ÚZEMNÍ PLÁN OBCE JENEČ. po změně č. 1

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE

JENEČ po změně č. 1

říjen 2006

Územní plán obce JENEČ po změně č. 1

říjen 2006

OBJEDNATEL: Obec Jeneč Lidická 82 252 61 Jeneč zastoupená: Josefem Douderou (starostou města)

ZHOTOVITEL: AURS, spol. s r. o. Hládkov 920/12 169 00 Praha 6 zastoupený: Ing. arch. Blankou Almásyovou (jednatelem společnosti)

TÝM ZPRACOVATELŮ: Koordinace:

Ing. arch. Milan Körner, CSc.

Urbanismus:

Ing. arch. Milan Körner, CSc. (autorizace ČKA č. 25) Ing. arch. Milan Salaba (autorizace ČKA č. 1 467) Ing. arch. Blanka Almásyová (autorizace ČKA č. 2 391)

Demografie:


Doprava:

Ing. Josef Smíšek (autorizace ČKAIT č. 7 570)

Energetika a spoje:

Václav Perný (autorizace ČKAIT č. 2 682)

Vodní hospodářství:

Ing. Martin Horejš (autorizace ČKAIT č. 2 706) Ing. Pavel Křeček /* Ing. Daniela Kvasničková /*

Krajina, ÚSES:

Ing. Vladimír Mackovič (autorizace ČKA č. 652)

Životní prostředí:


Přírodní podmínky:

Ing. Kateřina Koudelová /*

Digitální zpracování:

Jarmila Sodomová Ing. arch. Milan Salaba

/* - zpracovatelé pouze původní ÚPD

AURS, spol. s r. o.

2


říjen 2006

OBSAH Textová část A. Základní údaje

1. Důvody pro pořízení ÚP, resp. jeho změny a hlavní cíle řešení

5

2. Zhodnocení dříve zpracované ÚPD

5

3. Splnění Zadání a Souborného stanoviska

6

B. Řešení územního plánu

4. Vymezení řešeného území

7

5. Předpoklady a podmínky vývoje obce

7

5.1. Struktura osídlení, širší vztahy

7

5.2. Demografie

7

5.3. Ochrana památek

8

5.4. Přírodní podmínky, ochrana přírody

9

6. Urbanistická koncepce

9

7. Členění území obce na funkční plochy a podmínky jejich využití

10

7.1. Smíšená území (centrální část sídla)

10

7.2. Rozvojové plochy pro bydlení

10

7.3. Rozvojové plochy pro ekonomické aktivity

10

7.4. Plochy pro sport a rekreaci

11

7.5. Plochy pro občanské vybavení

11

7.6. Předpoklady jednotlivých funkcí

12

8. Limity využití území

12

9. Přehled a charakteristika vybraných ploch zastavitelného území

13

10. Doprava

13

10.1. Širší dopravní vztahy

13

10.2. Návrh silniční sítě

13

10.3. Síť místních komunikací

14

10.4. Dopravní plochy a vybavenost

15

10.5. Pěší a cyklistická doprava

15

10.6. Železniční doprava

15

10.7. Letecká doprava

16

10.8. Hromadná doprava osob

16

11. Vodní hospodářství

16

11.1. Vodní plochy a toky

16

11.2. Zásobování vodou

16

AURS, spol. s r. o.

3


říjen 2006

11.3. Kanalizace a čištění odpadních vod

18

11.4. Zabezpečení obce požární vodou

20

12. Energetika

21

12.1. Zásobování elektrickou energií

21

12.2. Zásobování plynem

23

12.3. Zásobování teplem

23

13. Spoje

24

13.1. Telekomunikace

24

13.2. Radiokomunikace

24

14. Nakládání s odpady

24

15. Krajina – ÚSES

25

15.1. Vegetační poměry

25

15.2. Územní systém ekologické stability

26

16. Vymezení ploch veřejně prospěšných staveb a asanačních úprav

29

17. Řešení požadavků civilní a požární ochrany

30

17.1. Civilní ochrana

30

17.2. Požární ochrana

31

18. Vyhodnocení důsledků na ŽP

31

18.1. Znečištění ovzduší

31

18.2. Elektromagnetické pole

31

18.3. Radonové riziko

32

18.4. Zatížení území hlukem

32

19. Vyhodnocení důsledků na ZPF a pozemky určené k plnění funkcí lesa

33

20. Návrh lhůt aktualizace

36

pozn.: v rámci Změny č. 1 nebyly zpracovány nové kompletní průzkumy a rozbory, proto nejsou vyloučeny případné méně aktuální údaje; některé kapitoly jsou v podobě z původního ÚPO

C. Závazná část ve formě regulativů

Grafické přílohy 1. Využití území 2. Doprava 3. Vodní hospodářství 4. Energetika a spoje 5. Veřejně prospěšné stavby 6. Zábory půdního fondu 7. ÚSES

AURS, spol. s r. o.

1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 10 000

4


říjen 2006

A. ZÁKLADNÍ ÚDAJE

1. DŮVODY PRO POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU, RESP. JEHO ZMĚNY A HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ Základním problémem rozvoje obce Jeneč jsou důsledky provozu letiště Ruzyně, které se promítají do některých omezení rozvoje obce. V části území je limitována výška zástavby, závažnější je však otázka rozvoje bydlení. Existence stávajícího hlukového zatížení území i budoucí důsledky nové paralelní vzletové i přistávací dráhy (VPD 06R/24L), s jejíž výstavbou se uvažuje v letech 2007 – 2010, znamenaly korekce využití území oproti dosavadním územnímu plánu. V podstatě se většinou jedná o změnu dříve sledovaných ploch pro bydlení na plochy pro ekonomické aktivity. Jedná se zejména o plochy na jihovýchodním a severovýchodním obvodě sídla. Další závažnou otázkou je výhledové řešení železniční infrastruktury v území Hostivice – Jeneč. Tato problematika souvisí nejen s budoucí přestavbou železniční trati Praha – Kladno (s možností napojení letiště Ruzyně na městkou a příměstskou železnici), ale i s obsluhou ekonomických aktivit (zavlečkování některých areálů). Otázka uspořádání železniční stanice Jeneč (ve vztahu k železniční stanici Hostivice) byla řešena „Územně technickou studií modernizace tratě Praha – Ruzyně – Kladno“. Významným impulsem pro další rozvoj obce byla lokalizace nového Národního střediska řízení letového provozu (ATCC) při areálu původního vysílače (p.č. 365/2). Obec měla územní plán sídelního útvaru, schválený v roce 1996. Specifický vývoj v území však vyvolal potřebu zpracování územního plánu obce; jeho zadání bylo schváleno v roce 2002, byly jím specifikovány další rozvojové záměry, znamenající vymezení nových zastavitelných území. Platný územní plán obce Jeneč byl schválen 22. ledna 2004. Zpracování změny č. 1 bylo vyvoláno požadavkem změny funkčního využití a dopravní obsluhy v severní části území (zejména z důvodu specifikace využití vlastníky pozemků). Základní urbanistická koncepce nebyla změnou dotčena.

2. ZHODNOCENÍ DŘÍVE ZPRACOVANÉ ÚPD Platný územní plán obce z r. 2004 vychází z koncepce předchozí ÚPD (ÚPNSÚ Jeneč, schvál. 02/1996, vč. změny č. 1 – schvál. 11/2000 a změny č. 2 – schvál. 05/2001). Podstatou řešení je přiměřený rozvoj obce s respektováním historického jádra a rozvoj zejména ekonomických aktivit v návaznosti na nadřazenou rychlostní komunikaci R6 a severozápadní obchvat sídla (silnice II/201). Oproti předchozí ÚPD došlo k přehodnocení dříve uvažovaných ploch pro bydlení ve prospěch využití pro ekonomické aktivity, zejména z důvodu předpokládaného hlukového zatížení po realizaci paralelní dráhy letiště Ruzyně. Významnou změnou oproti předchozí ÚPD je také výrazné zvýšení ploch zeleně. Platný ÚPO byl zatím naplněn jen částečně, což souvisí s poměrně krátkou dobou od jeho schválení. Důvodem nenaplnění koncepce dle předchozí ÚPD (ÚPNSÚ z r. 1996) bylo především oddalování výstavby nové trasy silnice R6, která může být významným podnětem pro vstup nových investorů do území. Je zřejmé, že s blížícím se dokončením R6 roste zájem investorů – to je i případ jedné lokality řešené změnou č. 1 ÚPO, kdy na popud investora dochází k upřesnění rozsahu a členění funkčních ploch. AURS, spol. s r. o.

5


říjen 2006

Z hlediska bydlení došlo v uplynulém období k významnému rozvoji v sousedních obcích Hostivice a Chýně, které mají vůči hl. m. Praze lepší dopravní vazby a disponují i kvalitnějším obytným prostředím (terén, zeleň, vodní plochy). Plochy pro rozvoj bydlení jsou proto navrhovány pouze na západním obvodě sídla, oboustranně dle stávající trasy silnice I/6, které jsou mimo linie hlukového zatížení. Dosavadní územní plán byl zatím naplněn jen částečně. Důvodem je především oddalování výstavby nové trasy silnice R6, která může být významným podnětem pro vstup nových investorů do území. Z hlediska bydlení došlo v uplynulém období k významnému rozvoji v sousedních obcích Hostivice a Chýně, které mají vůči hl. m. Praze lepší dopravní vazby a disponují i kvalitnějším obytným prostředím (terén, zeleň, vodní plochy). Rozvoj bydlení i ekonomických aktivit částečně překročil záměry původního územního plánu. Tato skutečnost byla zpětně zahrnuta do změny č. 1. Koncepce územního plánu nebyla zásadně narušena, neboť se většinou jednalo o rozvoj na plochách, sledovaných po návrhovém období. Podstatnou, z hlediska vymezení nových zastavitelných území, byla změna č. 2, která umožnila vymezení dalších cca 40 ha pro rozvoj ekonomických aktivit. Nový ÚPO neznamená výrazné zvýšení rozsahu zastavitelných území, ale především změnu funkce z obytného území ve prospěch ekonomických aktivit z důvodu současného nebo budoucího zasažení některých lokalit hlukem z letiště Praha-Ruzyně.

3. SPLNĚNÍ ZADÁNÍ A SOUBORNÉHO STANOVISKA Vzhledem k tomu, že se jedná o dílčí změnu a nikoliv o změnu celkové koncepce, bylo schvalovacím dokumentem umožněno spojení zpracování konceptu řešení a návrhu změn (v souladu s § 31 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb. v platném znění). Návrh změny č. 1 ÚPO vesměs splňuje zadání této změny územního plánu. V souvislosti s upřesněním záměru investora v severozápadní zóně dochází oproti zadání k jinému vedení severozápadního obchvatu (silnice II/201). Tato změna se promítá do vedení navrhovaných inženýrských sítí, při zachování původní koncepce řešení. Rovněž funkční změna v lokalitě č. 5 (IZ -> VS) spojená s rozšířením zastavitelného území vyžaduje vyhodnocení důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond. Požadavky souborného stanoviska byly v celém rozsahu akceptovány.

AURS, spol. s r. o.

6


říjen 2006

B. ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

4. VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Řešené území je vymezeno územím obce, která má jediné katastrální území o rozloze 733,57 ha. Sousedními obcemi jsou Hostouň, Dobrovíz, Hostivice, Chýně a Pavlov.

5. PŘEDPOKLADY A PODMÍNKY VÝVOJE OBCE Území obce leží v území řešeném Územním plánem velkého územního celku Pražského regionu; jehož návrh dosud nebyl schválen. Územní plán obce Jeneč není v rozporu s touto dokumentací ÚP VÚC Pražského regionu a respektuje požadavky, které z něj vyplývají. 5.1. Struktura osídlení, širší vztahy Význam a funkce obce ve struktuře osídlení jsou dány příznivou polohou Jenče při budoucí rychlostní silnici R6, v blízkosti mezinárodního letiště Ruzyně a v blízkosti hl. m. Prahy. Pro Jeneč je významnou skutečností postupná výstavba rychlostní silnice R6 směrem ku Praze, která by měla být dokončena v chybějícím úseku od Pavlova ke stávající křižovatce se silničním okruhem kolem Prahy (Řepy) cca v roce 2005. To Jenči umožní velmi dobrou dostupnost hl. m. Prahy, ale i Kladna a Unhoště. Jeneč má i velmi dobré železniční spojení. Leží na trati Praha – Kladno, která by měla být zásadně přestavěna (zdvoukolejněna, elektrifikována) a měla by zde být provozována intervalová příměstská železniční hromadná doprava (tzv. „Rychlodráha Praha – letiště Ruzyně – Kladno“). Možné železniční spojení zejména pro nákladní dopravu je i ve směrem Rudná – Nučice – Beroun a Středokluky – Slaný (připravuje se obnovení provozu na úseku Jeneč – Středokluky). Přirozeným centrem v území západně Prahy je město Hostivice, s obcemi Jeneč a Chýně může výhledově dojít k vytvoření téměř souvislého urbanizovaného území. Jeneč mohla mít roli především v rozvoji ekonomických aktivit. Vzhledem k významu MÚK Jeneč a terminálu příměstské železnice, je území dopravně atraktivní i pro blízké obce Hostouň, Dobrovíz, Červený Újezd a Pavlov. 5.2. Demografie V současné době jsou k dispozici výsledky „Sčítání obyvatel bytů a domů“, které se uskutečnilo v březnu roku 2001. Počty obyvatel obce Jeneč (údaje po roce 1991 – průběžná statistika): rok sčítání počet obyvatel

1960 1350

1970 1314

1980 1178

1991 1049

1998 1024

1999 1020

2000 1013

2001 1061

2006 1062

Podle výsledků SLDB 2001 bylo v Jenči 1058 trvale bydlících obyvatel a 3 cizinci s dlouhodobým pobytem. V období 1960 – 1991 se počet obyvatel snížil o cca 300, v období po roce 1991 v podstatě stagnoval. K 31. 12. 2001 dle průběžné bilance 1065 obyvatel. Z dosavadního vývoje lze předpokládat, že populační velikost sídla se bude zřejmě i nadále pohybovat v intervalu 1000 – 1100 obyvatel.

