NÁŠ DOMOV 2/2013 Domov Čujkovova Ostrava—Zábřeh, příspěvková organizace Informační čtvrtletník
Z našeho domova
VELIKONOČNÍ VÝZDOBA Sníh nás letos dlouho přesvědčoval, že si může přijít, kdy se mu zachce a bude se povalovat a roztahovat i na Velikonoce. My jsme dlouho očekávané jaro a sluníčko jako každý rok přivítali krásnou výzdobou na jednotlivých úsecích. A tady je několik obrázků, jak to u nás hezky vypadalo. -DD-
Stránka 2
Z našeho domova
Stránka 3
Z našeho domova
DOMEČKY NA POČASÍ V měsíci květnu bylo v našem domově nainstalováno 12 domečků na počasí. Vzpomínáte si ještě na ně?
Kdysi tyto domečky bývaly za každým druhým oknem. A už tenkrát, kdy ještě neexistoval rozhlas ani televize, spolehlivě dokázaly předpovídat počasí. Domeček funguje na principu změn vlhkosti vzduchu. Uvnitř domečku se nachází vlákno, které reaguje na vlhkost buď smrštěním nebo natažením a tak pohybuje s figurkami. Objeví-li se venku panenka, bude sucho a slunečno. V případě, že je venku z domečku panáček, můžeme očekávat deštivo a vlhko. Uprostřed domečku je nainstalovaný teploměr, který by měl ukazovat, kolik stupňů je venku. Vzhledem k tomu, že naše domečky se však nacházejí uvnitř, ukazují nám teplotu pokojovou. Domečky se nacházejí na každém úseku v jídelně vedle okna. Dále jsou i u oken v přízemí v prostorách určených k posezení napravo a nalevo od recepce. -SBStránka 4
Z našeho domova
Beseda s Policií ČR Dne 9. dubna 2013 proběhla ve velkém sále beseda s Policií České republiky na téma „Bezpečí seniorů“. Uvedené téma zahrnovalo okruhy týkající se krádeží v tramvaji, na ulici, v obchodě. Policista se zabýval bezpečností při jízdě městskou hromadnou dopravou, silniční bezpečností – hlavně přechody na silnici. Přiblížil a vedl diskuzi o podomních prodejcích a o podvodech na seniorech. Následně bylo shlédnuto krátké video. Policista našim uživatelům dal vždy prostor k vyjádření. Všichni přítomní se zapojovali do debaty, sdělovali si své zkušenosti. Na závěr všem poděkoval a vřele se rozloučil. -VN, PCH-
Stránka 5
Z našeho domova
PEUKEROVÁ ŽOFIE
paní Peukerová
dnes
paní Peukerová v mládí
Křestním jménem se jmenuje Žofie, ale celý život jí všichni říkají „Zita“. Narodila se 17. 5. 1920 v Bartovicích. Vyučila se kadeřnicí. V našem domově je paní Peukerová již 2 roky. Nejprve bydlela na dvoulůžkovém pokoji na úseku 4B, nyní má k dispozici jednolůžkový pokoj, a to na úseku 5B. V domově je paní Peukerová spokojená, líbí se jí tady, oceňuje čistotu v domově a příjemný personál. Kadeřnicí se vyučila v roce 1938, kdy obdržela „Výučný list“ a „List tovaryšský“.
Stránka 6
Z našeho domova
Ve svém oboru dokázala opravdu hodně. Již v roce 1935, teprve ve svých 15-ti letech, vyhrála 1. místo v soutěži v „krasočesání“. Účastnila se také soutěží ve Vídni, v Budapešti. Stránka 7
Z našeho domova
paní Peukerová při práci - 1. kadeřnice zprava
V roce 1949 vymyslela tzv. „foukanou“, která se používá dodnes. Tuto techniku pak učila mnohé kadeřnice po celé republice.
Výstřižek z novin z r. 1952
O tom, že byla paní Peukerová vyhledávanou odbornicí ve svém oboru, svědčí i následující výčet ze seznamu známých osobností, které měla paní Peukerová během své Stránka 8
Z našeho domova
kariéry v péči. Patří sem např.: Helena Zemanová - pěvkyně, Antonie Nedošinská - herečka, Štěpánka Štěpánová pěvkyně, Adina Mandlová - herečka, Jiřina Štěpničková herečka, Eva Kunertová - 1. hlasatelka v TV Ostrava, Jarmila Gůlazarová - spisovatelka, Yvetta Simonová - zpěvačka, Jana Dítětová - herečka, Zita Kabátová -herečka, Marie Vášová - herečka, Alice Masaryková. Dále pak česala i milenku Rostislava Štefánika a další známé i méně známé osobnosti.
