Papež Benedikt XVI. odešel

Zdeněk Velíšek Pomůže obchod vrátit respekt pojmu Západ? Evropské horizonty, strana 3

Zuzana Roithová, Jan Březina, Eduard Kukan, Rezignace papeže

Co na to europoslanci, strana 4

Nezávislý měsíčník založený 30. dubna 2004

SLOVO

číslo 2 / 2013

ročník 10

cena – ČR: 15 Kč; SR: 0,83 €

Papež Benedikt XVI. odešel

Publicistika, strana 8

Zeman vyrazil do Pardubického kraje

Ján Richter, minister práce, sociálnych vecí a rodiny SR Sme svedkami historicky najvyššej miery nezamestnanosti vo viacerých krajinách eurozóny. Európa je v kríze, eurozóna je v kríze, naši susedia sú v kríze. Slovensko má mimoriadne citlivú ekonomiku vďaka jej otvorenosti, viac ako 80 percent nášho exportu ide do krajín EÚ, čo okamžite ovplyvňuje náš domáci vývoj. Naším veľkým problémom je však pokles domácej spotreby, čo pochopiteľne vplýva na naše poľnohospodárstvo či stavebníctvo, ktoré stagnujú. V porovnaní s predchádzajúcim obdobím výrazne klesla výkonnosť našej ekonomiky, čo opäť potvrdzuje skutočnosť, že ekonomika ako taká má vplyv na vývoj nezamestnanosti. Neteší ma, že nezamestnanosť aj u  nás v  januári opäť vzrástla, som však pripravený urobiť všetko preto, aby som vytvoril predpoklady pre vznik nových pracovných miest. Výrazne nám pri tom pomáhajú peniaze z  eurofondov, ktoré by inak ostali nevyužité. V septembri minulého roka sa nám podarilo realokovať 70 miliónov eur z Operačného programu Vzdelávanie do Operačného programu Zamestnanosť a sociálna inklúzia. Vďaka týmto peniazom sme vytvorili predpoklady na vznik približne 14  000 pracovných miest v  rámci dvoch národných projektov na podporu zamestnávania mladých do 29 rokov. Za tri mesiace od spustenia projektov evidujeme záujem zo strany podnikateľov o  vytvorenie 4 000 tisíc pracovných miest. Ak to takto pôjde ďalej, peniaze na tieto projekty by sa mohli vyčerpať už v priebehu tohto roka. Zároveň pripravujeme ďalší projekt, pomôže vytvoriť približne 5 000 nových pracovných miest pre dlhodobo nezamestnaných a  tých, ktorých zasiahli hromadné prepúšťania. Pomocou peňazí z  eurofondov chceme podporovať zamestnanosť aj v ďalšom programovom období. Zamerať sa chceme okrem veľkého počtu mladých nezamestnaných a  dlhodobo nezamestnaných aj na rizikovú skupinu mojich rovestníkov, teda občanov nad 50 rokov, ktorí si dnes žiaľ stále ťažšie hľadajú uplatnenie na trhu práce, napriek svojim skúsenostiam a  spravidla primeraným nárokom. (pokračovanie na strane 2)

Poprvé od svého zvolení novým prezidentem České republiky vyrazil Miloš Zeman na cestu do regionu. Jeho cílem byla konference Strany práv občanů v  Pardubicích. Z  jeho návštěvy vám na stránkách Evropských novin přinášíme fotoreportáž.

Publicistika, strana 9 Rychlejší obnova lesů

Zřejmě nejviditelnější událostí, která se v únoru odehrála v Evropě, byla rezignace hlavy katolické církve papeže Benedikta XVI. Ten ohlásil odchod ze svého křesla, který zdůvodnil pokročilým věkem a zejména špatným zdravotním stavem. Poslední únorovou neděli pak od něj věřící vyslechli z  okna Apoštolského paláce poslední modlitbu Anděl Páně. Konkláve nyní vybírá jeho nástupce. foto: REUTERS/Osservatore Romano

