Zpráva z ankety organizací zaměřených na seniory

Zpráva z ankety organizací zaměřených na seniory Číslo aktivity 11

Doc. PhDr. Petr Sak, CSc. Mgr. Karolína Saková

Název projektu Proměna sociálního obsahu kategorie generace seniorů. Příspěvek k sociologii třetího věku.

ASOV (příjemce) - ASOV (řešitelské pracoviště) doc. PhDr. Sak Petr CSc. (řešitel)

2007

OBSAH

Úvodem 1. K metodologii a metodice výzkumu 2. Charakteristika organizací a respondentů – reprezentantů organizací 3. Senioři a zaměstnání 4. Sociální a životní situace seniorů

Úvodem

Cílem výzkumného šetření bylo zmapovat strukturu a rozložení organizací zabývajících se v české společnosti seniory a získat z těchto organizací poznatky o současných seniorech a o jejich postavení na trhu práce a ve vztahu k zaměstnanosti.

Cílem bylo i získat určité hodnocení o vývoji životní situace seniorů od zástupců organizací.

1. K metodologii a metodice výzkumu

Výzkumné šetření má charakter ankety realizované prostřednictvím internetu.

Předmětem výzkumu jsou názory na situaci seniorů ve vztahu k zaměstnanosti a jejich životní situace v různých oblastech, především sociální, zdravotní a životního stylu.

Objektem výzkumu jsou organizace zabývající se jakýmkoliv způsobem seniory. Za organizace vyjadřovali názory jednotliví pracovníci, kteří byli „zasaženi“ mailem s průvodním dopisem k výzkumu, který obsahoval webovou adresu, na níž byl dotazník dostupný. Na internetu dotazník vyplnili a odeslali.

V projektu jsme předpokládali, že získáme databáze organizací od vrcholových seniorských organizací, které dokonce takovou databázi na svých webových stránkách avizují. Tato možnost se však ukázala jako nereálná a proto jsme přistoupili k druhé variantě a vyhledáváním na internetu jsme vytvořili vlastní databázi a organizacím z této báze jsme rozesílali průvodní dopis s webovou adresou dotazníku.

U řady organizací anketa vyvolala zájem a ve srovnání s jinými internetovými šetřeními byla odezva mimořádně vstřícná. Přesto je třeba upozornit, že tak jako u každého internetového výzkumu, se nejedná o reprezentativní sociologický výzkum, ale o anketu. Přesto se domníváme, že výsledky jsou validní a relevantní a reprezentativní sociologický výzkum by nepřinesl data, která by se výrazně odlišovala.

Také tato výzkumná akce byla plánována jako heuristická, jako vyhledávací výzkum kompletující poznatky ze statistické analýzy a z kvalitativní výzkumné akce – z hloubkových rozhovorů.

2. Charakteristika organizací a respondentů – reprezentantů organizací

Ankety se zúčastnilo 77 organizací různého charakteru, které byly reprezentovány jednotlivými zaměstnanci. Dvě třetiny respondentů jsou ženy, třetina muži. Tento poměr odpovídá skutečnosti, že sociální práce je doménou žen. Více než polovina respondentů je ve věku 40 – 60 let, ale i nejmladší věková skupina 22 – 30 let je zastoupena 16 % a nad 60 let 16 %.

Více než polovina dotazovaných má vysokoškolské vzdělání a vzdělání minimálně s maturitou má 99 % respondentů. Vysoká vzdělanostní úroveň respondentů je dána postavením v organizací. Třetina odpovídajících byly ředitelé/ky a 81 % respondentů vykonávalo vedoucí funkci.

Organizace jsou rozloženy plošně po všech regionech České republiky, ale největší je podíl organizací z Prahy, Jihomoravského a Středočeského kraje.

Působnost organizací je nejčastěji zaměřena lokálně na danou obec/město (29 %), ale téměř stejný podíl organizací má celostátní působnost (26 %). Na okresní úrovni působí 19 % a na krajské úrovni 23 % organizací.

Spektrum činností „seniorských organizací“ je poměrně široké, ale základem jsou sociální aktivity, které provozuje 56 % organizací. Druhé nejčastější aktivity směřují do volného času seniorů. Organizace poskytují informace, ale také samy volný čas seniorů organizují. Na třetím místě jsou aktivity, které uspokojují sociogenní potřeby seniorů, jedná se o aktivity vedoucí ke sdružování seniorů. Další sféra aktivit je dána charakterem organizací, jedná se o domovy důchodců. 18 % organizací je zaměřeno také na zdraví seniorů, poskytují informace a pořádají akce, které mají dopady na zdravotní péči o seniory. Relativně značný podíl (14 %) organizací se věnuje vzdělávání seniorů a 5 % organizací se zabývá také zaměstnáváním seniorů.

