2011 ?????? Youth for Jesus ve Zlíně. Bible z pohledu čtenářů. Činnost členů ASI. Návrat do Tanzanie. Podporované projekty

10/2011

? ? ?

? ? ? Návrat do Tanzanie

Youth for Jesus ve Zlíně

Činnost členů ASI

Bible z pohledu čtenářů

Podporované projekty

Na klouby jedině Colafit® Účinnost Colafitu potvrzená klinickou studií* Zlepšení zdravotního stavu potvrzené u 93 % pacientů Výsledky klinické studie: „Studie potvrdila, že Colafit redukuje klidovou bolest

kloubů i bolest při pohybu, redukuje ztuhlost a zlepšuje funkčnost kloubů.“

zlepšení stavu 9 3,3 % neuspokojivý 6,7 % YL

K L I N I C KY

ny

STOVÁN

ÚR

N

• chrání a vyživuje klouby • klinicky ověřená účinnost • stačí jenom 1 kostička denně

B

TE

Výhody Colafitu:

O V ÝR B E K

93,3 %

CH Piešťa

Náš TIP

na vánoční dárek

TRIO

3 kroky pro Vaše klouby Dárkové balení obsahuje přípravky, které ve třech krocích blahodárně působí na klouby.

Colafit TRIO • zvýhodněná cena • zdarma Colafit krém AKUT • dárek CD hity 80. let

Kloubní výživa na

3 měsíce

+ krém zdarma

K dostání v lékárně.

Výrobce: DACOM Pharma s.r.o. Svatoborská 365, 697 01 Kyjov

* název studie: Dvojitě slepá, randomizovaná, placebem kontrolovaná Realizátor studie: NÚRCH Piešťany Slovensko

10/2011

OBSAH Činnost ASI a jejích členů 4

Vážení čtenáři a předplatitelé magazínu ASI, jsme rádi, že Vám opět můžeme přinést dobré zprávy, které se v současné složité ekonomicko-politické situaci k lidem dostávají jen těžce a zřídkakdy. A přece je v nich úžasná síla. Dokážou totiž to, co slunce, když zasvítí po dlouhých dnech inverzního počasí: zahřát na duši, rozkvést nadějí a podpořit víru v to, že jsou ještě lidé, kteří nezištně a s úsměvem pomohou těm, kdo to potřebují. Popravdě určitou podporu potřebuje občas každý z nás a stává se, že pokud je nám poskytnuta, ani ji neumíme náležitě ocenit. Výstižně to vyjádřil neznámý autor tímto citátem: „Málo myslíme na to, co máme, ale často na to, co nám chybí. Málo vidíme to, co nám druzí dávají, ale ostře vnímáme to, co nám na nich vadí.“ Potřebujeme být citliví k osamělosti či bolesti druhých, jen tak si zachováme laskavost, pokoru a vděčnost. I v tomto podzimním magazínu proto nahlédneme do života těch, kteří pomáhají, a seznámíme Vás s některými dalšími projekty, které se ASI rozhodla podporovat. Opět zde na těchto stánkách najdete tematickou přílohu o Bibli, složenou ze zamyšlení a fejetonů Jarka Šlosárka a jeho přizvaných přispěvatelů. Je zajímavá nejen různými pohledy na vztah současných lidí k Bibli, ale také informacemi o jejích nových vydáních z redakce České biblické společnosti. Cílem magazínu je nejen podpořit ve Vás, čtenářích, solidaritu a altruismus, ale také Vás informovat a inspirovat ke konkrétní pomoci. Nečekejme, až budeme mít čas, abychom druhým pomohli, na lepší práci, abychom začali pracovat, na to, až zbohatneme, vždyť rozdělit se můžeme i s málem, na úsměv, abychom jej mohli vrátit. Začněme tady a teď předávat teplo vzájemné lásky, úcty a obětavé pomoci. Věřte, že jej tuto zimu budou mnozí kolem Vás potřebovat. Michaela Hrachovcová redaktorka magazínu ASI

Návrat do Tanzanie – Pilotní projekt ASI

10 Darovat knihu nestačí – Naši členové v akci 12 Youth for Jesus 2011 – Pilotní projekt ASI 14 Každý občas potřebuje pomoc – Naši členové v akci

Příloha magazínu ASI 16 Proč právě Bible 17 Bez víry to nejde 17 Bible kontra věda 18 Ohlasy z jiného světa 18 Budu muset číst 19 Má Bible na svědomí zlé činy? 19 Bible s netradičními přílohami 20 Díky Bibli si můžeš udržet správný směr 20 Bible jako pedagog 21 Zpráva České biblické společnosti

Podporované projekty 22 Dobrovolník vnáší do života radost 24 Klub zdraví pro Třebíčsko 26 Lékořice dává práci nejen svému srdci

I vy se můžete přidat do rodiny ASI nebo se stát těmi, kdo její činnost podporují.

ÝM STAŇTE SE PRAVIDELN U ASI ZÍN GA MA ODBĚRATELEM ijní časopis Tento nově již zcela mis Kč 20 za nat jed si můžete ob . s.cz si-c w.a ww ch nká na strá é pro Vaše Je vhodným dárkem tak přátele a známé.

10/2011

20 Kč Návrat do Tanzanie

Youth for Jesus ve Zlíně

Činnost členů ASI

Bible z pohledu čtenářů

Podporované projekty

29 Škola harmonie 29 Evanjelizačný web portál

MAGAZÍN ASI-CS 10/2011 VYDÁVÁ ASI-CS, o. s. LONDÝNSKÁ 30, 120 00 PRAHA 2 – VINOHRADY TEL.: 603 864 711, WWW.ASI-CS.CZ REDAKCE: Mgr. Michaela Hrachovcová, AUTOR PŘÍLOHY: Jaroslav Šlosárek PRODUKCE: Radomír Steinert GRAFICKÁ ÚPRAVA A SAZBA: Robert Prokopec, Markéta Steinertová FOTO: archiv ASI, istockphoto.com, photos.com Vychází dvakrát ročně Vydáno pro vnitřní potřebu ASI-CS

4

PILOTNÍ PR OJEKT ASI

NáVrAT do tanZanie Ve dnech 14. 8.−8. 9. 2011 se ASI-CS misijní tým zúčastnil misijní cesty do Tanzanie, oblasti Iringa, poblíž města Mafinga. Záměrem mise, která je součástí dlouhodobé spolupráce navázané s misijní stanicí Kibidula Farm, bylo pomoci místním věřícím s veřejnou evangelizací, stavební činností a další rozšíření spolupráce a pomoci v okolních vesnicích. veřejná evangeliZace Veřejná evangelizace probíhala v  pěti vesnicích – Mtula, Sao Hill, Chaluga, Ulole a Lwingulo – v okolí misijní stanice Kibidula Farm. Vyprávěli jsme příběhy pro děti a s pomocí místních misionářů jsme přednesli 16 misijních a 14 zdravotních přednášek. Součástí evangelizace byly návštěvy rodin, studium Bible, modlitby. Rozdali jsme více než 1000 knih, 1200 kusů zimního oblečení pro děti, 800 hraček a dvě kozy potřebným rodinám dvou vdov. Přednášky navštěvovalo 300 až 500 dospělých a dvojnásobný počet dětí. V závěrečnou sobotu pod působením Božího Ducha bylo pokřtěno 47 nových členů církve. Při slavnostním křtu reagovalo mnoho dalších na výzvu ke studiu biblických pravd a k rozhodnutí křtem přijmout Ježíše Krista. stavební činnost Záměrem stavební části projektu bylo postavit dva nové sbory církve adventistů ve

vesnicích okolo města Mafinga s  použitím ocelové konstrukce One-Day-Church. Dokončení obou staveb bude provedeno místními členy sboru. Měli jsme také možnost navštívit dokončenou novou část školy, která byla založena v loňském roce. Nad plán se podařilo financovat betonovou podlahu ve sborech v Mtule a  Lwingulo, kde dosud byla podlaha pouze hliněná. Způsob práce Velmi se osvědčila spolupráce s  místními laickými misionáři, tedy kombinace zvěstování evangelia s dlouhodobým působením misijních pracovníků v  místě a s humanitární činností a naplňováním základních potřeb dětí a vesničanů. Několik měsíců před evangelizací pracovali na místě místní bibličtí pracovníci a  vedli kurzy studia Bible. Na ně navázala veřejná evangelizace. Po evangelizaci jsou noví věřící začleňováni do místních sborů.  Každému novému členu církve je přidělen jeden stávající

člen sboru. Má o  nového člena církve všestranně pečovat a vést ho v prvních krůčcích s Ježíšem Kristem. Závěr Potřeby lidí ve vesnicích v Tanzanii jsou obrovské. I  nadále hledáme ochotné lidi, kteří se nebudou zdráhat odevzdat své životy Bohu, připraví nové projekty a  pomohou získat lidem dostatečné vzdělání a dovednosti tak, aby se stali nezávislými a překonali chudobu. Přitom je povedou k jejich Spasiteli Ježíši Kristu. Letošní kampaň byla místními misionáři hodnocena výtečně.  Hledáme i  další způsoby vzájemné spolupráce s misijní stanicí Kibidula Farm. V letošním roce byla řídicímu výboru předložena studie projektu krizového centra pro nezaopatřené děti do tří let. Také jsme byli osloveni s žádostí o pomoc při rozvoji pěstování a zpracování sóji, aby se její produkcí mohly zajišťovat finance pro misijní projekty Kibiduly.

5

Misijní cesta Z pohledu afričanů Misionář Kiwovele Je úžasné, že lidé z Čech přišli do Afriky, zvláště pak do Kibiduly, aby kázali slovo Boží. Máme pět míst, kde kážeme, a na tato setkání přichází tolik lidí… Víte, pro lidi z Kibiduly by bylo těžké porozumět slovu Božímu, kdyby kázali pouze Afričané… Takhle to bylo hezké v tom, že děti dostaly dárky a někteří dospělí si odnesli knihy nebo dokonce slovo Boží. Ti lidé přicházejí proto, že na tato místa do oblasti Kibiduly přišli Češi, a  to je skvělé. proč neděláte tyto přednášky saMi? jaký je důvod k  toMu, aby Museli přijet lidé Z čech? Jde především o  finanční problém. Zkoušeli jsme takto evangelizovat již dříve, ale bylo to těžké, protože tady máme mnoho oblastí, které potřebují finanční podporu, a na přednášky potřebujeme další peníze navíc. Nebyli bychom schopni uspořádat víc než jedno takové shromáždění za rok. a  nepoMohlo by váM, kdyby váM češi poslali pouZe peníZe? V zásadě by to možné bylo, kdyby existoval dobrý plán. Ale současně pro mě jako Afričana nebo občana Tanzanie je mnohem lepší, když spolupracujeme dohromady, než kdyby tady byli činní pouze Afričané. Vím, že peníze mohou přijít z ciziny, ale pracovat ruku v ruce ve dvou je mnohem lepší, než když jsme sami. Potřebujeme vztah. Jako Afričani můžeme kázat evangelium v  různých oblastech, ale lidé z Čech nebo z Ameriky nebo odkudkoliv jinud umožňují to, že evangelium postupuje mnohem rychleji, než kdybychom to dělali sami. v čeM je největší probléM pro Místní lidi, aby uslyšeli evangeliuM a  roZhodli se pro křest? Pro místní lidi není problémem učinit rozhodnutí. Jenže tady nestačí jen kázat. Víte, my můžeme kázat, ale větši-

nou už není v  našich silách pomáhat společenství věřících. Například koupit oblečení nebo jim dát jiné věci, které potřebují. Jsou tady lidé, kteří potřebují košili, kalhoty, děti nemají teplé oblečení… Když přijdete a  dáte jim to, co potřebují, snadněji pak přijímají zvěst o  milujícím Bohu, než když se pouze káže evangelium. Nakonec Ježíš dělal totéž, staral se o fyzické potřeby a také o duchovní život. Finančně pro nás není možné zvládat obě tyto oblasti. co bys vZkáZal lideM do čech? Radujeme se ze všech plánů, které Češi v  Kibidule realizují. Přejeme vám vše nejlepší a modlete se prosím dál za nás, aby tato služba pokračovala až do Ježíšova druhého příchodu. Hodně požehnání a  vytrvejte ve své podpoře, abychom byli na Ježíšův druhý příchod připraveni.

Jason Fournier, ředitel MisiJní stanice v Kibidule jak se roZvíjí práce v kibidule? Jedna z  nových věcí, o  kterou se v  KiKi bidule snažíme, je zdravotní výcvik a zdravotní evangelizace. Přijeli sem lidé z Ameriky, kteří vyučovali na naší misijní škole, a teď sem přijede jedna rodina pracovat na plný úvazek. Pokud Pán dá, chtěli bychom poblíž zřídit sanatorium. V minulém roce jsme koupili pozemek blízko Dar Salamu, asi 7 akrů. Je to mimo město, ale v krásné lokalitě. Rostou tam pomerančovníky, stromy s kešu, s mangem… a my doufáme, že jednoho dne tam bude stát sanatorium, abychom mohli lidem z Dar Salamu přinést zdravotní poselství a  samozřejmě také evangelium. V loňském roce jsme dostali pomoc od ASI Česká republika a Slovensko. Připojili se k nám nejen v budování sboru, ale také školy. Od té doby, co odcestovali, se nám podařilo dokončit stavbu budovy a  děti se učí ve třídách. Je to milé požehnání, mít novou školní budovu, protože počet dětí v naší škole každoročně vzrůstá. Letos máme již 86 žáků…

Další projekt, na kterém v posledv posled ních letech pracujeme, je ModMod litebna za jeden den (One-day durch). Dosud jsme dokončili 140 budov. Je to velkým požehpožeh náním pro malé sbory na vesves nicích, které na stavbu modlimodli tebny nemají peníze. jak se váM daří Zajistit ajistit financování Misijní stanice? V Kibidule se pokoušíme být soběstačnou institucí, na provoz od církve nedostánedostá váme žádné peníze. V  lele tošním roce jsme rozšířili naši farmu, máme dobytek a něco z toho prodáváme, ale to nás neuživí. Jedním z  projektů, který máme v  úmyslu uskutečnit, je pěstovat stromy s  avokádem. Avokáda tady rostou velmi dobře. Teď jsme zasadili tisíc stromů, myslím, že jich potřebujeme deset tisíc, abychom měli hezký objem úrody, aby se to komerčně vyplatilo. Jiným projektem, který nás napadl nedávno, jsou výrobky ze sóji. Pokoušíme se zjistit, jak lze vyrábět sójové maso jako náhradu za živočišné produkty. Lidé v Tanzanii se začínají zajímat o zdraví a rádi bychom jim nabídli prospěšné produkty. Je to také v  souladu s  naším posláním. Kdybychom měli produkty, které nahradí živočišné produkty, bylo by to přínosem nejen po finanční stránce, ale také by to pomohlo při šíření zdravotních principů mezi lidi kolem nás. co bys vZkáZal do české republiky? Jestli jste tady ještě nikdy nebyli a měli byste zájem nám pomoci v šíření evangelia tady v  Africe, prosím, přijeďte a připojte se k nám. Budeme rádi, když tady budete s námi.

6

PILOTNÍ PR OJEKT ASI

Středa 17. 8. Další část cesty do Iringy je dlouhá. Pozdě večer jsme konečně v  Kibidule. Dům pro hosty je prostorný a evropsky zařízený. Stává se naším domovem na dalších 16 dní. Čtvrtek 18. 8. Setkáváme se s pracovníky zdejší misijní stanice. Rozdělujeme si místa („site“), kde bude kdo z nás přednášet, a seznamujeme se s řidiči a překladateli. Večer usínáme s napětím, jak vše bude probíhat. Odevzdáváme sebe, místní lidi i celý projekt do Božích rukou.

útržKy z deníKu bronislava Hyvnarová Neděle 14. 8. Odlétáme z Ruzyně z terminálu 1… Když se podává večeře, přelétáme Černé moře a východní Turecko. Začíná se stmívat. Když se mraky rozestoupí, ukáže se tisíce světýlek nočního Bagdádu. Někde v té tmě se klikatí řeka Tigris. V oblasti Perského zálivu září do tmy desítky ohňů ropných rafinerií. Pak už nás vítá osvětlená Jehla, nejvyšší dubajský mrakodrap. Místní letiště je obrovské a luxusní. Všude obchody s luxusním zbožím, kavárny a nejrozmanitější typy občerstvení, hemžení cestujících ze všech koutů světa. Nechybí tu ani zahalené ženské postavy, které cupitají za svými muži obklopené hroznem dětí. Je zvláštní, že přes nepředstavitelně skromný život, který tady lidé žijí, se mně nezdá, že by byli nešťastní, spíš naopak. V Evropě si toho můžeme mnoho koupit, ale nejsem si jistý, jestli nás ty věci dělají šťastnými. Tady si toho můžete koupit málo, ale zato jsou tu všichni usměvaví... Karel Busta

Pondělí 15. 8. Další let směřuje nad Somálsko. Z výšky vypadá krajina jako abstraktní malba, kde se mísí nejrůznější odstíny žluté, šedé, hnědé, až po zářivě oranžovou. Realita života tam dole však není ani trochu zářivá. Dlouhodobá neúroda vyvolala další vlnu hladomoru. Přistáváme v Dar es Salaamu, bývalé metropoli Tanzanie. Před letištěm nás čekají pracovníci misijní stanice v Kibidule, br. Thomas Riederer ze Švýcarska a  preceptor misijní školy „baba Tembo“, přeloženo do češtiny „otec Slon“. Přejíždíme dvěma džípy do středu města, kde přespíme v místním hotelu. Jezdí se tu vlevo, pozůstatek po britské koloniální vládě. Čas je tu o hodinu napřed oproti SELČ.     Úterý 16. 8. Ráno vyrážíme po asfaltové silnici směrem do Iringy, jediného většího města v  oblasti, kde budeme působit. Míjíme předměstí Dar es Salaamu, směs domků z vlnitého plechu, hlíny a dřeva. Všude se hemží černí Afričané s nejrůznějšími břemeny na hlavách a na nosičích kol. Stánky s občerstvením nejasného původu, doutnající hromady odpadků, směs afrických vůní a zvuků. Noc trávíme v campu.