EU i Česko hlásí rekordní nezaměstnanost Jindy na tomto místě začínáme informací o nějaké oblasti, která je pro Evropskou unii významná a pozitivní nebo se jí daří nějakým způsobem zvládnout. Jenže problematika nezaměstnanosti, které se budeme věnovat, není nic, čím by se mohla Evropská unie chlubit. Naopak. Nezaměstnanost je v současnosti jedním z největších problémů sedmadvacítky. Problémů, které na začátku roku 2013 ještě nabraly na obrátkách a ukazují, že ekonomika rozhodně stále není v optimální kondici. V závěru loňského roku se ukázalo, že hospodářství má problém zastavit propad, který byl znatelný během roku 2012. Hovoří se dokonce o tom, že se v roce 2012 vrátila krize z  předchozích let. „2012 byl pro Evropu vzhledem k nezaměstnanosti a zhoršující se sociální situaci dalším velmi

špatným rokem,“ řekl při prezentaci zprávy o nezaměstnanosti a sociální situaci eurokomisař pro zaměstnanost a sociální věci László Andor. Míra nezaměstnanosti v eurozóně totiž v závěru loňského roku trhala rekordy. Podle statistiků bylo v EU bez práce skoro 26 milionů lidí, z  toho 18,7 mi-

lionu v  eurozóně, což je celkem 11,8 procenta lidí. Tedy nejvíc od zavedení eura v  roce 1999. Bez práce byla zhruba čtvrtina lidí do 25 let, v  některých státech je to ale ještě horší. Ve Španělsku nemůže práci sehnat skoro polovina mladých lidí. Španělsko je na tom přitom z  hlediska nezaměstnanosti nejhůř z celé Evropské unie. V  listopadu zde nemohlo práci najít 26,6 procenta lidí. Země dokládá značné rozdíly mezi severem a jihem, kdy právě jižní státy mají největší ekonomické problémy. V  Řecku vzrostla za minulý rok zaměstnanost o 7,1 procenta a nyní se blíží k té španělské. Na-

opak nejnižší nezaměstnanost má Rakousko, kde je bez práce pouze 4,5 procenta lidí. Nedostatek práce přitom není nic, o čem by představitelé EU už dlouhou dobu nevěděli. V  dubnu 2012 představila Evropská komise řadu opatření, která má pomoci vytvořit nová pracovní místa. Mezi hlavní opatření má patřit snížení daňového zatížení pracovníků, zacílení na klíčová odvětví nebo podpora volného pohybu pracovníků. Balíček opatření přitom vychází z  Agendy pro nové dovednosti a pracovní místa, což je iniciativa v rámci strategie Evropa 2020. (pokračování na straně 3)

Bez práce je rekordne veľa ľudí Nezamestnanosť sa stala za posledné roky jedným z najpálčivejších problémov (západného) sveta. Finančná kríza priniesla na trhy neistotu a nedôveru, dôsledkom čoho sa začalo vo veľkom škrtať a šetriť nielen v štátnom, ale aj súkromnom sektore. Následkom tzv. ozdravných opatrení je neustále stúpajúci počet ľudí bez práce. Spomedzi krajín Európskej únie vykazuje Slovensko nadpriemernú úroveň nezamestnanosti. V decembri 2012 dosiahla úroveň 14,4 %, čo nás radilo na nelichotivé popredné miesta v rámci EÚ. Priemer európskej dvadsaťsedmičky bol vtedy o približne štyri percentá nižší. V januári 2013 sa vyšvihla nezamestnanosť na Slovensku už na

14,8 %, čo je od mája 2004 nový negatívny rekord. Za posledných štyri a pol rokov sa počet ľudí bez práce takmer zdvojnásobil. Z terajších viac ako 430 tisíc nezamestnaných tvorí polovica tých, ktorí sú dlhodobo evidovaní na úradoch práce. Ďalších takmer 100 tisíc ľudí bez práce má viac ako 50 rokov, čím sú menej atraktívni pre zamestnávateľov. Desaťtisíce

absolventov škôl si nedokážu nájsť zamestnanie, zväčša pre chýbajúce pracovné skúsenosti. „Systém je zle nastavený. Vychodil som elektrotechnickú priemyslovku, počas štúdia som získal niekoľko certifikátov na odbornú prácu s počítačmi,“ hovorí Viktor Stráňava, absolvent, ktorý si už tri roka hľadá zamestnanie. Márne. „Čo z toho, keď som odvtedy absolvoval desiatky pohovorov a všade ma odbili, že ma nechcú, lebo nemám žiadnu prax? Ako ju mám potom získať, keď zamestnávatelia sa boja zobrať neskúsených mladých? Je to ako začarovaný kruh,“ dodáva.