AURS, spol. s r. o.

7


říjen 2006

Uvažovaná výstavba bytů (rodinných domů) zřejmě nebude znamenat nárůst, ale spíše udržení počtu obyvatel. V následujících tabulkách uvádíme další vybrané charakteristiky obce z předběžných výsledků sčítání 2001 (pro srovnání i s celkovými údaji za okres): Obyvatelstvo podle věku okres obec

obyvatelstvo celkem

Praha-západ Jeneč

83089 1061

v tom v přibližném věku 0 - 14 15 - 59

13556 160

muži 27417 340

60 +

ženy celkem 26871 54288 350 690

muži 6282 86

nezjištěženy celkem no 8877 15159 86 125 211 -

Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity okres obec

obyvatelstvo celkem

z toho pracující muži abs.

Praha-západ Jeneč

83089 1061

23318 281

ženy %

57,3 55,9

celkem

abs.

%

abs.

%

18934 253

44,6 45,3

42252 534

50,9 50,3

z počtu pracujících pracoviště v jiné obci ČR abs. %

29144 396

69,7 74,4

Domovní a bytový fond v tom okres obec

Praha-západ Jeneč

domy úhrnem

27498 327

v tom

trvale obydlené celkem z toho RD

21495 290

neobydlené abs.

byty celkem

%

20637 5553 20,2 262 37 11,3

30663 396

trvale obydlené abs.

%

29481 375

96,1 94,7

neobydlené abs.

%

1182 21

3,9 5,3

Nejvýznamnějším zaměstnavatelem je Řízení letového provozu (cca 600 zaměstnanců), dále firma Hödlmayr (cca 100 zaměstnanců), v areálu Gardencentra (GCJ) působí několik menších firem (cca 50 zaměstnanců). 5.3. Ochrana památek V řešeném území obce Jeneč jsou ve státním seznamu památek zapsány následující objekty: č. 16257/2 - 2253 areál zemědělského dvora (náves, č.p. 8) 2253/1 správní budova 2253/2 správní budova 2253/3 hospodářská budova 2253/4 výklenková kaplička č. 37795/2 - 2254 areál poštovní stanice (náves, č.p. 21): 2254/1 pošta 2254/2 dvorní brána 2254/3 hospodářská budova Ochranu památkově chráněného areálu dvora je nutno zaměřit na zachování charakteru barokních objektů ze 17. – 18. století. V těchto rámcích je nutno korigovat všechny případné stavební úpravy objektů. Úpravy areálu nesmí vyvolat žádné radikální stavební zásahy. Prostorovou rezervou jsou hospodářské a skladové objekty dvora. Rovněž zde je nutno uplatňovat požadavek umírněné dostavby, která bude respektovat kompozici, měřítko, velikost a charakter staveb. V souvislosti s úpravami je potřebné likvidovat všechny nevhodné stavební zásahy z let minulých. Areál poštovní stanice je v dobrém stavebním stavu.

AURS, spol. s r. o.

8


říjen 2006

Kromě těchto zapsaných objektů je nutno uvést jako historicky významné objekty návesní osmibokou kapličku sv. Václava, vybudovanou v r. 1903, a zemědělský statek, č. stavební parcely 83. Jako urbanisticky nejhodnotnější prostor lze označit celý prostor návsi, ohraničený na severní straně areále dvora a po jižní straně lemovaný řadovým seskupením zemědělských statků. Některé objekty jsou ve velmi špatném stavu a nedošlo u nich k očekávanému zlepšení stavu po restitučním procesu. Pro žádoucí přestavby a stavební úpravy je proto na místě sledovat zachování hmotových proporcí, členění stavebních detailů i použité materiály. Urbanisticky zajímavá je skupina drobných domků, nazvaná Nouzov. Rovněž zachování hmotových objemů staveb této skupiny je z hlediska historického vývoje obce žádoucí. Do jihozápadní části katastrálního území zasahuje ochranné pásmo kláštera Hájek. Celé území obce Jeneč se nachází na území s možnými archeologickými nálezy, to znamená, že je nutné respektovat příslušná ustanovení zákona č. 20/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 5.4. Přírodní podmínky, ochrana přírody Území má mimořádně nízký krajinný potenciál. Jedná se o dlouhodobě intenzivně využívanou zemědělskou půdu s extrémní podílem zornění. Proto jsou do územního plánu Jenče jsou promítnuty záměry liniové i plošné výsadby, které mohou posílit ekologickou stabilitu řešeného území. V území se nevyskytují přírodní útvary, které by mohly být předmětem zájmu ochrany přírody.

6. URBANISTICKÁ KONCEPCE Urbanistická koncepce územního plánu vychází z kontinuity historického vývoje sídla, z jeho současného i perspektivního postavení v rámci širších územních vazeb. Proporcionální rozvoj sídla musí být přitom založen na reálných předpokladech (odhad zájmu a síly vnějších i vnitřních investorů včetně samostatné obce) a uskutečňován pomocí zákonných nástrojů územního a stavebního řízení. Historické jádro obce tvoří areál barokního statku (dvora) na křižovatce dvou cest, která vytváří ulicovou náves. Jižní frontu návsi tvoří zajímavé řadové seskupení bývalých zemědělských usedlostí. V jihozápadní části sídla stojí za zmínku seskupení drobných obytných domků, zvané Nouzov a drobná zástavba, obklopující těsně vodní plochu Panského rybníka. Zbytek současně zastavěného území tvoří novější formy běžné individuální obytné zástavby (izolované rodinné domy) na ortogonálním půdorysu uliční osnovy. Severní hranici zastavěného území vymezuje historická trasa tzv. Buštěhradské železnice. V návrhovém období územního plánu je očekávána radikální změna urbanistického vývoje sídla, která bude vyvolána vybudováním nových silničních komunikací – nadřazené rychlostní komunikace R6 a připojení silnice II/201 se severozápadním obchvatem Jenče. Přeložka silnice I/6 nejen vyřeší nejtíživější dopravní, ekologický a bezpečnostní problémy sídla odstraněním silné tranzitní dopravy z osy obytného území, ale je koncipována jako nová páteř, napojující perspektivní zóny výroby, obchodu a služeb regionálního významu. Tím přináší do území potřebné ekonomické oživení, které by mělo zastavit a zvrátit současnou tendenci demografického poklesu a ekonomického útlumu při zřejmě trvalém poklesu významu tradiční zemědělské výroby. Základ navrženého funkčního zónování obce tvoří 3 typy obytných zón a 2 typy zón komerčních. Komerční areály regionálního významu mají své místo na severu

AURS, spol. s r. o.

9


říjen 2006

obce v návaznosti na nadřazené dopravní systémy. Severní části území jsou z hlediska kvality životního prostředí postiženy nejen vlivy kapacitních dopravních koridorů, ale i blízkostí mezinárodního letiště Praha – Ruzyně. Po realizaci paralelní dráhy letiště Ruzyně bude i jižní obvod Jenče v zóně hlukového zatížení. Z tohoto důvodu jsou v novém územním plánu přehodnoceny dříve uvažované rozvojové plochy pro bydlení ve prospěch využití pro ekonomické aktivity. Plochy pro rozvoj bydlení jsou navrhovány pouze na západním obvodě sídla, oboustranně dle stávající trasy silnice I/6, které jsou mimo linie hlukového zatížení. Významnou změnou oproti dosavadnímu ÚPN SÚ je výrazné zvýšení ploch zeleně, které sleduje tyto hlavní cíle: izolaci ploch pro ekonomické aktivity izolaci nadřazených dopravních koridorů zalesnění nezemědělských pozemků v okolí areálu ŘLP vytvoření zeleného koridoru při horním toku Jenečského potoka Z hlediska koncepce zeleně je významný i záměr GCJ, který znamená vytvořené vzorového parku ve východní části sídla. Změnou č. 1 dochází pouze ke změně funkčního využití a dopravní obsluhy ve stávajícím zastavěném území a v zastavitelném území. V jediné lokalitě dochází k rozšíření zastavitelného území (severozápadní zóna).

7. ČLENĚNÍ ÚZEMÍ OBCE NA FUNKČNÍ PLOCHY A PODMÍNKY JEJICH VYUŽITÍ 7.1. Smíšené území (centrální část sídla) Smíšené území – centrální část sídla – tvoří zástavbu podél ulic Karlovarská a Lidická, zejména severovýchodní kvadrant této křižovatky. Podstatnou částí tohoto území je památkově chráněný areál dvora. Území má dostatečné rezervy ve využití památkově chráněných objektů pro centrální funkce. Oproti dosavadnímu územnímu plánu je navrženo oddělení centrálního smíšeného území od obytného smíšeného území. Obytné smíšené území vytváří jižní část centrálního prostoru - návsi. Zastoupeno je i v severozápadní části sídla, kde umožňuje (vzhledem k hlukovým poměrům) i využití některých objektů pro nebytové funkce. Změnou č. 1 se změnilo v lokalitě navržené funkční využití území severně od památkově chráněného areálu dvora - místo stávající funkce SC mění na NK. 7.2. Rozvojové plochy pro bydlení Vzhledem k zatížení podstatné části území obce hlukem a tím i nižšímu zájmu o novou výstavbu, je rozvoj bydlení navrhován jen v poměrně malém rozsahu na západním obvodě sídla. v případě vyčerpání disponibilních ploch lze uvažovat o využití navazujícího území (směrem k areálu ŘLP). Plochy sledované v dosavadním ÚPN SÚ na severním a jihovýchodním obvodě sídla, jsou nyní uvažovány pro nerušící výrobu a služby. Změnou č. 1 nebyly dotčeny plochy pro bydlení 7.3. Rozvojové plochy pro ekonomické aktivity Nové plochy pro ekonomické aktivity byly sledovány již dosavadním územním plánem a jeho dvěma změnami. Jsou navrhovány v severní a severozápadní části sídla, v návaznosti na nadřaze-

AURS, spol. s r. o.

10


říjen 2006

nou dopravní infrastrukturu, a to jak silniční (rychlostní silnice R6), tak i železniční (možnost zavlečkování některých areálů). Tyto plochy jsou určeny pro průmyslovou výrobu a skladování. V novém územním plánu byly navrženy na úkor dříve uvažovaného bydlení dvě lokality pro nerušící výrobu a služby (dvě lokality na jihu a severu sídla) a plocha navazující východním směrem na areál GCJ. Změna č. 1: Změna funkce (SC -> NK) byla navržena na ploše severovýchodně od centra - mezi dvorem, dalšími komerčními plochami, sportovištěm a Lidickou ulicí. Plocha bude určena pro nerušící výrobu a skladování. Pouze upřesnění již dříve stabilizované plochy NK na severu sídla představuje scelení rozvojového areálu (tzn. nově bez vnitřního komunikačního členění). Určení této plochy zůstává pro obchod a služby. Z hlediska členění funkčních ploch dochází k upřesnění rovněž u již dříve stabilizované lokality severozápadní zóny. Celkový rozsah zůstává nezměněn, mění se jen trasa nového úseku silnice II/201 procházející mezi dvěma částmi navrženého areálu „R6 Parku“. Areál bude tvořit 8 univerzálních skladových hal se sdruženou funkcí skladů a administrativy a skladů a nerušící výroby a jeden centrální polyfunkční objekt administrativy a služeb a čerpací stanice pohonných hmot. Západní skladová část areálu nabízí přibližně 120 000 m2 skladových ploch. Východní část areálu s objekty pro lehký průmysl, malovýrobu a sklady má kapacitu téměř 47860 m2. Jediná nová zastavitelná plocha je navržena na severozápadě, kde již dříve stabilizovaný areál VS se rozšiřuje směrem k železnici. Z důvodu optimální využitelnosti dojde ke sjednocení rozvojové funkční plochy s tím, že plocha zeleně bude zahrnuta do areálu nerušící výroby a skladů (viz regulativy funkčního a prostorového uspořádání). 7.4. Plochy pro sport a rekreaci Plochy pro sport představuje současný areál hřiště v centrální části obce, navazující na základní školu. Nové plochy pro sport a rekreaci nejsou vzhledem k potřebám obce i jejímu nízkému rekreačnímu potenciálu navrhovány. Nově navrhované plochy zeleně, zejména na toku Jenečského potoka nad obcí, mohou sloužit rekreaci obyvatel. ÚPO navrhuje nové pěší trasy a cyklistické stezky. Změnou č. 1 nebyly dotčeny plochy pro sport a rekreaci. 7.5. Plochy pro občanské vybavení Občanské vybavení je v obci v současné době zastoupeno: - školství: malotřídní základní škola - zdravotnictví a sociální služby: praktický lékař, dětský lékař - kultura: knihovna - obchod: smíšené zboží, potraviny, autobazar, paliva, zemědělské stroje a náhradní díly - služby: hotel, hostinec restaurace, autoservis, pneuservis, čerpací stanice pohonných hmot, truhlářství, klempířství, zámečnictví, instalatérství Rozvoj obchodu a služeb je možný na plochách pro nerušící výrobu a služby. Nejzajímavější lokalitou bude zřejmě severní část sídla, navazující prostorově na přestupní terminál příměstské dopravy. Toto území bude po výstavbě silnice R6 i blízko mimoúrovňové křižovatky. Poloha umožňuje i výstavbu zařízení obchodu a služeb mikroregionálního významu. Na severním okraji současně zastavěného území Jenče je v proluce navrženo bydlení pro seniory. Rozvoj zařízení občanského vybavení je pochopitelně možný též v centrální části obce, a to zejména na plochách se smíšeným využitím. Obyvatelé Jenče mohou ve velkém rozsahu využívat občanské vybavení sousedního města Hostivice. Změnou č. 1 nebyly dotčeny plochy pro občanské vybavení. AURS, spol. s r. o.

