2013 CENTRUM INFORMAČNÍCH SLUŽEB CZECHTRADE

Elektrotechnický sektor v České republice

SEKTOROVÁ ANALÝZA 03/2013

CENTRUM INFORMAČNÍCH SLUŽEB CZECHTRADE

1


Obsah Postavení elektrotechnického průmyslu v ČR ............................................................................ 2 Prioritní odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu ........................................................ 2 Zahraniční přímé investice ................................................................................................. 2 Silný český potenciál v sofistikovaných oborech................................................................ 2 Vzdělávání a investice do vědy a výzkumu ........................................................................ 2 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (CZ-NACE 26) ................... 3 Hospodářská krize přinesla útlum v hlavních segmentech v odvětví ................................ 3 Zahraniční obchod .............................................................................................................. 4 Výroba elektrických zařízení (CZ-NACE 27) ............................................................................ 5 Stabilní růst odvětví............................................................................................................ 5 Zahraniční obchod .............................................................................................................. 7 Postavení českého elektrotechnického průmyslu na globálních trzích ..................................... 8 Analýza nejúspěšnějších českých komodit ............................................................................... 10 Trendy a příležitosti v elektrotechnickém průmyslu v ČR ........................................................ 18 Investice do vědy a výzkumu................................................................................................ 19 Zahraniční přímé investice ................................................................................................... 21 Hrozba nedostatku kvalifikované pracovní síly .................................................................... 22 Know-how ............................................................................................................................ 23 Kontakty ................................................................................................................................... 24

Centrum informačních služeb CzechTrade Analýza prioritních sektorů ČR

2


Postavení elektrotechnického průmyslu v ČR Prioritní odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Elektrotechnický průmysl patří ke klíčovým sektorům v rámci zpracovatelského průmyslu, a to pro vysokou přidanou hodnotu výrobků, které se řadí do kategorie vysoké a středně náročné technologie. Právě proto je sektor náročný i na investice do vědy a výzkumu a i z toho důvodu byl další rozvoj podpořen přímými zahraničními investicemi, kdy zahraniční společnosti zajistili transfer technologií i výrobní základny. Konkurenční výhodou České republiky je výhodná pozice, infrastruktura, ale především dostupná a dostatečně kvalifikovaná pracovní síla spolu s poměrně nízkými náklady a systémem investičních pobídek. Zahraniční přímé investice Přínosy firem pod zahraniční kontrolou v ČR jsou v produktivitě, tempu růstu tržeb i zaměstnanosti. V žebříčku Czech TOP 100 2011 hodnotícího nejúspěšnější firmy podle tržeb, se na prvních příčkách elektrotechnického průmyslu umístily firmy Foxconn CZ s.r.o., Siemens s.r.o, ABB s.r.o. a Witte Nejdek s.r.o. Stejně tak obchodní vazba na mateřské země pomohla zmírnit nepříznivé dopady hospodářské krize. Příliv zahraničních přímých investic až do roku 2011 pomalu klesal, v elektronickém a elektrotechnickém průmyslu bylo v roce 2011 uskutečněno 18 zahraničních investic v hodnotě 68 mil. USD, které vytvořily téměř 1200 pracovních míst a celkově se tak ČR umístila na 16. místě v počtu investičních projektů v Evropě. I přes negativní prognózy pro rok 2012, přiliv zahraničních investic v minulém roce stoupal, tento pozitivní trend se však netýká elektronického a elektrotechnického průmyslu, odkud v roce 2012 odplynulo 24,3 mld. Kč. Vazby na zahraniční firmy mají i příznivý dopad v podobě zaručeného odbytu zboží, na druhou stranu představují nebezpečí buď v odlivu investic anebo v podobě poklesu poptávky v hospodářskou krizí zasažené Evropě – na její trhy se soustřeďuje většina vývozu. Tento trend můžeme pozorovat i na objemu nových zakázek, které ze 77 % pocházejí právě ze zahraničí, ale klesají.

Zahraniční přímé investice dosáhly v roce 2012 207 mld. Kč – to je 5 ti násobný nárůst oproti roku 2011 77 % nových zakázek v elektrotechnickém průmyslu pochází ze zahraničí ČR je v Evropě nadprůměrná v zastoupení technických povolání na celkové zaměstnanosti

Silný český potenciál v sofistikovaných oborech Pokud se zaměříme na nejúspěšnější české firmy, i tam se potvrzuje význam technologií a inovací, ať je to Meomed s. r. o vyrábějící zdravotnická zařízení anebo Meopta-optika s.r.o. specializující se na optické, optomechanické a optoelektronické systémy. U těchto komodit s vysokou přidanou hodnotou pak pozorujeme celkově pozitivní trend diverzifikace exportu, který se nesoustředí jen na země EU, ale je úspěšný i na trzích zemí BRIC a asijských trzích. Vzdělávání a investice do vědy a výzkumu Česká republika je zatím nadprůměrná ve smyslu zastoupení technických povolání na celkové zaměstnanosti, velkou hrozbou je v tomto směru stárnutí populace a odliv studentů odborných a technických škol, to by v blízké době mohlo vést k tomu, že by ČR ztratila jednu ze svých konkurenčních výhod v oblasti lákání zahraničních investorů, ale obecně by to ohrozilo další ekonomický i technologický rozvoj v elektrotechnickém sektoru. Stejně jako ve financování VaV je tak pro ČR zásadní nastartovat intenzivnější spolupráci těchto oblastí se soukromým podnikatelským sektorem a více investovat v těchto oblastech, které by měly být tržněji orientované, s důrazem na experimentální výzkum, jež zajistí přidanou hodnotu v technologických inovacích.


3


Hlavní makroekonomické ukazatele pro elektrotechnický průmysl Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (CZNACE 26) Podíl na tržbách v rámci zpracovatelského průmyslu klesl na 6,9 %

Objem nových zakázek meziročně poklesl (0,8 % z ČR a 8,7 % ze zahraničí)

Propad tržeb o 13,5 %, vlivem úspor spotřebitelů

Pokles účetní přidané hodnoty, po výrazném růstu v roce 2010, o -39,4 %

Hospodářská krize přinesla útlum v hlavních segmentech v odvětví Z hlediska tržeb je nejzajímavějším segmentem v této skupině výroba počítačů, která má již tradičně největší podíl, ten v roce 2011 činil 55,1 %, a to i přes celkový pokles v prodeji počítačů o 25 %. Značně se na tržbách podílí i výroba spotřební elektroniky s 13,6 % a výroba komunikačních zařízení (12,5 %). V tomto směru je překvapivý pokles v oblasti spotřební elektroniky, jejíž podíl na objemu tržeb je oproti předešlému roku poloviční. V sektoru působí 3 930 podniků, nejvíce jich působí v oblasti telefonních a telekomunikačních zařízení (přes 29 %) a potom v oblasti výroby polovodičových komponentů a dalších pro elektronické přístroje. Celkově je v sektoru zaměstnáno téměř 40 tisíc lidí, Díky výrazné orientaci na nicméně v posledních krizových exportní trhy západní Evropy a letech došlo v některých oddílech k výraznému propouštění – v oblasti na základě dostupných dat o vývoji výroby spotřební elektroniky, která hlavních ukazatelů v průmyslu, obecně zaznamenala útlum, bylo propuštěno v roce 2011 74 % očekáváme v roce 2013 jen slabé zaměstnanců.

oživení

Vlivem globální ekonomické situace byl i tento sektor, který je poměrně značně citlivý vůči vývoji makroekonomických ukazatelů v regionálním kontextu, v roce 2011 spíše utlumen. Potýkal se tak s trvalým poklesem cen (meziročně o -2, 3 %), propadem tržeb (-13, 5 % ve 4Q 2011) vlivem úspor spotřebitelů, klesl tak i podíl na celkových tržbách zpracovatelského průmyslu (6,9 %) a propadla se i účetní přidaná hodnota (-39,4 %, způsobeno mimo jiné i skokovým růstem v roce 2010 na 26,3 %). Díky výrazné orientaci na exportní trhy západní Evropy (sektor je v rukou převážně zahraničních firem), sektor se zpožděním kopíruje jejich dění, na druhou stranu měla zahraniční vlastnictví i pozitivní vlivy právě v mírnění dopadů krize.

