´ NOR U
2/2007 Maly´ prˇ´ıtel z meˇsta N Dozneˇly vsˇechny va´nocˇnı´ zpeˇvy i ozveˇny. Jak ra´di bychom si nasta´lo ponechali vsˇechny dary teˇchto kouzelny´ch sva´tku˚, kdyzˇ ne v na´rucˇ´ı, alesponˇ v srdci. Naprˇ. promluvy Svate´ho otce — jedna kra´sneˇjsˇ´ı nezˇ druha´, kazˇda´ hluboka´ a pru˚zracˇna´. Ale zˇivot uha´nı´ da´l. Cˇloveˇka azˇ zabolı´, zˇe nenı´ pa´nem cˇasu. Zabolı´, ale jen trochu. Pa´nem cˇasu je neˇkdo jiny´. Neˇkdo, koho prˇece zna´m a kdo zna´ jesˇteˇ le´pe mne. Neˇkdo, kdo mne nejen zna´, ale take´ m . . . . . . A tak jdu zˇivotem spolu s nı´m. Zˇiji padesa´t, sˇedesa´t nebo osmdesa´t roku˚. Je to hodneˇ nebo ma´lo? Beˇhem kazˇde´ho z nich prozˇ´ıva´m take´ cely´ Jezˇ´ısˇu˚v zˇivot. Dı´ky tobeˇ, cı´rkvi. Vzˇdyt’ takhle blı´zko mu byla jen Maria. Snad pra´veˇ ted’, nedlouho po Va´nocı´ch a de´le prˇed Velikonocemi, je ten spra´vny´ cˇas, nechat se ve´st za ruku dvana´ctilety´m Jezˇ´ısˇem. Jak? Sv. Luka´sˇ uva´dı´ epizodu ze zˇivota Svate´ rodiny, po ktere´ vedou Panna Maria a sv. Josef male´ho Jezˇ´ısˇe z Jeruzale´ma zpeˇt do Nazareta, ale ve skutecˇnosti vede uzˇ on je.
Vede je k Otci. Pra´veˇ tak je trˇeba, abychom se nechali ve´st i my. At’ je cˇloveˇk zdravy´ nebo nemocny´, at’ je chudy´ nebo bohaty´, at’je jednou nohou v hrobeˇ cˇi druhou v neˇjake´m pru˚sˇvihu, vzˇdycky mu˚zˇe vzı´t Jezˇ´ısˇe, male´ho prˇ´ıtele z Nazareta, za ruku a jı´t s nı´m. On mi uka´zˇe, co ma´m deˇlat a jak ma´m zˇ´ıt. Zakusı´m, zˇe by´t krˇest’anem je kra´sne´ a hla´sat evangelium prˇina´sˇ´ı radost (to rˇ´ıka´ take´ Benedikt XVI.). Zapomenu prˇi tom na vsˇechno ostatnı´, zapomenu i sta´rnout. A netouzˇ´ım po nicˇem jine´m, nezˇ milovat Boha nade vsˇechno a sve´ blizˇnı´ jako sebe. Tak to cı´tı´m v tepu jeho ruky, vidı´m v pohledu jeho ocˇ´ı i cˇtu v jeho evangeliu. Mily´ Jezˇ´ısˇi, bylo ti teprve dvana´ct roku˚, kdyzˇ teˇ Panna Maria a svaty´ Josef, ktere´ jsi tolik miloval, nasˇli po trˇ´ıdennı´m hleda´nı´ v Jeruzale´mske´m chra´meˇ, kde ucˇenci zˇasli nad tvou moudrostı´. Jejı´ pocˇa´tek je v ba´zni prˇed nasˇ´ım Nebesky´m Otcem a jejı´ vrchol v dokonale´ la´sce k neˇmu. Pra´veˇ tak jsi ho miloval ty. Deˇkuji ti za to, zˇe stejneˇ tak milujesˇ i na´s a zˇe na´s te´to la´sce sta´le ucˇ´ısˇ. Deˇkuji ti za vsˇechno, mily´ Pane Jezˇ´ısˇi. P. Jirˇ´ı Barhonˇ 1
ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE
ÚNOR 2007
Prohla´sˇenı´ CˇBK ke spolupra´ci neˇktery´ch katolicky´ch kneˇzˇ´ı s komunistickou Sta´tnı´ bezpecˇnostı´ Na sve´m lednove´m plena´rnı´m zaseda´nı´ prˇipravila Cˇeska´ biskupska´ konference prohla´sˇenı´ ke spolupra´ci neˇktery´ch katolicky´ch kneˇzˇ´ı s komunistickou Sta´tnı´ bezpecˇnostı´. Pro pravdive´ posouzenı´ cele´ za´lezˇitosti jsme si prˇipomneˇli totalitnı´ situaci, kterou jsme te´meˇrˇ vsˇichni biskupove´ v ru˚zne´m stupni prozˇili jako prona´sledovanı´ od StB, prˇ´ıpadneˇ ve veˇzenı´. Prozˇili jsme to a dobrˇe vı´me, zˇe kneˇzˇ´ı zu˚stali v dobeˇ prona´sledova´nı´ veˇtsˇinou zcela sami. Katolicka´ cı´rkev byla v dobeˇ komunisticke´ totality skupinou zvla´sˇt’prona´sledovanou jako spojenec „zahranicˇnı´ch centra´l“. Biskupove´ te´meˇrˇ vsˇech diece´zı´ byli odstraneˇni, roky tra´vili ve veˇzenı´ cˇi na jine´m prˇ´ısneˇ hlı´dane´m mı´steˇ. Prona´sledova´nı´ tehdejsˇ´ımu sta´tnı´mu rezˇimu nepohodlny´ch osob bylo prova´deˇno komunistickou stranou. Jejı´ prˇ´ımı´ pokracˇovatele´ sedı´ dnes bez skrupulı´ a na´mitek verˇejnosti v parlamenteˇ. Ti, kterˇ´ı sve´ obeˇti prona´sledovali, psychicky mucˇili, neˇkdy i fyzicky likvidovali, jsou mnohdy inkognito sta´le v ru˚zny´ch u´rˇadech. Spolecˇnost se s tı´mto faktem nevyrovnala a kupodivu tuto skutecˇnost toleruje. O to vı´c zara´zˇ´ı mnohdy u´tocˇny´ za´jem me´diı´ o osoby, ktere´ — asponˇ co se ty´ka´ kneˇzˇ´ı — byli veˇtsˇinou obeˇt’mi jejich na´tlaku a vydı´ra´nı´. Ra´di bychom prˇipomneˇli fakt, ktery´ se v souvislosti s vyvolany´mi kauzami opomı´jı´: Katolicka´ cı´rkev se zacˇala vyrovna´vat se spolupracı´ kneˇzˇ´ı se Sta´tnı´ bezpecˇnostı´ jesˇteˇ prˇed lustracˇnı´m za´konem, a to prostrˇedky, ktere´ jsou jı´ vlastnı´: uzna´nı´m viny, lı´tostı´, poka´nı´m, na´pravou. Ze svy´ch mı´st byli odstraneˇni ti, kterˇ´ı za sve´ sluzˇby dostali vy´hodna´ mı´sta. Biskupove´, kneˇzˇ´ı i veˇrˇ´ıcı´ vykonali v roce 1990 spolecˇnou kajı´cı´ pout’ na Velehrad za vsˇechny, kterˇ´ı pochybili, s vy´2
zvou, aby i oni odcˇinˇovali sve´ viny, napravili sˇkody a omluvili se. V roce 1993 byla znovu Cˇeskou biskupskou konferencı´ vyda´na vy´zva cˇtena´ ve vsˇech kostelech — vy´zva k poka´nı´ a omluva za viny kneˇzˇ´ı. Biskupove´ take´ vyzvali kneˇze, kterˇ´ı zu˚stali v sı´tı´ch StB, aby s nimi prˇisˇli projednat svou situaci a okolnosti, za jaky´ch ke spolupra´ci dosˇlo. Te´hozˇ roku byl v novina´ch opeˇt zverˇejneˇn rozsa´hly´ cˇla´nek, ktery´ tuto za´lezˇitost komentoval a obsahoval opakovanou zˇa´dost o omluvu. Ktera´ skupina obyvatel udeˇlala neˇco podobne´ho a tak brzy?! Tehdy jsme jesˇteˇ nemeˇli mozˇnost nahle´dnout do materia´lu˚ StB. Po rozhovorech s kneˇzˇ´ımi jsme byli opatrnı´ a nechteˇli jsme pouze podle jme´na v seznamu bez zjisˇteˇnı´ plne´ pravdy neˇkoho nespravedliveˇ odsoudit. Vı´me, zˇe materia´ly StB, trˇeba jen cˇa´stecˇneˇ dostupne´, ukazujı´, zˇe neˇkterˇ´ı kneˇzˇ´ı s StB opravdu spolupracovali. Pokud je takove´ jedna´nı´ rˇa´dneˇ proka´zane´, je to odsouzenı´hodne´, zvla´sˇt’ pokud tak ucˇinili kvu˚li sve´ karie´rˇe cˇi hmotne´mu zisku, a pokud tı´m neˇkomu ublı´zˇili. Pokud byl kneˇz donucen ke spolupra´ci pro sve´ nedostatky cˇi ze slabosti, je to politova´nı´hodne´. Pokud souhlasil se spolupracı´ vlivem dlouhodobe´ho na´tlaku, ze strachu, kvu˚li vydı´ra´nı´, zaslouzˇ´ı si soucit. Pokud ale kneˇz ani nevı´, jaky´m zpu˚sobem se do evidence StB dostal, a materia´ly prokazujı´, zˇe nepodepsal a nedona´sˇel, nemu˚zˇe ho nikdo ostouzet a „na´lepkovat“. Dosud nedorˇesˇene´ prˇ´ıpady jsme prˇipraveni da´le dorˇesˇit. Prosı´me vsˇechny, aby respektovali u´ctu ke kazˇde´mu cˇloveˇku, aby nevyna´sˇeli povrchnı´ a neoveˇrˇene´ soudy, ktere´ ublizˇujı´.
ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE
Prosı´me pracovnı´ky ve sdeˇlovacı´ch prostrˇedcı´ch, aby usilovali o pravdu, aby respektovali du˚stojnost kazˇde´ho cˇloveˇka a jeho pra´vo na dobrou poveˇst a neodsuzovali nikoho bez zjisˇteˇnı´ skutecˇnosti. Zˇa´da´me, aby se maxima´lneˇ dbalo na to, aby zˇa´dne´ materia´ly nebyly zneuzˇ´ıva´ny
ÚNOR 2007
k vyrovna´va´nı´ osobnı´ch u´cˇtu˚ a posˇkozova´nı´ vztahu˚ mezi jedinci nebo k ocˇernˇova´nı´ neˇktery´ch skupin spolecˇnosti. Modlı´me se za nasˇi zemi i vsˇechny jejı´ obyvatele, abychom spolecˇneˇ hledali cesty ke vza´jemne´mu sblı´zˇenı´ a abychom doka´zali odpousˇteˇt. V Praze dne 24. ledna 2007
nove´ho genera´lnı´ho vika´rˇe plzenˇske´ diece´ze P. Dr. Roberta Falkenauera Pane genera´lnı´ vika´rˇi, na prvnı´ pohled je patrne´, zˇe vy a by´valy´ genera´lnı´ vika´rˇ P. Adria´n Zemek jste hodneˇ odlisˇne´ osobnosti. P. Adria´n je spı´sˇe klidne´ introvertnı´ povahy, vy jste velice temperamentnı´, rozhodny´, neva´hajı´cı´ vyslovit svu˚j na´zor. Jak se rˇ´ıka´, kdyzˇ se neˇkde objevı´te, je va´s vsˇude plno. Myslı´te, zˇe se tento rozdı´l povah neˇjak odrazı´ ve vedenı´ diece´ze? Nezapomı´nejte, zˇe rozhodujı´cı´ osobnostı´ diece´ze je biskup, ktery´ se nezmeˇnil a — jak ho zna´m — te´meˇrˇ jisteˇ nezmeˇnı´. Je teˇzˇke´ rˇ´ıci, jestli a jak se rozdı´lnost nasˇich povah (nejen s P. Adria´nem, ale mozˇna´ jesˇteˇ vy´razneˇji s otcem biskupem, i kdyzˇ v jine´m ohledu) projevı´ ve vedenı´ diece´ze. Hodneˇ za´lezˇ´ı na tom, zda se ti dva nechajı´ svou ru˚znostı´ paralyzovat, nebo zda se naopak doka´zˇ´ı plodneˇ doplnˇovat. Zatı´m to vidı´m spı´sˇ optimisticky. P. Adria´n v kazˇde´m prˇ´ıpadeˇ vykonal mnoho dobre´ pra´ce a chci mu zde podeˇkovat i za to, zˇe meˇ ochotneˇ a nezisˇtneˇ do nove´ funkce uvedl. Kromeˇ jine´ho pu˚sobı´te take´ jako cˇloveˇk neohrozˇeny´, nemajı´cı´ proble´my s rozhodova´nı´m. Prˇesto vsˇak rozhodnout se, zda prˇijmout rˇ´ızenı´ diece´ze cˇi nikoliv nenı´ ota´zka, kterou cˇloveˇk vyrˇesˇ´ı za minutu. Va´hal jste, kdyzˇ va´m byl
nabı´dnut u´rˇad genera´lnı´ho vika´rˇe? Lekl jste se, nebo byl poteˇsˇen? Nelekl jsem se, nebot’ jsem to na za´kladeˇ doporucˇenı´ kneˇzˇske´ rady vı´ceme´neˇ prˇedvı´dal, a byl jsem poteˇsˇen, protozˇe to byl projev du˚veˇry. Skoro kazˇde´ rozhodova´nı´ je ale spletı´ ru˚zny´ch pro a proti a je spra´vne´ zvazˇovat je tı´m du˚kladneˇji, cˇ´ım du˚lezˇiteˇjsˇ´ı veˇc se rozhoduje. Pro meˇ bylo toto rozhodova´nı´ du˚lezˇite´ dost, a dost a tak je snad pochopitelne´, zˇe jsem se nerozhodl okamzˇiteˇ. Trˇa´sly se va´m ruce, kdyzˇ jste od pana biskupa Radkovske´ho prˇijı´mal jmenovacı´ dekret? Netrˇa´sly. Rozhodnuto uzˇ bylo, uva´zˇeneˇ a v klidu. A protozˇe jsem vcelku zdravy´ a prˇi sı´le, mohla mi v tu chvı´li roztrˇa´st ruce nejspı´sˇ jen tre´ma. Jenzˇe ta se zrovna nedostavila. Vybafne, kdyzˇ to cˇloveˇk necˇeka´, potvora jedna za´kerˇna´. Kterou nohou jste vykrocˇil prˇes pra´h vasˇ´ı nove´ kancela´rˇe? Nevı´m, nesledoval jsem to. Neveˇrˇ´ım, zˇe to stojı´ za pozornost. Ma´te obrovske´ zkusˇenosti ze zˇivota v zahranicˇ´ı, konkre´tneˇ v za´padnı´ Evropeˇ, kde jste zˇil prˇes deset let v emigraci a kde jste take´ studoval. Ovla´da´te neˇkolik sveˇtovy´ch jazyku˚. I po na´vratu do Cˇech jste kazˇdorocˇneˇ neˇkolik ty´dnu˚ v zahranicˇ´ı. Mu˚zˇete tedy srovna´vat. Zkuste prosı´m srovnat zˇivot cı´rkve jak z hle3
ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE
ÚNOR 2007
diska duchovnı´ho, tak organizacˇnı´ho u na´s a v dohledne´ budoucnosti neˇjaky´ za´sadnı´ zvrat, za hranicemi za´padnı´m smeˇrem. spı´sˇe pozvolny´ odklon od (post)modernı´ho Mohu uve´st jen neˇktere´ prˇ´ıklady, na vı´c nihilismu. Doufa´m, zˇe prˇ´ıtomnost cı´rkve ve zde nenı´ prostor. Kromeˇ Cˇech jsem zˇil nejde´le spolecˇnosti a na´bozˇenske´ zˇivotnı´ postoje buv Rakousku, ale z pastoracˇnı´ho hlediska zna´m dou sta´le beˇzˇneˇjsˇ´ı, i kdyzˇ to asi bude za cenu nejle´pe jednu farnost ve strˇednı´ Anglii, kam volneˇjsˇ´ı vazby na instituci, nauku a praxi jezdı´m o dovolene´ zastupovat fara´rˇe uzˇ pat- cı´rkve. Kdyby se na´m rˇekneˇme v horizontu na´ct let. Katolı´ci jsou tam v mensˇineˇ stejneˇ dvaceti let podarˇilo dohnat ty Anglicˇany, nejako u na´s, vlazˇna´ veˇtsˇina je ale forma´lneˇ an- bylo by to sˇpatne´. Pokud jde o negativnı´ jevy, glika´nska´. Ta katolicka´ farnost je rozlohou urcˇiteˇ si neprˇeji „otevrˇenost“ v za´kladnı´ch skoro tak velka´ jako beˇzˇny´ cˇesky´ vikaria´t a eticky´ch ota´zka´ch. Velmi meˇ naprˇ. rozhorˇcˇila nedeˇlnı´ msˇe sv. se tam u´cˇastnı´ neˇkolik set se´rie u´dajneˇ pedofilnı´ch, podle jiny´ch zdroju˚ homosexua´lnı´ch skanda´lu˚ kneˇzˇ´ı v USA. A ani lidı´. Lı´bı´ se mi tam mnoho veˇcı´. Trˇeba spoluzodpoveˇdnost za cı´rkev, kterou strˇednı´ Evropa nenı´ prosta toho . . . Ja´ bych veˇtsˇina veˇrˇ´ıcı´ch cı´tı´ a v praxi uskutecˇnˇuje — je . . . vidı´te? — Temperament ma´ i sve´ netak naprˇ. si z vlastnı´ch prˇ´ıspeˇvku˚ „uzˇivı´“ pro- vy´hody, ovla´dat se je mnohem teˇzˇsˇ´ı. voz fary, kneˇze i neˇkolik zameˇstnancu˚ na cˇa´s- Narodil jste se v Sokoloveˇ, tam jste take´ po tecˇny´ u´vazek (ti vsˇichni ovsˇem za ten nevelky´ sve´m na´vratu z emigrace pu˚sobil jako kapplat prˇina´sˇejı´ vy´kony, ktere´ u na´s vidı´me jen lan. Sokolov se v neˇmcˇineˇ rˇekne Falkenau, zrˇ´ıdka). Kdyzˇ jsem se tam zaucˇoval a ptal vasˇe jme´no Falkenauer by se tedy dalo prˇejsem se fara´rˇe, co ma´m deˇlat se sbı´rkou, rˇekl lozˇit jako Sokolovsky´. Je va´sˇ rod neˇjak histomi „To nenı´ tvoje starost. Po msˇi ji zamkni ricky spjat s tı´mto meˇstem, nebo je to vsˇechno do sejfu a v pondeˇlı´ ra´no prˇedej za´stupcu˚m jen souhra okolnostı´? farnı´ku˚. Ti uzˇ udeˇlajı´ vsˇe ostatnı´.“ Je to souhra okolnostı´, mu˚j otec pocha´zel Nebo prˇ´ıslovecˇna´ anglicka´ mobilita a dis- z Moravy, maminka je z Prahy. Ale je to hezka´ ciplinovanost: nenı´ jim zateˇzˇko jezdit ze souhra a pokud jde o jme´no, vu˚bec si nesteˇvzda´lenosti dvaceti kilometru˚ (jsou taky eko- zˇuji. nomicky da´l, te´meˇrˇ kazˇda´ babicˇka tam ma´ auto a rˇidicˇa´k), ale jen vy´jimecˇneˇ neˇkdo prˇi- V u´rˇadu genera´lnı´ho vika´rˇe pu˚sobı´te dva meˇjde pozdeˇ. I duchovneˇ se mi zdajı´ zralejsˇ´ı: sı´ce. Co jste s touto novou funkcı´ zı´skal a co prˇemy´sˇlivı´, s obrovsky´m citem pro posva´tno, ztratil? nepoveˇrcˇivı´, . . . bylo by to opravdu dlouhe´ Jsem samozrˇejmeˇ mnohem vı´ce zameˇstna´n povı´da´nı´. nezˇ drˇ´ıve (hodiny pra´veˇ ukazujı´ 0125 hod.), ale to jsem vcelku ocˇeka´val, prˇinejmensˇ´ım Nutneˇ se nabı´zı´ ota´zka, co byste si ze zahra- pro zacˇa´tek. A take´ se meˇnı´ na´plnˇ toho, co nicˇ´ı vzal jako vzor, k neˇmuzˇ byste chteˇl dove´st deˇla´m: nova´ u´loha vyzˇaduje plne´ nasazenı´, nasˇi diece´zi, a co byste u na´s naopak v zˇa´dne´m a tak se postupneˇ zbavuji svy´ch dosavadprˇ´ıpadeˇ zava´deˇt nechteˇl? nı´ch za´vazku˚. S radostı´ jsem prˇedal funkci Opakuji, zˇe diece´zi nevede genera´lnı´ vika´rˇ, okrskove´ho vika´rˇe vikaria´tu Plzenˇ–meˇsto a ale biskup. A ani ten si nemu˚zˇe deˇlat co chce, vı´ceme´neˇ se teˇsˇ´ım na to, azˇ budu uvolneˇn protozˇe zada´nı´ ma´ jasne´: „. . . aby vsˇichni z funkce koordina´tora a delega´ta vysokolide´ dosˇli spa´sy a poznali pravdu“ (1Tm sˇkolske´ pastorace v CˇR (uzˇ jsem o to pozˇa´2,4). Pokud jde o situaci u na´s, neocˇeka´va´m dal, ale dosud se tak nestalo). Nerad opousˇ4
ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE
tı´m u´lohu „Geistlicher Beirat der Jungen Aktion der Ackermann–Gemeinde“, hlavneˇ pro jejı´ mravnı´ na´boj a symbolicky´ vy´znam (duchovnı´ho ra´dce neˇmecke´ organizace, jejı´mzˇ posla´nı´m je krˇest’anske´ usmı´rˇenı´ mezi Cˇechy a Neˇmci, deˇla´ rodily´ Cˇech). Nove´ho duchovnı´ho ra´dce JAAG dosud nenasˇla, a tak asi budu muset vydrzˇet azˇ do volebnı´ho sjezdu v listopadu, kdy uzˇ nechci kandidovat.
ÚNOR 2007
A velmi teˇzˇce jsem se loucˇil s vysokosˇkola´ky, jimzˇ jsem jako kneˇz slouzˇil sedm let. Jedinou u´lohou, kterou si chci ponechat, je ucˇenı´ na Za´padocˇeske´ univerziteˇ a Le´karˇske´ fakulteˇ UK v Plzni. Je to jen pa´r hodin ty´dneˇ a lze to povazˇovat za du˚lezˇitou (pre-)evangelizacˇnı´ aktivitu. A i kdyzˇ obcˇas zˇehra´m na to, jak je to obtı´zˇne´, deˇla´m to velmi ra´d, duchovneˇ i intelektua´lneˇ meˇ to „drzˇ´ı nad vodou“. ptala se –alo–
Studentsky´ klub Hora V ma´loktere´m kostele nasˇ´ı diece´ze bychom asi nasˇli pohromadeˇ tolik mlady´ch tva´rˇ´ı jako kazˇdou strˇedu vpodvecˇer v kostele Nanebevzetı´ Panny Marie ve Frantisˇka´nske´ ulici v Plzni. Tady se totizˇ pravidelneˇ scha´zı´ studentsky´ klub Hora, v neˇmzˇ jsou zastoupeni vysokosˇkola´ci ze vsˇech fakult Za´padocˇeske´ univerzity a take´ z Le´karˇske´ fakulty Univerzity Karlovy v Plzni. A nejen oni.
