č.3 Časopis žáků ZŠ Klimkovice Školní rok 2011/2012 Zprávy z naší školy, svátky jara, ankety, vaše názory, přesmyčky a kvíz.
Milé děti, Velikonoce jsou za dveřmi, jaro se ozývá stále hlasitěji a ty čteš nové číslo Klimkováčku. Máš se na co těšit! Přečteš si velikonoční pohádky a povídky, vyluštíš křížovku a zjistíš si své znalosti o Šmoulech v našem kvízu.
Kuřátko
Terka Hrochová
OBSAH: Jarní rýmování 3.B Naše pohádky a povídky Den matek Stránka pro kutily Zajímá Vás: Šmoulové Zprávičky z naší školičky Pro chytré hlavy
Bylo jedno kuře A žilo u moře Mělo košíček, Plný vajíček. Přišel za ním zajíček Jmenoval se mazlíček, Mazlíček měl mrkev rád, Byl to dobrý kamarád.
Str. 3 4 6 7 8 9 16
Pro zasmání Dvě myšky si povídají, když jim nad hlavou prolétne netopýr. Jedna z nich si vzdychne a řekne: „Ach, až budu velká, budu taky pilot.“ Kohoutek hraje s kuřátky na dvorku na schovávanou. Kohoutek piká, jedna kuřátka se rychle schovají do šopy a druhá do kurníku. Kohoutek se otočí, zakopne a řekne: „Kurnikšopa!“ Kuřátka vylezou a nechápavě řeknou: „Jaks to věděl?“
2
Jaro
Jaro je krásný čas, přiláká ven i nás. Přiláká ven i zvířátka, rozkvete jarní zahrádka. Pasou se na ní kůzlátka.
Moc se těším na jaro. vstávej, vstávej přírodo. Sluníčko se probudilo, na světě je zase milo.
Tomáš Janalík
Jaro už se blíží sníh krajinu netíží. Květiny se derou ven, zase bude hezká zem. Ptáci nás těší zpěvem, včely zase medem. Vytáhneme trampolíny, nikdo už nebude líný. Dejme světu lásku, jaro tvoří zelenou pásku. Hurá! Jaro už je tady. A my jdeme do zahrady.
Sníh už taje, slunce svítí, na louce se klube kvítí. Travička se zelená, vidím v dálce jelena. Sněhuláci roztáli, zima mává z povzdálí. Ptáčci si zpívají, radost z jara mívají.
Adam Miroš
analík
Jakub Hrabec
Jaro Jaro ťuká na dveře. Kdopak mu je otevře? Jaro, to má každý rád, kdo se sluncem je kamarád.
Copak je to za změnu? Už tu máme oblevu. Sluníčko nám vysvitlo. Hřeje mi na tělíčko! Sněženky a petrklíče vylézají u silnice. Co to asi znamená? Jaro na nás zavolá! Už jsem tady, nebojte se, hrát si budem už i v lese.
Michaela Tomášková
Všude plno kvítí, zelené všechny meze, i ježek ven vyleze. Sníh se ztratil do neznáma, ptáčci jsou tu opět s náma.
Ondra Buchta
3
Velikonoce Velikonoce jsou významný svátek. I dnes je tento svátek velice populární a v České republice ho slaví mnoho rodin. Obyčejný člověk si ho představí především jako den, kdy při pohledu z okna vidí děti s pomlázkou. Chodí od domu k domu a koledují malovaná vajíčka, sladkosti a další dobroty.
