2011. odborný časopis pro nakládání s odpady a životní prostředí. TÉMA: KonTEjnERy A sběrné nádoby. Katalog odpadů skupina16

Odpady

01/2011 cena 85 Kč / 4,2 EUR

odborný časopis pro nakládání s odpady a životní prostředí

TÉMA: KonTEjnERy A sběRnÉ nádoby Katalog odpadů – skupina 16 sAKo: jsme v konečné fázi projektu Čištění odpadních plynů z MbÚ Tekuté odpady pod zemí

Měsíčník vydavatelství Economia a.s., odpady.ihned.cz

Zajistěte si včas předplatné

i na rok 2011

Získáte navíc: – více informací v nové úpravě – zdarma plný přístup na web www.odpady.ihned.cz a do elektronického archivu – dvakrát měsíčně elektronický newsletter ve formátu PDF – členství v Benefitklubu vydavatelství Economia s mnoha výhodami a slevami

www.odpady.ihned.cz

Přesvědčte se, že Odpady je užitečný a zajímavý odborný časopis!

Ukázkové číslo zdarma si vyžádejte na tel.: 800 11 00 22 nebo na email: predplatne.economia.cz Economia a.s., obchodní úsek, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 OD000556-3

editorial

Vážení čtenáři, vítám vás v roce 2011. Jistě jste odpočatí, plni radostných zážitků a novoročních předsevzetí. Snad nás tento rok nepřekvapí ničím nepříjemným a proběhne aspoň přiměřeně normálně. Na počátku roku si nejdřív trochu zanadávám. Viděla jsem nedávno dokument o tom, jak v Jižní Korei asi 300 kilometrů od Soulu budují na pobřeží zcela nové, moderní, převratné „město 21. století”. Město s kruhovým půdorysem bude mít své nákupní zóny, oblast lehkého průmyslu, odpočinkové oblasti atd. Stavitelé si slibují velké příjmy z turistického průmyslu. Město staví na místě bývalého zálivu. Deset let trvalo, že vybudovali hráz, která záliv oddělila od moře. Teď budou dalších deset let záliv zaplňovat pískem z okolních šelfových vod. Na navážkách pak postaví město. Vizualizace ukazovala, že to budou v podstatě samé mrakodrapy – těžce vydobyté plochy se přece musí zhodnotit. V dokumentu se stále opakovalo, jak bude město ekologické, zelené a ještě zelenější. Proboha, v čem? Navážky zlikvidují nejen život v zálivu, ale těžba zničí biotopy v širokém okolí. Mrakodrapy ze skla a oceli jsou energeticky nesmírně náročné a určitě nejsou příkladem pasivních budov. Stavitelé, investoři a jiní zodpovědní se v dokumentu rozplývali, jak budou mít lidé v budovách všechno po ruce a nebudou muset nikam jezdit. No nevím, jestli se to dá považovat za příklad „ekologického” života. V zálivu byly rozsáhlé mokřady, na nichž se slétala hejna tažných ptáků k odpočinku na cestě. Přes protesty veřejnosti bažiny zasypali. Vlastně ne – nechali z nich asi tak třetinu. To jsou ty odpočinkové zóny pro lidi, ale zjevně už ne pro ptáky (a vsadím se, že je zastavějí hned, jak se to bude hodit). Možná se mýlím, ale celý dokument byl jedním velkým dokladem greenwashingu, o němž jsme psali v minulém čísle. Stavitelé města v každé druhé větě deklarovali, jak to bude ekologické, aniž by podali menší důkaz, v čem ekologičnost spočítá, navíc výčet prostých faktů dokazuje pravý opak. Bylo to smutné, ale bohužel typické. Přesto vám všem přeji úspěšný začátek nového roku a krásný leden.

OD000568-6

Jarmila Šťastná, šéfredaktorka

odpady.ihned.cz

str. 3

obsah TÉMA:konTeJnery

kAUZA

sTr. 15 | Čím se liší Červený kontejner od ostatních? Liší se od sebe konstrukčně běžný kontejner na separovaný sběr a nádoba na sběr elektronického odpadu?

nAkládání s odpAdy

Dlouho očekávaná vyhláška se dotýká provozů emitujících těkavé organické látky.

kATAlog odpAdů

sTr. 20 | uskladnění tekutých odpadů do ložisek

sTr. 25 | špiČková technologie využívá ionizovaný plyn

TÉMA: konTeJnery

kATAlog odpAdů – skUpinA 16

Problémy kapalných odpadů s obsahem toxických těžkých kovů, lehce rozpustných solí nebo odpadů radioaktivních nemohou vyřešit skládky nebezpečných odpadů, ani spalovny.

4

kAUZA

SAKO Brno: Jsme v poslední fázi projektu

V rekonstruované spalovně se rozběhl zkušební provoz, který potrvá až do letošního jara.

prAxe

sTr. 10 | nová vyhláška o voc zmenšuje administrativu

spekTrUM

sTr. 8 | sako Brno: jsme v poslední fázi projektu

8

Čím se liší červený kontejner od ostatních? 15 Je nutná desinfekce sběrných nádob? 16 prAxe

nAkládání s odpAdy

Nová vyhláška o VOC zmenšuje administrativu 10 Pro spalovnu v Chotíkově stačí „malá EIA” 12 Čistění odpadních plynů ze MBÚ ještě vyžaduje výzkum 13 Místa kontaminovaná POPs 14

str. 4

Globální a národní pohled na recyklaci plastů Otázky kolem místních poplatků za odpady Uskladnění tekutých odpadů do vytěžených ložisek uhlovodíků

18 19 20

Unikátní technologie pro recyklaci katalyzátorů i dalších komodit běží nedaleko Prahy.

Skupina 16 – všechno možné Špičková technologie využívá ionizovaný plyn „Baterkářské“ povinnosti Regenerace olova z vyřazené munice Jak nakládat s PCB

23 24 25 26 27

servis

Energetické využívání čistírenských kalů Graf měsíce: Produkce bioethanolu v EU Do diáře Co nového ve Sbírce zákonů Publikace Desatero domácí ekologie Společnost

28 28 29 29 29 30

odpady 01 | 2011

spektrum

statistika odpadů na slovensku

Zastoupení jednotlivých druhů odpadů

o dotaci na likvidaci autovraků požádalo pouze 154 subjektů.

Dotace na autovraky zůstávají nevyužity Dotace pro obce a provozovatele zařízení na zpracování autovraků stále zůstávají nevyužity. Pro tento účel bylo alokováno 200 milionů korun, ale vyčerpala se jen malá část. Pokud vrakoviště zažádalo o podporu na kompletní zpracování autovraků na rok 2010, získalo podporu 400 Kč za jeden zlikvidovaný autovrak. Za první pololetí přišlo do tohoto programu 154 žádostí. Vyplacena byla podpora ve výši 18 414 200 Kč za odstranění 45 353 autovraků kategorie M1 a N1 (motorová

vozidla, která mají nejméně čtyři kola a používají se pro dopravu osob, nebo nákladů do 3,5 tuny). Celkem bylo za půl roku zlikvidováno 75 331 autovraků a je tak zřejmé, že se poměrně hodně vrakovišť do programu nepřihlásilo. Pokud obec předá autovrak, který nemá majitele, do autovrakoviště přihlášeného do Programu na podporu systému pro nakládání s autovraky, získá podporu 2100 Kč. Do programu na roky 2011 – 2012 se musejí zpracovatelé opět přihlásit nejpozději do konce března 2011. n

Další miliony pro obnovitelné zdroje Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) podepsala v prosinci 2010 úvěrovou smlouvu s německou rozvojovou bankou Kreditanstalt fűr Wiederaufbau (KfW). Úvěr, jehož výše činí 30 mil. eur, ČMZRB použije na kofinancování již připravených investičních projektů v rámci Programu obnovitelné energie. Investiční projekty jsou realizovány malými a středními podnikateli (MSP) nebo účelově vytvořenými subjekty splňujícími kritéria MSP. Částka úvěrů byla omezena na maximálně 5 mil. eur. n odpady.ihned.cz

obnovitelné zdroje jsou v kursu

Na jednoho obyvatele Slovenska připadá podle statistik 317,3 kg odpadů. Téměř celý objem komunálního odpadu se zneškodňuje skládkováním (99,9 %). Jiným způsobem se podle statistického úřadu zpracovalo pouze 0,1 % (295,7 tun) odpadu. Z tohoto množství se necelých 65 % využilo materiálově a třetina kompostováním. Energeticky se využila asi desetina procenta komunálního odpadu. Z územního hlediska se nejvíc komunálního a drobného stavebního odpadu vyprodukovalo v okrese Žilina - celkem 47 300 tun. n

Směsný komunální odpad

161 000 t (72,7 %)

Velkoobjemový odpad

18 000 t

drobný stavební odpad z obcí

11 800 t

Sklo

7200 t

Biologicky rozložitelný odpad

6500 t

odpad z čistění ulic

5000 t

papír a lepenka

4000 t

plasty

2600 t

zeminy a kamenivo

2400 t

Kovy

1100 t

Nová vyhláška o emisních limitech Ve sbírce zákonu ze dne 3. prosince 2010 byla zveřejněna vyhláška č. 337/2010 Sb., která zrušuje vyhlášku č. 355/2010 Sb. a vyhlášku č. 509/2005 Sb., o emisních limitech a dalších podmínkách provozu ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší emitujících a užívajících těkavé organické látky a o způsobu nakládání s výrobky obsahujícími těkavé organické látky.

nová vyhláška se dotkne lakoven a podobných provozů

Nová vyhláška nabyla účinnosti 3. 1. 2011. Úplné znění vyhlášky naleznete například na www.empla.cz n

Nové kompostéry Tři sta nových kompostérů bezplatně zapůjčil městský úřad v Zubří na Valašsku. Podle informací Pavla Paseky z tamějšího městského úřadu byl zájem občanů značný. Město s nimi uzavřelo smlouvu o bezplatném zapůjčení kompostérů o objemu 720 litrů na pět let. Plastové zelené nádoby byly pořízeny z Operačního programu Životní prostředí a celková investice se pohybovala kolem jednoho milionu korun. n

na Valašsku ještě stále trvá tradice vlastních zahrádek.

str. 5

spektrum

Likvidaci nelegální skládky uhradí exekuce Pardubice začnou na své náklady odstraňovat velkou nelegální skládku zeminy v Mikulovicích u Pardubic. Vynaložené peníze budou vymáhat po původci navážky. Skládku před devíti lety nelegálně zřídil na vlastních pozemcích podnikatel Luděk Zahradník. Jeho společnost Skládka Elzet tam postupně navezla 500 nákladních aut zeminy. Soudní spor mezi Zahradníkem a magistrátem trval léta. Město již vydalo

exekuční výzvu s lhůtou na odstranění navážky do konce května 2010 s tím, že pokud se tak nestane, má následovat zabavení majetku firmy, z níž by se likvidace uhradila. Vedoucí stavebního úřadu magistrátu Jiří Vopršal řekl ČTK: „Do rozpočtu je na odstranění zeminy zařazen požadavek na pět milionů korun a věřím, že náklady na likvidaci od podnikatele vymůžeme.” n o používání biopaliv koluje hodně mýtů. cz BioM to chce změnit

podpora užívání biopaliv

Skládka zeminy z velkých staveb může překážet, i když je na vlastním pozemku.

sběr starého textilu Na skládkách a v běžném komunálním odpadu končí ročně tuny starého textilu a obuvi. V Olomouci se rozjíždí pilotní projekt společnosti Revenge. Tento zpracovatel starého šatstva postupně

umísťuje do městských čtvrtí kontejnery ke sběru starého textilu a obuvi. Textil, obuv, hračky či bytový textil musí být čisté a je potřeba hodit je do kontejneru zabalené v sáčku či tašce. n

Starého textilu je mezi lidmi značné množství.

str. 6

Od počátku tohoto roku běží kampaň CZ Biom – Českého sdružení pro biomasu na podporu a širší uplatnění kapalných biopaliv v dopravě. Široké veřejnosti by se tak měly dostat objektivní informace o vlastnostech těchto alternativních paliv a nezbytných podmínkách pro jejich využívání. Uplatnění biopaliv v dopravě ukládá všem členským státům evropská direktiva, která stanoví cíl v roce 2020 uplatnit v dopravě jejich 10% podíl. Již dnes se můžeme setkat na čerpacích stanicích s palivy na bázi biopaliv. Například palivo E85 obsahuje 85 % bioetanolu a 15 %

benzínu. Směsná motorová nafta má více než 30 % MEŘO. Uplatňuje se také tzv. nízkoprocentní přimíchávání, kdy se do benzínu a motorové nafty připouští přimíchávat určité nízké procento biopaliv povolené technickými normami. Toto přimíchávání je dáno zákonem o ochraně ovzduší a je uplatněno jako povinnost distributorům dodávat na trh minimální podíl biopaliv z celkového množství pohonných hmot. V současné době se takto přimíchává 4,2 % bioetanolu do benzínu a 6 % MEŘO do nafty. Více informací o kampani naleznete na www.biom.cz. n

Na slovensku obnovili ministerstvo životního prostředí Ve státním rozpočtu Slovenska se pro obnovené Ministerstvo životního prostředí počítá s 830 miliony eur, což je navýšení o téměř 150 procent. Nejvíc výdajů jde do vodního hospodářství, a to 429 mil. eur. Na dobudování infrastruktury odpadového hospodářství a odstranění starých zátěží je určeno 193 mil. eur. a ochranu ovzduší jde přibližně 115 mil. eur. n

nový ministr Jozsef nagy.

odpady 01 | 2011

spektrum

Dluhy za odpad přesáhly sto milionů Obyvatelé Ostravy dluží městu na poplatcích za komunální odpad zhruba 110 milionů korun. Jde o celkový dluh od roku 2002. V posled-

ních třech letech se městu vývoj dluhu podařilo stabilizovat. Ročně lidé za komunální odpad dluží přibližně deset milionů korun, městu

Lidem v ostravě se nechce platit za odpad.

se však daří část starších pohledávek vymáhat zpět, řekla ČTK mluvčí magistrátu Andrea Vojkovská. Dodala, že poplatek za komunální odpad zůstane i v příštím roce nezměněn a bude činit 498 korun na osobu a rok, bude tedy o dvě koruny nižší, než je jeho maximální možná výše. Náklady města na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu byly za loňský rok 171 milionů korun. Při počtu 311 000 obyvatel je to zhruba 550 korun na osobu, město tak za každého občana ročně doplácí padesátikorunu. n

flash

Uplatnění biopaliv v dopravě není v našich zemích nic nového. podle zprávy cz BioM bylo již ve 20. a 30. letech minulého století v Československu zavedeno ze zákona povinné mísení 20 % bezvodného ethanolu s benzinem.

symposium Odpadové fórum 2011 Šestý ročník česko-slovenského symposia Výsledky výzkumu a vývoje pro odpadové hospodářství - Odpadové fórum 2011 proběhne ve dnech 13. až 15. 4. 2011 v Koutech nad Desnou v Jeseníkách. Jeho pořadatel, České ekologické manažerské centrum, na něj zve řešitele projektů VaV z oblasti odpadů a sanací ekologických zátěží a zájemce o výsledky jejich práce. Cílem symposia je poskytnout prostor řešitelům projektů VaV k prezentaci svých výsledků, ovšem formou stručnou a srozumitelnou co nejširší odborné veřejnosti, pro kterou jsou výsledky jejich výzkumů určeny. Jako pasivní účastníci jsou zváni především

zástupci podnikatelské sféry a veřejné správy, aby se seznámili s řešenými tématy a dosaženými výsledky a tyto případně využili ve své činnost nebo navázali spolupráci. V neposlední řadě cílem tohoto odborného setkání je zprostředkování dialogu mezi oběma stranami a poskytnout výzkumným pracovníkům inspiraci při hledání nových prakticky potřebných témat. Termín přihlášek příspěvků na symposium byl prodloužen do 30. ledna 2011. Veškeré potřebné informace k symposiu a formulář přihlášky příspěvku najdete na www.odpadoveforum.cz/ symposium2011. Předběžný program symposia a formulář

pokuta pro Liberec Antimonopolní úřad potvrdil rekordní pokutu tři miliony korun pro město Liberec. Důvodem jsou závažné chyby v tendru na nakládání s odpadem ve městě, během kterého mělo dojít k diskriminaci uchazečů o zakázku. Podle antimonopolního úřadu město neoprávněně vyřadilo z tendru společnosti AVE odpadové hospodářství a SITA CZ, ačkoliv např.

odpady.ihned.cz

nabídka AVE byla nižší než nabídka společnosti .A.S.A. Liberec, která nakonec tendr vyhrála. Liberec také stanovil uchazečům podmínky, které diskriminovaly ty uchazeče, kteří v době vypsání tendru neměli v Liberci vlastní sběrný dvůr a administrativní budovu - město požadovalo, aby uchazeči měli v době podání tendru přiděleno povolení krajské-

přihlášky účasti bude k dispozici tamtéž ke konci února. Přihlášky účasti i své dotazy směrujte prosím na adresu [email protected]. Symposium tradičně bezprostředně navazuje na chemicko-technologickou konferenci APROCHEM 2011 (www.aprochem.cz) a paralelně se symposiem proběhne konference Výsledky výzkumu, vývoje a inovací pro obnovitelné zdroje energie OZE 2011 (www.oze2011.cz). Účastník s plnou registrací na jedné z těchto akcí se může podle zájmu zúčastnit ostatních akcí volně. n

pokud se bude Česká inspekce životního prostředí chovat důsledně podle zákona, nemůže uložit pokutu soukromé osobě za porušení odpadových předpisů. osobně si myslím, že je to škoda, napsal ing. Michael Barchánek, soudní znalec v oboru odpadů na serveru Třetí ruka.