„Jsme otevrˇeni vsˇem, vı´ta´me mezi na´mi i strˇedosˇkola´ky nebo mlade´ lidi, kterˇ´ı trˇeba nestudujı´,“ rˇ´ıka´ Pavel Dolansky´, ktery´ se v klubu Hora pohybuje uzˇ od jeho zalozˇenı´ za´hy po vzniku plzenˇske´ diece´ze v roce 1993. Studentsky´ klub meˇl od same´ho pocˇa´tku sˇteˇstı´ na vy´razne´ a charismaticke´ osobnosti
z rˇad duchovnı´ch. S mysˇlenkou zalozˇit v Plzni krˇest’ansky´ studentsky´ klub prˇisˇel Mons. Josef Zˇa´k, neˇkolik let se pak studentu˚m intenzivneˇ veˇnoval dominika´n P. Pavel Mayer. Po jeho odchodu z Plzneˇ od neˇj vedenı´ klubu prˇevzal P. Dr. Robert Falkenauer, doneda´vna biskupsky´ vika´rˇ pro sˇkolstvı´ a vzdeˇla´va´nı´, poveˇrˇeny´ pastoracı´ vysokosˇkola´ku˚. Pro svu˚j otevrˇeny´ prˇ´ıstup k mlady´m lidem a pro schopnost zaujmout a upoutat si za´hy vyslouzˇil prˇezdı´vku „plzenˇsky´ Halı´k“. Protozˇe byl ale prˇed dveˇma meˇsı´ci jmenova´n genera´lnı´m vika´rˇem diece´ze, ma´ studentsky´ klub Hora nynı´ nove´ho duchovnı´ho otce, a sice dominika´na P. Ing. Vojteˇcha Soudske´ho, ktery´ prˇevzal i u´rˇad biskupske´ho vika´rˇe pro sˇkolstvı´. Dalsˇ´ı osobnost, rozhodneˇ neprˇehle´dnutelna´. „Klub vlastneˇ vznikal postupneˇ. Nejprve se slouzˇily studentske´ msˇe. Veˇtsˇinou se po nich jesˇteˇ diskutovalo. U´tocˇisˇteˇ jsme nakonec nasˇli v prostora´ch fary ve Frantisˇka´nske´ ulici, a tak se utvorˇil klub s celou rˇadou dalsˇ´ıch spolecˇny´ch akcı´,“ vzpomı´na´ Pavel Dolansky´. „Patrˇ´ı mezi neˇ pravidelna´ setka´va´nı´ po strˇedecˇnı´ bohosluzˇbeˇ, prˇi nichzˇ uzˇ cˇtvrty´m rokem procha´zı´me jednotliva´ te´mata z katechismu, poslednı´ rok byl zameˇrˇen zejme´na na bioetiku a vy´chodiskem pro nasˇe diskuse byly prˇedna´sˇky P. RNDr. Falkenauera a docenta le´karˇ5
ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE
ske´ fakulty RNDr. Reischiga. Biblicke´ hodiny na´m loni vedl ThDr. P. Reginald Veˇtrovec, nynı´ je prˇevzal P. Vojteˇch Soudsky´. Porˇa´da´me prˇedna´sˇky ve spolupra´ci s Cˇeskou krˇest’anskou akademiı´ a Kolegiem katolicky´ch le´karˇu˚ a take´ da´va´me prostor vlastnı´m iniciativa´m, kdy si noveˇ prˇ´ıchozı´ mohou vybrat, cˇemu by se chteˇli veˇnovat. Tradicˇneˇ tra´vı´me Silvestra v interna´tu Strˇednı´ cı´rkevnı´ sˇkoly ve Spa´lene´m Porˇ´ıcˇ´ı, silvestrovsky´ vecˇer je vzˇdycky veˇnova´n vlastnı´mu divadelnı´mu prˇedstavenı´ a to by´va´ vzˇdycky velka´ legrace. Cˇtyrˇikra´t do roka jezdı´me na spolecˇne´ vı´kendy, v le´teˇ na vodu, v zimeˇ na lyzˇe, na jarˇe a na podzim na hory,“ vyjmenova´va´ Pavel. Studentsky´ klub Hora je organizace volna´ a vsˇem prˇ´ıstupna´, cˇlenove´ nejsou nijak registrova´ni, ani neplatı´ zˇa´dne´ pravidelne´ prˇ´ıspeˇvky. Vzhledem k tomu, zˇe hodneˇ vysokosˇkolsky´ch studentu˚ je mimoplzenˇsky´ch, veˇtsˇinou po skoncˇenı´ studia z klubu odcha´zejı´. A zase prˇicha´zejı´ novı´, kterˇ´ı pra´veˇ nastoupili do sˇkol. Neda´vno jsem kdesi cˇetla, zˇe u na´s je nejvı´ce veˇrˇ´ıcı´ch na venkoveˇ mezi starsˇ´ı generacı´, ve meˇstech mezi mladsˇ´ımi lidmi s vysokosˇkolsky´m vzdeˇla´nı´m. Kolik asi tak mu˚zˇe by´t veˇrˇ´ıcı´ch mezi plzenˇsky´mi vysokosˇkolsky´mi studenty? Snazˇ´ıme se to s Pavlem odhadem spocˇ´ıtat. Do klubu Hora docha´zı´ tak kolem stovky krˇest’ansky smy´sˇlejı´cı´ch mlady´ch lidı´, ne vsˇichni jsou rˇ´ımskokatolicke´ho vyzna´nı´, ale i jiny´ch konfesı´, cozˇ by´va´ pro vy´meˇny na´zoru˚ a podneˇty k prˇemy´sˇlenı´ uzˇitecˇne´. Na veˇtsˇineˇ vysokosˇkolsky´ch kolejı´ch fungujı´ take´ dalsˇ´ı krˇest’anska´ spolecˇenstvı´, vesmeˇs ekumenicka´. Ta podle odhadu sdruzˇujı´ celkem dalsˇ´ıch 300 azˇ 500 lidı´. Vycha´zelo by tedy, zˇe veˇrˇ´ıcı´ch krˇest’anu˚ je mezi studenty plzenˇsky´ch vysoky´ch sˇkol kolem 10 %. Je to hodneˇ nebo ma´lo? Teˇzˇko rˇ´ıct, kazˇdopa´dneˇ zastoupeny jsou mezi nimi vsˇechny obory — od humanitnı´ch azˇ po technicke´. 6
ÚNOR 2007
„Nasˇe setka´va´nı´ a spolecˇne´ akce mlady´ch lidı´ z nejru˚zneˇjsˇ´ıch oboru˚, to je vy´borna´ sˇance zjistit, zˇe nejsme ve vı´rˇe sami, sˇance ke srovna´va´nı´, vy´meˇneˇ zkusˇenostı´ a prozˇitku˚ s Bohem a cı´rkvı´, mozˇnost spolecˇneˇ prozˇ´ıt neˇco hezke´ho spolecˇneˇ, at’ uzˇ je to obycˇejna´ za´bava, hranı´, hudba, zpeˇv, nebo duchovnı´ cˇinnosti jako modlitba, prˇedna´sˇky, debaty,“ rˇ´ıka´ Pavel Dolansky´. Podle jeho slov nevyhleda´vajı´ studentsky´ klub Hora jen lide´ vychova´vanı´ ve vı´rˇe v rodineˇ, ale z velke´ cˇa´sti i ti, kterˇ´ı svou cestu k Bohu teprve hledajı´ nebo neda´vno nalezli. Zhruba jedna trˇetina cˇlenu˚ jsou konvertite´, jako ostatneˇ sa´m Pavel, ktery´ zacˇal klub navsˇteˇvovat jesˇteˇ jako katechumen. Sva´tost krˇtu mu byla udeˇlena o rok pozdeˇji a v roce 2000 zalozˇil prˇi klubu Hora scholu, ktera´ kromeˇ toho, zˇe hraje a zpı´va´ prˇi vsˇech studentsky´ch msˇ´ıch, deˇla´ cˇtyrˇikra´t do roka beneficˇnı´ koncerty ve prospeˇch charity a natocˇila dveˇ ce´de´cˇka, nemluveˇ o dalsˇ´ıch verˇejny´ch vystoupenı´ch. A procˇ se vlastneˇ krˇest’ansky´ studentsky´ klub jmenuje Hora? Zakla´dajı´cı´ cˇlenove´ si to jesˇteˇ pamatujı´: „Pravidelneˇ po skoncˇenı´ msˇe sv. ve strˇedu na´s kneˇz zval NA HORU — tedy nahoru do farnı´ho sa´lu k popovı´da´nı´ a mensˇ´ımu obcˇerstvenı´. A pak jsme zjistili, zˇe kdyzˇ oddeˇlı´me od slova HORA pocˇa´tecˇnı´ pı´smeno, tedy H–ORA, jak je to v nasˇem logu, zu˚stane na´m slovo ORA, tedy modlitba. Takzˇe bylo po delsˇ´ım hleda´nı´ rozhodnuto.“ Za trˇina´ct let sve´ existence se studentsky´ klub Hora mu˚zˇe prˇihla´sit ke vzniku desı´tky skveˇle fungujı´cı´ch rodin, kdy se budoucı´ manzˇele´ sezna´mili pra´veˇ tady. Z cˇlenu˚ klubu se rekrutoval i jeden kneˇz a jedna rˇa´dova´ sestra dominika´nka. Pavel Dolansky´, sekreta´rˇ P. Soudske´ho, shrnuje na za´veˇr smysl studentske´ho klubu
ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE
strucˇneˇ, lecˇ jasneˇ: „Du˚lezˇite´ je, zˇe jsme zˇive´ spolecˇenstvı´. Kdyzˇ sem k na´m prˇijde mlady´ cˇloveˇk z male´, trˇeba i „pasivnı´ “ farnosti, tady zazˇije, co to je spolecˇenstvı´. Klub zalozˇil dobrou tradici studentske´ pastorace v diece´zi. Je to investice i do budoucna. Lide´ tady v dob-
ÚNOR 2007
re´m slova smyslu poznajı´, jak lze by´t v cı´rkvi aktivnı´, prˇena´sˇejı´ si to pak do svy´ch farnostı´, v nichzˇ po ukoncˇenı´ vysoke´ sˇkoly zˇijı´. Zakla´dajı´ spolecˇenstvı´ rodin, vrstevnı´ku˚ a dalsˇ´ı. Uzˇ jim prosteˇ nestacˇ´ı by´t jen pasivnı´.“ Alena Ourˇednı´kova´
Horsˇov, kostel Vsˇech Svaty´ch a Pasecˇnice, kaple Sv. Frantisˇka z Assisi V tomto roce se sezna´mı´me se stavbami, ktere´ prˇedstavujı´ vzˇdy dvojici nejstarsˇ´ı a nejmladsˇ´ı cı´rkevnı´ stavby v jednotlivy´ch vikaria´tech. Tento pohled obsahuje proble´m — jak z horizontu 21. stoletı´ prˇesneˇ a spolehliveˇ zjistit, ktera´ stavba je opravdu ta nejstarsˇ´ı. Asi nebudu moci by´t vzˇdy u´plneˇ prˇesny´, ale budu se drzˇet pı´semny´ch zpra´v podeprˇeny´ch architektonicky´m rozborem. A tak, co se ty´ka´ oznacˇenı´ za nejstarsˇ´ı stavbu, bud’te prosı´m shovı´vavı´, veˇtsˇinou se bude jednat o stavbu, ktera´ podle dnesˇnı´ho pozna´nı´ patrˇ´ı k teˇm nejstarsˇ´ım. Pravdeˇpodobneˇ nejstarsˇ´ı stavbou v domazˇlicke´m vikaria´tu je kostel v Horsˇoveˇ. Byl postaven v biskupske´m dvorci, strˇedisku panstvı´ prazˇsky´ch biskupu˚ v te´to cˇa´sti Cˇech. O te´to lokaliteˇ se hovorˇ´ı v listineˇ z roku 1184. Pozdeˇji, po zalozˇenı´ hradu v Horsˇovske´m Ty´neˇ, se vy´znam prˇenesl na nove´ mı´sto. Horsˇov pak byl pronajı´ma´n nizˇsˇ´ı sˇlechteˇ, ktera´ byla poddana´ biskupovi. Vy´raznou dominantou vsi je kostel Vsˇech svaty´ch, jehozˇ roma´nske´ ja´dro pocha´zı´ z doby prvnı´ pı´semne´ zpra´vy. Byl prˇestaveˇn a rozsˇ´ırˇen po roce 1363, kdy zı´skal zejme´na na´dherny´ presbyta´rˇ. Kra´tce na to byla prˇistaveˇna bocˇnı´ kaple sv. Barbory s freskami o zˇivoteˇ sveˇtice z konce 14. a 15. stoletı´. Unika´tem je zachovany´ goticky´ krov z doby prˇestavby ve 14. stoletı´. Vza´cneˇ zachovane´ zarˇ´ızenı´ kostela pocha´zı´ z 18. stoletı´. Tehdy byl kostel opeˇt prˇe-
staveˇn v duchu panujı´cı´ho baroknı´ho slohu. Origina´lnı´ je rˇesˇenı´ za´padnı´ cˇa´sti lodi s dvoupatrovou kruchtou, jezˇ ma´ tvar anticke´ho vı´teˇzne´ho oblouku. Hlavnı´ olta´rˇ a dva bocˇnı´ olta´rˇe sv. Anny a Panny Marie jsou z dı´lny plzenˇske´ho rˇezba´rˇe Karla Lega´ta. Olta´rˇe, kazatelna a dalsˇ´ı vybavenı´ majı´ prˇekvapiveˇ vysokou umeˇleckou u´rovenˇ. Na veˇzˇi dodnes visı´ goticky´ zvon mistra Petra.