Indikátorem budoucího vývoje je objem celkových nových zakázek, který však meziročně klesl o 7,1 % (o 8,7 % ze zahraničí a o 0, 8 % z ČR, přičemž podíl zahraničních zakázek je na celkovém objemu 78 %)


4


Výroba počítačů a periferních zařízení 12,4% Výroba elektronických součástek a desek Výroba magnetických a optických médií

13,6% 0,3%

6,1%

1,3% 0,1%

Výroba optických a fotografických přístrojů a zařízení

55,1%

Výroba ozařovacích, elektroléčebných a elektroterapeutických přístrojů Výroba měřících, zkušebních a navigačních přístrojů, časoměrných přístrojů Výroba spotřební elektroniky

11,1%

Výroba komunikačních zařízení G RAF 01: PODÍLY NA TRŽBÁCH V ELEKTROTECHNICKÉM PR PRŮMYSLU V ROCE 2011, CZ-NACE 26, ZDROJ: MPO

Zahraniční obchod Zahraniční obchod má poměrně stabilní charakter, charakteristický dovozem více než 50 % produktů z Asie, naším největším obchodním partnerem tak je Čína s 48 % podílem na dovozu, přičemž saldo s touto zemí je záporné. Záporná salda pozorujeme i u dalších asijských zemí – Japonsko, Malajsie, Thajsko, Jižní Korea a Tchaj-wan. wan. Druhým nejvýznamnějším partnerem je Německo, s obratem téměř 2012 mld. Kč, kdy vývoz činí necelých 157 mld. Kč. Další významní partneři jsou Nizozemí, Velká Británie, Francie a Slovensko. Zahraniční obchod tak můžeme shrnout tím, že v rámci elektrotechnického průmyslu Česká republika dováží komponenty asijského sijského původu a dále prodává komponenty, či výrobky, do zemí EU. Čína

17%

Německo

Německo

Nizozemí

Nizozemí

Japonsko

3% 3% 3% 3% 3%

48%

29%

33%

Jižní Korea Malajsie Tchaj-wan

8% 12%

Thajsko Ostatní

G RAF 02: DOVOZNÍ TERITORIA 2011, CZ-NACE 26, ZDROJ : MPO G RAF 03: VÝVOZNÍ TERITORIA 2011, CZ CZ-NACE 26, ZDROJ: MPO


Velká Británie Francie Slovensko

3% 3% 4%

Polsko 8% 5%

7%

Rusko

8% Itálie

5


Výroba elektrických zařízení (CZ-NACE 27) Podíl na tržbách v rámci zpracovatelského průmyslu klesl na 5,8 %

Počet zaměstnanců stoupl o 0,8 % oproti roku 2010, růst účetní přidané hodnoty, růst tržeb v roce 2011 o 10, 4 %

Průmyslová produkce se meziročně zvýšila o 6,9 %, z toho výroba elektrických zařízení vzrostla o 10 ,5 %

98,5 % tvoří malé podniky do 50 zaměstnanců, 72 % obratu spadá pod zahraniční společnosti

Stabilní růst odvětví Bezmála poloviční podíl na tržbách měl v roce, stejně jako předešlé roky, oddíl výroby elektrických motorů (a generátorů, transformátorů, elektrických rozvodných skříní a kontrolních zařízení). Dalšími významnými segmenty je podle tržeb výroba optických a elektrických kabelů se 16,7% podílem a výroba ostatních elektrických zařízení Nejvýznamnějším segmentem je výroba (např.:zvonky, bzučáky, ultrazvukové přístroje) a 11,8% podílem, ta elektrických motorů, následovaná čistící však zaznamenala pokles téměř o 2 % výrobou kabelů se stále se zvětšujícím oproti roku 2010 stejně jako skupina podílem na tržbách v odvětví elektrických výroby elektrických osvětlovacích zařízení (zde podíl na tržbách oproti zařízení roku 2010 klesl dokonce o 4 %). Tento oddíl si v elektrotechnickém průmyslu vede nejlépe, a i přes zpomalení ve druhé polovině roku 2011 došlo k meziročnímu růstu produkce o 6,9 %, což bylo možné především díky zvyšující se zahraniční poptávce – zahraniční zakázky totiž tvoří 76 % celkových a v roce 2011 posílily o 8,2 %, zatímco domácí zakázky klesly téměř o 11 %. Díky tomuto pozitivnímu trendu jsme v roce 2011 mohli sledovat celkový růst sektoru o 10,4 % (největší nárůst nastal u skupiny výroby baterií a V rámci průmyslové produkce patří akumulátorů, a to vlivem k nejúspěšnějším sektorům výroba stoupajícího počtu zakázek ze elektrických zařízení, která i v celkově zahraničí o 56 %).

krizovém roce 2012 stabilně stoupala

Celkově je struktura tohoto sektoru zajímavá, protože z 16 tisíc podniků je 98,5 % tvořeno malými podniky do 49 zaměstnanců a 72 % obratu spadá pod zahraniční společnosti (např. 95 % obratu z výroby baterií a akumulátorů). K dalším pozitivním signálům v sektoru patří růst účetní přidané hodnoty, vyjadřující kolik podnik "přidal" k nakoupeným vstupům, více než o 46 % i růst zaměstnanosti o necelých 10 %. Sektor je charakterizován silnou vazbou na německé mateřské společnosti, které často zajišťují dodávky polotovarů, jež jsou v ČR dále zpracovávány a zpětně odebírány hotové výrobky.


6


Výroba elektrických motorů, generátorů, transformátorů, rozvodných a kontrolních zařízení 12%

Výroba baterií a akumulátorů

7% 48%

11%

Výroba optických a elektrických kabelů, vodičů a elektroinstalačních zařízení Výroba elektrických osvětlovacích zařízení

Výroba spotřebičů převážně pro domácnost

17% 5%

Výroba ostatních elektrických zařízení

G RAF 04: PODÍLY NA TRŽBÁCH V ELEKTROTECHNICKÉM PRŮMYSLU V ROCE 2011, CZ-NACE 27, ZDROJ: MPO

Výroba elektrických motorů: nejvyšší podíl na tržbách, které se v této skupině i objemově nejvíce zvýšily o 11,2 mld. Kč. Položka charakterizovaná společností Siemens Elektromotory s.r.o. s mateřskou společností Siemens AG.

Výroba baterií a akumulátorů: zajímavý je pokles cen o více než 5 %, který je způsobený vysokou konkurencí a velkým tlakem na modernizaci technologií, které umožní levnější výrobu. Tržby se v tomto segmentu zvýšily oproti roku 2010 o 1,8 mld. Kč, přičemž zakázky ze zahraničí stouply o 56,3 %, 95 % obratu je však pod zahraniční kontrolou.

Výroba optických a elektrických kabelů: druhý největší podíl na tržbách, který se oproti minulému roku zvýšil o necelé procento. Růst cen v tomto odvětví ovlivnil statistiku celé skupiny, ceny zde stouply o až 17 % v roce 2010 a o 4 % v roce 2011.

Výroba elektrických osvětlovacích zařízení:Tržby této skupiny klesly oproti roku 2010 o 4 %, ale jinak je vývoj stabilní, charakterizovaný společnostmi pod zahraniční kontrolou jako je Automotive Lighting a nebo Hella Autotechnik, skupina je pod stálým tlakem na zlepšování výroby a inovace, kvůli snižování cen, aby obstála před sílící konkurencí z Číny. Spolu s výrobou elektromotorů přispívají tyto skupiny 72% do kladného salda zahraničního obchodu v rámci odvětví výroby elektrických zařízení.

