím chlebem Ježíš, možná budu jednou překvapen, kolika lidem jsem pomohl najít budoucnost v jistotě věčného života. Sociální sítě jsou fenoménem dnešní doby. Mohou být prokletím, nebo požehnáním. Těší mne, že většina facebookových profilů našich mladých lidí je zdrojem chleba, který vede k Ježíši.
Chci touto cestou poděkovat mládežníkům za tuto jejich nenápadnou a v naší církvi zatím nedoceňovanou evangelizaci. Jako dítě jsem rád zpíval píseň, ve které byla otázka: „Zdali v mé koruně budou se hvězdy skvít, až slunce navždy svůj ztratí třpyt?“ Naši adventističtí průkopníci věřili, že na nové zemi dostane každý člověk korunu, ve které budou svítit malé hvězdičky. Bude jich tolik, kolika lidem dotyčný pomohl poznat Ježíše. Nevím, zda to tak bude. Pokud ano, pak se milí mládežníci možná budete divit, jak zářivou korunu budete mít. To bude ta největší odměna za to, že se nestydíte za svou víru. Ať vám Bůh v této vaší misii žehná. Vlastimil Fürst, kazatel
Co? Kdy? Kde?
církev obrazem Ocenění floridské nemocnice V srpnovém vydání deníku U.S. News & World Report byla Floridská nemocnice – která je členem adventistického zdravotního systému – vyhodnocena na prvním místě v americkém státě Florida. Časopis také nemocnici a její pobočky zařadil mezi 30 nejlepších pracovišť pro léčbu endokrinologie a mezi 10 nejlepších gynekologických center.
26 26
Advent 10/2013 Impulz A 10/2013
zdravý životní styl
NEW START PLUS® dělali vědomě, abychom jednali v souladu se svým přesvědčením.
Jaký má být cíl aneb co je důležité?
NEW Start PLUS® je nově registrovaný program podpory zdraví, založený na principech soudobé medicíny s přihlédnutím ke všem oblastem lidského života. K základnímu kryptogramu NEW Start (začáteční písmena anglických názvů – výživa, pohyb, voda, slunce, střídmost, vzduch, odpočinek, důvěra) je přidán výraz PLUS zahrnující P = priority, L = living optimistically – optimizmus, U = Up with integrity – integritu, celistvost, S = social support – vztahy, společenskou podporu. Celý projekt má tedy 12 bodů. Rádi bychom vám představili jednotlivé principy tohoto doplnění a v tomto čísle začínáme obsahem písmenka P – priority.
P – priority Žít znamená rozhodovat se. Každý den volíme nejen to, co budeme jíst, pít či co budeme dělat, ale řešíme situace mnohem složitější. To, pro co se rozhodneme, může mít dopad nejen na současnost, ale i do budoucnosti; na náš život i na naše zdraví. Na čem své rozhodnutí založíme? Co je opravdu důležité, jaké hodnoty stvrzujeme svým životem? Na co klademe důraz, čemu dáváme přednost? Souhrn všech rozhodnutí má vliv i na naše sebehodnocení, ovlivňuje pocity štěstí a pohody. Proto je třeba, abychom svá rozhodování, ať už velká, nebo malá,
Advent 10/2013
Základním přístupem je ujasnit si cíl. Co vlastně chci? Čeho mohu skutečně dosáhnout? Mezi přáním a možnostmi může být velká propast, a pokud si postavíme cíl špatně, promrháme mnoho času i energie a výsledkem bude zklamání. Nejde o to, co nám chybí, ale o to, co máme a co s tím uděláme. Řecký filozof Seneca to vyjádřil obrazně: „Když kapitán neví, na kterém břehu přistát, pak žádný vítr není ten správný.“ K dosažení cíle pomáhá tzv. SMART formule. Cíl tedy musí být: S – specifický (cíl je nutno definovat jednoznačně, specifikovat ho detailně, precizně a konkrétně, není možné zůstat u vágní, obecné formulace) M – měřitelný (je nutné najít způsob, jak je možné hodnotit postupné kroky k realizaci) A – akceptovatelný (mohu se s ním vnitřně zcela ztotožnit) R – realistický (tedy dosažitelný, úměrný našim možnostem a podmínkám) T – terminovaný (ke každému cíli patří jasné určení termínu, kdy musí být dosažen) Cíl dává orientaci a motivaci překonat těžkosti, které se na cestě objeví. Kam míříme? Čeho chceme dosáhnout a jaké jednotlivé kroky je třeba udělat? Co má přednost? Jako lidé máme dar představivosti, myšlení a hodnocení. Máme svůj cíl, jenž je hoden úsilí a je realizovatelný? Vede k tomuto cíli naše každodenní rozhodování? Má v našem jednání prioritu? Zastavíme se a porovnáváme, zda nasazený kurz je správný? Jsme ochotni provést korekturu? Všichni potřebujeme chvíle ztišení a sebereflexe. „Lidé, kteří žijí z naděje, vidí dále; lidé, kteří žijí z lásky, vidí hlouběji. Lidé, kteří žijí z víry, vidí vše v jiném světle.“ V Matoušovi 6,33 je napsáno: „Hledejte nejprve Boží království a jeho spravedlnost a všechno ostatní vám bude přidáno.“
27
zdravý životní styl V životě nemá všechno stejnou cenu a je nutno rozlišovat mezi podstatným a případným, mezi důležitým a tím, co je jen okrajové, co být nemusí, bez čeho se obejdeme. I to souvisí s ujasněním priorit, toho, o co nám vlastně jde, čemu věnujeme svůj čas.