Na zacˇa´tku 90. let minule´ho stoletı´ byl nevyuzˇ´ıvany´ a zdevastovany´ kostel postou7
ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE
ÚNOR 2007
pen sta´tu, ktery´ jej prˇedal Na´rodnı´mu pa- v plzenˇske´ diece´zi, vzniklou z potrˇeb a u´silı´ ma´tkove´mu u´stavu v Plzni. Ten podnikl u´pl- zˇive´ho krˇest’anske´ho spolecˇenstvı´. Jan Soukup nou rekonstrukci stavby i obnovu vybavenı´ a v kveˇtnu 2006 byl kostel biskupem Frantisˇkem Radkovsky´m slavnostneˇ pozˇehna´n a znovu otevrˇen. Dnes je soucˇa´stı´ za´mku v Horsˇovske´m Ty´neˇ, ale po vı´c jak trˇiceti letech slouzˇ´ı i pro kona´nı´ bohosluzˇeb, z nichzˇ poslednı´ zde byla na Novy´ rok 2007. Nejmladsˇ´ı cı´rkevnı´ stavbou vikaria´tu je kaple sv. Frantisˇka v Pasecˇnici. Vesnice by´vala ve strˇedoveˇku vy´znamnou a lidnatou a sta´valo zde probosˇtstvı´ kladrubsky´ch benediktinu˚ s kostelem sv. Vavrˇince. Za husitsky´ch va´lek byl kostel poborˇen a podle za´znamu˚ ze 16. stoletı´ zde byly jesˇteˇ v te´ dobeˇ patrne´ jeho zrˇ´ıceniny. Veˇrˇ´ıcı´ z Pasecˇnice pak docha´zeli na bohosluzˇby do 6 km vzda´leny´ch Domazˇlic. Proto si v roce 2003 postavili pasecˇnicˇtı´ novou kapli sv. Frantisˇka podle projektu ing. Jana Zˇd’a´rske´ho z Prahy. Jedna´ se o jednoduchou, snad azˇ prˇ´ılisˇ tradicˇneˇ pojatou stavbu s historizujı´cı´mi detaily. Iniciativa, vedoucı´ k jejı´ realizaci, je nepochybneˇ u´ctyhodna´ a dosud se jedna´ o jedinou novou cı´rkevnı´ stavbu
UCˇEDNICKY´ INSPIROMAT 1. Osobnı´ vztah ke Kristu: Hledej nove´ prˇ´ılezˇitosti cˇi na´stroje k prohloubenı´ sve´ho osobnı´ho vztahu ke Kristu („Lectio divina“, „Dennı´ ticha´ chvı´le“, „Dennı´ modlitba cı´rkve“, ru˚zne´ pomu˚cky k osobnı´ cˇetbeˇ Pı´sma, u´cˇast na ru˚zny´ch rekolekcı´ch cˇi semina´rˇ´ıch, prostor ticha k rozvoji vnitrˇnı´ modInspiromat pro osobnı´ rozmeˇr ucˇednic- litby . . . ). tvı´: Jestlizˇe chcesˇ prˇispeˇt k rozvinutı´ parkety „ucˇednicke´ svatosti“ ve sve´ farnosti jako 2. Ucˇednicke´ vztahy: Hledej cˇi rozvı´jej celku, nemu˚zˇesˇ obejı´t vlastnı´ osobnı´ ru˚st ke prˇ´ılezˇitosti, jak svu˚j vztah ke Kristu sdı´let svatosti. Co takhle trˇeba: s ostatnı´mi v konkre´tnı´ch vztazı´ch bratrˇ´ı a Jaky´mi prakticky´mi aktivitami lze ve farnosti vytva´rˇet prostor pro ru˚st one´ „ucˇednicke´ svatosti“, o ktere´ jsme na tomto mı´steˇ uvazˇovali v lednove´m cˇ´ısle? Jako soubor inspirativnı´ch na´padu˚ pro tuto oblast dnes prˇina´sˇ´ıme dalsˇ´ı ze se´rie nasˇich „inspiromatu˚“.
8
ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE
sester (u´cˇast na zˇivoteˇ male´ho spolecˇenstvı´, cˇas pro sdı´lenı´ a modlitbu v ra´mci setka´nı´ ru˚zny´ch skupin cˇi ty´mu˚, rozvoj osobnı´ch prˇa´telstvı´. . . ) cˇi ve spoluzodpoveˇdnosti za celou farnost (zpeˇtna´ vazba pastoracˇnı´ radeˇ cˇi fara´rˇi, za´vazna´ spoluu´cˇast na financˇnı´m zajisˇteˇnı´. . . ). 3. Spiritualita vsˇednı´ho dne: Prohlubuj svoji citlivost pro vnı´ma´nı´ sve´ho vsˇednı´ho dne (rodina, zameˇstna´nı´, sˇkola, spolecˇnost, politika) ve sveˇtle vı´ry a hledej zpu˚soby, jak uprostrˇed teˇchto zˇivotnı´ch prostoru˚ cˇerpat pro zˇivot z evangelia (strˇelne´ modlitby, symboly Kristovy prˇ´ıtomnosti v byteˇ jako naprˇ. ikona, krˇ´ızˇ cˇi svı´ce, osobnı´ modlitba s novinami, chorobopisem dı´teˇte cˇi vlastnı´m dia´rˇem. . . ). 4. Katecheze a vzdeˇla´va´nı´: Vzdeˇla´vej pravidelneˇ v oblasti znalostı´ biblicke´ho poselstvı´ a nauky cı´rkve, a to na podobne´ u´rovni, na jake´ je tve´ „sveˇtske´“ vzdeˇla´nı´ (kromeˇ prˇ´ıslusˇneˇ na´rocˇne´ho uvedenı´ do bible a pravidelne´ho cˇtenı´ bible by se strˇedosˇkola´ci mohli pokusit sami cˇi ve skupineˇ prostudovat novy´ Katechismus katolicke´ cı´rkve, za´klad’a´ci Kompendium katechismu cˇi neˇco podobne´ho a vysokosˇkola´ci by se meˇli zakousnout do dobrˇe vybrane´ kvalitnı´ teologicke´ literatury). 5. Duchovnı´ doprova´zenı´: Pokus se nale´zt neˇkoho zkusˇeneˇjsˇ´ıho ve vı´rˇe, kdo by teˇ mohl citliveˇ a pravidelneˇ doprova´zet skrze osobnı´ rozhovor a zˇehnajı´cı´ modlitbu (naprˇ. v ra´mci pravidelne´ho slavenı´ sva´tosti smı´rˇenı´ u sta´le´ho zpoveˇdnı´ka, ale jesˇteˇ le´pe v ra´mci oddeˇlene´ho rozhovoru o zˇivoteˇ z vı´ry — at’ jizˇ se svy´m zpoveˇdnı´kem cˇi s neˇky´m jiny´m). 6. Ucˇednicka´ smlouva: Neˇkomu mu˚zˇe pomoci uzavrˇ´ıt prˇed Hospodinem (cˇi za´rovenˇ i prˇed malou skupinou bratrˇ´ı a sester) jakousi „ucˇednickou smlouvu“, ve ktere´ vyja´drˇ´ı ochotu k za´vazne´mu ru˚stu ve vsˇech cˇtyrˇech „sloupech ucˇednictvı´ “ (viz nasˇe lednove´ prˇemı´ta´nı´).
ÚNOR 2007
Inspiromat pro rozvoj ucˇednictvı´ ve farnosti: Zdravy´ ucˇednicky´ zˇivot a vru˚sta´nı´ do Kristovy svatosti prˇirozeneˇ vede ke spoluzodpoveˇdnosti za celek krˇest’anske´ komunity, ve ktere´ zˇijesˇ. Co takhle trˇeba: 1. Modlitba za fara´rˇe: Pravidelneˇ se — sami cˇi ve skupineˇ — modlit za fara´rˇe a dalsˇ´ı cˇleny vedenı´ farnosti a vytrvale jim zˇehnat, at’ uzˇ se na´m jejich styl vedenı´ farnosti zda´ cˇi nezda´ (s modlitbou spojit ochotu k jake´koli nejprostsˇ´ı — i zda´nliveˇ „neduchovnı´ “ — sluzˇbeˇ, kterou se fara´rˇ snazˇ´ı zajistit). 2. Nabı´dka spolupra´ce: Nabı´dnout vedenı´ farnosti spolupra´ci na zajisˇteˇnı´ ru˚zny´ch aktivit (rekolekcı´, exerciciı´, semina´rˇu˚, vı´kendu˚, vzdeˇla´va´nı´ dospeˇly´ch, modlitebnı´ch setka´nı´, ru˚zˇence, adoracı´, farnı´ch misiı´ apod.), a to jak skrze ty´lovou sluzˇbu (varˇenı´, ubytova´nı´, prˇ´ıprava. . . ), tak take´ sluzˇbu vysloveneˇ pastoracˇnı´ (osobnı´ sveˇdectvı´, vedenı´ skupinky cˇi modlitby, vedenı´ chval apod.). 3. Propojova´nı´ ru˚znorodosti: Slouzˇit jako prˇeklenovacı´ mosty mezi skupinami a spiritualitami ve farnosti cˇi v diece´zi a prˇispeˇt tak k zˇivotu, ktery´ by cˇerpal z bohatstvı´ tradicˇnı´ch i noveˇ obeˇvivsˇ´ıch se pokladu˚ evangelia a cı´rkve (osobnı´ kontakty, u´cˇast na ru˚zny´ch nabı´dka´ch „odvedle“, cˇerpa´nı´ z bohatstvı´ tradicˇnı´ch i novy´ch komunit v cı´rkvi na´vsˇteˇvou jejich programu˚ . . . ). 4. Duchovnı´ rozmeˇr pastorace: Pokusit se do setka´va´nı´ pastoracˇnı´ a ekonomicke´ rady cˇi jiny´ch pracovnı´ch ty´mu˚ vna´sˇet rozmeˇr tvu˚rcˇ´ı modlitby a duchovnı´ho rozlisˇova´nı´ (z pocˇa´tku trˇeba skrze osobnı´ modlitbu za tato setka´nı´, pozdeˇji — spolu s dalsˇ´ımi — naprˇ. nabı´dkou prˇ´ıpravy modlitebnı´ cˇa´sti dane´ho setka´nı´). 5. Vytrvalost a veˇrnost: Ucˇednicky´ ru˚st ve svatosti potrˇebuje kromeˇ osobnı´ho nasazenı´ i cˇas, trpeˇlivost a tichost Bı´le´ soboty. Doprˇejme si tento prostor cˇeka´nı´ a zra´nı´ a nebojme se obdobı´ pousˇteˇ. Cesta do zaslı´bene´ zemeˇ jinudy nevede. P. Petr Hrusˇka,
[email protected] 9
ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE
• Zemrˇel pan deˇkan Procha´zka V nedeˇli 7. ledna, poslednı´ den va´nocˇnı´ doby, jsme si prˇipomı´nali slavnost Krˇtu Pa´neˇ. V tuto va´nocˇnı´ nedeˇli prˇicha´zı´ smutna´ zpra´va, zˇe odesˇel na veˇcˇnost pan deˇkan Frantisˇek Procha´zka, dlouholety´ duchovnı´ spra´vce nasˇich farnostı´. Narodil se 24. brˇezna 1919 v Trˇebı´cˇi. Po vysveˇcenı´ na kneˇze v roce 1944 byly jeho prvnı´m pu˚sobisˇteˇm Stachy, kde byl 3 roky. V roce 1947 prˇisˇel do Volar, kde byl 4. listopadu 1950 zatcˇen a dalsˇ´ıch 9 let bezdu˚vodneˇ veˇzneˇn. V te´to dobeˇ prosˇel veˇznicemi Cˇeske´ Budeˇjovice, Ruzyneˇ, Mlada´ Boleslav, Mı´rov, Kartouzy a Bory. Po sve´m propusˇteˇnı´ z veˇzenı´ pracoval jako deˇlnı´k v CˇKD Praha azˇ do roku 1968, kdy se mohl vra´tit ke sve´mu kneˇzˇske´mu povola´nı´. Do Pla´nice prˇisˇel 1. srpna 1968. Kromeˇ Pla´nice spravoval take´ farnosti Zdeborˇice, Habartice a Kydliny a od roku 1981 take´ Nicov, kde pu˚sobil azˇ do konce sve´ho zˇivota. V roce 1969 jsme si s nı´m prˇipomneˇli 25 let kneˇzˇstvı´ a v roce 1994 jizˇ 50 let kneˇzˇstvı´. Obeˇ tato jubilea jsme s nı´m oslavili v kostele sv. Blazˇeje v Pla´nici. Od listopadu 1999 pu˚sobil pouze v Nicoveˇ. V roce 2004, kdy uplynulo jizˇ 60 let od jeho vysveˇcenı´, se na slavnostnı´ msˇi do Nicova sjelo obrovske´ mnozˇstvı´ farnı´ku˚ z jeho by´valy´ch farnostı´. Beˇhem sve´ho pu˚sobenı´ na Pla´nicku zapocˇal opravy kostelu˚ ve farnostech, ktere´ spravoval. Jizˇ v roce 1970 se pousˇtı´ do opravy kostela v Pla´nici a na´sledneˇ v dalsˇ´ıch farnostech. Prˇi vsˇech oprava´ch jsme jej mohli videˇt v pracovnı´m mezi deˇlnı´ky a zednı´ky. Poma´hal, kde bylo potrˇeba. Jen v Nicoveˇ on sa´m se trˇemi du˚chodci vymalovali skoro cely´ vnitrˇek kostela. Za poslednı´ch 100 let azˇ do soucˇasnosti pu˚sobilo v Pla´nici 8 kneˇzˇ´ı, z toho pan deˇ10
ÚNOR 2007
kan Procha´zka nejde´le, 38 roku˚. Kolik za tu dobu pokrˇtil dı´tek, kolika manzˇelsky´m pa´ru˚m pozˇehnal a kolik bylo teˇch, ktere´ na poslednı´ cesteˇ doprova´zel. Nezapomı´nal ani na na´vsˇteˇvy nemocny´ch doma i v nemocnicı´ch. Teˇch 38 roku˚, ktere´ jsme s nı´m ve vsˇech farnostech spolecˇneˇ prozˇ´ıvali, se nesmazatelneˇ vrylo do deˇjin Pla´nicka.