Štěpánka Štěpánová
Zita Kabátová
Alice Masaryková
Pozvánka s poděkováním od p. Zemanové
-SBStránka 9
Z našeho domova
NÁŠ DOMÁCÍ ROZHLAS Rozhlas v Domově Čujkovova započal s domácím vysíláním v roce 2007. Téměř od této doby v něm pro nás každý všední den hlásí paní Matušková a paní Mgr. Swiderská. V letošním roce v měsíci únoru proběhly menší změny. Bylo osloveno mnoho uživatelů, zda nemají zájem o hlášení v rozhlase. Ze všech oslovených pouze dva neodmítli. A tak se počet našich rozhlasových moderátorů rozrostl ze dvou na čtyři. I když se to může na první pohled zdát jednoduché, je to práce náročná. Nejde jenom o to, něco přečíst. Práce v rozhlase zahrnuje také přípravu, které člověk musí věnovat svůj čas. Naši moderátoři hlásí i tehdy, když se zrovna necítí zdravotně nejlépe, když jsou unavení, když mají špatnou náladu, když se jim zrovna moc nechce. Na jejich výkonu to však vůbec není znát a za to jim od nás patří velké poděkování a obdiv. Vysílání v rozhlase probíhá 3x denně. V ranním vysílání se dozvídáme o tom, co je dnes za den, jaké můžeme očekávat počasí, co nás v domově ten den čeká za aktivity a jsou nám přečteny aktuality z tisku. V poledním vysílání jsme informováni o tom, co bude k obědu a jsme seznámeni s prospěšností jednotlivých složek potravy na naše zdraví. Odpolední vysílání slouží k odpočinku, relaxaci. Jsou nám předčítány povídky či úryvky z knížky na pokračování. A komu patří naše poděkování? Seznamte se, prosím……..
Stránka 10
Z našeho domova
Paní MARIE MATUŠKOVÁ V rozhlase má na starosti každý všední den odpolední relaci. Sama si připravuje podklady a vybírá povídky či knížky. V rozhlase vysílá již od roku 2008.
Paní Mgr. ZDENKA SWIDERSKÁ Zpříjemňuje nám chvíle svým moderováním každý čtvrtek a pátek v ranním i poledním vysílání. V rozhlase působí již od roku 2007.
Pan ZDENĚK GILAR Moderuje ranní vysílání v pondělí, úterý a ve středu. V rozhlase je naším „nováčkem“ od února letošního roku.
Paní ELFRIDA SULAVOVÁ Má na starosti polední relaci v pondělí, úterý a ve středu. Stejně jako p. Gilar působí v rozhlase od února letošního roku.
MÁTE ZÁJEM PODÍLET SE NA NAŠEM VYSÍLÁNÍ? U NÁS BUDETE VŽDY VÍTÁNI! PŘIJĎTE MEZI NÁS! STAČÍ SE NAHLÁSIT U KTERÉKOLIV SOCIÁLNÍ PRACOVNICE! -SBStránka 11
Z našeho domova
TURNAJ V DOMOVĚ KORÝTKO V úterý 21. 5. jsme se zúčastnili Turnaje v kuželkách, který organizoval Domov Korýtko v Ostravě-Zábřehu. Byl to v pořadí již 16. turnaj. Sešli jsme se v kulturní místnosti, kde se turnaj konal. Soutěžili zástupci 11. zařízení pro seniory. Vyhodnocení se zúčastnili a ceny nám předali ředitel Domova Korýtko Mgr. Marek Kyjovský a starosta městského obvodu Ostravy Jih, Mgr. Karel Sibinský. Akce se vydařila a všichni jsme byli rádi, že se sešli obyvatelé různých domovů a mohli si také popovídat. Domov Čujkovova reprezentovali paní Kostuchová, pan Ríša a pan Belej. -DD-
Stránka 12
Z našeho domova
VAJEČINA V pátek 17. května 2013 se konal 1. ročník vaječiny. Zájemci měli možnost se dopředu nahlásit u vedoucí úseku. Akce, na kterou se přihlásilo 96 zájemců, probíhala na zahradě budovy A od 14. hodin. Všem přítomným se podávala káva, kapučíno, čokoláda a voda se šťávou. Při posezení hrála příjemná hudba dle výběru našich uživatelů. Od 15. hodiny se postupně všem uživatelům servírovala vaječina. Všichni přítomní si na vaječině pochutnali a chválili naše paní kuchařky, jak výborně vaječinu připravili. Poté následovaly písničky na přání, které zpívala a na akordeon zahrála pracovnice volnočasových aktivit Radka Doležilová. Někteří se svým zpěvem přidali a zpívali, jiní si s úsměvem pobrukovali pro sebe melodii písní. Ve tvářích všech zúčastněných byla vidět spokojenost a radost ze setkání s ostatními uživateli.