Pátek 19. 8. Na „site“ jsme vyjeli už ve 2 hodiny odpoledne. Procházeli jsme vesnicí a zvali lidi na večerní přednášku. Večer se západem slunce začala první přednáška. Na všechny „sity“ přicházejí nejdříve děti. Vlastní přednášky trvají i s filmem o Ježíši něco přes hodinu. Večer bývá tady v tomto období velká zima. Na rozdíl od většiny místních obyvatel máme bundy a čepice. Většina dětí sedí na přednáškách boso, v roztrhaných hadýrkách. Sobota 20. 8. Na našem situ v Ulole jsme prožili krásnou sobotu. K večeru jsme se vrátili na svá „site“. Děti už na nás čekaly, tak jsme si s nimi povídali a učili je písničky o Ježíši. Bylo to moc pěkné společenství. Když se setmělo, proběhla zdravotní lekce…   Neděle 21. 8. Na našem situ v Ulole proběhl večer bez problémů. Přišlo 155 dětí z  neadventistických rodin a 73 dospělých hostů. Hráli jsme si a zpívali s dětmi písničky, následovala zdravotní přednáška naší sestry Američanky jménem Felisha. Vlastní přednáška byla o evangeliu a přijetí daru spasení. Modlili jsme se spolu s lidmi a oni se rozhodovali pro přijetí tohoto daru.  Pondělí 22. 8. Odpoledne jsem začala s překladatelem a  místním evangelistou Jessem navště-

7

vovat rodiny v blízké vesnici Ulole. Naslouchali jsme jejich vyprávění, modlili jsme se s nimi a v Bibli jsme pro ně hledali slova útěchy a povzbuzení. Rodiny jsou početné, mají hodně dětí a  málo prostředků k  živobytí. Je tu hodně nemocí… Večer byla opět velká zima. Děti se klepaly zimou a kašlaly. Úterý 23. 8. Po bohoslužbě jsem se vydala za dětmi do školy. Už jsem navštívila v Tanzanii několik škol, ale takovou jsem ještě neviděla. Nejenom že byla v krásné budově, třídy byly zevnitř omítnuté a  vymalované, zdi čisté a třídy vyzdobené, na rovných betonových podlahách stály pěkné dřevěné školní lavice, ale to, co bylo pro mě nejdůležitější, byly děti. Radostné, školou nadšené děti, které (včetně prvňáčků) rozumí dobře anglicky… Odpoledne jsme vyjeli na „site“ zase dříve, abychom mohli navštěvovat rodiny. Dnes jsme se setkali hlavně s maminkami, které žijí bez manželů, mají 3 až 6 dětí a  samy jsou nemocné. Žijí v tíživé situaci. Večer před přednáškou přijela za námi Antoaneta, manželka JaJa sona. Přivezla velkou tašku plnou oblečení od svých 3 děvčat a oblékla ty nejchudší děti. Středa 24. 8. Po skončení ranní pobožnosti jsem se znovu vydala do kibidulské školy za dětmi. Líbí se mi tam. Děti jsou snaživé a  radostné, je vidět, že se ve škole cítí

dobře. Kromě malování s prvňáčky jsem si prohlédla i školní zahradu… Odpoledne jsme vyrazili do Ulole na návštěvy. Sluníčko tady rychle zapadá. Když v šest hodin se začne klonit k západu, je třeba se rychle rozloučit, hodit na sebe svetr a upalovat k „situ“. Dnes jsme přišli o něco dříve, protože jsme od přátel dostali pro děti ponožky. Skvělý dárek. Večer jsme po zdravotní přednášce pustili dětem krátký kreslený film o krtečkovi. Děti ho milují a krteček je učí, jak pomáhat kamarádům, jak se starat o přírodu a jak se postavit čelem ke všem problémům. Zpět na misijní stanici se vracíme až po deváté hodině, unavení, hladoví a zmrzlí, ale plní nových zážitků. Čtvrtek 25. 8. Včera Radek s Olgou přivezli z města několik balíků oblečení. Po snídani a ranní bohoslužbě jsme šli oblečení z  balíků vybalit a roztřídit. Byla ho plná učebna: svetry, mikiny, zimní bundy různých velikostí. Oblečení budeme rozdělovat postupně – každý den jeden „site“. Už se těším, až se dostane i na naše děti… Pátek 26. 8. Od dnešního večera nás čeká maraton – tři přednášky ve 24 hodinách, k tomu ještě aktivity pro děti a návštěvy dospělých se studiem Božího slova a  modlitbami. Modlíme se za to, abychom to všechno s Boží pomocí zvládli. Sobota 27. 8. Vyrazili jsme ráno a vrátili se až za tmy. Prožili jsme krásný den. Vzpomínám na bratry a sestry v našem sboru. Slíbili, že se budou za evangelizaci modlím, a věřím, že na to nezapomněli. Odpoledne vyrážíme zase na návštěvy. Už si začínám pamatovat obličeje a  jména některých lidí. Nejsmutnější jsou návštěvy v  rodinách, kde táta zemřel na AIDS, maminka je také nemocná a  děti se o  ni starají. A  to není výjimečná situace.     Neděle 28. 8. Nejskvělejším jídlem je každý den snídaně. Je to snídaně mých snů: ananas, pa-

pája, med, hroznové víno, chleba, burákové máslo. Počasí je tady každý den stejné. V noci je silná rosa, a když zapomeneme na šňůře už suché prádlo, ráno jej můžeme znovu ždímat. Přes den je krásné počasí. Sluníčko svítí a k tomu fouká příjemný vítr. Místní lidé říkají, že to Hospodin fouká. Večer je o půl sedmé západ slunce a teplota se rychle změní. A tak, jak sluníčko zapadá, navlékáme na sebe všechno, co máme. Ale našim dětem na „site“ už zima není – mají mikiny nebo svetry a  teplé zimní bundy. Máme z  toho radost stejně jako ony. Úterý 30. 8. Dnes muž jeli stavět „One-day-church“ (opravdu byla budova postavená za jeden den)… Z návštěv mám velkou radost. Na lidech, za kterými přicházíme pravidelně, je vidět, jak pookřívají – jako zalité květiny. Všechny, kteří jsou toho schopni, také zveme na večerní přednášky, a tak lidí na „site“ přibývá. 

8

PILOTNÍ PR OJEKT ASI

Středa 31. 8. Ráno jsem jela s Helenkou a její maminkou z Primary school navštívit jednu paní v blízké vesnici. Paní má 4 děti. Z posledních nedonošených dvojčátek zbylo jen jedno, druhé, žel, zemřelo. Maminka je HIV pozitivní, je sama bez manžela, ten také zemřel a starší děti (asi 11, 9 a 5) se starají o nemocnou maminku i o domácnost. Helenčina maminka ukázala dětem, jak mohou miminku připravit nápoj ze sušeného mléka, které přivezla. Jaké jen tady mohou mít dětství? To, co jsem tady zažila, byl střet dvou kultur. Nedovedu si představit, že bych žila v těch podmínkách, v jakých tady lidé žijí, bez vody, s jedním oblečením, a přitom mně i v mojí zimní bundě bylo chladno, že každý den si vaří to, co vypěstují na svém poli, že jsou závislí jeden na druhém a  že každý den začínají s tím, že se vkládají do Božích rukou, protože nikdy neví, co bude dál. Návštěvy lidí v Ulole mě zasály a ti lidé mají už navždy místo v mém srdci. Bronislava Hyvnarová Čtvrtek 1. 9. Tak dnes je v  Česku první školní den. Děti jdou po prázdninách do školy, často s novými aktovkami i novým očekáváním, zasedají do krásných lavic v pestře vymalovaných třídách se spoustou učebních pomůcek a  nádhernými učebnicemi. O tom všem se většině dětí v Africe ani nezdá. V Primary school měli ve třídách většinou jen dvě nebo tři učebnice pro 30 až 40 dětí… V Ulole jsem mohla pozorovat, že když člověk začne přemýšlet o Hospodinově zákoně, začne se tím opravdu měnit jeho život. Kdyby tak

mohlo být v Tanzanii i v Česku více takových škol a více učitelů ochotných vést děti přirozeně k Bohu… Pátek 2. 9. Navštívili jsme školu, kde se studenti učí zemědělským pracím. Viděli jsme místnosti, kde se scházejí ke společným bohoslužbám, políčka s  plodinami i  mlácení kukuřice. Kukuřice má na rozdíl od té naší bílou barvu a vaří se z ní uji (to je kaše, která se pije z hrnku) nebo ugali, to je zase hustá kaše, něco jako naše polenta, a jí se společně s vařenými fazolemi. Ugali se nejí lžičkou, i  když je lžíce po ruce. Ugali se jí zásadně rukou, protože se nikdo nechce připravit o ten požitek, utrhnout si kus bílé teplé voňavé hmoty, pohrávat si s  ní chvíli v  dlani a  hníst ji a potom si z ní vymodelovat mističku, do které se fazole se šťávou naberou a vloží do úst. Takové jídlo není jen večeře, to je přímo společenská událost. Tak si představuji, jak Pán Ježíš stojí u dveří s navařeným ugali, otevíráme mu… V  domě není elektřina, ale to vůbec nevadí, aspoň tady nic neruší to úžasné společenství – ani zapnutá televize, ani hrající věž. Prostě společně sedíme na malých kiti, uprostřed je mísa s ugali, na klíně hřející talíře s vařenými fazolemi a nasloucháme Jeho slovům…

lidmi. V  sobotní školce je plno. Proti té malé skupince první sobotní dopoledne je to obrovský nárůst. Znovu prosím naše bratry a sestry, aby se věnovali dětem i nadále. Slíbili založit ve vesnici Pathfinder a zvát děti i do dětské sobotní školky. Jsem ráda, že jim tady mohu nechat knížky s  příběhy i  materiál pro různé aktivity s  dětmi: míče, výtvarné potřeby, švihadla a  vázačky, obrázky, skládačky, maňásky a další. Pro křest se v minulých dnech rozhodlo 5 žen a  4 muži. Mají z  toho ale velké obavy. Nikdy ještě nebyli pod vodou. Křest je jejich svobodné rozhodnutí. Nikdo je k  němu nepřemlouval, nenutil, nesliboval žádné výhody, nezastrašoval. Přesto chtějí být pokřtěni. Zamilovali si Ježíše a  Jeho slovo a  chtějí to ostatním ukázat. Chtějí nastoupit cestu učedníků a patřit k církvi, která vede druhé k Bohu. Chtějí odevzdat svůj život do rukou Stvořitele a Vykupitele. Po kázání o Nové zemi společně sestupujeme dolů do údolí k  malému potůčku, který včera Ulolští přehradili, aby tam bylo více vody a mohl zde proběhnout křest. Odpoledne ještě program pokračuje a  pak večer přichází loučení. Po něm už zbývá jen dát poslední věci do kufru, zhasnout a  spát. Brzy ráno se vstává a jede se… domů.

Sobota 3. 9. Poslední den. Je nám z  toho docela smutno. Zdá se mi, že je to nemožné, večer dobalit do kufru zbývající věci a odjet domů. To prostě nejde. Ale ještě je před námi celý den. A  tak si užívám posledních chvil s  místními

Překvapilo mě, jak jsou tady lidé přirození, jak se dokážou se vším spokojit. I když mají nedostatek a bídu, přijímají to s pokorou. I smrt tady berou jako svůj úděl, jako přirozenou součást života, bez nářku a hysterie. Petr Čeliš

Z prodeje každého výrobku darujeme 5% na Afriku.

Knihy, které mění životy Vrabcova píseň o naději Ludvík Švihálek Autor se ve svých úvahách zamýšlí nad tím, co dává člověku naději. Po sokratovském způsobu pokládá čtrnáct otázek, kterými se obvykle nezabýváme, ale na které – ať vědomě či nevědomě – celý život hledáme odpovědi. Toto tázání si neklade za cíl člověka znejistit, ale naopak nabídnout víru jako plně uspokojivou odpověď. Otázky jako „Vystačíme si s rozumem?“, „Kdy naděje a láska nejsou iluzí?“ nebo „Co dává člověku cenu?“ vybízejí k tomu, aby si člověk připustil, že víra v Boha, naděje a láska jsou hodnoty, se kterými stojí za to žít. 128 stran, 13×20 cm, vázaná

Pastorův blog Vlastík Fürst Autor patří mezi nejúspěšnější blogery zveřejňující své texty na blogu iDNES. Se čtenáři se dělí o niterné zážitky a prozrazuje své vnitřní boje. Stejně upřímně se vyrovnává s tím, když se střetne s lidskou neurvalostí, narážkami ateistů na svou víru i bezmocí nad smrtí, která mu vzala nejbližší a kterou jako pastor často potkává. Přesto se dívá kolem sebe s laskavým a optimistickým pohledem a rozdává tak svým čtenářům radost a naději. 256 stran, 13×23,5 cm, brožovaná

Kudy do nebe

Začalo to zklamáním… a končí nadějí Když byli křesťané ještě sekta

Cesta pokory / Cesta odpuštění

V knížkách nazvaných Kudy do nebe najdete krátké příběhy, bajky, zamyšlení a citáty, které vás mohou obohatit na vaší cestě životem. Druhý díl je tematicky zaměřen na cestu pokory a cestu odpuštění. Autorské texty jsou doplněny již dříve vydanými příběhy a citáty různých osobností. Ilustrace ke knize vytvořil Peter Matis. Knížky Kudy do nebe jsou vhodným nástrojem pro osobní evangelizaci i pěkným dárkem pro Vaše blízké. 64 stran, 11,5×17 cm, brožovaná

Kudy do nebe

Cesta pokory, Cesta odpuštění – Kudy do nebe KR ÁTK É PŘ ÍBĚH Y, POV ÍDK Y A CITÁT Y, KTERÉ CHTĚJÍ OBOH ATIT VA ŠE ŽI VOTNÍ PU TOVÁ NÍ

Knihy, které mění životy

Nabídněte knihy nakladatelství Advent-Orion ve svých obchodech či firmách

Cesta pokory / Cesta odpuštění

Vlastimil Fürst Jak a proč vlastně vzniklo křesťanství? Čemu věřili první členové mladé křesťanské církve na počátku našeho letopočtu? Kde brali sílu k tomu, aby měnili svět všude, kam přišli? Kdo jim dával odvahu zaplatit za své ideály i tu nejvyšší cenu? Prostřednictvím této poutavé knihy můžete prožít dobrodružství průkopníků víry a obdivovat jejich odhodlání, víru a pokoru, s jakou předávali zvěst o Ježíši Kristu. 176 stran, 11,5×17 cm, brožovaná

Další knihy najdete na www.advent-orion.cz. Obchodní podmínky je možné dojednat na e-mailové adrese [email protected] či telefonním čísle 734 416 285.