Organizace věnující se seniorům jsou financovány z více zdrojů, proto měly možnost volit více odpovědí na otázku: „Jak jsou financovány“? Součet tedy nedává 100 %. Nejčastěji jsou organizace financovány státem (60 %), z vlastních zdrojů (58 %) a sponzory (51 %). Významné je také ještě financování z projektů EU. Prostřednictvím grantů je financováno pouhých 9 % organizací.

Podle vlastního hodnocení o činnost organizace má zájem 91 % seniorů. Více než třetina (39 %) organizací má 151 a více klientů seniorů, kteří využívají jejich služeb a jsou zapojeni do jejich aktivit. 51 až 150 klientů má 17 % organizací a necelá třetina (17 %) má méně než 50 klientů.

Sociodemografický profil respondenta Věk respondenta/ky

Respondent/ka 61 a více

16

51 – 60

muž 36 %

29

41 – 50

žena 64 %

23

31 – 40

19

22 – 30

13 0

Nejvyšší ukončené vzdělání respondenta/ky

10

20

30

56

SŠ s maturitou

8

vedoucí pracovník

34

řadový pracovník

10

jiné

vyučen, SŠ 1 bez maturity

0

39

zástupce ředitele/ky

43

%

Postavení respondenta/ky v organizaci ředitel/ka

VŠ

40

6

neodpověděl/a 3 20

40

60 %

0

10

20

30

40

50 %

Všichni respondenti N = 77

Kraj sídla organizace

Zlínský

5 1

Vysočina Ústecký

5

Středočeský

14

Praha

17 6

Plzeňský Pardubický

4 9

Olomoucký 6

Moravskoslezský Liberecký

4 3

Královéhradecký Jihomoravský

17

Jihočeský

3

organizace sídlí ve více krajích (např. pobočky)

4

neodpověděl/a

1 0

2

4

6

8

10

12

14

16

18 %


Oblast působení organizace

organizace je zaměřena na konkrétní obec/město

29

19

okresní

23

krajská

26

celostátní

3

neodpověděl/a

0

5

10

15

20

25

30 %


Charakteristiky organizace Oblast působení organizace

organizace je zaměřena na konkrétní obec/město

Problematika na kterou se organizace zaměřuje

sociální práce

56

29

volný časinformace/zabezpečování akcí

okresní

36

sdružování seniorů

19

27

domov důchodců/penzion/hospic krajská

21

zdraví-informace, pořádání akcí

23

18

vzdělávání celostátní

14

zaměstnánízprostředkování práce/info.

26

5

jiná problematika neodpověděl/a

14

3

neodpověděl/a 1 0

5

10

15

20

25

30

%

0

10

20

30

40

50

60

%


Charakteristika organizace

Délka existence organizace

Počet zaměstnanců organizace

10

101 a více

14

21 a vice let

13

51 – 100

30

11 – 20 let

12

26 – 50

56

1 – 25

1/2 roku – 10 let

52 žádný zaměstnanec

5

neodpověděl/a 4 neodpověděl/a 4

0

10

20

30

40

50

60 %

0

10

20

30

40

50

60 %


Charakteristika organizace

Typ organizace

příspěvková

Způsob financování organizace

z vlastních zdrojů

6

obecně prospěšná

60

státem

4

obč. sdružení

sponzory

25

51

z projektů financovaných EU

18

nezisková

58

29

město/kraj se podílí na financování

14

10

církevní soukromá

dotace

10

jiným způsobem

10

8

veřejnoprávní

9

státní

14

jiné

4

9

granty

9

neodpověděl/a 3

neodpověděl/a 1 0

klinet platí

nevím 3

5

10

15

20

25

30 %

0

10

20

30

40

50

60

70%


Organizace a jejich klienti - senioři Zájem seniorů o aktivity a služby organizace

rozhodně ano

53

spíše ano

Počet seniorů zapojených do aktivit organizace

151 a více

39

38 17

51 – 150

ani ano, ani ne

5

31

1 – 50 spíše ne 3

0

13

neví/neodpověděl/a

neodpověděl/a 1

10

20

30

40

50

60

%

0

10

20

30

40

50

%


3. Senioři a zaměstnání

Senioři jsou spojeni s životní fází, která je tradičně chápána jako zasloužilý odpočinek po celoživotní práci. Společnost se však proměňuje, avšak odlišným tempem ve společenském vědomí a ve společenské praxi a i uvnitř těchto sfér je temporalita změn a společenských procesů odlišná.