Hodnotové kategorie a rozvržení času Je známo tzv. Paretovo pravidlo – člověk získává 80 % výsledků z 20 % toho, co dělá. Pro správné rozvržení času se doporučuje ujasnit si čtyři hodnotové kategorie: Důležité, ale nenaléhavé (strategie, efektivita) Plánovat a pevně stanovit čas Cíl: maximalizovat
Důležité a naléhavé (problém, krize) Rychle vyřešit Cíl: redukovat
Nedůležité a nenaléhavé (ztráta času, zbytečné) Vyhodit do koše Cíl: eliminovat
Nedůležité, ale naléhavé (požírač času, neefektivní) Delegovat na jiné, říci NE Cíl: minimalizovat
Recept pro správné rozhodování Jaký je recept na správné rozhodování podle lékaře neurochirurga Bena Carsona? Nejprve si položme následující otázky: w Co nejlepšího se stane, když to udělám? w Co nejhoršího se stane, když to udělám? w Co nejlepšího se stane, když to neudělám? w Co nejhoršího se stane, když to neudělám? w Jaké nepravdy o životě jsou vtisknuty do naší mysli? Mýty při rozhodování Vše musí jít lehce. Ano, lehce zhřešíme a uděláme problém, ale náprava vyžaduje úsilí. Podceňujeme následky svého chování, neboť jsme si zvykli, že když se něco pokazí, jednoduše to vyhodíme a koupíme si nové. Proto ztrácíme realistický pohled na vztah mezi příčinou a následkem a současně nezažijeme žádnou radost z toho, že se nám něco podařilo opravit či napravit, že jsme to dokázali.
Vše musí být rychle. Příroda nás učí, že růst potřebuje čas (např. obilí ze zrna). Tyto dlouhodobé procesy jsou v kontrastu s naší uspěchanou mentalitou, kdy chceme ihned vidět výsledek. Stali jsme se netrpěliví a s tím, co potřebuje větší snahu a vytrvalost, raději ani nezačneme. Tímto způsobem ztrácíme možnost získat větší mentální i tělesnou sílu, neboť obojí potřebuje trénink. Vše se zlepší samo. Nikdy se nestane, aby z nepořádku vznikl pořádek sám od sebe. Z praxe víme, že k tomu je zapotřebí plán, čas i úsilí, a přesto si mnozí lidé myslí – možná v důsledku evoluční teorie – že jejich život se zlepší sám od sebe, stačí jen pasivně vyčkat. A když se tak neděje, rezignují a zůstanou ležet na gauči a unikají z reality tím, že například sledují televizi. Na tom nic nezměním. Na jedné straně žijeme ve světě, který se mění téměř ve vteřině, a na druhé straně si připadáme bezmocní jako děti, neschopní, bez naděje z tohoto kolotoče vystoupit. Opravdu si musíme přiznat, že jako jedinci běh politiky a světového obchodu neovlivníme – a přece má každý člověk velkou svobodu a svobodná volba k hodnotě člověka patří. Můžeme realizovat mnoho našich snů, pokud jen chceme a vědomě se za ně zasadíme. Život je nesmyslný a končí smrtí. Tento koncept ničí všechny naděje a zabíjí každou tvořivost. Logickým důsledkem je čirý egoizmus, kdy myslím jen na sebe, zde a nyní chci mít to nejlepší. Ale přece nemusíme takto uvažovat! Bible hovoří o pečujícím a geniálním Stvořiteli, který chce mít s námi lidmi osobní přátelství. Nabízí nám rady a pomoc, chce nás vést a podporovat. Ale nenutí – je to naše volba. Dává nám konkrétní nabídky a život, ve kterém naše schopnosti mohou přispívat ke smysluplné funkci celého společenství – jako orgány živého těla. Ježíš nám slíbil hojný život – s jeho naplněním můžeme začít už dnes. Dle materiálů GK a DVG připravila lékařka a vedoucí oddělení zdraví při Českém sdružení Jana Krynská
Unijní konference lékařů a zdravotníků je v plánu od 8. do 9. 3. 2014 v Praze. Bližší informace najdete v dalším čísle časopisu Advent. Těšíme se na setkání.
28
Advent 10/2013
představujeme…
Představujeme… Vojkovická dechová hudba
V letošním roce má Vojkovická dechová hudba pěkné jubileum – 80 let od založení v roce 1933. Toto pozoruhodné výročí bylo připomenuto slavnostním koncertem na Ježonkách v sobotu 3. srpna 2013. V krásném prostředí Boží přírody – beskydských hor – hraje orchestr koncerty již od svého vzniku při různých církevních setkáních a pobožnostech věřících církve adventistů. Je to křesťanská kapela složená z 15 hudebníků, především členů církve, pod vedením kapelníka Miloše Bijoka. Za dlouhou dobu svého působení prošla několika změnami, především ve složení a repertoáru. Orchestr hraje hlavně duchovní hudbu při různých příležitostech, jako jsou velké církevní konference, velké i menší církevní a občanské akce, svatby, křty a pohřby. Můžete si jej poslechnout i na jeho koncertech v celé České republice. Srpnové koncertní vystoupení na Ježonkách navázalo na dlouholetou tradici. Připomeňme z historie vzniku orchestru událost, kdy zakladatel bratr Josef Bijok ve vzpomínkách uvedl: „Po křtu jsem začal vzpomínat, jak jsme kdysi společně s Františkem Vrubelem hrávali v kostele, a snažili se tak svým způsobem chválit Pána Boha. Uvědomoval jsem si, že teď bychom jej měli chválit více. Zašel jsem za mým přítelem Františkem Vrubelem s návrhem, že bychom spolu mohli založit dechovou hudbu, a ten mi řekl: Pokud chceš založit kapelu, začni učit hrát mládež. Jak mi poradil, tak jsem udělal.“
Advent 10/2013