Ing. Ondřej PrOcházka, csc., programový garant symposia, České ekologické manažerské centrum

ho úřadu pro provozování sběrného dvora ve městě. Vítěz však měl začít poskytovat služby až rok po vítězství v tendru, měl by tedy čas si všechny náležitosti zajistit. Předseda ÚOHS Petr Rafaj k tomu pro ČTK řekl: „Zadavatel mohl svým postupem podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť jeho důsledkem bylo omezení soutěžního prostředí.” n

V programu zelená úsporám probíhá od 31. 10. kontrola přijatých žádostí. zatímco v průběhu celého roku 2009 bylo přijato 3100 žádostí, jen v posledním týdnu před přerušením programu bylo přijato celkem 10 425 žádostí. Tento extrémní nárůst přesáhl administrativní a personálně-technickou kapacitu fondu. Ke konci roku zbývalo zkontrolovat ještě 14 000 žádostí. podle fondu lze očekávat, že požadavek na podporu překročí o 3 až 5 mld. korun skutečně alokované prostředky.

str. 7

kauza

SakO Brno: Jsme v poslední fázi projektu Rekonstrukce spalovny SaKO Brno, a. s. postoupila do závěrečné etapy. Od září běží zkušební provoz, který by měl skončit v prvních měsících tohoto roku. S projektem a jeho genezí nás blíže seznámil Ing. Václav Hnaníček, vedoucí projektu Odpadové hospodářství Brno a náměstek ředitele SaKO Brno, a. s. Co vedlo vaši společnost k realizaci tohoto projektu?

Původní zařízení bylo v provozu patnáct let a měli jsme problémy s funkčností technologie. Zpřísňovaly se také legislativní podmínky pro provozování spaloven a stará zařízení už jim nemohla vyhovět. Česká republika byla tehdy v režimu kandidátské země a běžel program ISPA na podporu projektů z kandidátských zemí EU. Původně jsme zamýšleli žádat dotaci na rekonstrukci spalovny, ale vzhledem k nastavení podmínek podpory jsme se rozhodli pojmout projekt šířeji. Nakonec jsme získali podporu z ISPA na rozvoj energetického a materiálového využívání komunálních odpadů, a to vybudováním centra pro nakládání

s odpady v rámci celého Jihomoravského kraje. Po vstupu ČR do EU je projekt administrován dle pravidel Fondu soudržnosti. Je známo, že zpracování i realizace tohoto projektu se hodně protáhla.

V letech 2001 až 2003 jsme stihli úvodní studii, žádost na Evropskou komisi, zpracování EIA a vydání územního rozhodnutí. Potom následovala neméně těžká práce, a to zadávací řízení, které zabralo další tři roky (20042007) a proběhlo celkem čtyřikrát.

Centrum pro nakládání s odpady Brno Komplex třídění, recyklace a energetického využití komunálního odpadu s kogenerací, tj. kombinovanou výrobou tepelné a elektrické energie při optimálním využití stávajících zařízení a budov včetně dopravních (příjmových) kapacit. Očekávané přínosy: n Energetické využití směsných komunálních odpadů v množství 224 000 tun ročně. n Výroba tepelné energie ve formě páry , která bude využita pro výrobu elektrické energie pro vlastní spotřebu společnosti SaKO Brno, a. s. a prostřednictvím distribuční společnosti pro dodávku do rozvodné sítě, topné účely pro vlastní spotřebu SaKO Brno, a. s. a pro dodávku do sítě centrálního zásobování teplem (CZT) města Brna, n Splnění platných emisních limitů sledovaných znečišťujících látek instalací nového efektivního systému čištění spalin. n Využití části škváry pro stavební účely. n Materiálové dotřídění separovaných složek komunálního odpadu Celkové náklady na výstavbu: 92,8 mil. EUR Zdroje financování: Fond soudržnosti 47,5 mil. EUR Město Brno 25 mil. EUR SFŽp ČR 2,8 mil. EUR SaKO Brno, a. s. 17,5 mil. EUR

str. 8

Budova spalovny s novými dostavbami

Původní zákon o veřejných zakázkách neumožňoval, abychom po předložení nabídek o nich s uchazeči ještě jednali. Procedury předpokládaly, že nám přijde nabídka a my řekneme jen ano, nebo ne. My jsme nabídky dostali, ale žádná nebyla na takové úrovni, kterou jsme mohli okamžitě akceptovat. Na tom zadávací řízení několikrát ztroskotalo. Nakonec jsme využili čerstvé novely zákona o veřejných zakázkách, v níž bylo umožněno vybírat formou jednacího řízení s uveřejněním. To je přesně procedura, v níž dostaneme nabídku a dále o ní můžeme jednat a detailizovat

některé aspekty nabídek. Poté se nám už konečně podařilo vybrat zhotovitele. Z hlediska celkové realizace projektu lze konstatovat, že časově je příprava projektu daleko náročnější než samotná fyzická realizace. Jak je celý projekt řízen?

Projekt je založen na filozofii, že jeden generální zhotovitel je zodpovědný za projektování, dodání a výstavbu spalovny a její uvedení do provozu (tzv. The Yellow Book of FIDIC). Jsou zde tři hlavní hráči: objednatel, zhotovitel a správce stavby. Objednatelem je SAKO Brno, a. s. Zhotovitel, kterým Odpady 01 | 2011

kauza je konsorcium CNIM a Siemens, má povinnost zhotovit realizační projekt, postavit dílo a odzkoušet ho. Správce stavby, kterým je společnost TENZA, a. s., v podstatě stavbu řídí. Objednatel komunikuje se zhotovitelem prostřednictvím správce stavby. Když se objeví něco mimo pravomoc správce, dává nám jako objednateli návrhy jak dále postupovat. Projekt má také řídící výbor, jehož členy jsou zástupci společnosti SAKO Brno, a. s., zástupce správce stavby, města a další odborníci. Co tedy bylo zahrnuto ve vybudování centra pro nakládání s odpady?

Za prvé rekonstrukce samotné spalovny. Dříve jsme měli tři kotle s válcovými rošty, které spalovaly 15 tun odpadu hodinově a plánovaná kapacita byla 240 tisíc tun odpadu ročně. Kotle byly staré a kvůli poruchovosti jsme provozovali jen jeden, takže faktická kapacita spalovny byla třetinová. Při rekonstrukci byly vybourány dva ze tří starých kotlů. Z budov zůstala prázdná obálka a do ní jsme vestavěli novou technologii. Reálná roční kapacita je nyní přes 220 tisíc tun odpadu za rok. Máme také novou parní odběrovou turbínu nebo nový systém čištění spalin. Vybudování centra pro nakládání s odpady kromě toho zahrnuje novou dotřiďovací linku na papír, PET, hliníkové obaly a kartony ze separovaného sběru z Brna. Ze škváry jsme dříve pouze separovali železo. Teď máme novou linku na její zpracování, která zahrnuje také separaci neželezných kovů a třídění škváry podle velikosti na frakci jemnou, střední a hrubou. Předpokládá se využití jemné frakce ke stavebním účelům.

Interiér nové třídicí linky

Jak je využívána energie, kterou spalovna produkuje?

Je výhodou, že spalovna, nebo přesněji zařízení pro energetické využívání odpadu (Waste to energy plant) už funguje dlouho a díky tomu je samozřejmou součástí energetické bilance města Brna. Odbyt tepla, který je pro ekonomickou bilanci spalovny zásadní, máme zajištěn do místní teplárenské sítě díky tomu, že spalovna i teplárna jsou podniky města a dobře spolupracují. Vyrobenou elektřinu také dodáváme teplárnám, protože jsou certifikovaným prodejcem. Spalovna po dokončení pokryje až jednu třetinu spotřeby tepla ve městě. Tím také město Brno diverzifikuje rizika spojená s dodávkou energií.

a co ceny za využití odpadů, neovlivní je příliš náklady na logistiku?

Z Brna máme zajištěn tok zhruba 100 tisíc tun ročně, zbytek bude získáván z Jihomoravského kraje, částečně i z kraje Olomouckého a Vysočiny. Modernizací spalovny rapidně stoupne efektivita provozu – energetická využitelnost se bude zvyšovat, navíc budeme mít výnosy z prodeje elektřiny a tepla. Za tunu odpadů by se mělo platit zhruba 850-900 korun, zatímco před rekonstrukcí to bylo až 1300 korun za tunu. Cena kolem devíti set korun je už vůči skládkám konkurenceschopná a v konečném důsledku povede i k omezování skládkování komunálního odpadu a naplňovaní příslušných směrnic EU v této oblasti a závazků ČR. Co vás při rekonstrukci spalovny sako Brno, a. s., ještě v nejbližší době čeká?

Zkušební provoz začal v září 2010. Předpokládáme, že bude trvat 5-6 měsíců. Musíme také změnit integrované povolení, což zabere dost času. Z hlediska podmínek grantu EU je projekt de facto ukončen tím, že byly provedeny veškeré stavební a montážní práce a byl zahájen zkušební provoz. Na druhou stranu z hlediska přejímky zařízení a zahájení trvalého užívaní díla jsme ve velmi důležité fázi projektu. Teprve až po vyhodnocení průběhu zkušebního provozu včetně garančního měření budeme moci zhodnotit celkovou úspěšnost tohoto unikátního projektu. Zcela zásadním úkolem pro naši společnost je a bude i nastolení změn z hlediska řízení a provozování nové technologie tak, abychom co nejefektivněji využili potenciál vybudovaného díla. n Montáž kotlů

Odpady.IHnEd.CZ

Jarmila Šťastná

str. 9

nakládání s odpady

nová vyhláška o těkavých látkách zmenšuje administrativu

Od 3. ledna tohoto roku nabyla účinnosti dlouho očekávaná vyhláška o podmínkách provozu zdrojů emitujících těkavé organické látky (VOC) a způsobu nakládání s výrobky obsahujícími VOC. Nová verze vyhlášky by podle důvodové zprávy měla napravit nedostatky stávající právní úpravy, tj. vyhlášky č. 355/2002 Sb. (ve znění vyhlášky číslo 509/2005 Sb.). Odstraňuje také duplicity v ohlašování a upravuje požadavky, které byly dosud stanoveny nad rámec požadavků evropských směrnic. Nová právní úprava se dotýká hlavně provozovatelů zdrojů znečišťování ovzduší, které spadají mezi činnosti vyjmenované v příloze č. 1 vyhlášky. Patří mezi ně polygrafická činnost, odmašťování a čištění povrchů, chemické čištění oděvů, výroba a aplikace nátěrových hmot, impregnace dřeva, laminování dřeva a plastů, výroba kompozitů za použití kapalných nenasycených polyesterových pryskyřic s obsahem styrenu, výroba farmaceutických produktů, zpracování kaučuku, výroba pryže nebo rafinace rostlinných olejů. Vyhláška se rovněž částečně dotýká výrobců, dovozců, distributorů a prodejců nátěrových hmot.

Změny oproti současné úpravě

V paragrafu 4 odst. 8) se zavádí pro všechny provozovatele jednotná pravidla pro sčítání spotřeb organických rozpouštědel za účelem stanovení kategorie zdroje. Sčítací pravidlo bylo upraveno tak, aby bylo v souladu s již zavedenou praxí pro spalovací zdroje (§ 4 odst. 6 a 7 zákona). V dosavadní vyhlášce byla pravidla velmi obecná, doplněná nezávazným metodickým pokynem. Sčítání se provádělo pro zdroje umístěné v rámci celé provozovny. Nyní bude docházet ke sčítání pouze u zdrojů, jejichž emise jsou, anebo by mohly být (s ohledem na technické uspořádání) odváděny společným výduchem. Také pro malé zdroje dojde k úlevě, neboť se budou podle nové vyhlášky sčítat pouze s jinými malými zdroji. Paragraf 6 odst. 2 vyjmenovává provozovatele, kteří mají povinnost vypracovat provozní řád. Ten zpracovávají provozovatelé velkých a zvláště velkých zdrojů a provozovatelé, kteří používají těkavé organické látky v množství přesahujícím 5 tun za rok. Provozovatelé středních zdrojů, kteří této spotřeby nedosáhli, neměli povinnost zpracovávat provozní řád. str. 10

Ustanovení je nově vztaženo ke kategorii zdroje. Povinnost zpracovávat provozní řád mají kromě provozovatelů velkých a zvláště velkých zdrojů také všichni provozovatelé středních zdrojů. Opatření pomůže zejména České inspekci životního prostředí při kontrolách. Pro zařízení na skladování a distribuci benzinu byla v nové vyhlášce odstraněna povinnost prokazovat měřením plnění obecného emisního limitu pro VOC (ruší se dosavadní § 19 odst. 2, zavádí se § 6 odst. 5). Provozovatelům touto změnou odpadá povinnost prokazovat plnění limitů měřením u čerpacích stanic. Prokazování plnění emisního limitu na výduchu ze zařízení pro zpětný odvod par terminálu (rekuperace etapy I) a měření účinnosti zpětného odvodu par (rekuperace etapy II) na čerpacích stanicích zůstává zachováno. Nově je upraveno značení výrobků s obsahem organických rozpouštědel (paragraf 7 odstavec 4). Podle důvodové zprávy je v současnosti povinnost uvádět na štítcích i v průvodní technické

Vyhláška č. 337/2010 Sb. o emisních limitech a dalších podmínkách provozu ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší emitujících a užívajících těkavé organické látky a o způsobu nakládání s výrobky obsahujícími těkavé organické látky. Zveřejněna v částce 124/2010 Sb. Vydáno na základě zákona č. 86/2002 Sb. předpis ruší vyhlášku č. 355/2002 Sb. a č. 509/2005 Sb. Nabývá účinnosti 3. ledna 2011.

hlaVní body úpraVy n

n

n

n n n

snížení administrativy – zrušení stávajících přílohy č. 6 a č. 7 (duplicitnímu ohlašování) zrušení některých emisních limitů (čerpací benzinové stanice, fugitivní emisní limity u většiny středních zdrojů) přesunutí požadavků na regulaci obsahu VOC v produktech z přílohy do paragrafové části doplnění věty R68 označující specifickou rizikovost halogenovaných látek jasné vymezení kategorií zdrojů a činnosti úprava definic

dokumentaci údaje, které nejsou v jiných evropských zemích vyžadovány. Zahraniční výrobci pak často odmítají dát dovozcům požadované údaje, protože je např. považují za obchodní tajemství. Dále některé z údajů, které jsou vyžadovány také na štítku, bývají obvykle již součástí průvodní technické dokumentace k výrobku. Pokud mají výrobci etikety předtištěné, mohou je používat i nadále, neboť obsahují všechny povinné údaje.

