Veřejná vyhláška — opatření obecné povahy č. 1/2011, kterým se vydává změna č. 1 ÚPO Veletov Změnu č. 1 územního plánu obce Veletov návrh Zastupitelstvo obce Veletov, příslušné podle ust. § 6 odst. 5 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), za pouţití ust. § 43 odst. 4 a § 55 odst. 2 stavebního zákona, § 13 a přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, § 171 a následujících zákona č. 500/2004 Sb., správní řád ve spojení s ustanovením § 188 odst. 4 stavebního zákona vydává usnesením .... ze dne ........2011 tuto změnu č. 1 územního plánu obce Veletov, schváleného zastupitelstvem dne 29.4.2009. Zadání pro zpracování změny č. 1 bylo schváleno zastupitelstvem obce dne 3. 9. 2007
Odůvodnění změny č. 1 územního plánu obce Veletov Změna č. 1 územního plánu sídelního útvaru Veletov je vypracována v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb. (Stavební zákon) a vyhláškou č. 500/2006 Sb. Vzhledem k procesu vydání změny jsou respektovány principy opatření obecné povahy podle platného Správního řádu. Elaborát je proto rozdělen na: vlastní návrh změny (s pokyny pro rozhodování v území) a dále na část tzv. odůvodnění. Tím dochází k přeskupení původních kapitol textové části i grafických příloh do uvedených dvou částí. Zachováváme princip úpravy pouze těch kapitol a výkresů, kterých se změna přímo dotýká — tzn., ţe jevy, které nejsou změnou dotčeny zůstávají platné v původní podobě a není třeba je v elaborátu změny popisovat nebo zakreslovat. Označení a obsah kapitol textové částí Odůvodnění vychází z přílohy č. 7 vyhl. č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti.
II. Odůvodnění změny I územního plánu
Vyhodnocení koordinace využívání území.
I. 1. Širší územní vztahy. Území dotčené navrhovanou změnou I ÚP Veletov leží cca 6 km východně od Kolína, mezi silnicí II/322 a významným vodním tokem Labe. Celková výměra navrhované plochy pro těžbu štěrkopísků v k. ú. Veletov činí 218 427 m2 (21,84 ha). Z regionálně geologického hlediska leží zájmové území na jižním okraji české křídové pánve, v kolínské faciální oblasti. Pro tuto oblast jsou typické mořské sedimenty spodnoturonského stáří (sv. křída, mezozoikum) zastoupených šedomodrými z části písčitými slínovci a jílovitými vápenci, které u svého povrchu přecházejí v jílovitá eluvia. Geologické podloží tvoří v zájmovém území Kutnohorské krystalinikum. Kvartérní pokryv je tvořen štěrkopískovými uloženinami řeky Labe, které jsou u svého povrchu překryty vátými písky. Vrstevní sled je na převážné části území ukončen humózní vrstvou. Návrh změny územního plánu je situován do bezprostřední blízkosti Labe – prostoru, který je charakteristický rovinatým terénem (labská niva) s častými úpravami řečiště toku a také zásadní proměnou krajinného pokryvu. V místech výskytu někdejších lužních lesů se dnes rozkládají dlouhodobě a intenzivně obhospodařované lány zemědělské půdy. Přestože zde tok Labe reprezentuje již klidnou nížinnou řeku bez dravosti horního toku, sehrává v krajinné struktuře zásadní roli, tvoří výraznou osu území. Další výrazné znaky prostorových vztahů tvoří především vlastní rovinaté dno údolní nivy a z něho náhle se zdvihající severní terasa a hrana údolí, vytvářející zřetelný horizont. Tyto dvě formy reliéfu spolu výrazně kontrastují. Krajinnou matrici v území tvoří zemědělská (orná) půda. Zájmovou lokalitu tvoří de facto jediná enkláva orné půdy. Ostatní polnosti jsou tvořeny rovněž rozlehlými plochami. Z tohoto hlediska lze hovořit o hrubé krajinné struktuře a nízké mozaikovitosti v dotčeném krajinném prostoru (DoKP). Mokřady společně s vegetačními prvky zastoupené v DoKP mozaikovitost a také krajinnou diverzitu zvyšují. V jižní části za tokem řeky je situace příznivější, důležitý krajinářský prvek v blízké vazbě na zájmovou lokalitu představuje remíz u Labe s převahou listnatých dřevin. Příznivý vliv na krajinný obraz mají vegetační doprovody – liniová i solitérní zeleň podél dalších vodních útvarů (Veletovský potok, Veletovské jezero). V polohách dále od Labe přistupují jehličnaté porosty, čímž dotvářejí celkově pestrý charakter vegetace v DoKP (dřeviny luhu a sušších poloh) s celkově příznivým estetickým působením. Širší územní vztahy obce Veletov jsou v dokumentaci návrhu změny I ÚP Veletov respektovány a zohledněny. Přehledně jsou zobrazeny ve výkresu č. N. 2.: „Výkres širších vztahů 1:35 000“. Poddolované území v západní části k.ú. Konárovice, v prostoru mezi obcí Tři Dvory a místní částí Labuť, do území řešeného změnou I nezasahuje. Chráněné ložiskové území štěrkopísků „Jelen“, zasahující do severovýchodní části k.ú. Konárovice není změnou I ÚP Veletov dotčeno, což je patrné z výkresu N. 2.: „Výkres širších vztahů“
I.2. Limity využití území. Změna I schváleného územního plánu Veletov a její důsledky jsou řešeny tak, aby v návrhu změny I schváleného ÚPO byly objektivně vyhodnoceny reálně existující i potenciálně očekávané limity využití správního území obce, které mají nejrůznější charakter, nejrůznější intenzitu vlivu a nejrůznější význam z hlediska funkčního využití řešeného území, tj. zejména: I. 2. 1. územní systémy ekologické stability (ÚSES) I. 2. 2. záplavová území a jejich aktivní zóny I. 2. 3. vlivy dopravy, včetně plánovaných úprav Labské vodní cesty I. 2. 4. ložiska nerostných surovin
I. 2. 5. území archeologických nálezů I. 2. 6. ostatní limity I. 2. 1. Územní systémy ekologické stability (ÚSES). V širších krajinných souvislostech leží řešené území v pravobřežní části územního pásu podél nadregionálního biokoridoru Labe na západním okraji území obce. Prvky regionálního ani místního ÚSES se v území řešeném změnou I nevyskytují. Chráněná území přírody ani památné stromy nejsou navrženou změnou I dotčeny. Jednotlivé soliterní dřeviny nebo jejich skupiny s krajinotvorným významem jsou součástí generelu ÚSES a jsou zakresleny ve výkresech č. N. 1.: „Koordinační výkres“ v měřítku 1:5000. Nejsou v konfliktu s návrhem změny I. Územní vazby a způsob ochrany těchto chráněných území přírody jsou specifikovány v kap. E. textové části návrhu změny I. I. 2. 2. Záplavová území a jejich aktivní zóny. Na základě poskytnutých územně analytických podkladů a doplňkových informací, získaných zpracovatelem, zasahuje do jižní části správního území obce Veletov záplavové území významného vodního toku Labe Q 100. Rozsah záplavového území Q 100 a jeho aktivní zóna jsou zakresleny ve výkresech č. I. 2 a N. 1. I. 2. 3. Vlivy dopravy. Omezující vlivy dopravy se projevují hlukovým zatížením, místy přesahujícím hygienické limity, ve formě pásu podél silnice II/322, která prochází při severním okraji současně zastavěného území, mimo území obce. Účinky dopravy vytěženého štěrkopísku po silnici II/322 jsou podrobně vyhodnoceny v dokumentaci SEA. V současně zastavěném území obce ani v rozvojových zastavitelných plochách obce Veletov se významně neprojeví. Nejbližšími obytnými lokalitami, které budou ovlivněny nárůstem
dopravy do pískovny budou osada Na Labuti, obec Tři Dvory a město Kolín (směr Kolín) a obce Veletov, Lžovice a Týnec nad Labem (směr Týnec n.L.), kterými bude část této dopravy procházet. Hluk z dopravy po veřejných komunikacích (silnice II/322) byl v dokumentaci SEA hodnocen pro lokality Kolín (vých. část, Třídvorská ulice), Tři Dvory, Na Labuti, Veletov, Lžovice, Týnec nad Labem. V současné době se hladina akustického tlaku před fasádou obytných budov ve všech obcích pohybuje již nad hodnotou 60 dB, v některých místech až nad hodnotou 70 dB. Doprava do pískovny způsobí v okolí přístupových komunikací nárůst hluku o 0,2 až 0,3 dB. Stávající stav polních cest je zachován, účelová komunikace pro dopravní obsluhu těžebny je součástí dočasné plochy TI – technická infrastruktura I. 2. 4. Ložiska nerostných surovin. Na řešeném území Obce Veletov je třeba respektovat podle § 13, odst. 1 zákona č. 62/1988 Sb. (zákona o geologických pracích) v platném znění nevýhradní ložisko štěrkopísku č. D 5273000 Konárovice - Veletov, které zasahuje do pravobřežní části k.ú. Veletov v lokalitách Na břehách a Slaveneč. Plocha změny I ÚP je navržena na části výše uvedeného ložiska v rozsahu 21,84 ha. Do řešeného území nezasahují ani aktivní či pasívní sesuvná území. I. 2. 5. Území archeologických nálezů. Správní území obce Veletov má charakter území s archeologickými nálezy. Vztahují se na ně tedy ustanovení zákona č.20/1987 Sb. o státní památkové péči ve znění zákona č.242/92 Sb. Většina v budoucnu prováděných zemních prací bude podléhat odbornému archeologickému dozoru nebo vyvolá potřebu záchranného archeologického výzkumu, tak jak určují příslušná ustanovení výše
uvedeného zákona. V územních a stavebních řízeních se k záměrům výstavby proto bude nezbytně vyjadřovat i Archeologický ústav AV ČR, resp. jeho pověřené pracoviště.
a) b) c) d)
I. 2. 6. Ostatní limity. Ostatní limity využití území jsou ve správním území obce Veletov představovány: ochrannými pásmy technické infrastruktury, včetně ochranného pásma silnice II/322 ochranným pásmem letiště Čáslav pásmem hygienické ochrany vodního zdroje významným krajinným prvkem – údolní nivou
Ad a) Severovýchodním cípem území řešeného změnou I prochází úsek vodovodního přivaděče Kolín o délce zhruba 300 m, který bude na náklady investora změny I přeložen mimo řešené území (viz výkres č. N. 1 a č. I. 3. Podél severního okraje a vně řešeného území prochází hranice ochranného pásma silnice II. třídy II/322. Do ochranného pásma silnice území řešené změnou I nezasahuje. Ochranná a pásma jednotlivých systémů technické infrastruktury jsou specifikována v textové části a vyznačena ve výkresu č. N. 1 „Koordinační výkres“ v měřítku 1:5000 schváleného ÚP Veletov – změna I. Ad b) Ve výkresu č. N. 1. „Koordinační výkres“ je vyznačena hrana vzletového kuželu letiště Čáslav, která prochází západní částí řešeného území, avšak nijak neovlivní navržený způsob využití této části správního území obce Veletov. Ad c) Do severní části území změny I zasahuje pásmo hygienické ochrany stupně IIb) vodního zdroje Konárovice. Při dodržení podmínek využití plochy změny I, uvedených v kap. F nebude kvalita vodního zdroje dotčena. Podrobné vyhodnocení vlivů změny I na hydrologické poměry v území je uvedeno ve „Vyhodnocení vlivů změny II ÚPO Konárovice na životní prostředí“, září 2009, p.g. Jiří Maňour, CSc., mgr. Lukáš Klouda. Ad d) v jižní části řešeného území do něj zasahuje severní okraj údolní nivy Labe. Hranice údolní nivy je zakreslena ve výkresu č. N. 1. „Koordinační výkres“. K zásahu do této části území pískovny je třeba podle § 4, odst. 2 zákona č.114/1992 Sb. opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody.