Po počátečních problémech s půjčováním a kupováním nástrojů, většinou starších, se přece jen kapela rozrůstala a na první zkoušce jich bylo sedm, a to Josef Bijok, František Vrubel, Karel Guziur, Čeněk Rojíček, Jan Kuča, Hynek Šustek a Jaroslav Koloničný. První píseň, kterou pak pro orchestr rozepsal, byla „Proč ještě otálíš“. Tolik ze vzpomínek zakladatele Josefa Bijoka. Dechová hudba se dobře ujala a v době l. republiky účinkovala nejen při bohoslužbách vojkovického sboru, ale i v okolních sborech, a také už i na Ježonkách, kde pak od roku 1926 byl již také sbor. Do života Vojkovické dechové hudby podstatně zasáhla druhá světová válka. Na Těšínsku a Slezsku se posunuly státní hranice mezi Polskem a Československem, a někteří z hudebníků tak bydleli v Polsku. Obec Vojkovice byla také za hranicí, takže se hrálo v Bruzovicích. Z té doby je také jedna z nejstarších fotografií členů kapely. Po válce se situace vrátila do předválečných hranic, a tak orchestr působil v plném počtu k chválení našeho Pána. Od té doby až dosud hrávala kapela ve sborech na Těšínsku, Karvinsku, Ostravsku, na Moravě (zejména jižní), v rámci církevní unie na Slovensku, hrála také ve Friedensau i na jiných místech Německa a také v Polsku. Současný dirigent Miloš Bijok, který převzal rodinnou dirigentskou taktovku po dědečkovi a otci, dovedl nyní toto amatérské hudební těleso, které se vždy při koncertních vystoupeních prezentuje na profesionální úrovni, k vysoké kvalitě. V duchu přátelství a dlouholetých tradic se odvíjel i tento jubilejní koncert na Ježonkách k 80. výročí orchestru. Bohatý hudební program s vystoupením sólistů – a to zejména Miriam Dýrrové na pozoun, Martina Lance na altsaxofon a zpěvačky Karin Maďové – to byly skvosty sobotního odpoledne. Počasí nám přálo, bylo jasno a dosti teplo, takže návštěva byla velká – zhruba 400 návštěvníků. K tomuto krásnému jubilejnímu výročí nelze jinak než vzdát
29
představujeme… chválu a díky našemu Pánu. Provedl tento orchestr dlouhými osmi desetiletími nelehké doby války a následného protináboženského tažení a zachoval jej až do dnešních dnů. Nyní můžeme volně a veřejně přijímat jejich krásnou hudbu k povzbuzení a občerstvení ducha víry a plní se předsevzetí zakladatelů orchestru, že hudbou budou chválit Pána Boha – což je i ve smyslu biblické výzvy podle Žalmu 150,3–6. Nechť nadále provází ruka Páně tento orchestr. O průvodní slovo se v tomto odpoledním programu podělil kapelník Miloš Bijok s kazatelem Romanem Machem. V průběhu programu přivítal kapelník bratr Bijok vzácného hosta, našeho nestora, bratra Jana Gomolu, který se při dobrém zdraví dožívá 97 let. Jako další vzácný host byl přivítán bývalý kazatel bratr Šlosárek, který ve věku 91 let
užívá v poklidu naše zařízení ve Zlíně-Malenovicích. V závěru programu bylo kapelníkem bratrem Bijokem vysloveno uznání a poděkování bratru Rudolfu Maďovi za náročnou technickou přípravu tohoto koncertu a celého sobotního shromáždění. Koncertu se zúčastnili hudebníci v tomto obsazení: Emil Kisza (1. trubka), Libor Kisza (2. trubka), Wiselka (3. trubka), Martin Kisza (baryton), Jiří Kisza (tenor), Martin Lanc (klarinet, altsaxofon), Vladimír Bijok (2. klarinet, tenorsaxofon), Jan Bijok (trombón), Miriam Dýrrová (pozoun), Eduard Heczko (doprovodná trubka), Radek Koloničný (doprovodná trubka), Petr Kubiczek (tuba), Tomáš Bijok (tuba), Robin Bijok (bicí), Miloš Bijok (doprovodná trubka, kapelník). Milan Saferna
Predstavujeme… Komunitné centrum PARK v Topoľčanoch Počas celého školského roka organizovalo Komunitné centrum PARK prednášky pre verejnosť vo svojej budove na Železničiarskej ulici, ktoré pre vás s radosťou pripravil vedúci Ladislav Skubly. S každou prednáškou bola spojená aj ochutnávka jedla, ktorú pripravil Miroslav Klčo. Komunitné centrum PARK organizuje stretnutia minimálne raz za mesiac. Ľudí najviac zaujala prednáška amerického výskumníka NASA Robina Rushinga, počas ktorej sa centrum zaplnilo do posledného miestečka. Prednášky sa konali v januári a vo februári tohto roku pod názvom: Tajomstvo dinosaurov a Tajomstvo potopy. Ďalšie sa týkali aj Veľkej noci, toho, odkiaľ sa vzali veľkonočné zvyky, ako vznikla Veľká noc a podobne, o čom prednášal vedúci organizácie Život a zdravie Bohumil Kern. Zdravotné prednášky niesli názvy: Zafarbite sa zdravo, Ako byť zdravý počas choroby, Detox, Ako byť mladý a nezostarnúť. Ďalším témam sa venovali lektori Jaromír Novota a Peter Hanák. Jeden deň v roku sa komunitné centrum venuje aj deťom, v rámci čoho pripravilo na Mikuláša
30
krásne predstavenie pre deti zo sociálne slabších rodín. Na budúci rok sa znova tešíme na všetko, čo budeme môcť pre vás nachystať. Pri poslednom stretnutí ste nám dali niekoľko návrhov na témy, o ktoré by ste mali záujem: Majú stromy život?, Sibyla a jej proroctvá, Odkiaľ pochádza energia?… Nenašli ste si nič, čo by vás zaujalo? Toto ešte nie je všetko, sledujte naše plagáty v meste a dozviete sa viac. Všetci ste srdečne vítaní. Lucia Chalániová
Advent 10/2013
z domova
Prázdninový Kurz zdravotní misie 2013