Změny v přílohách

Dosavadní vyhláška je v mnoha ohledech přísnější, nežli jsou požadavky směrnice 1999/13/ES. Mnoho provozovatelů středních zdrojů má proto potíže s plněním emisních limitů fugitivních emisí. Nová vyhláška přináší zrušení emisních limitů fugitivních emisí u všech středních zdrojů (příloha č. 1). Pro zdroje, které zpracovávají polyesterové pryskyřice s obsahem styrenu při výrobě kompozitů a dosud spadaly pod činnost laminování, se zavádí změna emisního limitu. Dosud stanovený limit měrné výrobní emise 30 g/m2 (stanovený směrnicí 1999/13/ES pro laminování dřeva a plastů) byl pro mnoho provozovatelů nesplnitelný. Nová úprava vyjímá činnosti laminování textilií, vláken a kovů z původní kategorie laminování a zavádí novou činnost „výroba kompozitů za použití kapalných nenasycených polyesterových pryskyřic s obsahem styrenu , pro kterou stanovuje koncentrační emisní limit VOC 85 mg/m3, limit měrné výrobní emise a pro zdroje, kde se provádí broušení, také emisní limitu pro TZL. Pro vybrané střední zdroje (nátěry kůže, pásů a svitků, navalování navíjených drátů, nanášení adhesivních nátěrů, výroba nátěrových hmot, adhesivních materiálů a tiskařských barev) byly odstraněny emisní limity, dosud stanovené nad rámec evropské směrnice 1999/13/ES. Naopak se zpřísňují emisní limity pro polygrafickou činnost (emisní limity TZL u středních zdrojů). Pro činnost laminování a výroba kompozitů je nově zaveden emisní limit TZL v případech, kdy je laminát či kompozitový výrobek broušen či řezán v rámci daného zdroje. Odpady 01 | 2011

nakládání s odpady tímto zákonem nastaveny. Může však přispět ke zjednodušení práce úřadů. Podle důvodové zprávy například nebudou obecní úřady nuceny každoročně na MŽP zasílat oznámení o spotřebě VOC u malých zdrojů (viz stávající příloha č. 6 k vyhlášce) a hmotnostní bilance organických rozpouštědel (viz stávající příloha č. 4 k vyhlášce). n - jkc -

Zdroj: MŽP

Semináře k aktuálním problémům 26.1. praha Změny ohlašovacích povinností Nový systém iSpOp (problematika iRZ, změny v hlášení: voda, odpady, ovzduší). 1.2. praha Běžný podnik a chemické látky praktický přehled povinností (chemický zákon, novela ReaCh, nové nařízení CLp, dovoz, balení, označování, bezpečnostní listy…)

Norma se týká zdrojů emitujících těkavé organické látky, jako jsou například farmaceutické provozy (výroba ibalginu v Zentivě)

Pro výrobu nátěrových hmot, adhesivních materiálů a tiskařských barev se zpřísňuje emisní limit celkových emisí, což je v v souladu s evropskou směrnicí 1999/13/ES. U určitých činností – nanášení práškových plastů, extrakce rostlinných olejů a živočišných tuků a rafinace rostlinných olejů a u výroby farmaceutických produktů – dochází ke sloučení kategorie malých a středních zdrojů do jedné kategorie – střední zdroj. Dosavadní přílohy č. 6 a 7 byly v nové vyhlášce zrušeny. V přílohách

2.–3.2. praha Podnikový ekolog Výcvikový kurz zaměřený na praktické zvládnutí hlavních činností ekologa, včetně kompletní výbavy podnikového ekologa.

byl oznamovací list uživatelů, výrobců a dovozců organických rozpouštědel, těkavých organických látek a produků s jejich obsahem. Tyto údaje jsou však provozovateli středních a velkých zdrojů zasílány již v rámci Souhrnné provozní evidence (SPE). Zrušení příloh snižuje nadměrnou administrativní zátěž provozovatelů.

17.2. Ostrava Legislativa ŽP v kostce přehled povinností firmy v podnikové ekologii (vč. kompletní dokumentace a SW!).

dopady

Nová vyhláška je prováděcím předpisem k zákonu č. č. 86/2002 Sb., o ovzduší, a nemění kompetence, které jsou

podrobnosti a přihlášky na všechny semináře naleznete na www.envigroup.cz

v domácnostech jsou tisíce tun elektrodpadu Téměř třetina českých rodin doma nechává nepoužívané elektrospotřebiče. Jedná se o tisíce tun elektroodopadu, který leží ve sklepech a komorách namísto toho, aby byl recyklován. Jeho počet ještě vzroste po Vánocích, protože právě elektronika patří mezi nejfrekventovanějšími dárky a nákupem nového spotřebiče se nahrazuje ten starý. Prodejci uvádějí, že prodej elektroniky vzrostl oproti loňsku dvojnásobně. Nejčastěji se jedná o mobilní telefony, LCD televize a elektronické hračky. Hmotnost přírůstku spotřebičů v domácnostech o Vánocích se odhaduje na 3500 tun. „V českých domácnostech se aktuálně nalézá vyřazená elektronika, jejíž hmotnost lze odhadovat až v desítky tiOdpady.ihNed.CZ

přesto, že Češi dobře recyklují, doma ještě mají veliké zásoby starých elektrospotřebičů

síc tun. Je třeba si uvědomit nejen to, že tyto přístroje obsahují řadu jedovatých látek jako olovo či rtuť,“ přibližuje situaci Hana Ansorgová, manažerka komunikace společnosti ASEKOL na základě nedávno provedeného průzkumu. Recyklací je možno opětovně využít kolem 80 % hmotnosti elektrozařízení. Smysl třídění je však podle Hany Ansorgové i v eliminaci zdraví škodlivých látek, jako je kadmium či arzén, které se v případě vyhození spotřebiče do popelnice začnou uvolňovat. V ČR se množství vybraných elektrospotřebičů každý rok zvyšuje. Loni odevzdal každý Čech k recyklaci průměrně 5,5 kg starých elektrozařízení, což bylo o třetinu více než v roce 2008. n

- kce -

str. 11

nakládání s odpady

plánovaný závod na energetické využití komunálního odpad v Chotíkově nedaleko plzně nemusí podle Krajského úřadu plzeňského kraje projít tzv. „velkou eia” Je to závěr zjišťovacího řízení, jehož výsledek byl zveřejněn počátkem listopadu minulého roku. U záměru ZEVO Chotíkov proběhlo zjišťovací řízení dle § 7 zákona. Krajský úřad Plzeňského kraje přihlížel k povaze a rozsahu záměru a jeho umístění. Komunální odpad se v něm má energeticky využívat konvenční technologií na bázi roštového ohniště, která je nejrozšířenější variantou využití komunálního odpadu spalováním na světě. Tato technologie je dlouhodobě ověřená, včetně různé úrovně čištění spalin. Pro spalování a čištění spalin jsou navržena zařízení odpovídající doporučovaným nejlepším dostupným technologiím (Best Available Technique, BAT).

požadavky krajského úřadu

Zjišťovací řízení ukládá budoucímu provozovateli ZEVO dodržovat garantované emise ve spalinách (průměrné 24hodinové hodnoty), hmotnostní toky emisí a roční emise vyplývající z užití BAT. Tyto emisní limity jsou podstatně přísnější, než platí pro klasickou uhelnou kotelnu, která bude nahrazena. Zařízení je situováno do stávajícího areálu skládky odpadů Chotíkov. Podle hlukové mapy se má hlukové zatížení lokality zvýšit o hodnoty maximálně v desetinách dB, které nejsou z hlediska celkové hlukové zátěže subjektivně postřehnutelné. Také vliv předpokládaného imisního příspěvku (včetně související dopravy) na kvalitu ovzduší

není významný a v hodnocených ukazatelích z hlediska zhoršení životního prostředí se prakticky neprojeví. Lze rovněž konstatovat, že při respektování požadavků úřadu nedojde při výstavbě, ani při provozu k významnějšímu ovlivnění povrchových a podzemních vod. Stavba se nedotkne chráněné části přírody a nemá vliv ani na prvky územního systému ekologické stability. Také možnost přeshraničních vlivů je vyloučena.

vyjádřEní k Záměru

K záměru se vyjádřily územní samosprávné celky, správní úřady a veřejnost, nikdo však nezpochybnil odborné studie, průzkumy a závěry uvedené v oznámení záměru, které prokazují, že nedojde k významnému vlivu na životní prostředí. Převážná část vyjádření veřejnosti obsahovala obavu ze zdravotních rizik a zhoršení dopravní a hlukové zátěže. Připomínkující z Plzně často používali obvyklý argument neodborné veřejnosti, že lokalita je umístěna na návětrné straně Plzně. Z rozptylové studie zpracované ČHMÚ však vyplývá, že umístění ZEVO severozápadně od města Plzně je vzhledem k převládajícím směrům větru optimální. Výroba tepla a elektrické energie v ZEVO Chotíkov sníží potřebu výroby tepla (i elektrické

Jeden inzerát,dvojí účinek

Zákon č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů upravuje posuzování vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví a postup fyzických osob, právnických osob, správních úřadů a územních samosprávných celků (obcí a krajů) při tomto posuzování. posuzování vlivů na životní prostředí podléhají v tomto zákoně vymezené záměry a koncepce, jejichž provedení by mohlo závažně ovlivnit životní prostředí. - Záměry, které podléhají posuzování vlivů na životní prostředí, jsou uvedeny v příloze č. 1, kategorii i (velká eia) - Záměry, které podléhají posuzování vlivů na životní prostředí, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení, jsou uvedeny v příloze č. 1, kategorii ii. Ten, kdo hodlá provést záměr (dále jen „oznamovatel”), je povinen předložit oznámení záměru (dále jen „oznámení”) příslušnému úřadu. K předloženému oznámení záměru probíhá zjišťovací řízení (tak zvaná „malá eia“). U záměrů a změn záměrů uvedených v § 4 odst. 1 písm. b), c), d) a e) je cílem zjišťovacího řízení také zjištění, zda záměr nebo jeho změna má významný vliv na životní prostředí, případně zda záměr může samostatně nebo ve spojení s jinými významně ovlivnit území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, a zda bude posuzován podle tohoto zákona (viz § 7 odst. 1 zákona).

energie) v Plzeňské teplárenské, a. s. Díky tomu dojde k vysokému snížení celkových emisí oxidů síry, tuhých a organických látek, což přispěje ke zlepšení kvality ovzduší v Plzni a blízkém okolí. Na základě těchto zjištění proto dospěl KÚ k závěru, že ZEVO Chotíkov nemá významný vliv na životní prostředí a nebude posuzován podle zákona o EIA. Realizace a faktické fungování ZEVO bude ještě ošetřeno v navazujících rozhodnutích, zejména v územním rozhodnutí, v integrovaném povolení a ve stavebním povolení. n Petra Jarošová, Krajský úřad plzeňského kraje

OD000571

spalovně v chotíkově stačí „malá Eia”

Velká a malá eia

Za jednu cenu můžete oslovit čtenáře dvou odborných měsíčníků současně

Speciální přílohy

společné vydání

Zpětný odběr elektroodpadu

Moderní obec + Odpady (vychází 3. 2. / 15. 2.) Moderní obec + Odpady (vychází 5. 5. / 9. 5.)

Technická infrastruktura (vodovody a kanalizace)

Uzávěrka pro podklady do přílohy Zpětný odběr elektroodpadu je 24. ledna 2009, o dalších termínech se informujte u manažera inzerce.

Kontakty: Petr Pfleger, GSM: 603 198 873 E-mail: [email protected]

str. 12

Odpady 01 | 2011

nakládání s odpady

čistění odpadních plynů ze mBú ještě vyžaduje výzkum

Technologie mechanicko-biologické úpravy (MBÚ) komunálního odpadu se vyvinula z jednoduchých zařízení na roztřídění několika frakcí. Současná zařízení musejí splňovat požadavky vysokého technického standardu, který platí i pro čištění odpadních plynů. Veškeré prostory ke zpracování odpadů jsou tedy zastřešeny a uzavřeny v mírném podtlaku a odpadní plyny jsou jímány a čištěny. Postup je volen v závislosti na stupni znečištění, tj. samostatně z mechanické úpravy a samostatně z biologické úpravy. Biologický stupeň je u MBÚ spojen především s tvorbou těkavých organických sloučenin a zapáchajících látek, mechanický stupeň je spojen hlavně s prachem. V zařízeních MBÚ se používají především čtyři systémy čištění: separátory prachu, biofiltry, chemické pračky a jednotky na regenerativní termickou oxidaci, a to buď samostatně, nebo v kombinaci. Jejich využití závisí na platné legislativě v jednotlivých zemích, resp. platných emisních limitech.

rovnocEnná tEchnologiE

V sousedním Německu je zhruba čtvrtina komunálních odpadů upravována právě technologií MBÚ a mají zde poměrně hodně zkušeností přímo z provozu. V roce 2001 byla vyhláškou o ukládání odpadů uznána MBÚ za technologii rovnocennou ke spalovnám odpadů. Z pohledu ochrany ovzduší stanovila pro tato zařízení 30. BImSchV (Spolková vyhláška o ochraně před imisemi) srovnatelné emisní požadavky, jako pro spalovny odpadů. Vyhláška předepisuje jak konkrétní emisní hodnoty pro prach, TOC, dioxiny/furany, zápach a N2O, tak i popisuje požadavky na jednotlivé procesní kroky. To znamená, že zařízení na mechanicko-biologickou úpravu komunálních odpadů musí být v uzavřených zastřešených prostorách a musí splňovat emisní hodnoty, které je možno dosáhnout použitím především jednotek na termicko-regenerativní čištění odpadních plynů (dále RTO). První roky provozu RTO jednotek u MBÚ byly spojeny nejenom s vysokými investičními i provozními náklady, ale i některými technologickými problémy. Vzhledem k tomu, že v roce 2001 byly legislativně upraveny požadavky k této technologii a již v roce 2005 musely být odpady před uložením na skládku upraveny, byly realizová Odpady.ihNed.CZ

V zařízeních s biologickými procesy existuje značné nebezpečí tvorby koroze, zejména u stavebních částí v tlecích halách (odtah vzduchu z haly MBÚ).

dodržoVání limitů Zkušenosti z dodržováním jednotlivých emisních hodnot z pohledu vyhlášky po zhruba pěti letech provozu MBÚ n Zápach: emisní limit 500 Ge/m3 je z pravidla bez problémů dodržován za předpokladu, že je k dispozici velký a správně koncipovaný biofiltr nebo v případě RTO efektivní odstranění amoniaku pomocí předřazené pračky. n Prach: limit 10 mg/m3 denní střední hodnoty je bez problémů dodržován. n Dioxiny/furany: limit 0,1 ng/m3 je dodržován deset a více procent pod limit. n N2O: přípustná hodnota 100 g/t je dodržována. K zamezení tvorby N2O musí být z odpadního plynu odstraněn amoniak. Za tímto účelem jsou využívány pračky, které jsou provozovány v kyselém prostředí. n TOC: K nadimenzování čisticí jednotky je rozhodující omezení 55 g/t a ne hodnota pro koncentraci emisí 20 mg/m3. Na základě tohoto vycházejí totiž z části hodnoty koncentrací 5 mg/m3. i tyto velmi náročné limitní hodnoty je možno pomocí RTO při správném provozu dodržet.

ny paralelně desítky MBÚ zařízení. V praxi to znamenalo, že se hned v několika případech opakovaly určité chyby při realizaci této technologie, především pak v oblasti koroze a usazování organokřemičitých sloučenin v jednotkách RTO. V současné době lze říci, že po několika letech provozu moderních MBÚ, včetně čisticích jednotek RTO, je možné požadavky vyhlášky 30. BImSchV splnit, musí být však dodržovány určité zásady provozu, jak v rámci zařízení na úpravu odpadu, tak i samotného RTO.

dva hlavní proBlémy

Nejpalčivějšími problémy z pohledu čištění odpadních plynů v rámci MBÚ jsou usazování organokřemičitých sloučenin v čistící jednotce RTO a koroze. Problém usazování organokřemičitých sloučenin v čisticí jednotce RTO má svůj začátek při tlecích procesech, kde může dojít k uvolnění organořemičitých sloučenin. Koncentrace se pohybují převážně mezi hodnotami od 0,1 do 10 mg/m3. Křemík v RTO str. 13

nakládání s odpady oxiduje a usazuje se v tepelném výměníku ve formě povlaku, takže předání odpadního plynu není možné nebo jen v omezené míře. Povlak z čisticí jednotky je proto nutno v určitých cyklech odstraňovat. Usazeniny musí být čištěny v rozmezí 20 dnů (reálná délka cyklu závisí na předřazeném procesu). Kvůli těmto častým čisticím cyklům, které jsou také značně časově náročné, jsou tepelné výměníky rychle opotřebovány a musí se skoro každé dva roky měnit za nové. Potřebný čas pro výměnu výměníku je podle velikosti jednotky až sedm dní na každou RTO linii. Zařízení je proto třeba vybavit několika čisticími liniemi. Existující postupy k odstranění organokřemičitých sloučenin, jako např. adsorbční jednotky, nelze kvůli kvalitě odpadního plynu (vlhký a obsahující prach) použít. V zařízeních s biologickými procesy existuje nebezpečí tvorby koroze. To se týká především stavebních částí v tlecích halách. Příčinou je vlhkost a agresivní atmosféra. V procesním

Jednotka na termicko-regenerativní čištění odpadních plynů

vzduchu byly mimo jiné nalezeny korozně působící látky, jako jsou halogeny (chlor, fluor), amoniak nebo kyseliny. Instalovaná RTO zařízení také nejsou koroze ušetřena. Značné škody jsou pozorovány ve velmi krátkém časovém úseku, zhruba tří měsíců. Postiženy jsou především potrubí s odpadním plynem, v menší míře potrubí s vyčištěným odpadním plynem a spalovací komora. Jedná se často o důlkovou korozi zapříčiněnou působením halogenů. Další příčinou jsou povlaky soli síranu amonného, který vzniká v předřazených pračkách. Zabránit vzniku korozivních látek v odpadních plynech není z ekonomických nákladů možné, proto musí být RTO zařízení co možná nejlépe chráněna proti korozi. Jednou ze známých možností je snížení vlh-

kosti odpadního plynu před vstupem a v rámci RTO jednotky. Jak již bylo řečeno, provoz RTO je u MBÚ zařízení spojen nejenom s vysokými investičními i provozními náklady, ale i technologickými problémy. Proto také předseda Německého sdružení provozovatelů zařízení MBÚ Thomas Grundmann říká, že německé legislativní požadavky jsou velmi ambiciózní. Naproti tomu lze požadavky EU, resp. její směrnice, rychle transponovat s relativně nízkými investicemi. Německá legislativa má právě vysoké nároky zejména u hodnot pro vyčištěné odpadní plyny z MBÚ. Přestože byla nalezena první řešení, jak řešit problémy v oblasti koroze problém usazování organokřemičitých sloučenin v RTO zařízeních je třeba ještě podrobit intenzivnímu výzkumu. n Ing. terezIe Pačesová Zdroj: Kalte Rotte, Situationsbericht zu installierten Abluftreinigungstechnologien nach BImSchV, Andreas Breeger, Muell und Abfall 7/2010

místa kontaminovaná pops

V letech 2008-2010 proběhla první etapa inventarizace míst kontaminovaných pOps. Byl tak vytvořen souborný informační materiál, zahrnujících pokud možno všechny lokality s výskytem nebo potenciálním výskytem kontaminace perzistentními organickými polutanty, ooznačovanými běžně jako POPs.