V
jednom osamoceném kurníku vyseděla slepice pěkně šišaté vajíčko. Jednoho dne děti z neznámého důvodu vybraly všechny vajíčka. Ale jedno vajíčko bylo živé. Když to děti zjistily, vyjekly a vyhodily vejce do vzduchu. Naštěstí dopadlo na polštář. Děti ho položily na stůl. Všechny ostatní vajíčka uvařily, jenom to jedno nechaly. Nakreslily ho jako kovboje a upekli mu perníkového koně. Tak začalo nové přátelství. Jednou v noci odešel a nechal omluvný dopis a v něm se psalo: „Táhne mě to ven za dobrodružstvím.“ A tak vyrazilo do světa. V lese se trochu bálo, ale strach překonalo a prošlo lesem a potkalo lišku. A jak všichni jistě víte, lišce se nedá věřit. Jakmile vajíčko i liška přišly do města, lidé začali po lišce střílet. Liška se zbaběle schovala za vajíčko a střelci řekli vajíčku, aby uhnulo, ale vajíčko řeklo: „NE!“ (mimochodem tady vidíte pravou statečnost) A tak stříleli dále a jedna kulka zasáhla nebohé vajíčko. Vajíčko se rozletělo na všechny strany, až se všichni včetně lišky lekli a začali litovat statečné vajíčko. Po kratičké chvíli bylo slyšet tichoučké „pííííp, píííp“. Vajíčko nezemřelo, jak se všichni domnívali, ale vyklubalo se z něj malé žluté kuřátko. Všichni oslavovali tuto šťastnou událost, že si nikdo nevšiml, že liška vzala do zaječích. (Ondra Besta)
4
Ž
ila kdysi dávno slepička, která snášela zlatá vajíčka, ale ne pořád. Když se začaly blížit Velikonoce, tak vajíčka byla zdobená. Jednou na Velikonoce se ze zdobeného vajíčka vyklubalo kuřátko. To kuřátko nebylo žluté, bylo stejné jako skořápka, a abych vám nelhala, umělo i kouzlit. Jednou se třeba ztratilo a nevědělo kam jít. Tak řeklo čáry máry pod kočáry a už bylo v kurníku. (Nikola Diblíková)
B
yl jednou jeden skřítek, který se jmenoval Jarásek .Jednou šel Jarásek na procházku a najednou spadl do trní. V tu chvíli šel kolem srnec a uviděl nebohého Jaráska. Rozhodl se, že mu pomůže a tak se stalo. Jarásek mu řekl: „Moc ti děkuji, jak se ti mám odvděčit?“ Artur řekl: „Stačí, když mi najdeš družku.“ „Dobře“, řekl Jarásek. Tak tedy Jarásek šel do lesa a tam uviděl jednu srnku, která se jmenovala Ariela. Jarásek si myslel, že je to laň, ale když mu Ariela řekla, že je srnka, tak se zaradoval a zeptal se ji, jestli by nechtěla Artura za druha. Srnka Ariela řekla, že by chtěla, ale že neví, jestli by ji Artur chtěl a vnucovat se mu nechtěla. A tak ji Jarásek řekl, co se vlastně stalo. Ariela poslouchala a když Jarásek dopověděl, tak řekla, že si ho vezme, jen když ji Artur bude chtít. Ale když Jarásek dovedl Arielu k Arturovi, tak řekla, že si ho nevezme, ne že by byl škaredý nebo tak, ale proto, že to byl její bratr a když to řekla Jaráskovi, tak byl zklamaný, ale když mu Artur řekl, že to byla ta nejlepší odměna, kterou mu mohl dát, tak se zaradoval se a vykřikl hurá. (Julie Rimmlová)
5
Den matek je jistě krásným a významným svátkem, během kterého děkují všechny děti bez rozdílu věku svým maminkám za lásku, výchovu, péči a další věci, které umí jen naše mámy.
Nezapomeňte na své maminky druhou květnovou neděli.
Pohádka o medvídkovi a kouzelné babičce Byl jednou jeden hodný medvídek a šel hledat srdce pro svou maminku k narozeninám. Šel po cestě a najednou potkal starou hodnou babičku, ale ta babička nebyla ledajaká, byla to totiž kouzelná babička!
Medvídek slušně pozdravil a zeptal se babičky, jestli by někde nenašel srdíčko. Ta kouzelná babička mu řekla: „Já bych ti možná mohla nějaké srdíčko vykouzlit.“ A najednou se v medvídkových rukou objevilo srdíčko. Medvídek slušně poděkoval a v tom mžiku ho napadlo, že by měl také odměnit tu kouzelnou babičku.