V posledním červnovém víkendu byl zahájen 20denní prázdninový unijní Kurz zdravotní misie v Lipníku u Benátek nad Jizerou. Původním záměrem bylo oslovit mládež v církvi, získat je pro praktickou zdravotní službu a naučit různým metodám misijní práce. Skutečnost však byla úplně jiná. Účastníků, kteří byli věkem mládežníky, jsme mohli spočítat na prstech jedné ruky. Zájem o tento kurz projevili zejména sestry a bratři středního věku, často s již bohatými životními zkušenostmi a jasným misijním zaměřením ve svém životě. Celkem se sešlo 42 účastníků, z nichž, díky omezeným dovoleným, pouze někteří absolvovali celý kurz od začátku do konce. Z tohoto počtu bylo 40 % z Českého sdružení, 30 % z Moravskoslezského sdružení, 10 % ze Slovenského sdružení a 20 % ze zahraničí – zejména z Belgie. Kurz byl rozdělen do tří částí. První týden – misijní – jsme hostili vitálního 90letého profesora Johna Scharffenberga z Loma Linda University. Po dopolední výuce jsme společně vyrazili do ulic Mladé Boleslavi, jiné dny zas do Lipníku a okolních obcí, a zvali lidi na zdravotní aktivity. Následující dny se konal v mladoboleslavské Lávce ve spolupráci s místním sborem církve adventistů Den pro zdraví s měřením hodnot, poradenstvím a zajímavými přednáškami našich lektorů. Celkem – včetně večerního programu – se
Advent 10/2013
zúčastnilo asi 35 lidí. Obdobnou službu jsme nabídli obyvatelům okolí Lipníka – obce, kde kurz probíhal. V sobotu po kázání bratra Scharffenberga jsme posloužili bratrům a sestrám ze sboru Brandýs nad Labem. Druhý týden byl věnován více vzdělávání a duchovní obnově. Oslovujícími duchovními vstupy nám posloužili nemocniční kaplan Rosťa Homola a vedoucí sboru v Bruselu Alexej Chrapov. O pohybovou složku se starala cvičitelka Marta Höferová a o výuku praktické zdravotní misie Roman Uhrin. Nechyběl ani čas pro pracovní aktivity, kdy účastníci pomáhali při úpravách budovy v Lipníku, ve které se v blízké budoucnosti plánuje tzv. sanatorium přírodní léčby. Krásnou sobotu jsme zakončili večerní památkou Večeře Páně (kterou vysluhoval kazatel Karel Vasilek) a zdravým banketem. Třetí týden byl ryze praktický. Byl pozván tým ze sanatoria přírodní léčby na Ukrajině. Zdravotní misionáři se učili praktickým dovednostem v oblasti zdravotní služby, např. použití vodoléčebných procedur, použití zábalů, masáží či přírodních léčebných prostředků. Díky pomoci asistentů Viktorie Maximec a Petra Farkaše jsme mohli dovednosti trénovat jeden na druhém. Tato příprava zdravotních misionářů bude využitelná jak ve službě členům našich sborů, tak v domácnostech nebo připravovaných Centrech zdraví – sanatoriích. Ranní a večerní přednášky sestry Slepenčjuk, ředitelky sanatoria přírodní léčby, z cyklu Překrásná cesta a její zkušenosti obohatily a motivovaly každého z přítomných. Certifikát Zdravotně misijního pracovníka, vydaného organizátorem kurzu, občanským sdružením Život a zdraví, získalo celkem devět účastníků. Letošní ročník napověděl o možnostech dalšího rozvoje těchto kurzů. V příštím roce je předběžně domluvený podobný Kurz zdravotní misie „LIGHT“, který bude probíhat v angličtině a bude zaměřen zejména na mladé lidi z naší unie, ale také z okolních států. Potřeba této služby je
31
z domova velká a navíc je lidmi přijímána. Tato služba může pro naše okolí být praktickým představením lásky Ježíše Krista nemocným, utrápeným a hříchem
raněným.
Roman Uhrin, organizátor kurzu
Ohlédnutí za Biblickým týdnem Moravskoslezského sdružení
Tradiční Biblický týden Moravskoslezského sdružení proběhl letos již po třinácté. Hlavním tématem byla křesťanská rodina. V prostorách Arcibiskupského gymnázia v Kroměříži přednášeli místo jednoho hosta hned tři řečníci. Psycholog a teolog Pavel Raus, psychoterapeut Mojmír Voráč a kazatel Jan Dymáček. Během dopoledních přednášek zaznívala témata jako rozvod a jeho dopady, řešení bolestných situací, stavební kameny pro skvělé manželství, umění
zvládat emoce a konflikty, přijetí své role a umění radovat se z odlišnosti, spiritualita v rodině. Odpolední čas byl naplněn odpočinkem, koupáním a výlety po Kroměříži a okolí. Večery pak byly vyhrazeny pro dotazy a diskuze. Letošní biblický týden končil rituálem „Pečeť vztahu“, kdy nejprve prostřednictvím společné Večeře Páně mohli účastníci obnovit vztah s Bohem a poté prostřednictvím obnovy manželského slibu mohli utvrdit vztah s partnerem. Z celé řady krásných a podnětných myšlenek, které mě celý týden oslovovaly, se podělím o dvě z nich. „Bolest v lidském životě je výzvou a úkolem. Je to Boží řeč k nám.“ „Manželství je dobrodružství, milostný zápas a neustálé objevování, které spolu podnikají dva milující se lidé.“ Jsem vděčný, že navzdory statistikám o nefunkčních rodinách, manželských krizích a stoupající rozvodovosti můžeme díky Boží milosti i dnes plnými doušky užívat Stvořitelova daru rodiny a manželství. Daniel Dobeš, tajemník Moravskoslezského sdružení
Co? Kdy? Kde?
32
Advent 10/2013
Adra
Aktuality z Adry Změny v Adře w Novým ředitelem adventistické humanitární organizace ADRA jmenovala její rada čtyřicetiletého Michala Čančíka, dosavadního vedoucího Dobrovolnického centra ADRA ve Frýdku-Místku. Na pozici vystřídal Jana Bártu, který zůstává členem její devítičlenné rady, jejíž předseda Mikuláš Pavlík mu poděkoval za „zvýšení důvěryhodnosti, profesionality a rozšíření rozvojových aktivit ADRA ČR pod jeho vedením“. w Občanské sdružení ADRA ČR změnilo v září v souvislosti s novým občanským zákoníkem svou právní formu, a to na obecně prospěšnou společnost. w Novou předsedkyní správní rady Nadace ADRA byla jmenována její spoluzakladatelka Miroslava Žaludová.