I.3. Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem. Území obce Veletov tvoří centrální část území VÚC Střední Polabí. Nadřazenou územně plánovací dokumentací je územní plán velkého územního celku Střední Polabí (schváleno 18. prosince 2006). Tento dokument v zájmovém území neuvažuje se změnou stávajícího využití. Z ÚP VÚC Střední Polabí nevyplývají žádné požadavky pro část území obce Veletov vymezenou pro řešení změnou I ÚPO Veletov. Návrh řešení změny I rovněž respektuje zásady formulované v Politice územního rozvoje ČR (PÚR), schválené usnesením vlády ČR č. 929 ze dne 20. 7. 2009. Zásady územního rozvoje Středočeského kraje nebyly k datu ukončení prací na návrhu změny I ÚP Veletov vydány.
J. Údaje o splnění zadání. Pořízení změny č. I územního plánu Veletov (dále jen ÚP) bylo schváleno zastupitelstvem obce Veletov dne 8. 10. 2008 usnesením č. 8 za účelem změny funkčního využití území řešeného touto změnou na území určené k dobývání ložiska štěrkopísků s následnou rekultivací předmětných pozemků na částečně vodní plochu a částečně krajinotvornou zeleň. Územní plán obce Veletov byl schválen dne 31. 5. 2004 usnesením zastupitelstva obce č. 9/04.
Zpracováním příslušné územně plánovací dokumentace změny I ÚP a součinností s pořizovatelem při jejich veřejném projednávání byla opět pověřena pražská firma Doc.ing.arch.Ivan Horký,DrSc. – ARCHIS. Rozsah úkolu vypracovat změnu I byl usnesením č.8/2008 obecního zastupitelstva z 8.10.2008 definován tak, aby obsahově postihl veškerou aktuální problematiku územního rozvoje obce a rozsahem a náležitostmi dokumentace a jejího veřejně právního projednání splňoval požadavky zákona č.183/2006 Sb. (zákon o územním plánování a stavebním řádu) ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky Ministerstva místního rozvoje ČR č.500/2006 Sb. (vyhláška o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovacích činností). Způsob zpracování návrhu změny I vyplývá ze způsobu zpracování schváleného ÚP Veletov. Návrh změny I je zakreslen do digitální katastrální mapy v měřítku 1:5000, která byla zpracovatelem aktualizována podle výsledků doplňujících provedených průzkumů a rozborů a dále podle územně analytických podkladů ORP Kolín (aktualizace 2010, odb. regionálního rozvoje a ÚP MěÚ Kolín ve spolupráci s ASSECO Central Europe, a.s.). Pro vypracování některých dalších výkresů grafické části návrhu změny I byly použity datové soubory rastrové základní mapy v měřítku 1: 50 000, poskytnuté obci Katastrálním úřadem Středočeského kraje. S ohledem na charakter a jednoznačnost změny I ÚP Veletov bylo schváleným zadáním stanoveno, že změna I ÚP Veletov nevyžaduje zpracování variantních řešení ani vypracování konceptu. Dokumentace návrhu změny I ve své textové i grafické části je vypracována tak, aby obsahovou strukturou a dalšími náležitostmi vyhověla požadavkům stanoveným v Příloze č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidenci územně plánovací činnosti. Pro funkční regulaci ploch s odlišným způsobem využití a základní prostorové uspořádání území byly po dohodě s pořizovatelem použity regulativy schválené v závazné části ÚP Veletov. Použité podmínky pro změny využití území jsou pro jednotlivé plochy a koridory formulovány jednoznačně, bez možného dvojího výkladu a pokud možno kvantifikovatelným způsobem. Podmínky využití ploch s odlišným způsobem využití a podmínky základního prostorového uspořádání území vycházejí ze základní urbanistické koncepce a uspořádání krajiny v území schváleného ÚP. Tyto podmínky obsahují i určení případného způsobu jejich podmíněnosti. U limitů vyplývajících ze znění právních předpisů je tato skutečnost konstatována v obsahu této textové části dokumentace návrhu změny I ÚP. Návrh změny I ÚP Veletov je zpracován s ohledem na nutnost vypracování nového ÚP pro pětileté návrhové období do r. 2015. Závazná lhůta aktualizace schváleného ÚP není návrhem změny I dotčena. Předložený návrh změny I plně respektuje a řeší požadavky obsažené ve schváleném zadání změny I ÚP Veletov. Splňuje rovněž požadavky a náležitosti zákona č.183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu a vyhlášky č.500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti.
K. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení. K.1. Vyhodnocení důsledků přijatého řešení. Návrh změny I dále posiluje celkovou životaschopnost obce. Ostatní charakteristické rysy strategie rozvoje obce (např. zástavba nezastavěných proluk, postupná zástavba nových ploch pro bydlení a podnikatelské aktivity, atd..), stanovené schváleným ÚP Veletov, zůstávají nezměněny. V území řešeném návrhem změny I se nevyskytují kulturní památky, zapsané v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky. V důsledku navrhované změny I dojde ke změně způsobu využití plochy v extravilánu obce v lokalitě Na břehách na pravém břehu Labe, která není v kontaktní poloze k současně zastavěnému území ani
k zastavitelným rozvojovým plochám obce. Dopravní obsluha území změny I je možná ze silnice II. třídy č. II/322, která prochází v bezprostřední blízkosti severní hranice řešeného území. Změnou I nebudou dotčeny limity využití území. Změnou I nedochází ke střetům se záměry územně plánovací činnosti. Podrobná analýza důsledků navržené změny I je uvedena ve „Vyhodnocení vlivů změny I ÚPO Veletov na životní prostředí“, září 2009 zpracovaném mgr. Lukášem Kloudou, Högerova 811/12,152 00 Praha 5 a p.g. Jiřím Maňourem, CSc., osvědčení odborné způsobilosti č.j. 45329/ENV/06. Posuzovaný návrh změny územního plánu Veletov se týká pouze zahrnutí záměru na těžbu štěrkopísku do územního plánu obce. Záměr byl posuzován podle zákona č.100/2001 Sb. (příloha 1, kategorie II, bod 2.5 – těžba nerostných surovin 10 – 1 000 kt), ve znění zákona č. 93/2004 Sb. a předpisů pozdějších. Toto posouzení proběhlo v r. 2009. Návrh zadání změny územního plánu obce Veletov byl posouzen v r. 2009 ve zjišťovacím řízení podle § 22, písm. b) zák. č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb. (podle §10 i, odst. 2) s tím, že návrh změny I územního plánu obce Veletov je nutné posoudit z hlediska vlivů na životní prostředí. Závěr zjišťovacího řízení ukládal předkladateli zpracovat vyhodnocení vlivů na životní prostředí podle §10i, odst. 6 zákona č. 93/2004 Sb. v rozsahu přílohy 9 tohoto zákona. Změna územního plánu není navržena variantně. Povaha záměru vychází z polohy ložiska nerostné suroviny – štěrkopísku. Možná variantnost spočívá v intenzitě těžby a tím délce jejího trvání. Časová variabilita záměru nemá vliv na prostorové a technické nároky. Vyhodnocení vlivů změny územního plánu na životní prostředí vychází ze stávajícího stavu – stavu kdy nebude změna územního plánu realizována. Ze srovnání se současným stavem (nerealizací změny územního plánu) budou představovat nejvýznamnější vlivy zábor ZPF a nárůst dopravy na silnici II/322. Další ovlivnění životního prostředí nastane v hydrosféře, v krajinném rázu území a v biotě v území. Zábor ZPF a nárůst dopravy představují vlivy negativní. Vliv na vodní složku nebude znamenat zásadně negativní zásah do vodohospodářských poměrů. Vlivy na biotu a krajinný ráz území jsou v dlouhodobém horizontu pozitivní (v případě krajinného rázu v době realizace těžby s nepříznivým aspektem přítomnosti technického aparátu). Podle zákona č. 17/92 Sb., ve znění předpisů pozdějších, nesmí být území zatěžováno činností nad míru únosného zatížení území. Přípustnou míru zatížení určují mezní hodnoty stanovené příslušnými zákony a vyhláškami. Předkládané posouzení vlivu změny I územního plánu Veletov na životní prostředí (jako jeden z pilířů udržitelného rozvoje) je zpracováno podle přílohy zákona č. 183/2006 Sb. v jedné variantě. Závěry vyhodnocení vlivů jsou uvedeny v kap. „Netechnické shrnutí“ takto: V posouzení jsou vyhodnoceny jednotlivé požadavky na změnu funkčního využití území, možné vlivy na jednotlivé složky životního prostředí a zdraví obyvatel (např. zábor půdy, vliv na akustické prostředí, apod.) . Závěrem lze konstatovat, že při splnění navržených opatření (doporučení) pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí tak, jak je uvedeno v kap. 7, je návrh změny I územního plánu Veletov z hlediska udržitelného rozvoje území únosný.
K.2. Vztah k rozboru udržitelného rozvoje území Návrh změny I ÚP Veletov má vztah k rozboru udržitelného rozvoje, který je součástí územně analytických podkladů správního obvodu ORP Kolín a k rozboru udržitelného rozvoje kraje, který je součástí Zásad územního rozvoje Středočeského kraje. Stavební zákon začlenil od 1. 1. 2007 posuzování vlivu koncepcí na ŽP jako součást Posouzení vlivu ÚPD na udržitelný rozvoj. Cílem
posouzení je vyhodnotit vyváženost tří pilířů udržitelného rozvoje tj. pilíře životního prostředí, hospodářského a sociálního pilíře. V daném případě probíhají oba procesy souběžně, takže pro hodnocení koncepce bylo možno využít i podklady sloužící pro podrobnější hodnocení vlivů funkčního naplnění změny I ÚP Veletov. Předložené „Vyhodnocení vlivů změny územního plánu na životní prostředí“ se týká pilíře životního prostředí.
L. Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Rozbor udržitelného rozvoje území ORP Kolín (ing.arch.J.Mejsnarová,CSc., 2008), v němž se nacházejí obce Konárovice a Veletov dotčené záměrem těžebny štěrkopísků, vyhodnocuje silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby v předmětném území a v relevantních tematech jednotlivých pilířů RURÚ takto:
Téma
Silné stránky
Horninové prostředí, geologie
Ložiska nerostných surovin
zachovalá koryta potoků Výrovka, Kouřimka, řeky Cidliny a Labe zachované území původních údolních niv na řadě vodotečí s přirozeným korytem akumulační nádrž BarchoviceBohouňovice Vodní režim
Slabé stránky u těžených lomů chybí plány likvidace s důrazem na následné využití pro rekreaci a dominantní přírodní funkci přetvořené koryta v Polabí do soustav odvodňovacích kanálů znečištění z odpadních vod obcí které nemají ČOV ( viz schéma) Nejsou dosud k dispozici plány povodí chybí koncepce protipovodňové ochrany a to všechny 3 typy( zvýšení retence v povodí, ochrana území pro rozliv a koncepce akumulace) malá retence v rozsáhlých zemědělských území ( viz schéma) málo vodnaté
Příležitosti
Hrozby
Jezera po dobývání štěrkopísku
Řada zaniklých slepých ramen Labe bez ochrany Ochrana místních vodních zdrojů revitalizace údolních niv program na vyčištění povrch vod od splašků koordinovat od horních toků zvýšení retence povrchových vod především na území horních toků ochrana zastavěného území na území zaplavovaném povodní ( obnova a rekonstrukce hrází a jednoznačná priorita ZUR úprava a ochrana ústí
zasolování vodotečí z dálnice D11, I/12, I/38 znečištění vodního toku Výrovky, Kouřimky a Bačovky neřešením likvidace splašků v obcích ( viz schéma Technická infrastruktura obcí) zastavění údolních niv pokud nebude v ZUR jednoznačně stanovena priorita ochrany nivních půd neřešení retence v povodí Výrovky, Kouřimky
velká část mimo silnice I.třídy v relativně klidném a čistém prostředí
Hygiena životního prostředí
Ochrana přírody a krajiny
ZPF a lesy
mimořádně hodnotná krajina Polabí řada zachovalých nivních půd
zemědělská oblast intenzivní
toky nedostatečně kryjí potřebu vodnatosti u odtoku ČOV ( především SV území) akumulační nádrž BarchoviceBohouňovice navrhuje zatopit 2 celé obce územní plány nedostatečně chrání nivní půdy a zrašelinělé půdy, neřeší zvýšení retenční schopnosti krajiny není zkoordinována realizace likvidace splaškových vod v malých obcích na horních tocích přítoků tak, aby neznečišťovala dolní toky v prostoru ORP Kolín významné pro každodenní rekreaci a rekreaci pobytovou překročené hygienické limity letiště Čáslav hluk z letiště hluk ze silniční dopravy, Nox a solení silnic a dálnic: D11, I/38, I/12, II/125 zemědělské planiny s vysokou ekologickou nestabilitou zanedbaná doprovodná zeleň erozivní oblasti chybí ochrana před splachy
Pekelského potoka a Polepky do Labe ochrana mlýnských soustav
Bačovky povolování vodovodů bez kanalizace meliorace brání obnově údolních niv a zvýšení retence především na Kouřimsku a Zásmucku a v levobřežní části Labe
napojení na kanalizační sběrače Kolína
hluk z dopravy, Nox a solení
revitalizace údolních niv, doprovodné zeleně
intenzivní zemědělství
žádná podpora zemědělské
Veřejná dopravní infrastruktura
zemědělství zelinářské půdy
potenciál v příměstské dopravě železniční dráhy ( dojížďka do Kolína) návrh nového přemostění Labe pro spojnici II/125 a I/38 sledovaná vodní cesta na Labi kvalitní propojení D11Pečky, Radim, I/12 v projektu kvalitní propojení v projektu obchvatů obcí I/38 a II/125 území vhodné pro cykloturistikudosud neobjevené cyklotrasy do Kolína –doprava do zaměstnání
Technická infrastruktura
dobrá zainvestovanost v okolí Kolína vč., Kouřimi, Zásmuk a Bečvár, a rozvojové oblasti Pečky-Plaňany
meliorace v nivních půdách s neintenzivním zemědělským územím silnice III. třídy nemají potřebné parametry své kategorie území chybí propojení D1D11, které vyžaduje stav hospodářského pilíře v JZ sektoru řešeného území není kvalitní návrh na propojení I/12 – D1; chybí návrh na řešení dopravní situace v tomto prostoru s trasou VRT chybí návrh obchvatu Kouřimi vodní cesta představuje velký zásah do využití území málo zajímavých cyklotras pro cykloturistiku letiště Kolín bez možnosti rozvoje turistické trasy často po silnicích, chybí atraktivní cesty s výhledy
chybí priorita kraje při řešení odtoku dešťových vod ve formě závazných zásad oblasti se špatnou zainvestovaností tvoří více než polovinu sídel ( schéma Technická infrastruktura obcí)
činnosti
regulace povinné kategorie silnic vč. povinného pásu pro cyklisty v případě rekonstrukce, nové výstavby nebo územního plánu koncepce cykloturistiky při jakékoliv obnově silnic-územní ochrana pro povinné rozšíření splavnění Labe železniční spojka Klavíry nový most přes Labe v Klavarech
podpora ekologického paliva- vítr, malé vodní elektrárny na velkých tocích výstavba ČOV
rozvoj silniční sítě v ÚP VÚC neřeší rozvoj oblasti JZ Kolínska zvýšení tranzitní dopravy Kolínem S-J
nedostatečná likvidace splašků, malých obcí
Sociodemografické podmínky, Bydlení
podmínky pro rozvoj pracovištního centra Kolín, a měst a obcí Pečky, Radim, Plaňany, Kouřim, Zásmuky, Velim, Veltruby, Červené Pečky, Starý Kolín, Týnec n. Labem svébytná města, městečka a obce s velkou mírou pospolitosti rozvojová osa OS 4, 5 PÚR ČR 2008 ( viz příloha Obce v rozvojové ose PŘÍLOHA 5) po rozboru údajů o území je upřesněna na OS4, rozvojovou oblast OB1 v západní části řešeného území a OB4. do území zasahuje rozvojová oblast Prahy a Pardubic – viz schéma Vyjížďka do jiného kraje za prací; míra nezaměstnanosti a kartogram pracovišťních center. OS5 je v řešeném území nahrazeno
znečištění vodotečí Výrovka, Kouřimka, Bačovka PRVKUK nereaguje na záměry rozvoje obcí ani na aktuální problémy aktuálních problémů obcí a není možné ho téměř vůbec respektovat nedostatek pracovních příležitostí v JZ a SV sektoru řešeného území ( schéma Vyjížďka do jiného kraje za prací; míra nezaměstnanosti ) Polní Voděrady, Němčice, Pašinka –spekulativní úp, kde navržený rozvoj neodpovídá indexu růstu sídla JZ sektoru mají nedostatečné dopravní vazby a veř. infrastrukturu
koordinace růstu sídelní struktury především pracovištního centra a jeho zájmového území koordinace školství a zdravotnické péče nová struktura sídel u D3 a aglomeračního okruhu zpřístupnějí a vazba sídel JZ sektoru na rozvojové osy
Letiště Čáslav –omezení rozvoje obcí hygienickými limity
pracovištím centrem Kolín.Osa je v současnosti velmi slabá a neprůkazná struktura osídlení ( viz schéma Sídelní struktura)představ uje hierarchii sídel dle stavu veřejné infrastruktury a indikátorů údajů o růstu sídla rekreační oblasti pro Polabí, Posázaví velký potenciál pro cykloturistiku Rekreace
Hospodářské podmínky
vyjížďka za pracovními příležitostmi do pracovištního centra Prahy, Pardubic a Kolína rozvojová lokalita PečkyRadim-Plaňany vyjížďka za prací po železnicivýznamný a využívaný dopravní prostředek svébytné a tradiční zemědělské oblasti velcí zaměstnavatelé: České dráhy, TPCA Kolín křižovatka silniční, železniční a vodní
velmi omezená průchodnost krajiny pro pěší nedostatečná síť cyklotras nekvalitní turistické trasy (často po silnicích) neprůchodná hodnotná místa krajiny
chybí struktura výrobních rozvojových zón s podporou kraje v rozvojové ose OS4 zaniklý potravinářský průmysl zaniklá tradice zelinářství nerovnoměrné rozmístění průmyslu v ORP odliv pracovní síly (kvalifikované) do Prahy
hustší síť tras pro pěší a cyklisty ( obnova a rozvoj) ochrana území břehů velkých řek pro veřejný přístup využití pro koupání a rekreaci v souvislosti s těžbou štěrkopísku podporované zóny výrobně obslužné ( podpora technické infrastruktury) intenzifikace zemědělství
venkovské zemědělské oblasti
Předpokládané vlivy změny I územního plánu obce Veletov na výsledky analýzy silných stránek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb v území uvedených výše je možno specifikovat takto:
realizace pískovny (předmět změny I ÚP Veletov a tohoto hodnocení) bude na půdách, v nichž nejsou zastoupeny půdy I a II. tř. ochrany. Tyto půdy leží na vysoce propustném podloží, mají omezené produkční schopnosti, jsou součástí zranitelné oblasti a jejich využití pro zemědělské účely vyžaduje vysoké vklady energií bez ohledu na to, zda dojde k realizaci pískovny či nikoliv. Podle vyjádření Odboru životního prostředí a zemědělství Středočeského kraje neovlivní pískovna sama o sobě nebo ve spojení s dalšími žádné EVL (soustava NATURA 2000 a ptačí oblasti). Vyhodnocení vlivů změny I ÚP Veletov na životní prostředí (p.g.J.Maňour, CSc., mgr.L.Klouda, 2009) rovněž vylučuje negativní působení realizace záměru na území přírody, chráněná dle zákona 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů Demografický vývoj populace obou dotčených obcí Konárovice a Veletov ukazuje, že i přes určitý mírný růst počtu obyvatel dlouhodobě počet obyvatel obou obcí klesá či stagnuje, a to hlavně v důsledku záporného salda migrace. Natalita bude v obcích tohoto typu a velikosti dlouhodobě stagnovat nebo klesat, což je spojeno s celkovým stárnutím populace. Saldo migrace se bude pohybovat k záporným číslům, to je spojeno jednak s všeobecným odlivem obyvatel z venkova do měst, jednak s nedostatkem pracovních příležitostí a poklesem zájmu o činnost v zemědělství (tj. mimo jiné spojeno i s poklesem zemědělské výroby všeobecně). Navrhovaná změna vnese do území nový prvek – pískovnu, která vytvoří zázemí pro zvýšení zaměstnanosti asi o 15 osob na dobu asi 20 let, to může vést ke zpomalení nebo i zastavení poklesu obyvatel. Tuto činnost v tomto kontextu chápeme jako přínosnou. Vzdělanost obyvatelstva obou obcí nebude uvedeným záměrem (změnou ÚPD) nijak ovlivněna. I nadále bude docházet k odlivu vzdělaných lidí z obce v souvislosti s volbou povolání Ekonomickou aktivita obyvatel obou obcí navrhovaný záměr jednoznačně zvýší využitím nově vytvořených pracovních příležitostí i generováním nových podnikatelských aktivit v cestovním ruchu a infrastruktuře pro rekreaci. Zároveň se sníží vyjíždˇka obyvatel obou obcí za prací. Vliv změny ÚPD v souvislosti s navrhovanou pískovnou je v této sledované oblasti pilíře sociální soudržnosti obyvatel přínosný. Bydlení – tento ukazatel v zásadě nebude navrhovanou změnou ÚPD přímo dotčen V koridoru podél silnice II/322, tj. na severním okraji současně zastavěného území Veletova a v jižním cípu současně zastavěného území Konárovic může dojít k zvýšení hlukové zátěže generované dopravou o 0,2 – 0,3 dB. Ostatní ukazatele RURÚ budou navrhovanou změnou ÚPD významně dotčeny především v environmentálním pilíři. Realizací pískovny dojde k redukci (snížení) výměry zemědělské, respektive orné půdy v katastru obou obcí ocelkem 69,35 ha. Naopak dojde k významnému nárůstu ekostabilizujících ploch v obou k. ú. Konárovice a Veletov vytvořením rozsáhlých přírodě blízkých vodních ploch s mělkými poldry a pásů nové krajinné zeleně. Tím dojde k významnému posílení ekologické stability a biodiverzity území, i když území zejména obce Veletov zůstane pravděpodobně i nadále ekologicky nestabilní. Z hlediska členění ploch katastrálního území ve vztahu k životnímu prostředí a trvale udržitelnému rozvoji se jedná o záměr přínosný. Z hlediska zemědělské produkce je záměr hodnocen jako mírně negativní až neutrální, neboť se sníží podíl orné půdy. Jde však o nevratnou ztrátu převážně nekvalitní orné půdy, přičemž skrytá ornice a podorničí budou znovu využity.