Řekl jí, ať tu počká, že jí něco přinese. Utíkal rychle do lesa a nasbíral tam maliny a ostružiny. Když se vrátil, dal babičce ostružiny a maliny. Babička mu pěkně poděkovala a rozloučili se.
Medvídek rychle utíkal se srdíčkem domů. Když se medvídek vrátil domů, mamince popřál k narozeninám. Maminka byla ráda, že se všichni spolu zase sešli. (Matěj Hurník)
6
POTŘEBUJEŠ: Ruličku od toaletního papíru Nůžky Lepidlo Herkules Pastelky, fixy Vlnu Čtvrtku
Velikonoční zajíčci 1. Na čtvrtku nakreslíme ouška a oči, necháme vymalovat podle vlastní fantazie a vystřihneme. 2. Ouška nalepíme na ruličku od toaletního papíru. 3. Naneseme
lepidlo
na
ruličku a omotáváme ji vlnou
(barvy
volíme
podle vlastní fantazie). 4. Přilepíme oči a vousy (opět z vlny). 5. Tlapky a ocásek vytvoříme tak, že si smotáme malinké smotky a přišijeme k ruličce.
Velikonoční hnízda Popros o pomoc dospělého, budeš pracovat s tavnou pistolí
1. Vezmeme hrst proutí a smotáme do tvaru hnízda. Upevníme dalšími proutky. 2. Postupně vmotáváme další proutky, abychom vyplnili dno a upevníme celý tvar, aby se nerozpadal. 3. Hotové hnízdo ozdobíme přírodninami a přilepíme tavnou pistolí. 4. Do hnízda vložíme kraslice.
7
POTŘEBUJEŠ: Proutí (březové, vrbové) Tavnou pistoli Kraslice Různé přírodniny na dozdobení
Šmoulové (v originále Les Schtroumpfs) jsou animovaný seriál, původně komiks, od belgického kreslíře Peya. Šmoulové jsou modří skřítci vysocí dva couly, jejich příběh je zasazen do středověké Evropy.
Hlavní postavy: Trumpetka –trumpetku má rád
Farmář –zeleninu ovoce má rád Nešika – plno boulí na hlavě má
Šmoulinka – kytky má moc ráda Šmoulíček – chytrý je až moc
Mlsoun – pořád mlsá Koumák – píše knihy
Kutil – staví zvláštní díla Silák – bez činky to není on
Poeta – slavné básně skládá Šprýmař – dárky rozdává
Malíř – díla vyrábí Fešák – se v zrcadle pořád vzhlíží (Nikola Diblíková)
Spoj obrázky se jmény. Poznáš tyto postavy?
8
Jak moc znáš Šmouly? Ověř si své znalosti.
Šmoulové jsou ….. p) žlutí f) oranžoví g) modří Šmoulové jsou …. i) střední a) malí g) velcí Jediný ze Šmoulů má červené oblečení, kdo to je? r) tat’ka Šmoula a) Koumák f) Nešika Šmoulové jsou velmi staří, co to způsobuje? a) přirozenost g) kámen dlouhověkosti l) kouzlo kočka Gargamela je …… d) lůza a) Azrael p) šelma Kolik je šmoulů? m) 101 k) 465 p) 50 Jaký šmoula je nejmenší? l) Koumák e) Šmoulíček h) Sašetka Jak se jmenuje čáp, který převáží šmouly? l) Pírko a) Rychlost j) Švihoun
Tajenka je Kvíz vytvořil: Dominik Pachota
9
1. Díváš se pravidelně na Šmouly? 2. Jaká je tvoje nejoblíbenější postava ze Šmoulů? 3. Jakou postavu ze Šmoulů nemáš rád?