Stránka 13
Z našeho domova
Počasí se taktéž vydařilo, byly příjemné teploty, i když trochu pod mrakem. Při doprovázení uživatelů na pokoje byl projeven zájem o další akce pořádané na zahradě. –MB-
Stránka 14
Z našeho domova
VYSTOUPENÍ PĚVECKÉHO SOUBORU „NÁVRATY“ Dne 23. 5. 2013 vystoupil náš pěvecký sbor „Návraty“ v Domově Korýtko, který se nachází v Ostravě - Zábřehu, kousek za obchodním střediskem „Kotva“. Jednalo se v podstatě o jakousi dohodu mezi naším domovem a Domovem Korýtko. Dohoda spočívala v tom, že si naše „Návraty“ připraví vystoupení pro seniory v Domově Korýtko a na oplátku soubor mažoretek z výše jmenovaného domova si zase připraví program pro naše seniory . „Návraty“ měly při svém vystoupení obrovský úspěch. Připravily si písně od Hašlera s doprovodným programem zajímavosti z jeho života a tvorby. Odměnou byl obrovský potlesk. Vystoupení bylo ukončeno písní „Ta naše písnička česká“, kterou si zazpívali společně uživatelé z obou domovů. -SB-
Stránka 15
Z našeho domova
MAŽORETKY „BAMBULKY“ Ve středu 29. 5. jsme na velkém klubu přivítali mažoretky z Domova Korýtko v Ostravě- Zábřehu. Je to již 10 let, co byl klub mažoretek v Domově Korýtko založen. Nápad vznikl, když na jedné společenské akci vystupovaly malé čtyřleté mažoretky. Mažoretky se jmenují „Bambulky“, pravidelně trénují zpravidla 1krát a před vystoupením 2 krát týdně. Vystupují na různých akcích po celé republice např. Festival rekordů a kuriozit v Pelhřimově, Kmochův Kolín, Festival mažoretek v Hodoníně, Dny s Deníkem, Gerontologické dny Ostrava a mnoho dalších akcí. Mají své webové stránky: www.babky.com Cvičení mažoretek je určeno i pro osoby s různými handicapy. „Bambulky“ jsou držitelkami rekordu NEJSTARŠÍ MAŽORETKY V ČR, který získaly v květnu 2007. Nejstarší člence je 93 let. -DD-
Stránka 16
Zajímavosti
HISTORIE MAŽORETEK Mažoretky počaly vznikat ve východní Evropě a Asii. Jejich úkolem bylo zahajovat taneční festivaly, kde kejklíři točili a žonglovali s noži, se zbraněmi, pochodněmi a tyčemi. Tento druh sportu má v několika zemích kořeny u armády, kde mažoretky doprovázely pěchotu při pochodu. Když šla armáda průvodem, soubor mažoretek kráčel před vojáky. Pěchota pak byla přejmenována na "Mace (=muškátový květ)". "Mace" byl mnohem větší než jsou útvary mažoretek dnes. "Mace" nebo "Drum major" předváděly své umění, zatímco stály v čele armády nebo kapely. Skupiny "Mace" byly jakýmsi zjednodušeným předchůdcem dnešních mažoretek. Jejich hůlky měly menší zakončení z gumy, byly z lehkého kovu a vyvážené, což dávalo dřívějším mažoretkám přesnost pohybu.
Stránka 17
Zajímavosti
První mažoretkové skupiny v naší republice začaly vznikat po roce 1970. Jejich název v té době musel znít "pohybová skupina". Do roku 1989 byl počet mažoretek, které většinou pracovaly při Základních uměleckých školách (tehdy LŠU), velmi sporadický. Skupiny vystupovaly převážně s dechovými orchestry při různých kulturních, společenských a sportovních akcích. Prudký rozvoj mažoretkových skupin nastal po roce 1990. Mažoretkové skupiny začaly vznikat v různých věkových kategoriích při základních a středních školách, soukromých tanečních školách a studiích, při Domech dětí a mládeže, kulturních zařízeních apod. Trenérky skupin začaly vymýšlet nové formy choreografie, nové technické prvky, vybírat zajímavý styl hudby, jiné - módní uniformy nebo různé rekvizity jako jsou střapce, šátky, deštníky, aj. Tím se vytvářely i nové druhy vystoupení, kdy mažoretky již nepochodovaly jen před orchestry. Ale začaly vystupovat ve vymezeném prostoru na moderní choreografii i hudbu. Tak začaly vznikat první disciplíny, které byly nazvány pochodové defilé a pódiové formace. Začaly se konat první soutěže, první byla ve Štětí (1993) a o dva roky později v Hranicích na Moravě. Zanedlouho poté se objevují první signály k vytvoření centra, které by mažoretky sdružovalo. -DD-
Stránka 18
Historie
1953-2013 60 let s televizí V Československu televize začala dělat první krůčky již před 2. světovou válkou. Než se však mohlo dospět ke konkrétním výsledkům, veškerou aktivitu přerušily válečné události. Po válce byl výzkum obnoven. První pokusné vysílání televize v Československu se konalo 23. 3. 1948 v Tanvaldě, kde skupina vědců Vojenského technického ústavu uskutečnila ukázku pro veřejnost. Zkušební televizní vysílání ze Studia Praha v Měšťanské Besedě (ve Vladislavově ulici) bylo zahájeno 1. května 1953 a 25. února 1954 bylo prohlášeno za pravidelné. Pro první televizní vysílač byla v roce 1953 adaptována pražská rozhledna na Petříně. Zpočátku televize vysílala pouze tři dny v týdnu (v létě jen 2 dny), v listopadu 1953 se počet vysílacích dnů rozšířil na čtyři, v roce 1955 na šest dní v týdnu a od 29. prosince 1958 televize své pořady vysílala po celý týden. Záhy začala vznikat další studia: 31. prosince 1955 v Ostravě, 6. července 1961 v Brně. Souběžně s rozvojem televize přibývalo diváků. V září 1962 bylo již milion platících diváků a v roce 1978 překročil počet hlášených přijímačů 4 miliony. Dne 10. května 1970 bylo vysílání Čs. televize obohaceno o druhý program. Na něm bylo 9. května 1973 zahájeno pravidelné barevné vysílání. Na prvním programu se diváci pravidelného barevného vysílání dočkali 9. května 1975. V lednu 1979 byl v Praze zprovozněn nový objekt televizního zpravodajství na Kavčích horách. Příště si připomene známé osobnosti televizní obrazovky. Stránka 19