11


říjen 2006

7.6. Předpoklady rozvoje jednotlivých funkcí Mimořádně dobrá dopravní poloha při budoucí MÚK (první od Prahy) vytváří podmínky pro rozvoj ekonomických aktivit. Podmínkou je však mimo dopravní infrastruktury i rozvoj ostatních infrastrukturních systémů, tj. zejména kanalizace. Významným generátorem rozvoje může být areál Národního střediska pro řízení letového provozu, který vytvoří značnou nabídkou pro kvalifikovaných pracovních příležitostí a případné založení technologického parku ve východní části západního rozvojového území. Podmínky pro rozvoj jiných funkcí (zejména bydlení a rekreace) jsou v území Jenče podprůměrné. V souvislosti s rozvojem ekonomických aktivit však nelze vyloučit nárůst poptávky po nové bydlení v obci. Pozn.: hranice současně zastavěného území obce byly vymezeny dle „aktuálního“ podkladu Katastrálního úřadu Praha-západ ze dne 13. 6. 2003 a dle aktuálních údajů obce Regulativy funkčního a prostorového uspořádání území jsou obsaženy v části C Závazná část ve formě regulativů.

8. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Limity využití, vyplývající z právních předpisů a norem, jsou zobrazeny ve výkrese limitů, který byl součástí zadání ÚPO. Významné limity jsou zobrazeny též v hlavním výkrese (využití území) i ve výkresech oborových (doprava, vodní hospodářství, energetika, ÚSES). Pro rozvoj obce je nejvýznamnějším limitem existence letiště Praha Ruzyně a jeho provoz. Nejvýraznějšími limity rozvoje jsou zejména hluk z provozu letiště a vymezení náletových prostorů jednotlivých VPD. Hluk limituje (vylučuje) rozvoj bydlení, rekreace, zdravotnických a sociálních zařízení s dlouhodobým pobytem aj. Druhé omezení se týká výšky nově navrhovaných objektů. V územním plánu jsou uvedeny výšky v absolutních hodnotách, faktická výška objektu je pak rozdílem mezi stávajícím a upraveným terénem. V podstatě není možné stavět vícepodlažní budovy, územní plán ani toto nepředpokládá. Pro zóny ekonomických aktivit na severním a jižním okraji území se doporučuje zpracovat ověřovací studie, která bude vycházet z měřeného výškopisu území (vrstevnice uváděné v dokumentaci lze vzhledem ke stavu mapových děl považovat za orientační). Do jihovýchodní zóny by neměly být lokalizovány provozy s významnějšími dopravními vazbami (přeprava zboží či materiálů), aby jejich provoz neznamenal časté průjezdy obytným územím obce (směrem k MÚK, která leží na severním okraji obce). Limity využití, vyplývající z právních předpisů a norem, jsou zobrazeny ve výkrese limitů, který je součástí zadání změny. Významné limity jsou zobrazeny též ve výřezech příslušných výkresů návrhu změny č. 1 - tj. v hlavním výkrese (využití území) i ve výkresech oborových (doprava, vodní hospodářství, energetika). V ÚPO po změně č. 1 došlo na základě výsledků jeho projednání k zapracování následujících limitů: - ochranného pásma mikrovlnného spoje AČR č. 001943, - ke změně označení izofon předpokládané hlukové zátěže území po realizaci BIS dráhy (nejedná se o limit ve smyslu §10, odst. 3 vyhl. č. 135/2001 Sb.), - ochr. pásma podzemního dálkového optického kabelu Českých radiokomunikací, a. s., - základnové stanice a radioreléové trasy Eurotelu, s. r. o., - VN přípojky pro objekt IATCC Praha, neveřejný radioreléový spoj ŘLP ČR, s.p. Vysílací středisko – Technický blok a dvě trasy optických kabelů do objektu IATCC Praha.

AURS, spol. s r. o.

12


říjen 2006

9. PŘEHLED A CHARAKTERISTIKA VYBRANÝCH PLOCH ZASTAVITELNÉHO ÚZEMÍ V této části se omezíme na tabulku dle přílohy č. 6 k vyhlášce č. 135/2001 Sb. Plochy nově zastavitelného území (nad 0,5 ha), které vymezuje nový územní plán obce po změně č. 1: č. plochy * 1 2 7 8 10 12 13 14 20 25 26 30

název plochy severozápadní zóna 1 severozápadní zóna 2 Jeneč sever Nádražní ulice severovýchodní zóna východní zóna 1 východní zóna 2 zemědělská farma bydlení GCJ GCJ jihovýchodní zóna severozápadní zóna za tratí

funkční využití nerušící výroba a sklady nerušící výroba a sklady obchod, služby obchod, služby nerušící výroba a sklady nerušící výroba a sklady nerušící výroba a sklady nerušící výroba a sklady bydlení obchod, služby obchod, služby obchod, služby

výměra (v ha) druh funkčního využití 30,12 D 11,21 D 8,30 B 0,73 B 13,75 D 2,93 D 1,13 D 0,90 D 1,84 A 10,73 B 10,22 B 1,76 B

* čísla ploch odpovídají označení v grafické příloze Zábory půdního fondu (druh funkčního využití: A - převažuje bydlení, B - převažuje obchod, služby, C - převažuje rekreace, D - převažuje výroba, E - variabilní využití)

10. DOPRAVA 10.1. Širší dopravní vztahy Jeneč leží ve významném dopravním koridoru, který v západní části Pražského regionu vytváří silnice I/6 (karlovarská) a železniční trať Praha – Kladno (Žatec – Chomutov). Vzdálenost od terminálu letiště Ruzyně je cca 10 km, VPD 06L/24R zasahuje v případě uvažovaného prodloužení západním směrem též k. ú. Jeneč. Realizace silnice R6, která prochází v severní části území obce Jeneč, stejně jako přestavba železniční trati na příměstskou „rychlodráhu“, bude znamenat výrazné zlepšení dopravních vazeb, zejména ve vztahu k hl. m. Praze. Realizace R6 výrazně sníží zatížení průjezdu zastavěným územím Jenče, současná trasa bude přeřazena do kategorie silnic II. třídy jako II/606. Silnici II/201 od Unhoště je v návrhu ÚPO navrhováno prodloužit až po MÚK Jeneč na trase R6 (místo III/0066). Úpravy na silnicích III. třídy severně letiště Ruzyně na území obcí Dobrovíz, Středokluky a Kněževes umožní přímé propojení od MÚK Jeneč na trasu R7 (MÚK Středokluky nebo Tuchoměřice). 10.2. Návrh silniční sítě Navrhované změny v silniční síti i z hlediska širších vazeb jsou v souladu s návrhem ÚP VÚC Pražského regionu. Z hlediska silniční dopravy je zásadní změnou současného stavu připravovaná realizace přeložky silnice I/6 do nové trasy v kategorii rychlostních silnic zcela mimo zástavbu obce. V současné době byl již realizován a zprovozněn ucelený úsek od Nového Strašecí po Pavlov a zbývající úsek s napojením na silniční okruh Prahy je jednou z prioritních staveb v tomto prosto-

AURS, spol. s r. o.

13


říjen 2006

ru. Navržená trasa je vedena severně od obce souběžně s osou železniční tratě Praha – Kladno. Vzhledem k výškovému ochrannému pásmu VPD (vzletové a přistávací dráhy) 06L/24R letiště Ruzyně je vlastní trasa silnice R6 vedena v zářezu a podchází tedy i železniční trať č. 121. Součástí této připravované stavby je i situování mimoúrovňové křižovatky v místě křížení se silnicí III/0066 severně od obce. V souvislosti s touto stavbou je navrhováno i nové připojení silnice II/201 od Unhoště do navrhované MÚK, a to po severozápadním okraji stávající i navrhované zástavby. Připojení této přeložky na stávající silniční síť je v místě dnešní křižovatky silnic I/6 a II/201. Tato je pak navrhována jako okružní křižovatka. Další přeložkou v silniční síti je přeložení trasy silnice III/0066 od jihu ze směru od Úhonic po východním okraji areálu ŘLP s připojením na dnešní silnici I/6 na západním okraji obce. Tato přeložka souvisí s celkovou změnou koncepce dopravy, která vyplývá z trasy silnice R6. Negativní dopady silniční dopravy jsou přímo závislé na vybudování nové trasy sinice R6. Stávající dopravní zatížení silnice I/6, které činí dle údajů celostátního sčítání dopravy z roku 2000 cca 15000 vozidel za průměrný den roku (v roce 2005 již 17500 vozidel), se tak z větší části přesune do nového koridoru, čímž tyto negativní dopady budou zcela eliminovány. Po přeložení silnice II/201 mimo zástavbu bude obcí vedena v podstatě pouze místní dopravy s minimálním podílem těžké kamionové dopravy. Změnou č. 1 navrhované řešení komerčního parku upravuje původně naplánovanou trasu komunikace tak, aby byla uvolněna větší část území v západní části areálu „R6 Parku“ pro vybudování větších skladových budov s přímou vazbou na železniční vlečku. Tzn., že se mění trasa navrženého připojení silnice II/201 od Unhoště do MÚK na silnici R6 v úseku mezi dnešní křižovatkou silnic I/6 a II/201 (v návrhu jako okružní křižovatka) a trasou přeložky jižně od jejího podjezdu železniční tratě č. 121. Nová komunikace II/201 vytvoří dopravní obchvat obce. Přiblížení trasy veřejné komunikace obci však nemá negativní dopad na hlukové zatížení obytné zástavby dopravou. 10.3. Síť místních komunikací Vlastní komunikační systém obce je v návrhu doplněn o nové komunikace, které především napojují rozvojové plochy obce, ale zároveň umožňují i propojení okrajových částí tak, aby nebyly využívány pouze současné trasy vedoucí přes centrum obce. Z nich je to především jižní propojení silnice III/0066 a dnešní silnice I/6 a severovýchodní propojení od navrhované mimoúrovňové křižovatky s R6 k železniční stanici, zčásti využívající dnešního železničního tělesa, které bude opuštěno v souvislosti s přestavbou a modernizací železniční tratě a tedy i stanice, a pokračující východním směrem až do katastru obce Hostivice, kde se předpokládá její připojení na dnešní silnici I/6 (budoucí II/606). Ostatní navrhované místní komunikace zpřístupňují především jednotlivé rozvojové plochy a jsou tedy uvažovány jako obslužné komunikace funkční třídy C3. Celkové funkční uspořádání komunikací je zřejmé z grafické přílohy. S jejich funkčním zařazením souvisí i návrh jejich šířkového uspořádání. U navrhovaných obslužných komunikací se v zásadě jedná o dvoupruhové obousměrné komunikace s šířkou jízdního pruhu 3,0 metru. U vyšších kategorií, zejména s pohybem těžké či autobusové dopravy, je nutno uvažovat s šířkou jízdního pruhu 3,5 metru. Změnou č. 1 došlo ke dvěma menším úpravám: stávající účelová komunikace podél západního okraje GCJ byla zahrnuta do sítě místních komunikací, jako hlavní obslužná kom. (kategorie MO 8). Bylo navrženo její propojení severním směrem k již dříve stabilizované komunikaci (tj. k severovýchodnímu propojení v trase zčásti využívající dnešního železničního tělesa, které bude opuštěno v souvislosti s přestavbou a modernizací železniční tratě, pokračující východním směrem až do katastru obce Hostivice). Zároveň se navrhuje propojení Zahradní ulice (dnes zaslepená, resp. její východní část je vnitroareálová kom.) s tímto propojením podél GCJ.