NECHCENÉ SLOVENSKÉ VÝROBKY Rezort práce vidí za aktuálnou mierou nezamestnanosti spomalenie hospodárskeho rastu, ktorý by sa mal podľa prognóz Národnej banky Slovenska a komerčných bánk spomaliť na úroveň 1,1 %, čo je o polovicu menej ako v predošlom roku. Podľa analytikov minulý rok profitovalo slovenské hospodárstvo z nových projektov v automobilovom priemysle. Znížený dopyt po našich výrobkoch doma i v zahraničí by mal byť hlavným dôvodom poklesu hospodárskeho rastu v tomto roku. (pokračovanie na strane 2)

Lesy na Královéhradecku dostaly pořádně zabrat při loňské větrné kalamitě, kdy se tudy prohnalo tornádo. Lesníci jenom v  lesích krajského města museli odklidit desítky tisíc kubíků popadaných stromů a do mnoha lokalit byl z bezpečnostních důvodů zakázán vstup. Nápravy škod ale nejsou levné a lesní hospodáři by se svým standardním rozpočtem museli zelesnění nechat na samotné přírodě, tedy nechali by vyrůst náletový porost. Naštěstí pomohou evropské dotace, konkrétně patnáct milionů korun, které pokryjí 97 % nákladů.

Publicistika, strana 13

Francie: sňatky homosexuálů a adopce dítěte Téma, které v  posledních týdnech hýbe Francií, si vybrala pro únorové vydání Evropských novin naše pařížská zpravodajka Ilona Mádrová. Jde o kontroverzní zákon, který umožní sňatky homosexuálním párům a který v  polovině února schválil parlament. Norma, proti které protestoval milion Francouzů, ještě musí projít senátem. Pokud vejde v platnost umožní sezdaným osobám stejného pohlaví adoptovat děti.

TÉMA MĚSÍCE

2

EN č. 2 / 2013

Bez práce je rekordne veľa ľudí (pokračovanie zo strany 1)

Slovenská ekonomika je závislá od exportu do krajín V4 a Nemecka. Pokiaľ sa tieto ekonomiky ocitajú v recesii, ťahá to automaticky dolu aj našu ekonomiku. Ďalšie dôvody, prečo je na Slovensku nezamestnaných viac ako 430 tisíc ľudí, vidí rezort práce v nedostatku pracovných miest a v nesúlade v štruktúre voľných pracovných miest a uchádzačov o ne. Taktiež je evidovaný pokles pracovných ponúk z krajín Únie, na ktoré by mohli reagovať nezamestnaní. Naopak, Slovensko registruje zvýšený počet uchádzačov o zamestnanie z krajín EÚ. Posledným dôvodom podľa rezortu je „ukončenie pracovných pomerov na dobu určitú a  pracovných pomerov v  agentúrach dočasného zamestnávania“.

sa na úroveň, ktorú sme tu mali naposledy v  roku 2003. Vraciame sa o desať rokov dozadu. Príčiny sú úplne, úplne zrejmé. Je ňou zrušenie rovnej dane, zvýšenie daňového a odvodového zaťaženia a znepružnenie Zákonníka práce,“ povedal pre Rádiožurnál šéf SDKÚ-DS Pavol Frešo. „Sme presvedčení a dokazujú to aj všetky skúsenosti a fakty, že novela Zákonníka práce nie je a ani nebude dôvodom pre zvýšenie nezamestnanosti na Slovensku,“ uviedol Stuška. Rezort práce vidí za prepúšťaním problémy firiem, ktoré súvisia so súčasnou finančnou krízou. „Rozhodnutie, prepustiť ľudí o niekoľko mesiacov skôr, teda koncom roku 2012, mohli urobiť len tie firmy, ktoré vedeli, že by tak či onak prepúšťali po Novom roku,“ dopĺňa Stuška.