Výroba domácích spotřebičů:Jediná skupina v odvětví výroby elektrických zařízení zaznamenala záporné saldo zahraničního obchodu.

Výroba ostatních elektrických zařízení:Třetí největší podíl na tržbách v rámci odvětví výroby elektrických zařízení.


7


Zahraniční obchod Největším obchodním partnerem je Německo s obratem 164 mld. Kč v roce 2011

Zahraniční obchod v tomto odvětví je určován vlastnickými vztahy s nadnárodními firmami převážně z Německa, kdy mateřské firmy často zajišťují dodávky polotovarů a odebírají z ČR hotové produkty, které dále distribuují. Největším obchodním partnerem je proto Německo (obrat 164 mld. Kč v roce 2011), k dalším stabilním vývozním trhům patří Francie, Slovensko a Velká Británie.

Německo je také největším dovozním teritoriem (dovoz v hodnotě necelých 64 mld. Kč), následované Čínou, Itálií a Rakouskem. Obecně je tak Česká republika dost závislá na trzích Evropské Unie, kam bylo exportováno přes 80 % výrobků v roce 2011, celkový obrat činil 428,3 mld. Kč a největší vývoz i dovoz zaznamenal v tomto odvětví segment výroby elektrických motorů a souvisejících zařízení.

Přes 80 % výrobků bylo exportováno do EU, což je dáno silnou vazbou na zahraniční mateřské společnosti

Německo

Německo

Francie

Čína

Slovensko 31%

Polsko

26% 41%

Rakousko

35%

Rakousko

Velká Británie 3% 3% 3% 4%

USA Polsko 4% 5% 6%

Itálie

Itálie

3% 3% 4% 5%

Francie 5% 5%

14%

Japonsko Maďarsko

Ostatní Ostatní

G RAF 05: DOVOZNÍ TERITORIA 2011, CZ-NACE 27, ZDROJ: MPO G RAF 06: VÝVOZNÍ TERITORIA 2011, CZ-NACE 27, ZDROJ: MPO


8


Postavení českého elektrotechnického průmyslu na globálních trzích Z globálního hlediska si Česká Republika v elektrotechnickém průmyslu stojí velmi dobře, a to i přes dopady hospodářské krize i vzhledem k náročnosti tohoto odvětví na inovace a udržení konkurenční výhody. ČR se na globálních trzích Toto postavení potvrzuje i fakt, že se Česká republika na prosadila s 15 komoditami světových trzích prosadila s 15 komoditami, které velmi úspěšně vyváží a díky tomu má celkem 2% podíl na světovém trhu v elektrotechnickém průmyslu. 8501 Motory, elektrické generátory

1% 1% 2%

8507 Akumulátory elektrické, včetně separátorů 8512 Přístroje elektrické osvětlovací aj., stěrače apod.

10%

8519 Přístroje pro záznam, reprodukci zvuku

5%

18%

8521 Přístroje videofonické pro záznam, reprodukci 8524 Magnetické pásky a jiná média pro záznam zvuku

10%

8526 Radiolokační a radiosondážní přístroje (radary)

1%

8%

8527 Přijímací přístroje pro rozhlasové vysílání

4% 8528 Monitory, projektory bez TV; TV

6%

6% 3% 4% 21%

8532 Kondenzátory elektrické, pevné, otočné, dolaďovací 8537 Rozvaděče, panely, rozvodné stoly aj., ovládací 8544 Dráty, kabely, vodiče, elektrické ostatní, izolované aj. 8547 Části izolační pro stroje elektrické, trubky izolační 9012 Mikroskopy, jiné než optické; difraktografy 9029 Otáčkoměry, krokoměry, taxametry, tachoměry apod.

G RAF 07: PODÍL JEDNOTLIVÝCH POLOŽEK NA VÝVOZU ELEKTROTECHNIKY V ROCE 2011 ( ZASTOUPENY JSOU JEN POLOŽKY S CELOSVĚTOVÝM PODÍLEM NA VÝVOZU VYŠŠÍM NEŽ 2 %)

Analýza dat o vývozu těchto komodit sice potvrzuje poměrně silnou ČR má 2% podíl na orientaci na trhy západní Evropy, což je dáno hlavně provázaností dceřiných společností se zahraničními matkami, na druhou stranu světovém trhu pozorujeme i pozitivní trend diverzifikace exportu a stoupajícího v elektrotechnickém vývozu do zemí BRIC. Nejvýznamnější nárůst jsme zaznamenali u komodity přijímací průmyslu přístroje, kde průměrný podíl českého vývozu na čínský trh vzrostl o 407 %, pokud zůstaneme v tomto regionu zajímavé je i postavení komodity mikroskopy, kde se Česká republika umístila na 2. místě v dovozu této položky. Pokud však srovnáme postavení všech těchto komodit na sledovaných světových trzích, obecně si nejlepší pozici již stabilně držíme v Evropě, a to na německém trhu. Vyvážené komodity můžeme na základě vlastnických vztahů, charakteru výroby a náročnosti na výzkum a vývoj rozčlenit do 3 skupin, přičemž každá skupina je charakteristická i exportními trhy.


9


Přes 60 % elektrotechnického průmyslu má nadpoloviční převahu zahraničního kapitálu •

•

•

•

•

Obchodní vazby na zahraniční země zajišťují poměrně stabilní produkci, která je určena na export: společnost Foxconn CZ tak získala 2. místo v soutěži Český exportér roku 2012 v objemu exportu Díky této provázanosti a strategii má největší objem exportu v hodnotě USD 3 mld. v sektoru komodita Monitorů, projektorů a TV přístrojů Díky obchodním vazbám na zahraniční matky, má např. v Německu ČR čtvrtinový podíl na trhu v případě dovozu komodity osvětlovacích přístrojů pro automobily a 7% podíl na světovém trhu Důvodem je, že ČR zajišťuje ve srovnání s okolím levnější a přesto vysoce kvalifikovanou pracovní sílu Pozorujeme trend využívání potenciálu kvalifikovaných a výzkumných pracovníků pracovníků, takže jsou výrobní jednotky rozšiřovány o vývojová a výzkumná kumná centra: společnost Automotive lighting se tak v roce 2006 vyprofilovala z výrobny světlometů na vývojové centrum, které zajišťuje know-how i dalším společnostem své skupiny

•

•

•

•

•

•

•

Sofistikované obory náročné na kvalifikovanou pracovní sílu, vyžadující vývojové a výzkumné zázemí Spolupráce se středním a vysokým školstvím, podpora a financování výzkumných projektů Společnost Fei Company má v Brně svou nejvýkonnější jednotku, která vedle výzkumné činnosti vyrobí přes 50 % produkce FEI Stálá podpora výzkumu – Eaton corporation otevře v Praze první globální Inovační centrum společnosti v Evropě. Siemens otevřel v roce 2013 novou výzkumnou a testovací laboratoř v Praze Další významní investoři podporující VaV v oblasti elektrotechniky: Honeywell, On Semiconductors, Silicon & Soft Systems (S3 Group), ST Microelectronics, Delong Instruments Kombinace výrobních jednotek a na ně navazující budování vývojových center – Hella Autotechnik Díky tomu má ČR podíl na světovém trhu v oblasti speciálních, jiných než optických, mikroskopů 12,6 %


•

•

•

•

•

•

•

Česká společnost SEV Litovel, Litovel která je největším evropským producentem gramofonů v kvalitě Hi-Fi, Hi letos díky sílící poptávce na zahraničních trzích plánuje zvýšit výrobu meziročně o 28 % na rekordních 50.000 přístrojů Prodej nejvíce roste v Kanadě, USA (o 50 % v roce 2011), Německu, UK, Francii a Rusku Továrna GZ Digital Media ročně vyrábí šest milionů gramofonových desek a je největším výrobcem vinylových nosičů na světě Vývoj a výroba radarů ve společnosti ERA Pardubice – export radiolokačních a radiosondážních přístrojů stabilně roste, nárůst byl zaznamenán na trzích v Číně a Turecku Meopta: Vývoj a výroba v oblasti optoelektronických systémů, nanotechnologie Diagnostická iagnostická zařízení pro lékařskou péči firmy Meomed Tescan: Tescan Více než 90 % produkce, produkce elektronové mikroskopy, firma exportuje do přibližně 60 zemí světa, světa pro výborné hospodářské výsledky se společnost stala vítězem soutěže Štika českého businessu 2012

10


Analýza nejúspěšnějších českých komodit V rámci analýzy oboru Elektrotechniky byl sledován vývoj na sedmi světových trzích – konkrétně v Německu, v Polsku, v Turecku, v Brazílii, v Rusku, v Indii a v Číně. Vzhledem k dlouhodobým vazbám na německý průmysl a majetkovou provázanost českých a německých firem je pochopitelné, že český elektrotechnický průmysl nachází největší odbytiště právě v Německu. Přesto se některé české komodity výrazněji prosazují i na velkých asijských trzích. Přehled těch nejúspěšnějších nabízí tato Motory a elektrické generátory kapitola.