Historie
Připomeňme si: 11. února 1955 první přímý televizní přenos - hokejové utkání ČSR - IF Leksand ze Zimního stadionu v Praze 1. října 1956 zahájeno vysílání televizního zpravodajství 14. února 1970 první barevný přenos ve Vysokých Tatrách
Zpracováno z www.ceskatelevize.cz Stránka 20
z Mistrovství
světa
v lyžování
Hezky česky
České korunovační klenoty Korunovační klenoty jsou národní kulturní památkou, za niž byly prohlášeny v roce 1962. Uloženy jsou v Korunní komoře chrámu sv. Víta v Praze, odkud jsou vynášeny jen při zvláštních příležitostech. Při příležitosti přímého zvolení Miloše Zemana prezidentem České republiky, byly opět po pěti letech k vidění. Miloš Zeman je jako prezident jedním z držitelů sedmi klíčů od sedmi zámků komory s korunovačními klenoty. Klíč převzal už při své inauguraci 8. března 2013. S ostatními klíčníky se dohodli, kdy komoru otevřou, aby mohly být klenoty připraveny pro výstavu. O vystavení korunovačních klenotů rozhoduje prezident republiky. Výstavy se mohou uskutečňovat pouze na území Pražského hradu. K vystavování klenotů se používá vitrína, která byla speciálně pro tento účel zhotovena v roce 1929. Souprava zahrnuje Svatováclavskou korunu, královské žezlo, královské jablko, dále kožená pouzdra na korunu, podušku pod korunu, korunovační plášť s hermelínovými doplňky, štolou, pásem a tzv. manipulem. Svatováclavskou korunu nechal v roce 1346 zhotovit Karel IV. při příležitosti své korunovace českým králem, což ji dělá čtvrtou nejstarší v Evropě. Ostatní předměty se staly součástí později. Svatováclavská koruna Koruna je osazena drahými kameny a perlami, což obnáší celkem 19 korundů, 30 křemenů, 44 rubínů, 1 slídu, 1 pyrit, 1 akvamarín a 20 perel. Do křížku na vrcholu je údajně vložen trn z koruny Ježíše Krista. Koruna váží více než 2 a půl kg a má výšku i průměr 19 cm. Stránka 21
Hezky česky
Královské žezlo Žezlo bylo vytvořeno roku 1527 a je zhotoveno z osmnáctikarátového zlata. Má délku 67 cm a váží 1013 g. Ozdobeno je 4 pyrity, 5 rubíny a 62 křemeny.
Královské jablko Královské jablko bylo vytvořeno roku 1527 pro krále Ferdinanda I. Habsburského. Je rovněž zhotoveno z osmnáctikarátového zlata. Je lehce zploštělé o průměru 11,9 cm a výšce 9,8 cm. I s křížem na vrcholu je vysoké 22 cm. Váží 780 g. Jablko je na kříži a na obroučce osazeno celkem 8 safíry, 6 spinely a 31 perlami. Na vrchní části pod křížem je latinský nápis „DOMINE IN VIRTUTE TUA LETABITUR REX ET SUPER SALUTARE TUAM EXULTABIT“ (Hospodine, z tvé moci raduje se král a z pomoci tvé jásá). Zpracováno z cs.wikipedia.org
Stránka 22
Zajímavosti
PIVO NEJEN NA ŽÍZEŇ Pivo je kvašený alkoholický nápoj, který se vyrábí z obilného sladu, vody a chmele pomocí pivovarských kvasinek. Těší se značné oblibě v Česku i v zahraničí. Na území Česka se jedná o nejkonzumovanější alkoholický nápoj. Za kolébku předchůdce dnešního piva je považována starověká Mezopotámie a to přibližně již od 7. tisíciletí př. n. l.. Pivo je staroslověnské slovo, které označovalo „nápoj nejobyčejnější a nejrozšířenější“. Na českém území ho pili už keltští Bójové. Nejstarší doložený český pivovar je Břevnovský klášterní pivovar v Břevnovském klášteru, který byl založen roku 993. Prvním dokladem souvisejícím přímo s výrobou piva je nadační listina z roku 1088, kterou český král Vratislav II. kromě jiných výsad udělil vyšehradské kapitule nárok na desátek chmele pro vaření piva. Největší rozkvět pivovarnictví se pak přisuzuje 12. století, kdy padl systém udělování privilegií a vařit pivo pro vlastní potřebu mohl v podstatě kdokoli. Už tedy hospodyně, které vcelku primitivními postupy pivo vyráběly, poznaly, že s chmelovým mokem lze nakládat podstatně pestřeji, než jím jen zahnat žízeň. Pivo se stalo oblíbenou surovinou pro přípravu nejrůznějších pokrmů, od polévek přes omáčky až třeba po kaše či nálevy. Rozvoj řemeslné výroby piva nastal od 13. století se zakládáním nových královských měst, která dostávala od panovníka řadu privilegií. Pro rozvoj pivovarnictví bylo důležité přidělení práva várečného. Později toto právo získala od příslušné šlechty i poddanská města. Velký význam pro rozvoj pivovarnictví a kvalitu piva měly v českých zemích sladovnické cechy. Stránka 23
Zajímavosti
Určovaly, kolik piva a z jakého množství sladu smí jeden dům vyrobit, kontrolovaly jeho kvalitu a na rozdíl od okolních zemí dohlížely i na to, aby pivo vařil jen ten, kdo se v tomto oboru řádně vyučil. Proto byla česká piva již ve středověku velmi kvalitní a v hojné míře se vyvážela do okolních zemí i na dvory jiných panovníků. Ve 14. až 15. století zbohatlí měšťané sdružovali své finanční prostředky a zakládali společné městské pivovary. Ke konci středověku a kolem poloviny 16. století se rozvíjela výroba piva ve šlechtických pivovarech, stabilně se udržovala či rozšiřovala v klášterních pivovarech, které méně podléhaly vlivům politických a hospodářských změn. Významným mezníkem v českém pivovarnictví bylo založení Měšťanského pivovaru v Plzni (dnešního Prazdroje) v roce 1842, který vyráběl výhradně spodně kvašená piva. Pivo mělo velmi dobrou kvalitu a během krátké doby všechny pivovary v Čechách a na Moravě zavedly tuto technologii výroby. Obliba piva i v kuchyni přežila staletí stejně jako zlatavý nápoj sám. Alkoholoví puritáni mohou zůstat v klidu. Je vědecky dokázáno, že pivo v přiměřeném množství neškodí, naopak prospívá zdraví. Látky, které obsahuje, podle lékařů snižují výskyt cévních příhod i ischemické choroby srdeční a tím i riziko infarktu myokardu. Dokonce prý mají příznivý vliv na erekci a pleť. Tepelným zpracováním se navíc alkohol odpaří, takže jídlo mohou klidně konzumovat i děti. Dnes je prostě pivo považováno za národní nápoj. -KKStránka 24