AURS, spol. s r. o.

14


říjen 2006

Druhá minimální úprava se týkala lokality pro komerční využití v severní části zastavěného území, kde se zrušilo vnitřní členění plochy s tím, že původní komunikační síť bude součástí vnitroareálového řešení. 10.4. Dopravní plochy a vybavenost Parkování vozidel je většinou řešeno podélným stáním na obslužných komunikacích. Kapacitní parkovací plochy jsou navrženy v předprostoru nové stanice „rychlodráhy“. Plochy pro parkování jsou navrženy na jižní i severní straně železniční stanice. Severní parkoviště umožňuje příjezd přímo od MÚK Jeneč. Přístup je podchodem, který je součástí nové stanice. Nároky na odstavná stání budou, vzhledem k typu zástavby, i nadále uspokojovány zásadně v rámci vlastních pozemků. Parkovací nároky jednotlivých zařízení vybavenosti je nutno zásadně uspokojovat v rámci vlastních pozemků v rozsahu odpovídajícím jejich provozu a kapacitám. Čerpací stanice pohonných hmot je situována při dnešní silnici I/6 na východním okraji obce. Výstavba dalších čerpacích stanic se v tomto území nepředpokládá, ale je možná v odpovídajících funkčních zónách. Vedení linek autobusové hromadné dopravy zůstává vedeno většinou po stávající silniční síti s tím, že jejich vedení je ovlivněno zajížděním k navrhované nové stanici „rychlodráhy“. Vzhledem k předpokládanému rozvoji obce byly doplněny i další autobusové zastávky tak, aby svými docházkovými vzdálenostmi plně pokrývaly zastavěné území obce. 10.5. Pěší a cyklistická doprava Vzhledem k rovinaté konfiguraci terénu má obec dobré podmínky pro využívání cyklistické dopravy. V návrhu se předpokládá vybudování pěší a cyklistické stezky podél dnešní silnice I/6 ke hřbitovu a dále pak směrem do obce Hostivice. Po přesunu dopravní zátěže z dnešní trasy silnice I/6 do trasy nové rychlostní silnice a realizací navazujícího komunikačního systému bude umožněno podstatně většího využívání stávajících komunikací pro tyto potřeby. Pro cyklistický rekreační pohyb je možné plně využívat stávající silnice III. tříd. Pro místní pohyb pěší dopravy je obec poměrně dobře vybavena chodníky a chybějící úseky lze v dostatečně šířkově dimenzovaných ulicích snadno dobudovat. Ve výkresové části jsou vyznačeny hlavní pěší trasy, které již reagují na plánované dopravní záměry, kterými je především situování nové železniční stanice s autobusovým terminálem a záchytným parkovištěm. Další pěší komunikace je navrhována při silnici II/201 na Unhošť k vysílacímu středisku. 10.6. Železniční doprava Železniční stanice Jeneč bude významným terminálem v souvislosti s přestavbou trati Kladno – Praha-Ruzyně – Praha-centrum. Prostor Hostivice – Jeneč by měl být mimo pěti současných směrů (Kladno, Středokluky, Praha-Dejvice, Praha-Zličín, Rudná) připojen i přímo do areálu letiště Ruzyně. Tento systém by měl umožnit vedení přímých vlaků z Kladna přes letiště Ruzyně i propojení letiště do Hostivice, případně Zličína. Zpracovaná územně technická studie pro úsek Praha – Ruzyně (žst.) – Kladno potvrzuje dřívější koncepce. Modifikováno je vedení trati (oblouk) při západním výjezdu ze železniční stanice Jeneč, další úpravy jsou již na území města Hostivice. Navržená koncepce předpokládá možnost zavlečkování, a to jak stávajícího areálu Hödlmayr (vlečka jižně stávající trati na Středokluky, současná kladenská trať by v úseku Jeneč – Jeneček měla být zrušena, a tím i na ní napojena vlečka), tak i do rozvojových ploch pro výrobu a sklady na západním obvodě obce.

AURS, spol. s r. o.

15


říjen 2006

10.7. Letecká doprava Do území obce zasahují ochranná pásma vzletových a přistávacích drah letiště Ruzyně. Jeneč je v podstatě jednou z nejvíce postižených obcí v okolí tohoto letiště, neboť jeho severní část území se nachází prakticky v ose vzletové dráhy 06-24 a jižní část území zasahují ochranná pásma uvažované nové souběžné dráhy. Z toho vyplývají omezující podmínky pro urbanistický rozvoj obce, které jsou jednak hygienického charakteru (hluková a emisní zátěž), jednak charakteru stavebně technického (omezení výšky staveb). Pro obec Jeneč však není možné eliminovat negativní účinky leteckého provozu jinak než používáním zvukově izolujících oken. Situace se však též zlepšuje i používáním technicky dokonalejších letadel. Modelově vypočtené hlukové izolinie ekvivalentní hladiny hluku 65 dB(A) a maximální hladiny hluku 85 dB(A) pro návrhový provoz letiště nejsou v průniku se stávající ani s navrhovanou zástavbou.

10.8. Hromadná doprava osob Přestavbou kladenské trati a výstavbou nové trasy R6, na které je sledována MÚK Jeneč, se železniční stanice Jeneč stane výrazným terminálem na trase budoucí kladenské „rychlodráhy“. Koncepce ÚPO předpokládá v prostoru žst. Jeneč výstavbu záchytných parkovišť typu P+R pro přijíždějící jak z okolních obcí (Hostouň, Dobrovíz, Červený Újezd), ale i pro přijíždějící ze vzdálenějších obcí v koridoru silnice R6. Předpokládá se obnovení železničního provozu na úseku Jeneč – Středokluky, i když pro radiální vazby z území Středokluky, Tuchoměřice ku Praze budou zřejmě výhodnější autobusová doprava. Přes Jeneč jsou vedeny autobusové spoje od Unhoště, které směřují ke stanici metra Hradčanská. V rámci Pražské integrované dopravy (PID) je možné autobusové spojení do Zličína (metro), Bílou Horu (tramvaj) a na letiště Ruzyně (toto spojení by mělo být zachováno i po obnovení železničního provozu na úseku Jeneč – Středokluky).

11. VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ 11.1. Vodní plochy a toky Řešené území obce Jeneč spadá do povodí Jenečského potoka. V rámci územního plánu je navrhovaná částečná revitalizace Jenečského potoka, a to od obytné zóny proti proudu. V návrhu územního plánu je vymezeno ochranné pásmo potoka v celé délce toku mimo zatrubněného úseku. Územní plán doporučuje regulaci Jenečského potoka v prostoru zástavby na stoletou vodu. Po vyřešení splaškové kanalizace v obci, kdy se ještě výrazně zlepší kvalita potoka, navrhujeme jeho důkladné vyčištění a dále pravidelnou údržbu. Správcem Jenečského potoka je Zemědělská vodohospodářská správa. Na území obce přímo v centru se nachází Panský rybník. Protipovodňová opatření je nutné stanovit na základě vymezení oblastí zátopového území k příslušným velkým vodám. 11.2. Zásobování vodou Současný stav Zásobení obce pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu je řešeno připojením na skupinový vodovod KSKM vedoucí po severním katastru obce.

AURS, spol. s r. o.

16


říjen 2006

Z přivaděče DN 1000/800 z vdj. Kopanina 2×25.000 m3 (393/388m n.m.) do vdj. Kožová hora 2×6000 + 2×20000 m3 (457,60/450,60 m n.m.) je vysazena odbočka do armaturní šachty osazené redukčním ventilem a posilovacím čerpadlem, které je provozováno podle potřeby, v závislosti na směru toku vody v přívodném (výtlačném) řadu Kopanina – Kožová hora. Z armaturní šachty je voda do obce přiváděna zásobním řadem DN 150 do ulice Lidické. Výpočet potřeby vody I. časový horizont r. 2015: A) bytový fond Počet obyvatel (maximální rozvoj) 1200 80 % bytů čl. IV / 3b 20 % bytů čl. IV / 3c 0,8 x 1200 x 150 l/os.den …… 144 m3/d 0,2 x 1200 x 110 l/os den …… 26 m3/d Σ 170 m3/d snížení o 40 % (čl. IV / 4a) Σ A = 102 m3/d ( návrh je dle směrnice VÚV TGM) B) občanská vybavenost 1200 x 30 l/os.den 36 m3/d zalévání zahrad – předpokládá se použití užitkové vody ze studní Celkem pro obyvatelstvo: A + B = 138 m3/d C) služby 430 prac. x 60 l/os.den 26 m3/d 100 prac. x 120 l/os.den 12 m3/d Σ C 38 m3/d D) areál ŘLP ČR pro zaměstnance 250 prac. x 150 l/os.den 38 m3/d 400 prac. x 60 l/os.den 24 m3/d pro stravování jídelna 25/1 jídlo (650 jídel) 16 m3/d bufet, kantýna 400 l/prac.den 1 m3/d Σ D 79 m3/d E) severozápadní zóna pro zaměstnance 804 prac. x 150 l/os.den 121 m3/d 878 prac. x 60 l/os.den 53 m3/d Σ E 174 m3/d

Σ B = 36 m3/d

Celkem A + B + C + D + E: Qd = 429 m3/d Qmax.d = 601 m3/d = 25 m3/hod = 6,95 l/s Qmax.hod = 45 m3/hod = 12,5 l/s Návrh zásobování vodou Systém zásobení obce Jeneč pitnou vodou se nebude v budoucnosti měnit. Vodovodní síť se bude rozšiřovat v závislosti na budoucí výstavbě.

AURS, spol. s r. o.

17


říjen 2006

V současné době je zpracována a schválena dokumentace na rekonstrukci a posílení vodovodního přivaděče do obce. Nový přivaděč je veden v trase přivaděče stávajícího a je navržen v dimenzi DN 250. Nový vodovodní řad je veden jednak směrem do severozápadní zóny a jednak je veden směrem k ul. Lidické, čímž bude zajištěno propojení nového přivaděče a stávajícího obecního vodovodu. Zároveň se předpokládá zokruhování navrženého vodovodního řadu s vodovodním řadem v ulici Karlovarská DN 100 (řad pro zásobování ŘLP). Toto zokruhování jednak zlepší užitnost stávajícího vodovodu v ulici Karlovarská, jednak omezí případné omezení dodávky vody do areálu v případě odstávky nebo havárie na navrhovaném řadu DN 250. Rekonstrukce posilovací stanice, potažmo posílení redukčního ventilu je v současné době zpracováváno Projektovým střediskem provozovatele vodovodu – Středočeské vodovody, a. s. – Ing. Večeřová. 11.3. Kanalizace a čištění odpadních vod Současný stav V obci Jeneč je vybudována nová kanalizační soustava s likvidací odpadních vod na nové ČOV (2500EO). Kanalizace je převážně gravitační (DN250-DN400) s několika čerpacími stanicemi a výtlačnými řady (DN80). V současné době probíhá výstavba kanalizační sítě v severní části obce a v nových rozvojových lokalitách. Původní kanalizace slouží jako dešťová. ČOV je řešena jako kompaktní mechanicko – biologická čistírna odpadních vod s technologií čištění odpadních vod firmy REC.ing, s. r. o. Náchod s typovým označením SC 2x1.250 EO. Rozdělení ČOV na dvě samostatné linky umožňuje provoz čistírny odp. vod i na menší kapacitu, což je výhodné při postupné realizaci a napojování jednotlivých větví kanalizační sítě. Čistírna odpadních vod je navržena na kapacitu 375,0 m3/d a BSK5 150,0 kg/d. Pro mechanické předčištění odpadních vod bude sloužit stírané válcové síto SVS ∅500 x 1000 mm, osazené na ocelové konstrukci v prostoru nad denitrifikační nádrží. Funkce biologického čištění je založena na aktivačním principu s využitím jemnobublinné aerace. Aktivace je navržena jako nízkozatěžovaný systém s vysokou hodnotou stáří kalu a aerobní stabilizací kalu. Přebytečný aerobně stabilizovaný kal je dle potřeby přečerpáván ze dna dosazovací nádrže samostatnými mamutkami do akumulační a zahušťovací kalové jímky o objemu cca 182 m3, kde dochází k jeho zahuštění. Uskladněný zahuštěný kal na cca 3-4% sušiny bude odvážen k dalšímu odvodnění na nejbližší městskou ČOV. Vyčištěná voda z reaktorů odtéká potrubím do Jenečského potoka. Hydrotechnické výpočty Splaškové vody I. časový horizont r. 2015: (údaje převzaté z části zásobování vodou) Qd = 429 m3/d Qmax.d = 601 m3/d = 25 m3/hod = 6,95 l/s Qmax.hod = 45 m3/hod = 12,5 l/s

AURS, spol. s r. o.