O tom, jak byl ve zdejsˇ´ım kraji milova´n a obdivova´n, sveˇdcˇ´ı u´cˇast neˇkolika stovek lidı´ prˇi poslednı´m rozloucˇenı´ s nı´m, ktere´ se konalo 13. ledna 2007 v kostele Narozenı´ Panny Marie v Nicoveˇ. Msˇe svata´ byla koncelebrova´na za u´cˇasti otce biskupa Frantisˇka Radkovske´ho a rˇady kneˇzˇ´ı z plzenˇske´ i cˇeskobudeˇjovicke´ diece´ze. Po smutecˇnı´ msˇi svate´ bylo jeho teˇlo ulozˇeno do hrobu na nicovske´m hrˇbitoveˇ k poslednı´mu odpocˇinku. V nasˇich modlitba´ch na neˇj nikdy nezapomeneme. Farnı´ci Pla´nicka
• Vesele´ Va´noce ve vesele´m kostele Na Bozˇ´ı hod jsme s manzˇelem usedli do jedne´ z lavic v nasˇem kostele. I prˇes snahu setrvat chvilku v tiche´m usebra´nı´ zaslechnu za sebou rozhovor dvou du˚chodkynˇ: „Taky ma´me kachnicˇku, takovou hlad’oucˇkou, cˇtvrt hodiny ji dusı´m pod poklicˇkou a pak dope´ka´m od-
ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE
krytou.“ Usebranost je ta tam a mneˇ tecˇou sliny . . . V ka´za´nı´ se mimo jine´ dozvı´me, zˇe narozenı´ Krista je prˇece mnohem veˇtsˇ´ı uda´lostı´ neˇzˇ trˇeba VRˇSR a prˇipomı´nku va´nocˇnı´ho projevu prezidenta Novotne´ho o tom, jak Jezˇ´ısˇek vyrostl a stal se z neˇho deˇda Mra´z. Chlapec na kraji lavice si plete kostel s teˇlocvicˇnou, cha´pu, je to dlouhe´, ale on je opravdu akrobat, kleka´tko se pova´zˇliveˇ ky´ve . . . a ja´ ma´m strach, aby kluk neprˇepadl prˇes lavici. Prˇi eucharisticke´ modlitbeˇ zazvonı´ sousedce, starsˇ´ı zˇeneˇ, mobil. Cˇeka´m, zˇe ho po dlouhe´m hleda´nı´ v kabelce hned vypne. Ale co to? Jejı´ hlava mizı´ pod lavicı´ a velmi hlasity´m sˇeptem rˇ´ıka´ do prˇ´ıstroje: „Ja´ teˇ neslysˇ´ım, no neslysˇ´ım teˇ.“ Prˇed svaty´m prˇijı´ma´nı´m zazvonı´ mobil znovu. To uzˇ nevydrzˇ´ım a mı´sto zbozˇne´ modlitby se chechta´m do dlanı´. Prˇi za´veˇrecˇne´m „Narodil se Kristus Pa´n“ pan fara´rˇ diriguje a povzbuzuje „porˇa´dneˇ“. Zpeˇv naby´va´ na sı´le. Inu, pro na´s vsˇechny se Kristus narodil . . . –lka´ –
• Trˇ´ıkra´lova´ sbı´rka v Pla´nici Trˇ´ıkra´lova´ sbı´rka se opeˇt na pocˇa´tku letosˇnı´ho roku uskutecˇnila i u na´s v Pla´nici. S prˇ´ıpravou sbı´rky jsme zacˇali jizˇ v listopadu minule´ho roku. Do prˇ´ıprav se zapojila materˇska´ sˇkola, kde deˇti kreslily a vystrˇihovaly da´recˇky. Takte´zˇ deˇti, ktere´ navsˇteˇvujı´ Kaplanku, vyra´beˇly da´recˇky a kra´lovske´ koruny. Dosˇlo take´ k obmeˇneˇ kolednı´ku˚. Neˇktere´ kolednice ze zdravotnı´ch du˚vodu˚ jizˇ nemohou koledovat a take´ na´m odesˇla na veˇcˇnost jedna z nejstarsˇ´ıch kolednic panı´ Marie Lisˇkova´. Ale jejich mı´sta nezu˚stala pra´zdna´ a koledovat vysˇly cˇlenky spolecˇenstvı´ Sv. Ducha, ktere´ si take´ prˇipravily pla´sˇteˇ i na´dherne´ kra´lovske´ turbany. K nim se take´ prˇidal pla´nicky´ fara´rˇ P. Josef Frelich a chodil s nimi koledovat. 4. ledna se sesˇli na zdejsˇ´ı farˇe malı´ i velcı´ kolednı´ci, aby si zde oble´kli kra´lovske´ pla´sˇteˇ
ÚNOR 2007
a koruny a pote´ vyrazili do ulic meˇsta Pla´nice i sˇiroke´ho okolı´. Na cestu jim zneˇjı´ koledy z meˇstske´ho rozhlasu a pak uzˇ se ozy´va´ vsˇude jen My trˇi kra´love´ . . .
Koleduje se nejen v Pla´nici, ale i v Kvaseti´ jezdeˇ. Pla´nicˇtı´ vyra´zˇejı´ cı´ch, Nove´ Pla´nici a U ˇ jesˇteˇ do Hancˇova, Cihaneˇ, Zborov, Lovcˇic, Zbyslavi a do Neˇmcˇic. Ale i ostatnı´ cˇa´sti pla´nicke´ farnosti nezu˚sta´vajı´ pozadu, a tak se koleduje take´ v Neurazech a prˇilehly´ch vesnicı´ch. Koleduje se take´ v Mochtı´neˇ, Bolesˇinech a Habarticı´ch. Ve vsˇech teˇchto obcı´ch, ktere´ spadajı´ do pla´nicke´ farnosti, se vybralo 81 844,– Kcˇ, cozˇ je skoro o 5 000 vı´ce nezˇ v lonˇske´m roce. Cˇa´st teˇch peneˇzˇ se na´m vra´tı´ zpeˇt do Pla´nice, protozˇe zde pu˚sobı´ Charitnı´ pecˇovatelska´ sluzˇba a tyto penı´ze jdou na spla´tky auta, ktere´ pouzˇ´ıva´ tato sluzˇba k rozvozu obeˇdu˚ do sˇiroke´ho okolı´ Pla´nice nasˇim senioru˚m. Za tuto sbı´rku patrˇ´ı podeˇkova´nı´ vsˇem da´rcu˚m a takte´zˇ i vsˇem maly´m i velky´m kolednı´ku˚m. Ru˚zˇena Oplova´
• Svata´ Aga´ta: „Mu˚j zˇivot a spa´sa to je Kristus“ Svata´ Aga´ta zˇila prˇiblizˇneˇ v obdobı´ let 225 azˇ 251. Pocha´zela ze sˇlechticke´ho rodu z Katala´nie na Sicı´lii. Byla obdarˇena nejen teˇlesnou kra´sou, ale i moudrostı´. Jenomzˇe netouzˇila po bohatstvı´ a sveˇtske´m zˇivoteˇ, ale touzˇila po spojenı´ s Bohem, a to byl i du˚vod procˇ odmı´tla nabı´dku ke snˇatku od cı´sarˇske´ho na´meˇstka na 11
ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE
ÚNOR 2007
Sicı´lii Quintinia´na, ktery´ touzˇil nejenom po nı´, ale i po jejı´m majetku. Veˇdeˇl o nı´, zˇe je horlivou krˇest’ankou a pouzˇil na ni vsˇechny mozˇne´ prostrˇedky, aby se vzdala sve´ krˇest’anske´ vı´ry. Jenomzˇe nepomohlo nic. Ani nerˇestne´ Afrosii se ji nepodarˇilo sve´st ke hrˇ´ıchu, a tak dosˇlo na mucˇenı´. Nata´hli ji na skrˇipec, bicˇovali, pochodneˇmi pa´lili, ale Aga´ta byla ve sve´ vı´rˇe pevna´. „Zˇivot mu˚j a spa´sa moje to je Kristus, od ktere´ho se neodvra´tı´m,“ rˇ´ıkala a Bu˚h prˇi nı´ sta´l a i tyto teˇlesne´ ra´ny jı´ zahojil. A to ji jesˇteˇ vı´ce prˇipoutalo k Bohu. A po neˇkolika dnech veˇzenı´
opeˇt nastalo mucˇenı´, a to pomocı´ strˇepin a zˇhave´ho uhlı´. Pak se zemeˇ otrˇa´sla a vladarˇ se lekl a dal zbeˇdovanou a polomrtvou Aga´tu odve´st do zˇala´rˇe. Kde se naposled modlila: „Hospodine, Bozˇe mu˚j, deˇkuji ti za vsˇechno. Miloval jsi mne a posiloval jsi mne v muka´ch, prˇijmi mne nynı´ milostiveˇ k sobeˇ.“ Psal se 5. u´nor 251 a takto se modlı´ce naveˇky usnula. Ostatky sv. Aga´ty se nacha´zejı´ v jejı´ rodne´ Katala´nii. Jme´no Aga´ta je z rˇecke´ho „agathe´“ a znamena´ „dobra´“ nebo „laskava´“, by´va´ zobrazova´na se zˇhavy´m uhlı´m. V. Pechova´
O sva´tku Krˇtu Pa´neˇ 7. ledna vysveˇtil biskup Frantisˇek Radkovsky´ v kostele trapisticke´ho kla´sˇtera v Nove´m dvorˇe pana Ladislava Lega z Hvozdu na trvale´ho ja´hna. Ja´henskou sluzˇbou je poveˇrˇen ve farnostech Maneˇtı´n a Plasy.
Vy´stavu s na´zvem „Neklidem k Bohu“ zaha´jil biskup Mons. Frantisˇek Radkovsky´ 18. ledna v plzenˇske´ galerii „13“ spolecˇneˇ s autory Alesˇem Filipem a Romanem Musilem. Tato ˇ echa´ch expozice zachycuje na´bozˇenske´ umeˇnı´ v C a na Moraveˇ v rozmezı´ let 1870–1914. Na´zev „Neklidem k Bohu“ vystihuje duchovnı´ tendence vy´znamne´ cˇa´sti populace, ktere´ na prˇelomu 19. a 20. stoletı´ hledala vy´chodisko z osobnı´ch i spolecˇensky´ch krizı´ pra´veˇ v krˇest’anstvı´. „Z deˇl te´ doby je cı´tit obrovska´ touha po Jezˇ´ısˇi, po zachycenı´ jeho tva´rˇe . . . “ uvedl biskup Radkovsky´ s tı´m, zˇe toto umeˇnı´ oslovuje i cˇloveˇka soucˇasne´ho. Vy´stava je v galerii „13“ v Prazˇske´ ulici cˇ. 13 v Plzni k videˇnı´ do 18. brˇezna denneˇ kromeˇ pondeˇlı´ 10–18 hod.
12
ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE
Ekumenicka´ bohosluzˇba 18. ledna v katedra´le sv. Bartolomeˇje zaha´jila Ty´den modliteb za jednotu krˇest’anu˚
Dennı´ pe´cˇe rˇa´dove´ sestry v nemocnici Privamed Kazˇdodennı´ pe´cˇi rˇa´dove´ sestry mohou od 1. ledna tohoto roku vyuzˇ´ıvat pacienti Le´cˇebny dlouhodobeˇ nemocny´ch prˇi plzenˇske´ meˇstske´ nemocnici Privamed. Za´rovenˇ mohou take´ navsˇteˇvovat prostory noveˇ vycˇleneˇne´ jako nemocnicˇnı´ kaple. Sestra Barbora Masˇkova´ z kongregace Milosrdny´ch sester svate´ho Krˇ´ızˇe, pocha´zejı´cı´ z cˇeske´ vesnice Gernik v rumunske´m Bana´tu,
• Poneˇkud ztracena´ princezna
ÚNOR 2007
prˇisˇla do Cˇeske´ republiky prˇed dvana´cti lety. Pu˚sobila v Kromeˇrˇ´ızˇi a na Svate´m Hosty´neˇ, nynı´ se jejı´m posla´nı´m stala duchovnı´ pra´ce v plzenˇske´ nemocnici Privamed. Sice zde uzˇ deset let slouzˇ´ı pravidelneˇ msˇe sv. a na pozˇa´da´nı´ zajisˇt’ujı´ duchovnı´ sluzˇby plzenˇsˇtı´ frantisˇka´ni, ale nebylo v jejich mozˇnostech docha´zet sem denneˇ. Sestra Barbora je v kontaktu s pacienty od ra´na azˇ do pozdnı´ho odpoledne a jejı´ duchovnı´ sluzˇby se za neˇkolik ty´dnu˚ staly v le´cˇebneˇ velmi zˇa´dane´ a vyhleda´vane´ veˇrˇ´ıcı´mi i neveˇrˇ´ıcı´mi. „Jsme poteˇsˇeni, zˇe vedenı´ nemocnice prˇisˇlo s na´vrhem te´to aktivity a nezapomı´na´ na duchovnı´ potrˇeby pacientu˚. Proto jsme ra´di vysˇli vstrˇ´ıc a veˇrˇ´ıme, zˇe sestra Barbora pacientu˚m pobyt v le´cˇebneˇ zprˇ´ıjemnı´,“ uvedl biskup Mons. Frantisˇek Radkovsky´. Rˇeditel Privamedu Dr. Miroslav Mach konstatuje, zˇe dusˇevnı´ pohoda prˇispı´va´ k uzdravenı´ cˇloveˇka, proto se rozhodli zkvalitnit pe´cˇi o pacienty i v te´to oblasti. „Do budoucna pla´nujeme vy´stavbu samostatne´ kaple v nemocnicˇnı´m parku,“ doda´va´ rˇeditel. Alena Ourˇednı´kova´
• Studentsky´ klub HORA
prˇedstavenı´ vesele´ poha´dky Radoslava Losˇ- zve na Biblickou hodinu s P. Vojteˇchem Soudt’a´ka porˇa´da´ farnı´ divadelnı´ spolek v Pla´nici sky´m, OP. do sa´lu na arcideˇkanstvı´ 7. u´nora ve spolupra´ci s Meˇstsky´m u´rˇadem, Za´kladnı´ od 20 hod. sˇkolou a Sborem dobrovolny´ch hasicˇu˚. Premie´ra bude uzˇ v sobotu dne 3. u´nora od 1800 ve Spolkove´m domeˇ v Pla´nici, dalsˇ´ı prˇedstavenı´ budou v nedeˇli 4. u´nora a v pa´tek, sobotu a nedeˇli 9., 10. a 11. u´nora vzˇdy v 18 hod.