TŔŇ V OKU KURZY A VÝSTAVBA CIEST Novelizácia Zákonníka práce priniesla niekoľko výhod pre zamestnancov. Odbory získali väčšiu silu v podnikoch a skrátila sa lehota pri práci na dobu určitú. Taktiež sa obnovil súbeh výpovednej doby a odstupného, čím sa z pohľadu zamestnávateľov výpovede prakticky predražili. Zmeny v odvodovom systéme sa najviac dotkli ľudí pracujúcich na dohodu. Od januára totiž musia za nich platiť zamestnávatelia odvody v plnej výške ako pri riadnych zamestnancoch pracujúcich na plný úväzok. Tým pádom sa stávajú dohodári pre firmy príliš nákladnými. Dohodárov sa firmy začali zbavovať od začiatku roka. Kým koncom roka 2012 evidovala Sociálna poisťovňa vyše 500 ­tisíc dohodárov, v januári 2013 ich je už menej ako 300 ­tisíc. Ministerstvo práce, sociálnych vecí a rodiny sa voči takýmto tvrdeniam ohradzuje a tvrdí, že toto číslo už nie je aktuálne. „Sociálna poisťovňa už zaznamenala ďalší nárast dohodárov,“ povedal hovorca ministerstva Michal Stuška pre Hospodárske noviny s tým, že už evidujú takmer 340 tisíc pracovníkov. Opozícia obviňuje súčasnú vládu z prehlbovania nezamestnanosti. „Dostávame

„Ihneď po nástupe vlády sme v  Bruseli iniciovali urýchlený proces prípravy projektu na vznik nových pracovných miest najmä pre mladých a neskôr aj starších, ktorý už od novembra realizujeme cez úrady práce, sociálnych vecí a  rodiny,“ tvrdí Stuška. Od týchto projektov si sľubujú 14 tisíc nových pracovných miest. Vláda sa tiež chystá novelizovať Zákon o službách zamestnanosti. Dočasne by mohla pomôcť zmierniť nezamestnanosť aj avizovaná výstavba nových diaľničných úsekov na severe a severovýchode Slovenska. Po dobudovaní infraštruktúry by sa tieto regióny mohli stať atraktívnejšími pre potenciálnych podnikateľov. Zlepšiť štatistiky zamestnanosti by mal pomôcť aj príchod teplejších mesiacov, kedy sa rozbehnú práce na stavbách a v poľnohospodárstve. So zvyšovaním zamestnanosti nám pomáha aj Európska únia. Operačný program Zamestnanosť a sociálna inklúzia disponuje na roky 2007-2013 sumou väčšou ako 1,1 miliardy eur. Z tejto štedrej dotácie sa podarilo zatiaľ vyčerpať len polovicu. Operačný program pomáha s projektami, ktoré majú za úlohu pod-

Ilustrační foto. porovať rast zamestnanosti, sociálnej inklúzie, budovanie kapacít a zlepšovanie kvality verejnej správy. Spolufinancovanie projektov subjektami ja nastavené na minimálnu hranicu 5 %, výnimkou sú štátne rozpočtové príspevkové organizácie, od ktorých sa nevyžaduje žiadna miera finančnej spoluúčasti. Projekty sú zväčša orientované na vzdelávacie kurzy, počnúc výučbou cudzích jazykov, zdokonalovanie počítačovej gramotnosti až po manažérske tréningy či iné odborné vzdelávanie.

Príspevky na ich realizáciu sa pohybujú v desaťtisícoch eur, nezriedka prekročia aj niekoľko státisícové sumy. Prijímateľmi finančnej pomoci sú občianske združenia, súkromné firmy, cirkvou dotované organizácie, samosprávne orgány, či dokonca aj Kancelária Národnej rady SR. BREMENO Nezamestnanosť je vážnym spoločensko-ekonomickým problémom. Vláda,

ktorá sľúbila v predvolebnom boji istoty najmä v sociálnej sfére, ich teraz nedokáže plniť. I keď tvrdí, že novelizácia Zákonníka práce nestojí za prepadom nezamestnanosti, momentálne štatistiky hovoria presný opak. Znevýhodnením dohodárov novými pravidlami platenia odvodov tak vláda vytvorila podmienky pre prácu na čierno. A tak sa môže ľahko stať, že plány na ozdravenie ekonomiky ju napokon môžu zložiť na kolená. Ivan Belko