10

NAŠI ČLENOVÉ V AKCI

Samotná kniha NESTAČÍ Oldřich Wagenknecht

Knižní misie je stále nezastupitelný způsob, jak získat lidi pro Boží království. Samotná nabídka knih s příslušným prodejním rozhovorem je však většinou málo. Přibývá lidí na různých administrativních pozicích, ale lidí v terénu je stále méně. Strhující příběh alkoholičky, jejíž život se od základu změnil poté, co u  jejích dveří zazvonil knižní evangelista, vyšel v  knize V  zajetí lásky (JUPOS, 2010). V současné době píše svůj příběh další člověk, který byl osloven knižním evangelistou. Knížka bude mít název Záblesk pravdy. Tento životní příběh je důkazem toho, že kromě knižní nabídky je třeba se lidem osobně věnovat. Příběh s názvem Záblesk pravdy je autobiografickým životopisem mladého muže, který je silnou osobností, přísný k  sobě a ještě trochu víc k těm druhým. Jeho dominantní postavení se projevovalo zvláště

doma, kde vládl železnou rukou. Pokud byl někde jinde mezi lidmi a  někdo ho naštval, neměl k ráně pěstí daleko. Bůh je však schopen změnit i takové lidi. V  knize budeme moci sledovat, jak to Bůh dělá. Někdy může být taková změna dost bolestivá. Malou ukázkou z  tohoto příběhu vám chceme přiblížit, jak lidé při zazvonění knižního evangelisty běžně reagují a jak je i přes první negativní reakci třeba lidem nabídnout kromě knihy i  osobní přátelství. Autor příběhu Záblesk pravdy vypráví o svém důležitém mezníku v životě v kapitole Někdo zazvonil u dveří. Jednou v podvečer nějaký člověk zazvonil u našich dveří. Skrz okno jsem viděl, že má v ruce nějaký kufřík, a tak jsem si hned myslel, že je to nějaký človíček, který nás bude přemlouvat, abychom si od něj koupili prací prášek, svíčky na hrob, nějaké zaručeně výhodné pojištění nebo kdovíco ještě. Hned jsem řekl své ženě: „Jdi tam a vyhoď ho, protože když tam půjdu já a bude neodbytný, tak mu nějakou ještě přidám od cesty.“ Ten člověk skutečně něco nabízel, ale nebyl to ani prací prášek ani svíčka na hrob ani nejvýhodnější pojistka nebo mobilní operátor. On nabízel něco jiného. Nabízel knížky. To vzbudilo můj zájem, protože již od dětství čtu rád. Ten knížkový človíček za dveřmi byl sympatický mladý muž, který působil důvěryhodně, a to mě přimělo k tomu, že jsem řekl: „Tak mi teda nějaké ty knihy ukažte.“ Dovnitř do domu jsem ho pro jistotu nepozval, protože kdyby byl moc vlezlý, abych ho mohl vyhodit co nejkratší cestou ven. Když otevřel ten svůj kufr s  knihami, spadla mi brada. Knihy o zdravé výživě a nějaké knihy náboženské. „Tak to fakt není nic pro mě,“ říkám tomu mladému muži.

„Proč?“ ptá se mne, „vás nezajímá, co jíte a co by vám mohlo přispět ke zdravějšímu a šťastnějšímu životu?“ „Heleďte, já jsem zdravý jako řípa a  zdravě se i  stravuji. Co je prosím vás zdravějšího než pořádný kus bůčku, tlačenky nebo dobré klobásy, samozřejmě domácí. Víte, z obchodu to není ono, proto si to vyrábím sám doma. To je pro mě zdravá výživa, dejte mi svátek s tou vaší sójou nebo s tím, co všechno to tady propagujete, to mě vůbec nezajímá. Ale jestli chcete, tak já vám dám ochutnat, co my jíme, ať se taky jednou pořádně najíte, jak tak na vás koukám, určitě byste to potřeboval, vždyť jste hubený jako lunt.“ S díky poděkoval, že nechce, a pak se mě zeptal, zda jsem věřící. Hned mě napadlo: Co je mu po tom? Jestli je to nějaký jehovista, tak poletí jak špinavé prádlo. Odpověděl jsem, že ano. „Ale co je vám do toho. Jestli mě chcete někam naverbovat, tak to vám v klidu radím, zabalte si ty své knížky a zmizte!“ „Ne, nechci vás k ničemu nutit, ale mám zde krásné knížky, které by vám mohly říci o Bohu něco nového.“ „No, víte, já zas tak moc věřící nejsem. Bibli jsem se pokoušel sice jednou číst, ale bylo to na mě moc složité, moc jsem tomu nerozuměl, a tak jsem ji ani nedočetl.“ „No vidíte, tak tady bych zrovna měl jednu krásnou knihu, která by vám mohla pomoci porozumět Bibli,“ a  vytahuje z kufru nějakou zelenou tlustou publikaci. Jé, ten je otravný, myslel jsem si, ale přesto mě něco nutilo se k němu chovat slušně. Jako by mi někdo uvnitř zašeptal: „Nerozčiluj se a vyslechni toho člověka.“ „Tak mi teda tu knihu ukažte.“ Byla to dosti silná kniha a jmenovala se Touha věků od nějaké Ellen Whiteové. Nic mi to neříkalo, ale chtěl jsem tomu člověku alespoň udělat kšeft, když se tak snažil. Už to byl velký zázrak, protože já jsem dosud od žádného prodejce nikdy nic nekoupil. Každého jsem slovně vyprovodil

11

tak, že se u nás již po druhé neobjevil. Listuji v Touze věků a po chvíli se ptám: „A kolik stojí?“ Už si nepamatuju, kolik to bylo, ale hned jsem si řekl, že je to moc, že tolik peněz za takovou knihu nedám. „Nezlobte se, ale tolik nemohu za knihu dát.“ Tak mi dokonce nabídl i  slevu, ale měl smůlu, já jsem se už rozhodl, že tu knihu nekoupím. Pak se mě ještě zeptal, zda máme děti. „Ano, děti máme,“ říkám. „Tak to je fajn,“ on na to, „mám v autě ještě i knihy pro děti.“ No to snad není možné, co všechno mi bude ještě nabízet! On je fakt tak neodbytný, že ho radši vyrazím a bude. A zase ten vnitřní hlas: „Nevztekej se a zůstaň v klidu.“ Tak dobrá, půjdu se na ty knihy podívat, ale řeknu i ženě, ať jde taky. Ona přeci jenom lépe ví, co bude pro děti dobré. Další zázrak: normálně bych k tomu ženu nevolal, protože jsem byl zvyklý vždy sám o všem rozhodovat. Ne zrovna moc nadšený jsem s ním došel k jeho autu a čekal jsem i se ženou, co nám knižní prodejce ukáže za „zázrak“. Nečekal jsem nic velkolepého a taky mě to moc nezajímalo, ale mé ženě se tam asi dvě knížky líbily, a tak jsem milostivě dal svolení k nákupu. Tím to pro mě skončilo a s prodejcem jsem se sice chladně, ale přece jen slušně rozloučil. Zbytek knižního nákupu jsem již nechal na ženě. Toho moje žena využila, a když jsem odešel, koupila mi k Vánocům onu knihu Touha věků. Když jsem ji pak o Vánocích rozbalil, byl jsem na rozpacích. Jedna strana mého nitra se radovala a druhá ne. Nevěděl jsem, jestli se mám radovat, anebo být naštvaný, že se utrácely peníze za knihu, která byla podle mého názoru zbytečná. Nakonec jsem se vlivem vánoční atmosféry zklidnil a své ženě dokonce i poděkoval. Ke čtení jsem přistoupil jako ke každé jiné knize, ale hned od začátku jsem cítil, že tahle kniha se nedá číst jen tak. Tady se musí o tom, co jsem četl, hodně přemýšlet. A to se mi nechtělo. Neměl jsem náladu na přemýšlení. Přečetl jsem něco kolem sta stránek a odložil ji do knihovny. Vrátil jsem se k ní až mnohem, mnohem později. A tak jsem dál žil tak, jak jsem byl zvyklý: rozhodoval se podle sebe a rozhodoval i o těch druhých. Mojí jedinou radostí se stalo to, že jsme se v pátek večer pravidelně já i moje žena začali scházet v jedné malé hospůdce s přáteli na pivečko. Postupem času se z toho stal úplný rituál, prostě každý pátek na pivečko. Co na tom, že nikdy nezůstalo u jednoho pivečka a že se to sem tam proložilo nějakým panákem. Má žena dokonce začala při těch návštěvách i kouřit. Mně se to teda

nelíbilo a několikrát z toho byla hádka, ale co na tom, jedna hádka navíc, stejně jich u nás bylo dost. Má žena chtěla větší svobodu a já jsem to nebyl schopen akceptovat. Atmosféra u nás doma houstla, hádky byly na denním pořádku… Tak končí kapitola Někdo zazvonil na dveře, ale příběh pokračuje dál. Jeho další průběh ukazuje, že návštěva člověka s  knížkami nebyla zbytečná. Na konci toho příběhu je totiž den „D“, kterým bylo 17. září 2011, kdy byl tento svalnatý muž i se svou ženou pokřtěný.

zmíněná kniha V  zajetí lásky. Je to příběh alkoholičky, jejíž život se zásadně změnil poté, co u  ní zazvonil knižní evangelista. I ona popisuje svůj životní zápas a  dnes je díky Ježíšově milosti šťastným Božím dítětem. Knížka Záblesk pravdy je zase příběhem z jiného prostředí. Je to zápas dominantního a  soběstačného člověka s  nabídkou stát se Ježíšovým následovníkem a to i v oblasti rozhodování, kdy je třeba schovat do futrálu první housle a  vyndat druhé nebo hrát jen

Jak se to stalo? Samotná kniha někdy nestačí. Spolu s knihou lidé touží po někom, kdo je živým obrazem toho, o čem se v knize píše. To bylo to, co přivedlo tohoto člověka k  přemýšlení. Pod vlivem živého křesťana a později i živého křesťanského společenství pak přečetl nejen knihu Touha věků, ale všech 5 dílů pentalogie Drama věků od Ellen Whiteové. Lidé, kteří k nám přicházejí, mívají někdy pestrou minulost. Někdy, tak jako v tomto příběhu, jsou to lidé s velkým sebevědomím. Ale Bůh vidí to, co my lidé nevidíme – vidí, jací mohou být, když se jejich nitro změní. Každý příběh proměny člověka je jiný, ale všechny směřují k  jednomu cíli – k proměně povahy skrze Boží milost. Takových lidí je dnes kolem nás víc, než si myslíme. Pokud se nám podaří je inspirovat k  tomu, aby svůj příběh proměny napsali, pak to může pomoci jiným, aby se nebáli se Bohu odevzdat a nechali se jím zachránit. Velkou inspirací pro mnohé lidi, kteří propadli nějaké závislosti, je právě již

pomlky. Vzpomínám na ten den, kdy mi jeho žena se slzami radosti v očích ukázala na svém mobilu SMS, ve které se jí její muž omlouvá – poprvé v životě. Každý příběh může někomu pomoci, a  tak je dobré, abychom našim přicházejícím přátelům navrhli, aby svůj příběh napsali. Oni si nedovedou představit, že by se měli stát spisovateli, ale to po nich ani nechceme. Jejich úkol je jednoduchý: svůj příběh jen tak napsat nebo namluvit. To ostatní pak udělají jiní. Tímto způsobem vznikla kniha V zajetí lásky, tak vzniká i kniha Záblesk pravdy. Stejně tak vznikla kdysi i jedna z nejčtenějších knih v USA, kniha Jima Hohenbergera Útěk k Bohu (Escape to God). Ale samotná kniha nestačí, je třeba, aby se u  každé nabídnuté knihy objevil i Filip (postava z biblického příběhu Sk 8,26–39), který je stejně potřebný jako ten, kdo zvoní u dveří.

12

NAŠI ČLENOVÉ V AKCI

YOUTH FOR JESUS 2011 Juraj Turóci

Vsetín, Zlín, Žilina, Považská Bystrica

Tisíce lidí oslovilo na přelomu července a srpna ve Zlíně, Vsetíně, Žilině a v Povážské Bystrici 75 mladých účastníků měsíční prázdninové misijní iniciativy „Youth for Jesus“ (Mladí pro Ježíše) organizované ve spolupráci se sdružením Maranatha a mezinárodní organizací adventistických laiků ASI. Po společné duchovní přípravě pořádali společně se členy místních sborů církve adventistů a dalšími dobrovolníky podomní prodej knih, zdravotně osvětová vystoupení na náměstích a biblické přednášky, s dobrovolníky ADRA pomáhali v sociálních zařízeních. Od února působili ve jmenovaných městech bibličtí pracovníci, kolportéři zdravotní a biblické literatury a členové místních sborů církve adventistů, kteří nabízeli možnost studia Bible, zapůjčení knih, zvali do Klubů zdraví a na chystané biblické přednášky. Mladí lidé od poloviny července prohlubovali své znalosti z duchovní i zdravotní oblasti. Denně pak sloužili dům od domu, na náměstích, v ulicích, kde po dvojicích zvali lidi na přednášky, vyplňovali s nimi dotazníky, rozdávali osvětové balíčky, informovali o chystaných aktivitách, rozdávali knihy a nakonec i sami přednášeli. Ve Valašském Meziříčí studenti pomáhali dobrovolníkům adventistické humanitární organizace ADRA v hospici Citadela, kde upravovali záhony a pustili se i do natěračských prací. Ve Zlíně a ve Vsetíně pomohli s pořádáním putovní výstavy o historii a současnosti Bible. Další informace „Pokud by prostřednictvím YFJ uvěřil v našeho Stvořitele pouze jeden člověk a měl život věčný, pak všechno úsilí věnované do YFJ stálo za to, protože život věčný je k nezaplacení. Jsem šťastný, že jsem se účastnil YFJ a mohl jsem jak rozvinout svůj duchovní život, tak poznat mladé lidi, kteří mají stejný cíl, jít za Ježíšem.“ Marek (Praha)

včetně možnosti přihlásit se na YFJ 2012 najdete na www.yfj.cz, www.zitnaplno.cz a www.dotknisaneba.sk. Január / Leden 2011 Po dohode s kazateľmi zborov Zlín (Martin Žůrek) a Vsetín (Jiří Pavlán) sa rozhodlo, že celá akcia ponesie názov Žít naplno. Február / Únor 2011 Vo februári sa vytvorila nová webová stránka www.zitnaplno.cz, ktorá sa postupne plnila informáciami. Vo februári začalo pracovať 6 biblických pracovníků a Irenka Perůtková. Marec / březen 2011 V  Marci sa rozhodlo, že sa rozšíri YFJ 2011 o  ďalšie 2 mestá na Slovensku (Žilina a  Považská Bystrica). Koordinátorom sa stal František Kolesár. Juraj Turóci bude k  dispozícii pri celkovom rozbehu akcie, bude pomáhať pri propagácii, logistike a tiež bude mať na starosti prihlášky YFJ a ďalšiu telefonickú supervíziu. apríL / duben 2011 Na základe potreby z terénu sa vypracovali nové brožúrky New Start, ktoré mali slúžiť pre „Den zdraví“ i pre práci v te-

réne. Od mája mali začať prednášky Klubov zdravia a kurzy varenia. MáJ / Květen 2011 V  máji sa začalo na plné obrátky pracovať na tom, kto bude prednášajúcim, aké prednášky budú prednášané, akým spôsobom oslovíme ľudí, aké množstvo letákov necháme vyrobiť apod. Od mája sa začali mladí ľudia prihlasovať na letný program. JÚn / Červen 2011 Prípravy boli v plnom prúde. Finalizovali sa organizačné veci pre celý letný program YFJ v ČR i SR. V tomto mesiaci sa uskutočnila v mestách Zlín a Vsetín i výstava, ktorá má názov „Putovní výstava Bible včera, dnes i zítra“, ktorej sa zúčastnilo 350–400 návštevníkov. JÚL / Červenec 2011 V júli sa v Zlíne od 3. do 10. uskutočnila letná knižná evanjelizácia mladých, ktorej sa zúčastnilo 20 mládežníkov, 2 záujemkyne o  KE, 9 knižných evanjelistov a vedúci KE v ČR Čestmír Šťovíček. Prvé tri dni (Zlín a Vsetín) sme slúžili ľuďom na námestí v rámci akcie „DEN ZDRAVÍ“. Počas troch dní nám prešlo rukami cca 600 ľudí. Z týchto dni bola odvysielaná reportáž na TV PRIMA región a bol napísaný článok v Zlínskom denníku. Po dňoch zdravia sa program upravil a pokračovalo sa nasledovne. Každý deň dopoludnia prebiehalo pre mladých tzv. vyučovanie na témy: spiritualita a evanjelizácia (Marek Harastej), práca s ľuďmi v teréne (René Metz a Juraj Turóci), ako študovať bibliu (Olda Svoboda), prečo sme tu ako adventisti (Miki Pavlík), život a dielo Ellen G. Whiteovej a výklad knihy Daniel (Jirka Pavlán). Denne sa tiež pracovalo dom od domu, na námestiach, v uliciach. Od 25. júla začali evanjelizačné prednášky, ktoré prednášali mladí ľudia.

13

Do YFJ 2011 se v ČR zapojilo 45 mladých lidí, na Slovensku to bylo 10 mladých lidí. Dále se do celé evangelizace zapojilo: 13 biblických pracovníků, 2 kolportéři, 5 dobrovolníků ze sdružení Samari, o.s., a další dobrovolníci z řad členů sborů. Během 16 přednášek v ČR přišlo cca 300 přátel. Na přednášky chodilo průměrně 15–20 přátel ve Zlíně a 7–10 přátel ve Vsetíně. V Žilině navštěvovalo přednášky průměrně 8 přátel, V Považské Bystrici 15 přátel. Bylo nám předáno 300 kontaktů na další práci – opětovné návštěvy a modlitby. Mládežníkům a knižním evangelistům se podařilo rozšířit 307 knih a 79 knih duchovních včetně Biblí. Bibličtí pracovníci odpracovali za 6 měsíců okolo 4 000 hodin v práci v terénu. Na webové stránce http://www.zitnaplno.cz/ bylo během přednášek YFJ 2 150 jedinečných přístupů, z toho 600 na sekci přednášky. Po akci navštěvuje web pravidelně kolem 200 lidí. Dva lidé se připravují ke křtu a dalších 8 lidí se připojilo ke skupince ve Zlíně a sboru v Malenovicích.