Co jSou to pops perzistentní organické polutanty jsoulátky vyjmenované ve Stockholmské úmluvě a v příloze 8 zákona o odpadech. aldrin Chlordon dieldrin endrin heptachlor hexachlorbenzen (hCB) Mirex Tofanex polychlorované bifenyly (pCB) ddT Chlordekon Lindan (hCh) hexabrombifenyl (hBB) Tetrabromdifenylether (tetra-Bde), pentabromdifenylether (penta-Bde) hexabromdifenylether (hexa-Bde), heptabromdifenylether (hepta-Bde) pentachlorbenzen (peCB) Kyselina perfluorooktansulfonová a její soli (pFOS), perfluorooktansulfonylfluorid (pFOSF) polyaromatické uhlovodíky - benzo(a) pyren, benzo(b)fluoranthen, benzo(k) fluoranthem a indeno(1,2,3,-cd)pyren.

str. 14

Předmětem inventarizace nebyly technické práce nebo odběry vzorků. Nebylo do ní zahrnuto ani více než 200 společností, které k 30. 9. 2007 provozovaly zařízení s možným nebo prokazatelným obsahem PCB nebo vlastnily PCB a odpady PCB. Studie také nezkoumala provozovaná zařízení, jako jsou skládky, spalovny, sklady chemických látek, dekontaminační plochy atd. s platným souhlasem, nezahrnovala ani spoluspalovny odpadů či zařízení s IPPC. Šlo o vyhledávání lokalit s kontaminací POPs vyšší než nula. Inventarizace se týkala například stožárových distribučních trafostanic, skladů bývalých agrochemických podniků, obaloven živičných směsí a podobně. Data pocházela z podkladů pro Stockholmskou úmluvu, z dostupných evidencí a inventarizací, z Národního seznamu priorit pro odstraňování starých zátěží, materiálů VÚV a dalších podkladů. Základní informace o počtu lokalit kontaminovaných POPs ukazovaly na počet kolem tisíce. Dodatečným ověřením byly vyčleněny duplicity a lokality blíže specifikovány, některé údaje se však vůbec dohledat nepodařilo. K 31. 1. 2010 bylo identifikováno 774 lokalit s potenciální kontaminací POPs nebo kontaminovaných PCB o kon-

LokaLity kontaminované PoPs nebo PCb (CeLkem 774)

30 % původní skládky TKO 25 % lokality s potenciální kontaminací pesticidy 23 % průmyslové a podnikatelské areály, většinou brownfields 8 % společnosti zabývající se dodávkou elektrické energie 4 % uzavřené skládky průmyslových odpadů < 4 % vojenské areály, doly, rafinerie apod. 6 % ostatní

centraci vyšší než 0,1 mg/kg v zemině a vyšší než 0,1 nanog/l ve vodě. Z těchto lokalit bylo dalších 230 lokalit dále vyhodnocováno. Souhrnné výsledky by měly být zveřejněny v průběhu tohoto ledna. n -jhmZdroj: MŽP, Ekomonitor

Odpady 01 | 2011

kontejnery

téma

Čím se liší červený kontejner od ostatních?

Stále častěji můžeme na ulicích našich měst potkat červený kontejner určený pro sběr drobných elektrických a elektronických zařízení (eez). Liší se nějak zásadně od běžných kontejnerů? Zeptali jsme se Václava Doudy, ředitele oddělení dopravy a zpracování společnosti ASEKOL. Jaké speciální požadavky musí splňovat kontejner na sběr elektroodpadu po technické stránce? Jakým způsobem je konstruován v porovnání např. s kontejnery na separovaný sběr?

Kontejner musí splňovat několik základních parametrů. Prvním je odolnost vůči povětrnostním vlivům, neboť je zpravidla umisťován venku, mimo interiéry. Musí také poskytnout lidem přiměřený komfort při odkládání vyřazených EEZ, tedy snadné otvírání a zavírání, adekvátní výšku i rozměr vstupního otvoru. Důležité jsou také standardní vnější rozměry a tvar – tyto kontejnery jsou zpravidla umisťovány v bezprostřední blízkosti nádob na separovaný sběr odpadů (papír, plasty, sklo, nápojové kartony). S ostatními kontejnery musí souhlasit i způsob vyprazdňování kontejneru. Jde o možnost používat pro všechny nádoby stejný typ svozového vozu. Maximální odolnost musí mít tyto kontejnery proti nejrůznějším „přehrabovačům”, kteří se z nich snaží dostat ven cokoli, co by ještě mohli zpeněžit. odpady.ihned.cz

Zamezení zpětného vybírání nádob rozhodně přispívá k pořádku v jejich okolí. Součástí vyhazovaných elektrozařízení bývají často baterie. Pro lidi je proto pohodlnější, aby mohli baterie z přístroje odložit zároveň s ním, ale na druhé straně je separovat. Proto v poslední době vybavujeme kontejnery integrovanou schránkou na baterie a akumulátory.

na kvalitu jeho dalšího zpracování. Drobná EEZ, pro která je kontejner určen, ve většině případů putují do technologických procesů, při nichž jsou primárně rozdrcena, a tím je zahájena cesta recyklačním procesem. Poškození z kontejneru proto v zásadě nevadí, ostatně při vyprazdňování kontejneru do svozového vozu dochází k pádům zařízení také.

Vycházeli jste při jeho konstrukci ze zahraničních vzorů nebo jde o vlastní návrh?

Jakým způsobem se zabrání zpětnému vykrádání kontejnerů?

Konstrukce kontejneru na sběr drobného EEZ vychází ze standardních typů sběrných nádob se spodním výsypem, pouze vhozový otvor je nahrazen komfortním bubnovým mechanismem, který poskytuje pohodlné odložení vyřazeného EEZ a přiměřeným způsobem chrání nádobu před „vybíráním”. Do prázdného kontejneru padají spotřebiče z relativně velké výšky a nejspíš se rozbijí – nevadí to při jejich dalším zpracování? Nebo má kontejner zabudovány nějaké zpomalovače, jako třeba kontejnery na sběr skla?

Odkládané EEZ padá z výšky zhruba jednoho metru a není tím nějak zásadně destruováno, aby to mělo vliv

Kontejner je vybaven speciálním uzavíracím mechanismem, který zajišťuje dostatečnou ochranu proti nežádoucímu otevření, případně vniknutí již zmíněných přehrabovačů. Tento bezpečnostní systém umožňuje otevření nádoby v podstatě výhradně při jejím vyprazdňování, tedy při jejím zdvihnutí svozovou technikou. Umisťované kontejnery jsou červené - je to barva, která je v Evropě „přiřazena” WEEE nebo mají tuto barvu,aby byly nápadnější?

Červená barva je výrazná a především se doposud neobjevovala na separačních stáních v souvislosti s konkrétní separovanou komoditou. n

-jhm-

str. 15

téma

kontejnery

Kontejnery na bioodpad by měly být vymyté zdravotní i ekologická rizika zpracovávání biologicky rozložitelných odpadů jsou dobře známa a provozovatelé s nimi umějí pracovat. přináší však nějaká rizika také sběr odpadů na ulicích, případně jejich shromažďování v domácnostech? Sběrné kontejnery na směsný i separovaný sběr jsou běžnou součástí našich ulic. Vzhledem k povaze odpadů je třeba tyto nádoby udržovat v čistotě. Nejde však jen o estetický dojem z umytých nádob. Pravidelné čištění a dezinfekce může eliminovat možnost přenosu infekcí při případném poranění obyvatel domů, kteří tam nosí odpad, nebo obsluhy vozidla, které odpad sváží. Požaduje to ostatně i zákon o ochraně veřejného zdraví č. 258/2000 Sb. ve svém paragrafu 57 (viz box). Zdrojem rizika jsou bakterie a mikroorganismy žijící na povrchu kontejnerů. Živí se zejména organickými složkami směsného odpadu, jako jsou zbytky ovoce, zeleniny či kuchyňské zbytky, tekuté zbytky jídel, jedlé oleje, maso, čajové sáčky, kávové sedliny, které představují až 40 % celkového objemu komunálního odpadu. Tento odpad podléhá rychle rozkladu a je zdrojem zvýšené koncentrace mikroorganismů a plísní. Tým z nizozemské univerzity Wageningen zveřejnil už v roce 2000 studii o výskytu mikroorganismů v organickém odpadu. Podle studie

ZákoN č. 258/2000 o ochraNě VEřEJNého ZDraVí § 57 (1) Běžnou ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci je povinna podle potřeby provádět každá osoba, a to jako součást čištění a běžných technologických a pracovních postupů. (2) Speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci je povinna podle potřeby ve své provozovně zajistit každá fyzická osoba, která je podnikatelem, právnická osoba a každá osoba při likvidaci původců nákaz, při zvýšeném výskytu škodlivých a epidemiologicky významných členovců, hlodavců a dalších živočichů. Jde-li o obytné místnosti, pobytové místnosti a nebytové prostory nesloužící k podnikání, má povinnost podle věty první vlastník nemovitosti nebo společenství vlastníků a u nemovitosti v majetku České republiky organizační složka státu nebo příspěvková organizace, které přísluší hospodaření s ní.

str. 16

se u naplněných nádob koncentrace spor (houbových výtrusů) pohybuje řádově až v milionech/m3. To je více než 20 000násobek průměrné venkovní zátěže spórami. Když se víko nádoby otevře, vzniká podtlak, který spóry vypuzuje ven. Tento problém je výraznější v létě, kdy je pro rozvoj mikroorganismů vhodná teplota. Obrana proti těmto nepříznivým vlivům je vcelku jednoduchá: odpadové nádoby sloužící pro shromažďování smíšeného a organického odpadu musí být pravidelně vyprazdňovány a dezinfikovány. Podle studie je dostačujícím intervalem zhruba jeden týden. Když byl tento cyklus dodržován, nenašly se v kontejnerech žádné zárodky, ujišťují nizozemští vědci.

a co v domácnostech?

Nejde však jen o odpadové nádoby na sběrných hnízdech. S rozvojem sběrných systémů pro bioodpady je musejí lidé dočasně shromažďovat přímo v domácnosti. Ve zmiňované studii zkoumali nizozemští vědci domovní prach z nizozemských domů a bytů. Podle jejich zjištění je rizikovější, když se bioodpad odděluje od ostatního (anorganického) odpadu a po delší dobu je pak skladován v domácnosti. Zdá se, že „zředění” organických látek anorganickým odpadem brzdí růst a šíření bakterií a plísní. Při skladování „čistého” bioodpadu v domácnosti déle než jeden týden je koncentrace mikroorganismů v kuchyni troj- až pětinásobně vyšší než normálně. Byla také zjištěna až osminásobně vyšší koncentrace plísní. Jednoduchým a snadno dosažitelným opatřením proti rozmnožení mikroorganismů je nádobu na bioodpad vyprazdňovat každý den nebo alespoň jednou za dva dny, a případně i dezinfikovat.

JaKé Jsou zdroJe riziKa

Ve většině vzorků domovních odpadů se podle Státního zdravotního ústavu vyskytují bakterie rodů Streptococcus, Enterobacter, Citrobacter, Klebsiella,

co NaJDEtE VE sVé NáDobě Na oDpaDky: Salmonella - je rod čeledi enterobacteriaceae, jehož zástupci způsobují onemocnění člověka a zvířat campylobacter jejuni - potravinářský patogen. původce přibližně dvojnásobného množství případů střevních onemocnění ve srovnání se známější Salmonellou. plísně – množí se růstem na celulosových a lignocelulosových materiálech obsažených v bioodpadu. Spory houbové plísně aspergillus fumigatus ohrožují osoby s oslabeným imunitním

Proteus, Serratia Pseudomonas. Spory plísní, které se množí na celulosových a lignocelulosových materiálech, často působí jako alergeny. V tomto ohledu jsou významné zejména spory plísně Aspergillus fumigatus. Za největší zdravotní riziko BRO označuje Magdalena Zimová (SZÚ) možnost šíření patogenních mikroorganismů během celého procesu nakládání s nimi (kompostování, anaerobní rozklad, příprava alternativních paliv aj.). Při těchto operacích dochází k masivnímu množení autochtonních mikroorganismů. Odpady z veřejného stravování a kuchyňské odpady od obyvatel patří mezi biologicky rozložitelné odpady a současně mezi vedlejší živočišné produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě (nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 1774/2002 ze dne 3. října 2002). Obecné požadavky na separaci, shromažďování a uskladnění odpadů v místě jejich vzniku jsou uvedeny v Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin. Pro třídění odpadů z domácností žádná pravidla kromě obecných hygienických požadavků žádný předpis neuvádí.

Čištění nádob

Jak je zřejmé, pro snížení zdravotních rizik při shromažďování a sběru bioodpadů je dostačující nádoby vymýt a vydezinfikovat. Odpadářské firmy dbalé odpady 01 | 2011

kontejnery

téma

své pověsti tuto službu zajišťují, i když nepříliš nadšeně, neboť zvyšuje náklady a často je u nás považována za nadstandard. Existují však firmy, které tuto službu nabízejí. Speciální vozidla dokážou na jednu náplň vozu vyčistit zhruba 200 kontejnerů. Mytí a dezinfekce nádob od 110 do 1100 litrů se nabízí v cenách od 50 do 100 korun za kus. „Naše služba probíhá v městech, která do svých městských vyhlášek zakomponovala povinnost pro firmy nakládající u nich s odpadem alespoň jednou ročně vymýt a vydezinfikovat nádoby na odpad,” uvádí na svém webu Otakar Krejčí, který provádí mytí a dezinfekci nádob na odpad již 12 let.

PeriodicKé svozy

odpady.ihned.cz

obr. Kontejnery pro sběr biologicky rozložitelných odpadů by se měly několikrát ročně vymýt a vydezinfikovat

doby, takže v něm dochází ke komínovému tahu. Dalším úkolem kontejneru na sběr bioodpadů je zamezit vlivu vlhkosti, v níž se mikroorganismy intenzivně množí. Na dně kontejenru je proto obvykle umístěna mřížka, aby odpad neležel v kapalině, která se z něj vylučuje. Provětráváním se odpad suší, což snižuje rozvoj mikroorganismů. U jednoho z typů těchto kontejnerů, Compostaineru, deklaruje jeho výrobce snížení hmotnosti odpadu výparem až o 13 % za dva týdny. To má vedle omezení růstu mikroorganismů ještě další

výhodu – snižují se tak náklady na přepravu bioodpadu k dalšímu zpracování. Zdá se tedy, že řešení zdravotního rizika u bioodpadů závisí na našem konání. Jestliže je prováděn řádně jeho sběr i svoz a je zajištěno vymývání a dezinfekce nádob, vyskytují se pouze tolerovatelná množství mikroorganismů a choroboplodných zárodků. n Jarmila Šťastná Zdroj: web SZÚ, PSAS, www.mytiadesinfekcenadob.estranky.cz, UmweltSchutz, 2000, č. 6, s. 12 – 15.

str. 17

OD000567

Společnost Pražské služby, a. s., před časem zavedla služby v oblasti gastroodpadu, tj. biologicky rozložitelného odpadů z kuchyní a stravoven. Zabezpečení hygienického stavu kontejnerů řeší formou periodického svozu. Klientovi jsou dodány speciální nádoby o objemu 120 nebo 240 litrů s hermetickým uzávěrem pro zamezení úniku obsahu nádoby, ale také zápachu. Jejich odvoz probíhá výměnným způsobem. Po výsypu se nádoba vymyje a dezinfikuje, takže klient má vždy jistotu, že dostane nádobu bez kontaminace. Růstu mikroorganismů v bioodpadu také může úspěšně bránit konstrukční řešení sběrného kontejneru. Primární je dobrý přístup vzduchu, protože při aerobních podmínkách nevzniká intenzivní zápach. Obsah kontejneru je proto intenzivně provětráván soustavou větracích otvorů ve víku a při dnu ná-

praxe

Globální a národní pohled na recyklaci plastů

dynamický rozvoj výroby, spotřeby a nových aplikací plastů s sebou nese i problém s efektivním využitím plastů. V hierarchii jejich využití po skončení aplikační životnosti dominují znovuvyužití, mechanická recyklace a energetické využití. Světová výroba a spotřeba plastů vykazovala do roku 2007 trvalý sedmiprocentní roční růst – bylo vyrobeno 260 mil. tun plastů. Krizové roky 2008 a 2009 se projevily i v poklesu výroby a spotřeby plastů. Využití plastů po skončení jejich životnosti však přesto zaznamenalo růst. Stupeň využití odpadních plastů se v Evropě odlišuje v závislosti na aplikacích, jejich životnosti a příslušné legislativě. Podle nejnovější studie francouzské multinacionální firmy VEOLIA jsou ročně ve světě vyprodukovány 4 miliardy tun odpadů, přičemž pouze 25 % je využito nebo recyklováno. Produkce i opětovné využití plastů v Evropě je ve srovnání s tím téměř zanedbatelné. Česká republika vyrobila v rekordním roce 2007 více než 1,1 mil. tun plastů. Krizové roky 2008 a 2009 se u nás projevily pouze mírným poklesem výroby kolem jednoho procenta. Sousední Německo zaznamenalo v roce 2009 pokles výroby plastů o 15 %. Situace ve výrobě a spotřebě v roce 2010 se zlepšuje. Spotřebou plastů s více než 100 kg/hlavu se ČR řadí mezi vyspělé evropské státy (SR vykazuje spotřebu kolem 80 kg/hlavu).