Kolegium katolicky´ch le´karˇu˚ plzenˇske´ diece´ze
zve srdecˇneˇ vsˇechny sve´ cˇleny a prˇ´ıznivce na setka´nı´, ktere´ se bude Vstupne´ je 50 Kcˇ, prˇedprodej vstupenek konat ve cˇtvrtek 12. u´nora v 1830 hod. je v sakristii pla´nicke´ho kostela a v prodejneˇ v Sˇafra´nkoveˇ pavilonu, Alej Svobody 31, PlKompas v Pla´nici, nebo na 376 394 262. zenˇ. za KKL Doc MUDr. J. Kocˇova´ CSc.; Teˇsˇ´ıme se na va´s! –R M– Doc MUDr. J. Mota´nˇ CSc. 13
ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE
ÚNOR 2007
na´sˇek na ru˚zna´ te´mata nebo se jen setkat se zajı´mavy´mi lidmi.“ a setka´nı´ s autorem knih Karmelita´nske´ho naS sebou bibli, spaca´k, prˇ´ıpadneˇ ministrantkladatelstvı´ se uskutecˇnı´ ve strˇedu 14. u´nora ske ´ oblecˇenı´. Zaha´jenı´ v pa´tek v 1800, ukonv 1730 v knihkupectvı´ U frantisˇka´nu˚ v Plzni, cˇenı´ v nedeˇli obeˇdem. Frantisˇka´nska´ 9. Prˇihla´sˇky (do 7. 3.): 220 181 404 web: www.arcs.cuni.cz, • Setka´nı´ duchovnı´ obnovy mail:
[email protected]. v Klatovech 15. listopadu v 830 na farˇe.
• Autogramia´da P. V. Kodeta
• Vecˇer chval v Holostrˇevech
• Den klatovske´ho vikaria´tu
probeˇhne v sobotu 10. brˇezna od 930 v Kulturnı´m domeˇ v Ny´rsku. • Obnova Bozˇ´ım slovem ? spolecˇny´ program: 930 Zaha´jenı´ a u´vodnı´ slovo: Slovenske´ katolicke´ centrum zve vsˇechny P. Antonı ´n Bachan, vika´rˇ klatovsky´ Slova´ky a jejich prˇa´tele na Obnovu Bozˇ´ım 40 Pı´sen 9 ˇ na u´vod: skupina Zebedeus slovem v sobotu 24. u´nora od 9 do 16 hod. 00 Ms 15 ˇ e svata´: koncelebruje otec biskup na biskupstvı´ v Plzni. Vede P. M. Martisˇ a Frantisˇek Radkovsky´ s prˇ´ıtomny´mi kneˇzˇ´ımi Mons. J. Zˇa´k. ? program pro dospeˇle´ CˇKA Plzenˇ spolu se Student1000 „Tak at’svı´tı´ vasˇe sveˇtlo prˇed lidmi“ – sky´m klubem Hora a Kolegiem P. ThLic Martin Sedlonˇ, OMI katolicky´ch le´karˇu˚ porˇa´dajı´ prˇed1100 „ . . . aby videˇli vasˇe dobre´ skutky“ – na´sˇku P. Dr. Roberta Falkenauera: P. Ing. Vojteˇch Ondrˇej Soudsky´, OP Homosexualita? ve strˇedu 28. u´nora od 20 1200 polednı´ prˇesta´vka, obcˇerstvenı´ hod. ve farnı´m sa´le, Frantisˇka´nska´ 11. 1300 koncert: skupina Zebedeus 1330 „ . . . a vzdali sla´vu vasˇemu Otci v ne• Ekumenicka´ konference besı ´ch“ – P. Pavel Krejcar UNIT 2007 pro mla´dezˇ s mottem Jezˇ´ısˇ kamenem u´helny´m se kona´ ? program 00–1200 (prˇipravuje DCM Plzen 10 ˇ) 3.–4. brˇezna v teˇlocvicˇneˇ TJ Slavia, U Bor? program pro de ˇ ti ske´ho parku 21, Plzenˇ. Z programu: chva´la, 1000–1430 mladsˇ´ı deˇti (1.–4. trˇ´ıda): hry, ka´za´nı´ (Karel Rˇezˇa´bek, Mons. Frantisˇek Radkovsky´, . . . ). Blizˇsˇ´ı informace: Marie Zwiefelhoferova´, katechetka www.naseskupinka.wz.cz/unit2007 starsˇ´ı (5.–8. trˇ´ıda): ja´hen Jirˇ´ı Sˇvarc Registrace:
[email protected] Po cely´ den prˇ´ılezˇitost ke sv. smı´rˇenı´. Prodej krˇest’anske´ literatury. • Postnı´ duchovnı´ obnova 23. u´nora od 1930 v domeˇ komunity Noe.
Arcibiskupsky´ semina´rˇ v Praze zve mlade´ muzˇe od 15–ti let ve dnech 16.–18. brˇezna na duchovnı´ obnovu Zajed’na hlubinu . . . v duchovnı´m zˇivoteˇ. „Ra´di bychom ti nabı´dli mı´sto, kde budesˇ mı´t prˇ´ılezˇitost ke ztisˇenı´, modlitbeˇ, mozˇnost hovorˇit o tom, co prozˇ´ıva´sˇ, u´cˇastnit se prˇed14
• Pochod poha´dkovy´m lesem tentokra´t ze Zdeborˇic do Habartic (VIII. rocˇnı´k) v nedeˇli 13. kveˇtna ve 1400 od kostela ve Zdeborˇicı´ch (za kazˇde´ho pocˇası´). Startovne´ dobrovolne´; msˇe svata´ v kostele sv. Jiljı´ ve Zdeborˇicı´ch ve 1300; setka´nı´ s poha´dkovy´mi bytostmi . . . ; obcˇerstvenı´ na
ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE
na´vsi v Habarticı´ch; v 1630 v Habarticı´ch na na´vsi spolecˇny´ zpeˇv lidovy´ch pı´snı´ ( ZPI´´ MI); v 1700 v Habarticı´ch na VEJTE S NA na´vsi za´veˇrecˇna´ pı´senˇ pochodu „Ach synku synku . . . “ a odchod z Habartic do Zdeborˇic (4 km). Na organizaci spolupracujı´: Farnost u sv. Blazˇeje Pla´nice, Oblastnı´ charita Klatovy, Kolednı´ci trˇ´ıkra´love´ sbı´rky Habartice, Sbor dobrovolny´ch hasicˇu˚ Habartice, Sbor dobrovolny´ch hasicˇu˚ Zdeborˇice, Sbor dobrovolny´ch hasicˇu˚ Pla´nice, Meˇstsky´ u´rˇad Pla´nice, Policie CˇR Pla´nice, Klub maminek Pla´nice, Klub senioru˚ Pla´nice, Za´kladnı´ sˇkola Pla´nice, Zpeˇva´ci a muzikanti — „Zpı´vejte s na´mi“ — Cˇiha´nˇ, Neˇmcˇice, Makov, Neurazy, Bolesˇiny, ´ jezd u Pla´nice. Pla´nice, U
• Duchovnı´ akce v kla´sˇterˇe Tepla´ v prvnı´m pololetı´ roku 2007
? Postnı´ rekolekce
ÚNOR 2007
? Vı´kend v prˇ´ırodeˇ I. 29. 6. v 1830 – 3. 7. ve 1300. Pro vsˇechny za´jemce o trosˇku divocˇiny, ta´bora´k, stanova´nı´ v tee-pee a india´nske´ speciality. Veˇk: 12–17 let, Cena 800 Kcˇ. Mı´sto: kla´sˇter premonstra´tu˚ Tepla´, Kla´sˇter 1, CZ — 364 61, Tepla´. Zpu˚sob ubytova´nı´: kapacita 10–12– u´cˇastnı´ku˚, prˇi 2 lidech na pokoji, spolecˇne´ koupelny a soc. zarˇ´ızenı´ na chodbeˇ. Strava: dieta mozˇna´ na pozˇa´da´nı´. Vedoucı´ kursu˚: P. Pavel Filka. Dotazy a prˇihla´sˇky: 353 392 691 nebo pı´semneˇ. Na akci je potrˇeba se prˇihla´sit nejpozdeˇji 14 dnı´ prˇed zacˇa´tkem.
• Nabı´dka sluzˇby sva´tostı´ smı´rˇenı´ Kazˇdou strˇedu nabı´zı´ P. Josef Zˇa´k sluzˇbu sva´tostı´ smı´rˇenı´ v kostele u frantisˇka´nu˚ v na´sledujı´cı´ch cˇasech: 830–915; 1100–1145; 1230–1300; 1500–1545; 1830–1930.