V  Zlíne to bola Lenka Kuzněcovová, Andreja Mačincová, Richard Mokroš, Ondřej Slováček a poslednú prednášku mal kazateľ Martin Žůrek. Vo Vsetíne to boli Nikol Vacúliková, Jitka Hurtová, Václav Koplík a tri prednášky prednášal kazateľ Jirka Pavlán. Tento způsob evangelizace se mně moc líbí. Myslím, že je to důkladné obdělávání „Božího pole“ se širokým záběrem – zaměřené na to, aby se správné informace dostaly spolehlivě ke každému člověku. Iveta Slováčková Projekt YFJ, dni zdravia i  prednášky súbežne prebiehali aj na Slovensku, a to v  mestách Žilina a  Považská Bystrica. Soboty počas YFJ sme trávili vo zboroch, kde sme sa vzájomne obohacovali skúsenosťami – bolo to veľmi podnetné a povzbudivé. Na konci mesiaca bol pre verejnosť zorganizovaný worshipový koncert. Hlavní náboj této evangelizace vidím v zapojení mladých lidí. Jsem rád, že zde mohli být celý měsíc, pracovat mezi lidmi, obohacovat nás o sobotách a hlavně vyzkoušet si přednášení. Myslím, že je to hodně posunulo v jejich osobních životech k větší zralosti a blízkosti k Bohu. Martin Žůrek august / srpen 2011 V  auguste sa ďalej pokračovalo v  začatej práci v  teréne i  v  prednáškach, ktoré sa ukončili v piatok 12. augusta. Niekoľko dní sme obohatili našu službu v  teréne aktivitou „OBJATIE ZDARMA“, ktorá priniesla okrem šťastných tvári mnohé rozhovory, pozvania na prednášky, a dokonca diskusiu na facebooku a  rozhovor v  rádiu Kiss Morava. Jeden deň mladí z  YFJ pomáhali ako dobrovoľníci v  hospici

CITADELA. Na Slovensku (v  Žiline) mladí pomáhali v  útulku pre bezdomovcov Harmónia. Celé YFJ vyvrcholilo spoločnou ďakovnou sobotnou bohoslužbou v Zlíne, kde sa zišli všetky 4 zbory – Zlín, Vsetín, Žilina a Považská Bystrica. Na konci prednášok boli účastníci pozvaní na ďalšie aktivity, a to na štúdium Biblie, sobotné bohoslužby i na ďalšie prednášky (Vsetín), ktoré boli naplánované na začiatok septembra.

vujú. Návštevníci z prednášok a ďalších aktivít, môžu navštevovať pravidelne ve Zlíne – Malenovice sobotnú školu pre priateľov. Keďže zbor Zlín sa nachádza na okraji mesta, rozhodli sa členovia zboru, že založia skupinku v  centre mesta. Budú sa s ľuďmi stretávať v prenajatých priestoroch každú sobotu odpoludnia a tiež cez týždeň za účelom štúdia Biblie. Ve Zlíne pokračujú pravidelné Kluby zdravia, na ktoré prichádzajú noví ľudia. Mnohých z nich sme spoznali v službe

Po piatkovej prednáške vo Vsetíne boli mladí ľudia frustrovaní z toho, že spravili maximum preto, aby ľudia prišli na prednášku, a nakoniec tam boli len 3 noví ľudia. Snažil som sa ich povzbudiť podobenstvom o sudcovi a vdove a motivovať ich k tomu, že to nezáleží na našej sile, ale Božej sile a moci. V pondelok dopoludnia sme spravili zmenu v programe a rozhodli sme sa intenzívne venovať štúdiu Biblie a modlitbám, aby sme si uvedomili, že celú evanjelizáciu nerobíme my, ale Ježíš Kristus. V ten istý pondelok sa stal malý zázrak – na prednášku do Zlína prišlo 25 priateľov a do Vsetína prišlo 23 priateľov. To bolo radosti v očiach mladých ľudí! Ďakovali sme Bohu za to, že sme si i touto skúsenosťou mohli uvedomiť, že nie našou silou, ale Božou silou máme ísť vpred. Juraj Turóci septeMber / září 2011 Dôležitou časťou projektu je následná práca a služba ľuďom, ktorý prejavili záujem o štúdium Biblie a ďalšie rozhovory. Veríme, že semienko bolo zasiate, ktoré pôsobením Ducha Božieho môže v budúcnosti vzklíčiť. Na začiatku septembra sa uskutočnil prvý krst a už ďalšie sa pripra-

dom od domu, na prednáškach alebo prišli na základe osobného pozvania. Následná práca na Slovensku je naplánovaná od októbra do decembra 2011. Byly vyrobeny a rozneseny mezi lidi: 35 000 knih zdarma, 45 000 informačních letáků o aktivitách sborů, 40 000 brožur „Co bychom určitě měli vědět“, 60  000 letáků na přednášky ŽÍT NAPLNO pro Vsetín a Zlín, 40 000 letáků DOTKNI SE NEBE pro Žilinu a  Považskou Bystrici. 10 000 kalendářů s duchovní tematikou, 15 000 brožurek NEW START, 10 000 letáků na Kluby zdraví, 30 000 korespondenčních kurzů. Dohromady 285  000 kusů materiálů. Modlitby počas celého YFJ sa stali naším motorom, naším impulzom a hlavne neoddeliteľným prvkom celej evanjelizácie.

14

NAŠI ČLENOVÉ V AKCI

Každý občas potřebuje pomoc Obecně prospěšná společnost C4 Help o.p.s. je křesťansky orientovaná společnost s cílem pomáhat, kde je potřeba. Hlavním zaměřením v současné době je pomoc nemocnicím, domovům pro seniory, hospicům a školám s vybavením. RozhovoR s ředitelkou a kooRdinátoRkou C4 helP iRenou Palmeovou Jaké vybavení domovům a  nemocnicím zaJišťuJete? Jedná se především o nábytek, polohovací postele, noční stolky, invalidní vozíky, chodítka, WC židle, rehabilitační pomůcky, prostěradla a  oblečení pro zdravotnický personál. Je to materiál z  vyřazených německých nemocnic, přesto ve velmi dobrém stavu, vše je vyprané a vymandlované. Jak se k těmto věcem dostáváte? Materiál získáváme z Německa, kde má Maranatha sklad. Díky skvělé spolupráci právě se společností  Maranatha máme tento materiál k dispozici a můžeme ho poskytovat menším nemocnicím v našem nejbližším okolí. Spolupracujeme také s  občanským sdružením Pomoc bez hranic, kde nám pomáhá s dopravou Jenda Lauterbach. „Jsem přesvědčen, že praktická pomoc je ta nejdůležitější. Taková pomoc, která se dostane přímo k lidem. Máme jeden velký sklad humanitární pomoci v Německu, kam dostáváme dary, a odtamtud vše distribuujeme dál, do ČR, ale i na Slovensko a také na Ukrajinu.“ Jan Lauterbach, předseda o. s. Pomoc bez hranic

Jaké nemocnice Jste za dobu své činnosti Již obdarovali? Tak především nemocnice v  Kyjově a  Kroměříži. Dále pak Zdravotnickou školu v Kroměříži, Domovy pro seniory v  Kyjově, Čeložnicích, Dolním Sukolomu, Valticích, Svaz tělesně postižených v Břeclavi aj. Další naše pomoc směřuje na Ukrajinu do tamních nemocnic a dětských domovů. Pro ně sbíráme šatstvo, nábytek, domácí potřeby, hračky a jiný spotřební materiál. Snažíme se ale poskytnout  prostředky, jež máme k dispozici, také rodinám, které se starají o nemocného a potřebují pomoci s vybavením. Reagujeme tak na prosby lidí, kteří se na nás obracejí. „Co se spotřebního materiálu týká, je to naše první zkušenost s darovanými věcmi v takovém rozsahu. Jsme rádi, protože to ušetří našemu rozpočtu a můžeme prostředky věnovat na jiné účely.“ Igor Kalix, ředitel nemocnice Kyjov

na Jaké další aktivity – kromě vybavení nemocnic a domovů – se vaše obecně prospěšná společnost soustředí? Nabízíme ke koupi křesťanské knihy, Bible, CD, DVD. Hlavními sponzory jsou Dalibor a Marcela Ciší, kteří jsou zároveň zakladatelé společnosti. Za to jim patří velký dík, protože díky jejich podpoře můžeme reagovat na potřeby lidí, kteří jsou kolem nás v tíživé životní situaci. Snažíme se také pomáhat našim bratřím a sestrám ze sboru. Pokud potřebují nakoupit, zajít k lékaři nebo na návštěvu, zajistíme jim doprovod. Dále nabízíme pro školy přednášky na různá témata. V  dubnu proběhla v  Kyjově výstava Bible s Petrem Hamrozi. kolik lidí se do vaší dobročinné práce zapoJuJe? Vzhledem k  tomu, že máme jednoho zaměstnance, není možné zvládnout všechno v jedné osobě. Pokud potřebujeme pomoc při větších akcích, máme

15

ochotné pomocníky z řad rodin a přátel, kteří nezištně pomohou, a toho si také vážím. I nadále hledáme dobrovolníky, kteří by byli ochotni věnovat trochu svého času ostatním.  co má vaše společnost dále v plánu? I do budoucna bychom chtěli podporovat nemocnice a domovy materiálními dary. Chtěli bychom se také více věnovat dobrovolnické činnosti. A ještě jednu vizi máme: Manželé Ciší se rozhodli zakoupit dům a  zrekonstruovat ho na penzion pro seniory. Také v  této oblasti budeme spolupracovat, a dá-li Bůh, tento projekt se podaří uskutečnit. Každý den, ve kterém můžete někomu pomoci, vyslechnout jeho trápení, potěšit, povzbudit, usmát se, STOJÍ ZA TO, a proto tady chceme být. Nemusíme dělat velké věci. Stačí mít srdce otevřené a ruce ochotné pracovat. Jak ti v práci ředitelky a koordinátorky pomáhá víra? Víra v  Boha ve mně probudila touhu pomáhat druhým. Jeho lásku jsem si nezasloužila, a  přesto mě neskonale miluje. Chtěla bych alespoň malým dílem dát druhým to, co Kristus daroval mně. Práce pro lidi je náročná a s tím, co vám lidé důvěrně svěří ze svého života, je také třeba se vypořádat a to by bez Boha bylo někdy hodně těžké. Každý den děkuji Bohu za požehnání, sílu a ochranu.

kdo jsme

. Marcela Cichá, Ing. Dalibor Zakladatelé C4 HELP, o.p.s.: Ing Cichý, Aleš Cichý krétní přínos nejen v tom, že Každý ze zakladatelů má kon ě a organizačně zajišťuje, ale společnost ve velké míře finančn . Jsou nejen spojeni rodinným dává jí i svůj čas a zkušenosti přesvědčením. poutem, ale také náboženským HELP je Irena Palmeová. C4 Ředitelkou a koordinátorkou za své poslání. Svoji práci považuje zároveň Cíle C4 helP těm, kteří potřebují povzbuNaslouchat, pomáhat a sloužit zení a podporu který řekl: „Nepřišel jsem na Naplnit tak přání Ježíše Krista, ch sloužil.“ zem, abych si dal sloužit, ale aby životní hodnoty a prakové Možnost poznat nové a opravd ticky je využívat Výchova a vzdělávání naše činnost šem okolí Pomoc potřebným lidem v na a Domovům pro seniory vům ústa , icím Pomoc nemocn inářů Organizování přednášek a sem

pomoci Podpora duchovní a duševní a pro lidi s handicapem iory Pomoc pro opuštěné sen ajinu Ukr pro oci Organizování pom o stylu tníh živo o avéh zdr i last Pomoc v ob CD a DVD nosičů Nabídka křesťanské literatury, á na děti a mládež ěřen zam Výchova lidské osobnosti Realizované PRojekty: itárního materiálu pro kyjovDovezeno 16 kontejnerů san 00 Eur (únor 2010) skou nemocnici v hodnotě 20 0 pro domovy pro seniory lu eriá mat o Zajištění sanitárníh necký ústav v Kyjově v Kyjově, Čeložnicích a pro koje ou nemocnici (polohovací poPředání vybavení pro kyjovsk sanitární materiál) v hodně, skří í stele, noční stolky, šatn s. Maranatha a humanitární notě 60 000 Eur za podpory o. (duben 2010) organizace Pomoc bez hranic ening ucha u novorozenců Zakoupení přístroje pro srce (květen 2010) ost v domovech pro seniory Návštěvy a dobrovolnická činn v Kyjově a Čeložnicích lidmi („Křeslo pro hosta“) Pořádání setkání s inspirujícími a studia Světem Bible

16

PŘÍLOHA MAGAZÍNU ASI – PODZIM 2011

EDITORIAL vazujeme Dnešní př ílohou na minulém na téma otevřené již v ASI – na čísle našeho Magazínu téma BIBLE. torický Tentokrát nejde o his , jedinečpohled na tuto zvláštní m k ponou knihu. Nabízím vá krátká začtení spíše fejetony – myšlení rozličných autorů nad Biblí a jejím významem pro nás dnes. Douf ám, že nastartují i vaši mysl k dalšímu uvažování. Redaktor přílohy Jaroslav Šlosárek

J

kterým si v červnu 1633 před inkvizičním soudem zachránil život. Země se točila kolem slunce jak před tímto objevem, tak i po jeho odvolání… Hledání pravdy není zbytečnou ztrátou času, jak by se někdy mohlo zdát. Objevení jedné části pravdy je často klíčovou záležitostí k porozumění řetězci dalších „tajemství“. A naopak; byť nevědomé setrvávání v omylu může mít fatální následky. Matka mojí ženy trpěla potížemi, které její ošetřující lékař vyhodnotil jako následky astmatického onemocnění. Desítky let jí ordinoval léky na plicní problémy. Když jí bylo 70 let, z důvodu rakovinového nádoru absolvovala celkové

lidské společnosti, může zabrat – je jím „Láska“ s velkým „L“, která byla na zem poslána v Ježíši Kristu a začne fungovat jako přemáhající síla ve chvíli, kdy tento „lék“ přijmeme vírou. Na rozdíl od evoluční premisy, tzv. přirozeného výběru, ve kterém jen silnější jedinci přežívají, Bible představuje všepřesahující moc Lásky. Tato kniha dodnes čeká na své znovuobjevení a rehabilitaci. Ateisté se jí nezabývají, muslimové z ní vyzobávají jen části a buddhisté k ní mají averzi… Mnozí z tvých sousedů na ni nemají čas. Ty ji však nenech bez ověření. Zjistíš, že je spolehlivá a že její lék Lásky v našich životech přináší ozdravění. J.Š.

PROČ PRÁVĚ

BIBLE

ežíš představil Boží Slovo – Bibli – jako „pravdu“ (Jan 17,17). Je tomu tak, anebo se mýlil? Můžeme se na Bibli spolehnout jako na zdroj pravdivých informací? Bible vyzývá své čtenáře k prověření její pravdivosti, aby se poté mohla stát užitečným navigátorem pro náš život. Vedle Bible existuje spousta dalších filozofických světonázorů, náboženských směrů, knih poskytujících vysvětlení našeho světa – jeho vzniku, podstaty a principů dění všeho kolem nás. Jsou jich stovky, ba tisíce. Někdy více či méně souzní, většinou si však odporují. Co mají společné, je tvrzení, že právě jejich podání je „pravda“. Čtenář a vnější pozorovatel je zaskočen množstvím často protichůdných informací, jež od doby vynálezu písma narostly do takové míry, že se v tom člověk stále obtížněji orientuje. Většinou po krátkém čase rezignuje na hledání „pravdy“ a přikloní se k takovému zdroji informací, který nejvíce vyhovuje jeho cítění a přání. Jedno je však jisté. „Pravda“ se nemění s počtem stoupenců a jen čeká na své objevení. Podívejme se na příklad z historie. V dávné minulosti měla tehdejší „věda“ přesně spočítány hvězdy ve vesmíru a geocentrické uspořádání naší sluneční soustavy bylo všeobecně uznávaným faktem. Koperníkova pozorování a dalekohled, který postavil v r. 1610 Galileo Galilei, pak tento „vědecký“ názor poopravily. A nic na tom nezměnilo ani Galileovo písemné odvolání,

speciální, hloubkové vyšetření, které kromě jiného odhalilo, že původní potíže vůbec nebyly astmatického původu, ale pramenily z nemocného srdce. Takže všechny léky, které léta užívala, jí vlastně nepomáhaly, ba naopak, nemocnému srdci jen více škodily. Stále intenzivněji vnímáme, že naše lidská společnost je „nemocná“. Sobectví, chamtivost, nespravedlnost, bezohlednost, hrubost, politikaření a zneužívání sužuje jednotlivce, minority společnosti i celé národy. Podnikáme kroky k jejímu ozdravění. Budujeme silnou justici a ordinujeme právní postihy. Máme mezinárodní soudy, světovou radu bezpečnosti, která má celosvětovou působnost. Zavádíme tvrdé ekonomické sankce a zasahujeme vojenskými intervencemi tam, kde jsou projevy této nemoci nejkřiklavější… Žel neúspěšně. Jsme odborníci v psychologii, která ví, jak by se dal nastolit pokoj a klid do rozjitřených lidských duší, ale stále se to nedaří. Vedle toho zde již po celá staletí nabízí Bible lék, který jako jediný, podle diagnostiky