Odpadní plasty

Velkou předností plastů je skutečnost, že pro jejich výrobu se spotřebovávají

největší výrobci plaStů v ČeSké republice n Unipetrol Rpa Litvínov:

pE – polyetylen, pp - polypropylen

n Synthos Kralupy:

pS - polystyren, EpS – zpěňovatelný (expandovatelný) polystyren n Spolana Neratovice: pVC - polyvinylchorid n Spolek Ústí: polymerní pryskyřice

pouze čtyři procenta světové spotřeby ropy, přínosy z jejich aplikací z hlediska úspor energií a snížení exhalací CO2 jsou však několikanásobně vyšší – např. u izolací z pěnového PS je to 150násobek. Po skončení jejich různě dlouhé životnosti – od dní v obalovém sektoru až po desetiletí ve stavebnictví – lze plasty výhodně zhodnotit. Minimální limity do roku 2020 pro využití domovních odpadů, včetně plastů, jsou stanoveny ve výši 50 % hmotnostních a 70 % hmotnostních pro stavební a demoliční odpad. Výrazně se potlačuje skládkování plastů. Pokud by se dosud skládkované odpady recyklovaly nebo energeticky využily, mohlo by se podle studie švýcarské konzultační firmy Prognóz z roku 2007 docílit snížení emisí CO2 o 27 %. V Česku otevřela cestu ke zvýšení energetického využití odpadních plastů a razantnímu snižování jejich skládkování v dubnu 2010 schválená euronovela zákona o odpadech.

pOkles skládkOvání

Podle studie německé firmy Consultic 7 bylo v roce 2008 v Evropě vyprodukováno 24,9 milionu tun odpadních plastů. Největší podíl tvořily odpady z obalů (63 %), následovány odpady ze stavebnictví (6 %), z automobilů a elektroniky (po 5 %). Efektivně využito bylo 51,3 % odpadních plastů (růst o 3,6 % proti roku 2007). Z toho bylo využito 30 % energeticky, 21,3 % recyklací. Skládkování pokleslo o 2,1 %. V devíti evropských zemích se využívá více než 84 % odpadních plastů.

ZpracOvání má limity

V ČR působí přes 600 zpracovatelů plastů a přibližně 65 firem, které se zabývají mechanickou recyklací. Ta však má své limity v důsledku problémů s tříděním jednotlivých typů plastů, jejich kontaminací a taktéž nutností dodržování předpisů REACH. Je obtížné dodržet přísná pravidla pro obsah některých nebezpečných látek, které se mohly používat před několika desítkami let. Zejména u výrobků ze staveb po skončení životnosti je často obtížné dodržet podmínky REACH. Tento problém je snáze řešitelný u krátkodobých aplikací, tj. v obalovém průmyslu . n Ing. FrantIšek Vörös, Svaz chemického průmyslu ČR

Schematické vyjádření toku plaStů od výroby přeS aplikace a využití odpadů recyklací, v energetice a Skládkování (2008) Obaly 38 % Stavby 28 %

Export

Export 48,7 %

Výroba EU 27 48,5 mil. tun

plastový odpad 24,9 mil. tun

Spotřeba automobily 7 % Elektro 6 %

Jiné 21 %

40 % krátkodobá spotřeba 60 % dlouhodobá spotřeba

str. 18

Import

Odstranění 12,1 mil. tun

Import

51,3 %

Využití 12,8 mil. tun

Recyklace Energetické využití 21,3 % 30,0 % 5,3 mil. tun 7,5 mil. tun

Odpady 01 | 2011

praxe

Otázky kolem místních poplatků za odpady K místnímu poplatku za shromažďování a likvidaci odpadu nám přišel dotaz čtenáře: „zákon vůbec neřeší obyvatele, kteří se z jakéhokoliv důvodu nezdržují na adrese trvalého pobytu, např. vysokoškolští studenti, kteří pak musí platit na koleji i v místě svého trvalého pobytu. Je to správné chápání zákona?” Platná právní úprava zakotvuje tři možné způsoby plateb fyzických osob za komunální odpad (viz rámeček). První způsob platby se realizuje na základě písemné smlouvy uzavřené mezi obcí a fyzickou osobou, ostatní dva způsoby obec stanoví (resp. může stanovit) pouze formou právního předpisu (obecně závaznou vyhláškou). Uvedené možné způsoby plateb za komunální odpad však nelze (v rámci jedné obce) v žádném případě směšovat či různě kombinovat, tj. obec si může vybrat pouze jeden z uvedených způsobů.

tři možné způSoby plateb fyzických oSob za komunální odpad: n úhrada za shromažďování, sběr, pře-

pravu, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů – viz § 17 odst. 5 zákona o odpadech (č. 185/2001 Sb.), n poplatek za komunální odpad – viz § 17a zákona o odpadech, n místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů – viz § 10b zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích.

Z dotazu dovozuji, že se má na mysli zřejmě místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, který platí fyzická osoba, která má v obci trvalý pobyt, nebo fyzická osoba, která má ve vlastnictví stavbu určenou nebo sloužící k individuální rekreaci, ve které není hlášena k trvalému pobytu žádná fyzická osoba. Z výše uvedeného vyplývá, že zákon o místních poplatcích rozlišuje dvě skupiny poplatníků popisovaného místního poplatku. Pokud se jedná o vysokoškolské studenty, mají tito povinnost platit předmětný místní poplatek pouze v obci, ve které mají trvalý pobyt. Vysokoškolské koleje rozhodně nelze považovat za „stavbu určenou nebo sloužící k individuální rekreaci“, a proto případné vybírání místního poplatku je v rozporu se zákonem o místních poplatcích. Maximální výše daného místního poplatku na osobu činí 500 Kč za kalendářní rok. Pokud však dotaz míří na poplatek za komunální odpad ve smyslu § 17a zákona o odpadech, je dvojí placení v sou-

rozšíření výroby alternativních paliv

Švýcarské vedení společnosti Holcim se rozhodlo investovat z 320 milionů korun do rozšíření provozu ve své společnosti ecorec v Třemošnici. Ecorec se zaměřuje na energetické zhodnocování odpadů, zejména jejich přípravu na zhodnocení v cementářském průmyslu. Je exkluzivním partnerem cementárny Prachovice, v jejíž bezprostřední blízkosti má svou provozovnu. Nový areál firmy a linka na výrobu alternativních paliv ecorec 2.0 vyroste v místě bývalé kotelny, kde se již provádí demolice starých objektů. Nový provoz má plánovanou kapacitu 70 tisíc tun ročně, což je více než dvojnásobný objem proti současnosti. Zkušební provoz je naplánován na začátek roku 2012. Kromě Česka působí ecorec v osmi zemích střední a východní Evropy, kde provozuje pět závodů na zpracování odpadu a dodává alternativní palivo do osmi cementáren. n Odpady.IhNEd.Cz

ladu s právním řádem. Vysokoškolský student platí místní poplatek v obci, ve které má trvalý pobyt, a v obci, která zavedla poplatek za komunální odpad, je poplatníkem ještě tohoto poplatku. Poplatníkem poplatku za komunální odpad je totiž bez dalších podmínek každá fyzická osoba, při jejíž činnosti vzniká komunální odpad (plátcem tohoto poplatku je vlastník nemovitosti, kde vzniká komunální odpad). Maximální výše poplatku za komunální odpad se stanoví podle předpokládaných oprávněných nákladů obce vyplývajících z režimu nakládání s komunálním odpadem rozvržených na jednotlivé poplatníky podle počtu a objemu nádob určených k odkládání odpadů připadajících na jednotlivé nemovitosti nebo podle počtu uživatelů bytů a s ohledem na úroveň třídění tohoto odpadu. Rozdílná právní pozice vysokoškolského studenta v popsaných případech se tak odvíjí od konkrétního způsobu platby za komunální odpad, který zvolila příslušná obec. n Mgr. Jan Břeň, právník

neWSletter ČaSopiSu odpady

KRátCE RyChLE aKtUáLNě n

každých 14 dní

n

na váš e-mail n

v pdf

objednejte Si zaSílání na „Rozhodnutí našeho švýcarského vedení o investici vítáme,” říká Miroslav Sedláček, marketing manager ecorec

[email protected]

str. 19

praxe

Uskladnění tekutých odpadů do vytěžených ložisek uhlovodíků

problémy určitých druhů kapalných odpadů – s obsahem toxických těžkých kovů, lehce rozpustných solí nebo odpadů radioaktivních – nemohou vyřešit skládky nebezpečných odpadů, ani spalovny.

Snahy o řešení problému hospodaření s odpady cestou výstavby ekologicky zajištěných povrchových skládek anebo budováním středisek na zneškodňování odpadů znamenají současně další, i když lokální zatížení vybraných částí našeho území a nesetkávají se s pochopením veřejnosti. Jednou z možností jak splnit dvě důležité okrajové podmínky řešeného problému za kolik a kam – a to nežádoucího kontaktu nebezpečných odpadů s biosférou – je využít „čtvrtý rozměr“ – podzemí pro zřízení a provoz dlouhodobých úložišť nebezpečných průmyslových odpadů. Skladování tekutých odpadů, zejména těžce čistitelných nebo vůbec nečistitelných, v hlubokých horninových strukturách je ve světě velmi rozšířeným způsobem a je považováno za vysoce efektivní, rentabilní a bezpečné. U nás je tento způsob zatím málo známý a hledá svoje odpovídající uplatnění hlavně v naftařském průmyslu. Širšímu uplatnění tohoto způsobu bránila u nás hlavně nekomplexní a ne-

systematická právní úprava a legislativa v odpadovém hospodářství. Metoda také evokuje určitou emocionální odezvu, protože představuje určité riziko pro lidské zdraví, životní prostředí a životní úroveň. Při hodnocení úlohy zatláčení do vytěžených ložisek uhlovodíků musí být zohledněny výhody a rizika této metody i dalších alternativ.

HistOrie

Ukládání tekutých odpadů do vytěžených ložisek uhlovodíků je technicky složitou záležitostí. Nejvhodnější jsou regionálně rozsáhlé, tektonicky a seizmicky stabilní, homogenní pórové a puklinové kolektory, překryté mocným nadložním komplexem nepropustných hornin, oddělené od aktivního oběhu podzemní vody, které jsou trvale mimo sféru životního prostředí. Injektování, tzn. pohyb tekutých médií (kapaliny nebo plynu) ve vrtu opačným směrem než při těžbě přírodních uhlovodíků se v ropném průmyslu

tab 1 klaSifikace vtlaČných Sond (podle epa) třída

Charakter sondy

I

Sondy používané producenty nebezpečných odpadů, případně vlastníky odpadů k manipulaci a k injektování pod nejspodnější obzor, který ještě obsahuje podzemní zdroj pitné vody, a to v nejmenším okruhu od sondy alespoň 400 m. používá se pro nebezpečné odpady, jako jsou solanky (mimo slané vody pocházející z ropného průmyslu), louhy, mořící kyseliny různých koncentrací, chromáty, kyanidy, chladící vody, sírany, chlorované uhlovodíky a směsi organických a anorganických odpadů.

II

Sondy sloužící k uskladňování odpadů spjatých s produkcí přírodních uhlovodíků (solanky), resp. k progresivním těžebním metodám ropy nebo zemního plynu.

III

Sondy sloužící k extrakci minerálů, včetně těžby síry, uranu, soli nebo uhličitanu draselného vyluhováním.

IV

Sondy sloužící k uskladňování nebezpečných nebo radioaktivních odpadů do hlubokých horninových struktur, které jsou vzdálené minimálně 400 m od podzemních zdrojů pitné vody.

V

Sem patří sondy, které není možné zařadit do žádné z předcházejících tříd, včetně sond pro odpadní vodu z klimatizačních zařízení, sondy utrácející chladící vodu, drenážní sondy, suché sondy, sondy k zatláčení slané vody jako bariéry, víceúčelové septikové systémy, sondy sloužící ke kontrole subsidence, sondy k utrácení radioaktivního odpadu (jiného než je uvedeno v třídě IV.), sondy mající spojitost s těžbou geotermální energie, sondy k těžbě konvenčních nerostů vyluhováním (jako louhování stopových prvků),sondy ke vtláčení odpadních solanek po extrakci halogenových prvků nebo jejich solí, sondy sloužící k experimentálním technologiím, sondy sloužící k dobývání lignitu, uhlí, dehtových písků a bituminózních břidlic in situ.

str. 20

problémy a poruchy při zatláČení tekutých odpadů n Nevhodně zvolená lokalita n Nedostatky při projektování a výstav-

bě injektážního střediska a injektážních vrtů n Chyby v konstrukci injektážního vrtu n Chybné určení typu tekutých odpadů pro uskladňování z hlediska jejich kompatibility n porušení horninového prostředí

USA používalo od třicátých let a dosud ho používají naftařské firmy, které těží ropu a zemní plyn. Injektovaným médiem je ložisková voda nebo plyn, které se zatláčejí do uzavřené struktury ložiska, aby pomohly udržet konstantní ložiskový tlak, a tím pomáhaly lépe dotěžit ložisko. Právě zde vznikla myšlenka injektovat do vytěžených ložiskových struktur také tekuté odpady, ať už to byly ropou kontaminované vrtné výplachy nebo tekuté odpady vznikající při jiné průmyslové výrobě. Během šedesátých a sedmdesátých let se vtláčení jako metoda zacházení s nebezpečnými odpady velmi rozšířilo (v roce 1974 existovalo 209 vtlačných sond) a přetrvává dodnes. I když průmysl nezaznamenal žádné větší provozní problémy nebo případy kontaminace (během této doby), americká veřejnost se začala vážně zabývat znečišťováním jak vzduchu, tak vody. Důsledkem toho bylo přijetí zákonů týkajících se životního prostředí a zákonů týkajících se řízení a kontroly stavu vzduchu a vod. Podle studií zveřejněných v osmdesátých letech pohltily hluboké vtlačné sondy téměř 60 % veškerých kapalných nebezpečných odpadů. V roce 1980 byly v USA přijaty předpisy, které stanovily minimální normy pro řízení podzemního vtláčení (Underground Injection Control, UIC) a obsahují i klasifikaci vtlačných sond. Klasifikační systém vychází ze tří faktorů: jakého průmyslu se systém týká, jaké kapaliny mají být injektovány a jaká je poloha vtlačné zóny ve vztahu ke zdrojům pitné vody (tab. 1). Agentura Odpady 01 | 2011

praxe závěsný kužel přechod

pro ochranu životního prostředí USA (EPA) zpracovala v roce 1986 soupis injektážních vrtů, které se využívaly při skládkování tekutých odpadů (tab. 2). V tomto roce se v USA využívalo 429 sond pro uskladňování velmi nebezpečných odpadů způsobem injektáže do hlubokých horninových struktur. Šlo hlavně o louhy, kyseliny různých koncentrací, chromany, kyanidy, sírany a mnoho dalších.