Anketu připravily: Terka Černíková a Julie Rimmlová
1. Ano 2. Kutil 3. Gargamel Richard Vavrečka
1. Ano 2. Taťka Šmoula 3. Gargamel Ondra Bárta
1. Ano 2. Silák 3. Koumák Otík Chlebovský 1. Ano 2. Šprýmař 3. Gargamel Karolínka Malíková
1. Ano 2. Sašetka 3. Koumák Lenka Brindziková
1. Ano 2. Kutil 3. Mrzout Adam Socha 1. Ano 2. Šmoulinka 3. Gargamel Tina Hoňková
Šmoulové
Šprýmař běží pro dárek, Mlsoun zase mlsá. Šmoulinka zas po ránu kytky ráda trhá. Koumák zase brýle má, knihy pořád rozdává. Taťka Šmoula všechno ví, na otázku odpoví. A co takhle Šmoulíček? Ten je malý špuntíček.
Zuzka Ondrová
10
1. Ano 2. Taťka Šmoula 3. Gargamel Adam Pospíšek
11
Postřehy žáků ZŠ Klimkovice Výchovný koncert bubenické kapely Jumping drums 5. 3. 2012 proběhly ve škole dva koncerty Jumping Drums. Čtveřice charismatických hudebníků v černém rozbubnovala publikum složené z dětí prvního i druhého stupně. Děti viděly a slyšely bubeníky v akci, dozvěděly se mnoho informací o blahodárném působení hudby na člověka, o smysluplném využití volného času i o potřebě koncentrace na cokoliv, co chceme dělat dobře. Někteří žáci si pak mohli zabubnovat s profesionály a jejich výkony pod vedením Jumping Drums sklidily obrovský aplaus. Všechny přítomné také potěšila zpráva, že z výtěžku tohoto koncertu jsou hrazeny hudební terapie pro těžce nemocné děti. Jumping Drums u nás hostovali už potřetí a my se na sympatické bubeníky těšíme zase za rok. Mgr. Radana Albrechtová
Autorské čtení knihy spisovatelky Petry Braunové
Ve středu 29. 2. 2012 navštívili žáci 3. A a 3. B třídy Městskou knihovnu v Klimkovicích. Paní Konvičková uspořádala opět po roce další autorské čtení knihy spisovatelky Petry Braunové, která jezdí po republice a povídá si se čtenáři na besedách ve školách či knihovnách o svých knihách. Píše knihy nejen pro děti, ale i pro dospělé, pracuje také pro dva celostátní časopisy. Letos se žáci seznámili s knihou Nejhorší den v životě třeťáka Filipa L., ve které autorka přitažlivou formou popisuje průběh a následky dopravní nehody, kterou záměrně zavinil Filip poškozením brzd na kole dívky, kterou nemá rád. Krásné a výrazné čtení paní Braunové děti velmi zaujalo, proto pozorně poslouchaly. Určitě se budou chtít dovědět, jak vše dopadlo, a tak knihovna získá další vděčné čtenáře. Mgr. Jana Hulová, Mgr. Jana Vítková
12
Páťáci v Planetáriu Dne 21.března obě 5.třídy navštívily planetárium v Ostravě. Program byl velice zajímavý. Malý vesmírný cestovatel Uff se vydal prozkoumávat hvězdy naši galaxie. Přitom se několikrát dostal do situace, kdy měl na mále. Nakonec se dozvěděl, že na své lodi není sám… (Vojta Bárta, 5.B)
V planetáriu se mi líbilo hodně věcí. Jakmile jsme si prohlédli budovu planetária, pustili jsme si film o Uffovi. Uff je mimozemšťan, který poznává vesmír. V tomto díle se zajímal o hvězdy. Nejvíce ho zajímala vybuchující hvězda, které se říká Nova. Uff měl na své kosmické lodi černého pasažéra Klapáče, který mu kradl svačiny. Celé představení se mi líbilo. Promítání bylo zajímavě provedeno, líbily se mi pohybující hvězdy a dověděla jsem se spoustu zajímavostí. Těším se na další návštěvu planetária. (Terka Eliášová, 5.B) Program byl o vesmírném cestovateli Uffovi, který chce prozkoumat Galaxii. Uff stále udržuje spojení s Mateřskou planetou, která ho v případě nebezpečí varuje a obstarává mu zábavu. (Honza Větěch, 5.B)