Profesní příprava a počátek ekonomické aktivity se u velké části mladé generace přesunul přes 20 let a směřuje k 30 letům. Na počátku 20. století se vzdělávání člověka pohybovalo kolem 5 let a za jedno století se vzdělávací část života pohybuje mezi 13 až 21 lety.

To je obrovské zatížení společnosti a také obrovská společenská investice. Má člověk do kterého společnost tolik investovala, ale také i on sám do svého vzdělání, odcházet z produktivního života ve stejnou dobu jako člověk, který se vzdělával pouhé čtyři roky?

Společnost prošla i dalšími změnami, které jsou příčinou, ale také důsledkem nárůstu vzdělanostní úrovně společnosti. • Intelektualizace práce. Proměnil se charakter práce a ve většině odvětví a profesí se podíl manuální práce významně snížil či zmizel úplně. Charakter práce je jeden z indikátorů společnosti. A právě charakter práce vyžadující vyšší vzdělanostní úroveň a vyšší vzdělanostní potenciál vede k intelektualizaci práce. • Samotný proces vzdělávání mění osobnost člověka, který se vzdělává. Stoupá hodnota vzdělání a objevuje se potřeba vzdělávat se, poznávat, kultivovat. Čím vyšší podíl vzdělání na čím vyšší úrovni, tím je ve společnosti vyšší potřeba vzdělávání. • Tyto subjektivní faktory, hodnota vzdělání a potřeba se vzdělávat, spolu se společenskou potřebou, dávají vznik modernímu společenskému fenoménu – celoživotnímu vzdělávání. • Demografický vývoj české i evropské populace převrací tradiční demografickou pyramidu a lidské zdroje začínají v mladé generaci chybět. Je třeba přehodnotit tradiční vzorce chování a přeorganizovat hospodaření s lidskými zdroji. Podobně jako při růstu ceny suroviny se vrací těžba k ložiskům, která byla pro nerentabilitu opuštěna, je třeba přehodnotit novou optikou dříve opuštěné sociodemografické skupiny, a to jsou především senioři a ženy na mateřské dovolené.

U malého podílů organizací (8 %) uvádějí zájem seniorů o zaměstnání. Převážně organizace uvádějí nejpravděpodobnější odpověď, „někteří senioři mají zájem, někteří ne“. Podobné rozložení odpovědí je na otázku, zda senioři mají možnost být zaměstnáni. Jednoznačnou odpověd, že senioři mají možnost být zaměstnáni uvádí pouze 16 % organizací. Rozložení odpovědí není jistě překvapivé při nezaměstnanosti od 7 % do 10 %.

80 % organizací se domnívá, že senioři jsou v naší společnosti diskriminováni při přijímaní do zaměstnání. Také tento výsledek není překvapivý a má své objektivní opodstatnění.

Co však brání samotnému seniorovi v tom, aby byl zaměstnaný? Jedná se o názor organizací věnujících se seniorům, ne tedy o názor samotných seniorů. Zdá se však, vzhledem ke kompetentnosti respondentů a k jejich znalosti problematiky seniorů, že výpovědi mají vysokou relevanci.

Nejsilnější bariérou je zdravotní stav, tento faktor uvádí 80 % organizací. Teprve na druhém místě je nezájem zaměstnavatele. Třetí faktor ukazuje na historický jedinečný fenomén, utváření informační společnosti.

Nástup nových informačních a komunikačních technologií a jejich implementace do společnosti zasáhly tuto generaci již na sklonku jejich pracovní dráhy a většina z této generace si neosvojila počítačovou gramotnost. Ve společnosti se vytváří digitální přehrada, která pouze v této, možná v doznívající podobě ještě v následné generaci, má generační podobu. Sociální exkluze v důsledku působení digitální přehrady půjde po jiné ose (etnicita, migranti, nízká sociokulturní úroveň, drogy).