BIBLE KONTRA VĚDA ? anebo BIBLE + VĚDA

lňuje informační meBible je knihou, která vyp neviditelným světem. zeru mezi viditelným a tvrzení je ve shodě její no, Ač je to často napadá ými skutečnostmi. Ta se všemi exaktně ověřen ořiteli se po tisících lestará, biblická zvěst o Stv bádání dnes jeví logičtech stále dokonalejšího letími. sta d těji, než tomu bylo pře , Bible nám přináší odu pův eho Co se týče naš přirozeném zdroji žispolehlivé informace o nad ískáme. Ač není věvota, které nikde jinde nez o tomto tématu obávy zpr deckou učebnicí, její ch přírodovědeckých stávají i v „peci“ nejnovější objevů. Král, Ph.D., DrSc., Prof. RNDr. Vladimír se nanotechnologií, současný vědec zabývající cituje Bruce Albertse, v knize Křesťanem dnes my of Science USA: prezidenta National Acade at jako na továrnu, dív „Na buňku se můžeme racovanou síť vývyp le ona která obsahuje dok

PŘÍLOHA MAGAZÍNU ASI – PODZIM 2011

BEZ VÍRY TO NEJDE

V

y jste „naivka“, prohlásila jednou, ještě za „totáče“, soudružka úřednice na národním výboru, když zjistila, že jsem kazatel – člověk věřící v Boha a důvěřující Bibli. „Nechápu, jak může ještě dnes, ve 20. století, někdo věřit tomu, co nevidí!“ Přiznám se, že mě tehdy trochu namíchl ten její pohrdavý tón, se kterým mě nazvala „naivkou“, a tak jsem se stejnou ironií v hlase opáčil: „…a vy snad nevěříte?“ „No, to bych řekla! – Já jsem materialistka. Nevěřím ničemu, na co si nesáhnu.“ „To mě zajímá, povídejte,“ rýpl jsem si. „Já si vůbec nedovedu představit, jak můžete s touto svou životní filozofií normálně existovat.“ Podezřívavě na mě úkosem pohlédla a mírně znejistěla. „Jak to myslíte?“ „No…,“ pokračoval jsem v ironickém tónu, „nedovedu si totiž představit, jak cestujete třeba místní dopravou za podmínky, že si musíte sáhnout na řidičský průkaz každého řidiče dříve, než mu nástupem do autobusu svěříte svůj život. Anebo jak si vždy necháváte v lékárně magistrou namístě provést chemický rozbor léku, který si na lékařský předpis právě vyzvedáváte… Podle toho, co vyznáváte, byste musela pochybovat o každém rohlíku, který hodláte sníst, dokud si neověříte jeho poživatelnost.“ „Tak takhle věřím taky,“ reagovala „moderní“ dáma rezignovaně. „Ale v Boha a nadpřirozeno nevěřím! Biblickým pohádkám – těm nedůvěřuji!“ a zvýšila hlas, aby dodala důraz a větší jistotu svým slovům. (Vzpomněl jsem si na to, jak kdysi jakýsi novinář našel v budově OSN pod řečnickým pultem list projevu jistého politika, na kterém byly vedle textu červené vykřičníky

s poznámkou: „Chybí argumenty, nutno přidat na hlase!“) „A na co jste si sáhla, že vám to dalo takovou jistotu být ateistkou? Jaký exaktní – ověřitelný – důkaz jste objevila, že nekompromisně odmítáte spolehlivost Bible?“ ptám se dál. „Bibli nečtu. Vždyť kosmonauti byli už několikrát ve vesmíru a Boha tam neviděli. Žádné vědecké učebnice s Bohem nepočítají…“ „A které učebnice máte na mysli?“ opáčil jsem. „Ty, které byly vytištěny před 500 lety? Nebo ty před 100 či 50 lety? Anebo myslíte ty současné? Za dobu, kterou můžeme srovnávat vědecká ‚fakta‘, musely být všechny na základě nových objevů několikrát zásadně změněny. Podstatné jsou pro náš problém nové, přesnější poznatky přírodovědy, které jsou vždy blíže zprávě Bible než hrubě materialistickému pojetí ateizmu.“ Bez víry se v životě neobejdeme. Vždyť i samotné evoluční teorii se musí věřit. A ne málo. Kdosi to hezky formuloval do aforismu: „Čemu všemu musí chudák nevěřící věřit, aby mohl věřit, že nevěří.“ Záleží však na tom, čemu budeme věřit. Přemýšlejte se mnou: Věda nepřipustí, že by příroda byla schopna evolucí vyvinout

17

igelitovou tašku, ale chemika prý ano. Pyramida na Marsu – kdyby tam byla – musí logicky pocházet od inteligence (tu hmota postavit neumí), ale toho, kdo pyramidy vystavěl, si hmota udělala sama – (to uměla!?). Bible nám představuje osobního Boha, nekonečně moudrého, mocného a věčného, který náš svět přesahuje, a tedy může být jeho Tvůrcem. Víra i v to, co momentálně nevidíme, ale co můžeme z viditelného logicky odvodit, tedy není naivním přežitkem minulosti, nýbrž moudrým přístupem myslícího člověka k dosud nepoznanému. Apoštol Pavel ve svém Listu Římanům 1,19–25 píše: „…vše, co může člověk o Bohu poznat, ukázal on sám i jim. I takovým lidem Bůh poskytl možnost, aby jej poznali. Jeho věčnou moc a božství, které jsou neviditelné, mohou spatřit ve stvořené přírodě. Protože nad tím zodpovědně nepřemýšleli, není pro ně omluvy. Leccos o Bohu poznali, a přece ho jako Boha nectili. Spláceli mu nevděčností. To je zavedlo na scestí a jejich mysl pozbyla schopnosti rozpoznat pravdu. Svou pošetilost hrdě nazývali moudrostí a místo Boha uctívali člověka a přírodu. Bůh jim pak už nebránil, ale nechal je, aby okusili ovoce svého počínání.“ Co říkáte, není tomu tak i dnes? J.Š.

ernetu na stránky, Zkuste zasurfovat na int ově obn k že h je ka, něn dom informace k tématu „Bů tohoto názoru je ž bu- které přinášejí řena proteino- rubem kdy tvo je tní dy, h iká teh nic un z jen si ít ždá doj ěte Ka e dn k. žem hlé robních line designér“, a pro a posílení víry mů minanotechno- výtečný onávají přesně stanoi vyk šem vým ré Ov ono kte y. i, ktr věd roj ele i ost ice lním nan poz i ciá vým dou oslabeny pořízené spe nadále nemůžeme na. Je dokladem snímky centru FEI. ízí přesně opačný pohled vené funkce. Na buňku už nab ie jež pořídili v brněnském log py, sko íme kro vid u ale ií, ruk kál vat mi alo encí che odh rnu že mů obá ou e zás hlížet jako na o stvoření Vysok Intelig že lidská inteligenc díle. A zprávy Bible ně propojených toho, ném jem hod vzá ivu bor pod sou o ký jeh v ovs a i. ji jako obr Umělce a Designér začnete vidět v jiné dimenz J.Š. koncept je tak dokoy může rozum poznat proteinových nanoste. Ten Prostřednictvím přírod o, réh dob čně one ho, nek nalý, že to bere dech.“ i Boha – Boha osobní „Js me -li kon fro nto ván věčného. (Takového, jak a ho cné mo , ého udr mo je azu nav tí,“ nos s touto skuteč to Bůh, který svět přejej představuje Bible.) Je mu si k im„pa l, Krá profes or je ve svém stvoření nejint ožit sahuje a současně pol ěně ávn opr la zce e sím nebo něji přítomen. l vidět ruku nebesotázku: Je to náhoda, Byl to Ježíš, kdo nás uči ? h květů, v nebeském přesný design kého Otce v kráse polníc ‚po d po vese e ejm Po dív até noci a na poli připra ízí ptactvu, ve hvězdn nab a rod aby pří u, e tliž tom k Jes é . ku‘ tak klič šem vedl nás je na ném ke žni. Ov poli líže řeh nep a í tak úžasný design, pak dět ří tvá Kdo chom hleděli i do čisstole legitimní otázka: ud pozorujeme vesmír s Pok o. héh dru by tře sutím š je tou o Kd Ma z jí? (vi ř sto za tím díme také Boží tvá úsilí tým srdcem, uvi em naš Oté m vše teln zře při i pro o tví réh ms perdesignérem, kte 5,8), protože zjevuje taje tak obtížně napodobuk směšovat Stvořitele a znalostech 21. století covy lásky. Nemůžeme vša ik z článku profesora jeme? s Jeho stvořením.“ – Tol uje lač vyt a věd ká ově nov Je rozšířen názor, že M. Krále. u ustupování. Jakýmsi víru a nutí věřící ke stálém

18

PŘÍLOHA MAGAZÍNU ASI – PODZIM 2011

OHLASY Z JINÉHO SVĚTA

Č

astý důvod odmítání pravdivosti Bible moderní společností spočívá v jejím tvrzení, že náš viditelný svět zde existuje paralelně se světem lidským zrakem neviditelným – světem duchovním. A že se tyto dva „světy“ vzájemně prolínají a ovlivňují. Philip Yansey ve své knize Ohlasy z jiného světa píše: „Neviditelného Boha pochopitelně nemůžeme studovat ani na něm provádět zkoušky. A rozhodně jej nelze měřit co do množství nebo rozkládat. Následkem toho prožívá mnoho lidí ve společnostech s vyspělou technikou svůj každodenní život v domnění, že Bůh neexistuje. Život se jim zastavil u světa, který je možno rozkládat a analyzovat, a mají zacpané uši, takže neslyší ohlasy jiného světa. Jak řekl Tolstoj – materialistům pro samotný život uniká, co život vymezuje. Mám souseda, který mívá záchvaty pořádkumilovnosti. Bydlí na desetiarovém zalesněném pozemku a pokaždé, když přijede po dlouhé klikaté příjezdové cestě, zlobí ho nevzhledné suché větve borovic. Jednoho dne si zavolal firmu, která se zabývá odbornou úpravou stromů, a dozvěděl se, že dát řezem upravit všechny stromy by ho stálo pět tisíc dolarů. Cena ho vyděsila, a tak si vypůjčil ruční motorovou pilu a strávil

několik víkendů povážlivě balancujíc na žebříku, z něhož ořezával všechny větve, na které dosáhl. Zavolal firmu, aby mu udělala nový odhad, a čekalo ho nemilé překvapení. „To vás bude, pane Rodriguesi, stát patrně dvakrát tolik. Víte, měli jsme v plánu použít ty níže položené větve k tomu, abychom dosáhli na ty vyšší. Teď budeme muset přijet s drahým náklaďákem a pracovat z plošiny.“ Moderní společnost mi v některých ohledech tuto příhodu připomíná. Odřízli jsme níže položené větve, na nichž byla vybudována západní společnost, a teď se zdá, že máme vyšší větve nebezpečně z dosahu. „Vyčerpali jsme světlo z větví stromů posvátného háje a uhasili jsme je na vyvýšených místech a na březích posvátných toků,“ píše Annnie Dillardová. „Žádná společnost v dějinách se nepokoušela žít bez víry v posvátno, až teprve moderní Západ. Takový zlom má důsledky, jež teprve začínáme rozpoznávat. Nyní žijeme ve zmatku, pokud jde o základní otázky, kterými se lidský rod vždycky zabýval. Otázky zaměřené na smysl, účel a morálku… Vyloučíme-li ze života posvátno, celý jeho běh se změní. V dobách větší víry pohlíželi lidé sami na sebe jako na osobitá stvoření milujícího Boha, který má bez ohledu na to, jak se to člo-

T S Í Č T E S U M U BUD

. Mami, jak vlastně pobát, že třeba mají pravdu znám, co je pravda?“ znovu překvapená. Musím přiznat, že jsem že v tom mají naše í, něn dnes jsem žila v dom Do e bud to že aly, le řík mě skutečnost, že ně„Mami, ale děcka ve ško děti zcela jasno. Zaskočila školy ze ra jen dce ět á věd ilet ou áct bud třin to má Že mluvit tak přesvědčivě, Nedávno přiběhla nenápadné a postupné. kdo může s mými dětmi . zné hro e bud to A í. něn ujistit o věcech, které celá rozčílená. teří, jen ti zachrá že začnou mít potřebu se ky ve třídě říkaly, něk chni! Cháhol Vši í. mi, boj ma c av, mo é. Co je to dnes za dst šně ejm pře si stra ozř i k „Ta A prý se všichn dosud braly jako sam ví.“ dý kaž to už avdy, které hýbou svěnení směšné.“ že bude konec světa, že dobu a jaké jsou to „pr praco- peš? – To teda nez , tur fak u kup u dn , že mně, dospělému Letmo přehlé „Terezko, a ty se bojíš?“ tem“? A kde beru jistotu odustou lístečků ze spo sna se ve se ku těn ptá nás e?“ y, bud ávk ? vané objedn „Jak to tedy přesně člověku, se to stát nemůže nu na předopeotázkou mí u ter svo tně mě že vče , ní, ám vda?“ ptám se své íze náv pra vyř Uz je k ď. s úkoly sunout odpově „Chceš poznat, co rávyp si e jsm ta ci svě li. Vzpomínáš, jak si rační vyšetření… překvapila, protože o kon dcery. „Pak máš přece Bib e 2012.“ bíroc v pro ne sně zač , kteří pře to už jak , Prý ím „Mami, slyšíš? ckrát. Ale nev ídaly o tom, že znají lidi átla spolužačky pov povzdechnu věly už mo zm v,“ ě dří spolu siln nej ji co tom ně o o pád byl pak to ždo si Ka e aby „No, už a diskuze ve škole. mluví s duchy? A jak jsm života v nebeském hal co je íš, ava dst nev yž pře Kd ná . ch. jem vda Pří stra pra ký je las. si nah a nahnala jí vel četly v Bibli? – Tam na ěv usm í Pooud li. vyl Bib a ny ce srd hov kni Bibli.“ království mě zahřeje u „Tak víš co, podej mi z pravda, vždy si to ověř v ěv rozčílí ještě víc. m si jistá, že se holky Jse lu. a pak se zoufalým výraspo šlí to mý na pře rtech. Jenže dceru můj úsm se íli e chv ám dív Dcera to bych ji ale mupletou.“ ve tváři pronese: „No jo, zem ista Kr du přícho Čteme verše o druhém sela číst pořád!“ m jí, „nic nenáídá pov souhlasím. „Zatím ,“ díš „Vi ta. svě a o konci „No, tak to budeš muset!“ é cel s pře sk ble o ‚jak – chom ti pomáhali, ale padného a postupného, ale máš nás s tatínkem, aby někdo vám by kdy A e ti jen Bible na dí… uvi , až budeš dospělá, zůstan nebe… a všichni to s, ani se tam jednou stu vda. Všichni Kri vil pra je zje se co ila, tam o říkal: tam neb to, abys sama posoud íš, Vid š. , co usí nem y se tak modlit se a pátrat po tom nechoďte dívat…‘ – A bát é musíme číst Bibli, ‚Lid : íná pom při íš Jež co je tady taky napsáno? je pravda.“ ojte, zvedněte hlavu nikdo není vůči pose budou bát, ale vy se neb Znovu si uvědomuji, že ž je dospělý. Cítím kdy i An í. a radujte se!‘“ chybnostem imunn ak něj Ale ná. klid e báječný nápad a dal Připadá mi, že je dcera zas vděčnost Bohu, že měl tak v. oba ch čná i rodisvý od pův dispozici Bibli. Jsem vdě má potřebu vysvětlit mi ali, že nám všem k řík a vili t. mlu ova ád ent poř ori ní „Mami, oni o tom čům, kteří mě učili se v ne, a já jsem se začala všechno se tak opravdu sta

PŘÍLOHA MAGAZÍNU ASI – PODZIM 2011

věku možná v danou chvíli zdá, svrchovanou moc nad světem, jenž čeká na obnovu. V dnešní době si lidé bez víry připadají ztracení a osamělí. Nemají žádný výklad, který by smysluplně spojoval počátek s koncem, žádné vysvětlení, které by mělo zaslíbení do budoucnosti a dávalo smysl přítomnosti. To, že přírodu pokládáme za krásnou, lidské bytosti za tvory jedinečné hodnoty, morálku za nutnost, jsou prý pouhé ,konstrukty‘, pojmy vytvořené člověkem proto, aby zmírnily drsnou skutečnost, že lidé hrají jen pranepatrnou úlohu ve vesmíru ovládaném náhodou.“ Sören Kierkegaard vyprávěl podobenství o boháči, který cestuje kočárem, na který náhodou narazil. Kočár řídí venkovan; sedí v chladu a ve tmě vpředu za koněm. Právě proto, že boháč sedí uvnitř kočáru poblíž umělého osvětlení, unikne mu panorama hvězd venku, překrásný pohled, který se otvírá před sedlákem. Vypadá to, jako by v dnešní moderní době, kdy věda vrhá více světla na stvořený svět, jeho stíny více zahalovaly svět neviditelný, který je za ním. Místo abychom si stěžovali na Bibli, že je málo srozumitelná, měli bychom vyvinout úsilí jí porozumět. Měli bychom „vyhlédnout“ z onoho pomyslného Kierkegaardova kočáru a připustit, že může kolem nás existovat i něco jiného, co pro oslnění moderní vědou nevidíme. Budeme překvapeni.

osmnáctiletý syn, „Mami,“ ozve se náhle náš louchal. Vidím, že má který do té doby jen pos zůstal s Ježíšem při v ruce taky Bibli. „Víš, kdo dýl?“ zatýkání v Getsemane nej omaticky. „Učedníci,“ odpovím aut ptá se s tajemným ?“ dit vsa „Ha! Chceš se ud má tenhle nadšený úsměvem. Už vím, že pok ti němu vsadit jen to, výraz ve tváři, můžete pro jít. o co chcete zaručeně při nesázím. Poddávám „Víš, že já se ze zásady

se.“ ! Byl to nějaký ne„Nevíš, mami, nevíš… nechal jim tam plášť , tili známý muž; když ho chy a utekl.“ hytal u něčeho, co Syn je šťastný, že mě nac mínám. z Bible ví a na co si nevzpo set víc číst, abys mu eš „Jo, jo, mami, bud vda,“ vrací mi moji vždycky věděla, co je pra radu dceři. aby je Bůh chránil Večer se modlím za děti, a dal jim moudy“ avd od strachu a falešné „pr o slovo. Ještě těsně před rost, chuť a touhu číst Jeh Žalmů; jen tak, pro rausnutím si otvírám knihu duši. „Svíce mým krodost. Aby pohladily mou na cestě…“ mi kům je slovo tvé, svítí zní dceřin hlas: „… mi vě hla Zavřu oči a v ád.“ Na rozdíl od mé to ale budu muset číst poř neděsí. Jednou, až bude dcery mě tahle myšlenka a za sebe, bude za tuto sam dospělá a zodpovědná o já. možnost vděčná stejně jak Eva Meiringerová

19

MÁ DOBRÁ BIBLE NA SVĚDOMÍ ZLÉ Č IN

Y?