čeští vývozci v největším měřítku vyvážejí do Německa, to je způsobeno i majetkovou provázaností českých a německých firem. Z hlediska růstu je zajímavý indický a brazilský trh.

Sílu česko-německých obchodních vztahů potvrzuje hned první analyzovaná položka (8501 - Motory, elektrické generátory). Čeští vývozci si na německém trhu dlouhodobě udržují pevnou pozici, i když v průměru posledních pěti let ztrácí 2 % podílu na trhu ročně. U této položky je provázanost s německým kapitálem zřejmá vzhledem k široké spolupráci v rámci koncernu VW. Kromě tradičního odbytiště v Německu ale výrazně rostl i prodej této položky na čínském trhu (v pětiletém průměru o 131 % ročně; i zde k nárůstu mohl částečně dopomoci průnik koncernu VW na asijské trhy). Zajímavý nárůst objemu vývozu položky byl zaznamenán i v Indii a v Brazílii (34 %, respektive 26 % ročně).

Obrázek 1: Analýza konkurence položky 8501 na německém trhu

Země 1 France 2 China 3 Czech Republic 4 Italy 5 Switzerland 6 USA 7 Spain 8 Finland 9 Austria 10 Hungary

2007 561 211 281 333 066 460 332 990 164 306 822 628 260 598 746 171 702 969 106 871 698 98 579 677 107 429 977 118 748 112

Dovoz v roce (v USD) 2008 2009 2010 538 142 423 271 848 038 288 413 670 335 937 625 229 307 290 394 636 864 400 218 822 330 687 378 263 164 021 334 385 588 255 661 416 255 116 502 293 080 168 260 132 059 305 721 408 152 188 557 121 135 213 121 274 022 146 620 815 153 172 544 129 341 711 135 113 424 93 543 035 145 179 252 117 940 326 87 451 090 115 745 655 132 910 094 106 409 674 91 573 437

2011 404 850 652 546 466 999 306 908 337 377 164 709 385 742 808 157 107 920 126 647 727 179 817 744 148 615 487 92 363 013 HHI

BMG -7,8% 13,2% -2,0% 5,3% 10,3% -2,2% 4,3% 16,2% 8,5% -6,1% 3 153

BMR 12,3% 11,0% 10,1% 9,4% 9,3% 4,5% 4,1% 3,9% 3,5% 3,3%

I v případě položky 8507 (Akumulátory elektrické, včetně separátorů) nejvyšší objem sjednaných zakázek mířil ze sledovaných zemí do Německa, i když i u této položky sledujeme na německém trhu mírný propad. Velmi zajímavým trhem se z pohledu růstu objemu zakázek jeví Čína, kde průměrný roční růst činil 318 %. Většinu trhu sice pokrývají japonští a korejští exportéři, pokud by ale byl zachován současný trend, čeští vývozci by mohli proniknout do top 10 nejvýznamnějších exportérů na čínském trhu. Kromě evropských zemí (vedle již zmiňovaného Německa také v Polsku) rostl objem


11


Akumulátory elektrické byly nejčastěji vyváženy také do Německa. Nejdynamičtější nárůst objemu českého vývozu zaznamenaly trh čínský, indický a brazilský. Perspektivními trhy z hlediska dynamiky růstu a objemu vývozu jsou Rusko Turecko.

českého exportu na všech sledovaných trzích. Nejvýrazněji v Brazílii (o 263 % ročně) a v Indii (o 170 % ročně). V obou těchto zemích přesto objem českého vývozu zůstává zatím relativně nízký (nedosahuje ani 1 milionu USD) a trhy jsou koncentrované (většina celkového exportu je obstarávána jedním či několika silnými klíčovými zeměmi – zpravidla je zastoupena Čína). Potenciál pro budování zajímavé exportní pozice je na ruském trhu, kde kromě vysokého objemu exportu (v roce 2011 téměř 50 miliónů USD) sledujeme průměrný roční nárůst českého vývozu o 50 %, je o něco hůře se českým exportérům dařilo na trhu tureckém (43 %).

Obrázek 2: Analýza konkurence položky 8507 na čínském trhu

Dovoz v roce (v USD) 2007 2008 2009 2010 2011 1 Japan 1 928 350 332 2 371 643 528 1 856 710 719 1 921 924 151 1 708 505 291 2 Korea 1 159 164 290 1 441 578 661 1 479 537 753 1 634 731 319 1 695 217 223 3 USA 36 688 846 42 274 885 55 588 917 76 978 940 65 623 631 4 Germany 43 555 725 40 647 879 39 490 351 64 983 269 62 469 249 5 Philippines 55 453 512 50 740 497 19 774 076 51 512 500 60 322 662 6 Singapore 4 845 887 3 413 811 27 896 024 52 063 387 51 496 056 7 Malaysia 9 251 221 18 549 207 14 058 930 14 265 220 16 185 250 8 China - Hong Kong 18 473 481 23 418 936 14 085 120 5 934 899 5 113 704 9 France 10 932 057 8 910 427 8 889 940 10 306 041 13 530 563 10 Viet Nam 1 594 701 5 969 284 13 689 231 10 648 197 22 655 738 HHI Země

21 Czech Republic

40 538

109 949

35 980

15 181 589

12 373 061

BMG

BMR

-3,0% 10,0% 15,6% 9,4% 2,1% 80,6% 15,0% -27,5% 5,5% 94,1% 2 868

38,0% 28,7% 1,0% 1,0% 0,9% 0,3% 0,3% 0,2% 0,2% 0,2%

318,0%

0,0%

České Přístroje elektrické osvětlovací, stěrače a jiné (HS 8512) nacházejí své hlavní odbytiště taktéž na německém trhu. I zde lze uplatnit tezi o propojenosti českých firem a německého kapitálu v automobilovém průmyslu. Čeští vývozci s průměrným podílem na trhu blížícím se k jedené čtvrtině veškerého Elektrické osvětlovací dovozu do Německa jasně dominují obchodu s touto přístroje a stěrače patří mezi komoditou. A to i přes propad, který se v relativních číslech pohyboval v průměru okolo 5 % ročně. Tento položky, kde nejčilejší propad se zastavil až v roce 2011. Český vývoz této obchodní výměna probíhá položky rostl ve všech sledovaných destinacích s Německem. Z hlediska s výjimkou evropských států – tedy Polska a již dynamiky růstu a velikosti trhu zmiňovaného Německa. Z hlediska možnosti dalšího prosazení se na trhu je situace nejzajímavější v Rusku, spočívá výrazný potenciál v Turecku a v Brazílii, kde kromě růstu českého vývozu (v v Rusku, zajímavý je i trh Rusku 38 % ročně, v Turecku a v Brazílii cca 20 % ročně).

brazilský a turecký.