ZAHRANIČÍ

SLOVO

Prezidentská groteska

(pokračování ze strany 1)

Už sme si zvykli na jazykové prešľapy slovenskej hlavy štátu. Ruku na srdce, kto sa aspoň raz nezasmial od srdca alebo cez slzy nad breptami, kedy Ivan Gašparovič označil OSN ako Organizáciu spojených nádorov či názorov, alebo keď sa nahnevane pýtal novinárky, či je analfabet, aby jej vzápätí poradil, nech si prečíta rozhodnutie Ústavného súdu, lebo tam to je biele na čiernom. A nedá sa nespomenúť legendárny jazykolam: „Slovensko niekedy, žiaľbohu, a niekedy je to aj chvalabohu, že žiaľbohu, že na Slovensku predsa len tá pracovná sila je ešte stále lacnejšia, a teraz, chvalabohu, že je lacnejšia.“ Nejaká tá chyba pri vyjadrovaní sa predsa každému pritrafí. Otázne však je, či také časté a niekedy až škandalózne prehmaty nediskvalifikujú Ivana Gašparoviča z najreprezentatívnejšej štátnickej funkcie. Študenti Vysokej školy múzických umení pred prezidentským sídlom skúmali prostredníctvom ankety či nám, občanom Slovenska, nerobí prezident hanbu. Väčšina respondentov súhlasila, ale našli sa aj, zväčša dôchodcovia, ktorí absolútne nesúhlasili. Jeden postarší pán sa vyjadril, že prezidenta si musíme vždy vážiť, nech je akýkoľvek. To si zrejme myslel aj policajt v utajení, ktorý po príchode na miesto legitimoval celý štáb, a tak ukončil výskum verejnej mienky. Za posledné mesiace bol prezident bombardovaný otázkami novinárov, kde trávil čas prvý augustový víkend 2009. Medializované špekulácie uvádzali, že Ivan Gašparovič mohol byť prítomný na poľovačke vo vojenskom areáli Lešť, kde v tom čase nešťastnou náhodou prišiel o život horár. Gašparovič a ani jeho hovorca nedokázali hodnoverne vysvetliť, kde sa v osudný deň hlava štátu vlastne nachádzala. Každá verzia mala nejakú chybu, napokon až tretia

zdroj: flickr Erich Ferdinand

prekvapivo sedela. Už by sa aj zdalo, že sa na túto nepríjemnosť zabudlo. No nestalo sa tak. Média opätovne priniesli správy o ďalšej poľovačke, tentokrát uskutočnenej na Záhorí pred Vianocami. Na tej sa zranil jeden z poľovníkov, polícia sa prikláňa k verzii, že sa postrelil sám. Detaily o tom, kto Gašparoviča na lov pozval a koľko sa platí za poľovačku v štátnych lesoch, sa nepodarilo zistiť. Spadajú pod utajenie. Okrem toho sa však Ivan Gašparovič vryl do povedomia Slovákov aj svojou (ne)činnosťou pri vymenovaní Jozefa Čentéša na post generálneho prokurátora. Keď po roku a pol mlčania rozhodol, že Čentéša nevymenuje, začal sa kolotoč bizarných udalostí. Najprv podal námietku samotný odmietnutý kandidát kvôli zaujatosti Senátu. Vymenených sudcov zase napadol prezident a tiež ich obvinil zo zaujatosti. Najnovšie podal už druhú námietku kvôli zaujatosti sudcov, ktorí posudzujú jeho prvú námietku. Ak ste v tom stratili niť, tak nie ste jediný. Je na zamyslenie, dokedy sa bude týmto originálnym spôsobom Ivan Gašparovič zabávať, a či sa za takýchto okolností vôbec nájde nejaký ústavný sudca, ktorého by hlava štátu neobvinila zo zaujatosti.