Stupačky s teflonovým kroužkem

vlastnOsti injektážní Zóny

Pro skládkování tekutých odpadů je využitelné prakticky každé ložisko ropy a zemního plynu. Splňuje základní podmínku této činnosti, a tou je hydrodynamická uzavřenost obzoru. Využít se dají i další geologické struktury s dostatečnou kapacitou a jinými vhodnými vlastnostmi (dostatečně prokázaná izolovanost od biosféry a nadložních horizontů). Při výběru injektážní zóny je potřeba provést detailní geologický, Odpady.IhNEd.Cz

kOmpatibilita

pakrovací kapalina

proplachovací objímka Stupačka s teflonovým kroužkem

slOvenskO

Kromě USA se tento způsob uskladňování tekutých odpadů prakticky využívá ve všech vyspělých krajinách s rozvinutým naftařským průmyslem, jako jsou Kanada, Velká Británie, Francie, Norsko, ale i v krajinách bývalého SSSR. Ze sousedních zemí je zatláčení tekutých odpadů v různých obměnách realizováno v Německu, Rakousku a Slovensku. Například v Německu bylo již v letech 1925–1964 v těžební oblasti draselných solí v údolí řeky Werra tímto způsobem zlikvidováno 380 mil. m3 solanek, tj. v průměru 10 mil. m3 ročně. Ve Slovenské republice se tento způsob uskladňování tekutých odpadů realizuje od roku 1990, avšak pouze prostřednictvím minimálního počtu sond. Překážkou byla nedostatečná legislativa v odpadovém hospodářství. Možnosti jsou zejména v západním Slovensku ve vytěžených ložiscích ropy, kde se kapacita injektážní zóny odhaduje na 4 mil. m3. Ve východoslovenském neogénu jsou to ložiska zemního plynu (Trhoviště, Stretava, Ptrukša, Senné a Bánovce nad Ondavou), kde už bylo vytěženo přes 3 mld. m3 a ročně se vytěží průměrně dalších 0,3–0,4 mld. m3 zemního plynu. Na západním Slovensku má Nafta, a. s., Gbely vtlačné středisko na centrálním odkališti Závod a ve východním Slovensku na centrálním odkališti Moravany. Tekuté odpady jsou k těmto střediskům dopravovány autocisternami, zde shromažďovány ve sběrných nádržích a odtud pístovými čerpadly 2PN 700 zatláčeny do pórovitých vytěžených horninových struktur.

zvětšuje v přímé závislosti od toho, jak se injektážní zóna zaplňuje nebo jak se zhoršují její kolektorské vlastnosti.

pakr s teflonovým kroužkem Objímka Vsuvka přechodová objímka Stupačka Kapalina vtláčená do sondy perforace dno sondy – cementový mostek původní hloubka

Schema konstrukce a podzemního vystrojení vytláčecí sondy

hydrogeologický a chemický průzkum a zhodnotit technický stav injektážních vrtů a sond, protože jejich špatný technický stav může znehodnotit injektážní zóny. Z pohledu naftové geologie jsou vhodné pískovcové a karbonátové kolektory, spolehlivě odizolované od biosféry nepropustnými vrstvami (např. jílů a solí). Jílové sedimenty mají všeobecně nízkou propustnost, vysokou plasticitu, nízkou rozpustnost ve vodných roztocích a dobré sorpční vlastnosti, a proto jsou mimořádně vhodné jako izolanty mezi injektážní zónou a podzemními zdroji pitné vody. Při výběru injektážních zón nebo pohlcujících obzorů je velká pozornost věnována především petrofyzikálním vlastnostem – pórovitosti a propustnosti. Injektážní tlak, tj. tlak, při kterém se médium vtláčí do injektážní zóny, je limitovaný propustností kolektorské horniny, pohlcovacími schopnostmi obzoru, ale i fyzikálními vlastnostmi zatláčeného média, jeho měrné hmotnosti a viskozity. Počáteční injektážní tlak se pohybuje v našich podmínkách od 2–5 MPa na ústí sondy a postupně se

Aby uskladňování odpadů injektováním bylo úspěšné, je třeba zhodnotit vzájemné vazby mezi horninou, látkami které obsahují, a vlastním odpadem – tedy řešit problém kompatibility. Má-li se do jednoho injektážního vrtu nebo injektážní zóny zatláčet víc druhů odpadů, je třeba udělat i testy vzájemné kompatibility těchto odpadů. Posouzení obvykle vyžaduje informace o očekávaném vtláčeném množství: hustotě, teplotě a viskozitě vtláčené kapaliny, obsahu tuhé fáze a o efektivní velikosti částic, hodnotě pH a o chemickém složení odpadu, biologické charakteristice odpadu, obsahu plynů v odpadní kapalině a o její korozívnosti, proměnlivosti uvedených parametrů a stabilitě vlastností odpadních vod. Inkompatibilita mezi vtláčeným odpadem a kolektorskou horninou nebo vrstevní kapalinou může mít za následek pokles účinnosti procesu nebo úplné selhání vtlačného systému. Fyzikální, chemické a biologické charakteristiky odpadu tuto kompatibilitu silně ovlivňují. Jednotlivé druhy odpadů určené k zatlačení by se svým složením měly blížit původnímu obsahu ložiska. Existuje potencionální nebezpečí ucpávání vtlačné zóny tuhými částicemi z tekutého odpadu. Proto se doporučuje provádět separace tuhých částic z odpadů před jeho zatláčením. Dlouhodobý kontakt vtlačného zařízení, vystrojení sondy a zejména horninového skeletu s obsahem o extrémně nízkých, resp. vysokých hodnotách pH by mohlo být příčinou korozívních poruch, resp. poškození celého systému. Proto se doporučuje předběžná úprava chemismu vtláčených odpadů inhibitory podle druhu a zastoupení korozívně účinných látek. Původní vrstevní vody jsou více či méně mineralizované. Dostanou-li se jílové částice v kolektoru do kontaktu s nemineralizovanou vodou resp. s vodou, jejíž salinita je nižší n,ež byla pů-

SoupiS Sond podle jejich Stavu (epa 1986) třída

Celkový počet sond

Stav sond ve výstavbě

v provozu

dočasně nebo trvale opuštěné

I.

644

95

429

120

II.

179 450

6 938

137 226

35 286

III.

33 796

604

21 194

11 998

IV.

84

0

7

77

V.

113 246

2 353

90 059

20 834

str. 21

praxe vodní, bude docházet k bobtnání těchto částic, což může vést k silné redukci pohlcovacích schopností kolektoru. Tuto podmínku je nutno akceptovat již při výběru tekutých odpadů, případně počítat s nutnou úpravou jejich salinity.

injektážní vrt a jeHO lOkaliZace

Injektážním vrtem se zatláčejí tekuté odpady do pórového nebo puklinového prostoru uloženého v hlubokých horninových strukturách (injektážní zóně). Vhodná lokalizace injektážního vrtu představuje multidisciplinární problém. Existují všeobecná kritéria, která by měla být splněna, aby injektážní vrt měl dlouhodobý úspěch: musí být k dispozici obzor s dostatečně velkou porozitou a přiměřenou permeabilitou, musí být vyloučena možnost kontaminace pitné vody, a to přirozenými bariérami bránícími pohybu odpadu. Konečně musí být injektážní systém stabilní, zejména jak jde o kompatibilitu zatláčeného odpadu s injektážní zónou. Při vtláčení odpadů do již vytěžených ropných či plynových ložisek se z praktických důvodů využívají stávající sondy otevírající dané ložisko. Snižuje to o řádově desítky milionů korun náklady na realizaci projektu, nevytvářejí se potencionální cesty úniku z injektážní zóny, což snižuje snížený dopad na životní prostředí a ráz krajiny. Nezanedbatelnou výhodou je také legislativní zajištěnost již hotového vrtu. Před zahájením vtláčení musí být na vrtu provedeny čerpací zkoušky, pohlcovací zkoušky a štěpící zkoušky za účelem předběžného stanovení optimálního programu injektáže, tj. optimálního a maximálně přípustného injektážního tlaku, rychlosti začerpávání, celkového objemu začerpávaného odpadu a štěpícího tlaku (pouze u nového vrtu). Injektáž tekutých odpadů musí být po zaplnění injektážní zóny ukončena řádnou likvidací sondy. Složka vrtu je archivována a zlikvidovaný vrt zůstává zaznamenaný na mapě.

Úprava Odpadů

Jak již bylo řečeno, tekuté odpady vyžadují vhodnou úpravu, zejména snížení obsahu a zrnitosti pevné fáze z hlediska propustnosti kolektorských hornin, snížení viskozity upraveného odpadu nebo změnu chemických vlastností odpadu z hlediska jeho vlivu na kontaktní povrchy čerpadla, dopravních nádob, potrubí a vystrojení vrtu. Na obr. 1 je schéma stanice pro úpravu tekutých odpadů. Tekutý odpad se zde předčišťuje na kvalitních vibračních sítech typu Super Screen. Speciální centrifuga pak odseparuje tuhé částice větší než 5 mikronů. V určitých přístr. 22

padech může být vhodné použít tzv. třífázové centrifugy schopné oddělit vodu, olej a pevné částice, nebo vybavit systém pro zvýšení účinnosti flokulačním zařízením. Poté, co je odpad zbaven tuhých nečistot, míchá se v nádržích a pomocí kalového čerpadla se dopravuje potrubím k místu, kde se do odpadu přidávají chemikálie upravující jeho viskozitu, hustotu, případně další fyzikálně-chemické vlastnosti. Takto upravený odpad se přečerpává kalovým čerpadlem do skladovacích nádrží. Protože zpracované odpady mohou mít různé chemické složení, je nutné je rozdělit do několika skupin (slaná voda + olej vhodný pro další zpracování v odvodňovací stanici, olej nevhodný pro další zpracování, kyselé odpady, zásadité odpady). Z těchto nádrží se odpad dopravuje autocisternami do pohotovostních nádrží v blízkosti vtlačných vrtů. Průběh zatláčení tekutého odpadu do propustných vrstev je monitorován pomocí manometrů na vtlačném potrubí a na mezikruží mezi těžební kolonou a stupačkami. Kromě toho se účinnost tohoto procesu zjišťuje po určité době měřením na monitorovacích vrtech situovaných v okolí vtlačných vrtů. Zatláčení tekutých odpadů mohou doprovázet určitá rizika, plynoucí z nevhodně zvolené lokality, nedostatků při projektování a výstavbě injektážního střediska a injektážních vrtů, chyb v konstrukci injektážního vrtu, chyb v určení typu tekutých odpadů pro uskladňování z hlediska jejich kompatibility, či porušení horninového prostředí. Pro monitorování procesu se instaluje proto kontinuální registrační zařízení na sledování zatlačeného množství a tlaku za současného sledování tlaku na mezikruží mezi stupačkami a těžební kolonou. Nejméně jednou za pět let se musí kontrolovat mechanická integrita vrtu.

vytypOvání vHOdnýcH lOžisek

Teritorium ČR se geologicky člení na dvě regionální struktury – Český masiv a Karpaty. Dělící linie probíhá přibližně mezi Znojmem a Ostravou. Na území jižní Moravy je poměrně velká četnost ložisek uhlovodíků. Ložiska vhodná pro vtláčení tekutých odpadů nejen po stránce ochrany životního prostředí, ale také z ekonomického hlediska musí splňovat několik omezujících podmínek. První z nich je vzdálenost úložiště od místa vzniku odpadu - s rostoucí vzdáleností porostou provozní náklady. Pro rentabilitu procesu je důležitá také kapacita ložiska. Další podmínkou je ochrana životního prostředí. Některá

Schéma Stanice pro úpravu tekutých odpadů Nádrž na vodu Jímka na akumulaci úkapů Kalová čerpadla

Nádrže na počáteční úpravu odpadu

dopravní čerpadlo

Kontejnery na tuhé frakce

Vibrační síta Centrifuga technologická nádrž dopravní čerpadlo

Nádrže na konečnou úpravu odpadů

ložiska se nachází v povodí řeky Moravy nebo povodí Dyje, kde je hned několik zdrojů pitné vody, což samozřejmě legislativně významně komplikuje případné využití pro daný účel. Mezi tato ložiska patří Týnec, Lanžhot-Brodské, Poštorná, Lanžhot, Břeclav a částečně ložisko Hrušky. Důležitá je hloubka uložení ložiska. Všeobecně se považuje za bezpečnou pro injektování odpadu do horninového prostředí hloubka přes 500 m, někteří autoři uvádějí až 700 m. V těchto hloubkách většinou ustává aktivní oběh podzemní vody. Dalším významným faktorem ovlivňujícím nejen rentabilitu procesu vtláčení je počet vrtů otvírajících ložisko. S velkým počtem vrtů na lokalitě rostou náklady na převystrojení každého takového vrtu a samozřejmě i potencionální riziko úniku vtláčeného média do životního prostředí, neboť u lokality s velkým počtem vrtů není ověřena vzájemná komunikace. n Ing. PaVel šVandelka, Ph. d., Ing. IVo knáPek, Megawaste, s. r. o.

Odpady 01 | 2011

skupina 16

katalog odpadů

skupina 16 – všechno možné

odpady v tomto katalogu jinak neurčené – tak je označena skupina 16 podle Katalogu odpadů.

Skupina zahrnuje velmi rozmanitou směs odpadů z nejrůznějších odvětví. Jsou zde zařazeny autovraky i odpady pocházející z jejich demontáže od pneumatik po brzdové destičky. Skupina 16 02 zase zahrnuje transformátory a kondenzátory obsahující PCB i další vyřazená zařízení s obsahem azbestu. Dalšími skupinami jsou vadné šarže výrobků v pozoruhodném ročním množství kolem 11 tisíc tun. Skupina 16 04

Dalšími odpady v této skupině jsou například vyřazené chemikálie, odpady z čištění nádrží a sudů nebo odpadní vody upravované mimo místo vzniku a vodné koncentráty. Významnou součástí jsou baterie, akumulátory a vyřazené katalyzátory, o jejichž revolučním způsobu zpracování přinášíme informaci hned na další straně. Skupinu 16 pak uzavírá více než sto tisíc tun vyzdívek a žáruvzdorných materiálů. n - jhm -

zahrnující vyřazenou munici, zábavní pyrotechniku i peroxid vodíku, není v tabulce vůbec uvedena. Je to tím, že Český statistický úřad do těchto tabulek nezařazuje druhy odpadů, u nichž jsou tři a méně vykazujících jednotek (proto mimo jiné také nemusejí souhlasit součty jednotlivých řádků). Subjektů zpracovávajících vyřazenou munici je tedy zjevně u nás velmi málo, nicméně jsou, jak dokazuje článek na dalších stranách.

Produkce odPadů skuPiny 16 Podle katalogu odPadů (2009, v tunách) Druh odpadu

produkce odpadu celkem

v tom způsob nakládání na straně původce odpadu Využití celkem

odpady skupiny 16 celkem 454 143 z toho: 16 01 Vyřazená vozidla (autovraky) z různých druhů dopravy (včetně stavebních strojů) a odpady z demontáže těchto vozidel a z jejich údržby 272 767 16 02 odpady z elektrického a elektronického zařízení 16 069 16 03 Vadné šarže a nepoužité výrobky 11 039 16 05 chemické látky a plyny v tlakových nádobách a vyřazené chemikálie 771 16 06 Baterie a akumulátory 7177 16 07 odpady z čištění přepravních a skladovacích nádrží a sudů (kromě odpadů uvedených ve skupinách 05 a 12) 8477 16 08 Upotřebené katalyzátory 1594 16 10 odpadní vody určené k úpravě mimo místo vzniku 24 546 16 11 odpadní vyzdívky a žáruvzdorné materiály 111 556

odpady.ihned.cz

R1-R13 13 778

Odstraňování celkem d1-d15 1156

Ostatní způsoby celkem n1-n18 439 210

12 565 1111 -

25 12 -

260 177 14 947 11039

6

2 -

769 7171

96 -

168 200 613 6

8309 1394 23 838 111 550

str. 23

katalog odpadů

skupina 16

Špičková technologie využívá ionizovaný plyn Unikátní zařízení pro využití odpadních katalyzátorů u nás pracuje od roku 2008 a nyní se chystá také na zpracování baterií a akumulátorů. Použité katalyzátory z chemických procesů i ty vymontované z automobilů jsou zařazeny mezi nebezpečné odpady. Zároveň však obsahují významná množství drahých kovů a dalších látek, které je ekonomicky zajímavé získávat zpět. Například v každém automobilovém katalyzátoru najdeme platinu, palladium a rhodium. Jen platiny je v katalyzátoru zhruba za dva tisíce korun. Je však v takřka molekulární vrstvě natažena na keramickém nosiči, který nejvíc připomíná včelí plást. Automobilové katalyzátory se běžnou chemickou cestou zpracovávají velmi obtížně, proces má nízkou účinnost a množství obtížně zpracovatelných odpadů je vysoké. Ve společnosti Safina, a. s., která je známým zpracovatelem drahých kovů a v poslední době také elektroodpadu, pracuje od roku 2008 špičková technologie pro recyklaci použitých průmyslových i automobilových katalyzátorů. Projekt pod názvem PlasmaEnvi® byl spolufinancován Evropským fondem pro regionální rozvoj a Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR.

plazmový oblouk

Technologie je postavena na využití plazmového hořáku a vysoké teploty, kterou je schopen vyvinout. Nejde však o spalování. „Mezi spalovnou a plazmovou technologií existuje zásadní rozdíl,” říká Ing. František Veselý, zástupce ředitele pro provoz Plazma. „Spalování probíhá za přítomnosti vzduchu a jde tedy o oxidační proces. Naše technologie pracuje v redukčním prostředí a funguje jako plazmová tavírna. U běžných pecí s teplotami kolem 1300-1400 °C a s přítomností kyslíku musí mít materiál zdržení několik sekund, aby se rozložil a nedošlo k rekombinaci na nežádoucí sloučeniny, které mohou zatěžovat životní prostředí. V plazmovém oblouku, což je v podstatě proud ionizovaného plynu, se teplota pohybuje kolem 8-10 tisíc stupňů. V samotném reaktoru teplota dosahuje kolem 1600 °C, což zaručuje velmi krátkou dobu zdržení a nehrozí rekombinace. str. 24

Struska ze zpracování katalyzátorů vypadá jako obsidiánové sklo.