Nestačí pomáhat, hlavní je pomáhat dobře Na otázku, co nového ředitele Adry Michala Čančíka přivedlo před lety do organizace ADRA, odpovídá, že ho jednoduše baví práce s lidmi, a pokud je to spojeno s pomocí, tak se dobrý pocit násobí. Odkud se vzala tvoje touha být kazatelem? Chtěl jsem se věnovat něčemu, kde spojím užitečnou práci s tím, co mám rád – i když jsem o sobě vždy dost pochyboval, jestli se na to hodím. Nakonec jsem nastoupil na Teologický seminář a po něm již na sbor do Klatov a pak do Chebu. Byl jsem hozen do vody a musel jsem plavat. Podotýkám, že to byla hodně studená voda a moje práce byla, vzhledem k asi šesti stovkám nevěstinců v okolí Chebu, poněkud specifická. Dráhu kazatele jsi však nakonec ukončil. Proč? Náboženství s sebou přináší jevy, se kterými jsem se já, a především má žena, složitě vypořádávali. U někoho vzbuzuje víra touhu pomáhat, vykonávat službu lidem, ale v někom zase probouzí bojovnost, radikálnost a třeba až militantní postoje. To mi není blízké. Tím, že budu něco odmítat, přece nezměním vůbec nic. Někdy je potřeba přijmout fakta, jak jsou, a podle toho nastavit řešení. Nezměníme svět, ale můžeme být dobrým příkladem a dát někomu inspiraci. Kdy přišlo to rozhodnutí opustit kazatelnu a stát se součástí organizace ADRA? V roce 2003 jsem se v životě ocitl na pomyslné křižovatce. Táhlo mě to k Adře, a tak jsem oslovil tehdejšího předsedu správní rady Nadace ADRA Vítězslava Vursta s dotazem, jestli neshánějí člověka. Řekl, že ve Frýdku-Místku má ADRA dům, ale jeho aktivity jsou v útlumu a je potřeba vymyslet nové projekty
Advent 10/2013
33
Adra a sehnat na ně peníze. Já na to kývl a vzápětí už jsme se i s manželkou stěhovali na druhý konec republiky. Po prvních zkušenostech, např. s pomocí při záplavách, jsem se po jednom rozhovoru s mužem, který měl na Magistrátu ve Frýdku-Místku na starost neziskový sektor, rozhodl zkusit budovat síť dobrovolníků, kteří chodí za pacienty do nemocnic, za seniory do domovů nebo hospiců, a ihned jsem se s touto myšlenkou identifikoval. Kazatele jsem dělal rád, ale v Adře jsem se našel. A podařilo se. Dnes už lidé pojem dobrovolnictví dobře znají, ne? Teď už to tak je. Ale ze začátku jsem se setkával s názorem, že to nebude fungovat, že dobrovolnictví je přežitek minulé doby, že se lidem do toho nebude chtít. Ukázalo se, že je to obrovský omyl. Podstata dobrovolnictví totiž není v tom, že člověk jen něco dává. Mnohem víc toho získává. V nemocnicích, ústavech, dětských domovech a všude, kde dobrovolníci působí, vznikají nová přátelství, píší se krásné lidské příběhy. Pro mnohé bylo překvapivé, jak se dobrovolnictví ujalo. Na severní Moravě jsme položili základ a postupně se myšlenka rozšířila do „adráckých“ center v celé republice. Dnes má ADRA v Česku 1 600 stálých dobrovolníků a je jediná ADRA na světě, která domácí dobrovolnictví realizuje. Jaké jsou tvoje vize, jak se ADRA bude pod tvým vedením profilovat? Chtěl bych podpořit vznik dalších dobrovolnických center u nás a zvyšovat počet dobrovolníků. Jejich poslání je jasné – pomáhat tam, kde je potřeba. Dávat oporu, psychickou pomoc, pohlazení nebo jen pěkné slovo tam, kde na to není čas nebo nejsou lidi. Druhá oblast, kde vidím prostor pro rozvoj, jsou mimořádné události. Víme, že na ně umíme reagovat a že dokážeme od lidí sehnat velmi rychle potřebné prostředky a efektivně je použít. Každá taková událost nám ukázala, že pořád můžeme být ještě připravenější. V krajích už fungují takzvané KIP týmy, které spolupracují s integrovaným záchranným systémem, a kdykoliv je potřeba, zmobilizují své síly. Jejich činnost bych rád ještě rozšířil. Poslední oblast, na kterou se chci zaměřit, jsou zahraniční projekty. Ty jsou a budou základem našeho působení, mají tradici a je to klíčová práce. Budeme dál reagovat na mimořádné události typu zemětřesení, povodně nebo tsunami. Krom toho bude ADRA například pokračovat ve vzdělávacích a zdravotnických programech v rozvojových zemích. ADRA je církevní organizace. Jak dalece se do její činnosti promítá křesťanský duch? ADRA je jednou z institucí církve. Řada členů přijala povolání různou formou sloužit v Adře. Přál bych si, aby adventisté mohli hrdě říkat „ADRA je naše“. Na druhou stranu ADRA musí zůstat otevřená pro všechny, kteří chtějí pomáhat, bez ohledu na to, zda patří do nějaké konkrétní církve.
Cena Michala Velíška 2013 Dejte svůj hlas příběhu, který vás zaujal statečností a odvahou! Denně se odehrávají příběhy s velkým „P“, které jsou důkazem, že jsou mezi námi takoví, kterým není jedno, co se kolem nich děje. Neváhají okamžitě pomoci, když jsou nečekaně svědky nějaké nespravedlnosti. Bez ohledu na následky pro ně samotné zasáhnou, když jde někomu o zdraví či dokonce o život. A právě takovým lidem vyjadřuje již osmým rokem Nadace ADRA ve spolupráci s televizí NOVA uznání.