Divadelní okénko
DIVADELNÍ OKÉNKO V nové rubrice bychom vám rádi umožnili nahlédnout do ostravského divadelního světa, seznámíme vás s některými novými premiérami, s jejich autory či si připomeneme nám všem dobře známé příběhy. V tomto čísle si přiblížíme něco málo z historie našich divadel. Národní divadlo moravskoslezské se sídlem v Ostravě je největším a nejstarším profesionálním divadlem v Moravskoslezském kraji a zároveň největší kulturní institucí zřizovanou statutárním městem Ostrava. Je nepřehlédnutelným centrem kulturního, duchovního, intelektuálního a společenského života občanů Ostravy a širokého okolí. Jako jediné na Moravě má divadlo čtyři umělecké soubory – operu, činohru, balet a operetu/muzikál, které hrají pravidelně na dvou stálých scénách: v Divadle Antonína Dvořáka a Divadle Jiřího Myrona. Široké divácké spektrum všech generací a zájmů si zde může vybrat od klasického českého a světového repertoáru přes současnou tvorbu až k experimentálním dílům. Svou úrovní se dnes Národní divadlo moravskoslezské řadí ke špičce českého divadelního umění, což dokládají jak ocenění na divadelních festivalech, tak zájem domácích i zahraničních choreografů i sólistů, kteří zde hostují. Divadlo Antonína Dvořáka bylo postaveno v novobarokním stylu vídeňským architektem Alexandrem Grafem. Díky uměleckému ztvárnění a bohatému zdobení vnitřních prostor budovy a sochařským pracím na fasádě je dnes jedním z nejkrásnějších divadel u nás.
Stránka 25
Divadelní okénko
Městské divadlo bylo slavnostně otevřeno 28. září 1907 a do roku 1919 se v něm hrálo výhradně německy. Od roku 1919 se stalo stálou scénou Národního divadla moravskoslezského, za 2. světové války byli čeští divadelníci nuceni budovu opustit. Po ní budova vystřídala označení Zemské divadlo, Velké divadlo a Divadlo Zdeňka Nejedlého. Název Divadlo Antonína Dvořáka nese od roku 1990. Je domovskou scénou operního, činoherního a baletního souboru Národního divadla moravskoslezského. Hlediště po rekonstrukci na přelomu tisíciletí pojme 513 diváků.
Stránka 26
Divadelní okénko
Divadlo Jiřího Myrona bylo původně Národním domem, jehož stavba byla zahájena v roce 1892 podle návrhu architekta Josefa Srba v novorenesančním slohu. Slavnostní otevření Národního domu se uskutečnilo 16. a 17. června 1894. V Národním domě postupně působily i hostovaly různé divadelní společnosti, v roce 1919 se stal druhou scénou Národního divadla moravskoslezského. České divadlo se ale hrálo jen v Městském divadle a Národní dům sloužil ke společenským účelům, od roku 1925 zde sídlilo kino Kosmos. Za německé okupace bylo Národní divadlo moravskoslezské nuceno opustit Městské divadlo a uchýlit se do Národního domu, který byl výrazně přestavěn. Roku 1954 byla budova přejmenována na Divadlo Jiřího Myrona na počest Jiřího Myrona, šestého ředitele Národního divadla moravskoslezského. V současné době patří Divadlo Jiřího Myrona s 623 diváckými místy k největším divadelním scénám v České republice. -PK-
Stránka 27
Národní parky
NÁRODNÍ PARKY Máte rádi přírodu? Já moc. Ráda se procházím po pěšinkách v lese, někdy slezu i nějaký menší kopec. A proto bych vás ráda seznámila s několika národními parky u nás i ve světě. A protože jsme Češi, tak začneme u nás v Česku. V České republice máme čtyři národní parky. Jsou to: Národní park České Švýcarsko, Krkonošský národní park, Národní park Šumava a Národní park Podyjí. Vzhledem k tomu, že Krkonošský národní park oslavil 50. výročí vzniku, tak začneme u něj. Krkonošský národní park, též KRNAP, je chráněné území v severní části České republiky. Z velké části leží na severozápadu okresu Trutnov, ale zasahuje také do okresu Semily a Jablonec nad Nisou. Severní hranice parku je vedena po státní hranici, která ho odděluje od Karkonoskiego Parku Narodowego na polské straně Krkonoš. Hranice ochranného pásma pokračuje od Žacléře a pak k Mladým Bukům, Rudníku, Vrchlabí, Jilemnici, Vysokému nad Jizerou a ke Kořenovu. Krkonošský národní park byl vyhlášen 17. května 1963. Posláním národního parku je uchování a zlepšení jeho přírodního prostředí, zejména ochrana či obnova samořídících funkcí přírodních systémů, přísná ochrana volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, zachování typického vzhledu krajiny, naplňování vědeckých a výchovných cílů, jakož i využití území národního parku k ekologicky únosné turistice a rekreaci nezhoršující životní prostředí. Stránka 28
Národní parky
Sídlem ředitelství správy KRNAP je Vrchlabí, terénní služba sídlí ve Špindlerově Mlýně. Bylo rozhodnuto o rozdělení parku do tří zón – přísná přírodní, řízená přírodní a okrajová. Do prvních dvou zón je zákaz vstupu mimo značené cesty. Ve třetí zóně se mohou návštěvníci pohybovat většinou volně i po loukách a lesích. Roku 1992 byly oba národní parky na české i polské straně společně zařazeny do sítě biosférických rezervací UNESCO.