Použité katalyzátory se nejdříve drtí na menší částice a pak vstupují do reaktoru. Plazmový hořák (torch) vytváří oblouk s ionizovaným plynem (plazmou), který dopadá do tekuté taveniny. Směs se samovolně otáčí a částečky katalyzátoru se postupně roztaví. „V redukčním prostředí pod dusíkem se oxidy kovů zredukují na čisté kovy. Veškeré organické látky se rozpadnou až na stavební atomy. Z uvolněného uhlíku vzniká oxid uhelnatý (CO), z vlhkosti vzniká rozkladem vody vodík a opět CO, což je v podstatě syntézní plyn,” vysvětluje podstatu procesu Ing. Veselý. V plazmou míchané tavenině se odděluje od strusky těžší kovový podíl, v němž jsou vedle drahých kovů i kovy obecné (Cu, Fe, Ni). Tato slitina již není nebezpečným odpadem a může se dále zpracovávat běžnými hutními postupy bez produkce závažného množství odpadů. Struska má vysoký obsah hlinitanů a křemičitanů a vypadá jako obsidiánové sklo. Vyluhovací testy tohoto vitrifi-

kovaného podílu ukázaly nulu. Plazmové technologie jsou někdy navrhovány s cílem vyprodukovat co nejvíce syntézního plynu, který se dále využívá pro výrobu energie. „Syntézní plyn naší prioritou není,” poznamenává Ing. Veselý. „Vzniká ho relativně malé množství a po vyčištění je veden do mikroturbín, která vyrábí elektřinu a horkou vodu pro potřeby závodu. Energetické ztráty na mikroturbínách jsou poměrně malé, běžně zde dosahujeme účinnosti až 85 % na dodané palivo. Z toho plyne, že prakticky vše, co vstupuje do procesu, se využije. Roční kapacita plazmového procesu je 1000 tun zpracovaných vstupních surovin. Při tomto množství vyprodukujeme do 50 tun odpadů, které již nelze v rámci podniku využít.”

výhled do budoucna

„Plazma není běžná technologie, v Evropě pracují tři podobná zařízení, více je jich v USA a Japonsku,” vysvětluje RNDr. Petr Artner, představitel vedení odpady 01 | 2011

skupina 16

katalog odpadů

„Baterkářské“ povinnosti

pohled do reaktoru v okamžiku, kdy směs ještě není zcela roztavena. Bílá zář na okraji pochází od plazmového oblouku uvnitř.

pro jakost a EMS. „Každé zařízení je originál.” Kromě stavby velkého plazmového reaktoru byl v Safině Vestec, si vybudován ve spolupráci s Technickou univerzitou Košice a dvěma bardějovskými podniky, malý zkušební plazmový reaktor, na němž jsou ověřovány nové technologické postupy zpracování odpadů. Při úpravách zkušebního reaktoru v Safině pomáhala technicky i odborně česká Akademie věd. RNDr. Petr Artner říká: „Technologie je na začátku, ale víme, že má velký potenciál. Hledali jsme další materiály vedle autokatalyzátorů, které bychom mohli zpracovávat pomocí naší technologie. Jde nám zejména o ty, které se zpracovávají obtížně a ohrožují životní prostředí. Od jara roku 2010 zpracováváme také baterie a akumulátory, konkrétně Ni-metalhydridové (NiMH) a LiION baterie. Odebíráme baterie hlavně od průmyslu, z dílen dílny na demontáž elektroodpadu, menší část ze separovaného sběru baterií, jak ho provozuje kolektivní systém Ecobat i další subjekty.” „Od dodavatelů nám přicházejí baterie předtříděné (vytříděné podle druhů) a před dávkováním do procesu se ještě kontrolují a drtí,” poznamenává Ing. Veselý. Struska ze zpracování baterií má poněkud jiný charakter než z tavení katalyzátorů. „Je to zajímavý materiál – nacházíme v něm vedle běžných kovů, jako je železo, nikl nebo kobalt, také lanthanidy, které stojí za to separovat.” Technologie plazmového tavení byla zařazena do kategorie „Best Reclamation Technique” v rámci „Best Available Technique” (BAT), neboť konvertuje nebezpečné odpady v bezpečné produkty postupem šetrným k životnímu prostředí a zajišťuje emisní limity několikanásobně nižší, než je současný požadavek legislativy EU. n - kce -

odpady.ihned.cz

V souvislosti s „baterkářskou“ novelou zákona o odpadech č. 297/2009 Sb. vznikla řada nových legislativních povinností. Materiály kolektivního systému ecobat, který se stará o zpětný odběr a využití baterií a akumulátorů, uvádí tyto povinnosti: Do 19. března 2010 Výrobci a poslední prodejci n začít plnit informační povinnosti o zpětném odběru a odděleném sběru (§ 31d). Výrobci přenosných baterií n zřídit místa zpětného odběru v každé obci s počtem více než 1500 obyvatel, kde prodávají své baterie (§ 31g 2a), n uzavřít smlouvu s každou obcí, kde jsou prodávány jejich baterie a která o její uzavření projeví zájem (§ 31g 2b). n zřídit místo zpětného odběru v každém prodejním místě posledního prodejce, jehož ekonomická činnost je uvedena v příloze č. 10 k tomuto zákonu, a kde jsou jeho baterie nabízeny k prodeji, pokud je k tomu tímto posledním prodejcem vyzván (§ 31g 2c). n zřídit místo zpětného odběru v každém prodejním místě posledního prodejce, kde jsou jeho baterie prodávány a kde bylo za předchozí kalendářní rok uvedeno do oběhu nejméně 2000 kusů nebo alespoň 50 kg přenosných baterií, pokud je k tomu tímto posledním prodejcem vyzván (§ 31g 2 d). Poslední prodejci přenosných baterií jsou povinni odebírat přenosné baterie od konečného uživatele přímo v prodejním místě (§ 31g, odst.3). Koneční uživatelé jsou povinni předat použitou přenosnou baterii pouze poslednímu prodejci, na místo zpětného odběru, popřípadě na místo k tomu smluvně určeném (§ 31g, odst.5). Všechny osoby musí přenosné baterie z míst zpětného odběru předávat pouze osobě oprávněné ke zpracování nebo k materiálovému využití odpadních baterií (§ 31g, odst.5). Výrobci průmyslových baterií jsou povinni zajistit oddělený sběr průmyslových baterií nebo akumulátorů stejného typu jaké uvedli na trh (§31i odst.1). Výrobci baterií jsou povinni zajistit zpracování a materiálové využití odpadních baterií nebo akumulátorů za použití nejlepších dostupných technik (§31j odst.1). Ministerstvo ŽP je povinno zveřejnit Seznamu výrobců (§ 31e odst. 8). Do 26. září 2011 Výrobci zajistí, aby zařízení pro využití baterií dosáhlo minimální účinnosti procesů materiálového využití (§ 31j odst. 3 písm. a) až c). Do 26. září 2012 Výrobci přenosných baterií zajistí minimální účinnost zpětného odběru 25% (§ 31g odst. 1 písm. b). Do 26. září 2016 Výrobci přenosných baterií zajistí minimální účinnost zpětného odběru 45% (§ 31g odst. 1 písm. b. zdroj: ecobat, www.ecobat.cz

„Baterkáře“ čekají nové povinnosti.

str. 25

katalog odpadů

skupina 16

Regenerace olova z vyřazené munice při likvidaci vyřazené vojenské munice vznikají odpady obsahující relativně velký podíl olova. Bylo by výhodné toto olovo regenerovat pro další využití. Vyřazená vojenská munice představuje obzvlášť nebezpečný materiál, který je nutno účinně zneškodňovat, aby se zabránilo jeho možnému zneužití. Průmyslově využívaný postup zneškodňování sestává z demontáže munice, separace a přepracování využitelných komponent (kovových konstrukčních prvků, palivových směsí raket a vlastní trhaviny) a destrukce nevyužitelných výbušnin (především iniciačních mechanismů munice) řízenou explozí v tzv. výbuchové komoře. Při této destrukci vznikají pevné odpady, které z větší části zůstávají ve výbuchové komoře, odkud jsou po dokončení každého pracovního cyklu odebírány. Menší část pevných produktů exploze, tvořená jemnými prachovými částicemi, je zachytávána filtračním systémem, kterým jsou z výbuchové komory odváděny plynné zplodiny. Složení těchto odpadů je ovšem velmi proměnlivé a odvíjí se od složení aktuálně zneškodňované munice, což do značné míry komplikuje provedení účinného zneškodnění odpadu. Odpady obsahující olovo představují potenciální riziko pro životní prostředí a jejich zneškodňování je poměrně nesnadné a nákladné. Aplikace technologií stabilizace/solidifikace používajících jako pojiva portlandský cement i jiné zásadité materiály je velmi problematická, neboť olovo je amfoter-

ní kov, který tvoří při této stabilizaci rozpustný hydroxokomplex, který se snadno vyluhuje. Schůdnou cestou environmentálně přijatelného zneškodnění takových odpadů je stabilizace/ solidifikace asfaltovými emulsemi, případně s využitím speciálních aditiv chemicky vázajících olovo v málo rozpustných sloučeninách. Výhodnějším, a to jak z hlediska ochrany životního prostředí, tak i z hlediska ekonomického, je samozřejmě takový technologický postup, při kterém by bylo olovo ze zneškodňovaného odpadu odstraněno a regenerováno pro další technické využití. V odborné literatuře je možno nalézt řadu návrhů, jak získávat olovo z odpad a odpadních vod, zahrnujících postupy metalurgické, chemické, fyzikálně-chemické, elektrochemické i biochemické. Skutečností však je, že v současné době existuje stále řada odpadů obsahujících značná množství olova, která jsou zneškodňována/odstraňována skládkováním.

extRakce hydRoxidem

Na pracovišti Ústavu inženýrství ochrany životního prostředí UTB ve Zlíně byl navržen a částečně ověřen postup regenerace olova z nebezpečného odpadu vznikajícího při zneškodňování vyřazené vojenské munice. Uvedený postup spočívá v extrakci olova

schéma zařízení pro likvidaci vyřazené vojenské munice

Vzduch v okolí výbuchové komory

Výbuchová komora

hrudkový odpad

str. 26

Vzduchové čerpadlo

cyklon

hrubý prachový odpad

10% roztok naoh

plynné emise do atmosféry

Sprchovací věž

aktivní uhlí

Kapalný odpad

Vyčerpaný sorbent

Textilní filtr

Jemný prachový odpad

Munice sama o sobě nespadá do režimu zákona o odpadech. odpady z jejího zneškodňování však ano.

jakožto amfoterního prvku do vodného roztoku alkalického hydroxidu a jeho následné oxidaci ozonem za vzniku málo rozpustného pevného oxidu olovičitého, který je možno snadno separovat od vodné fáze filtrací nebo sedimentací. Při oxidaci ozonem dochází k regeneraci alkalického hydroxidu ve vyluhovacím médiu, a to je pak možno používat opakovaně na vyluhování dalšího odpadu. Výhodou postupu je, že při oxidaci ozonem se do reakčního roztoku nezanáší žádná další chemická individua. Navíc se při této reakci uvolňují do roztoku OH- ionty, které se při první reakci spotřebovaly na rozpuštění olova. V ideálním případě by se tedy používaný roztok alkalického hydroxidu regeneroval a bylo by možno jej používat opakovaně. Popsaný princip by měl být poměrně selektivní pro regeneraci olova. Zbytkový odpad po odstranění olova, stejně jako znehodnocený roztok alkalického hydroxidu by pak bylo možno stabilizovat/ solidifikovat pomocí geopolymerizace. Schéma technologického zařízení pro likvidaci vyřazené vojenské munice je znázorněno na obr. 1. Z pokusů vyplynulo, že optimální koncentrace NaOH pro získávání olova z odpadu je přibližně 0,8 mol/l. Obdobných výsledodpady 01 | 2011

skupina 16 ků bylo dosaženo i při obdobném pokusu používajícím namísto hydroxidu sodného hydroxid draselný. Vzhledem ke skutečnosti, že mezi NaOH a KOH nebyly z tohoto hlediska zjištěny významné rozdíly, a NaOH je levnější než KOH, byl by při praktickém provádění presentovaného postupu pravděpodobně preferován NaOH. Nicméně je třeba poznamenat, že pro geopolymerizaci, která byla uvažována jako závěrečný krok stabilizace/solidifikace zbytkového odpadu po odstranění olova, je jednoznačně vhodnější KOH.

opakované vyluhování odpadu

Při použití NaOH o koncentraci 0,8 mol/l nedojde k vyloužení veškerého olova obsaženého v odpadu. Tento nedostatek by mohl být odstraněn opakovaným loužením již vylouženého odpadu. K opakovanému vyluhování odpadu může být s výhodou použit roztok NaOH z prvního vyluhování, neboť při

oxidaci ozonem se NaOH spotřebovaný na rozpuštění olova regeneruje. Roztokem NaOH se z odpadu mohou vedle olova vyluhovat i další amfoterní kovy. V případě testovaného odpadu z likvidace vyřazené vojenské munice to byly zejména zinek a měď. Vyluhování těchto dalších kovů zvyšuje spotřebu NaOH a komplikuje jeho regeneraci, neboť Zn a Cu se oxidací ozonem z vyluhovacího roztoku neodstraní, a tedy by se v něm neustále akumulovaly. Jednou z možností, jak tomuto jevu předejít, je odstranění těchto kovů z odpadu ještě před vlastním vyluhováním v roztoku NaOH (například vyluhováním v roztoku amoniaku a uhličitanu amonného). Pro regeneraci olova z daného odpadu se jeví jako nejvhodnější vodný roztok hydroxidu sodného o koncentraci přibližně 0.8 mol/l, při nižší koncentraci NaOH se snižuje množství olova odstraněného z odpadu. Naopak při vyšší koncentraci NaOH se zhoršuje

katalog odpadů účinnost oxidace vylouženého olova ozonem na oxid olovičitý. Vyššího množství odstraněného olova je možno dosáhnout opakovaným vyluhováním odpadu. Experiment ukázal, že v případě daného odpadu z likvidace vyřazené vojenské munice je postačující provedení tří vyluhovacích cyklů. Vyluhování dalších amfoterních kovů z odpadu (v uvedeném případě konkrétně Zn a Cu), a tedy nežádoucí kontaminaci vyluhovacího roztoku NaOH, je možné omezit předchozím vyloužením odpadu v roztoku NH3/(NH4)2CO3. Vyloužené amfoterní prvky by se z tohoto roztoku následně mohly izolovat např. elektrolýzou. n VratislaV Bednařík, Milan Vondruška, roMan slaVík Univerzita Tomáše Bati ve zlíně, Fakulta technologická zpracováno na základě textu v publikaci Wasteforum 2/2009

Jak nakládat s pcb

Kondenzátory s dielektrickou náplní obsahující pcB, spadající pod katalogové číslo 16 02 09* se u nás nevyrábějí od roku 1985, přesto se s nimi lze ještě místech setkat. Tato zařízení se po skončení své životnosti, která se rychle blíží, stávají nebezpečnýmh odpadem s vysokým rizikem pro každého, kdo s ním přichází do styku.