Ilustrační foto. ZASTAVENÉ DOTÁCIE NA DOPRAVU Brusel odmieta Slovensku preplatiť dve žiadosti o platby vo výške 44 miliónov eur. Tiež nie je isté, či nám bude ochotný dotovať aj budúce žiadosti. Stalo sa tak po zisteniach, že štát prekročil povolenú mieru chýb v projektoch. Tie sa vyskytli v 12 faktúrach z výstavby diaľnice D1 na úseku SverepecVrtižer. V nich si pýtame peniaze za úkony, ktoré nepokrývajú eurofondy. K zodpovednosti za chyby sa, pochopiteľne, nikto nehlási a kompetentní očierňujú jeden druhého. Súčasný minister dopravy Ján Počiatek (Smer) obviňuje z celej kauzy svojho predchodcu Jána Figeľa (KDH). Nie je to prvýkrát,

čo sa títo dvaja pochytili cez médiá. A dovolím si predpovedať, že ani posledný. Tentoraz do toho zatiahol Figeľ aj svojho predchodcu Ľubomíra Vážneho (Smer), ktorý šéfoval rezortu dopravy ešte počas prvej Ficovej vlády. Podľa Figeľa Vážny podpísal všetky zmluvy vrátane dodatkov a za diaľnicu vtedy aj zaplatili. Vážny sa zase bráni, že za to môže Figeľ, čo údajne potvrdzuje aj vládny audit. Nech už to bola chyba kohokoľvek, bolo by príliš optimistické si myslieť, že bude za ňu pykať. Treba tak aspoň dúfať, že sa naši úradníci dohodnú so svojimi kolegami z Bruselu na nejakom kompromise a nám sa opätovne otvorí vitálny finančný kohútik. Ivan Belko, Bratislava

V  oblasti legislatívnych zmien sme pripravili najzásadnejšie zmeny v  službách zamestnanosti od roku 2004, ktoré by mali zefektívniť jednotlivé nástroje aktívnej politiky trhu práce a umožnia nám čo najlepšie využiť prostriedky z Európskeho sociálneho fondu na podporu zamestnávania. Všetky tieto opatrenia považujem za veľmi dôležité a verím, že taktiež výrazne pomôžu  vytváraniu nových pracovných miest. Toto musí byť odpoveď ministra práce a  kolegov, ministrov ekonomických rezortov na nepriaznivé vonkajšie podmienky, ktoré odzrkadľujú našu mieru nezamestnanosti. Aktívna politika zamestnanosti a hospodárskeho rastu. Permanentná komunikácia s  potenciálnymi investormi. Podnikateľ na Slovensku má väčší zisk v hodinovej sadzbe mzdy ku HDP ako v  Nemecku, Taliansku, Francúzsku. Slovensko s kvalitnou prac. silou má všetky predpoklady ďalšieho rozvoja a konkurencieschopnosti napriek prirodzenému zvyšovaniu pracovných a  mzdových štandardov smerom k  vyspelej Európe.