Příroda Krkonoš je velmi rozmanitá – geologické podloží, jeho dynamický vývoj minulosti, ovlivnění chladným klimatem a následné oteplení mělo za následek vznik rozmanitých biotopů a zachování pro naši přírodu vzácných druhů jak rostlin, tak živočichů. Vyskytuje se zde asi 300 druhů obratlovců a přes 1200 druhů cévnatých rostlin a několikanásobně více výtrusných rostlin (jako mechy, hlenky, kapradiny, lišejníky, apod.)
Stránka 29
Národní parky
V krkonošské přírodě se vyskytuje několik endemitů, tj. zvířat nebo rostlin vyskytujících se trvale pouze na určitém místě. Geomorfologické poměry Krkonošský národní park leží převážně v geomorfologickém celku Krkonoše v Krkonošsko-jesenické soustavě. Nejvyšším bodem parku ( a zároveň i České republiky) je Sněžka s 1602 metry nad mořem. Dělí se na Vrchlabskou vrchovinu a Krkonošské rozsochy na jihu, a Krkonošské hřbety při severní hranici. Jsou zde patrny vlivy posledního zalednění – kary, nivační kary, morény, tory, kamenné moře a další relikty. Ve východní části parku v okolí Albeřic se vyskytují také krasové jevy – Albeřické lomy. Geologické poměry Geologické podloží krkonošské oblasti je velmi pestré, většina území spadá do oblasti tzv. krkonošsko-jizerského krystalinika, jehož významná část krkonošsko-jizerský pluton, který je tvořený granitoidy, zasahuje na území národního parku. Tvoří hlavní hřbet od Mrtvého vrchu (1060 m) až k západnímu úpatí Sněžky (1602). V kontaktním dvoře, který se táhne od Hvězdy (959 m), přes Čertovu horu (1210 m) ke Svorové hoře (1411 m), jsou šedé svory až fylity. Východní část je pak tvořena krkonošskými rulami a fylity, západní část je tvořena fylity ponikelské skupiny. Okrajově do oblasti Krkonošského národního parku zasahuje podkrkonošská pánev, kde jsou uloženy sedimentární horniny stáří karbonu až permu. Stránka 30
Národní parky
Klima Pro horské oblasti ve střední Evropě je typické výrazné střídání ročních období a vliv Atlantického oceánu, což má za následek velmi neproměnlivé počasí. V horských oblastech Krkonoš je v zimních a podzimních měsících častá teplotní inverze, která může trvat i několik týdnů. Nejteplejším měsícem je červenec a nejstudenějším leden. Sněhová pokrývka na vrcholcích hor se udrží až 180 dní. Flora Hranice alpínského lesa se pohybuje v nadmořské výšce 1250 m až 1350 m. Ve vysokých polohách se nachází několik druhů rostlin, které tu přežily od posledního zalednění. Jsou to např. všivec krkonošský, lomikámen sněžný, ostružiník moruška, rašeliník Lindbergův, šídlatka jezerní aj. Fauna Živočišná společenstva se zformovala během poslední doby ledové a následujícího příznivějšího období. V nižších polohách jsou zastoupeny druhy eurosibiřské fauny a s rostoucí nadmořskou výškou přibývají horské druhy. Je zde několik druhů bezobratlých, např. slíďák ostronohý, vrkoč severní, jepice horská, střevlík, vážky. Z obratlovců byly v Krkonoších pozorovány druhy jako je kos horský severoevropský, slavík modráček tundrový, kulík hnědý, čečetka zimní a nejrozšířenějším hlodavcem je hraboš mokřadní. Za trvale žijící a vyskytující se druh lze považovat jepici krkonošskou, motýla huňatce a plže vřetenovku krkonošskou.
Stránka 31
Národní parky
Krkonošský národní park se nachází v Libereckém a Královéhradeckém kraji, má rozlohu 385 km2.