Neschopnost seniora pracovat s počítačem uvádí jako bariéru zaměstnání seniora téměř šedesát procent organizací. Téměř polovina organizací uvádí jako bariéru neznalost angličtiny. Další faktory jsou uváděny ve výrazně menší míře, jedná se o dopravu do zaměstnání a kvalifikační a vzdělanostní úroveň seniora.

Senioři a zaměstnání Možnost seniorů být zaměstnán

ano

ano

16

někteří ano, někteří ne

14

78

9

ne

neví/neodpověděl/a 5

0

8

někteří ano, někteří ne

65

ne

Zájem seniorů o zaměstnání

neví 5

20

40

60

80 %

0

20

40

60

80

100 %


Jednotlivé faktory, které brání seniorům v zaměstnání

rozhodně ano 31

zdravotní stav

51

4 5 4 5

spíše ano ani ano, ani ne spíše ne

nezájem zaměstnavatele

23

44

6

8

3

16

rozhodně ne neví/neodpověděl/a

neschopnost seniora pracovat s počítačem

23

problém seniora dopravit se do zaměstnání, zdraví

35

8

seniorova neznalost angličtiny

39

12

26

vzdělanostní a kvalifikační úroveň 3 seniora problém seniora dopravit se do zaměstnání, doprava

19

27

8

0%

10

21

10%

20%

30%

23

6

4

31

9

50%

60%

9

14

5

70%

10

19

44

40%

6

25

8

16

25

80%

13

90% 100%


Jednotlivé faktory, které brání seniorům v zaměstnání

rozhodně 5 ano

4,05

4

3,92 3,61 3,50 3,19

3

2,80

2,79

2

rozhodně ne

1 zdravotní stav

nezájem neschopnost zaměstnavatele seniora pracovat s počítačem

seniorova neznalost angličtiny

problém seniora dopravit se do zaměstnání, zdraví

vzdělanostní a kvalifikační úroveň seniora

problém seniora dopravit se do zaměstnání, doprava


Diskriminace seniorů při hledání zaměstnání

rozhodně ano

25

spíše ano

55

ani ano, ani ne

12

spíše ne

6

nevím 3

0

10

20

30

40

50

60

%


4. Sociální a životní situace seniorů

Situaci seniorů hodnotily organizace podle položek v baterii pomocí pětistupňové škály. Stupeň 5 znamená dobrá (nejlepší), stupeň 1 špatná (nejhorší). Celá baterie se podle četností jednotlivých hodnotících odpovědí dělí zhruba na dvě části.

První část obsahuje položky, které můžeme z hlediska situace seniorů hodnotit jako pozitivní. Především se jedná o dostupnost a kvalitu lékařské péče, možnost navštěvovat koncerty a divadlo, možnost kupovat si knihy a možnost cestovat.

Naopak pouze 16 % organizací vidí jako dobrou finanční dostupnost lékařské péče a léků a možnost z důchodu zaplatit nájem a poplatky. Velice kriticky je hodnocena situace kolem sociálních zařízení pro seniory a to jak kapacitní, tak finanční dostupnost. Nejhorší situace je však (pouze 9 % pozitivních hodnocení) u dvou položek. První je možnost z důchodu kvalitně a důstojně žít a druhým je mediální obraz seniorů.

Dále anketa vyzvala respondenty k hodnocení (u stejných položek) situace v současnosti a před pěti a dvaceti lety.

Nejvýraznější zlepšení uvádějí organizace u možnosti seniorů cestovat.

Nejvýraznější zhoršení ve srovnání se situací před 20 i 5 lety je u položek, které jsou spojeny s financemi. Jedná se tedy o finanční dostupnost lékařské péče a možnost z nájmu zaplatit nájem a poplatky.

Zajímavá je situace u položky „možnost z důchodu kvalitně a důstojně žít“. Zatímco hodnocení současnosti a situace před dvaceti lety je zhruba stejná, podle hodnocení současnosti a situace před pěti lety došlo k prudkému zhoršení. Podle 40 % organizací se v posledních letech zhoršila možnost kvalitního a důstojného stáří, zatímco zlepšení uvádí pouze 13 %.