Slabé a silné stránky území a navrhované změny ÚPD jsou uvedeny v následujícím přehledu:
1. Horninové prostředí a geologie Silné stránky
Slabé stránky
Regionálně významné zdroje nerostných surovin Příležitosti
Netěžené nevýhradní ložisko leží pod zemědělskými půdami III. a IV. třídy ochrany Hrozby
Zahájení a rozvoj regulované těžby kvalitní stavební suroviny
Dílčí zhoršení některých parametrů ŽP (hluk, emise, prach) během těžby Ztráta zemědělské produkce na těžených plochách Ztráta části kvalitní suroviny v případě jiného budoucího způsobu využití území
2. Vodní režim Silné stránky
Slabé stránky
Souvislá hladina podzemní vody v lokalitě Relativně nízký podíl vodních ploch v dotčeném ložiska krajinném prostoru Nízká retenční schopnost krajiny v důsledku vysokého zornění půd Nízká ekologická stabilita DOKP, m.j. v důsledku nízkého podílu vodních ploch Příležitosti Hrozby Vytvoření přírodě blízké vodní plochy pro posílení ekologické stability, biodiverzity i pro rekreaci Zvýšení podílu TTP, PUPFL a nelesní krajinné zeleně (IP místního ÚSES) po provedené rekultivaci území těžby
Zhoršení kvality podzemních vod v důsledku nedodržení regulativů využití území Zranitelnost stávajících hydrologických charakteristik území v důsledku neregulované těžby Dílčí územní kolize PHO II.b) stupně zdroje Konárovice a záměru těžby
3. Životní prostředí Silné stránky
Slabé stránky
Významný pokles imisí z dálkového přenosu i velkých stacionárních zdrojů v Kolínské aglomeraci Celkově zlepšená kvalita ŽP v porovnání se skutečností na začátku 90. Let
Příležitosti
Velmi nízký stupeň ekologické stability k.ú. Veletov Vysoká intenzita zemědělského využití krajiny s vysokým podílem agrocenóz Vysoká antropogenní zátěž DOKP Místně zhoršená kvalita ŽP vlivem rostoucí dopravní zátěže území Hrozby
Vybudování ekostabilizujících ploch v prostoru pískovny po jejím vytěžení a rekultivaci Snížení podílu orné půdy Vybudování ploch a zařízení pro ekologicky
Další intenzívní zemědělské využití DOKP s užíváním pesticidů, umělých hnojiv a nevhodných způsobů hospodaření Místní zhoršování kvality prostředí v důsledku
vhodné formy rekreace a sportu
rostoucí dopravní zátěže (hluk, emise, prach) bez odpovídajících kompenzačních opatření Zhoršování kvality ŽP malých sídel v důsledku návratu k fosilním palivům v lokálních topeništích
4. Ochrana přírody a krajiny Silné stránky
Slabé stránky
Záměrem pískovny nejsou ohrožena žádná Změna krajinného rázu: krátkodobě (během chráněná území přírody ani EVL těžby) negativní, dlouhodobě (po rekultivaci) pozitivní Vysoký podíl nefunkčních prvků ÚSES Nevýznamný zásah do severního okraje VKP – údolní nivy Příležitosti Hrozby Vytvoření přírodě blízké vodní plochy pro Pomalý a nedůsledný postup rekultivace posílení ekologické stability, biodiverzity i pro rekreaci Realizace funkčního L ÚSES po zapojení rekultivovaných břehových partií vodní plochy
5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa Silné stránky Slabé stránky Příznivé klimatické podmínky pro zemědělskou Nízká bonita zemědělských půd výrobu Dlouhodobé intenzívní využívání zemědělské půdy Silně propustné podloží svrchního půdního horizontu vede k vytváření výsušných rovin Absence ekologického způsobu hospodaření Příležitosti Hrozby Žádoucí rozšíření ploch PUPFL a TTP Úbytek ZPF Rozšíření ekologických způsobů hospodaření Znehodnocení půdy intenzifikací zemědělského (přímo nesouvisí se záměrem pískovny) využití, erozí a znečištění chemickými látkami Zlepšení produkčních schopností půd v důsledku vyšší retence vody Využití dotací na zalesňování pozemků a ekologické způsoby hospodaření
6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura Silné stránky
Slabé stránky
Dobré dopravní napojení dotčených obcí na významné dopravní systémy (silniční a železniční síť, říční lodní doprava po Labi Naprostá většina současně zastavěných území i zastavitelných ploch obou obcí leží mimo koridor nejintenzívnější silniční dopravy po II/322
Zátěž okrajových částí intravilánů obcí účinky dopravy Nutnost provedení přeložky úseku vodovodního přivaděče Kolín
Příležitosti
Hrozby
Obnova dopravní infrastruktury Další nárůst dopravy po II/322 v důsledku Snížení dopravní zátěže silnice II/322 po odkládání investic do rekonstrukce silniční sítě dokončení dálnice D11 a dopravních staveb v aglomeraci Kolín – Čáslav
7. Sociodemografické podmínky Silné stránky Slabé stránky Stabilizovaná sociální struktura obyvatelstva Vysoký průměrný věk obyvatelstva obcí Konárovice, Veletov Nízká míra ekonomické aktivity obyvatelstva Zhoršující se podmínky na místním i regionálním trhu práce Příležitosti Hrozby Zvýšení zaměstnanosti vytvořením nových Nízká atraktivita obou obcí pro trvalý život pracovních míst v pískovně a ve službách mladých domácností s vyšším stupněm vzdělání spojených s rekreací
8. Bydlení Silné stránky
Slabé stránky
Dobrá dostupnost regionálních center osídlení Zastaralost a relativně nízký standard bytového Kolín, Čáslav fondu Blízkost Pražského regionu Příležitosti Hrozby Zvýšení atraktivity pro bydlení v důsledku vytvoření nových pracovních příležitostí Zlepšení veřejné vybavenosti obcí v důsledku zvýšení jejich daňových příjmů od nového podnikatelského subjektu
Stárnutí bytového fondu a jeho nedostatečná obnova Nezájem mladých lidí o bydlení v obci Nedostatek financí v rozpočtech obou obcí pro rekonstrukce a rozvoj technické a dopravní infrastruktury a pro obnovu a výstavbu bytového fondu
9. Rekreace Silné stránky
Slabé stránky
Předpoklady pro ekologicky vhodné formy Slabě rozvinutá infrastruktura služeb pro rekreaci využití Veletovského jezera pro rekreaci Příležitosti Hrozby Vytvoření zázemí pro vhodné formy rekreace kolem nově vytvořeného jezera po rekultivaci území Výrazné zvýšení rekreačního potenciálu obou obcí
Tlak na povolení ekologicky zatěžujících forem rekreace (vodní lyžování, motorové čluny) Neregulovaný přístup k jezeru osobními motorovými vozidly
10. Hospodářské podmínky Silné stránky Slabé stránky Vytvoření ekonomicky silného podnikatelského Absence stabilizujícího silného podniku subjektu v obci v katastrech obou obcí Útlum a nejasná budoucnost tradičních místních oborů ekonomiky (zemědělství) Příležitosti Hrozby Snížení míry nezaměstnanosti vytvořením Další růst nezaměstnanosti nových pracovních míst v pískovně, při Radikální pokles odbytových cen stavebních provádění rekultivace a ve službách pro rekreaci surovin na trhu Posílení ekonomické prosperity obcí Radikální růst cen za dopravu Radikální nárůst mzdových nákladů a daňové zátěže podnikatelských subjektů
Závěrem vyhodnocení vlivů změny I ÚP Veletov na udržitelný rozvoj území je možno uvést:
Celková vyváženost hospodářského pilíře, pilíře sociální soudržnosti obyvatel a environmentálního pilíře udržitelného rozvoje v dotčeném území obcí Konárovice a Veletov zůstane při důsledném uplatnění regulativů využití ploch zachována Dílčí slabé stránky či hrozby plynoucí ze záměru těžebny písků jsou kompenzovány jinými dílčími silnými stránkami a zejména potenciálními příležitostmi Řada specifikovaných slabých stránek (např.narušení krajinného rázu po dobu těžby, únosné zvýšení dopravní zátěže místního úseku silnice II/322 po dobu těžby …) má dočasný charakter Dlouhodobé a trvalé změny v území po provedení rekultivace (např. vytvoření nové krajinné matrice, ekostabilizujících ploch, posílení funkčnosti místního ÚSES, zvýšení rekreačního potenciálu a celkové atraktivity území, posílení ekonomické prosperity obcí Konárovice, Veletov, vytvoření nových pracovních příležitostí, atd..) mají pozitivní charakter Realizací záměru nedojde k vytvoření střetů se záměry na změny využití ploch v regionálním a nadregionálním měřítku.
M. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa. Údaje o uspořádání zemědělského půdního fondu a využití území obou dotčených obcí ve smyslu § 3 Vyhlášky č.13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF, udává následující tabulka:
Obec
Celková výměra (ha)
Sledovaný jev *
Konárovice Veletov
22
23
24
27
28
29
Podíl zemědělské půdy z celkové výměry (%)
Podíl orné půdy ze zemědělské půdy (%)
Podíl trvalých travních porostů ze zemědělské půdy (%)
Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry (%)
Podíl vodních ploch z celkové výměry (%)
Podíl lesů z celkové výměry (%)
1 082
43,2
86,0
4,1
6,1
1,8
48,9
528
62,4
90,0
7,4
9,7
8,9
19,1
Zdroj: VDB ČSÚ, 2008
Realizací změny I ÚP Veletov dojde k trvalému záboru ZPF, který nahradí vodní plocha a dřevinné porosty. Menší část zájmové plochy bude po těžbě navrácena do ZPF, nastane zde však změna kultury – vytvoření trvalých travních porostů (luk). Vliv záměru na půdu je tedy významný. Pozemky nacházející se v ploše návrhu změny č. I územního plánu Veletov – uvažované těžby štěrkopísků jsou v katastru nemovitostí téměř výhradně evidovány jako orná půda s kódy BPEJ 2.13.00, 2.21.10, 2.55.00. Převažujícím půdním typem v zájmovém území jsou hnědozemě a hnědé půdy. Pozemky v území navrhované změny ÚP jsou v katastru nemovitostí evidovány jako orná půda s kódy BPEJ 2.13.00, 2.21.10, 2.55.00. Hlavní půdní jednotka (2. a 3. číslice kódu BPEJ) 13 – hnědozemě modální, hnědozemě luvické, luvizemě modální, fluvizemě modální i stratifikované, na eolických substrátech, popřípadě i svahovinách (polygenetických hlínách) s mocností maximálně 50 cm uložených na velmi propustném substrátu; zaujímají cca 12,8% území plánované těžby. Hlavní půdní jednotka 21 – hnědé půdy a drnové půdy (regosoly), rendziny a ojediněle i nivní půdy na píscích; velmi lehké a silně výsušné; zaujímají cca 61,2% území plánované těžby. Hlavní půdní jednotka 55 – fluvizemě psefitické, arenické stratifikované, černice stenické i pararendziny arenické na lehkých nivních uloženinách, často s podložím teras, zpravidla písčité, výsušné. Jejich plošná rozloha činí cca 26% území plánované těžby. Zastoupené bonitované půdně ekologické jednotky reprezentují III. a IV. stupeň ochrany zemědělského půdního fondu (dle metodického pokynu MŽP č. j. OOLP/1067/96). Do III. třídy (2.13.00) ochrany jsou sloučeny půdy v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno územním plánováním využití pro event. výstavbu. V dotčeném území činí podíl těchto půd cca 12,5 %. Do IV. třídy ochrany (2.21.10, 2.55.00) jsou sdruženy půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušných klimatických regionů, s jen omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu. V dotčeném území činí podíl těchto půd cca 87,5 %. Humózní skrývky budou využity přímo k rekultivaci nebo deponovány do doby využití k pozdější rekultivaci vytěženého prostoru. Přebytek ornice bude prodán zájemcům a použit k vylepšení bonity orné půdy či k sanaci a rekultivaci lokalit v okolí Kolína a podobným účelům.