Pěší turistika V Krkonoších má pěší turistika již dlouholetou tradici. Při pohybu v KRNAP je třeba mít na paměti především ustanovení návštěvního řádu, které zakazuje na území I. zóny Krkonošského národního parku vstupovat mimo turisticky značené cesty a v zimním období mimo tyčové značení. V Krkonoších je cca 700 km turisticky značených tras. Tyto trasy vedou všemi zónami, rozmanitým terénem s různou náročností. V zimním období jsou některé z nich uzavřeny. V orientaci návštěvníkům hor pomohou nejrůznější tištěné průvodce, popř. pracovníci informačních center. V celém pohoří je tzv. pásové značení ve čtyřech základních barvách – červené, modré, žluté, zelené (na polské straně navíc v černé). Zimním turistům (ať pěším či lyžařům) pro lepší orientaci slouží tyčové značení doplněné o „němé“ plechové značky se symboly bud, osad, vrcholů. Příště si povíme něco o Národním parku Šumava. -MKStránka 32
Zajímavosti
Mount Everest dobyl osmdesátiletý Japonec Osmdesátiletý Japonec Joičiró Miura se v květnu 2013 stal nejstarším člověkem, který kdy stanul na Mount Everestu, doprovázel ho jeho syn Gota. Miura stanul na vrcholu nejvyšší hory světa už potřetí, poprvé se mu to podařilo v sedmdesáti letech a v roce 2008 vyšplhal na střechu světa znovu ve věku 75 let. Rekord ale možná dlouho neudrží, na vrcholek Everestu míří o rok starší Nepálec. Miura se nedostal do novinových titulků až v pozdním věku. Už roku 1970 se o něm psalo, jelikož byl prvním člověkem, který z Mount Everestu sjel na lyžích, a to z výšky 8000 metrů za brzdění padáku. O jeho jízdě vznikl dokumentární film „Muž, který sjel z Everestu na lyžích“, který byl oceněný Oscarem. V posledních dvou letech se podrobil chirurgickým zákrokům kvůli srdeční arytmii, což ho ale od nové výpravy na Mount Everest neodradilo.
Zpracováno z /www.novinky.cz/ FOTO: Miura Dolphins, ČTK/AP
Stránka 33
Hezky česky
Psovodi celého světa štěkají na své psy povely v češtině Na počátku ledna 2013 se při jednání u soudu v americkém státě New Jersey ukázalo, že policejní pes místní jednotky slyší jen na povely v češtině. Je to divné? Vůbec ne. „Pes byl koupen v Maďarsku, ale vycvičen byl v Česku. Když jsou psi vycvičení v cizí řeči, má to tu v ýh o d u , ž e p s y s v ys o k o u pravděpodobností nemůže nikdo jiný povelem v angličtině rozptýlit“ vysvětluje praporčík Jan Kříž z Veterinární základny Armády České republiky Chotyně. Právě on vybírá mladé psy, kteří budou pro armádu vykoupeni od soukromých chovatelů. Čeští a slovenští psi – v drtivé většině němečtí a belgičtí ovčáci – patří k těm nejlepším a vědí to všude ve světě. Zájem o ně mají bezpečnostní složky i soukromníci v USA, Izraeli, Saúdské Arábii či Peru. „Nedávno do České republiky přijeli nakupovat Kolumbijci. Chtěli po českých dodavatelích 170 psů za tři měsíce,“ vzpomíná Kříž. Psa z českého chovu podle něj má třeba i hollywoodský herec Steven Seagal. „O psy z ČR, Slovenska, východní části Německa i dalších států východního bloku začal být zájem prakticky ihned po pádu socialismu a po uvolnění styků se západními státy. Pro bezpečnostní složky, armádu i soukromé bezpečnostní služby z USA, Kanady, Německa, Itálie, Holandska a třeba i Austrálie byli tehdy psi z Východu velmi levní, ale zároveň byli velice kvalitní. A kde se tradice kvalitního chovu v Česku vzala? „ V době socialismu potřebovala Pohraniční Stránka 34
Hezky česky
stráž a částečně i Veřejná bezpečnost velké množství kvalitních psů a p s o vo d ů k ostraze hranice a udržování bezpečnosti, a tak byla úrovni chovu psů a stupni vycvičenosti psovodů věnována velká pozornost. Z poddůstojnické školy Pohraniční stráže v Libějovicích vyšla celá řada výborných psovodů,“ vysvětluje pamětník. K rozvoji kynologie za minulého režimu pomohl také Svazarm (Svaz pro spolupráci s armádou). Ve Frýdlantském výběžku se však necvičí psi jen pro vojáky. V Heřmanicích má své výcvikové středisko celní správa. A to nejen pro vlastní příslušníky, ale i pro zahraniční psovody s jejich čtyřnohými kolegy. „Zahraniční výcvikové kurzy od roku 2005 zajišťujeme prakticky každoročně,“ říká vedoucí střediska Josef Dušánek. „Vystřídali se zde psovodi a instruktoři ze všech zemí Evropské unie a dál třeba z Ruska, USA, Austrálie, Izraele, Ekvádoru, Tchaj-wanu, Moldávie, Peru.