Současná situace seniorů v jednotlivých oblastech

dostupnost lékařské péče

27

možnost navštěvovat koncerty/divadlo

30 26

29

možnost kupovat si knihy

27

23

kvalita lékařské péče pro seniory

21

možnost cestovat mimo ČR

13

možnost přivydělat si k důchodu brigádou

12

finanční dostupnost soc zaříz. pro sen. 4 8

kapacitní dostupnost soc zaříz. pro sen. 3 8 obraz - image seniorů v médiích 4 5

0%

29

21

39 40%

6

17

6

21

60%

2 1 špatná neví/neodpověděl/a

8 10 8

30 23

3

4

17

44 29

4

10 6

30

25

5 dobrá

10 6

17

29

29

20%

8 6

31

23

možnost z důchodu důstojně a kvalitně žít 3 6

14

27

31

17

6 10

19

35

34

12

16

29

23

možnost sen. ovlivňovat veř./spol. záležitosti 4 10

12

29 31

30

možnost přivydělat si k důchodu HPP

21

23

finanční dostupnost lékařské péče a léků 1 14

54 5

31

22

možnost z důchodu zaplatit nájem/poplatky 1 16

6 5

13

18

27

možnost cestovat v rámci ČR

5 6

22

39

22 80%

4 6 100%


Současná situace seniorů v jednotlivých oblastech v porovnání se situací před 20 lety

možnost cestovat mimo ČR

30

možnost cestovat v rámci ČR

12


14

51

8

10

45

51

12

36

34

31

40

rozhodně se zlepšila spíše se zlepšila

10 31 ani se nezlepšila, ani se nezhoršila

možnost navštěvovat koncerty/divadelo

10


23


6

4


25

22

možnost přivydělat si k důchodu HPP 1

22

obraz - image seniorů v médiích 1

18

možnost z důchodu zaplatit nájem/poplatky 3

14

30 27

32 40 26

finanční dostupnost soc zař. pro sen. 3 6 22

42

16

1

16

1

1

26

44

30

neodpověděl/a

12 1

27

30

rozhodně se zhoršila

6 1

26

30

3

spíše se zhoršila

5 3

14

34

26

kapacitní dostupnost soc zař. pro sen. 1

17

17

5 5 3

12

43

31

6

finanční dostupnost lékařské péče a léků 3 5

39

36

8

21

35

možnost z důchodu důstojně a kvalitně žít 3 možnost sen. ovlivňovat veř./spol záležitosti

25

18

8 3

16

31

32

16 27

1 1

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%


Současná situace seniorů v jednotlivých oblastech v porovnání se situací před 5 lety

možnost cestovat mimo ČR možnost cestovat v rámci ČR

9 5

52

10

9

53

6 4

9

23

kvalita lékařské péče pro seniory 1

6 1 9

43

31

26

rozhodně se zlepšila spíše se zlepšila ani se nezlepšila, ani se nezhoršila


16

dostupnost lékařské péče 1 možnost navštěvovat koncerty/divadlo

8

kapacitní dostupnost soc zařízení pro seniory možnost seniorů ovlivňovat veř./spol. záležitosti

49

21

32

21 5

finanční dostupnost soc zařízení pro seniory

4

51

9

31

13

možnost z důchodu důstojně a kvalitně žít 3 10 možnost z důchodu zaplatit nájem a poplatky 1 5 finanční dostupnost lékařské péče a léků 31

21 19

13

neodpověděl/a

47

5

9

8

9

17

9

9

10

9

12

9

14

8

26 40

9

18

35

39

spíše se zhoršila rozhodně se zhoršila

29

39

9

9 3 9

17

48

13

obraz - image seniorů v médiích 1 13 možnost přivydělat si k důchodu HPP

25 49

14

možnost přivydělat si k důchodu brigádou 4

5

14

58

13

3 10

12

51

9

23 21

9 9

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100 %


Současná situace seniorů v jednotlivých oblastech v porovnání se situací před 5 lety a 20 lety rozhodně se zlepšila

5 srovnání se situací před 5 lety srovnání se situací před 20 lety

4

ani se nezlepšila, ani se nezhoršila

3 možnost z důchodu zaplatit nájem/poplatky

2

rozhodně se zhoršila

finanční dostupnost lékařské péče/léků

možnost z důchodu kapacitní důstojně/kvalitně dostupnost soc. žít zařízení pro seniory

finanční dostupnost soc. zařízení pro seniory

možnost přivydělat si k důchodu normál prac p


image seniorů v médiích


možnost seniorů ovlivňovat veřejné/spol. záležitosti

možnost navštěvovat koncerty, divadelní představení


možnost cestovat mimo ČR možnost kupovat si knihy možnost cestovat v rámci ČR

1


Zpráva z ankety organizací zaměřených na seniory

Recommend Documents