plány odstRanění

Zákon o odpadech č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů zavádí ve svém § 27 odst. (8) Plány postupného odstranění nebo dekontaminace zařízení nebo PCB. Říká se v něm: „Vlastníci PCB, odpadů PCB a vlastníci, popřípadě provozovatelé zařízení obsahujících PCB, jsou povinni do 31. března 2009 vypracovat a zaslat ministerstvu plán postupného odstranění PCB, odpadů PCB a zařízení s obsahem PCB nebo plán dekontaminace odpadů PCB nebo zařízení s obsahem PCB pro období 2009 až 2010. Tyto plány musí být splněny nejpozději do 31. prosince 2010. Tato povinnost se nevztahuje na vlastníky nebo provozovatele lehce kontaminovaných zařízení. Odůvodněný předpoklad nižšího obsahu PCB u lehce kontaminovaných zařízení prokazuje vlastník nebo provozovatel zařízení, na vyžádání kontrolního orgánu, na základě výsledků analýz vzorků dosud odebraných poměrem 1 : 500, odpady.ihned.cz

jedné analýzy s výsledkem 50 - 500 mg/ kg PCB k pěti stům analýzám s výsledkem nižším než 50 mg/kg PCB.” Ministerstvo životního prostředí zpracovalo a zveřejnilo Metodické doporučení OODP MŽP je určeno vlastníkům PCB, vlastníkům popřípadě provozovatelům zařízení obsahujících PCB a podléhajících evidenci, a oprávněným osobám, které vlastní (drží) odpady PCB ve skladech nebezpečných odpadů před jejich definitivním odstraněním. Toto doporučení je určeno všem, kteří vědí, že jejich zařízení s objemem náplně větším než 5 litrů PCB obsahuje, ať již byl tento fakt zjištěn jakkoli (např. ze štítku, od výrobce, analytickým stanovením, prohlášením vlastníka nebo provozovatele atp.), že jejich PCB má koncentraci vyšší než 50 mg/kg a že jejich odpady PCB lze vykázat pod příslušnými kódy z Katalogu odpadů. Metodiku naleznete na stránkách Centra pro hospodaření s odpady (www.ceho.cz).

dielektRika

PCB jsou látky, které jsou dobrými elektrickými izolátory. Jsou chemicky stabilní, odolné vůči ohni a nesnadno se vypařují. PCB se používaly jako dielektrické kapaliny v některých typech elektrických zařízení, např. v transfor-

mátorech, rozvaděčích, kondenzátorech, ve spouštěčích zářivkových světel a motorech s malým výkonem. Na štítcích některých zařízení je uvedeno, že obsahují PCB. Lze předpokládat, že kondenzátory nebo transformátory vyrobené před rokem 1976 mohou obsahovat PCB, pokud není uvedeno jinak. Mohou však být v zařízeních mladších – až do roku 1986. I když byl například v zařízení vyměněn olej, přesto se v něm mohou vyskytovat určitá množství PCB z minulých náplní. PCB se mohou do organismu dostat trojí cestou: přímým stykem s pokožkou (i neporušenou), dále dýchacími cestami (vdechováním par u zařízení v provozu), nebo požitím (např. jídlo nebo kouření na pracovišti). Při dlouhodobém vystavení se PCB může hromadit v těle s negativními důsledky pro zdraví člověka. Zařízení a odpady s PCB (včetně například znečištěných pracovních a ochranných oděvů) musí být odstraněny specializovanými firmami. Za neoprávněné nakládání s odpadem kontaminovaným PCB bez platné autorizace může subjekt dostat pokutu až do výše deseti milionů korun. Obvykle jsou PCB likvidovány ve spalovnách nebezpečných odpadů. n - jhm -

str. 27

servis

energetické využívání čistírenských kalů

Ve studii „Energetické využívání čistírenských kalů v Evropě do roku 2020“ podává Institut pro výzkum trendů a trhu zprávu o přehledu rámcových podmínek a aktuální situace zneškodňování kalů v 22 evropských zemích. Studie porovnává a analyzuje náklady na různé alternativy zneškodňování kalů, vyhodnocuje výhody a nevýhody a uvádí požadavky na stávající a nové účastníky trhu. Předpovídá rovněž vývoj trhu podle druhu kalů a jejich původu do roku 2020 ve třech scénářích. Základní poznatek studie spočívá v tom, že energetické využívání čistírenských kalů na evropském trhu opět získává na významu. Je realizováno zejména jako společné spalování

v uhelných elektrárnách a spalovnách odpadů nebo jako samostatné spalování ve speciálních spalovnách kalů. Ve střední Evropě je energetické využívání již hlavním způsobem zneškodňování čistírenských kalů a jejich látkové využívání v zemědělství ustupuje do pozadí, především z důvodu klesající akceptace. Potravinářský průmysl stále častěji požaduje od výrobců, aby nevyužívali kaly k hnojení. V Německu a Rakousku se energeticky využívá již

polovina čistírenských kalů. Ve Švýcarsku se od podzimu 2008 spalují veškeré čistírenské kaly, protože jejich využívání v zemědělství je až na výjimky zakázáno. Na rozdíl od střední a severní Evropy jsou hlavními způsoby zneškodňování a využívání čistírenských kalů ve východní Evropě doposud skládkování a využívání v zemědělství. I přes investice EU do infrastruktury zneškodňování odpadních vod tvořilo energetické využití kalů v roce 2008 v průměru méně než 1 %. V následujících deseti letech vzroste výskyt komunálních kalů nejvíce v zemích východní a jižní Evropy. Levné využívání kalů v zemědělství bude stále více nahrazováno drahým spalováním, čímž se zvýší i tržní objem v oblasti zneškodňování kalů. Na společném evropském trhu vzroste podíl spalování čistírenských kalů o 50 % v porovnání s rokem 2007. Současný systém zneškodňování komunálních kalů považují účastníci trhu za téměř dokonalý. Novela platné směrnice o čistírenských kalech se plánuje nejdříve v roce 2010 a evropský trh by mohla ovlivnit teprve v letech 2014/2015. Právě ve východní Evropě jsou dosud velké potenciály tepelného využívání čistírenských kalů, protože zde teprve probíhá přizpůsobení legislativě EU. n -jhm.Zdroj: Educo

Množství kalů z čistíren odpadních odpadních vod s rozvojem čištění stále stoupá.

GRAF měsíce EU

4000

PRodukce bioethAnolu V ČR i ve světě se v současnosti pro výrobu bioethanolu používají převážně škrobnaté a cukernaté zemědělské suroviny, což sice pro zemědělskou výrobu představuje určitou záruku odbytu, ale v posledních letech evokuje též etické otázky. Výroba tzv. biopaliv druhé generace, které jako surovinu využívají zemědělské energetické plodiny či odpady na bázi celulózy a lignocelulózy, by tyto pochybnosti mohla odstranit. Zdroj: Paulová a kol., Využití odpadních materiálů …, Chemagazín 5/2010, str. 16

str. 28

3500

ČR

3000

120

2500

100

2000

80

1500

60

1000

40

500

20

0

2004

2005

2006

2007

2008

2009

0

Odpady 01 | 2011

servis

Do diáře 17. - 20. 1.

Ostrava. Výstaviště Černá louka infotherma 2011 Veletrh - ekologické a ekonomické vytápění, úspory energie a využívání obnovitelných zdrojů Kontakt: www.inforpres.cz

18. 1.

praha, sídlo společnosti artezis, s. r. o. příprava žádosti o finanční podporu z operačního programu Životní prostředí pro oblast 4.1 – zkvalitnění nakládání s odpady od a do z Seminář Kontakt: www.artezis.cz

25. 1.

praha, sídlo společnosti artezis, s. r. o. administrace dotace a realizace projektu z operačního programu Životní prostředí od a do z (na příkladu oblasti 4.1 - zkvalitnění nakládání s odpady) Seminář Kontakt: www.artezis.cz

26. - 30. 1.

Kněžice. chaloupky otevřený prostor 2011: peníze jinak? Seminář ve stylu open space/otevřený prostor o současném finančnictví a jeho alternativách: etickém a družstevním bankovnictví, etickém investování a lokálních a komunitních měnách. Kontakt: Trast pro ekonomiku a společnost , thinktank.cz/

1. 2.

praha, sídlo společnosti artezis, s. r. o. nejčastější formy zadávacích řízení v rámci opŽp od a do z seminář Kontakt: www.artezis.cz

2. - 3. 2.

praha, Státní zdravotní ústav Vodárenská biologie 2011 Kontakt: www.ekomonitor.cz

8. 2.

praha, sídlo společnosti artezis, s. r. o. aktualizace plánů odpadového hospodářství - původce obce Seminář Kontakt: www.artezis.cz

Odpady.IhnEd.cz

15. 2.

praha, artezis, s. r. o., aktualizace plánů odpadového hospodářství – původce jiný než obec Konzultační seminář Kontakt: www.artezis.cz

22. - 23. 2.

praha, hotel pyramida plasty 2011 17. ročník konference o plastových rozvodech. Kontakt: www.gasinfo.cz

23. - 24. 3.

Beroun, hotel Best Western hotel Grand průmyslová ekologie ii cílem konference průmyslová ekologie je vytvořit platformu pro setkávání provozovatelů průmyslových zařízení, a výměnu zkušeností v mezioborové oblasti dopadů lidských aktivit na životní prostředí. Kontakt: www.ekomonitor.cz

Konference ODPADY 2011 1. března 2011,

Malý sál Měšťanské besedy, plzeň Konference je pořádána v souvislosti s aktivitami vybraných subjektů souvisejících s přípravou Integrovaného systému nakládání s komunálním odpadem plzeňského kraje a jejím cílem je seznámit účastníky s aktuálním vývojem odpadového hospodářství jak na regionální, tak celostátní úrovni. Výběr z programu: změny legislativy odpadového hospodářství – záměry do budoucna Informace SFŽp představení projektu Komunální odpad Spalovna komunálního odpadu v praxi Termizo Liberec Krajské integrované centrum pro zpracování komunálního odpadu Ostrava Rozvoj spolupráce společnosti EKOKOM s kraji ČR Integrovaný systém nakládání s odpady plzeňského kraje projekt zařízení na energetické využívání odpadů chotíkov Integrovaný systém nakládání s komunálním odpadem na území města plzně Konferenci pořádá plzeňský kraj, Město plzeň, plzeňská teplárenská, a. s., plzeňské komunální služby, s. r. o., a Sdružení měst a obcí plzeňského kraje Vložné: zdarma. přihlášky a bližší informace, www.pksluzby.cz, SkalovaMa@ pksluzby.cz

Co nového ve sbírce zákonů Částka 120 ze dne 30. listopadu 2010 � 330 zákon, kterým se mění zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), ve znění pozdějších předpisů Částka 132 ze dne � 363 - Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 554/2002 Sb., kterou se stanoví vzor žádosti o vydání integrovaného povolení, rozsah a způsob jejího vyplnění

Desatero domácí ekologie Brněnská Veronica vydala brožurku s názvem desatero domácí ekologie. Jak název napovídá, jde o výčet základních informací a znalostí, které se mohou hodit každému, kdo chce svou domácnost vést ekologicky šetrným způsobem. desatero samo o sobě naplňuje jednu z myšlenek domácí ekologie – obsah knihy je (v dobrém smyslu slova) zrecyklován a znovupoužit z dřívějších několika vydání desatera. a je samozřejmě doplněno o to nové, co se od posledního vydání změnilo, a zbaveno toho, co už neplatí nebo se přežilo. Snahou autorů je podle jejich slov pouze podpořit sílící úsilí mnohých lidí o environmentálně odpovědnější nakládání s přírodou. desatero je dostupné jak v tištěné verzi na adrese Veroniky, tak zdarma v elektronické podobě na adrese www.veronica.cz.

seznam inzerce firma

tel.

Orresant s.r.o. 381 257 077 Vodafone Czech Republic a.s. 800 777 700 ASEKOL s.r.o. -

fax

str.

-

3

-

17 32

str. 29

servis spoleČnost odborný časopis pro nakládání s odpady a životní prostředí Číslo 1. ročník XXi, vychází 11. 1. 2011 cena výtisku 85 kč, roční předplatné 935 kč

Ministr pavel drobil rezignoval na svoji funkci. důvodem jsou machinace ve Státním fondu životního prostředí, které už začala vyšetřovat protikorupční policie.

V Moravskoslezském kraji byl pokřtěn a uveden do provozu nový typ kontejneru na tříděný odpad, do něhož mohou lidé vkládat staré elektrospotřebiče. celkem bude na území kraje instalováno na 230 těchto kontejnerů.

adresa redakce: dobrovského 25, 170 55 praha 7 tel.: 233 071 427, e-mail: [email protected] http://odpady.ihned.cz publisher divize odborného tisku: daniel Köppl Šéfredaktorka: Ing. Jarmila Šťastná zlom: Libor hofman manažer titulu: petr pfleger tel.: 233 071 403, fax: 233 072 012, 603 198 873 e-mail: [email protected] Vydává: EcOnOMIa, a. s., dobrovského 25, 170 55 praha 7, iČo: 00499153 tiskárna: Uniprint, Rychnov nad Kněžnou distribuce a volný prodej: dobrovského 25, 170 55 praha 7, tel.: 233 071 110, fax: 233 072 001 e-mail: [email protected] předplatné, nové objednávky: tel.: 233 071 197, fax: 233 072 009, e-mail: [email protected], www.economia.cz zákaznická linka: tel.: 800 110 022 objednávky do zahraničí: tel.: 233 071 197, fax: 233 072 009, e-mail: [email protected] doručování předplatného: Mediaservis, s. r. o., Česká pošta, s. p. - střediska postservis předplatné a distribuce v sr: L.K. permanent, s.r. o., Magnet press, Slovakia, s. r. o. internetový online archiv: divize nová média, dobrovského 25, 170 00 praha 7, tel.: 233 074 142, e-mail: [email protected] internetová inzerce: divize nová média, dobrovského 25, 170 00 praha 7, tel.: 233 074 163, e-mail: [email protected]

Řízením ministerstva byla pověřena první náměstkyně Rut Bízková (stav z 30. 12. 2010), ta však nemá podpisové právo ministra. nemůže tedy rozhodovat o personálních otázkách či o rozdělování finančních prostředků z národních zdrojů.

nevyžádané příspěvky se nevracejí. Uveřejněné příspěvky nemusí vyjadřovat názor redakce. ISSn 1210-4922 MK ČR 6330 poskytnutím autorského příspěvku autor souhlasí s jeho rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním internetem v kterémkoli tištěném a/nebo elektronickém titulu vydavatele či osoby s jeho majetkovou účastí, či v jejich souboru. autor souhlasí s úpravami a odpovídá za právní i faktickou bezvadnost příspěvku. za užití náleží autorovi honorář podle obvyklých honorářových podmínek vydavatele. Blíže viz www.economia.cz. autorská práva k časopisu náleží vydavateli. přetiskování a přebírání článků, včetně provádění překladů, je zapovězeno. © 2010 EcOnOMIa, a. s.

pražské služby zpracují vánoční stromky. Stromky se většinou pálí ve spalovně, protože drátky a zbytky ozdob znemožňují kompostování nebo použití jako krmiva pro zvířata.

OBJEDNÁVÁM PŘEDPLATNÉ měsíčníku Odpady na 12 měsíců za cenu 935 Kč (včetně DPH) Předplatné se automaticky prodlužuje, dokud není zrušeno.

ADRESA

KÓD:

2731

OBJEDNAVATELE:

ZPŮSOB

PLATBY:

FAKTURA

PLATEBNÍ KARTA

SIPO

NÁZEV ORGANIZACE:

SLOŽENKA

spoj. č.

PŘÍJMENÍ: JMÉNO:

TITUL:

ÚDAJE

ULICE , Č. P.: OBEC:

PSČ:

PROFESE:

PRO FAKTURACI:

IČ: DIČ: Č. ÚČTU:

ADRESA

PRO DORUČOVÁNÍ: (je-li shodná s adresou objednavatele,nevyplňovat)

NÁZEV ORGANIZACE:

VYPLŇTE

PŘÍJMENÍ: JMÉNO:

KONTAKT:

TITUL:

ULICE , Č. P.: OBEC:

PSČ:

RAZÍTKO/PODPIS:

Vyplněním kuponu souhlasím bezplatně s tím, aby údaje poskytnuté v rozsahu tohoto kuponu byly po dobu deseti let zpracovávány v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, společností ECONOMIA a.s. se sídlem Praha 7, 170 55, Dobrovského 25, Vyplněný lístek odešlete na adresu: jako správcem, k nabízení výrobků a služeb správce, k průzkumu trhu, analýz, organizování dalších akcí, ECONOMIA a. s., oddělení distribuce, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7. zasílání informací prostřednictvím SMS zpráv, e-mailů, jakož i dalších elektronických prostředků. Tento Podrobnější informace: telefon zdarma 800 110 022, souhlas je udělován dobrovolně a může být kdykoli odvolán na adrese správce. Souhlasím se zasíláním internet – http://www.economia.cz a http://www.economia.cz obchodních sdělení elektronickou poštou ANO NE str. 30

Odpady 01 | 2011

OD000527-3

NOVÁ BARVA V TŘÍDĚNÍ ODPADŮ

ČERVENÁ Nesete do kontejnerů tříděný odpad? Máte jednu ruku volnou? Přiberte s sebou i vaše

drobné elektro a baterie

OD000569

Červené kontejnery už i v ulicích vašeho města www.cervenekontejnery.cz