Vyhodnocení záborů zemědělského půdního fondu je patrné z následující přehledné tabulky a výkresu č. N. 3. „Výkres předpokládaných záborů ZPF“ v měřítku 1:5000: VYHODNOCENÍ ZÁBORŮ ZPF - Změna č. 1 ÚP Veletov kód BPEJ
třída ochrany
2.21.10 2.13.00 2.55.00
IV. III. IV. celkem
plocha (m2)
v SZÚ ano/ne
134784 27849 55794 218427 m2
zastoupení v % ne ne ne
61,2 12,8 26,0 100
Celková plocha navržených záborů ZPF v k.ú. Veletov je 21,84 ha. Obsah humusu je snížen na 2 - 3% vlivem intenzivního obdělávání. Zároveň je silně zvýšena zásoba živin jako důsledek vysokých dávek průmyslových hnojiv. V katastrálních územích Konárovice a zejména Veletov plošně dominuje orná půda. Orná půda je z ekologického hlediska posuzována jako negativně působící. Naopak příznivě působící lesní plochy (s výjimkou severní části k.ú. Konárovice – mimo řešené území), pastviny, louky, zahrady, sady a vodní plochy jsou zastoupeny zcela nedostatečně, případně nejsou zastoupeny vůbec. Ve srovnání s republikovým průměrem je rostlinná produkce katastrálního území průměrná, avšak za cenu nadprůměrné spotřeby hnojiv. Produkční potenciál lesních půd je podprůměrný. Záměr vyžaduje v obci Veletov trvalé, nebo z části dočasné (dle rozlohy, která bude rekultivována zpět na zemědělskou půdu) odnětí 21,84 ha půdy ze zemědělského půdního fondu. Trvale odňaté plochy budou mít po rekultivaci funkci především ekostabilizační, ale i rekreační – rybolov, apod. Z hlediska ochrany životního prostředí je to jev pozitivní, z hlediska záboru zemědělských půd vliv negativní – jedná se převážně o zábor méně bonitních půd. V průběhu těžby bude docházet k postupnému a oddělenému skrývání ornice a podorniční vrstvy. Jde o rozsáhlý a dlouhodobý těžební záměr (těžba může v k. ú. Veletov probíhat 12 až 24 roků dle varianty objemu těžby). Pohyb zemin a plán rekultivace bude podrobně řešit POPD. Plocha bude odkrývána vždy s jednoročním předstihem, vždy pro jednoroční těžbu tj. cca 3,3 ha (varianta a) nebo 5,5 ha (varianta b) záboru ZPF ročně. Výjimkou je zahájení těžeb, kdy bude první odkrývaná plocha činit dvojnásobek, tj. cca 6,6 anebo 11,0 ha. Sejmutá ornice a podorničí budou separátně deponovány. Počínaje druhým rokem těžby bude sejmutá ornice a podorničí průběžně využívána k rekultivaci. Vzhledem ke kvalitě ornice může být tato nabídnuta k využití i v jiných lokalitách (v případě, že se nepodaří převážnou část plochy rekultivovat zpět na zemědělskou půdu, což je téměř jisté) náhradou za jinou méně kvalitní půdu (avšak nekontaminovanou). Podorničí bude využito na místě v plném rozsahu (tvarování břehových linií, apod.). Postupné zábory ZPF zmírní dopady na zemědělskou půdu. Z hlediska zmírnění vlivů je navrhováno, aby zábor pro celou těžbu (asi 21,84 ha) byl uvažován jako celek, vlastní faktické zábory a provádění skrývkových prací s ohledem na minimalizaci vlivů řešit po jednotlivých krocích, tj. po uvedených 3,3 ha ve variantě a, nebo po 5,5 ha ve variantě b. Z uvedeného plyne, že pro těžbu v k. ú. Veletov se doporučuje, aby celý zábor byl projednán najednou. Rekultivace po těžbě Rekultivace zahrnuje vlastní těženou plochu a její bezprostřední okolí, tj. také netěžené plochy mezi těžebnou a hranicí prvků ÚSES a netěžené plochy mezi těžebnou a hranicí ochranného pásma silnice II/322. V prostoru po těžbě má vzniknout cíleně vytvořená škála biotopů, která v současné, převážně rovinaté ploše poskytne vhodné životní podmínky řadě druhů rostlin a živočichů (případně i zemědělská půda). Nejrozsáhlejší má být rekultivace vodní, která ve vymezeném prostoru má umožňovat vstup do vody.
Krajina v okolí sledované lokality je převážně rovinatá a je představována zemědělsky využívanou ornou půdou. Vlastní zájmové území je rovněž tvořeno ornou půdou. Zemědělský půdní fond zaujímá ve Veletově 62,4% celkové rozlohy k. ú. a má z ekologického pohledu nepříznivou strukturu. Orná půda je z ekologického hlediska posuzována jako negativně působící. V k. ú. Veletov představuje 90% ZPF. Způsob využití území lze tedy označit za ekologicky nepříznivý vlivem nadměrného zemědělského využívání, zejména vlivem nadměrného zornění. Cílem rekultivace je výhledové posílení prvků místního systému ekologické stability, kterých se těžebna dotýká. Rekultivace má na převážné části zájmové plochy v k. ú. Veletov vytvořit vodní plochy - tůně při Labi s charakteristickým ročním chodem hladin. Na části břehů má být rekultivací realizována plocha lužního lesa. Ve výše položených okolních partiích má vzniknout prostor pro společenstva teplomilných doubrav. V místech určených pro rekreaci má převažovat zatravnění a borový les s příměsí dubu a dalších dřevin. Prostor má být uzpůsoben pro osídlení resp. využívání volně žijící zvěří. Vodní plochy mají být osazeny rybami. Pro uskutečnění uvedeného záměru jsou do prostoru po vytěženém štěrkopísku navrhovány následující druhy rekultivace a) vodní b) zalesněním c) zatravněním d) zemědělská Přesnou polohu a výměry rekultivace zalesněním nebo zatravněním a vodních ploch určí pro vybranou variantu plán rekultivace, který bude součástí POPD. Před výsadbou bude pozemek urovnán, případné kameny budou sebrány a uloženy na určené místo v blízkosti vodní plochy. Snosy kamenů se tak stanou dalším specifickým ekotopem. V místech rekonstrukce lužního lesa bude před výsadbou pozemek vytvarován do mělkých terénních prohlubní s terénní vlnou směrem k nové vodní ploše. Rekultivací bude nově realizováno - společenstvo teplomilných doubrav (zejména průchod biokoridoru) - společenstvo borového lesa s příměsí dubu, břízy a dalších (zejména v okolí pláží) - společenstvo lužního lesa kde bude sortiment doplněn o vrby (v. bílá a v. jíva) a olši lepkavou - společenstvo ovsíkových luk. Je předpokládáno, že v území proběhne i sukcese, která bude spojena s řadou změn • souběžně s vývojem rostlinných společenstev bude probíhat vývoj půdy a dojde k opětné diferenciaci půdních horizontů • postupně se bude zvětšovat výška, hmota a rozrůznění pater rostlinných společenstev • postupně se bude zvyšovat hrubá produkce • mikroklima uvnitř společenstva bude stále více určováno společenstvem samotným • druhové bohatství se bude zvyšovat • na ploše se budou postupně střídat populace podle svých ekologických nároků, tyto změny budou postupně pomalejší, podle toho jak drobné a krátkověké druhy (dominující byliny mezi výsadbou dřevin) budou střídány druhy většími a dlouhověkými (dorůstajícími dřevinami) • ekosystém se postupem času relativně ustálí. Složení lesního ekosystému bude diferencováno na základě mikroklimatických dispozic jednotlivých stanovišť. Bujný růst a rychlý vývoj je očekáván v části lužního lesa. Z ruderálních druhů hrozí rozšíření bezu černého. Budou používány pouze autochtonní druhy dřevin. V ostatních částech je očekáván klasický vývoj společenstva dubového nebo boro-dubového lesa se středně rychlým vývojem bez významných rizik. Modifikovaný vývoj lze očekávat v jižní až jihozápadní svahové expozici. Tyto expozice mají vždy extremní mikroklimatické podmínky. Je zde výrazněji uplatněno sucho, teplo a světlo. Dřeviny zde budou růst pomaleji a více se uplatní spontánní sukcese směrem ke křovinatým formacím, až druhotným xerotermním trávníkům. Z ruderálních invazních druhů hrozí rozšíření akátu. Tyto expozice jsou proto z velké části navrženy k zatravnění a k využití pro rekreaci.
Zvýšenou vlhkostí v partiích podél břehů vně pláží bude docházet k vývoji společenstev trvale vlhkých stanovišť. Studie rekultivace záměrně tato stanoviště navrhuje pro zvýšení druhové diverzity. Za nežádoucí je považován bez černý, který, pokud se vyskytne, by měl být z porostu odstraňován. Podrost je očekáván pestrý s vysokým podílem vlhkomilných bylin. Tato společenstva budou přecházet do porostů trvale podmáčených a břehových porostů stojatých vod. viz rekultivace vodní. Vznik rozdílných stanovišť a popsaný rozdílný vývoj je přirozeným důsledkem očekávané různé živnosti a vlhkosti půdy, různé světové orientace. Rozdílný vývoj je očekáván a na části ploch požadován. Souhrnem lze uvést, že rekultivací vznikne mozaika lesních ekosystémů s polopřirozenou skladbou, která účinně ochrání vzniklé plochy před přímými pohledy – viz vliv na krajinný ráz v hodnocení SEA. Po prvotní sukcesi je očekáváno ustálení. Díky přítomnosti vodních ploch a lesa je očekáváno, že prostor, bude velmi brzo bohatě obýván, nebo alespoň navštěvován běžnými druhy volně žijící zvěře. Pravděpodobný je budoucí výskyt srnčí a drobné polní zvěře. V převážné části vytěžené plochy budou v rámci rekultivace zbudovány vodní plochy lemované břehovými společenstvy. Vodní plochy budou vyhloubeny pod úroveň hladiny podzemní vody (přesná hloubka bude odpovídat mocnosti štěrkopísků, která může být proměnlivá). Vodní plochy budou osazeny rybami. Podél břehů budou ve skupinkách vysázeny mokřadní rostliny. Jednoznačně bude převažovat výsadba orobince širokolistého (Typha latifolia). Orobince jsou velmi odolné, jsou schopné růst i v chudých podmínkách. V menší míře budou břehy provázeny výsadbou rákosu obecného (Phragmites australis) Doplňkově a poněkud dále od břehů, může být vysázena chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea), rdesno obojživelné (Persicaria amphybia) a další druhy. Do vybraných částí vodní plochy budou pod hladinu vody uloženy veškeré případně nalezené větší valouny, které se v průběhu těžby vyskytnou. Tento útvar na dně bude sloužit jako úkryt, případně zimoviště pro některé druhy ryb. Vodní plocha ve vytěženém prostoru pískovny bude nově vytvořeným biotopem tůní v Polabí. Půjde o trvale napuštěné, zarybněné vodní plochy bez možnosti manipulace s hladinou, s dostatečnou hloubkou Vyhodnocení záborů zemědělského půdního fondu je patrné z výše uvedené přehledné tabulky a výkresu č. N. 3. „Výkres předpokládaných záborů ZPF“ v měřítku 1:5000. Vyhodnocení navrhovaných záborů ZPF dle přílohy č. 3 vyhlášky č.13/1994 Sb.:
2.1. údaje o celkovém rozsahu požadovaných ploch a podílu půdy náležející do ZPF jsou patrné z následujícího zákresu do ortofotomapy: Rozmístění bonitovaných půdně ekologických jednotek v území pískovny Konárovice - Veletov
2.2. Údaje o uskutečněných investicích do půdy za účelem zlepšení její úrodnosti: V území řešeném změnou I ÚP Veletov nebyly zjištěny závlahy ani meliorace a nemůže tedy dojít k jejich předpokládanému porušení.