18


říjen 2006

Návrh odvádění splaškových vod Nová splašková kanalizace umožní postupné napojení všech stávajících nemovitostí v Jenči na čistírnu odpadních vod. Zároveň jsou vytvořeny předpoklady pro budoucí připojení všech návrhových území. V územích určených pro nerušící výrobu a sklady (VS) a pro obchod, služby a jiné komerční aktivity (NK) bude splašková kanalizace rozdělena na veřejné stoky a vlastní areálovou kanalizaci. Vypouštění odpadních vod do splaškové kanalizace bude v souladu s kanalizačním řádem ČOV Jeneč. V případě stravovacích zařízení bude v těchto objektech zřízena oddílná kanalizace splašková a tuková. Tuková kanalizace bude napojena na splaškovou kanalizaci přes odlučovač tuků (lapol). Lapol bude provozován vlastníkem objektu, případně příslušnou smluvní firmou tak, že tuky budou pravidelně vyváženy a likvidovány v souladu s příslušnými předpisy Návrh odvádění dešťových vod Dešťová kanalizace v Jenči funguje v současné době prostřednictvím jednotlivých větví napojených převážně na zatrubněný úsek Jenečského potoka, který je recipientem pro bezpečné odvádění dešťových vod z obce. Tento návrh ÚPNSÚ neřeší odvádění dešťových vod ze současně zastavěného území, jelikož toto již bylo vyřešeno ve zmíněném projektu. Tento systém dešťové kanalizace je v této grafické části převzat a doplněn (v současně zastavěném území). Pozornost je zde spíše soustředěna na rozvojové plochy na severovýchodním a severozápadním okraji obce a plochu areálu ŘLP ČR. V koncových úsecích navrhované dešťové kanalizace jsou stanovena množství, která jsou možná těmito stokami odvádět. Dešťové vody - severozápadní plochy Jedná se o rozvojovou plochu o výměře cca 45 ha. Tato zóna spadá do povodí Jenečského potoka, který však prochází mimo řešené území. Do tohoto recipientu, respektive do dešťové kanalizace obce, budou svedeny srážkové vody z řešené zóny. Vlastní zóna je rozdělena na dvě hlavní povodí. Severní část povodí č. I o ploše cca 34,47 ha a jižní část povodí č. II o ploše cca 11,54 ha. Ze severní části budou srážkové vody svedeny stokou 1 přímo do Jenečského potoka a z jižní části budou srážkové vody svedeny stokou 4 do dešťové kanalizace obce (sběrač č. 7) u ulice Karlovarské. Vzhledem k tomu, že Jenečský potok (resp. dešťovou kanalizaci) nelze zatížit přívalovým přítokem ze zóny bude v severní části navržena retenční nádrž s regulovaným maximálním odtokem. Stejně tak v jižní části bude navržena retenční nádrž, s regulovaným odtokem. Navržené maximální regulované odtoky z retenčních nádrží budou akceptovat schválené řešení, tj. z jižního povodí (povodí č. II) odtok 40 l/s, ze severního povodí (povodí č. I) 250 l/s. Tyto odtoky budou v souladu se schváleným řešením omezeny osazenými vírovými ventily v předávacích šachtách za retenční nádrží, případně přímo v odtokových objektech. Pro lepší regulaci odtoku dešťových vod budou v rámci této zóny navrženy ještě dílčí retenční nádrže (cca 6 ks) sloužící pro jednotlivé objekty. Všechny retenční nádrže budou navrženy jako suché poldry. Při návrhu jednotlivých areálů je třeba v maximální možné míře uvažovat s propustnými úpravami povrchů. Znečištění vod vypouštěných do vodoteče musí být v souladu s platnými zákonnými předpisy. Předčištění srážkových vod (např. od ropných látek spláchnutých z parkovišť nebo manipu-

AURS, spol. s r. o.

19


říjen 2006

lačních ploch) bude řešeno vždy na pozemku investora, před zaústěním do kanalizace, osazením lapačů ropných látek. Retenční nádrže budou posuzovány na soubor normových zatěžovacích návrhových dešťů s periodicitou n = 0,2 (pětiletých). Hodnoty intenzit dešťů budou převzaty z publikace „Intenzity krátkodobých dešťů v povodí Labe, Odry a Moravy“ (Výzkumný ústav vodohospodářský) – vydáno 1958. Dešťové vody - severovýchodní plochy Pro navrhovanou plochu na severozápadním okraji Jenče o ploše cca 15 ha se předpokládá dešťová kanalizace podél železniční trati odvedená do retenční nádrže (suchého poldru) na východní části území obce. Retenční nádrž bude posuzována na soubor normových zatěžovacích návrhových dešťů s periodicitou n = 0,2 (pětiletých). Odvedení vod bude do Jenečského potoka prostřednictvím dešťové kanalizace, vedené v koridoru železniční tratě. Dešťové vody ŘLP ČR Celkový objem dešťových vod z území (nový objekt Řízení letového provozu) bude zadržen na ploše a se zpomaleným odtokem vypouštěn do dešťové kanalizace přes retenční nádrž tak, aby přítok do koncového úseku dešťové kanalizace v Jenči nepřesáhl 45 l/s. Rozvojové plochy na jihovýchodním okraji Jenče budou řešeny samostatným systémem dešťové kanalizace zaústěným v blízkosti ČOV do Jenečského potoka. Dešťové vody na horním toku Jenečského potoka, tj. nad silnicí na Červený Újezd, jihozápadně sídla, jsou zadržovány navrženým poldrem „Rybníčka“ (viz grafické přílohy). 11.4. Zabezpečení obce požární vodou Současný stav V současné době je zabezpečení obce požární vodou vyřešeno ze stávající veřejné vodovodní sítě posilované automatickou tlakovou stanicí. V centru obce se nachází Panský rybník, který může být využíván jako zdroj požární vody. Návrh zajištění požární vody Na plochách sledovaných plánem zatím nedošlo k většímu rozvoji bydlení a výhledově se počítá, že rozvoj bydlení bude nižší než předpokládal schválený ÚPNSÚ. Pro tyto stávající objekty je tedy systém zásobování z veřejné vodovodní sítě prostřednictvím podzemních (nadzemních) hydrantů dostatečný a je zde možno využívat jako zdroj požární vody stávající Panský rybník, který dle ČSN 73 0873 pro velkou část stávající zástavby splňuje podmínku vzdálenosti 600 m od rodinných domů a nevýrobních objektů do plochy požárního úseku (u vícepodlažních požárních úseků je dána součtem ploch užitných podloží) S < 120 m. Pro další rozvoj obytných ploch je třeba dodržovat výše zmíněnou normu a tedy vzdálenost hydrantů (vhodněji nadzemních) od objektu 200 m a od sebe navzájem 400 m. Dále musí být splněna podmínka trvalého zajištění požární vody v předepsaném množství po dobu alespoň ½ hodiny s minimální statickým přetlakem 0,2 MPa v nejnepříznivěji umístěném hydrantu. Pro ostatní rozvojové plochy, které jsou ve schváleném ÚPNSÚ navrhovány pro ekonomické aktivity převážně dvou typů funkčního využití, a to NK - nerušící výroba, služby a komerce a VS - nerušící výroba a sklady, je nutné zajistit, dle ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb – zásobování požární vodou, venkovní požární vodu nadzemními požárními hydranty situovanými ve vzdálenosti max. 100m - 150m od objektu a 200m - 300m mezi sebou, umístěné na

AURS, spol. s r. o.

20


říjen 2006

vodovodním potrubí DN200, resp. DN150, DN100 s minimálním požadovaným přetlak ve vodovodní síti 0,2 MPa, a to pro objekty rozdělené dle typu využití, plochy požárního úseku a požárního zatížení. Zároveň musí být splněna podmínka, že osazení nadzemních požárních hydrantů bude navrženo tak, aby byla zaručena jejich dostupnost do všech objektů areálů. V případě že by byla tato síť nedostatečná bude nutno vybudovat požární nádrže příslušného objemu na jednotlivých rozvojových plochách. Doba akumulace předepsaného množství vody v těchto nádržích, tvořících odběrná místa, nemá přesáhnout 36 hodin. Hodnoty maximální vzdálenosti vnějších odběrových míst, minimální dimenze potrubí, množství odběru vody a obsah nádrže požární vody jsou dány druhem objektu a jeho mezní plochou požárního úseku S v m2. Pro statický přetlak platí shodné hodnoty 0,2 MPa v nejnepříznivějším místě. Vnější odběrná místa je nutno zřizovat za hranicí požárně nebezpečného prostoru objektu a mimo místa možného parkování vozidel.

12. ENERGETIKA 12.1. Zásobování elektrickou energií Současný stav V řešeném území obce Jeneč se nachází venkovní vedení distribučního rozvodu VN 22 kV (majetek STE, a. s.) a propojovací kabel 22 kV Dobrovíz – Hostivice. V území se nachází též kabelové vedení 6 kV (majetek ŘLP) pro napájení areálu Řízení letového provozu. Mimo silová energetická vedení vede v území i dispečerský kabel STE a monitorovací kabely ŘLP mezi areálem ŘLP na západním okraji Jenče a letištěm Ruzyně. Trasy venkovního vedení VN 22 kV Do řešeného území přichází hlavní napájecí vedení 22 kV (80-12 DŘÍHOST), ze kterého jsou postupně odbočeny vedlejší větve a přípojky k jednotlivým trafostanicím a ke kabelovým svodům. Systém napájení trafostanic a distribuční kabelový rozvod VN 22 kV Venkovní trafostanice 22/0,4 kV jsou napájeny přímo z venkovního vedení. Přípojky k trafostanicím a odbočné větve jsou vybaveny úsekovými odpojovači pro možnost odpojení odbočky nebo celé větve v případě oprav poruch či revize. Kabelové trafostanice 22/0,4 kV jsou napájeny kabelovým vedením od kabelových svodů. Kabelové trafostanice jsou propojeny smyčkami do okruhů s možností napájení trafostanic ze dvou směrů. V řešeném území je provozován kabelový okruh od kabelového svodu u trafostanice TS 634945, ke kabelovému svodu u TS 634555. V současné době je v okruhu zařazeno sedm trafostanic. Trafostanice Transformační stanice jsou různého provedení a stáří. Venkovní trafostanice jsou typu PTS, BTS. Kabelové trafostanice jsou některé zděné městského typu a též typu ELTRAF. Transformátory jsou různých výkonů. Přehled stávajících trafostanic TS 634439 Višňovka 630 kVA TS 634680 Rajtora 100 kVA (uživatelská) TS 634555 U kravína 630 kVA (uživatelská) TS 634971 Statek 630 kVA TS 634273 Garden 400 kVA TS 635055 Sempra 400 kVA 160 kVA TS 635251 Sportovců AURS, spol. s r. o.

21


říjen 2006

TS 634946 MŠ 630 kVA TS 634881 Hodi 160 kVA TS 634945 ACHP 400 kVA Výkonová bilance - současný stav V řešeném území slouží stávající zástavba hlavně pro bydlení s menším podílem služeb a drobné výroby, charakter spotřeby je proto smíšený. Spotřeba charakteru lehké průmyslové výroby se v území vyskytuje v území obce pouze v malém rozsahu. Sekundérní rozvody 0,4 kV Sekundérní rozvodná síť je v podstatné části obce zakabelována. Změnou č. 1 byl aktualizován současný stav kabelů 22 kV, a to v části přívodních kabelů do nového objektu ŘLP Jeneč – aktualizovaná trasa kabelů 22 kV z rozvoden Kladno a Řeporyje. V souběhu s těmito kabely 22 kV je položen doprovodný optický kabel pro potřeby energetiky. Návrh rozvoje V této části jsou uvedeny navrhované změny na elektrických distribučních sítích ležících v řešeném území, které zahrnují výstavbu a úpravy venkovních vedení 22 kV, rozvoj kabelové sítě VN I NN a výstavbu nových trafostanic. Venkovní vedení VN 22 kV V souvislosti s výstavbou na rozvojových plochách na jižním okraji Jenče je navrhováno snesení stávajícího venkovního vedení k trafostanicím „U kravína“, „Rajtora“ a „Višňovka“ od jeho odbočení z hlavní trasy vedení a jeho zakabelování. Na severním okraji obce bude částečně zkráceno venkovní vedení tím se stávající kabelový svod posune a prodlouží se stávající kabel. Kabelové vedení 22 kV Nová kabelová vedení jsou v návrhu, buď jako náhrada za zkrácené nebo zrušené venkovní vedení s prodloužením trasy stávajících kabelů k nově umístěným svodům, nebo jsou navrženy jako zcela nové okruhy. Navržená koncepce distribuční sítě 22 kV byla konzultována s STE, a. s., RZ Kladno. Změnou č. 1 byla upravena trasa napájecích distribučních kabelů 22 kV v ploše areálu R6 Parku s ohledem na změněný průběh komunikace II/201. V severní části obce bude do stávajícího kabelu Dobrovíz – Hostivice (dimenze 240 mm2) vložena nová trafostanice, která bude mít funkci i jako spínací stanice a ze které bude dále vyveden nový kabelový okruh pro napájení rozvojových komerčních ploch s novými trafostanicemi. Tento nový okruh bude propojen i s kabelem který bude napájet zakabelované trafostanice v jižní části obce a tím bude zajištěno zokruhování a vzájemné napájení trafostanic ze dvou stran. V jižní části obce budou stávající venkovní trafostanice „U kravína“, „Rajtora“ a „Višňovka“ nahrazeny trafostanicemi kabelovými. Pro napájení těchto trafostanic bude zřízen nový kabelový okruh z nového kabelového svodu z kmenového venkovního vedení. Stávající kabelové vedení od trafostanice TS „Statek“ bude do nového okruhu zapojeno přes novou trafostanici zřízenou v komerční zóně u silnice. Trafostanice Návrh rozvoje uvažuje se zřízením nových kabelových trafostanic. Kabelové trafostanice se uvažují od výrobce Eltraf (event. Betonbau) standardně ve velikosti do 1 x 630 kVA, v případě potřeby je však možno zřídit i trafostanici větší, v typové velikosti do 2 x 630 kVA.