34
Advent 10/2013
Mezi řádky Do 11. října nominovala veřejnost lidi, kteří neváhali a postavili se zlu, nespravedlnosti či bezpráví. Obracíme se na vás, na své nejbližší, abyste 25. 11. až 3. 12. byli mezi těmi, kdo na internetových stránkách nadace (www.nadace-adra.cz) vyberou letošního vítěze (to znamená, že dáte svůj hlas jednomu ze tří finálových příběhů, jejichž rekonstrukce odvysílá televize Nova během listopadu). Budeme vám zároveň vděčni, když nám pomůžete rozšiřovat povědomí o této ceně tím, že o ní řeknete svým známým. Zároveň srdečně zveme v době Adventu (9. 12.) na slavnostní vyhlášení vítěze v překrásné rezidenci primátora hlavního města Prahy. Tam se jako první nejenže dozvíte, kdo se stane držitelem letošní ceny, osobně poznáte ty, kdo se podíleli na vysílání či organizaci celé akce, ale můžete se navíc zúčastnit i semináře na téma „Odvaha soudit“. Budeme rádi, když přijdete vy nebo vaši známí mezi nás. Bližší informace najdete na www.adra-nadace.cz. Připravila Mirka Žaludová
Mezi řádky Co je za Obzorem? Když jsem se stala adventistkou, začala jsem se pídit po nějakém časopisu nebo drobné brožurce, kterou bych měla ráda k dispizici při rozhovorech s lidmi. Dostala se mi tehdy do rukou hromádka časopisů Znamení doby, které vycházely právě pro lidi mimo církev. Dokonce jsme jednou s mojí dcerou Leou podle našeho starého zvyku Jehovových svědků vzaly tašku těchto časopisů a šly se postavit na místo, kde jsme dříve stávaly se Strážnou věží. Je to úsměvná vzpomínka, naši ,,bratři svědkové Jehovovi“, kteří nás tam uviděli, se na nás najednou usmívali a hrnuli se k nám, doufajíce, že jsme se vrátily. Když uviděli název časopisu, úsměv jim ztuhnul na tváři a odešli. Tento typ služby nikdo po adventistech nevyžaduje. Vlastně žádný typ služby se po adventistech nevyžaduje. Přijde vám to v pořádku? Vždyť už blízko, doslova za obzorem, je příchod Pána Ježíše. Použijte tento skvělý časopis jako můstek k rozhovorům s lidmi. Časopis Znamení doby přestal vycházet, objevil se ale časopis nový, který jsme potřebovali, a mnozí jsme na něj netrpělivě čekali. Je jím časopis Za obzorem. Podtitul časopisu Za obzorem zní: Magazín pro všechny, kteří chtějí vidět dál. My jsme díky zkoumání Bible dostali spoustu informací o budoucnosti. Nepotřebujeme hledat odpovědi u kartářek, jak to dělají mnozí. Ale jako křesťané jsme také Bohu dali slib, že o té budoucnosti budeme mluvit i s dalšími lidmi. Časopis, který jsme dostali do ruky, je skvělou možností, jak mluvit o tom nejpřesnějším zdroji informací – o Bibli. Částka 6 Kč za výtisk je při jeho kvalitě více než symbolická. Objednejte si přes svého traktátníka několik kusů a obdarujte jím své přátele a známé. Je to – a to mi věřte – nejpohodlnější způsob vaší možné evangelizace. I na vašem zájmu záleží, jak dlouho bude tento časopis vycházet. Dejte mu šanci, opravdu stojí za to. Irena Perůtková
Advent 10/2013
35
Z vašich dopisů
Z vašich dopisů Unavujete Hospodina „Unavujete Hospodina svými řečmi. ‚Jak ho unavujeme?‘ ptáte se. Tak, že říkáte: ‚Hospodinu se líbí kdejaký zločinec; takové má zřejmě v oblibě!‘ “ (Mal 2,17; B21) Bůh nás kárá: Unavujete mě, protože si stále na něco stěžujete. Jste permanentní stěžovatelé a nespokojenci. Jak pravdivý výrok! Zamysleli jste se někdy nad obsahem vašich slov, nad způsobem vedení vzájemných rozhovorů? Podívejme se například na jedno z nejfrekventovanějších témat – počasí. V létě, když je extrémní sucho a teplota překračuje 35 °C, obvykle říkáme: „To je příšerné vedro, už aby se trochu ochladilo. Neškodilo by také trochu deště, aby nebylo takové sucho.“ Když se ochladí a trochu zaprší, říkáme: „K pořádnému létu patří slunce a teplo, už aby přestalo pršet a oteplilo se. Dnešní léto nestojí za nic.“ Ať Bůh učiní s počasím cokoli, stále si stěžujeme. V létě si stěžujeme na vedro. Na podzim si stěžujeme na sychravé počasí. Před Vánocemi si stěžujeme na nedostatek sněhu. Po Vánocích si stěžujeme na velké množství sněhu. Jaro začíná příliš pozdě, je krátké a neužijeme si ho. Když je vedro, chceme chladněji, jestliže je chladno, chceme vedro atd. Neustálá nespokojenost. Podobný styl nespokojenosti funguje také v dalších oblastech našeho života. Něčeho se nám nedostává? Postěžujeme si na to. Když dojde k nápravě, opět si najdeme něco, s čím být nespokojený. Žádný pozitivní přístup a vděčnost. Bůh před trvalou nespokojeností a stěžováním si varuje. Musí se tedy jednat o velmi nebezpečnou věc.