• Knihovna
9. v 1830 – 11. 3. v 1300. Prˇ´ıprava na prozˇitı´ velikonocˇnı´ch sva´tku˚ pohledem do vlastnı´ho Pastoracˇnı´ oddeˇlenı´ nabı´zı´ pu˚jcˇova´nı´ knih nitra v tichu, kajı´cnosti, poka´nı´ a modlitbeˇ. z vlastnı´ knihovny. Knihovna zahrnuje literaturu teologickou, biblickou, da´le z oblasti Bez omezenı´ veˇku. Cena 750 Kcˇ. duchovnı´ho zˇivota, cı´rkevnı´ch deˇjin a hagio? Kra´sa modlitby brevia´rˇe grafie. 4. v 1830 – 6. 5. v 1300. Mozˇnost prozˇ´ıt kra´su Knihy je mozˇno pu˚jcˇit na pastoracˇnı´m odliturgie dennı´ modlitby cı´rkve ve spolecˇenstvı´ deˇlenı´ (3. patro biskupstvı´) od pondeˇlı´ do bratrˇ´ı premonstra´tu˚. Doprova´zene´ vy´kladem pa´tku 9–1530 hod., jindy po domluveˇ, 377 smyslu brevia´rˇe a za´kladnı´ch mnisˇsky´ch tra- 223 112, mail:
[email protected] dic. Bez omezenı´ veˇku. Cena 750 Kcˇ. Na tomto cˇ´ısle je prˇ´ıpadneˇ mozˇne´ oveˇrˇit, zda pozˇadovanou knihu ma´me k dispozici. ? Svatodusˇnı´ rekolekce 11. v 1830 – 13. 5. v 1300. Prˇ´ıprava na proMeditacˇnı´ zahrada — zˇitı´ svatodusˇnı´ch sva´tku˚ zpeˇvem a modlitPama´tnı´k obeˇtem zla bou. Modlitby s kytarou i chora´l. Bez omezenı´ veˇku. Cena 750 Kcˇ. v Plzni
? Duchovnı´ putova´nı´ I. ? uzavrˇena do konce dubna 22. v 1830 – 24. 6. v 1300. Chcesˇ putovat nejen peˇknou krajinou, ale i cestami vlast- ? msˇe sv. v kapli sv. Maxmilia´na Kolbeho nı´ho srdce? Trasa: Tepla´ — kla´sˇter trapistu˚ pravidelneˇ 2. a 4. cˇtvrtek v meˇsı´ci od 16 hod. Novy´ dvu˚r — Tepla´. Prˇedpoklad: veˇk 30 a ? Kontakt: Marcel Milfait, 377 223 112, vy´sˇe, trasa asi 25 km. Cena 750 Kcˇ. mob. 603 809 798, e-mail:
[email protected] 15
ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE
ÚNOR 2007
Pout’do Lurd s Malte´zskou pomocı´ Kazˇdorocˇneˇ pocˇa´tkem kveˇtna kona´ Malte´zska´ pomoc (obecneˇ prospeˇsˇna´ spolecˇnost, zrˇ´ızena´ Rˇa´dem malte´zsky´ch rytı´rˇu˚) pout’ do Lurd. Vy´hodou, kterou nabı´zı´me, je, zˇe se mohou zu´cˇastnit i zdravotneˇ postizˇenı´ lide´, o ktere´ se doka´zˇeme s ty´mem dobrovolnı´ku dobrˇe postarat. V letosˇnı´m roce putujeme k Panneˇ Marii asi ve dnech 4.–8. kveˇtna. Kontaktnı´ adresa pro za´jemce o pout’: Malte´zska´ pomoc, o.p.s., Centra´lnı´ kancela´rˇ, La´zenˇska´ 2/485, Praha 1– Mala´ Strana, mail:
[email protected]. Za´rovenˇ bude dobre´ zaslat zˇa´dost, resp. mail na adresu na veˇdomı´:
[email protected]. Dopis na oba´lce prosı´m oznacˇte slovem: LURDY. Podmı´nky u´cˇasti a dalsˇ´ı podrobnosti pouti zasˇleme, nebo se ozveme na uvedeny´ kontakt mozˇny´ch poutnı´ku˚. S podeˇkova´nı´m a prˇa´nı´m mnoha Bozˇ´ıch milostı´ MUDr. Jaroslav Sˇtrof
na prˇedna´sˇku s te´matem: „Cizı´ ohenˇ“ aneb zˇeny i muzˇe v Exercicˇnı´m domeˇ na Svate´ okultismus a jine´ prˇeka´zˇky Bozˇ´ıho pu˚sobenı´. Vstupne´ na prˇedna´sˇky: dospeˇly´ 30,–Kcˇ, Horˇe v termı´nu 26. 2.–2. 3. vede Mons. Josef pa ´ r: 40,–Kcˇ, drzˇitelky pru˚kazky MC: 20,–Kcˇ. Zˇa´k. Zacˇa´tek 26. 2. vecˇerˇ´ı v 18 hod., konec 2. 3. obeˇdem. Cena za ubytova´nı´ a stravova´nı´ ´ bozˇenstvı´ pro 1.480,– Kcˇ, ubytova´nı´ v jedno a dvoulu˚zˇko- • Cyklus „Na vy´ch pokojı´ch. dospeˇle´ v brˇeznu“ Nezapomenˇte s sebou: bibli, prˇezu˚vky, brebude na´sledovat ve strˇedu 7. brˇezna 2007 a via´rˇ (pokud ma´te). ve strˇedu 21. brˇezna od 1900–2000 hod. (nePrˇihla´sˇky jen pı´semneˇ(!) na adr.: Bis- prˇehle´dneˇte!) v ucˇebna´ch biskupstvı´. Te´mata kupstvı´ plzenˇske´, pastoracˇnı´ centrum, na´m. jednotlivy´ch setka´nı´: „Sva´tosti“. Republiky 35, 301 14 Plzenˇ nebo e-mail: Tato setka´va´nı´ jsou nabı´dkou pro vsˇechny
[email protected] Informace: Biskupstvı´ plveˇrˇ´ıcı´, kterˇ´ı se chteˇjı´ vzdeˇla´vat ve vı´rˇe, hlezenˇske´ 377 223 112 — panı´ Sˇlajsova´. dajı´ odpoveˇdi na sve´ cesteˇ k Bohu a chteˇjı´ najı´t a prohloubit svu˚j duchovnı´ zˇivot. Probı´hajı´ • Pastoracˇnı´ centrum pro laiky ve spolupra´ci s MC Plzenˇske´ panenky zve v hezke´ atmosfe´rˇe a kromeˇ prˇedna´sˇkove´ cˇa´sti nechybı´ ani prostor pro nasˇe ota´zky. Cyklus v u´noru na prˇedna´sˇky P. Vojteˇch Kodeta. 00 Ve strˇedu, dne 14. u´nora 2007 ve 20 hod. „Na´bozˇenstvı´ pro dospeˇle´“ je zdarma. Setka´v ucˇebna´ch biskupstvı´ se kona´ prˇedna´sˇka na va´nı´ povedou i v tomto roce P. Krzysztof a te´ma: „Marta a Marie trochu jinak,“ (aneb P. Bartolomeˇj, kterˇ´ı jsou vy´borny´mi pru˚vodci dany´mi te´maty. Za organizacˇnı´ ty´m se na va´s jak zˇ´ıt s Bohem ve sveˇteˇ). Na Popelecˇnı´ strˇedu, dne 21. u´nora 2007 teˇsˇ´ı Majka Lachmanova´ a Vlad’ka Sˇasˇkova´. 728 930 030. od 2000 hod. v ucˇebna´ch biskupstvı´ zveme Informace mu˚zˇete zı´skat na
• Exercicie pro dospeˇle´ 2007
16
ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE
Centrum pro rodinu
ÚNOR 2007
• Vikaria´tnı´ rekolekce
• Prˇ´ıprava na zˇivot v manzˇelstvı´
pro manzˇele se kona´ na farˇe v Rokycanech 30 00 cyklus prˇedna´sˇek pro snoubence a ty, kterˇ´ı 17. u´nora od 9 do 17 ; vede P. Petr Hrusˇka. uvazˇujı´ o snˇatku, vzˇdy v u´tery´ od 18 hod. Prˇihla´sˇky do 11. u´nora (kvu˚li zajisˇteˇnı´ obeˇda) na rokycanske´ farˇe, 371 722 742. v sa´le na arcideˇkanstvı´, Frantisˇka´nska´ 11. ? 6. 2. Jak cha´pe kat. cı´rkev manzˇelstvı´ • Rekolekce pro manzˇele ? 13. 2. Hodı´me se k sobeˇ? Co si prˇina´sˇ´ıme 24. brˇezna v Teˇnovicı´ch. ? 20. 2. Manzˇelstvı´ z pohledu bible • Vı´kend pro chlapy ? 27. 2. Psych. rozdı´ly mezi muzˇem a zˇenou. s te´matem Muzˇ a jeho teˇlo 11.-13. kveˇtna na ? 6. 3. Sexualita, Odpoveˇdne´ rodicˇovstvı´ Sˇumaveˇ. ? 13. 3. Komunikace ? Prˇihla´sˇky: J. Fencl, mob. 731 619 704;
[email protected] ? 20. 3. Manzˇelsky´ slib
´ ... CO SE CHYSTA • Setka´nı´ s biskupem Frantisˇkem prˇed Kveˇtnou nedeˇlı´ 30.–31. 3. Letos se setka´nı´ mla´dezˇe s biskupem uskutecˇnı´ poslednı´ brˇeznovy´ vı´kend. V pa´tek se jizˇ tradicˇneˇ uskutecˇnı´ Krˇ´ızˇova´ cesta centrem Plzneˇ, na kterou zveme vsˇechny veˇrˇ´ıcı´ (zaha´jenı´ bude v 1800 v katedra´le sv. Bartolomeˇje). Pote´ bude mozˇnost setka´nı´ a pohosˇteˇnı´ v prostora´ch biskupstvı´. Pokud ma´ vasˇe spolecˇenstvı´ za´jem ztva´rnit neˇktere´ zastavenı´, dejte na´m veˇdeˇt ktere´ — ra´di va´m vyjdeme vstrˇ´ıc! A pokud byste meˇli za´jem o nocleh z pa´tku na sobotu (ve spaca´ku), ozveˇte se na DCM. V sobotu v 930 bude program pokracˇovat na Salesia´nske´m strˇedisku mla´dezˇe v Plzni– Lobzı´ch, Revolucˇnı´ 98. Jizˇ dnes se pro va´s prˇipravuje pestry´ program, ve ktere´m nebude
chybeˇt modlitba, setka´nı´ se zajı´mavy´mi hosty, kra´tke´ filmy z akcı´, sveˇdectvı´ a setka´nı´ v te´maticky´ch skupinka´ch; po celou dobu s na´mi bude na´sˇ biskup Frantisˇek a nebude chybeˇt ani hudebnı´ skupina Quo vadis. Vrcholem cele´ho setka´nı´ bude msˇe svata´ ve 1400, ktera´ zacˇne radostny´m pru˚vodem s ratolestmi. Kneˇzˇ´ı jsou srdecˇneˇ zva´ni ke koncelebraci! Na za´veˇr msˇe svate´ otec biskup kazˇde´mu osobneˇ pozˇehna´ a prˇeda´ maly´ da´rek — pama´tku ze setka´nı´. Jaky´ da´rek bude letos? Nechte se prˇekvapit! Prˇijd’te a uvidı´te! Stejneˇ jako v minuly´ch letech prosı´me o vasˇi pomoc prˇi organizaci cele´ho setka´nı´ — pokud na´m mu˚zˇete pomoci (trˇeba prˇi liturgii, zarˇizova´nı´ prostor, prˇeda´va´nı´ informacı´ nebo zajisˇt’ova´nı´ stravova´nı´) budeme moc ra´di — ozveˇte se! Take´ prosı´me o modlitbu za toto setka´nı´ i jeho prˇ´ıpravu.
• Souteˇzˇ o nove´ logo DCM!!! Vy´zva pro vsˇechny talentove´ grafiky! Vyhlasˇujeme souteˇzˇ o nove´ logo nasˇeho Diece´znı´ho centra mla´dezˇe. Pozˇadavky: logo by meˇlo mı´t 17
ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE
na´vaznost na Obcˇanske´ sdruzˇenı´ Bra´na (v duchu Zˇalmu 24,7 — nebot’na DCM je kaple radostne´ho vjezdu Pa´na Jezˇ´ısˇe do Jeruzale´ma) a meˇlo by by´t atraktivnı´ pro mlade´. Hlavnı´ cenou bude bezplatna´ u´cˇast na Celosta´tnı´m setka´nı´ mla´dezˇe, ktere´ se uskutecˇnı´ 13.–19. 8. v Ta´borˇe (viz nı´zˇe). Sve´ na´vrhy posı´lejte do 11. 2. (2400) na DCM Plzenˇ. Zde va´m take´ ra´di poskytneme vı´ce informacı´.
• Celosta´tnı´ setka´nı´ mla´dezˇe Ta´bor – Klokoty 2007 13.–19. 8. Jizˇ dnes je mozˇne´ se prˇihla´sit na Celosta´tnı´ setka´nı´ mla´dezˇe, ktere´ se uskutecˇnı´ 13.–19. 8. v Ta´borˇe. Prˇihla´sˇky jsou k dispozici na DCM nebo na www.tabor2007.signaly.cz. Ti z va´s, kdo se prˇihla´sı´ a zaplatı´ do konce kveˇtna, budou se moci akce zu´cˇastnit za pouhy´ch 700 Kcˇ! Organiza´torˇi sha´neˇjı´ dobrovolnı´ky, kterˇ´ı by se chteˇli na prˇ´ıpraveˇ setka´nı´ aktivneˇ podı´let (pomoci se zajisˇteˇnı´m dopravy, zdravotnı´ pe´cˇe, ubytova´nı´, stravova´nı´, liturgie, techniky , propagace . . . ). V prˇ´ıpadeˇ za´jmu kontaktujte DCM. Akci porˇa´da´ Sekce pro mla´dezˇ prˇi Cˇeske´ biskupske´ konferenci (stejny´ ty´m, ktery´ prˇipravoval program v cˇeske´m na´rodnı´m centru v Kolı´neˇ v roce 2005), tak se ma´te veˇru na co teˇsˇit!
• Cestovatelska´ prˇedna´sˇka o Jizˇnı´ Americe 18. u´nora V ra´mci cyklu cestovatelsky´ch prˇedna´sˇek Chra´nı´me na´sˇ sveˇt zveme na promı´ta´nı´ fotek z sˇestimeˇsı´cˇnı´ cesty Jizˇnı´ Amerikou — od Ohnˇove´ zemeˇ azˇ po rovnı´kovy´ Ekva´dor. Uvidı´te jihoamericke´ klasiky jako Torres del Paine, Ushuaiu — nejjizˇneˇjsˇ´ı meˇsto sveˇta, Machu Picchu, me´neˇ zna´me´ pousˇteˇ sev. Argentiny, hory strˇednı´ho Peru nebo pralesy o kousek da´l . . . To vsˇe na cesteˇ dlouhe´ 19 000 kilometru˚ na korba´ch na´klad’a´ku˚, v luxusnı´ch autech, peˇsˇky i lodı´. Takzˇe v nedeˇli 18. u´nora v 1700 se na va´s na DCM bude teˇsˇit Crosby 18
ÚNOR 2007
DALSˇI´ TERMI´NY: ? VI. U´plneˇ norma´lnı´ ples v Dobrˇanech 14. dubna
? Exercicie pro mla´dezˇ 2.–5. cˇervence ? Kajaky 8.–20. cˇervence STALO SE . . . ?
K nove´mu roku na´s opustila Magda Ska´lova´ — dlouholeta´ zameˇstnankyneˇ DCM. Asi nema´ cenu dlouze psa´t o tom, co vsˇechno vykonala. Kazˇdopa´dneˇ jı´ deˇkujeme, do dalsˇ´ıho zameˇstna´nı´ prˇejeme hodneˇ sil a v modlitbeˇ na ni pamatujeme!
? Jinak se sta´le snazˇ´ıme zlepsˇovat nasˇe internetove´ stra´nky — zveme va´s k na´vsˇteˇveˇ! (http://www.plzen.signaly.cz)
? Za´veˇrem roku 2006 se sesˇla valna´ hromada
nasˇeho obcˇanske´ho sdruzˇenı´ BRA´NA, ktera´ schva´lila vy´rocˇnı´ zpra´vu, probralo se, co bylo trˇeba; Petr Blazˇek byl jmenova´n novy´m mı´stoprˇedsedou. Pokud si ted’ nejste u´plneˇ jisti, co je to ta „Bra´na“, zkuste se kouknout na ty jizˇ zmı´neˇne´ webove´ stra´nky — trˇeba se budete chtı´t prˇidat.