12


Kromě růstu vývozu jsou tyto trhy velmi diversifikované, to znamená, že mezi exportéry se zatím nevyprofiloval jeden či více dominantních, existuje vícero zemí s podobným podílem na trhu. To přináší možnost získat ještě vyšší podíl na trhu. Obrázek 3: Analýza konkurence položky 8512 na německém trhu

Země 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Czech Republic Spain Austria Italy Belgium Slovakia Poland Slovenia Hungary France

2007 618 844 665 193 348 338 191 775 328 172 839 869 116 833 184 100 773 414 96 699 601 45 663 439 57 106 850 65 813 977

Dovoz v roce (v USD) 2008 2009 2010 567 122 253 413 688 763 456 828 914 232 854 587 186 982 292 210 072 002 194 495 408 173 683 245 204 050 011 180 279 435 181 523 028 200 040 491 170 217 044 163 074 230 165 932 877 92 995 249 87 256 279 125 595 617 94 530 958 97 608 580 127 112 091 49 760 440 78 233 063 110 434 436 103 651 786 54 731 010 74 323 842 71 317 523 49 853 448 67 597 011

2011 501 406 426 300 090 072 285 794 908 209 857 891 174 947 044 186 958 303 152 065 778 184 421 257 94 887 214 81 097 538 HHI

BMG -5,1% 11,6% 10,5% 5,0% 10,6% 16,7% 12,0% 41,8% 13,5% 5,4% 1 016

BMR 23,8% 10,4% 9,7% 8,9% 7,4% 5,4% 5,2% 3,8% 3,5% 3,1%

K českým elektronickým položkám, o které je ve světě zájem, patří Radiolokační a radiosondážní přístroje, radionavigační přístroje a radiové přístroje pro dálkové řízení (HS 8526). Asi nejznámějším O české radiolokační a radiosondážní přístroje je ve výrobkem v této oblasti je aktivní radiolokátor Tamara (v novější verzi Vera), sestrojený pardubické Tesle. světě zájem. Největší objem Odštěpením od původního závodu navazuje na tradici vývozu ze sledovaných těchto výrobků firma Era. Nejvyšší zisky plynou opět destinací proudí do Německa, s obchodníky z Německa, kde oproti předchozím položkám sledujeme i výrazný průměrný roční nárůst nejvyšší dynamiku růstu objemu českého vývozu (84 %). Nejzajímavější českého vývozu zaznamenal dynamické ukazatele však z českého pohledu vykazuje čínský trh. Atraktivním trhem obchod s Čínou – roční nárůst v průměru o 147 %.

je i Turecko. Obrázek 4: Analýza konkurence položky 8526 na čínském trhu

Země

2007 1 Japan 113 218 714 2 Germany 87 586 011 3 USA 52 567 366 4 Korea 9 078 339 5 Norway 13 030 209 6 United Kingdom 17 753 353 7 Italy 8 191 846 8 Switzerland 8 407 035 9 Czech Republic 2 122 424 10 Australia 11 385 171

Dovoz v roce (v USD) 2008 2009 2010 159 763 116 133 860 580 128 967 101 110 522 392 83 447 731 85 549 058 73 104 744 86 546 361 91 760 442 14 248 668 26 011 758 63 521 608 30 338 385 35 141 972 17 593 813 22 191 408 28 173 210 26 601 228 9 353 485 8 949 592 29 377 487 8 019 530 9 138 522 7 571 166 252 272 11 759 674 41 068 400 4 062 993 7 209 055 3 873 100


2011 147 530 406 116 248 298 62 687 832 114 128 455 30 295 033 18 103 037 19 221 278 7 357 752 79 143 889 7 518 295 HHI

BMG 6,8% 7,3% 4,5% 88,3% 23,5% 0,5% 23,8% -3,3% 147,1% -9,9% 1 211

BMR 25,0% 17,6% 13,2% 5,5% 4,4% 4,1% 2,4% 1,5% 1,3% 1,2%

13


Dalším trhem, který je v tomto směru atraktivní, je Turecko, kde průměrný roční růst objemu zakázek dosáhl hodnoty 80 %. Obdobným růstem se může pochlubit český export položky na brazilský trh, s tím rozdílem, že celkový objem tržeb v této destinaci je stále poměrně nízký (v roce 2011 cca čtvrt miliónu USD). V Brazílii dominují exportéři z USA a z Číny, nicméně při zachování podobné růstové hodnoty by se čeští exportéři mohli pokusit o co nejvyšší možný podíl na trhu s radary.

Další českou položkou, která je výrazně zastoupena na německém trhu, jsou Přijímací přístroje pro rozhlasové vysílání, též kombinované v jednom uzavření s přístrojem pro záznam nebo reprodukci zvuku nebo s hodinami (HS 8527). Této položce se na sledovaných obecně velmi dobře daří, růst objemu českého vývozu sledujeme ve všech zemích kromě Brazílie. Nejvýraznější nárůst byla ale zaznamenána v Číně, kde v průměru český export rostl o 407 % ročně! V roce 2011 tak čeští vývozci drželi druhou pozici na trhu s celkovým objemem vývozu přesahujícím 35 miliónů USD. Výhodou čínského trhu je i to, že je diverzifikovaný, žádná ze zemí není exportním hegemonem. Ve stínu čínského růstu zapadají výrazné úspěchy českých exportérů i v dalších destinacích. Průměrný roční nárůst vývozu v dalších třech sledovaných destinacích (v Indii, v Polsku a v Rusku) přesáhl 100 %.

Přijímací přístroje pro rozhlasové vysílání jsou nejdynamičtěji rostoucí položkou, výrazný nárůst zejména v Číně, kde jsou podmínky k dalšímu růstu. Kromě Číny výrazně rostl objem českých zakázek v Indii, v Polsku a v Turecku. Tradičně největším odbytištěm je Německo.

Obrázek 5: Analýza konkurence položky 8527 na čínském trhu

Země 1 Germany 2 Japan 3 Malaysia 4 Mexico 5 Thailand 6 USA 7 Korea 8 Czech Republic 9 Indonesia 10 Netherlands

2007 9 462 953 2 072 884 5 820 851 771 225 3 162 885 401 953 1 563 426 53 256 1 510 856 896 076

Dovoz v roce (v USD) 2008 2009 2010 11 008 663 23 363 965 39 609 601 4 110 956 14 185 519 39 250 059 1 070 933 6 242 129 12 120 133 598 567 5 755 371 7 652 563 3 109 417 1 436 151 2 995 416 1 125 864 2 865 534 3 383 095 989 499 876 469 1 822 606 25 089 8 752 517 27 290 284 1 087 955 452 746 998 385 1 016 039 857 677 883 992

2011 57 689 030 33 855 776 15 981 251 9 215 017 2 240 881 6 329 023 7 632 866 35 302 271 1 292 102 999 640 HHI

BMG 57,1% 101,0% 28,7% 85,9% -8,3% 99,2% 48,6% 407,4% -3,8% 2,8% 938

BMR 10,1% 5,0% 2,7% 1,3% 1,1% 0,9% 0,8% 0,7% 0,4% 0,4%

Další řada úspěšných českých produktů mířících za hranice země, by se mohla být označena jako výrobky s nižší přidanou hodnotou. Patří mezi ně i Rozvaděče, panely, rozvodné stoly aj., ovládací (HS 8537). Rozvaděče nejčastěji čeští exportéři v rámci sledovaných destinací vyvážejí do Německa, kde Česká republika v průměru drží druhou pozici na trhu, v posledních letech zde ale výrazně navyšuje podíl rumunský export. Německý trh je velmi diversifikovaný, to znamená, že by se zde čeští exportéři mohli snáze prosazovat. Podobná situace je na trhu ruském a tureckém, zajímavé objemy


14


České rozvaděče a panely se kromě tradičně úspěšného německého trhu prosazují v Turecku a v Číně (růst okolo 25 %). Mezi top vývozce patří ČR i v Rusku, kde je ale růst objemu českého vývozu pozvolnější.