AURS, spol. s r. o.

22


říjen 2006

Mimo distribuční trafostanice STE, a. s., budou v komerčních plochách umístěny i některé trafostanice uživatelské (majetku uživatele), zda trafostanice bude uživatelská či distribuční se určí při projednání o způsobu napojení stavby s konkrétním investorem. Velikosti transformátorů osazených v trafostanicích budou určeny případ od případu podle momentální potřeby. Změnou č. 1 byl upraven počet a poloha trafostanic v areálu R6 Parku a v sousední lokalitě č. 2. Uživatelské trafostanice (v majetku uživatele) včetně napájecích kabelů, vesměs na pozemcích developera, jsou součástí dokumentace pro územní řízení „R6 Park v Jenči“ a nejsou do ÚPD zahrnuty. Sekundérní rozvody 0,4 kV Sekundérní rozvody v rozvojových lokalitách se uvažují kabelové v zemi, v místech navazujících na stávající zástavbu je uvažováno s propojením nové a stávající sítě přes rozpojovací skříně SR. Výkonová bilance Přesná hodnota potřeby elektrické energie v jednotlivých lokalitách bude upřesněna v dalších etapách projektů dle konkrétních požadavků jednotlivých investorů. 12. 2. Zásobování teplem Vytápění je v obci řešeno lokálním vytápěním pevnými palivy, po plynofikaci obce je část objektů převedena z lokálního vytápění na vytápění plynem. Napojení na CZT nebo vznik CZT v obci se neuvažuje. 12. 3. Zásobování plynem Současný stav V území se nachází rozvody plynovodu VTL a STL Středočeské plynárenské, a. s., a potrubí VVTL v majetku Transgas, a. s. Plynovod VVTL Potrubí plynovodu VVTL DN700 prochází západním okrajem řešeného území a nemá přímou vazbu na distribuční rozvod SP, a. s. Plynovod VTL Území je napojeno od západu VTL přípojkou k regulační stanici RS VTL u areálu ŘLP. Plynovod STL Z regulační stanice je proveden středotlaký distribuční rozvod plynu po obci. Od RS VTL je vedeno samostatné potrubí STL pro Hostouň. Návrh rozvoje Plynovod STL Rozvoj předpokládá postupné rozšíření STL rozvodů do nové zástavby v rozvojových lokalitách. Potrubí (plast) bude uloženo v zemi, dimenze jednotlivých větví bude určena po upřesnění záměrů investorů a jejich požadavků. Změnou č. 1 bylo v souvislosti s upravenou trasou navržené komunikace II/201 procházející severozápadní komerční zónou (R6 Park) upraveno navržené vedení STL rozvodu podél této komunikace (na veřejných plochách).

AURS, spol. s r. o.

23


říjen 2006

13. SPOJE 13.1. Telekomunikace Současný stav Dálkové kabely Územím prochází dálkové optické (Praha – Karlovy Vary a Praha – Uhy) i metalické kabely spojů. Hlavní trasy jsou vedeny převážně podél komunikací. Kabely ŘLP Z areálu ŘLP jsou vedeny spojové kabely do komunikačního centra na letišti Ruzyně. Část kabelů je vedena přes obec. V grafické části byly změnou č. 1 aktualizovány a doplněny spojové kabely ŘLP. Místní telefonní rozvod Místní telefonní rozvod je veden nové ATÚ do skupinových a účastnických rozvaděčů. Účastnické rozvody jsou nové, převážně jsou provedeny v zemi. Návrh rozvoje V návrhu je uvažováno s postupným rozšířením stávajících rozvodů do nových rozvojových lokalit. V hlavních trasách až k rozvaděčům SR budou položeny s metalickými kabely i chráničky pro optické kabely. U řady investorů v komerčních zónách se předpokládá i přímé napojení účastníka optickým kabelem. 13. 2. Radiokomunikace Aktualizováno změnou č. 1: přes území obce přecházejí, nebo mají zdroj – vysílač, radioreléové spoje Armády České republiky, Českých radiokomunikací, Eurotelu a Řízení letového provozu ČR. Osy paprsků jsou vyznačeny v grafické příloze. Vzhledem k možnosti narušení provozu RR spojů při výstavbě nebo vlastní stavbou, eventuelně provozem technologií v těchto objektech, podléhají všechny stavební záměry v dotčeném území schválení jednotlivými správci telekomunikační a radiokomunikační sítě.

14. NAKLÁDÁNÍ S ODPADY Svoz a zneškodňování tuhého komunálního odpadu provádí podnik Technické služby Hostivice v intervalu 1 x týdně. Využívána je řízená skládka na k. ú. Úholičky. V obci je separovaný sběr odpadů, sběrný dvůr je v západní části zastavěného území obce. Tříděný odpad odváží a zpracovává základě smlouvy s obcí firma REGIOS, a. s., se sídlem v Úholičkách: tříděný odpad (papír, plasty, kovy) je odvážen 2 x měsíčně nebezpečné látky (barvy, baterie) je odvážen 2 x ročně.

AURS, spol. s r. o.

24


říjen 2006

Na nově zastavitelných plochách nejsou známi investoři či uživatelé budoucích areálů. Vzhledem k tomu, že se předpokládá vyžití technologický park, logistika a jiné služby, není uvažováno se vznikem průmyslového nebo jiného výrobního odpadu. Řešení této problematiky není otázkou územního plánu, neboť se jedná o smluvní zajištění likvidace odpadů novými subjekty.

15. KRAJINA - ÚSES 15. 1. Vegetační poměry Řešené území je charakterizováno intenzivním zemědělským využíváním. Zemědělská půda se podílí na celkové výměře řešeného území téměř 85 procenty (84,4%). Vysoký zemědělský význam území, který signalizuje vysoký podíl zemědělské půdy, snižuje poloha řešeného území v zázemí Prahy a jeho dobré dopravní napojení (silniční i železniční). Tyto faktory patří mezi výrazné předpoklady k intenzivní urbanizaci území. Intenzitu využití zemědělské půdy signalizuje podíl orné půdy z výměry zemědělské půdy. Ten dosahuje více než 96 procent (96,3%) a naznačuje nadměrný rozsah výroby na orné půdě. V území je naprostý nedostatek nelesní zeleně a v podstatě se zde nevyskytují lesy. Podíl lesních ploch z celkové výměry řešeného území činí 0,3 %. Jako les je evidováno několik větrolamů. Situace je obdobná i v sousedních katastrech, jak je zřejmé z následující tabulky. Porovnání vybraných krajinotvorných kritérií sousedních katastrálních území s krajským průměrem katastrální území Červený Újezd Dobrovíz Jeneč Pavlov Unhošť Středočeský kraj

podíl zemědělské půdy v% 86,6 89,0 84,4 90,6 72,6 60,7

zornění v% 94,0 95,4 96,3 94,0 87,1 83,3

lesnatost v% 1,6 0,6 0,3 0,9 17,3 27,7

koeficient ekologické stability 0,08 0,05 0,04 0,07 0,39 0,65

Z uvedeného přehledu je zřejmé, že území sousedících obcí vytváří krajinný segment s velmi vysokým podílem zemědělské půdy, s extrémním stupněm zornění (podíl orné půdy z výměry zemědělské půdy) a s téměř zanedbatelným podílem lesů. Tato skutečnost se promítá do koeficientu ekologické stability (KES), který je do hodnoty 0,4 charakterizován jako velmi intenzivně využívaná krajina. Krajský průměr již spadá do kategorie (04 – 0,9) intenzivně využívaná krajina. Z katastrálních území uvedených v tabulce se vyšším podílem lesa odlišuje pouze k.ú. Unhošť. Východní polovina k.ú. Unhošť, blíže obci Jeneč, však má stejný charakter jako k.ú. Jeneč. Nejvýznamnějšími prvky zeleně ve volné krajině jsou větrolamy, několik ovocných sadů a aleje podél cestní sítě. Jedinou vodní plochou je Panský rybník v centrální části sídla. Jenečský potok, který územím prochází od jihozápadu k východu, je velmi málo vodnatý, prakticky na okraji území pramení. Liniová zeleň podél Jenečského potoka je tvořena především vrbami a olšemi. Zeleň kolem silnic mimo nové výsadby (lípa, jasan) tvoří převážně ovocné stromy. Územní plán obce navrhl zvětšení ekologicky stabilních ploch (i mimo prvky ÚSES). Jednalo se zejména o:

AURS, spol. s r. o.

25


říjen 2006

zalesnění kolem areálu ŘLP izolační zeleň mezi západním obvodem obytného území a navrhovanou rozvojovou plochou pro komerční aktivity izolační zeleň v prostoru MÚK Jeneč a území ve vazbě na železniční stanici Jeneč; toto území je výrazně limitováno výškou (náletové roviny), a do jisté míry též ornitologickým ochranným pásmem letiště Ruzyně revitalizace koridoru Jenečského potoka včetně založení (obnovení) vodní plochy koridorem zeleně podél silnice II/606 (nyní I/6) parkovou úpravou v areálu Gardencentra Jeneč

15. 2. Územní systém ekologické stability Podklady, cíle řešení Pro zapracování územního systému ekologické stability do urbanistického řešení využil zpracovatel územního plánu zejména dále uvedené podklady: Okresní generel ÚSES (zpracovala Ing. Milena Morávková, 11/1998); grafickou i tabulkovou část týkající řešeného území (dále jen „Generel“) Mapování krajiny okresu Praha-západ; k. ú. Středokluky, Tuchoměřice, Kněževes, Hostivice, Jeneč (zpracovala firma KZT, s. r. o., 10/1997) Územní plán velkého územního celku Pražského regionu – návrh (dále jen „ÚP VÚC“) územní plány sousedních obcí - výkresy obsahující vymezení ÚSES Cílem této etapy vymezování ÚSES je promítnout generelové znění ÚSES do urbanistické koncepce pořizovaného územního plánu obce. Tímto způsobem mají být zajištěny dvě důležité okolnosti související s územním systémem ekologické stability: a) Uplatnění 5. kriteria metodiky ÚSES Generelové znění ÚSES představuje oborový podklad, ve kterém jsou při vymezení ÚSES uplatněna přírodovědecká hlediska a kritéria pro vymezení ÚSES (dle příslušné metodiky se jedná o kritéria 1 až 4). Páté kritérium „společenských limitů a záměrů“ lze nejlépe uplatnit při zpracování územního plánu, kdy jsou v širokém spektru shromážděny a vyhodnoceny enviromentální záměry směřující do řešeného území. b) Územní ochrana ÚSES Plochy ÚSES vyznačené v projednaném a schváleném územním plánu mají zajištěnou územní ochranu před změnou stávajícího funkčního využití. Územní plánování představuje prakticky jediný nástroj, který může zajistit územní ochranu ÚSES jako systému. Vymezení ÚSES ve schváleném územním plánu naopak neomezuje stávající způsob užívání ploch, na kterých je ÚSES vymezen. Schválením územního plánu obce nejsou dotčena práva a povinnosti vlastníků nemovitostí. K realizaci dosud chybějících prvků ÚSES může dojít, po vypracování projektů jednotlivých prvků ÚSES, následujícími způsoby: • V rámci komplexních pozemkových úprav (KPÚ) se vyřeší vlastnické vazby k pozemkům, na kterých je ÚSES vymezen. Z veřejných prostředků vázaných na provedení KPÚ jsou realizovány chybějící části územního systému ekologické stability v řešeném katastrálním území • Vlastník se rozhodne realizovat na svém pozemku chybějící část ÚSES a dodržovat potřebný režim. Pro realizaci a potřebnou údržbu může získat dotace z veřejných prostředků.

AURS, spol. s r. o.

26


•

říjen 2006

Orgán ochrany přírody se rozhodne realizovat chybějící prvky ÚSES a dohodne s vlastníky dotčených pozemků za jakých podmínek, bude realizace možná (např. vykoupení potřebné plochy, náhradní pozemek apod.)