2.3. Údaje o areálech a objektech zemědělské prvovýroby a zemědělských usedlostech: V území řešeném změnou I ÚP Veletov se nevyskytují a nemůže tudíž dojít k jejich předpokládanému porušení. 2.4. Údaje o uspořádání ZPF v území, opatřeních k zajištění ekologické stability krajiny a významných skutečnostech vyplývajících ze schválených návrhů pozemkových úprav a jejich předpokládaném porušení: Údaje o uspořádání ZPF v k.ú. Veletov obsahuje tabulka v úvodu kap. M, opatření k zajištění ekologické stability krajiny jsou podrobně specifikována v odst. „Rekultivace po těžbě“ této kapitoly. V k.ú. Konárovice je zpracován návrh jednoduchých pozemkových úprav. K jejich narušení změnou I ÚP nedojde. 2.5. Znázornění průběhu hranic územních obvodů obcí a hranic katastrálních území: je patrné z výkresu I. 1.: „základní členění území“ v měřítku 1:5000 grafické části dokumentace. 2.6. Zdůvodnění, proč je navrhované řešení ve srovnání s jiným možným řešením nejvýhodnější: Možnou alternativou je nulová varianta, tj. ponechání zemědělské půdy jejímu stávajícímu účelu. Znamená dlouhodobé zvyšování energetických vkladů do půdy, která je málo bonitní. To v souběhu s celostátním poklesem zemědělské produkce a zejména poklesem odbytových cen zemědělské produkce na trhu představuje dlouhodobě neudržitelnou variantu rozvoje. Navíc znamená ztrátu cenné suroviny v nevýhradním ložisku a ztrátu příležitosti výrazně zvýšit ekologickou stabilitu krajiny a její rekreační potenciál. 2.7. U sídelních útvarů a zón znázornění průběhu hranic současně zastavěného území obce, hranic pozemkové držby, tras základních účelových zemědělských komunikací, atd…: je obsaženo ve výkresech č.I.1., I.2 a N.1, N.3 grafické části dokumentace. Hranice pozemků v území řešeném návrhem změny I jsou obsaženy v Příloze O.3.
N. Obsah grafické části. N.1. Koordinační výkres N.2. Výkres širších vztahů N.3. Výkres předpokládaných záborů ZPF.
O. Přílohy: O.1. Použité podklady. Při vypracování návrhu změny I byly použity následující podklady: a) Zdrojová data digitální katastrální mapy k.ú. Veletov, ZABAGED, RZM 1:50 000 – Středočeský kraj, Krajský úřad b) Schválené výsledné zadání změny I ÚPO Veletov, Obec Veletov, 2009 c) Územně analytické podklady ORP Kolín, pracovní verze z prosince 2008, ing.arch. Jitka Mejsnarová, CSc., aktualizace 2010, odb. regionálního rozvoje a ÚP MěÚ Kolín ve spolupráci s ASSECO Central Europe, a.s. d) Vyhodnocení vlivů změny I územního plánu obce Veletov na životní prostředí, září 2009, p.g. Jiří Maňour, CSc., mgr. Lukáš Klouda
O.2. Schválené zadání změny I ÚP Veletov. O.3. Pískovna Konárovice – Veletov, zákres zájmového území v rastru mapy KN
P. Odůvodnění zpracované pořizovatelem Ná základě přezkoumání souladu s požadavky § 53 zákona č. 183/2006 Sb. ( dále stavební zákon v platném znění) konstatujeme, že návrh změny č. I ÚPO Veletov je v souladu s politikou územního rozvoje ČR a s územním plánem VÚC Střední Polabí i s dosud neschváleným návrhem ZÚR Středočeského kraje (pořizovatel Krajský úřad Středočeského kraje) viz. kapitola 1.3. odůvodnění změny ÚP. Území obce Veletov tvoří centrální část území VÚC Střední Polabí. Nadřazenou územně plánovací dokumentací je územní plán velkého územního celku Střední Polabí (schváleno 18. prosince 2006). Tento dokument v zájmovém území neuvažuje se změnou stávajícího využití. Z ÚP VÚC Střední Polabí nevyplývají žádné požadavky pro část území obce Veletov vymezenou pro řešení změnou I ÚP Veletov. Návrh řešení změny I rovněž respektuje zásady formulované v Politice územního rozvoje ČR (PÚR), schválené usnesením vlády ČR č. 929 ze dne 20. 7. 2009. Zásady územního rozvoje Středočeského kraje nebyly k datu ukončení prací na návrhu změny I ÚP Veletov vydány.
Dále lze konstatovat soulad s cíli a úkoly územního plánování definovaných § 18 a § 19 stavebního zákona. Návrh změn představuje vyváženou koncepci z hlediska vzájemného souladu pilířů udržitelného rozvoje. Součástí návrhu změny je i vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, jehož součástí je posouzení koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí.
Návrh změny č. I je zpracován v souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů a s požadavky zvláštních právních předpisů. V rámci řízení o vydání návrhu změny a před jeho předložením zastupitelstvu k projednání byl přezkoumán vzájemný soulad a obsah došlých stanovisek a oprávněné požadavky dotčených orgánů byly do návrhu změny zapracovány. Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, které bylo zpracováno na základě schváleného zadání je uvedeno v části L. odůvodnění změny č. I) ÚPO Veletov.
Stanovisko Krajského úřadu Středočeského kraje k vyhodnocení vlivů navržené koncepce na životní prostředí
Praha: 13. 5. 2010 Číslo jednací: 075375/2010/KUSK Spisová značka: SZ_026939/2010/KUSK Vyřizuje: Ing. Alexandra Máslová / l. 788 Značka: OŢP/Más
Obecní úřad Veletov Veletov 77 280 02 K o l í n
Návrh změny č. 1 územního plánu obce Veletov Doplnění stanoviska Odboru životního prostředí a zemědělství, dle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu a zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí vydaného v koordinovaném stanovisku č.j. 026939/2010/KUSK-OŽP/Más dne 9. 4. 2010.
Krajský úřad Středočeského kraje, Odbor ţivotního prostředí a zemědělství, obdrţel dne 16. 2. 2010 oznámení o konání veřejného projednání návrhu změny č. 1 územního plánu obce Veletov, v souladu s § 50 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (stavební zákon). Návrh změny č. 1 územního plánu obce Veletov obsahuje vyhodnocení vlivů ÚP na ţivotní prostředí (SEA) podle § 10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí, ve znění zákona č. 436/2009 Sb. (dále jen zákon). Zdejší odbor jako orgán posuzování vlivů záměrů na ţivotní prostředí příslušný podle § 22 písm. b) zákona poţádal pořizovatele o prodlouţení lhůty pro uplatnění stanoviska k vyhodnocení vlivů na ţivotní prostředí, č.j. 034547/2010/KUSK ze dne 1. 3. 2010, podle § 50 odst. 2 stavebního zákona o 30 dnů, tj. do 14. 5. 2010 včetně. Důvodem tohoto poţadavku bylo prostudování rozsáhlé dokumentace a získání podkladů pro vydání stanoviska k vyhodnocení SEA.
Krajský úřad Středočeského kraje, Odbor ţivotního prostředí a zemědělství na základě jemu svěřených kompetencí podle jednotlivých sloţkových zákonů na úseku ţivotního prostředí, na základě výše uvedeného, ve smyslu § 50 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (stavební zákon), vydává následující stanovisko: Podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon) (Ing. J. Víznerová, l. 924) Orgán ochrany ZPF podle § 5 odst. 2 zákona neuděluje souhlas s nezemědělským vyuţitím lokality navrhované pro těţbu nerostů vzhledem k tomu, ţe není prokázáno, ţe navrhované řešení je nejvýhodnější řešení z hlediska ochrany ZPF. Podkladem pro toto stanovisko je nesouhlas MŢP č.j. 782/660/10, 20775/ENV/10 ze dne 6. 5. 2010, který vydalo v souladu s ustanovením článku III Metodického pokynu odboru lesa a půdy ministerstva ze dne 1. 10. 1996 č.j. OOLP/1067/96. Podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 436/2009 Sb. (dále jen zákon) (Ing. D. Zemanová, l. 345) Předloţený návrh změny č. 1 ÚPO Veletov obsahuje „Vyhodnocení vlivů změny č. 1 územního plánu obce Veletov― na ţivotní prostředí (tzv. SEA), zpracované v 09/2009 Jiřím Maňourem, prom. geol., CSc., Praha, který je dle § 19 zákona drţitelem autorizace MŢP k posuzování vlivů na ţivotní prostředí. Obsah vyhodnocení SEA, tedy část A „Vyhodnocení vlivů na udrţitelný rozvoj území―, rámcově odpovídá příloze stavebního zákona č. 183/2006 Sb. Vyhodnocení SEA bylo zpracováno na základě a v rozsahu poţadavků orgánu posuzování vlivů na ţivotní prostředí, který je součástí koordinovaného stanoviska Krajského úřadu Středočeského kraje k návrhu zadání změny č. 1 ÚPO, vydaného dne 18. 12. 2008 č.j. 178876/2008/KUSK/OŢP/Más. Předloţený materiál SEA vychází mj. z podkladu oznámení a dokumentace EIA (vč.