českého vývozu, jejich růst v čase a diverzifikace vytváří ideální podmínky pro český vývoz. Z hlediska dynamiky růstu rostl výrazněji turecký trh (v průměru o 21 % ročně, ruský o 5 %). Nejvyššího růstu dosáhla Čína (31 %), kde je ale o něco vyšší nasycenost trhu (mezi exportéry dominují Japonsko a Německo, jejich společný průměrný podíl na trhu převyšuje 50 %).


Země 1 Hungary 2 Czech Republic 3 USA 4 Switzerland 5 Romania 6 Japan 7 Austria 8 China 9 France 10 Ireland

2007 283 096 554 201 074 924 172 777 702 153 983 532 35 791 154 141 805 422 128 565 765 89 959 207 72 080 584 49 241 801

Dovoz v roce (v USD) 2008 2009 2010 357 579 067 183 261 763 201 668 506 170 738 623 186 661 855 238 844 666 193 830 508 158 431 534 171 398 354 194 645 078 159 215 331 135 815 797 132 129 086 161 359 164 219 958 749 126 699 223 87 382 815 120 553 755 144 392 993 108 624 513 112 406 563 125 612 525 99 743 309 126 537 777 71 388 276 79 527 556 91 489 189 58 633 631 73 394 646 93 634 561

2011 329 456 723 299 522 115 211 063 498 202 926 315 319 940 631 190 040 414 145 814 648 183 950 651 99 097 899 113 603 415 HHI

BMG 3,9% 10,5% 5,1% 7,1% 72,9% 7,6% 3,2% 19,6% 8,3% 23,2% 531

BMR 11,4% 9,3% 7,8% 7,3% 6,1% 5,6% 5,5% 5,3% 3,6% 3,2%


Země 1 Poland 2 Romania 3 Czech Republic 4 Italy 5 Slovakia 6 Hungary 7 Austria 8 Switzerland 9 Tunisia 10 France

2007 993 108 912 581 981 604 718 109 120 532 591 922 415 387 621 434 914 606 448 474 516 322 699 666 236 063 560 266 730 658

Dovoz v roce (v USD) 2008 2009 2010 2011 982 908 617 769 981 972 862 575 907 1 008 504 274 633 660 631 872 810 399 1 075 339 121 1 354 882 179 716 673 888 502 437 076 661 713 104 792 187 642 590 136 128 337 460 251 558 399 452 737 907 737 428 306 072 426 990 541 511 348 410 689 846 163 380 580 243 423 352 852 469 526 713 643 206 129 377 101 538 363 695 123 298 357 374 385 473 570 356 888 769 321 938 172 411 650 328 422 154 272 239 885 471 291 492 102 365 987 607 363 426 525 273 994 916 208 083 799 297 996 647 424 375 977 HHI


BMG 0,4% 23,5% 2,5% 8,5% 13,5% 10,3% -3,7% 6,9% 11,4% 12,3% 698

BMR 13,2% 12,3% 9,6% 7,7% 7,0% 6,6% 5,3% 5,2% 4,2% 4,1%

15


Z hlediska českého vývozu Drátů, kabelů, vodičů, elektrických ostatních, izolovaných aj. (HS 8544) je nejzajímavější destinací Čína. Německý trh je sice i zde naším největším odbytištěm, růst českého vývozu v Číně v průměru rostl o 108 % ročně. Trh je sice rozdělen zejména mezi Japonsko, Koreu, Spojené státy a Německo, přesto lze při zachování současného tempa růstu brzy vstoupit mezi top 10 exportérů na čínském trhu. Kromě Německa zaujímá český vývoz silnou pozici i v Polsku, kde českou pozici ohrožuje dynamický růst exportérů z Číny a z Rumunska.

Dráty a kabely nejčastěji ČR vyváží do Německa, nejvyšší růst uzavřených obchodů zaznamenáváme v Číně. Kromě Německa mají čeští exportéři silnou pozici i na trhu polském.

Obrázek 8: Analýza konkurence položky 9012 na indickém trhu

Země 1 Japan 2 Germany 3 Netherlands 4 Czech Republic 5 USA 6 United Kingdom 7 Singapore 8 China 9 Switzerland 10 Belgium

2007 7 546 856 5 551 436 9 218 483 1 536 937 2 084 934 1 883 043 271 940 1 009 373 1 268 879 443 113

Dovoz v roce (v USD) 2008 2009 2010 5 928 505 4 839 980 7 202 492 5 135 304 6 582 136 5 552 018 12 866 982 4 058 325 1 079 916 2 910 851 1 273 552 2 373 196 2 226 679 1 675 293 1 907 187 1 552 623 1 555 233 2 781 438 965 072 1 044 302 1 449 978 265 908 531 057 390 748 347 607 392 652 493 280 642 091 620 527 527 671

2011 5 855 902 7 463 467 220 804 6 577 865 3 495 126 4 025 283 1 520 155 1 295 638 456 401 173 250 HHI

BMG -6,1% 7,7% -60,7% 43,8% 13,8% 20,9% 53,8% 6,4% -22,6% -20,9% 1 120

BMR 20,9% 20,2% 8,7% 8,3% 7,4% 7,4% 3,0% 2,0% 1,8% 1,5%

Velmi zajímavou položkou českého exportního portfolia jsou Mikroskopy, jiné než optické; difraktografy (HS Mikroskopy a difraktografy 9012). Mezi hlavní české exportéry této položky patří patří k položkám s vyšší firmy TESCAN (ryze česká firma) a FEI (česká pobočka přidanou hodnotou, jejichž nadnárodní společnosti), obě působící v Brně. export dynamicky roste Dynamicky se rozvíjí především export do asijských zemí, především do klíčové asijské ekonomiky – Číny. zejména v atraktivních Česká republika zde pokrývá v průměru 10 % veškerého asijských destinacích – exportu a objem se navyšuje v průměru o téměř 50 % v Číně a v Indii. Velmi ročně, podobně jako u nejbližšího konkurenta – Nizozemska. Trhu dominují japonští exportéři, kteří zajímavý je z tohoto pohledu ovládají více než 50 % exportu. Obdobný růst jako v Číně i trh německý a brazilský. zaznamenal český export i v Indii, kde naopak nizozemská konkurence výrazně ztrácí. Indický trh není ještě tolik koncentrovaný jako čínský (japonští exportéři se o prvenství dělí s německými, jejich podíl činí dohromady 41 % exportu), takže je tu větší šance český podíl na trhu ještě navýšit. Kromě asijských destinací rostl objem českého vývozu i do Brazílie (roční nárůst o 35 %). I zde Česká republika vytlačuje z předních pozic Nizozemsko a v objemu vývozu se řadí za japonské a americké exportéry. Jen o něco nižší růst než v asijských zemích čeští exportéři dosáhli v Německu, kde patří taktéž mezi 4 nejvýznamnější vývozce.