Je až zarážející, kolikrát byl a kniha, jejímž au- nip ulaci zraní. Vždy pouze trp torem je dobrý Bůh, v děj ělivě vychováinách zneužita ke vám e novou generaci ke spr zlému. Spousta lidí pro tut ávnému zacháo skutečnost Bibli zen í s tímto tak užitečným nás odmítá. trojem. S Biblí je to úplně stejné Krutosti otrokářství, „sv . Odvolával se na até“ války, hony ni Jež íš i satan: „Psáno jest…“ na „čarodějnice“, krvavé . Motivovala náboženské spory, Alb erta Schweitzera, Matku nelítostné potlačování prá Terezu i spoustu v žen, hrůzy ho- jiný ch k sebeobětavé službě, locaustu apod. byly v mi ale odvolávali se nulosti nejednou na ni také ideologové antisem obhajovány biblickými itizmu a svavýroky. Opasky tých válek. Je třeba si uvě vojáků likvidujících tisíce domit, že probezbranblém tohoto paradoxu nes ných civilistů nesly náp is: „Gott počívá mit uns“ – Bůh s nám v Bibli, nýbrž v jejím pou i. Není žití. proto divu, že mnozí na Vždyť celý kontext biblick vše, ých co má něco společného zpráv by se dal vyjádřit s těnámito nepravostmi, zanevř sledovně: „Boží slovo je eli. naTedy i na Boha a Jeho slo psá no z lásky a pro představo – Bibli. vení Lásky.“ Hřích – vzp oura proti Bohu – ničí dobré Buďme však ve svém úsu božské dku stvoření a jako špatné objektivní. Odmítáme zrcadlo jako špatný karikuje „lásku“ na sobeck nůž, který se v rukou zlo ou „sebečince stal vražed- lásk u“, tak krutě zraňující své ným nástrojem? Zruším okolí. e policii proto, že Poznávejme léčivou moc někteří její příslušníci se Bib le a užívejme nechali zkorumpo- ji pro dobro své i našich bliž vat? Označíme za špatno ních v souladu u léčivou sílu rost- s jejím původním posláním lin proto, že jsou páchány : „Všechny svaté zločiny pod vlivem spi sy byly inspirovány Bohem drog? Od pradávna poskyt ; poučují nás uje nůž dobrému o tom , co je pravda, vedou člověku nenahraditelnou ke zpytování pomoc všude, kde a náp ravě vlastního života a vyc je třeba řezat, ať už jde o hovávají nás vyřezávání krásných k správnému jednání. Tak ozdob, anebo život zachra je potom Boží čloňující chirurgický věk náležitě připraven ve vše zákrok. Neodstraňujem ch směrech koe ho z kuchyně ani nat dobré Boží dílo“ (2Tm 3,1 poté, co se jím některé dět 6.17). i při neopatrné maJ.Š.

BIBLE S NETRADIČNÍMI PŘÍLOHAMI V roce 2009 vyšla v nakladatelství České biblické společnosti dvě vydání Bible se zajímavými přílohami. Ta první s názvem BIBLE PRO PATHFINDERY byla vydána ve spolupráci s Občanským sdružením dětí a mládeže – Klub Pathfinder. Má netradiční přílohu pro mladší čtenáře ve věku 9–15 let. Mimo jiné nabízí v krátkých komentářích, vtipně ilustrovaných karikaturistou Slávkem Petruželou, přehled o historii Bible; o jejím původu, obsahu a účelu. Děti se zde dozvědí o tom, jak Bibli správně číst a jak jí porozumět. Studijní deníček a rady pro grafické značení v Bibli pomohou mladým čtenářům

při jejich prvních krocích v osobním studiu Bible. Řada aktivit popsaných v příloze může pomoci těm, kteří pracují jako vedoucí dětských kolektivů při přípravě zajímavého programu pro děti. A v neposlední řadě zde najdete i základní informace o celosvětové dětské organizaci KLUB PATHFINDER. Ta druhá Bible s názvem BIBLE PRO MLADÉ určitě zaujme čtenáře ve věku 15–20 let. Přílohy „Co máme ze života s Bohem“ a „Jak číst Bibli“ nenásilnou formou uvádějí čtenáře do biblické tematiky se vztahem k problematice života mladých lidí v současné společnosti.

20

PŘÍLOHA MAGAZÍNU ASI – PODZIM 2011

BIBLE DÍKY BIBLI SI MŮŽEŠ UDRŽET SPRÁVNÝ SMĚR

R

ád chodím do přírody. Je to moje „hoby“. A nejraději ze všeho mám adrenalinové putování neznámým prostředím. Trávím vždy předtím dlouhý čas prohlížením mapy krajiny, kterou se chystám navštívit, a pak se tam vydám, abych zkonfrontoval svou představu se skutečností. Je to velice dobrodružné. Nejednou se mi na takové cestě přihodilo, že jsem se v hloubi lesa, mně neznámé krajiny, ocitnul na křižovatce několika cest. Každá z nich nabízela možnost pokračování a přede mnou bylo dilema volby. Měl jsem jasný cíl, kam chci dojít, a také jsem věděl, že k němu vede jen jedna z nich. V takové rozhodující chvíli už nehrálo roli to, která cesta je pohodlnější, příjemnější nebo jinak výhodnější. Volba cesty měla jen jediné kritérium: povede k cíli? „Myslet si něco znamená nic nevědět!“ říká jedno okřídlené úsloví. Také k úspěšnému dosažení cíle potřebujeme mít nejen „domněnku“, ale jistotu. Myslet si, že je jedno, kterou cestu v neznámém terénu zvolím, hlavně že se budu pohybovat kupředu, je zavádějící a v některých případech může přivodit nejen zdržení, ale i totální minutí se cíle. Mít v takové situaci po ruce mapu krajiny, ve které se nacházíme, dodává naší volbě jistotu. Ale pozor… Mapa samotná ještě není dostatečnou zárukou toho, že člověk dosáhne cíle. Je třeba s ní umět pracovat. Správně ji zorientovat v terénu. Jako skautský vůdce vím, že k tomu slouží nalezení v okolí nejméně tří jednoznačných terénních útvarů (vrchol hory, tok řeky, jezero, osada nebo silnice…). Podle nich pak mapu nastavíme a určíme místo, kde se nacházíme. A potom je již snadné zvolit i tu

správnou cestu, která nás bezpečně přivede k cíli. Následné ověřování správnosti cesty tím, že jsem i na další cestě porovnával mapové značky s reálným terénem, jímž jsem procházel, mi vždy dodávalo klid a pohodu i na cestě, kterou jsem ještě nikdy dříve nešel. A právě to nám nabízí Bible. Orientaci na cestě našeho života. Není totiž nikde v „osudu“ psáno, kudy náš život povede. Bible nám podává zprávy o různých možných cílech, jež si ve svém časném životě můžeme svobodně zvolit. Ale představuje nám také i cíl ze všech nejhodnotnější – Boží království; návrat k věčnému životu, pro který jsme byli původně Tvůrcem stvořeni. Informuje nás o směru a cestách, které nás, zbloudilé lidstvo, k němu dovedou. Upozorňuje nás na znamení, jež nám pomohou si uvědomit, kde se na své životní cestě nacházíme a kde nám hrozí bloudění. Tak např. Ježíšovo upozornění: „…když byste uzřeli toto všecko (co předpověděl), vězte, že blízko jest a ve dveřích (jeho druhý příchod na naši Zem a vzkříšení)“ (Matouš 24,33; Bible kralická). Proto nám byla Bible Bohem poslána, abychom se v dění světa dobře zorientovali a mohli důvěřovat Božímu vedení (Jan 20,31). Všichni by se s ní měli seznámit, naučit se ji používat a nechat se jí vést. V Bibli není uveden podrobný „technický návod“, jak v každé jednotlivé životní situaci jednat. Představuje nám však soubor principů, které máme v životě uvádět do praxe tak, abychom udrželi správný směr na křižovatkách svého života. Ježíš prohlásil: „Ptejte se na Písma, neboť vy domníváte se v nich život věčný míti, a ta svědectví vydávají o mně“ (Jan 5,39; Bible kralická).

„Povedou tě, kamkoli půjdeš, když budeš ležet, budou tě střežit, procitneš a budou s tebou rozmlouvat.“ (Přísloví 6,22) „Kde je poznání, tam se komory naplňují vším drahocenným a příjemným majetkem.“ (Přísloví 24,4) Podle Bohem daných zákonů platí, že cvičení a trénink posilují lidskou mysl, duši i tělo. V souladu s těmito zákony nám Bůh poskytl ve svém slově prostředky pro duševní i duchovní rozvoj. Bible představuje všechny principy, které potřebujeme znát, abychom byli způsobilí pro současný i pro budoucí život. Každý člověk jim může porozumět. A kdo je ochotný přijmout tato naučení, objeví vždy při četbě Bible nějakou užitečnou myšlenku. Ta nejcennější naučení v Bibli však neobjevíme příležitostnou a nesouvislou četbou. Soustavu pravdy nepodává tak, aby ji bylo možné pochopit při spěšném a bezmyšlenkovitém čtení. Mnohé z jejích pokladů leží hluboko pod povrchem a je možné je objevit pouze trpělivým a usilovným hledáním. Pravdy, které společně tvoří veliký celek, můžeme po částech najít na různých místech Božího slova. Když je vyhledáme a dáme dohromady, zjistíme, že do sebe dokonale zapadají. Čtyři evangelia se navzájem doplňují, jedno proroctví vysvětluje druhé a každá pravda rozvíjí jinou. Smysl starozákonních obřadů hlouběji pochopíme při čtení evangelií. Každá myšlenka v Božím slově má své místo a souvisí s celkem. Výsledný soubor tak svědčí o nekonečně moudrém Autorovi. Jen On jej mohl vymyslet a vytvořit. Zkoumání různých částí Bible spolu se studiem jejich vzájemných vztahů vyžaduje intenzivní zapojení myšlení a intelektu, a proto rozvíjí duševní schopnosti. Hodnota studia Bible však nespočívá pouze ve zkoumání a objevování pravdy. Jde také o samotné úsilí vynaložené k jejímu pochopení. Mysl, která se zabývá pouze všedními záležitostmi, zakrňuje a slábne. Nemá-li podněty k hlubšímu uvažování, ztratí po čase schopnost se rozvíjet. Nic neochrání lidskou mysl před tímto úpadkem a nestimuluje ji tak jako studium Božího slova. Bible je pro intelektuální rozvoj účinnější než kterákoli jiná kniha nebo všechny ostatní knihy dohromady. Velikost jejích námětů, vznešená prostota jejích vyjádření a krása jejích obrazů osvěžují a povznášejí myšlenky jako nic jiného. Žádné jiné studium nemůže přinést takovou duševní sílu jako snaha pochopit úžasné pravdy Božího zjevení. Mysl, která se takto dostává do kontaktu s myšlenkami nekonečného Boha, může růst a sílit. Ještě větší vliv má však Bible v oblasti duchovního rozvoje. Člověk byl stvořený pro společenství s Bohem. Jedině v tomto společenství může najít svůj skutečný život a rozvoj. Byl stvořen, aby v Bohu našel svou nejvyšší radost. Proto nemůže v ničem jiném nalézt utišení hladu a žízně své duše ani uspokojení tužeb svého srdce. Ten,

PŘÍLOHA MAGAZÍNU ASI – PODZIM 2011

21

PEDAGOG

JAKO

kdo upřímně a s otevřenou myslí studuje Boží slovo, se setká s jeho Autorem, který mu nabízí neomezené možnosti rozvoje. Ty člověk omezuje pouze svým vlastním rozhodnutím. Díky šíři témat a stylů může Bible zaujmout každou mysl a zapůsobit na každé srdce. Na jejích stránkách jsou zaznamenány nejstarší dějiny, pravdivé životopisy, zásady řízení státu i pravidla vedení domácnosti – zásady, kterým se lidská moudrost nikdy nevyrovná. Bible obsahuje nejhlubší filozofii i krásnou a povznášející poezii. Biblické spisy tak převyšují svou hodnotou všechna literární díla lidských spisovatelů. Vnímáme-li každou část Písma v souvislosti s ústředním námětem celé Bible, dostává najednou nový a hlubší význam. I v těch nejjednodušeji podaných pravdách jsou obsaženy principy, které se týkají nebes a zahrnují věčnost. Ústředním námětem Bible, od kterého se odvíjí všechno ostatní, je plán vykoupení, obnova Božího obrazu v člověku. S tímto úžasným tématem se setkáváme od prvního náznaku naděje, který zazněl při vynesení rozsudku v zahradě Eden, až po poslední slavné zaslíbení v knize Zjevení: „Budou hledět na jeho tvář a na čele ponesou jeho jméno“ (Zj 22,4). Každá kniha a každá část Bible hovoří o Boží moci, která pozvedá člověka a dává nám „vítězství skrze našeho Pána Ježíše Krista“ (1K 15,57). Před tím, kdo pochopí tuto myšlenku, se tak otevírá nekonečné pole studia. Získá klíč, který mu otevře celou pokladnici Božího slova. Vykoupení je tím nejdůležitějším předmětem poznávání. Přemýšlejí o něm andělé a inteligentní bytosti z nepadlých světů; věnuje mu pozornost i náš Pán a Spasitel. Přivádí nás k Bohu – to on je původcem tohoto plánu – „tajemství skrytého od časů věčných“ (Ř 16,25). Toto důležité téma bude navěky předmětem uvažování vykoupených lidí. Neexistuje lepší a vyšší studium, které by dokázalo probudit mysl a povznést duši člověka, než uvažování nad tímto tématem. „Užitečnější je poznat moudrost: ta zachovává život tomu, kdo ji má“ (Kaz 7,12). „Slova, která jsem k vám mluvil,“ řekl Pán Ježíš, „jsou Duch a jsou život“ (J 6,63). „A život věčný je v tom, když poznají tebe, jediného pravého Boha, a toho, kterého jsi poslal, Ježíše Krista“ (J 17,3).