V životě člověka funguje tzv. Batesonův zákon (pojmenován podle objevitele této zákonitosti G. Batesonovi), který řeší to, jak člověk vnímá časovou změnu působícího podnětu. Nepatrnou časovou změnu působícího podnětu téměř nevnímáme. Naopak, velkou změnu zaregistrujeme okamžitě. Zkuste si provést následující pokus. Do hrnce s vodou ponořte levou ruku. Vodu začněte pomalu, ale velmi pomalu zahřívat, řekněme přibližně o 1 °C za minutu. Až ucítíte, že voda je již horká, zkuste do ní ponořit také pravou ruku. Pravděpodobně se vám to podaří jen s obtížemi, protože budete vnímat, že voda je příliš horká na to, abyste do ní ruku ponořili a nepopálili se. Levou ruku udržíte v horké vodě proto, že její ohřev probíhal velmi pomalu, takže časová změna teploty je téměř nulová a podnět jste vnímali pouze nevýrazně. Naproti tomu pravou ruku strčíte do stejně horké vody jen s obtížemi, neboť změna působící teploty proběhla velmi rychle a podnět jste zaregistrovali velmi intenzivně. V kontextu Batesonova zákona může neustálá nespokojenost a stěžování si na něco vést k otupení vnímavosti. Danou věc přestaneme vnímat jako něco odlišného od normálního, správného stavu a přijmeme ji za něco běžného. Tragické je, že neustálým stěžováním si na objektivně špatné věci – na zlo, na hřích – můžeme otupit své vnímání a zlo přijmeme jako běžnou, normální, ba dokonce správnou část našeho života. Každá následující generace bude zákonitě horší a horší. Vezmeme-li však Pána Boha vážně a přestaneme si neustále stěžovat, do nastražené pasti se nechytíme. Daniel Jareš
oznámení Sbor v Uherském Hradišti V měsíci listopadu mají v našem sboru narozeniny sestry Liduška Povalačová, Lenka Lancová, Žaneta Kantorová a bratr Pavel Lekeš. V sobotu 31. srpna jsme s velkou radostí přivítali do našeho sboru manžele
36
Beatu a Lukáše Huňkovy s jejich třemi krásnými dětmi, kteří den předtím odevzdali své životy Pánu Ježíši. Všem přejeme Boží požehnání, zdraví, hodně radosti a spokojenosti v jejich životě. Za sbor O. Dědeček
Advent 10/2013
Podmínky inzerce: Cena inzerátu je 0,50 Kč (2 c) za znak nebo 7,50 Kč (25 c) za cm2. Platba probíhá na základě fakturace. Vyčkejte prosím, až vám bude faktura zaslána, neposílejte platby předem. Obálku s odpovědí na inzerát podaný pod značkou je nutné označit v levém spodním rohu číslem inzerátu. Odpovědi na inzeráty označené ČR vyřizuje Advent-Orion Praha, odpovědi na inzeráty označené SR nebo SK vyřizuje Advent-Orion Vrútky. Redakce si vyhrazuje právo rozhodnout o vydání inzerátu.
Pravidla inzerce v časopisu Advent Advent je vnitrocírkevní časopis sloužící především k oslovení členů církve, není tedy komerčně zaměřen. Inzerce tedy slouží potřebám církve, sborů i jednotlivých členů. Inzeráty oddělení, institucí církve i jednotlivých sborů jsou uveřejňovány zdarma. Inzeráty mohou podávat též členové církve, a to v oblasti seznámení, nekomerčního ubytování a nekomerční nabídky a poptávky. Tento druh inzerce je zpoplatněn dle ceníku uvedeného v záhlaví. V časopisu Advent nebudou uveřejňovány inzeráty, které se týkají prodeje nemovitostí. Výjimečně může inzerci podat i podnikatelský subjekt, pokud se jedná o nabídku, která se týká vnitřního života církve, sborů nebo členů (například nabídka prostoru pro rekreaci). Tento druh inzerce je zpoplatněn dle ceníku uvedeného v záhlaví. Redaktor časopisu Advent má právo nezařadit sporný inzerát. (Tato pravidla schválila Správní rada nakladatelství.) Ponúkame ubytovanie pod Vysokými Tatrami v Kežmarku, Hradné Námestie 24. Cena na osobu/noc: 1. 5. – 30. 9. – 4,- €; 1. 10. – 31. 3. – 6,- €, v zime do 5 osôb 7,- €. Kontakt: e-mail:
[email protected], ďalšie info nájdete na http://kezmarok.casd.sk/?page_id=155, telefón: 00421(0)524 525 957, mobil: 00421(0)908 986 907 SR 131001 Ponúkame ubytovanie v horskej chate na Donovaloch v oblasti Nízkych Tatier. Ideálne prostredie pre milovníkov horskej turistiky, cyklistiky a lyžovania. Kapacita chaty je 19 osôb, cena podľa sezóny od 4 do 6 € osoba/noc. Viac info na http://bb.casd.sk/donovaly/index.htm Kontakt: Róbert Rusnák, 0905 991 757, e-mail:
[email protected] SR 131002 Ponúkame kvalitné ubytovanie v novovybudovanom zbore pod Vysokým Tatrami v meste Poprad. K dispozícii sú tri samostatné izby, dve kúpeľne s WC, spoločná kuchyňa a chodba. Celkove 9 miest na spanie + 2 prístelky. Cena za ubytovanie na osobu: 1–2 noci – 12 €, viac ako dve noci – 10 €, deti do troch rokov bez nároku na posteľ – zdarma, deti od 3 do 12 rokov – 50 % z ceny. V blízkosti turistické trasy, cyklistické chodníky, historické pamiatky a možnosť kúpania v termálnych vodách – Vrbov, Gánovce a Aqua City Poprad. Kontakt: Ján Cierbus, mobil: 0905 388 726, e-mail:
[email protected] SR 131003 Nabízíme ubytování v novém penzionu nedaleko přehrady Pastviny v Orlických horách. Vhodné pro mládežnické pobyty, zimní i letní sborové dovolené. Kapacita 14 lůžek. Bližší informace na tel.: 734 510 794, www.penzionupastvin.cz, e-mail:
[email protected] ČR 131004 Nabízíme ubytování pro rodinu nebo skupinu do 6–8 osob v rodinném domě, který je před rekonstrukcí, v krásném prostředí Jeseníků – v Karlově pod Pradědem (7,5 km od nejvyšší hory Jeseníků Pradědu). V blízkosti domu je pizzerie, spousta restaurací, in-line dráha. Cena za osobu na noc je 200 Kč, příplatek 100 Kč v případě ubytování na 1 noc nebo víkend. Děti do 6 let bez nároku na lůžko zdarma. Kontakt: 602 566 101, 606 705 124. Objednávky:
[email protected] ČR 131005 Ubytování v Karlových Varech! Příjemné dvou a třílůžkové pokoje s vlastním soc. zařízením, TV, SAT, Wifi. Společná vybavená kuchyňka. Cena: 1. noc 350 Kč/os., 2. a další noc 300 Kč/os. Informace: e-mail:
[email protected]; webová stránka: http://apartmany-kv.webnode.cz; tel.: 731 648 107 – Kamila Součková. ČR 131006 Ubytování v Jiráskově Hronově. Nedaleko jsou Broumovské stěny, Ostaš, Adršpach a Teplické skály. Dvoulůžková garsonka s možností dvou přistýlek a s vlastním soc. zařízením. Vybavená kuchyňka. Ceny: postel noc/150 Kč, přistýlka noc/50 Kč. Kontakt: 605 874 765, e-mail:
[email protected] ČR 131007 Pražská křesťanská pop/rocková hudební skupina hledá zpěváka/zpěvačku. Kapela hraje chvály ve stylu MercyMe, Kutless, Third Day. V případě zájmu kontaktujte kapelníka Petra Mlícha na
[email protected] ČR 131008 Kdo zapůjčí nebo daruje starší funkční auto s platnou TK alespoň na rok? Irena Perůtková, Ústí nad Labem, tel.: 734 684 146 Pronajmu dlouhodobě byt v Havířově. Tel.: 777 554 570 Advent, časopis Církve adventistů s. d. v ČR a SR, číslo 10/2013 11x ročně vydává nakladatelství Advent-Orion, spol. s r. o. Roztocká 5, 160 00 Praha 6 – Sedlec, http://www.adventorion.cz Registrační číslo MK ČR 6982, ISSN 1210-3365 Vychází: 16. 10. 2013 Odpovědný redaktor: Dan Hrdinka České příspěvky můžete zasílat na e-mail:
[email protected] Slovenské príspevky a inzeráty môžete posielať na e-mail:
[email protected] Nevyžádané příspěvky a fotografie se nevracejí. Redakce si vyhrazuje právo dodané příspěvky krátit. Vytiskla tiskárna ARTRON, s. r. o., Boskovice
ČR 131009 ČR 131010
Foto na obálce: Corrado Cozzi; ANN Foto: 2 – A. Chlebek; 5 – Archiv Interevropské divize; 6 – http://cs.wikipedia.org; 9 – J. Bárta; 12 - Amgad Negah; 13 – Mohammed Abdel Moneim, Al Akhbar; 15 – M. Mueller, http://www.churchphoto.de; 25, 27 – www.photos.com; 26 – Florida Hospital, East Venezuela Union Mission/IAD; 30 – M. Chaláni; 38, 39 – www.photos.com Objednávky v ČR: Roztocká 5, 160 00 Praha 6 Tel.: 233 321 621; 603 553 628, e-mail:
[email protected] Objednávky v SR: Šafárikova 9, 038 61 Vrútky Tel./fax: (043) 428 26 70, e-mail:
[email protected] Technická redakce: JUPOS, s. r. o., Ostrava
Podzim hýří barvami – nejen listí na stromech, ale také pestrou škálou dozrávajících plodů. Jedním z nepřehlédnutelných druhů je dýně Hokaido, která k podzimu i k podzimnímu menu prostě patří. Zkuste ji také!
Dýňová krémová polévka HOKAIDO (6–8 porcí, doba přípravy ½ až ¾ hodiny) Lahodná krémová polévka syté oranžové barvy, ozdobená petrželovou natí a sójovou smetanou. v v v v v v v v v v v v v
dýně Hokaido (cca ½ dýně střední velikosti) 1 kus cibule 2 kusy mrkve 3–5 kusů brambor cca 2 litry vody 2 čajové lžíce libečku 1–2 čajové lžíce bazalky 1 polévková lžíce würzlu/solčanky 4 polévkové lžíce sójové smetany sůl citronová šťáva petrželová nať olivový olej
Polovinu dýně Hokaido nakrájíme na kostky, vložíme do studené vody a dáme vařit. Po chvíli přidáme nakrájenou cibuli, mrkev a brambory a společně vaříme do změknutí. Během varu přidáme würzl, sůl, bazalku a libeček. Nakonec dochutíme sójovou smetanou a trochou citronové šťávy. Polévku umixujeme do krémové konzistence. Před podáváním ozdobíme sójovou smetanou, pokapeme olivovým olejem a ozdobíme posekanou petrželovou natí. K vydatné a chutné polévce můžete přikusovat toustovaný (opečený) chléb. (Více informací o dýních a jejich preventivních léčivých účincích můžete najít v knize Encyklopedie léčivých potravin na straně 106.) Dobrou chuť přeje Roman Uhrin
Polévku je možné naaranžovat do vydlabané dýně
Vaříme chutně a zdravě
Vaříme chutně a zdravě Dýňová krémová polévka HOKAIDO
www.adventorion.sk www ww www. w . ad w. adve d vent ve e ntor ntt orio o ion. or i o n.sk io n . sk n. sk
www.adventorion.sk w www www. ww w . adve w. w.ad ad d vent ve e ntor ntt orio o ion. or i o n.sk io n . sk n. sk
www.adventorion.sk w ww www.ad w w. w adve ve
Jerry y D. Thomas a
Detektív Zack Záhada potopy a tajomstvo v piesku
www.adventorion.sk
Tento denník rozpráva napínavý príbeh chlapca, ktorý sa rozhodne zistiť pravdu o potope. Zack chce nájsť argumenty pre svojho kamaráta, ktorý neverí, že príbehy a postavy v Biblii sú pravdivé. Preto sa spolu s rodičmi a so súrodencami vydáva na prázdninovú cestu do Utahu, počas ktorej navštívi Mamutiu jaskyňu, dozvie sa o dinosaurom pohrebisku, objaví tajomné fosílie, zdolá vrchol národného parku a odhalí zaujímavé stopy. Neskôr sa Zack spolu s ockom zúčastní na archeologickej výprave po Strednom východe. Putovanie po stopách Mojžiša a Abraháma prináša nové priateľstvá, mnohé nečakané prekvapenia a detektív Zack musí opäť pátrať... 232 strán, 13,8 x 21,5 cm, viaz.
Objednávky zo Slovenskej republiky:
[email protected], 043 / 42 82 670, 0918 493 713, 0903 451 398
Objednávky z Českej republiky:
[email protected], 233 321 621, 603 553 628