16


Obrázek 9: Analýza konkurence položky 9029 na tureckém trhu

Země 1 France 2 Germany 3 Italy 4 Brazil 5 Japan 6 Korea 7 United Kingdom 8 Czech Republic 9 China 10 Hungary

2007 16 365 403 23 444 692 10 403 025 2 052 911 5 344 371 5 294 014 868 232 402 317 1 551 678 282 338

Dovoz v roce (v USD) 2008 2009 2010 34 379 137 19 828 195 19 313 622 21 686 250 8 281 649 12 605 375 10 404 618 10 549 620 11 506 722 2 146 441 2 017 875 3 294 824 4 811 772 1 132 627 2 236 058 4 490 207 1 354 034 1 661 629 4 897 626 2 019 519 2 588 209 383 737 4 334 223 7 252 527 1 651 575 956 652 2 260 668 350 657 4 769 357 4 953 423

2011 18 666 734 15 011 473 11 869 739 5 278 568 1 838 522 1 100 645 1 931 305 8 174 768 4 256 815 6 072 850 HHI

BMG

BMR

3,3% -10,5% 3,4% 26,6% -23,4% -32,5% 22,1% 112,3% 28,7% 115,4% 1 417

27,5% 19,9% 14,3% 3,6% 3,4% 3,0% 2,8% 2,7% 2,5% 2,2%

Poslední významnou českou exportní položkou v rámci elektrotechniky jsou Otáčkoměry, krokoměry, taxametry, tachometry apod. (HS 9029). I u této položky sledujeme v posledních letech navýšení objemu českého exportu. K trhům, kde byl tento růst nejvýraznější, se řadí Turecko a Rusko (v obou případech činil průměrný roční nárůst více než 100 %). Zajímavý růst zaznamenali čeští exportéři i Německo je na brazilském nejvýznamnějším trhu (v průměru partnerem a Indie zemí o 46 %), tradičně nejvýznamnějším odbytištěm bylo Německo. s nejvyšším potenciálem Vyššího nárůstu než v případě Turecka a Ruska dosáhl export do Indie (130 % ročně), nicméně zde teprve v roce 2011 do budoucna, vzhledem dosáhl objem českého vývozu hodnoty vyšší než 1 milión USD. k dynamice růstu.

Vývozu otáčkoměrů, tachometrů apod. se dařilo ve všech sledovaných destinacích kromě Polska. Významný růst objemu můžeme sledovat v Rusku a v Turecku, zajímavý je i brazilský trh.

Další úspěšné čs. exportní artikly: Přístroje pro záznam, reprodukci zvuku (HS 8519), Přístroje videofonické pro záznam, reprodukci (HS 8521), Magnetické pásky a jiná média pro záznam zvuku nebo pro podobné záznamy (HS 8524), Monitory, projektory bez TV; přijímače televizní (HS 8528), Kondenzátory elektrické, pevné, otočné, dolaďovací (HS 8532) a Části izolační pro stroje elektrické, trubky izolační (HS 8547). ÚSPĚŠNOST PŘEDEVŠÍM NA NĚMECKÉM TRHU


17


Vysvětlení ukazatelů v tabulkách

BMG – (Bilateral Market Growth) – Průměrný růst podílu českého vývozu dané položky na importu do sledované země, za roky 2006–2010 (pokud je hodnota BMG například 300 %, pak podíl českého vývozu na čínský trh v komoditě, kterou sledujeme, vzrostl v průměru o 300 %). MG – (Market Growth) – Průměrný růst celkového podílu dané položky na čínském trhu, za roky 2006–2010 (pokud je hodnota 25 %, podíl importované položky na čínský trh v průměru vzrostl o 25 %). Míra koncentrace trhu – (HHI) – (ukazatel, z kterého lze vyčíst, je-li na čínském trhu jeden či více dominantních exportérů – hodnoty vyšší než 1800 – či zda je trh diverzifikován, v rámci položky na něm působí větší množství exportérů s nižším podílem na trhu a možnost prosazení se je tak vyšší) – je znázorněna na vodorovné ose


18


Trendy a příležitosti v elektrotechnickém průmyslu v ČR Konkurenční výhoda ČR v tomto průmyslovém odvětví spočívá ve strategické poloze, kvalifikované pracovní síle, infrastruktuře a tradici technického vzdělávání.

„sektor je citlivý vůči ekonomickým změnám na evropských trzích, důsledkem toho nastal například pokles zahraničních přímých investic V minulém roce se snížila i zahraniční poptávka, která je hybnou silou českého elektrotechnického průmyslu.

“

Z této charakteristiky také vyplývají rizika, a to přílišná provázanost na evropské trhy, klesající počet studentů technických oborů spolu s poměrně nízkými náklady na vědu a výzkum. Sektor je proto velice citlivý vůči ekonomickým změnám na evropských trzích, které se v Čechách projevují například poklesem zahraničních přímých investic anebo snížením zahraniční poptávky, která je hybnou silou českého elektrotechnického průmyslu.

Ukazuje se však, že vlastní technologický potenciál je opravdu silný a je zárukou konkurenceschopnosti na zahraničních trzích, a to i v rozvíjejících se ekonomikách BRIC i poměrně nasycených trzích asijských. Z toho důvodu je nutné zlepšit a podpořit vzdělávání v technických oborech, stejně jako efektivně podporovat výzkumné projekty a investovat do vědy a inovací, nejen proto je nutné také opět nastartovat příliv zahraničních přímých investic, protože jak pozorujeme, trendem je i transfer technologií a na konec se orientovat i na méně tradiční trhy z hlediska vývozu elektrotechnických produktů.

„Česká republika má silný technologický potenciál, díky tomu jsou naše komodity úspěšné nejen v zemích BRIC, ale také v poměrně nasycených

“

ekonomikách asijských


19


Investice do vědy a výzkumu

O BRÁZEK 10: CELKOVÉ VÝDAJE NA VAV 2010, ZDROJ: CZSO

Investice do VaV v ČR se vyznačují zajímavými specifiky, které odlišují strukturu financování od ostatních členských států EU. Je sice pravda, že ze srovnání celkového objemu investic do VaV jsme hluboko pod průměrem EU 27. Na druhou stranu vykazujeme nejvyšší intenzitu výzkumu a vývoje mezi novými členskými státy (s výjimkou Estonska a Slovinska). V mezinárodním srovnání je ČR výjimečná co se týče částky směřující do vládního sektoru VaV, ta činí 0,3 % HDP, zatímco průměr EU je nižší. Evropským trendem je totiž větší podpora vysokoškolského výzkumu, oproti vládnímu, ale z údajů za rok 2011 se ukazuje, že i ČR nastupuje tento trend.

Mezi novými členskými státy EU vykazujeme nejvyšší intenzitu výzkumu a vývoje a nastupujeme evropské trendy, jako je větší podpora vysokoškolského výzkumu a intenzivnější spolupráce se soukromým sektorem.

Ze srovnání se zahraničím vyplývá i další zajímavý trend, a to je podpora jednotlivých sektorů VaV (základní, aplikovaný a experimentální), kdy v ČR je podporován zejména základní výzkum (v roce 2011 putovalo do vládního základního výzkumu 9,2 mld. Kč oproti 2,6 mld. Kč připadajících na aplikovaný výzkum). Trend v zahraničí je zcela opačný a soustřeďuje se především na experimentální výzkum, jehož efektem je průmyslový rozvoj podporovaný prostřednictvím poskytování služeb, což souvisí s obecnou tržní orientací VaV v zahraničí (v ČR do VŠ experimentálního výzkumu směřovalo pouhých 11 % zdrojů).

„nejvíce finančních prostředků do VaV plyne ze soukromých “

podnikatelských zdrojů – investice dosáhly 33 mld. Kč v roce 2011 Centrum informačních služeb CzechTrade Analýza prioritních sektorů ČR

20


Co se týče financování sektoru, zde leží poslední velký rozdíl mezi ČR a zahraničím, u nás je totiž VaV nejvíce financováno ze soukromých podnikatelských zdrojů, které do VaV v roce 2011 investovaly 33,2 mld. Kč, z toho 156 mil. putovalo do VŠ sektoru, který je i podnikatelským sektorem podporován méně, než vládní výzkum, kam směřovalo 427 mil. Kč. Vysokoškolský sektor v posledních letech zaznamenal narůst financování i z veřejných zahraničních zdrojů, důvodem je pravděpodobně efektivnější čerpání EU fondů.

60 % výdajů směřuje na VaV ve zpracovatelském průmyslu, především do automobilového sektoru.

Shrneme li vývoj financování VaV v ČR, pak až na krizová léta 2008–2009, kdy došlo k poklesu soukromých investic o 5 % a výdaje na VaV tak klesly o 12,6 %, podpora VaV stále stoupá (krize zasáhla všechny země OECD, kde výdaje na VaV z podnikatelského sektoru klesly o 5,5 %). Obecně je VaV taženo podnikatelským sektorem a hlavním provozovatelem jsou podniky pod zahraniční kontrolou, 60 % celkových výdajů na VaV tak směřuje právě do podnikatelského sektoru, což se shoduje s tendencemi i v ostatních zemích EU. Z hlediska sektorů dominuje VaV ve zpracovatelském průmyslu, kam směřuje 60 % z celkových výdajů, v rámci něj dominuje automobilový průmysl.