Ján Richter, minister práce, sociálnych vecí a rodiny SR

EN / 2013 ENč.č.211 / 2011

TÉMA TÉMA MĚSÍCE MĚSÍCE // PUBLICISTIKA PUBLICISTIKA

Města chtějí spolurozhodovat EU i Česko hlásí rekordní nezaměstnanost o budoucnosti kohezní politiky nanost jako máme my. „Namátkou Řecko nebo Španělsko, kde je NEZAMĚSTNANÝCH PŘIBÝVÁ nezaměstnanost přes 20 procent,“ uvedl Fajmon dva ředitelka nejzávažnější regeneraci,“ uvedla Cen(pokračování ze strany 1) příklady evropských zemíMarkéta s vysoV  loňském roce se víc než kdy Jednou z takových iniciativ je na- tra pro regionální rozvoj nezaměstnaností. dřív rozběhla diskuse tom, jaks kou Reedová. Pokud mluvíme o měpříklad poměrně novýo nástroj nezaměstnanost, která je samonázvem JESSICA. V rámci toho- nící se tváři českých měst, toto je TVOŘÍ MÍSTA zřejmě úzce napojená na hospotypickým příkladem. Z nevzhledto projektu je kombinováno po- INVESTICE dářskou krizi, řešit. László Andor skytování podpor u programů na ných paneláků z dob komunismu nedávno že najít cestu Isepřes našimodernizované poměrně slušnou postávají bytové rozvoj a prohlásil, obnovu měst s bankovz ními krize mohou členským státům zici v  mezinárodních srovnáních půjčkami a studiemi odbor- jednotky a image měst tím roste. pomoci vhodné reformy trhu pracovat na tom, aby bez potvrzuje i Reedová. „Cílem níků z bank. Na aktivitách této jeTonutné práce. „Je nepravděpodobné, že práce bylo co nejméně lidí už proto, iniciativy se kromě Komise podílí evropských dotací je pomoci měsby v  Evropská roce 2013investiční došlo v  banka Evropěa že nezaměstnaný stahutůmkaždý zlepšovat prostředí a kvalitu také k  výraznějšímu zlepšení, pokud je ekonomiku země dolů. Podpoživota jak na panelákových sídlišRozvojová banka Rady Evropy. nedojde k pokroku v řešení krizeje ra zaměstnanosti může probíhat tích, tak ve staré zástavbě v hisI když podpora rozvoje měst eura nebo nalezení zdrojů na tolik například skrze finanční dotace lze do jisté míry obsažena ve většině torických centrech měst. Tím potřebné investice včetně investic strukturálních fondů Evropské zabránit vzniku zanedbaných sooperačních programů, dotační ze do lidských dovedností, zaměstV České dva ciálních ghettrepublice v těchtoexistují rizikových podpora přímo na rozvojové pro- unie. natelnosti a sociálního začleňovácelostátní programy, které primárjekty probíhá skrze Integrovaný oblastech.“ Ukázky takových proní,“ uvedl eurokomisař. financují projekty jektů je možné najítzaměřené napříkladi operační program a pak také přes ně Aregionální jak je na tom Česká republika? na snižování nezaměstnanosti: OP operační programy. v publikaci, kterou vydalo minisJeště v prosinci byla nezaměstnaLidské zdroje a zaměstnanost a OP Samotný IOP, který řídí minis- terstvo pro místní rozvoj a která nost v zemi úrovni 7,5 procenpro konkurenceschoppopisuje jednotlivé projekty. O terstvo pro na místní rozvoj, cílí na Vzdělávání ta, což nás řadilo na sedmé místo nost. Na oba vyvelkýdohromady zájem. Dosud města hned v několika priorit- ty je přitom byly zemí s nejnižší nezaměstnaností. členěny 3,67 miliardy eur. Podle ních osách. Stěžejní je ale prio- bylo v oblasti regenerace proPodobně byla monitorovací blémových sídlišť podáno zprávy téměř ritní osana 5,tom která seBelgie. zabýváJenže inte- prosincové podle většiny analytiků nemá být jsou v obou zmíněných programech v celgrovanými plány rozvoje měst. 800 projektových žádostí rok 2013 alespoň v prvních měsí- stále finanční prostředky, které kovéještě hodnotě téměř 2,5 miliarTedy konkrétními strategiemi, cích pro české i evropské hospobude letos možné rozdělit na další které obsahují několik obsahově i dy korun. Koncovým příjemcům dářství přívětivý. Ostatně lednový projekty, jako jsou školení, rekvaličasově provázaných projektů. Ty bylo zatím vyplaceno 1,2 miliarvývoj nezaměstnanosti integrace slabých, dy. Díky těmto sociálně finančním promají dané město posunouttakový k do- fikace, obraz potvrdil. Oproti