“ S pochopitelnou pýchou doplňuje, že ačkoliv světová celní organizace sdružuje 176 zemí, pořádat zahraniční kurzy můžou jen Heřmanice a středisko v kazašské Alma-Atě. Nově bylo schváleno ještě zařízení v Rusku a také na tom mají Češi podle Dušánka podíl, protože právě v Heřmanicích se Rusové učili. Pes může jít do služby zhruba v jednom roce věku, vrchol jeho kariéry je v rozmezí čtyři až sedm let. Aktivně psi slouží i do svých deseti roků. Za kvalitně vycvičeného psa můžou klienti zaplatit v přepočtu 50 000 korun, za výjimečného jedince až 600 000. Armáda prodává přes chotyňské středisko vysloužilé psy i soukromníkům. Mají obvykle přes osm let a cena není vysoká. Zpracováno z /www.novinky.cz/ FOTO: Armáda ČR
Stránka 35
Putování po Evropě
Francie Francie je země výrazných kontrastů, která profituje ze své centrální polohy v Evropě. Podařilo se jí mezinárodně se prosadit jako hospodářská a obchodní velmoc. Francie je však známá především díky krásné krajině, kulturní rozmanitosti a bohatým dějinám. To vše z ní činí atraktivní cíl turistů. Francie je nejnavštěvovanější zemí světa. Území Francie má tvar téměř dokonalého šestiúhelníku, který je rozdělen na 96 správních celků. Vlajka Tvoří ji tři svislé pruhy. Trikolora byla zavedena v roce 1790. Spojuje barvy města Paříže (modrou, a červenou) s barvou království (bílou). Když se Francie v roce 1794 stala republikou, byly barvy na vlajce ponechány. Francie je pátá největší hospodářská mocnost světa s rozlohou 543 965 km2. Sousedí se 7 zeměmi (Andorra, Belgie, Německo, Itálie, Lucembursko, Monako, Švýcarsko, Španělsko). Hlavním městem je Paříž. Francie čítá cca 61 400 000 obyvatel s průměrnou délkou života u mužů 77 let a u žen 84 let. Největší zastoupení v oblasti náboženství mají katolíci a to 76 %, pak následují Muslimové s 5,9 %, Protestanti, Židé a ostatní. K nejdůležitějším městům patří Paříž (aglomerace), Lyon, Marseille, Lille, Toulouse, Bourdeaux. Stránka 36
Putování po Evropě
Eifelova věž
Marseille
Francie je obklopena moři. Délka pobřeží je 5 500 km a zahrnuje Severní moře, Lamanšský průliv, Atlantský oceán a Středozemní moře. Díky mírnému podnebí se tu vytvořily nejrůznější typy krajin s rozmanitou flórou. Na severu a západě převládají nížiny, na zbývajícím území hory a pahorkatiny. Nejvyšší vrchol je Mont Blanc v Alpách s výškou 4 808 m. Ke známým pohořím ve Francii patří Pyreneje, Francouzské středohoří, Jura a Vogézy. Lesy pokrývají 16,3 miliónu hektarů. K nejdůležitějším řekám Francie řadíme Loiru, Rhonu, Garonnu, Seinu a Rýn. Příštím čísle časopisu si přečtete zajímavosti z Itálie. -MB-
Stránka 37
Připravujeme
Dny mezinárodní kuchyně V týdnu 17.-21.6.2013 proběhnou v našem domově DNY MEZINÁRODNÍ KUCHYNĚ. V pondělí navštívíme Anglii, v úterý Mexiko, ve středu Řecko, ve čtvrtek Rusko a v pátek Francii. Nejen že ochutnáme jejich národní jídla, ale během dne se z rozhlasu, na nástěnkách a na klubech dozvíte informace o této zemi a jejich stravovacích návycích. -EJ-
Stránka 38
Připravujeme
Připravujeme 18.6. v 15,30 hodin Vystoupení Hudební školy z Ostravy-Zábřehu 19. 6. v 16,30 hodin Pěvecké vystoupení Ostravského smíšeného sboru
ANKETA „Spokojenost se službami“ V měsíci červnu proběhne v našem domově anketa „Spokojenost se službami“ Smyslem této ankety je zjistit spokojenost s kvalitou poskytovaných služeb. Anketa je určena také pro rodinné příslušníky uživatelů a opatrovníky. Anketní lístky jsou k dispozici u vedoucích úseků a sociálních pracovnic jednotlivých úseků. Děkujeme za spolupráci. Stránka 39
Bistro
paní Věra Kuncová
Otevírací doba: PO – PÁ
7.30 – 12.00 hod. 13.00 – 16.00 hod.
SO – NE
13.00 – 16.00 hod.
Pedikúra
paní Barbora Lachová
Provozní doba: PONDĚLÍ
8.00 – 12.00 hod.
ÚTERÝ
8.00 – 15.00 hod.
STŘEDA
Objednávky
ČTVRTEK
Objednávky
PÁTEK
8.00 – 15.00 hod.
Kadeřnice, holička
paní Eva Kremerová
Provozní doba: ÚTERÝ
8.00 – 9.00 hod. MUŽI 9.00 – 15.00 hod. ŽENY
PÁTEK
8.00 – 9.00 hod. MUŽI 9.00 – 15.00 hod. ŽENY
Číslo 2/2013
Neprošlo jazykovou úpravou. Určeno pro potřebu Domova Čujkovova, Ostrava—Zábřeh,p.o.
Připravily: Martina Bolcková, Sylva Boruňová, Dagmar Dorotíková, Pavla Chodurová, Ellen Jurečková, Pavla Kantorová, Kristina Košťálová, Milena Kupková, Vendula Nováková Stránka 40