Stvořitelská energie, která kdysi vytvořila světy, je v Božím slově. Toto slovo dává moc a přináší život. Každý příkaz je zároveň i slibem. Pokud jej přijmeme vůlí a necháme proniknout do duše, přináší život nekonečného Boha, mění naši přirozenost a naši duši znovu přetváří k Božímu obrazu. Takto získaný život si také stejným způsobem můžeme uchovat. „Ne jenom chlebem bude člověk živ, ale každým slovem, které vychází z Božích úst“ (Mt 4,4). Mysl a duše se budují tím, čím se živí. Záleží jen na našem rozhodnutí, čím je naplníme. Každý z nás má schopnost zvolit si témata, kterými zaměstná své myšlenky a která budou utvářet jeho charakter. Každému člověku, který má možnost číst Bibli, Bůh říká: „Volej ke mně a odpovím ti. Chci ti oznámit veliké a nedostupné věci, které neznáš“ (Jr 33,3). S Božím slovem v rukou si každý člověk může zvolit, v jaké společnosti chce žít, bez ohledu na to, jaké je jeho životní zařazení. Prostřednictvím stránek Písma má možnost hovořit s nejlepšími a nejušlechtilejšími postavami dějin i naslouchat hlasu Boha, který promlouvá k lidem. Když uvažuje nad věcmi, „které i andělé touží spatřit“ (1Pt 1,12), může být v jejich společnosti. Smí kráčet po stopách nebeského Učitele a naslouchat jeho slovům, která kdysi pronášel na horách, v dolinách nebo u jezera. Už zde na zemi může prožívat atmosféru nebes a předávat svým zarmouceným a pokoušeným bližním naději a touhu po svatosti. Sám může prožívat stále užší společenství s neviditelným Bohem – podobně jako kdysi Henoch, který chodíval s Bohem –, stále více se může přibližovat k prahu věčnosti, až se její brány otevřou a on do ní bude moci vstoupit. Takový člověk se v nebi nebude cítit jako cizinec. Přivítají ho hlasy Božích mužů a žen, kteří, ač je neviděl, byli prostřednictvím Bible jeho společníky už na zemi – hlasy, které se naučil vnímat a mít rád. Ten, kdo díky Božímu slovu žil ve společenství s nebesy, se tam bude cítit doma. Ellen Whiteová

Zpráva České biblické společnosti V roce 2010 jsme vyšli vstříc zájmu CASD a sdružení Maran atha na zpřístupnění oblíbeného pře kladu Slovo na cestu pro novou gen eraci čtenářů. Díky oboustranně výhodn é spolupráci s CASD a Maranathou jsm e byli schopni dát chystanému vydání vel mi přívětivou moderní tvář včetně svě tově proslulých ilustrací od Annie Vallott onové. Vytvořili jsme dvě vydání zároveň – jedno s přílohami a vlastní obálkou pro CASD a Maranathu. Druhou, menší část nákladu bez příloh jsme vytvořili pro běž nou distribuci i pro hromadné objednávk y dalších církví, které nestály o možnost knihu doprovodit vlastními materiály. O náklady na vývoj knihy jsme se podělil i a byli jsme tedy schopni těmto svým strategickým p ar t ne r ů m po sky tno ut knihu za produkční cenu. Díky vzájem né spo luprác i byl o i možné později do tvořit vydání celé Bible v překla du SNC a připravit vše pro to, aby v pří štím roce – podaří-li se shromáždit pře dběžné objednávky na alespoň 1500 ks – mohla vyjít i třetí kniha celé řady – Slovo na cestu s výkladovými poznámkam i, v nové moderní úpravě a v jednom svazku (vycházelo v jednotlivých sešitec h). ČBS a CASD shání partnery, kteří tom uto projektu mohou pomoci na svět a záv azně objednat alespoň několik stovek těc hto knih za zvýhodněnou cenu 726 Kč s DPH 10% (pevná vazba) a 980 Kč s DP H 10% (měkká vazba). Dohoda vychází z předpokladu, že se podaří shromáždit ale spoň 1500 ks objednávek. Nižší celková obj ednávka muže vést ke zrušení celého pro jektu. Knihy je možné dále prodávat za vyšší, nižší i stejnou cenu podle uvážení. Úspora: Původní 28svazková sada stála 1 900 Kč (při nákupu po jednotlivých kus ech 2 360 Kč) a dnes již není celý soubor k dostání. Za Českou biblickou společn ost Mgr. Pavel Novák, ředitel společnosti, a Mgr. Petr Fryš, vedoucí redakce a produk ce

22

podporované projekt y

Dobrovolník vná ší

… t s o d a r do života

Rozhovor se Zdeňkou Severinovou, vedoucí dobrovolnického centra ADRA Znojmo Kdy vzniklo Vaše dobrovolnické centrum? Dobrovolnické centrum ADRA Znojmo bylo založeno v září 2010 jako desátá pobočka občanského sdružení ADRA. Do této doby nebyla ve Znojmě žádná organizace působící v oblasti vysílání dobrovolníků do zařízení sociálních služeb. V únoru 2011 jsme získali akreditaci Ministerstva vnitra ČR. Akreditací bylo

uznáno, že naše činnost je prováděna profesionálně a je směřována k trvale udržitelnému fungování organizace.

s klienty scházejí jednou týdně a náplní schůzek je povídání, hry, čtení, vycházky či rozvíjení společných zájmů.

Jaká je role dobrovolníka? Dobrovolnictví je dnes již běžnou součástí zdravotně sociální práce. Dobrovolník působí na poli sociálním jako přítel či podpora klienta v oblasti psychické a sociální. Zpravidla se dobrovolníci

Kolik je ve Znojmě zájemců o dobrovolnictví? V letošním roce se do dobrovolnické služby zapojilo 54 dlouhodobých dobrovolníků, ovšem poptávka po dalších dobrovolnících stále trvá. Od dubna se k dobrovolnické činnosti začali připojovat vybraní lidé, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní a pobírají dávky hmotné nouze. Dobrovolnické centrum chce navýšit počty dobrovolníků u seniorů a osob se zdravotním postižením. Přijímajícími organizacemi jsou Centrum sociálních služeb Znojmo, kam dobrovolníci docházejí do pěti služeb, a Domov pro seniory Jevišovice.

Fotka z oslavy Dne matek

Vedoucí DC se seniorkou

Jak konkrétně vypadá činnost dobrovolníka? Dobrovolníci docházejí k seniorům pravidelně každý týden obvykle na 1 až 3 hodiny podle společné domluvy. Náplní schůzek bývají procházky, společné zájmy, jako je hraní karet, čtení knížek, často si však dvojice hlavně povídají. Dobrovolník vnáší do života seniora radost, pocit přijetí a motivaci do dalších dní.

chtějí pomážnost realizace těm, kdo Dobrovolnictví dává mo nové přátelé, kat zís otě užiteční, chtějí hat, mají touhu být v živ . ost omu dělat rad nové zkušenosti či jen něk

23

Dobrovolníci také doprovázejí klienty na společné výlety pořádané přijímajícími organizacemi – na výlet vláčkem po Znojmě, návštěvu Domova pro seniory v Šanově, na návštěvu ZOO a DINO PARKU ve Vyškově, na výlet na Slavnosti chleba do Slupu apod. Je dobrovolník pro tuto činnost nějak proškolen? Noví zájemci o dobrovolnictví jsou vyškoleni a připraveni na činnost ve spolupráci s pracovníky přijímající organizace. Školení dobrovolníků probíhá skupinově min. 2krát do roka a individuálně podle zájmu dobrovolníků. Součástí vstupu do dobrovolnické činnosti je osobní pohovor, kterého se účastní vedoucí, koordinátor a zástupci přijímající organizace. Podle rozhovoru vybírají účastníci pro dobrovolníka správného klienta, aby měla dvojice společné zájmy, případně společná témata k hovorům. Během vykonávání pravidelné dobrovolnické práce jsou dobrovolníci podporováni a motivováni koordinátorem i vedoucím centra. S dobrovolníky udržujeme stálý kontakt a poskytujeme jim psychickou podporu včetně pravidelných odborných supervizí. Za ten rok do vašeho centra jistě došlo již mnoho děkovných dopisů… Jsou to mnohdy dojemné příběhy, které ukazují na hodnotu lidských vztahů. Za tuto spolupráci jsou vděční dobrovolníci, senioři i personál. Ve vzájemné interakci dochází k uspokojení z obou stran. Dobrovolníci jsou rádi, že mohou pomáhat a že je jejich pomoc vstřícně přijímána. A senior je spokojený, že má partnera, se kterým tráví příjemné chvíle vyhrazené jen pro něj. Jaké máte plány do budoucna? Dobrovolnické centrum ADRA Znojmo chce v roce 2012 rozšířit svoji dobrovolnickou činnost na cílovou skupinu dětí. Chceme vám proto představit program Pět P. Pět P je sociálně preventivní volnočasový program pro děti postavený na principu dobrovolného vztahu mezi jedním dítětem a jedním dospělým dobrovolníkem. Program nabízí dětem i dobrovolníkům pomoc, podporu, přátelství, péči a prevenci. Program Pět P v České republice je národní variantou programu Big Brothers – Big Sisters. Dvojice dítě – dobrovolník se schází na jedno odpoledne v týdnu a věnuje se volnočasovým aktivitám, na kterých se podle svých zájmů společně domlouvá. Hlavními cíli programu jsou prevence sociální patologie (alkohol, drogy, záškoláctví, lhaní, krádeže apod.), obohacení sociálního zá-

Dobrovolnice Ludmila Sekerešová se seniorkami

zemí dítěte a zvýšení kvality života ohrožených dětí nalezením vhodné aktivity. Při dobrovolnické činnosti v programu Pět P dojde k navázání blízkého přátelského vztahu klienta s dobrovolníkem, dítě bude mít tak možnost zažít si ve vztahu s dobrovolníkem pocit důvěry a přijetí, což vede ke zvyšování sebedůvěry a sebevědomí dětského klienta. V prostředí bezpečného vztahu s dobrovolníkem se dítě prakticky učí dovednostem, které mu potom mohou pomoci v rozvíjení přirozených vztahů ve vrstevnické skupině a rodině. Program dává dítěti možnost smysluplně strávit volný čas a získat nové zážitky. Ukazuje dítěti jiné formy trávení volného času, než které dosud poznalo. Dítě tak získá nového blízkého člověka, který mu není ani rodičem, ani učitelem, ale průvodcem nebo společníkem, který na něj má čas, může si s ním hrát, povídat, s něčím se mu svěřit, rozvíjet své dovednosti nebo získat nové. Vztah s dobrovolníkem je pro něj mnohdy první příležitostí, jak poznat kamarádství, cítit něčí zájem, setkat se s jinými hodnotami a způsoby chování nebo něco zajímavého zažít. 

Společné focení dobrovolníků se seniory a personálem v Centru denních služeb

Dobrovolník Lukáš Sochor se seniorkou

ojmo Pracovníci DC ADRA Zn nátorka dobrovolníků DC ADRA Znojmo, koordi cí ou ved vá no eri Sev Zdeňka or dobrovolníků Tomáš Severin koordinát ník, ervizor, projektový pracov sup á sov Mgr. Adéla Barte P Pět mu gra pro a ork koordinát ární sklad nit ma hu a erk Pet Josef Frýdek-Místek todik, vedoucí DC ADRA me Michal Čančík, B.Th. jí Jiří a Marek Sochorovi Fotografie pro nás pořizu w.dczn.cz Naše webové stránky ww

24

podporované projekt y

Výklad pěstitele bonsají návštěvníkům z Klubu zdraví v Třebíči

Klub zdraví pro Třebíčsko Jaro Skoumal

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je zdraví nejenom nepřítomnost nemoci, ale stav tělesné, duševní a společenské pohody. Klub zdraví v Třebíči vyvíjí činnosti prospívající zdraví těla i mysli a formování hodnotných mezilidských vztahů (naplněných přátelstvím, tolerancí, úctou…).

V

eškerými svými programy se snaží podpořit uskutečnění nebo alespoň přiblížení se výše zmíněnému ideálu v životech lidí. Posláním Klubů zdraví je podporovat zdravý způsob života ve všech jeho dimenzích, tedy tělesné, psychické, duchovní i  sociální. „Činnosti realizované v  Klubu zdraví samy o sobě nejsou smyslem existence církve, ale jako křesťané – adventisté považujeme za důležité věnovat jim svoji pozornost a  čas. Proto rozvíjíme tyto činnosti, kterých se může účastnit každý, kdo má o ně zájem – dospělí i děti, jednotlivci i rodiny. Účast na programech není podmíněna žádným členstvím.“ Více o Klubech zdraví naleznete na stránkách Občanského sdružení Život a zdraví ČR. Klub zdraví v Třebíči zahájil činnost v roce 2003 a ve svém zaměření šel poněkud jinou cestou, než je obvyklé v jiných městech. Vlajkovou lodí jeho programů je rukodělná a výtvarná tvůrčí činnost

během zimních měsíců při tzv. relaxačních nedělních odpoledních. Příchozí se během nich učí dělat různé činnosti, jako je např. batikování, drátkování, malba na sklo, práce s voskem, kreslení portrétu a řada jiných tvůrčích dovedností. V jarních a letních měsících jsou relaxační odpoledne nahrazena sobotními výšlapy, což jsou plánované vycházky se stanoveným cílem nějaké zajímavosti. Cílem byly např. lokality s  výskytem koniklece velkokvětého nebo návštěvy u  pěstitelů tulipánů, lilií, kosatců, jiřin či bonsají. Někdy jsme se zaměřili i na technické obory, např. při návštěvách sběratele džípů nebo kutila-truhláře. V  průběhu celého roku pořádáme přednášky v  sobotní odpoledne v  Adventním domě, většinou z  oblasti mezilidských vztahů nebo některých zajímavých či kontroverzních společenských témat, které si připravuje kazatel místního sboru. Probíhají zde ale i přednášky některých institucí, např. Charity

25

či Občanské poradny. Několikrát za rok se uskuteční i zdravotní program formou přednášky nebo ochutnávky. Výhodou sobotního odpoledne je menší časová náročnost pro organizátory a  lepší návštěvnost z řad členů církve. Další typ programů, který se pořádá v  Třebíči pod značkou Klubu zdraví, je motivační kurz Rozhodl jsem se nekouřit. Spoluorganizátorem tohoto programu je Městská knihovna, která kurzu poskytuje prostory. Kurz probíhá v lednu a červnu s ohledem na novoroční předsevzetí a  propagaci během Světového dne bez tabáku. Tento program kromě svého cíle posiluje také společenský kredit Klubu zdraví. Kromě činností Klubu zdraví se v  Adventním domě uskutečňují i  biblické přednášky pořádané církví. Zde je snaha zřetelně rozlišovat, která instituce daný program organizuje, i když to někdo z vnějšího pohledu nemusí vždy jasně vnímat, protože i  některé přednášky Klubu zdraví zabíhají do duchovní oblasti. Ještě jedna organizace rozšířila v posledním roce poskytované služby, a sice místní oddíl Klubu Pathfinder. Čtyři děti z církevního společenství tvoří jádro tohoto oddílu. S  nimi se některých akcí zúčastnilo dalších 6 dětí, se kterými se skamarádily ve škole nebo v zájmových kroužcích. Přestože je naše nabídka různorodá, realizační tým se skládá z  nejmenšího možného počtu aktivistů. Vlastní plánování, organizování a  zpravodajství činnosti Klubu zdraví zajišťují jedni manželé s  pomocí místního kazatele a s příležitostnou pomocí dalších asi 6 spolupracovníků, z nichž většina nejsou členy církve. Vedení místního oddílu Klubu Pathfinder a technické zázemí pro Klub zdraví zajišťují mladí manželé dojíždějící do Třebíče z Brna (60 km) jednou až dvakrát měsíčně. Cílem našich aktivit je uspokojovat alespoň některé potřeby lidí a  vytvářet prostor pro neformální společenství křesťanů – adventistů s ostatními lidmi bez ohledu na to, kde se nacházejí ve své duchovní zkušenosti. Proto i podstatná část programů nemá jednoznačně duchovní obsah. V takovém prostředí jsou

Cílem našich aktivit je uspokojovat alespoň některé potřeby lidí a vytvářet prostor pro neformální společenství křesťanů s ostatními lidmi. potom i programy s duchovním zaměřením vnímány okolím podstatně pozitivněji. Své kořeny má tento projekt nějaké desetiletí dozadu, ale do současné podoby se vyprofiloval vedením Prozřetelnosti především v posledních dvou letech. Chvála Pánu za něj. O  pořádaných akcích se více dozvíte na adrese http://trebic.casd.cz/ klubzdravi. 

26

podpor ované pr ojekt y

Lékořice dává práci nejen

svému srdci

Dobrovolnické centrum Lékořice ve FTNsP bylo založeno v roce 2005 za účelem realizace programů a aktivit, které by pacientům v Thomayerově nemocnici zpříjemnily dobu hospitalizace. Vedení nemocnice podpořilo tuto iniciativu a posléze umožnilo vznik Dobrovolnického centra Lékořice přímo v nemocnici.

S

myslem dobrovolnického programu ve zdravotnickém zařízení je podpora pacientů během náročného období – provázení, nabídka rozptýlení, zpříjemnění času tráveného na lůžku. Dobrovolník má tu výhodu, že se nemusí zaměřit na nemoc, na to, co nefunguje, ale naopak, soustředí se na to, co u pacienta zůstalo zdravé, co může dělat, co mu může přinášet radost. Do nemocnice dochází pravidelně v průměru 70–80 dobrovolníků zpravidla jednou týdně na 2–3 hodiny. V databázi dobrovolnického centra je také dalších 120 dobrovolníků k dispozici pro výpomoc při jednorázových akcích,

m v nemocnici Dobrovolnický progra Královské Vinohrady

volníků ve FNKV vá, koordinátorka dobro PhDr. Martina Hasalíko úspěšným. Po roční Lékořici rokem nebývale pro KV FN ve íci byl rok plynulý vlastní nohy a dobrovoln al velmi rychle stavět na zač m gra kem pro cel se o nci ařil ste exi síců se pod i členy týmu. Během 12 mě se na oddělení stali vítaným Radioterapeuticko-onN, LD , ice klin é ovat na Neurologick rac odp m íků oln rov a Dětském popáledob ost 21 ského lékařství a dor u dět y nik Kli i anc bul am , době hospitalizovaným kologické klinice in, které věnovali dlouho hod 541 kem cel ní ěle ninovém odd ientům. – celkem dospělým i dětským pac e a LDN strávili s pejsky , který pacienti neurologi čas i že přibýtak í, ictv oln Nezanedbatelný je rov zvětšující zájem o dob se le stá na mé zej byl ienty, jící pac aby si povídali s 293 hodin. Potěšu elně docházeli nejen proto, vid pra ří né kte var íci, výt oln li rov ved vali další dob h aktivit. Na LDN pacienty řadu zajímavýc pro viali pra vov é pra tak o při byl aby né é ale tak e. Velmi oblíbe i vždy užili spoustu legrac také dílny, na kterých si senioř ovali kognitivní funkce, ale trén nně úči en nej i ioř sen si kde ěch ěti, úsp oterapie. Velký delné trénování pam ná byla i pravidelná muzik líbe Ob . ata m tém ske ná pej s leč t spo tak hovořili na které byl kon na u ležících pacientů, pro mé zej ie, rap iste can é tak slavila ního stereotypu. ejným lidem – dobrovítaným vybočením z den ří velké díky všem neobyč pat , ším dev pře ě stn vla Na závěr, ale druhé a za důkaz toho, že pomoc, skvělý příklad pro tní kré kon za e jste :-) em kuj Dě volníkům. pomáháte, děkujeme, že eme za všechny, kterým kuj Dě á. trv u věk člo v dobro

U

kterých DC Lékořice pořádá v průběhu roku celou řadu. Jedná se například o sezonní dobročinné bazary v kapli FTNsP, Dětský den v areálu nemocnice pro cca 600 dětí, Mikulášskou nadílku nebo výtvarné dílny pro seniory.