Charakteristika ÚSES v řešeném území Správní území obce Jeneč charakterizuje vysoký podíl zemědělské půdy, která je využívána prakticky jen jako orná půda (viz tabulka v kapitole „Vegetační poměry“). V grafické příloze jsou zakresleny evidované významné krajinné prvky, kterých je v řešeném území minimum. Při vymezování ÚSES bylo obtížné využít ekologickou kostru území. Jednotlivé prvky ÚSES proto musí být založeny na orné půdě. Řešeným územím prochází regionální biokoridor (celostátní označení RK 1142), který propojuje regionální biocentrum RBC 5 (celostátní značení 1466 – Břevská rákosina) s RBC 4 (celostátní značení 1844 – Hostouň). Generelové vymezení regionálního biokoridoru vytváří oblouk po západním okraji řešeného území. Návrh ÚP VÚC napřímil trasu biokoridoru RK 1142, která ve VÚC prochází na západním okraji zastavěného území Jenče. Biokoridor je v této poloze výrazně kratší než v „Generelu“. Dostává se však do střetu s připravovaným rozvojem obce v tomto prostoru a s navrženou trasou přeložky nadřazené komunikace. Trasa RK 1142 z návrhu ÚP VÚC byla promítnuta do změny předchozího znění územního plánu Jenče. Další problém související s ÚSES se týká parametrů složeného regionálního biokoridoru v „Generelu“. Vzdálenost mezi vloženými biocentry LBC 42 a LBC 41 přesahuje 3 000 m, což neodpovídá „Metodice pro vymezování ÚSES“. Složený regionální biokoridor, v praxi nejvíce používaný případ, charakterizují vložená lokální biocentra. Jejich vzdálenost závisí na typu společenstva a pohybuje se u lučních společenstev niv v 1. až 4. vegetačním stupni maximálně 500 metrů a u lesních společenstev je maximální vzdálenost vložených biocenter 700 metrů. Územní plán navrhl úpravu generelového vymezení ÚSES mimo řešené území tak, aby vložená lokální biocentra byla v potřebných vzdálenostech. Zda bude tento záměr akceptován, bude záležet na stanovisko orgánu ochrany přírody při vyjadřování k územním plánům sousedních obcí. Lokální úroveň je zastoupena na severním okraji lokálním biokoridorem LBK 20, který vychází z regionálního biocentra RBC 4. Z vloženého lokálního biocentra LBC 40 na trase regionálního biokoridoru vychází lokální biokoridor LBK 27. Charakteristika vymezení ÚSES v ÚPO Jeneč Z projednání konceptu ÚPO nevyplynulo, kterou variantu ÚSES preferují orgány ochrany přírody. Zpracovatel územního plánu, po konzultaci s jeho pořizovatelem a zástupci obce, vyznačil jako ÚSES variantu nazvanou „VÚC“ (plocha cca 27,3 ha). V hlavním výkrese je v trase varianty „Generel“ vyznačena jako návrh plocha „doprovodné a izolační zeleně“ (plošný rozsah cca 20 hektarů). Jak je dokumentováno v předchozí části textu, řešené území spadá do krajinného segmentu s extrémně nízkým koeficientem ekologické stability. Plošné a délkové parametry navržené zeleně odpovídají regionální úrovni ÚSES a lze je považovat za horní hranici. V případě realizace je však není nutné striktně dodržovat parametry jako u prvků ÚSES. V územním plánu vyznačené plochy navržené pro doprovodnou a izolační zeleň neomezuje stávající využití pozemků, ani vlastníkům nepřikazuje její realizaci. • Dílčí úpravy vymezení ÚSES v návrhu, ve srovnání s konceptem, vyplynuly v severní části území z upřesnění přeložky trasy I/6 před její realizací • Zvolením varianty „Generel“ bylo nutné posunout lokální biocentrum LBC 40 jižním směrem tak, aby lokální biokoridor LBK 27 zaústil do biocentra

AURS, spol. s r. o.

27


•

říjen 2006

Lokální biokoridor LBK 27 je, ve srovnání s konceptem, veden po severní straně účelové komunikace. V této trase koridor zaústí do jižního okraje LBC 40

Krajinářské úpravy s ekologickým přínosem Do územního plánu Jenče jsou promítnuty záměry, které mohou posílit ekologickou stabilitu řešeného území. V typicky zemědělském území budou estetické a ekologické efekty výraznější, pokud bude vegetace rozmístěna po území, než pokud by stejná plocha výsadeb byla realizována v jedné lokalitě. V řešeném území se předpokládá kombinace jak liniových, tak plošných výsadeb. „Jenečský potok“ Obec Jeneč požádala Pozemkový fond ČR o převedení pozemků navazujících na Jenečský potok a v lokalitě „V Rybníčkách“. Má v úmyslu využít tyto pozemky pro krajinářské úpravy. V územním plánu je vyznačena plocha pro vegetační úpravy podél vodoteče a plocha pro obnovu rybníka včetně navazujících vegetačních úprav. Podél Jenečského potoka je zakreslena také v doprovodné vegetaci trasa cyklostezky (viz příslušná kapitola týkající se dopravy). Z projednání konceptu nevyplynuly připomínky k tomuto záměru. V územním plánu není záměr upravován. „Zalesnění “ V lokalitě Na Háčkách byly v předchozím období odděleny pozemky pro zalesnění a dosud jsou evidovány jako ostatní plochy. V současné době jsou obhospodařovány jako orná půda. Při zpracování konceptu ÚPO projevila obec zájem realizovat výsadbu dřevin, respektive zalesnit. Tento záměr, který by posílil ekologickou stabilitu území, je zapracován do urbanistické koncepce ÚPO. Z hlediska územního plánu není rozhodující, zda vysazené dřeviny budou evidovány jako les či jako ostatní zeleň. O této skutečnosti musí rozhodnout vlastníci pozemků. V případě, že se bude jednat o zalesnění, bude nutné dodržovat pravidla a nařízení, která vyplývají pro les z „Lesního zákona“. Interakční prvky V rovinatých, výrazně zemědělských oblastech, představuje výsadba doprovodné liniové zeleně jedno z hlavních krajinářských opatření. Liniová vegetace umožňuje intenzivní zemědělské obhospodařování a přitom má kladné krajinářské přínosy (estetické, ekostabilizující, mikroklimatické apod.). Způsob výsadeb a sortiment dřevin při realizaci je nutno rozlišit podle funkce příslušné liniové stavby (účelové komunikace, silnice, rychlostní komunikace, železnice, cyklistické stezky apod.). Krajinářská opatření Zpracovatelé územního plánu doporučují, aby výše uvedená krajinářská opatření byla komplexně rozpracována v samostatných krajinářsko – urbanistických studiích. Na ně by navazovala prováděcí projektová dokumentace pro realizaci dílčích krajinářských opatření (včetně řešení vlastnických vazeb a investičních nákladů). Projektovou dokumentaci jednotlivých opatření bude nutné v rozpracovanosti projednat (orgán ochrany přírody, vlastníci a uživatelé pozemků, zástupci obce, Správa letiště apod.) Druhová skladba vegetace navržené k výsadbě ve volné krajině by měla vycházet z přírodních podmínek v dané lokalitě a měly by ji tvořit především domácí, případně zdomácnělé druhy. Výsadby v blízkosti letiště Ruzyně (konsultováno s Ing. Jerlingem, útvar expertizy Správy letiště Ruzyně) by současně měly vyhovovat z dalších podmínek a hledisek vyplývajících z: • ochranného pásma ornitologického • ochranného pásma letecké dopravy • požadavků bezpečnosti letiště

AURS, spol. s r. o.

28


říjen 2006

Územní regulativy ÚSES K plochám, na kterých je vymezen ÚSES, vyznačený v grafických přílohách územního plánu, jsou vztaženy následující regulativy: stávající způsob funkčního využití ploch, na kterých je ÚSES vymezen, není omezen systémový charakter ÚSES vyznačený v územním plánu je závazný (nutno zajistit návaznost s vymezením na území sousedních obcí) vymezení ÚSES v podrobnější projektové dokumentaci lze upřesňovat pouze v souladu s platnou metodikou pro vymezování ÚSES vymezení jednotlivých prvků ÚSES, uvedené v této ÚPD, je pro následná územní řízení a navazující projektové dokumentace (včetně komplexních pozemkových úprav): závazné - na plochách, které mají stupeň ekologické stability 3 a vyšší směrné - na orné půdě nebo na plochách se stupněm ekologické stability menším než 3 na plochách ÚSES se nepřipouští změny, které by: výrazněji snížily funkčnost či existenci stávajících přírodních či přírodě blízkých ekosystémů výrazně omezily či vyloučily následnou realizaci prvků ÚSES narušily systémový charakter ÚSES

16. VYMEZENÍ PLOCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A ASANAČNÍCH ÚPRAV Vymezení ploch pro veřejně prospěšné stavby je podkladem pro případné vyvlastnění pozemků nebo staveb podle § 108 odst. 2 písm. a) stavebního zákona pro uskutečnění staveb, uvedených v článku 17, nebude-li možné cíle vyvlastnění dosáhnout dohodou nebo jiným způsobem. Územní plán obce Jeneč navrhuje následující veřejně prospěšné stavby (graficky jsou znázorněny ve výkrese č. 5): doprava: 1. trasa silnice R6 včetně MÚK Jeneč a napojení na stávající silnici III/0066 (Lidická ul.) – změnou č. 1 vypuštěno, silnice ve výstavbě 2. přeložka silnice II/201 od MÚK Jeneč po napojení na stávající trasu II/201 (resp. II/606) – změnou č. 1 trasa upravena 3. přeložka silnice III/0066 ze směru od Hájku s novým napojením na Karlovarskou ul. (II/606) 4. směrové úpravy a rozšíření železniční trati Hostivice – Jeneč – Kladno 5. napojení severní části obce na přeložku II/201 6. účelová komunikace v severozápadní části území 7. páteřní komunikace ve východní části území 8. účelová komunikace pro obsluhu území mezi silnicí R6 a železniční tratí Hostivice – Jeneč 9. páteřní komunikace jižní zóny 10. účelová komunikace (min. šířky 8 m) pro jihovýchodní přístup k areálu ŘLP 11. pěší cesta a cyklostezka, propojující Jeneč směrem k Hostivici (hřbitov) 12. pěší trasa a cyklostezka, propojující areál ŘLP s centrem obce, vč. koridoru inženýrských sítí 13. přestupní terminál auto/bus – příměstská železnice včetně úprav přednádražního prostoru

AURS, spol. s r. o.

29


říjen 2006

14. záchytné parkoviště P+R sever 15. plocha pro přibližovací soustavu VPD a účelovou příjezdovou komunikaci 16. přístupová komunikace v lokalitě Za Humny 17. napojení účelové komunikace na páteřní komunikaci jižní zóny 18. pěší propojení západní části obce k nádraží ČD, vč. propojení z ul. Bratří Nováků k nádraží – změnou č. 1 se upřesnil rozsah pěšího propojení, vypustila se obslužná komunikace z Lidické směrem na „Drážku“ vodní hospodářství: 21. čistírna odpadních vod – změnou č. 1 vypuštěna, stavba realizována 22. vodojem a AT stanice 23. vodní plocha s využitím pro retenci dešťových vod – západní zóna – změnou č. 1 zpřesněn rozsah 24. suchý poldr (retence dešťových vod) – severovýchodní zóna 25. vodní nádrže na Jenečském potoce (V rybníčkách) 26. suchý poldr (retence dešťových vod) - Rybníčka ostatní: 31. občanské vybavení – bydlení pro seniory Územní plán obce ani jeho změna č. 1 nepředpokládá asanační zásahy.

17. ŘEŠENÍ POŽADAVKŮ CIVILNÍ A POŽÁRNÍ OCHRANY 17.1. Civilní ochrana Ve vyhlášce MV ČR č. 380/2002 Sb. ze dne 9. 8. 2002 „K přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva“ jsou v úrovni územního plánu obce sledovány následující požadavky civilní ochrany: a) ochrany území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní Obce Jeneč se tento požadavek netýká; Jenečský potok v tomto území pramení a má zde charakter občasné vodoteče. Pro zóny ekonomických aktivit jsou v ÚPO navrženy dostatečné retenční nádrže, resp. suché poldry. b) zón havarijního plánování V obci nejsou vymezeny zóny havarijního plánování. c) ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události V obci nejsou stálé úkryty CO. d) evakuace obyvatelstva a jeho ubytování Ubytování evakuovaného obyvatelstva je možné v objektu školy, případně je na přilehlém hřišti možné postavit provizorní stanový tábor. e) skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci V obci není sklad CO, pro případ potřeby je možná dohoda s některou organizací (firmou), která disponuje skladovými kapacitami. f) vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná území a zastavitelná území obci V území obce nejsou provozy, ve kterých se manipuluje s nebezpečnými látkami. g) záchranných, likvidačních a obnovovacích prací pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události Pro dekontaminaci aj. je možné využití plochy zemědělsky využívaných, zejména v západní

AURS, spol. s r. o.