rozptylové, hlukové studie, hydrologického posouzení, posouzení vlivů na krajinný ráz, biologického průzkumu a dalších) zpracované v letech 2008 - 2009. Souběţně s přípravou a projednáváním změny č.1 ÚPO Veletov probíhal i proces posouzení EIA záměru „Činnost prováděná hornickým způsobem na loţisku Konárovice - Veletov―. Upravený návrh zadání změny č.1 ÚPO Veletov byl schválen dne 29. 4. 2009 zastupitelstvem obce. Posuzovaný návrh změny ÚP obsahuje pouze jednu lokalitu – změna funkčního vyuţití území na území určené k dobývání loţiska štěrkopísku s následnou rekultivací dotčených pozemků částečně na vodní plochu a částečně na krajinotvornou zeleň. Navrhovaná změna leţí mimo současně zastavěné území obce. Loţisko těţby na ploše 72,0286 ha je umístěno na katastru obcí Veletov a Konárovice. Změna ÚP není navrţena variantně. Umístění nevýhradního loţiska je jednoznačné. Moţná variantnost spočívá v intenzitě těţby a tím i délce jejího trvání (12 – 24 let). Současné vyuţití řešeného území je zemědělská půda. Ve srovnání se současným stavem budou představovat nejvýznamnější vlivy zábor půdy a nárůst dopravy na silnici II/322. Další vlivy na ţivotní prostředí se budou týkat hydrosféry, krajinného rázu a bioty.Vliv na vodní sloţku nebude znamenat zásadně negativní zásah do vodohospodářských poměrů.Vlivy na biotu a krajinný ráz jsou v dlouhodobém horizontu pozitivní (v případě krajinného rázu v době realizace těţby s nepříznivým aspektem přítomnosti technického zařízení těţeby). Negativní vlivy se týkají zejména záboru půdy ze ZPF ve III. a IV. stupni ochrany podle BPEJ v rozsahu 21,7094 ha na území obce Veletov a nárůstu dopravy. Vzhledem k uvaţované rekultivaci většiny území na vodní plochu bude odstranění zemědělské půdy nevratné. Následnou proměnou území po těţbě vlivem rekultivace - vznikem jezera s doprovodnými prvky zeleně dozná změn krajinná struktura a prostorové vazby v území. Provedení rekultivace ve svém rozsahu bude mít na ovlivnění krajiny a posílení ekologické stability výrazně pozitivní dopady. Nejbliţšími obytnými lokalitami, které budou ovlivněny nárůstem dopravy do pískovny budou osada Na Labuti, obce Tři Dvory, město Kolín, obce Lţovice, Veletov a Týnec n.Labem, kterými bude část dopravy procházet. Z vyhodnocení hluku z těţby a dopravního provozu vyplývá, ţe celkový dopad provozu pískovny na hlukovou situaci v okolí bude zanedbatelný. Obytná zástavba se nachází v dostatečné vzdálenosti od hranice pískovny. Nárůst hluku z dopravy pískovny o 0,2 aţ 0,3 dB ke stávajícím hodnotám z dopravy na silnici II/322 v dotčeném území, kde se současné hodnoty hluku pohybují na úrovni nad 60 dB, lze hodnotit jako zanedbatelný. Z výsledků rozptylové studie vyplývá, ţe v okolí navrţené pískovny nedojde k podstatné změně současných imisních charakteristik území a ţe se imisní zátěţ okolí nezvýší nad stanovené limity. Nadřazená ÚPD, tj. ÚP VÚC Střední Polabí, neuvaţuje s předmětnou změnou a zároveň pro řešené území nestanovuje ţádné poţadavky. Zpracovatel SEA závěrem konstatuje, ţe při splnění navrţených opatření pro předcházení, sníţení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závaţných záporných vlivů na ţivotní prostředí, je změna č. 1 ÚPO Veletov z hlediska udrţitelného rozvoje území únosná. Konkrétní poţadavky na ochranu jednotlivých sloţek ţivotního prostředí a veřejného zdraví v dotčeném území vyplývají z procesu hodnocení projektové EIA záměru
„Činnost prováděná hornickým způsobem na loţisku Kolárovice - Veletov―. K záměru bylo vydáno Krajským úřadem Středočeského kraje dne 3. 3. 2010 pod č.j. 038662/2010/KUSK/OŢP/Ven souhlasné stanovisko EIA s podmínkami pro fázi přípravy, realizace a provozu. K předloženému vyhodnocení SEA změny č. 1 ÚPO Veletov orgán posuzování vlivů na životní prostředí ve smyslu § 22 písm. e) zákona o posuzování vlivů na životní prostředí vydává souhlasné stanovisko s podmínkami. Podmínky pro fázi vydání, uplatňování změny č. 1 ÚPO Veletov a následné povolování záměru „Činnost prováděná hornickým způsobem na loţisku Konárovice – Veletov― (dále jen záměr): Při případné realizaci záměru musí být v rámci územního řízení pro záměr
vydáno závazné stanovisko příslušného orgánu ochrany ZPF, tj. v tomto případě Ministerstvo životního prostředí. Pro fázi povolování záměru podmínky stanoviska EIA vydaného Krajským úřadem Středočeského kraje dne 3. 3. 2010 pod č.j. 038662/2010/KUSK/OŽP/Ven zahrnout jako závazné podmínky rozhodnutí nebo opaření nutných k provedení záměru v příslušných správních nebo jiných řízeních, pokud nebudou do té doby splněny. V případě realizace těţby poţádat o udělení výjimky ze zákazů podle § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny u Krajského úřadu Středočeského kraje (podle biologického průzkumu se vyskytují zvláště chráněné druhy ţivočichů). Plnit poţadavky vycházející ze zpracované rozptylové a hlukové studie obsaţené v oznámení EIA záměru. Pro sníţení sekundární prašnosti provádět skrápění a úklid obsluţných komunikací a zpevněných manipulačních ploch, především v teplých a suchých dnech. Úpravárenskou linku, vč. expedice kameniva, provozovat pouze ve všední dny v denní době, tj. mezi 6.00 – 19.00 hod. Skrývku provádět pouze po omezenou část roku, ve všedních dnech. Skrývku ornice a ostatních zemin neprovádět za nepříznivých atmosférických podmínek, za kterých by docházelo k nadměrnému prášení. Udrţovat strojový a vozový park v bezvadném stavu. Počátek těţby načasovat do mimohnízdního období ptactva. Skrývky provádět mimo vegetační sezonu. Potenciální rybí osádku udrţovat na adekvátní úrovni. Těţbou zasaţené území rekultivovat v souladu se zpracovaným plánem rekultivace (Klouda 2009), upřednostňovat diverzitu stanovišť (skupinové výsadby, solitéry, luční společenstva v odpovídající druhové skladbě). Průběţně kontrolovat jakost vody. Budou prováděno odběry vzorků vody z těţebního jezera, z vrtu k odběru vod pro sociální účely v prostoru technického zázemí a na vybraném objektu – studni na jihovýchodním okraji části Na Labuti, popř. na některém z existujících vrtů. Odběr vzorků provádět se zaměřením na vybrané sloţky základního chemismu: pH, dusičnany, dusitany, amonné ionty, vodivost, ropné látky.
Moţné vlivy na hladinu podzemních vod (ve studních) sledovat záměry hladin na vodočtu v těţebním jezeře, popř. měřením úrovní hladiny vody na stávajících pozorovacích vrtech. V souladu s vodním zákonem vyřešit problematiku revize ochranného pásma vodního zdroje Konárovice. Odděleně ukládat ornici, podorničí a ostatní skrývku, dbát na zabránění degradace humózních zemin. Upozorňujeme, ţe dle § 10i odst. 5 zákona o posuzování vlivů na ţivotní prostředí, ve znění zákona č. 436/2009 Sb., je schvalující orgán povinen ve svém usnesení o schválení změny územně plánovací dokumentace zdůvodnit, jak zohlednil podmínky stanoviska k vyhodnocení vlivů změny ÚP na ţivotní prostředí a dále je povinen toto usnesení zveřejnit.
Ostatní vyjádření koordinovaného stanoviska č.j. 026939/2010/KUSK-OŽP/Más ze dne 9. 4. 2010 zůstávají v platnosti.
Ing. Josef Keřka, Ph.D. vedoucí odboru ţivotního prostředí a zemědělství
Praha:
23. 3. 2011
Číslo jednací:
058251/2011/KUSK
Obecní úřad Veletov Veletov 77 280 02 K o l í
Spisová značka: 026939/2010/KUSK Vyřizuje / Linka: Ing. Alexandra Máslová / l. 788 Značka:
n
OŢP/Mas
Návrh změny č. 1 územního plánu obce Veletov
ZMĚNA stanoviska Odboru životního prostředí a zemědělství dle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu (dále jen zákon) vydaného v koordinovaném stanovisku č.j. 026939/2010/KUSK-OŢP/Más dne 9. 4. 2010, resp. v jeho doplnění č.j. 075375/2010/KUSK dne 13. 5. 2010 (dále jen „Doplnění stanoviska―) Krajský úřad Středočeského kraje ve svém koordinovaném stanovisku ze dne 9. 4. 2010 pod č.j. 026939/2010/KUSK-OŢP/Más na základě předloţených podkladů a ţádosti o prodlouţení lhůty pro uplatnění stanoviska podle § 50 stavebního zákona (č.j. 034547/2010/KUSK ze dne 1. 3. 2010) sdělil pořizovateli (oprávněná úřední osoba Marek Šplíchal), ţe stanovisko orgánu ochrany ZPF bude vydáno samostatně. Důvodem byla skutečnost, ţe orgán ochrany ZPF po posouzení předloţené územně plánovací dokumentace, v souladu s článkem II Metodického pokynu Odboru ochrany lesa a půdy MŢP ze dne 1. 10. 1996 č.j. OOLP/1067/96, poţádal MŢP o vyjádření k nezemědělskému vyuţití rozsáhlých lokalit o ploše cca 50 ha. Dne 12. 5. 2010 obdrţel krajský úřad k lokalitě pískovny Konárovice - Veletov v návrhu změny č. 1 ÚPO Veletov a v návrhu změny č. 2 ÚPO Konárovice (funkční vyuţití těžba nerostů) nesouhlas MŢP, Odboru ochrany horninového a
půdního prostředí (č.j. 782/660/10, 20775/ENV/10 ze dne 6. 5. 2010) s tím, ţe nebyla prokázána nezbytnost navrhovaného řešení pro zajištění těţby štěrkopísku pro potřeby Středočeského kraje, ani optimálnost z hlediska ochrany ZPF. Orgán ochrany ZPF proto v Doplnění stanoviska neudělil souhlas dle § 5 odst. 2 zákona s nezemědělským vyuţitím lokality pro těţbu nerostů. Dne 6. 9. 2010 Krajský úřad Středočeského kraje, Odbor ţivotního prostředí a zemědělství, obdrţel na vědomí ţádost oprávněného pořizovatele Marka Šplíchala, adresovanou MŢP, o změnu stanoviska MŢP k projednávanému návrhu změny č. 1 ÚPO Veletov a k návrhu změny č. 2 ÚPO Konárovice se zdůvodněním potřebnosti otvírky loţiska štěrkopískové suroviny. Následně bylo krajskému úřadu dne 14. 3. 2011 doručeno podmíněné souhlasné vyjádření MŢP (č.j. 109/660/11, 3294/ENV/11 ze dne 28. 2. 2011) k návrhu změny č. 1 ÚPO Veletov a k návrhu změny č. 2 ÚPO Konárovice s tím, ţe po ukončení těţby bude odnímaná plocha rekultivována zpět na zemědělskou půdu, pokud to bude technicky moţné; pokud to moţné nebude, bude provedena rekultivace výhradně na vodní plochu a les. Těţební záměr musí být navrţen tak, aby odpovídal zásadám ochrany ZPF. Krajský úřad Středočeského kraje, Odbor ţivotního prostředí a zemědělství, na základě jemu svěřených kompetencí podle jednotlivých sloţkových zákonů, na základě výše uvedeného, v souladu s § 50 odst. 2 stavebního zákona, vydává následující stanovisko: Podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon) Orgán ochrany ZPF podle ust. § 5 odst. 2 zákona uděluje souhlas s nezemědělským vyuţitím lokality navrhované pro těţbu nerostů v rozsahu cca 50 ha za podmínky, ţe po ukončení těţby bude odnímaná plocha rekultivovaná zpět na zemědělskou půdu. Pokud to nebude technicky moţné, bude provedena rekultivace výhradně na vodní plochu a les. Podkladem pro toto stanovisko je souhlas MŢP č.j. 109/660/11, 3294/ENV/11 ze dne 28. 2. 2011, který byl vydán v souladu s ustanovením článku II Metodického pokynu odboru lesa a půdy ministerstva ze dne 1. 10. 1996 č.j. OOLP/1067/96.
Ostatní vyjádření koordinovaného stanoviska č.j. 026939/2010/KUSKOŽP/Más ze dne 9. 4. 2010 a jeho doplnění č.j. 075375/2010/KUSK ze dne 13. 5. 2010 zůstávají v platnosti.
Ing. Josef Keřka, Ph.D. vedoucí Odboru ţivotního prostředí a zemědělství
Podmínky vztahující se k posouzení navržené koncepce (SEA) jsou v dokumentaci respektovány, podmínky vztahující se k posouzení konkrétního záměru (EIA) budou respektovány v rámci navazujících správních řízení. Z hlediska vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch uvádíme, že návrh změny ÚP obsahuje pouze jednu lokalitu- změna funkčního využití na územní určené k dobývání ložiska štěrkopísku s následnou rekultivací na vodní plochu krajinotvornou zeleň. Navrhovaná změna leží mimo současné zastavěné území obce. Změna územního plánu je únosná z hlediska udržitelného rozvoje území a do budoucna zvýší rekreační potenciál území.