27

Rozhovor s Mgr. Karin Pospíšilovou, ředitelkou občanského sdružení Lékořice a koordinátorkou Centra podpůrné péče ve Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze Rok 2011 byl vyhlášen rokem dobrovolnictví. Jaké události jste dosud při této příležitosti pořádali? Veřejnosti jsme se připomněli happeningem ve Žlutých lázních, který se i díky krásnému počasí moc povedl. Začnu ale jiným významným počinem, a to vznikem tzv. nemocniční pětky, která sdružuje pět pražských nemocnic, ve kterých fungují dobrovolnická centra. Scházeli jsme se už od poloviny loňského roku a společně plánovali přednášky pro dobrovolníky i pro veřejnost a další akce. Doufáme, že vzájemná spolupráce dobrovolnických center bude i nadále pokračovat. Těší mě, že vůle ze strany vedení nemocnic tam je. Bylo to znát i na happeningu ve Žlutých lázních, kde přišly náměstkyně ze všech nemocnic a také pan ředitel z FN Bulovka, který projevil zájem zavést dobrovolnický program i do této nemocnice. Novinkou letošního roku ve Fakultní Thomayerově nemocnici bylo otevření kavárny. Jací hosté vám do ní přicházejí? Chodí tam návštěvy s pacienty, je hezké vidět, když si přivezou na vozíku babičku, dědečka a mohou u nás strávit pěkné chvilky. Chodí k nám dále maminky s dětmi, které jsou delší dobu hospitalizovány, ale často nás navštěvují i lidé z ambulantní péče nebo studenti s notebooky, protože u nás mají k dispozici zdarma wi-fi. Pravidelně se k nám zastavuje také personál, kterým v kavárně připravují kávu a zákusek s sebou. Cílem projektu bylo zaměstnat blízké pacientů, tak aby mohli strávit s nemocným co nejvíce času a nemuseli být existenčně ohrožení. Jak se vám tento záměr daří naplnit? Je třeba říct, že vedoucí směny jsou vždy profesionálové, to nemůže stát na lidech

z cílové skupiny. V projektu teď máme dvě maminky a obě se tak trochu vymykají. Obě s námi začaly spolupracovat, už když jsme kavárnu připravovaly. Jedna se podílela se na shánění peněz a to jí už zůstalo, pracuje u nás jako projektová manažerka. Syna Ondráška má na JIP již šestý rok. Druhá maminka měla dceru Johanku na JIP sedm let. Johanka žel zemřela, bylo to týden před otevřením kavárny, takže v den, kdy se kavárna otvírala, jsme dopoledne byli Johance na pohřbu. Tato situace nás jen utvrdila v tom, že pokud máte dobrý záměr, konkrétní podoba se vytvoří sama, až se ukáže, jaká je skutečná potřeba. Kdybychom ka-

Dobrovolníci v naprosté většině (98 %) vnímají dobrovolnictví jako své obohacení – přináší jim pocit užitečnosti a uspokojení ze smysluplné činnosti, pomáhá jim zlepšit komunikaci s lidmi.

várnu financovali z grantu EU, tak maminka Johanky by ze dne na den přestala být cílovou skupinou a my bychom ji do projektu zařadit nemohli. Proto jsme byli rádi, že kavárna byla finančně zajištěna dary sponzorů i drobných dárců a tato maminka u nás může aspoň do konce roku zůstat. Ono to totiž není tak jednoduché, najednou přestat chodit někam, kde jste sedm let chodili. Pokračování na následující straně

28

podpor ované pr ojekt y

Dokončení z přecházející strany Máte nějakou další maminku, která by mohla této možnosti využít? Na JIP je situace složitá a často i smutná. Ne každý, kdo má dlouhodobě nemocné příbuzné, se o ně tak vzorně stará jako již zmiňované maminky. Byly tam dva případy, kdy se rodiče takto nemocných dětí zřekli. Jiné mamince zase dceru odebrali z péče, protože začala mít problém s alkoholem a drogami. Ne každý tu situaci unese. Takže čekáte na další zájemce… Ano, i když samozřejmě by bylo lepší, kdyby takové situace vůbec nenastaly a všichni pacienti se mohli v krátké době uzdravit. Začali jsme spolupracovat se sociálními pracovnicemi, které se pohybují na odděleních, kde jsou dlouhodobě hospitalizovaní pacienti, a ty mají možnost s rodinami mluvit. Vytipují nám vhodné lidi a nabízejí jim pak možnost zaměstnání. Už jsme jednali s jednou maminkou, která má epileptické dítě, a jednou ženou, jejíž manžel má vleklé potíže se srdcem. Jak zájemce na práci připravujete? V naší kavárně máme vysoký standard kvality i přípravy kávy. Používáme fair trade kávu od společnosti Mamacoffee a tato káva si zaslouží, aby byla připra-

Projekt „Naše kavárna“

ěvem řekne: ž odcházím a dítě mi s úsm „Vždycky mě potěší, kdy človíček byl lý ma radost z toho, že ten ‚Kdy zase přijdeš?‘ Mám se mnou šťastný…“ Dobrovolnice z FTNsP

vena, jak má. Zaškolovala nás mistryně v přípravě kávy za rok 2009 Petra Veselá. Personál pak byl zaškolen ještě v přístupu k zákazníkovi – učil se komunikační dovednosti a také určitý psychologický přístup k zákazníkovi, tak aby se u nás cítil co nejlépe. Celý tým rozumí projektu a troufám si říct, že je připravený přijmout lidi, kteří potřebují nejen práci, ale také podporu. ASI již několik let finančně přispívá na podporu duchovní péče v Thomayerově nemocnici. Jak se v tomto roce tato péče změnila či mění? Například nově je duchovní péče na LDN indikována přímo lékaři při vizitě. Ráno, mezi 8. a 9. hod, zavolají jméno a číslo pokoje, kde chtějí, aby přišla nemocniční kaplanka. Navíc se tyto návštěvy nově zapisují do karty pacienta, takže Debora Martásková udělá záznam do zdravotní dokumentace pacienta

e 2010 jsme se začátku roku 2009. V roc říprava projektu začala na prostředků ání potřebných finančních soustředili zejména na získ prostor. a na realizaci rekonstrukce o prostředí jsou vytvoření příjemnéh tu jek pro i Hlavními myšlenkam vstřícného zaměstnání ky nemocnice a nabídka pro pacienty a návštěvní vané příbuzné (zejména ě starají o své hospitalizo pro ty, kdo se dlouhodob iky). děti na JIP Pediatrické klin

P

o své návštěvě. Tím se duchovní péče stává součástí léčebného procesu a její efekt je dohledatelný. Z finančních důvodů jsme přišli o evangelického faráře, který působil na neurologické klinice a vypomáhal na LDN. Od poloviny roku je tedy všechno na Deboře, která teď již stihne navštívit jen indikované pacienty. Jaká skupina se ukazuje z hlediska duchovní péče jako nejpotřebnější? Samozřejmě je Debora volána nejvíce k případům těžkých diagnóz nebo blížící se smrti – tedy hodně je to na LDN a ARO. Navíc začala více spolupracovat i s gynekologickou klinikou, kde jde zase o jiné téma – i když se zde opět setkáváme s tíživými stavy po potratech. Často se také stává, že se ozve personál, který chce pro sebe konzultace. Děkuji za rozhovor.

Projekt „Koord inace duchovní péč e”

D

íky proj ektu „Koord inac e du chov ní péče” mají paci enti možnost sdílet své obavy z nemoc i a mnohdy i tíž votní situaci. Pr ivou žiojekt prostředni ctvím koordiná tora duchovní péče nabízí pa cientům možno rozhovoru, zpěv st u, četby, modlit by či vysluhová náboženských ní obřadů. Služba je určena všem cientům, kteří pao ni projeví záje m – bez ohledu vyznání, i bez vy na znání. Stále častější in dikace přítomno sti duchovního u lůžka nemoc ných ze strany lékařů, psycho a dalšího ošetřu logů jícího personál u a stále častější třeba personálu posměřovat duch ovní péči do vl ních řad je dů astkazem toho, že se duchovní pé stala organickou če součástí nemoc niční péče v té nemocnici. to

29

Nové projekty pro rok 2012 Škola harmonie Helena Komasová

V

roce 2012 bude na čtyřech vybraných školách probíhat projekt „škola v harmonii“. Je omezen pouze na čtyři základní školy, neboť vizí celého projektu není kvantita, ale kvalita a dlouhodobá spolupráce. Cílem projektu je podpořit mezi žáky i učiteli správné návyky pro zdravý a harmonický život – a to na fyzické, duševní i duchovní rovině. Projekt bude zaměřen i na prevenci šikany na školách a na bezpečnost dětí (prevence proti únosům a dalším nebezpečím). Dále se v rámci projektu budou školit pedagogové, kteří po ukončení projektu budou schopni sami pokračovat v preventivním programu. Chceme zavést do škol takový preventivní program, který by pomáhal z našich dětí vychovávat zdravé a vyrovnané jedince, schopné samostatně o věcech přemýšlet, kteří se naučí nést zodpovědnost za všechna svá rozhodnutí a cho-

vání. Program bude zaměřen na žáky I. a II. stupně ZŠ a pedagogy z daných škol. První etapa proběhne od ledna do června 2012 a druhá etapa bude následovat od září do prosince 2012. Každá z devíti tříd školy absolvuje během celého pololetí program sestavený z 5 lekcí. Každý měsíc třída probere 1 lekci, která se skládá ze dvou vyučovacích hodin rozdělených do hodiny jednou za 14 dní. Zároveň se bude školit dobrovolný počet pedagogů (nejméně však 1 z dané školy). Celkovým výstupem bude zaběhlý preventivní program a vyškolení pedagogové. Celý projekt bude zakončen „Dnem Zdraví“, kde proběhne prezentace celého projektu. Tímto projektem chci navázat na úspěšné přednášky, které jsem realizovala ve školním roce 2010/2011. Děkuji nejen za příspěvek ASI, ale také za vaši modlitební podporu, která je pro mou práci tou nejdůležitější.

Evanjelizačný web portál www.otaznikyzivota.sk Rastislav Oravec

I

nternetový portál www.otaznikyzivota.sk je moderný evanjelizačný nástroj, ktorý ľuďom pomáha nájsť cestu k Ježišovi. Vznikol ako odpoveď na otázku 3 nadšencov z Bratislavy: „Ako a kde efektívne osloviť dnešných uponáhľaných ľudí s posolstvom o Bohu?“ Stratégia portálu je: a) robiť evanjelizáciu tam, kde sú ľudia – na internete, facebooku, youtube; b) osloviť a zaujať ľudí cez otázky života, ktoré ich zaujímajú najviac (Aký je zmysel života? Odkiaľ sme prišli? Končí život smrťou? Kedy bude koniec sveta?); c) robiť evanjelizáciu tak, aby sa ľudia sami chceli dozvedieť viac. Cieľ portálu je: a) nasmerovať čo najviac ľudí na cestu k Bohu; b) prinášať ľuďom odpovede na ich otázky a získať čo najviac ľudí pre on-line štúdium Biblie;

c) motivovať ľudí, aby začali hľadať pravý zmysel svojho života, a pozývať ich na evanjelizačné prednášky a akcie v ich okolí. Výhodou web portálu je to, že jeho dosah nie je obmedzený na určité mesto – cez internet vieme osloviť slovensky (aj česky) hovoriacich ľudí na celom svete. Garantom portálu je brat Karol Badinský – predseda Slovenského združenia, ktorý odpovedá na otázky návštevníkov portálu. Záujemcov o on-line štúdium Biblie kontaktujeme so sestrou Marienkou Muráňovou a jej Korešpondenčnými kurzami. Cez tento portál propagujeme aj verejné prednášky. Návštevnost stránky www.otaznikyzivota.sk: viac ako 15 800 návštev Počet videní videí na YouTube OtaznikyZivota: cca 37 000 videní Počet fanúšikov na Facebooku: 405

rava

příp sková

předti

tisk etový

– ofs

96

03

06

+42

8 165

ní

acová

é zpr

ařsk – knih fo@

– in

z–

sk.c

tti ofse

ww

.cz

ttisk

fse w.o

…papír, který čeká na vaše myšlenky.

Křesťanská internetová televize HopeTV otevřené dveře pro každého

Zdravý životní styl dokumenty o historii Cestopisy Moderní hudba Sborový zpěv přednášky pořady pro děti Magazín Za obzorem rozhovory s osobnostmi

www.HopeTV.cz

To vše i na vašem mobilu nebo iPadu – stáhněte si zdarma aplikaci pro iPhone nebo operační systém Android.

Každý pátek zasíláme zdarma e-bulletin s programem Týden s HopeTV. Volně šiřitelný, určen k rozeslání vašim přátelům.

Ženy, které si prošly obdobím klimakteria, již dnes jistě dobře znají doplněk stravy SARAPIS a SARAPIS Soja, oblíbené preparáty na bázi včelích produktů, bez vedlejších účinků a bez vlivu na hmotnost uživatelek. Nyní nabízíme nové balení preparátu SARAPIS Soja. V lékárnách naleznete místo obvyklého balení obsahujícího 60 kapslí, balení 60 + 15 kapslí NAVÍC ZDARMA. Proč zvolit právě SARAPIS Soja? Díky vhodné kombinaci fytoestrogenů ze sóji i z červeného jetele zajišťuje širší spektrum použití než je tomu u fytoestrogenů pouze z jednoho zdroje. Navíc včelí mateří kašička v kombinaci s květním a fermentovaným pylem obsahuje další látky: vitaminy A, B1 až B6, B12, C, niacin, enzymy, 18 různých aminokyselin, minerální látky, stopové prvky – Ca, K, Mg, Cu, P, Fe, Mn, Zn, Co, S a Si.

Předností přípravků se včelími produkty a  fytoestrogeny ze sóji a z červeného jetele je to, že přirozenou cestou doplňují organizmus výživovými prvky, které optimálně harmonizují funkce lidského těla. Jsou zdrojem biologicky dostupných minerálů, důležitých aminokyselin a vitamínů a také mnoha stopových prvků ve vyváženém složení. SARAPIS Soja je díky svému složení vhodný jako podpůrný prostředek pro ženu v období klimakteria. Příznivě působí na termoregulaci a schopnost koncentrace; stimuluje životní energii a podporuje správnou činnost srdce. Blahodárně působí při zvýšené únavě a  podrážděnosti a  pomáhá při usínání. Pomáhá tvořit a  udržovat zdravou pokožku, oči, zuby, dásně, vlasy, sliznice a žlázy.

Podrobnější informace získáte na telefonické lince: 800 100 140

www.vegall.cz

www.gospelforafrika.cz

DARUJ KOZU 800,– Pomozte zakoupením prvního zvířete nastartovat zdroj získání finančních prostředků pro vdovy, sirotky a postižené. Peníze získané prodejem kozího mléka mohou použít na léky, školné atd.

DARUJ KNIHU 100,– Děti jsou zde veselé, hravé a toužící po vzdělání. Darujte možnost vzdělání, poučení a osobního rozvoje dětem i dospělým, kteří nemají jinou možnost, jak knihu v jazyce swahili získat.

DARUJ OBLEČENÍ 30,– Pomozte nám dostatečně obléci děti v těchto nezvyklých klimatických podmínkách. Asi žádný Evropan nemá s Afrikou spojeny zimní bundy, silné mikiny a svetry. A přece jsou tady velmi potřebné.

Oblast v okolí města Mafinga, Iringa v Tanzánii je 2000 m nad mořem a vyznačuje se po 6 měsíců velmi chladným počasím a nedostatkem placené práce. Místní lidé se živí především pěstováním kukuřice, ze které vaří ugali. Většina dospělých mužů odchází z oblasti za prací na několikaměsíční kontrakty. Díky AIDS a velmi nízké úrovni zdravotní péče je zde mnoho úplných nebo částečných sirotků.