30


říjen 2006

části katastrálního území, kde nehrozí průnik do Jenečského potoka. Pro jejich vymezení je zapotřebí vyhledávací studie a dohoda s vlastníky dotčených pozemků (vč. sousedních). h) ochrany před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území V území nejsou skladovány nebezpečné látky, není potřebné navrhovat náhradní plochy pro jejich skladování. i) nouzového zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií Nouzové zásobování obyvatelstva vodou je možné pouze z mobilních cisteren, nouzové zásobování elektrickou energií z mobilních generátorů (v území není zdroj elektrické energie) Pozn.: k datu zpracování návrhu ÚPO, resp. jeho změny č. 1 neposkytl pořizovatel žádné podkladové materiály, které by umožnily zpřesnění problematiky civilní ochrany

17.2. Požární ochrana Problematika zásobování požární vodou je podrobně popsána v kapitole 11.4. Stávající i navrhované komunikace umožňují příjezd požárních vozidel ke všem areálům. Řešení požární ochrany v rámci jednotlivých výrobních či jiných areálů ekonomických aktivit je předmětem přípravné dokumentace (DÚR) pro tyto areály nebo jejich části. Územní plán obce řeší možnosti funkčního využití jednotlivých ploch a stanovuje pro ně regulační podmínky. V současné době není v obci jednotka požární ochrany; nejbližší hasičská zbrojnice je v Hostivici.

18. VYHODNOCENÍ DŮSLEDKŮ NA ŽP 18. 1. Znečištění ovzduší V řešeném území lze zaznamenat nadlokální a lokální zdroje znečištění ovzduší. Mezi nadlokální patří důsledky provozu letiště Ruzyně. V souvislosti s provozem letiště Ruzyně přichází v úvahu potenciální znečištění prostředí chemickými noxami trojího typu: - dráždivými účinky (emitované NO, NO2 a SO2) - toxickými účinky (Pb, Cd, Va, Ni) - karcinogenními účinky (Cr, Ni, ropa, benzen) Na většině území dosahují hodnoty koncentrací oxidů dusíku a oxidu siřičitého úrovně 1/3 dlouhodobě přípustných nejvyšších koncentrací. Mezi lokální zdroje znečištění patří znečištění z lokálních topných zdrojů v zimním období a při nepříznivé vzdušném proudění. Územní plán obce sleduje rozvoj plynofikace prakticky na celé území sídla. 18. 2. Elektromagnetické pole Činností radiolokačního zařízení, umístěného v řešeném území, je zvýšena úroveň intenzity elektromagnetického (elm) pole. Maximální přípustné hodnoty ozáření obyvatelstva jsou dány vyhláškou MZ ČR č. 408/1990 Sb. V okolí radiolokačního zařízení je dosahováno necelých 30 % dovolených mezí. Limity jsou stanoveny hluboko pod úrovní, kdy může dojít k trvalému poškození zdraví. Lze tedy konstatovat, že z vysokofrekvenčního elm záření nehrozí okolnímu obyvatelstvu žádné riziko.

AURS, spol. s r. o.

31


říjen 2006

18. 3. Radonové riziko Problematikou půdního vzduchu se zvýšenou objemovou radioaktivitou z radonu v podloží staveb se zabývá vyhláška č. 76/1991 Sb. o požadavcích na omezení ozáření z radonu a dalších přírodních radionuklidů. Podle odvozené mapy radonového rizika z horninového podloží, která je uložena na Okresním úřadě Praha-západ, je na území obce Jeneč střední radonové riziko. 18. 4. Zatížení území hlukem Pro potřeby ÚP VÚC Pražského regionu zpracovala firma Techson na základě objednávky ČSL, s. p., hlukové zóny v okolí letiště Praha-Ruzyně po realizaci VPD 06R/24L. Území obce Jeneč bude dle tohoto podkladu v zónách A – E. V zóně A (< 55 dB) se vyskytuje jen velmi malá část území (katastrálního území) v prostoru kláštera v Hájku. V zóně E (>70 dB) je malá část území při silnici na Hostouň. Podstatná část území (sever, jih) je v zóně C (60 – 65 dB). Centrální a západní část (směrem k areálu ŘLP) část obce je v zóně B (55 – 60 dB). Klasifikace hlukových zón letiště Praha-Ruzyně pro využití v ÚP VÚC zóna A

Ldvn < 55 dB

B

55 ÷ 60

C

60 ÷ 65

D

65 ÷ 70

E

> 70

odpovídající charakter území z hlediska hluku tiché venkovské nebo předměstské osídlení

hluk z leteckého provozu přelety letadel nevybočují z hluku pozadí běžné předměstské osídlení bez průmyslu a bez hluk z jednotlivých přeletů je mírně nad husté dopravy hlukem z pozadí městské obytné území bez průmyslu a těžké většina přeletů je nad úrovní akusticdopravy kého pozadí, jednotlivé přelety jej významně převyšují hlučné městské prostředí s relativně zatíženými většina přeletů významně převyšuje pozemními komunikacemi a s průmyslem obvyklé akustické pozadí velmi hlučné městské osídlení odpovídá měst- časté přelety o vysokých úrovních skému centru se silně zatíženými dopravními hluku; letecký provoz je dominantním komunikacemi specifickým hlukem prostředí

Směrný výklad k jednotlivým zónám z hlediska vhodnosti využití území -

zóna A: neomezené využití území, včetně ploch pro rekreaci zóna B: výstavba bytů včetně citlivých objektů občanského vybavení bez omezení; posouzení záměru při umísťování ploch určených k rekreaci 1) - zóna C: podmíněné umístění bytové 2) výstavby a objektů občanského vybavení podle účelu 3) - zóna D: podmíněné umístění 2) jednotlivých objektů k trvalému a přechodnému bydlení, umísťování sídel většího rozsahu a citlivých objektů nelze akceptovat; vhodné pro komerční využití, pro obchodní a skladové prostory, výrobu, služby, zábavní parky, sportovní haly a pod. - zóna E: umísťování staveb k trvalému bydlení a citlivých objektů občanského vybavení nelze akceptovat; podmíněné umístění 2) staveb pro komerční využití, výrobu a služby; vhodné pro komunikace, parkoviště, skladové a výrobní prostory apod. Pozn: 1)

méně vhodné pro parky, lázeňská zařízení apod. umístění podmíněno dodržením limitu pro vnitřní hluk, vyžadují se zvukoizolační opatření na objektech 3) méně vhodné pro zařízení sociální péče, předškolní zařízení, zdravotnická a lázeňská zařízení. 2)

Z předchozího vyplývá, že je vhodné uvažovat jako mezní hladinu akustického tlaku A pro územní plánování obytných souborů hodnotu Ldvn = 60 dB (zóny A, B). Tento přísnější limit je odůvodňován tím, že:

AURS, spol. s r. o.

32


-

-

říjen 2006

již z části zahrnuje nejistoty v zadání provozních dat vytváří rezervu pro případ možných budoucích přísnějších požadavků na umístění staveb citlivých vůči hluku v hlukových zónách letišť, očekávaných v souvislosti s novelou leteckého zákona vytváří rezervu na budoucí pravděpodobnou změnu hygienického limitu Ldvn lépe vyjadřuje vlivy rušení specifickým hlukem z leteckého provozu rozsah území vymezeného izofonou Ldvn = 60 dB je srovnatelný se současně uplatňovaným a vyhlášeným ochranným hlukovým pásmem (až na nové lokality zasažené výhledovým provozem z VPD 06R/24L)

Na základě požadavku pořizovatele (resp. České správy letišť, s. p., Ing.Šťáhlavský) však jsou v hlavním výkresu územního plánu uvedena pouze ochranná hluková pásma, týkající se současného stavu (tj. bez VPD 06R/24L), která byla vyhlášena územním rozhodnutím MěÚ Hostivice čj. SÚ-3105/03-Ga dne 17. 7. 2003. Ve výkrese dopravy zpracovatel ponechal i izofony předpokládané při fungování navrhovaného cílového uspořádání VPD letiště Praha-Ruzyně. Vymezena jsou ochranná pásma zón A a B. Režim v hlukových zónách slouží k ochraně obyvatel před nepříznivými účinky hluku z leteckého provozu, člení se na stávající zástavbu a uvažovanou novou zástavbu. Podrobný popis režimů a stavebně technických opatření dle uvedeného územního rozhodnutí je relevantní pro podrobnější dokumentaci. Hluk z automobilového provozu bude v zastavěném území výrazně snížen po realizaci nové trasy R6. Zatížení na budoucí trase II/606 by na průchodu Jenčí mělo klesnout z cca 17 tis. voz./24 hod (rok 2000) na cca 3 tis. voz./24 hod (rok 2015). Po uvedení trasy do provozu (cca 2005) lze předpokládat i zatížení nižší.

19. VYHODNOCENÍ DŮSLEDKŮ NA ZPF A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA V územním plánu obce Jeneč je po změně č. 1 navržen celkový „zábor“ zemědělského půdního fondu v rozsahu 139,44 ha. Nový zábor ve změně č. 1 činí pouze 4,64 ha. V rámci původního ÚPO bylo navrženo 26,65 ha pro les, ÚSES a vodní plochy a suché poldry. Návrh prvků ÚSES nebyl zahrnut do záborů ZPF s výjimkou plochy k zalesnění (lokality č. 15 a 16), která je též součástí ÚSES. Ostatní nároky ÚSES představují plochy 16,38 ha. Lokalita č. 14 je návrh areálu pro obsluhu zemědělské farmy, včetně možnosti bydlení pro farmáře. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na pozemky určené k plnění funkcí lesa Na základě projednání konceptu byl upřesněn obsah kapitoly týkající se ochrany lesa. S příslušným dotčeným orgánem státní správy byl její obsah konzultován na jednání dne 10. ledna 2003 a telefonicky upřesněn 30. června 2003. Členění této kapitoly odpovídá požadavkům uvedených v komplexním vyjádření Odboru životního prostředí čj. Kult. 404/3948/02/Kl. • Ad) Výměra, rozložení, lesnatost Katastr nemovitostí eviduje 1,9 hektaru lesních pozemků na čtyřech parcelách. Dle této evidence se nejedná o hospodářský les. V grafických přílohách územního plánu má stávající les samostatnou grafickou značku. Jedná se porosty doprovodné podél účelových komunikací v jižní a střední části řešeného území. Orgán ochrany přírody je eviduje jako významné krajinné prvky VKP 101 (dle okresního generelu větrolam v poli) a VKP 102 (hustý větrolam AURS, spol. s r. o.

33


říjen 2006

u silnice). V kapitole „Vegetační poměry“ je uvedena lesnatost k. ú. Jeneč (0,3 %) a sousedících obcí. Krajinný segment má extrémně nízkou lesnatost. • Ad) Kategorie Stávající lesní porosty nemají charakter typických hospodářských lesů. • Ad) Věková s druhová skladba Oba větrolamy tvoří především listnaté dřeviny. Zastoupeny jsou topoly, duby, lípy, jasany, javory, habry a keřové porosty. Rozhodující část dřevin se pohybuje ve středním věkovém pásmu 40 – 60 let. • Ad) Návrhová opatření

•

o Z urbanistické koncepce ani z požadavků obce či vlastníků nemovitostí nevyplývá záměr na lesnickou rekultivaci. o V grafické příloze jsou vyznačeny plochy k navržené k zalesnění. Celkem je k zalesnění navrženo cca 18,5 hektaru. Největší plocha navrženého zalesnění navazuje na areál Řízení letového porostu. Její rozsah byl po projednání konceptu zmenšen. Navržené zalesnění přiléhající k východní hranici areálu bylo redukováno na doprovodný pás vegetace podél komunikace v šířce 10 – 15 metrů. Skladbu dřevin v této poloze bude nutné zvolit tak, aby dospělé dřeviny nepřesahovaly výšku 15 – 18 metrů. Projektovou fázi výsadeb bude nutné projednat se zástupci ŘLP, kteří upřesní rozsah výškového omezení vegetace. Souborné stanovisko obsahuje požadavek na zalesnění plochy mezi obytnou částí sídla na severozápadním okraji a navrženou lokalitou komerční zóny. Jedná se o pruh šířky 50 metrů a délky 500 metrů. Z hlediska urbanistické koncepce je důležitá izolační funkce a již tolik nezáleží, zda vegetace bude evidována jako les či jako zeleň na ostatní ploše. Rozhodující bude stanovisko vlastníka pozemku, respektive porostu, který bude muset zajistit jeho nezbytnou údržbu. V případě lesního porostu se bude muset řídit „Lesním“ zákonem a navazujícími předpisy. Ad) Požadavky na zábory PUPFL

Z navržené urbanistické koncepce nevyplývají požadavky na zábory PUPFL. Zábory ZPF jsou znázorněny v grafické části (výkres č. 6) a číselné údaje o jejich struktuře jsou uvedeny v následující tabulce:

AURS, spol. s r. o.

34


AURS, spol. s r. o.

říjen 2006

35


říjen 2006

20. NÁVRH LHŮT AKTUALIZACE Návrhové období územního plánu je uvažováno k roku 2015. 1. ledna 2007 vstoupí v platnost nový stavební zákon. Ten stanovuje do 5 let, tj. do roku 2012 dosavadní ÚPO upravit, projednat a vydat, jinak pozbývá platnosti.

AURS, spol. s r. o.

36

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE JENEČ. po změně č. 1

Recommend Documents