P.1. Návrh rozhodnutí o námitkách a způsob jejich vyřízení Pořizovatel v zákonné lhůtě neobdrţel ţádné námitky ze strany vlastníků dotčených pozemků ani ze strany zástupce veřejnosti.
P.2. Vyřízení připomínek I. Jana Provazníková, Včelařská farma Veletov, 280 02 Kolín II- připomínka ze dne 12.1.2009 Věc: Vyjádření ke změně územního plánu S předloţeným návrhem změny územního plánu v souvislosti s plánovanou těţbou štěrkopísku v katastru obce nesouhlasíme z následujících důvodů: V současné době nejsou provedeny kompletní studie vlivu těţby štěrkopísku na ţivotní prostředí dle zákona 100/2001 Sb., včetně studie EIA. Jiţ předloţené, byť částěčné, studie vlivu na ţivotní prostředí prokazují, ţe těţba by vedla k nevratným a zásadním negativním změnám v ţivotě občanů po řadu let - vysoké hodnoty prachu, hluku, smogu. A ztoho vyplívající následky např. zvýšení rizika počtu akutních a chronických onemocnění, zvýšení nehodovosti na silnici 322/II atd. Změna územního plánu a následná těţba štěrkopísku. ohroţuje naše podnikání — chov
včel na Včelařské farmě Veletov. Naše farma patří k jedné z největších v ČR, jiţ po tři generace zajišťujeme kvalitní opylení v okolí Kolína a dosahujeme velmi dobrých výsledků v šlechtitelské práci. Náš med je na špičkové úrovni, dle včelařských odborníků je posuzován jako jeden z nejlepších, co se týká české produkce medu. A v neposlední řadě vychováváme na farmě nové začínající včelaře. - Provedený biologický průzkum byl prováděn na konci vegetačního období, tudíţ není objektivní a nezahrnuje bezobratlé - hmyz. V dolní části uvaţovaného těţebního území se nachází pářiště čel. Včelí královny s doprovodem létají na zásnubní lety přes dotčená území. V případě jakékoliv geografické změny dojde k likvidaci kvalitního páření ve vice jak 10 kilometrech. Vzhledem k velkým úhynům včel v minulé zimě a stále se sniţujícím stavům včelstev v České republice, je na zváţenou takový zásadní zásah do krajiny povolit. - Těţbou dochází ke změnám podzemních vod. Pro chov včel je tato změna v této oblasti a rozsahu likvidační. - Vyprodukovaný med přímo na farmě stáčíme do spotřebitelských obalů v potravinářském provozu, kter byl schválen podle norem E ropské unie. Potravinářský provoz je v připadě těţby ohroţen kvalitou vody z vodovodního řádu / studně se nacházejí cca 250m od těţby / a prachem. 1 podle „Rozptylové studie― převládají západní větry a farma se nachází, jako pnní na samém okraji Veletova — nejblíţe k zájmovým pozemkům - Těţba by přinesla i podle dosavadní „Hlukové studie― nárůst hluku, coţ včelám škodí. - Osvětlení pískovny a případné práce v noci /třídění pisku/ vylučuje chov včel. V současné době byla zveřejněná zpráva z Evropského parlamentu (dále jen EP) k váţné krizi. jeţ prochází včelařské odvětví. EP ţádá členské země k přijetí naléhavých opatření, proti úbytku včel v celé Evropě /www.vcelarstvi.cz/. Vyřízení připomínky: K této připomínce uvádíme ţe záměr byl posouzen z hlediska zákona č. 100/2001 Sb., zákon o posuzování vlivů na ţivotní prostředí a to jak z hlediska posouzení navrţené koncepce, tak z hlediska posouzení z konkrétního záměru. Na základě tohoto posouzení bylo Krajským úřadem Středočeského kraje jako příslušným orgánem podle § 22 výše uvedeného zákona vydáno souhlasné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru, který je navrţen předloţenou koncepcí změnou č.1 ÚPnO Veletov. Výrazný negativní vliv záměru nebyl v příslušném řízení prokázán. Jak bylo řečeno na veřejném projednání dne 15.11.2011 těţba bude probíhat po etapách s moţností vzniku poloostrovů kde včely mohou mít svá stanoviště. K bodu týkající se změn poměrů podzemních vod uvádíme, ţe případné podstatné sníţení hladiny podzemní vody, které by bylo prokazatelně způsobeno těţbou, bude investor kompenzovat. Pokud by v přímé souvislosti s dobýváním loţiska štěrkopísků došlo k podstatnému sníţení hladiny vody ve studních, budou studny na náklady těţební organizace prohloubeny.
II. Obecní úřad Veletov, Veletov 5, 280 02 Kolín- připomínka ze dne 12.1.2009 Věc: Stanovisko k návrhu zadání změny č. 1 ÚP obce Veletov Na základě poţadavků občanů obce Veletov, které byly předloţeny na Veřejné schůzi OZ obce Veletov dne 9.1. 2009, předkládá obec Veletov zastoupená jejím starostou Ladislavem následující stanoviska k výše uvedeném návrhu změny č.1 obce Veletov v kontextu se těţby štěrkopísku na k.ú. Konárovice - Veletov. 1. Zapracovat do návrhu protihlukový val na východní straně zájmového území, tak aby minimalizoval dopad negativního vlivu na ţivotní prostředí v obci Veletov. 2. Řešit dopravní situaci na státní silnici Č. 322/II, vzhledem k zvýšenému průjezdu těţkotonáţních vozidel obcí tak, aby nedocházelo k poškození nemovitostí v blízkosti uvedené komunikace. Vyřízení připomínky: K bodu 1 uvádíme ţe bude protihlukový val bude realizován. Jeho parametry budou upřesněny v územním řízení. K bodu 2 uvádíme, ţe ve vztahu k silnici II/322 se nejprve uvádí, ţe veřejnou komunikací, kterou podle zákona č. 13/1997 Sb., můţe kaţdý uţívat obvyklým způsobem, a ţe určena i pro provoz těţkých nákladních automobilů. Silnice je v majetku Středočeského kraje se všemi t toho plynoucími povinnostmi, včetně údrţby. Pokud jde obecně o vliv dopravy na statiku objektů v okolí komunikací, je třeba uvést, ţe je obecně přeceňován a ţe by mohl připadat v úvahu pouze v případě výjimečně nekvalitního povrchu komunikací se značnými nerovnostmi. Z literatury je znám provozní experiment pro stanovení vlivů dopravních vibrací, který byl proveden u obytných jednopodlaţních a dvoupodlaţních cihlových domů nacházejících se ve vzdálenosti cca 2,5 aţ 6,5 m od okraje vozovky. Seizmické otřesy podloţí byly v průběhu experimentu buzeny vozidlem projíţdějícím po komunikaci v těsné blízkosti budov. Bylo pouţito nákladní vozidlo TATRA 815 S3 s vlastní hmotností 11,7 tun, které bylo naloţeno panely o hmotnosti 13,0 tun a jehoţ celková hmotnost byla tedy 24,7 tun. Na vozovce byla v definované poloze vzhledem k měřenému objektu vytvořena umělá nerovnost (dřevěný hranol výšky cca 50 mm). V rámci experimentu nebyly zjištěny takové úrovně rychlosti či zrychlení vibrací, které by měly ve smyslu platných předpisů za následek jakékoliv negativní vlivy na stavby či vlivy na zdraví. Výsledky tak do značné míry potvrdily obecné předpoklady o nevýznamném vlivu dopravních vibrací. V této souvislosti je však třeba zároveň konstatovat, ţe fenomén povrchu staveb závisí na mnoha dalších faktorech. Významné jsou geologické a hydrologické poměry v místě stavby, rozhodující je konstrukce budov a způsob jejich zaloţení. III.
Zdeňka Hrubešová, Vladimír Hrubeš, Veletov 67, 280 02 Kolín- připomínka ze dne 12.1.2009 Připomínka k veřejnému zasedání konání dne 9.1.2009 v pohostinství Veletov Jelikoţ je zde záplavová oblast, ze tří stran jsme odklopeny vodou, nesouhlasíme s těţbou písku v oblasti katastru Veletova a Konárovic. Tímto budou ohroţeny i prameny spodní vody. Jelikoţ dojde k jakémukoliv úbytku či ztrátě vody ve studni, či jakékoliv poškození studny, budeme ţádat o dání studny do původního stavu s veškerou úhradou firmy, která toto způsobí, neboť bude muset být veškeré zařízení na čerpání vody nové. Taktéţ bude-li ohroţen, či poničen dům těţbou písku z důsledků vytvoření nového jezera, veškeré škody, které nastanou budeme poţadovat na firmě, která toto způsobí.
Vyřízení připomínky: K bodu týkající se změn poměrů podzemních vod uvádíme, ţe případné podstatné sníţení hladiny podzemní vody, které by bylo prokazatelně způsobeno těţbou, bude investor kompenzovat. Pokud by v přímé souvislosti s dobýváním loţiska štěrkopísků došlo k podstatnému sníţení hladiny vody ve studních, budou studny na náklady těţební organizace prohloubeny. S ohledem na vzdálenost předmětného domu od těţebního prostoru, je moţnost jeho poškození následkem těţby štěrkopísků velmi nepravděpodobná. Pokud by však poškození domu následkem těţby štěrkopísků bylo prokázáno, byla by těţební organizace povinna vzniklé škody uhradit.
IV. František Jampílek, Na Pruhu 335, 250 89 Lázně Toušeň ze dne 15.11.2011 Věc: uplatnění připomínek k návrhu změny č. 1 územního plánu obce Veletov Jako těţební organizace František Jampílek, IČ: 49 49 59 50, na jejíţ návrh je změna č. 1 územního plánu obce Veletov pořizována, uplatňuji k projednávanému návrhu změny č. 1 územního plánu obce Veletov následující připomínky. Název, identifikační číslo a sídlo těţební organizace, která připomínky uplatňuje: František Jampílek Na Pruhu 335 250 89 Lázně Toušeň IČ: 49 49 59 50, DIČ : CZ 6703026363 Připomínka spočívá v upřesnění severní hranice zájmového území k dobývání loţiska štěrkopísků, kterou navrhuji vést v souběhu se silnicí II/322, a to ve vzdálenosti 10 m
od ochranného pásma této silnice. V tomto smyslu navrhuji provést i úpravu výměry navrhované plochy.
Odůvodnění: V průběhu projednávání změny č. 1 ÚPO Veletov vydal Odbor ţivotního prostředí a zemědělství Městského úřadu Kolín dne 19. 9. 2011 rozhodnutí č.j. OZPZ 29300/2011, o změně ochranného pásma II b vodního zdroje Konárovice. Ochranné pásmo II b vodního zdroje bylo zmenšeno tak, ţe jeho hranice byla posunuta aţ za levou stranu silnice ve směru Konárovice – Labuť – Veletov. Zároveň došlo k upřesnění průběhu tras vodovodu a telekomunikačního kabelu, které jsou vedeny v souběhu se silnicí II/322. Navrhované upřesnění severní hranice zájmového území respektuje s dostatečnou rezervou ochranné pásmo telekomunikačního kabelu, trasa vodovodu zasahující v západní části do zájmového území bude přeloţena. Přeloţka vodovodního přivaděče Kolín řešená návrhem změny č. 1 ÚPO Veletov se navrhovaným upřesněním severní hranice zájmového území nemění.
Vyřízení připomínky: K připomínce se v navrţeném rozsahu vyhovuje dle současného stavu budou respektovány stávající limity a ochranná pásma.
Poučení: Proti změně č. 1 ÚPnO Veletov, vydané formou opatření obecné povahy nelze podat opravný prostředek (§ 173 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád v platném znění)
Ladislav Kučera v.r. .........................................................
Stanislav Slavík v.r. ................................................
Ladislav Kučera
Stanislav Slavík
starosta obce
místostarosta obce