„hlavním provozovatelem VaV jsou podniky pod zahraniční kontrolou“ Ze srovnání tedy vyplývá, že Česká republika váhavě nastupuje stejný vývoj, jako ostatní země EU, to znamená zvyšování investic do VaV obecně a větší podpora vysokoškolského výzkumu, naopak bychom se měli soustředit na větší efektivitu VŠ výzkumu, především experimentálního, a podpořit spolupráci se soukromým sektorem, tak aby bylo VaV více tržně orientované. Konkurenční výhoda ČR bude totiž do budoucna ležet právě v efektivně směřovaném výzkumu a inovacích. Tyto investice by měly směřovat k motivaci zahraničních i domácích firem k investicím s vyšší přidanou hodnotou a umožnit tak posun v rámci hodnotových řetězců směrem k výrobám s vyšší přidanou hodnotou.

„investice by měly směřovat k motivaci zahraničních i domácích firem k investicím s vyšší přidanou hodnotou a umožnit tak posun v rámci hodnotových řetězců

“

směrem k výrobám s vyšší přidanou hodnotou


21


Zahraniční přímé investice Jak vyplývá ze struktury financování VaV, hnacím motorem jsou zahraniční přímé investice, protože podniky pod zahraniční kontrolou jsou hlavním provozovatelem vědy a výzkumu v České republice. Přínos těchto podniků je enormní především v odvětví elektrotechnického průmyslu, který více než z 60 % leží v zahraničních rukou (zahraniční kapitál má nadpoloviční převahu).

70 % celkového objemu zakázek pochází ze zahraničí

Díky těmto vazbám se realizuje většina zahraničního obchodu v sektoru, zakázky ze zahraničí tvoří přes 70 % celkového objemu zakázek a významně se podílí na zaměstnanosti v regionech ČR: např. v oblasti výroby elektronických zařízení, kde 72 % obratu spadá pod zahraniční společnosti, v rámci segmentu výroby baterií a akumulátorů je to celkem 95 % obratu.

„60 % elektrotechnického průmyslu leží v rukou zahraničních společností, jejichž kapitál má nadpoloviční převahu“ Podíváme li se na sektor z pohledu žebříčku „TOP 100“ hodnotícího firmy napříč sektory na základě hospodářských výsledků pak ve stovce nejlepších najdeme převážně jen společnosti pod zahraniční kontrolou, jako je Foxconn CZ, Siemens, Bosch Group ČR apod. To platí i o samostatném žebříčku pěti nejlepších firem v elektrotechnickém sektoru, kde se umístil Foxconn, Siemens, Panasonic, ABB a Witte Nejdek.

Zahraniční přímé investice dosáhly v roce 2012 207 mld. Kč – vzrostly 5x oproti předešlému roku

I přes to, že zahraniční přímé investice dosáhly podle statistik ČNB v roce 2012 207 mld. Kč, což představuje až pětinásobný nárůst oproti předcházejícím rokům, v určitých odvětvích však dochází ke stahování kapitálu – v roce 2011 došlo k odlivu investic v elektronickém a elektrotechnickém průmyslu v hodnotě přes 25 mil. Kč.

„v elektrotechnickém průmyslu došlo v roce 2012 k odlivu zahraničních přímých investic v hodnotě 25 mil. Kč

“


22


World Investment Report 2012 předpokládá trend pomalu rostoucích zahraničních investic, které by měly dosáhnout v roce 2013 hodnotu 1,8 bil. USD.

Většinu loňských přímých zahraničních investic činily reinvestované zisky zahraničních firem působících v české ekonomice. Podle průzkumu Ernst&Young je zatím sporné, zda tento trend bude pokračovat i v následujícím roce, protože pouze 26 % z oslovených vrcholových manažerů hodlá expandovat do některé z evropských zemí i v roce 2013, na čemž se podepsala nejistota plynoucí z krize eurozóny.

World Investment Report 2012 publikovaný OSN předpokládá pomalu rostoucí stabilní trend v zahraničních investicích, které by měly dosáhnout v roce 2013 hodnotu 1,8 bil. USD. Předpokládá se však rostoucí příliv investic především do rozvíjejících se ekonomik. Z důvodu významnosti role zahraničních přímých investic v dalším rozvoji elektrotechnického sektoru je nutné pokračovat vedle stávajícího mixu investičních pobídek, především budování těch výhod, které jsou nosné, a to je vzdělaná kvalifikovaná síla z řad odborných učilišť, ale i vysokých škol, v tomto směru je tedy varující klesající počet studentů těchto oborů.

Hrozba nedostatku kvalifikované pracovní síly Kvalifikované lidské zdroje jsou tak pro Českou republiku v elektrotechnickém sektoru klíčové z důvodu vytváření a transferu znalostí, jež jsou jedním ze zásadních předpokladů zajištění dlouhodobě udržitelného ekonomického a technologického rozvoje.

„podle posledních dat by nadprůměrnost ČR v počtu vědeckých a technických povolání na celkové zaměstnanosti mohla být brzy minulostí, je třeba totiž brát v potaz

“

fenomén stárnutí populace

Významnou roli však hrají i v oblasti lákání zahraničních investic. Podle dat z ČSÚ by nadprůměrnost ČR v počtu vědeckých a technických povolání na celkové zaměstnanosti mohla být brzy minul ostí, je třeba totiž brát v potaz fenomén stárnutí populace, který přesouvá těžiště vědy a technologií v rámci jednotlivých věkových skupin. S klesajícím relativním počtem studentů přírodovědných a technických oborů se tento trend ještě dále umocňuje. Vyrovnanost nabídky a poptávky po kvalifikovaném lidském kapitálu a optimalizace jeho využití je klíčem k zhodnocení nabytých znalostí nejen na poli vědy a technologií. V tomto směru bude i do budoucna klíčové nastavené spolupráce s podnikatelským sektorem, příkladem v tomto směru může být třeba ČEZ, který spolupracuje se 32 středními odbornými školami a gymnázií a 11 fakultami, důvodem těchto snah je mimo jiné udržení současného stavu právě z důvodu stárnutí populace.


23


Know-how ČR má velmi vysoký růstový potenciál ve všech segmentech elektrotechnického průmyslu

Z těchto informací vyplývá, že Česká republika má velmi vysoký růstový potenciál ve všech segmentech elektrotechnického průmyslu, je však třeba se vyrovnat se stávající krizí eurozóny, která má na tento sektor velmi silný vliv, díky jeho provázanosti se zahraničními společnostmi i pro o obecnou citlivost vůči makroekonomickým změnám. Konkurenceschopnost České republiky spočívá především ve vzdělávání a výzkumu, tedy zajištění kvalifikované pracovní síly a technologického rozvoje, pro který máme též velké předpoklady. Toto jsou dvě velké příležitosti, které umožní se posunout od zajišťování subdodávek pro druhé, k vývozu výrobků s vysokou přidanou hodnotou, špičkových technologií a komplexních celků. A to už jen proto, že sílící konkurence tlačí na neustálé inovace, zefektivnění výrobních procesů a tlačí tak ceny dolů. dolů

„Konkurenceschopnost ČR spočívá především ve vzdělávání a výzkumu, tedy zajištění kvalifikované pracovní

“

síly a technologického rozvoje


24


Kontakty Václav Hofman analytik, [email protected], 224 907 519 Dita Fabíková konzultant, [email protected], 224 907 537 Zuzana Synková – vedoucí oddělení CIS, [email protected], 224907594


2013 CENTRUM INFORMAČNÍCH SLUŽEB CZECHTRADE

Recommend Documents