Představení se mi líbilo, i když jsem ho viděla už podruhé. Příběh byl o cestovateli jménem Uff, který se touží podívat na Zemi k lidem. Mateřská planeta mu to rozmluví a ukáže Uffovi něco z vesmíru. (Eli Postavová, 5.B)
13
Pravěký den V úterý 28.2. se vydali žáci IV.A a IV.B naší školy na dalekou cestu proti proudu času. Ocitli se na jeden den v pravěku. Průvodcem jim byla kniha Osada Havranů od Eduarda Štorcha, proto se seznámili s Havranpírkem a sledovali jeho osud. V průběhu dopoledne si zkusili zhotovit model chýše a totem. Po vzoru pravěkých lovců vyrobili sekery, oštěpy a luky. Kreslili na kameny siluety mamutů. Sestavili „dobový“ jídelníček na oslavu úspěšného lovu. Aby pravěké pochoutky lépe chutnaly, zhotovili keramické misky způsobem, který odpovídal době před objevem hrnčířského kruhu. Na závěr napsali vzkaz Havranpírkovi. Celé dopoledne se žákům moc líbilo a už se těší na rytířský den. Příběh pravěkých lovců Jednoho dne se muži vydali na lov. Ženy šly sbírat plody. Muži šli se zbraní v ruce a najednou spatřili mamuta. Mamuti jsou velcí a chlupatí, ale tenhle byl skutečný obr. Když ho muži spatřili, strašně se ho báli. Strach však překonali a rozhodli se ho ulovit. Začali se k němu pomaličku plížit. Lov byl nebezpečný a namáhavý, ale úspěšný. Z tak velké kořisti měli všichni ohromnou radost. (Brázdilová Lucie, IV. A) Jak uhodil do stromu blesk Byla bouřka, pršelo a byly blesky. Jednoho dne při bouřce uhodil do stromu blesk. Lidé zjistili, že oheň hřeje a je jim u něj teplo. Plápolající pochodeň si odnesli do své jeskyně. Jednou jim do toho ohně spadlo maso. Lidé si ho vytáhli z ohně a zjistili, že je lepší a chutnější. Tak se naučili péct maso. (Večerková Hana, IV. A)
14
VZKAZY HAVRANPÍRKOVI Milý Havranpírko, doufám, že se ti v pravěku líbí. Chtěl bych také žít s mamuty. Ale já se zase v našem světě mohu dívat na televizi. Když budeš žít hodně dlouho, možná se jí též dožiješ. Kdybys mi psal, oznam mi, v kolik hodin letí letadlo do pravěku. Chtěl bych se tam podívat. (Štěpán Postava, IV.B) Milý Havranpírko, obdivuji, že jsi ulovil medvěda. To já bych nikdy nedovedl. Škoda, že nežiješ v naší době. Máme počítače, televize, telefony a hodně dalších vymožeností. Chtěl bych se k vám podívat, určitě je tam hezky. (Honza Todter, IV.B)
Milý Havranpírko, moc dobře se ti asi nevede, protože se nemůžeš ohřát jako my. Ve škole jsme četli, jak jsi přemohl medvěda. Tak ti moc blahopřeji. Taky jsme zkoušeli vyrobit sekeru z kamene, dřeva a provázku. Moc nás to bavilo. (Gabka Bártová, IV.B)
P.S. Nenachladni.
15
Opak malý Ženské jméno (15.3) Vyjmenované slovo po L Kočičí jméno Řemeslník pracující s kovem Oblečení, které nosíme na nohou Domácky Ondřej Opak slova den Ženské jméno (22.11) Zvyk, (vyjmenované slovo po B)
mealš _____________ kvaíčjo
okonvicele
_____________ ízjaečk
______________
čábarak _____________
(Radovan Vavrečka)
16
______________