• Prˇedna´sˇka P. Jendy Balı´ka V pondeˇlı´ 11. prosince prˇijel Jenda Balı´k na DCM do Plzneˇ, aby za´jemcu˚m prˇiblı´zˇil svoji cˇerstvou knihu s na´zvem „Ma´sˇ na vı´c“. Povı´dal o tom, procˇ se ji rozhodl napsat a jaka´ te´mata jsou v nı´ rozebra´na. Jednı´m z nich je sveˇdomı´ — jak mu porozumeˇt a jak si ho zachovat plneˇ funkcˇnı´. Lı´bil se mi zpu˚sob Jendova poda´nı´, a tak jsem zacˇ´ınal mı´t prˇedstavu, co najdu letos o Va´nocı´ch pod stromecˇkem . . . Martin
ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE
ÚNOR 2007
sveˇty´lka se mihotajı´, ale zˇa´dna´ z nich nezhasne. A prˇed nimi je Taize´ krˇ´ızˇ. Ocˇi se vpı´jı´ do toho krˇ´ızˇe — do krˇ´ızˇe, na neˇmzˇ je Kristus Trpı´cı´, ale prˇi tom i Kristus Zˇivy´. Najednou si ani nevsˇimnesˇ, zˇe hukot ztichnul. Zacˇala modlitba a Ty jsi jen una´sˇen. Una´sˇen neˇcˇ´ım, co nejde popsat. Vsˇichni zpı´vajı´ — jedneˇmi u´sty tyte´zˇ pı´sneˇ, tyte´zˇ slova, tyte´zˇ veˇty k Pa´nu. K JEDNOMU Pa´nu, ktery´ spojuje na´s vsˇechny! Vsˇechny modlitby si byly velmi podobne´, ale prˇi tom tak jine´. Nejsilneˇjsˇ´ı pro meˇ byla poslednı´ — modlitba krˇ´ızˇe. To byla chvı´le, kdy byl krˇ´ızˇ polozˇen mezi na´s. Polozˇen, aby kazˇdy´ na neˇj mohl vlozˇit svou hlavu, da´t na neˇj sva´ tra´penı´, sve´ bolesti i sva´ zklamanı´ i nenaplneˇne´ prˇedstavy. Je sˇero a Ty ma´sˇ sve´ cˇelo prˇitisknute´ ke Kristoveˇ dlani. Ke dlani, v nı´zˇ je vrazˇeny´ hrˇeb. Kolem toho hrˇebu se ronı´ Krev. Krev, ktera´ Ti dala zˇivot. Krev, ktera´ Teˇ spasila! Je to tak neskutecˇne´. On trpeˇl za meˇ! A ja´, ja´ mu ten hrˇeb jesˇteˇ vı´c zara´zˇ´ım do dlanı´. Vı´c! — tı´m, jak se chova´m, jak jedna´m, svy´mi hrˇ´ıchy, svou sobeckostı´ . . . A co za to dosta´va´m? Ocˇisˇteˇnı´ a odpusˇteˇnı´. Bozˇ´ı milosrdenstvı´ nezna´ hranic . . . V te´ chvı´li jsi jen Ty a Kristus. Taize´ setka´nı´ jsou plna za´zˇitku˚, plna dojmu˚. Jsou i o prˇa´telstvı´. Kazˇdy´ z na´s by tu mohl napsat u´plneˇ neˇco jine´ho, kazˇde´ho z na´s se dotklo neˇco jine´ho. Dalo by se tu psa´t o prˇeplneˇny´ch tramvajı´ch, o necˇekane´m a tak mile´m prˇijetı´ do chorvatske´ rodiny, o pozna´nı´ novy´ch lidı´ z cizı´ch zemı´ i o silvestrovske´ oslaveˇ, ktera´ rozhodneˇ nebyla jen tak ledajaka´! Mozˇna´, zˇe jezdı´m cˇasto na ru˚zne´ akce, mu˚zˇu ale rˇ´ıct, zˇe pokazˇde´ zı´ska´m neˇco nove´ho. A prˇi • Pout’du˚veˇry Taize´ – Za´hrˇeb kazˇde´ takove´ uda´losti udeˇla´m krok vprˇed. Krok aneb tak trochu jiny´ Silvestr... vprˇed k pochopenı´ sama sebe, k ujasneˇnı´ toho, co Teˇzˇko tu budu prˇiblizˇovat pocity, ktere´ jsem cı´tila. chci v zˇivoteˇ, i ke skutecˇne´mu pozna´nı´ prˇa´tel. Ale Byla jsem plna´ ocˇeka´va´nı´ a nadsˇenı´. Taize´! Tak ta- hlavneˇ krok vprˇed ve vztahu ke Kristu!!! hle komunita porˇa´da´ kazˇdy´ rok na Silvestra setka´nı´ A co Ty? Ten krˇ´ızˇ tam prˇece nelezˇel jen pro lidı´, kterˇ´ı touzˇ´ı by´t peˇt dnı´ s Bohem. meˇ . . . Marke´ta Cele´ setka´nı´ je hlavneˇ o modlitbeˇ a o sdı´lenı´. Pa´rkra´t za den se vsˇichni scha´zı´ ke spolecˇne´ modlitbeˇ. Vı´te, ono je neˇco jine´ho modlit se sa´m doma v pokojı´ku a modlit se s dalsˇ´ımi stovkami lidı´. Sta´le je mozˇne´ si rezervovat pobyt na stodske´ farˇe. Zkuste si prˇedstavit halu plnou lidı´. Lidı´ z jiny´ch Obnovene´ prostory mohou poslouzˇit k ru˚zny´m vı´zemı´, jiny´ch jazyku˚, jiny´ch cı´rkvı´ . . . Vsˇichni sedı´ kendovy´m, pra´zdninovy´m a dalsˇ´ım setka´nı´m pro na zemi, nahnˇa´canı´ vedle sebe. Kolem hucˇ´ı to- vasˇe (farnı´) spolecˇenstvı´ — veˇk nenı´ podmı´nkou. penı´, ktere´ se na poslednı´ chvı´li snazˇ´ı zahrˇa´t i po- Kapacita je cca 15 lidı´ (vejde se ale i vı´ce prˇi menslednı´ promrzly´ kout. V rohu zkousˇ´ı sbor. Vprˇedu sˇ´ım pohodlı´). Blizˇsˇ´ı informace na DCM. z DCM zdravı´ P. Krysˇtof, Lı´da a Petr se pomalu rozsveˇcı´ jedna svı´cˇka za druhou. Jejich
• Adventnı´ pout’do Regensburgu
V pa´tek 8. 12. jsme se nalodili na kora´b smeˇr Regensburg. Jako spra´vnı´ na´morˇnı´ci jsme plavbu zacˇali modlitbou a pak uzˇ si vybalili rˇ´ızky od maminek a nezˇ jsme se nada´li, uzˇ jsme byli prˇed budovou vysokosˇkolske´ho spolecˇenstvı´ v Rˇezneˇ. Zde jsme se ubytovali a po msˇi svate´ se odebrali do spolecˇne´ jı´delny a kazˇdy´ o sobeˇ rˇekl pa´r veˇt. Na dobrou noc na´m Krysˇtof pustil prezentaci z JUMPu a z kajaku˚. Dalsˇ´ı den jsme zacˇali modlitbou za hezke´ pocˇası´, ktera´ se ale prˇes mlhu a mraky nedostala azˇ nahoru a cely´ den prsˇelo. Pan rˇidicˇ na´s zavezl ke kostelu sv. Emmerama, kde jsme v krypteˇ sv. Wolfganga slavili msˇi svatou. Po nı´ na´m Krysˇtof v historicke´ cˇa´sti meˇsta uka´zal neˇktere´ pama´tky. Nejen zˇe je Krysˇtof super kneˇz, ale take´ zasta´val roli prˇekladatele, pru˚vodce a poznali jsme ho take´ jako vy´borne´ho kucharˇe! Po dobre´m obeˇdeˇ se neˇkterˇ´ı z na´s jeli vykoupat a ti, ktery´m uzˇ stacˇil vytrvaly´ de´sˇt’, dali prˇednost ru˚zny´m obchu˚dku˚m a obchod’a´ku˚m, kde bylo nejen teplo, ale i sucho. Po koupa´nı´ jsme si jesˇteˇ prosˇli va´nocˇnı´ trhy. Vecˇer jsme nesledovali televizi Noe, ale televizi Krysˇtof. Pousˇteˇli jsme si za´znam z Litomysˇle a fotky z „misijnı´ch“ cest aposˇtola Krysˇtofa po sveˇteˇ. Poslednı´ den jsme byli hned ra´no na msˇi svate´, po ktere´ jsme meˇli snı´dani. Pomalu jsme si sbalili veˇci a jesˇteˇ prˇed odjezdem na´s pan rˇidicˇ zavezl do meˇsta, abychom se nadechli prˇedva´nocˇnı´ atmosfe´ry a naposledy si prosˇli va´nocˇnı´ trhy a pak uzˇ jsme pluli smeˇr Plzenˇ . . . Magda a Michal
NABI´DKA — FARA STOD
19
ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE
2. 2.
930 2000
3.–9. 2. 9.–11. 2. 13. 2. 1600 15. 2. 15.–18. 2. 20. 2. 1400 21. 2. 1900
ÚNOR 2007
Plzenˇ, katedra´la sv. Bartolomeˇje a biskupstvı´, Den zasveˇceny´ch osob Plzenˇ, Meˇsˇt’anska´ beseda, maturitnı´ ples Cı´rkevnı´ho gymna´zia ˇ ´ım, setka´nı´ biskupu˚, prˇa´tel Hnutı´ fokola´re R Freiburg i. B., u´cˇast na Waldhoftagung KD Sˇerˇ´ıkova´ ul. Plzenˇ, podeˇkova´nı´ kolednı´ku˚m Trˇ´ıkra´love´ sbı´rky Praha, Ekumenicky´ cˇtvrtek Wittenberg, u´cˇast na 3. etapeˇ EEA3 KTF UK Praha, Symposium k 90. narozenina´m O. Ma´dra Plzenˇ, katedra´la sv. Bartolomeˇje, u´vodnı´ slovo k Janovy´m pasˇijı´m (Popelecˇnı´ strˇeda) Jindrˇichovice, kostel sv. Martina, udeˇlenı´ akolyta´tu Petru Klokocˇkovi Hosty´n, exercicie biskupu˚
22. 2. 1600 25. 2.–3. 3. U´daje jsou podle stavu v dobeˇ uza´veˇrky, prˇ´ıpadne´ zmeˇny nejsou vyloucˇeny.
C. S. Lewis: Zaskocˇen Radostı´ Autobiograficka´ kniha zna´me´ho spisovatele (m. j. autora slavny´ch Letopisu˚ Narnie) je pu˚sobivy´m sveˇdectvı´m o jeho cesteˇ
od ateismu ke krˇest’anstvı´. Lewis pı´sˇe o sve´ zˇivotnı´ cesteˇ s pokorou, s humorem a s nenapodobitelny´m umeˇnı´m vypraveˇcˇe. Je to napı´navy´ prˇ´ıbeˇh jednoho z nejvzdeˇlaneˇjsˇ´ıch lidı´ dvaca´te´ho stoletı´, prˇ´ıbeˇh, ktery´ si hned v prvnı´ kapitole zı´ska´ cˇtena´rˇe svy´m neodolatelny´m kouzlem. Vydal Na´vrat domu˚, Praha 2006, cena 245,– Kcˇ
Nove´ webove´ stra´nky plzenˇske´ diece´ze najdete na „stare´“ adrese www.bip.cz. Autorem graficke´ho provedenı´ je P. Francesco Meneghini, stra´nky naprogramoval Bc. Stanislav Sˇec. Noveˇ jsou rˇesˇeny aktuality (v rubrika´ch Stalo se a Pozva´nka), najdete zde vı´ce informacı´ o jednotlivy´ch vikaria´tech a postupneˇ se rozru˚stajı´cı´ fotogalerii kostelu˚ a uda´lostı´ ze zˇivota plzenˇske´ diece´ze.
ˇ SKE´ DIECE´ZE, pastoracˇnı´ a informacˇnı´ meˇsı´cˇnı´k pro vnitrˇnı´ potrˇebu diece´ze. Vyda´va´ 1x meˇsı´cˇneˇ BISKUPSTVI´ PLZEN ˇ SKE´, Na´m. Republiky 35, ZPRAVODAJ PLZEN 301 14 Plzenˇ. Odpoveˇdny´ redaktor Jindrˇich Fencl, 377 223 112; mailova´ adresa redakce:
[email protected]. Redakce si vyhrazuje pra´vo kra´tit a redakcˇneˇ upravovat zaslane´ prˇ´ıspeˇvky. Sazba a tisk Jirˇ´ı Broucˇek, 377 221 887. Sazba v syste´mu LATEX. Prˇ´ıp. vadne´ vy´tisky vyreklamujte v mı´steˇ distribuce za zdrave´. Zpravodaj na Internetu: http://www.bip.cz. Toto cˇı´slo vycha´zı´ 1. u´nora, prˇ´ısˇtı´ cˇı´slo vyjde 1. brˇezna, uza´veˇrka je 21. u´nora. Prˇ´ıspeˇvek na 1 vy´tisk 4 Kcˇ (kromeˇ posˇtovne´ho).
20