prosincomodernizace veřejné správy chodsažení cílů, které si v rámci IPRM středkům byly opravenyapod. vým údajům vzrostlanástroje nezaměstbychom se ale na náměstí podponíky, zrekonstruována stanoví. Důležitost in- Pokud nanost o 0,6 procentního bodu, ru zaměstnanosti a tvorby nategrovaných plánů rozvoje měst nebo revitalizovány parky pracelkový početministerstvo nezaměstnaných podívali příklad míst v Brně, Písku,obecnějším Uherském zdůrazňuje pro covních přesáhl 585 tisíc lidí. Podle staré pohledem, že k  tomu Hradišti a zjistíme, řadě dalších měst. místní rozvoj: „Právě na příkladu metodiky Česko dokonce překovlastně přispívá celá řadapodívat invesIPRM je možné velmi dobře ob- Pokud bychom se měli nalo hranici, čímž tic všemi přímo operačními na napříč financování IPRM,protak hájitdesetiprocentní důležitost a dosah kohezní země vystoupala na nejvyšší hodgramy. Asi nejvýznamnějším politiky až k příjemcům, respek- těch je Integrovaným operačním notu od roku 1993. Podle je doprava a programem podpořeno 41. Na tive obyvatelům měst, kteránové si o zaměstnavatelem metodiky překračuje nezaměstdopravní stavebnictví. Projekty, tuto formu podpory zažádala,“ realizaci svých plánů už získala nanost osmiprocentní a které s  pomocí městarealizuje téměř 5 stát miliard korun. OP uvedl první náměstekhranici ministra ani výhled není podle ekonomů Doprava, dávají práci stavebním pro místní rozvoj Daniel Braun. právě nejrůžovější. „V únoru lze firmám, které se potýkají s tuhou ROPY POMÁHAJÍ PARKŮM očekávat další mírné zvýšení nekrizí a nedostatkem zakázek. I NÁMĚSTÍM IOP ZLEPŠUJE IMAGE MĚST zaměstnanosti. Za celý letošní Jednotlivé regionální operační rok očekávám podíl nezaměstnamají v plány tomtoměst směru Ovšem rozvojové neA jaké typy projektů jsou z IOP programy ných na obyvatelstvu v průměru také svůj význam, který potvrdipodporovány? Tak například jsou podporovány pouze Integro7,6 Loni problémových tento ukaza- livaným i ředitelé jednotlivých úřadů reoperačním programem, jde procenta. o revitalizace tel v průměru činil 6,8 procenta,“ gionálních rad. Například v rámci sídlišť. „Tato oblast podpory je ale také regionálními operačními uvedl hlavní ekonom společnosti ROP Severovýchod, který už roz-z určena městům na revitalizaci programy. Finanční prostředky Patria Finance David Marek. Přes dělil prakticky všechny finanční veřejných prostranství a vlast- nich putují především na rozvoj to všechno na tom domů naše země není prostředky, vznikala praměstských center nebonová na vybraníkům bytových na jejich oproti průměru Evropské unie covní místa hlavně v odvětví ceszdaleka tak špatně. Europoslanec tovního ruchu. Důležité jsou ale i za ODS Hynek Fajmon například projekty obcí a měst nebo projeksoučasný nárůst nezaměstnanos- ty zaměřené na rozvoj podnikati komentoval slovy, že by spous- telského prostředí. „Celkem tedy ta evropských států byla šťastná, byly nově vytvořeny 734 pracovkdyby měla tak nízkou nezaměst- ní místa - 337 v KrálovéhradecNa nedávném summitu G20 uskutečněném v Cannes byly ekonomická krize eurozóny a alarmující situace životního prostředí hlavními tématy. Současný stav biologové považují za začátek nového masivního výhynu jako kdysi před stovkami milionů let. Retrospektivní pohled do minulosti vyvolává obavy.

3 EVROPSKÉ EVROPSKÉ HORIZONTY HORIZONTY ZDEŇKA ZDEŇKA VELÍŠKA VELÍŠKA Bude mítobchod EU po dluhové krizi novou Pomůže vrátit respekt pojmupodobu? Západ?

(pokračování ze strany 1)

ZAHRANIČÍ

né prioritní oblasti, jako je rozvoj infrastruktury veřejných služeb, dopravy, cestovního ruchu a další. V rámci ROPů je realizováno 26 integrovaných plánů rozvoje měst. Podle zprávy ministerstva činí alokace všech schválených plánů 12,7 miliardy korun. A příklady konkrétních projektů? Pokud se podíváme na dva průběžně nejúspěšnější regionální operační programy, SeverovýIlustrační chod a foto. Jihovýchod, najdeme řadu menších i větších projektů kém kraji, 249 v milionů. Pardubickém celkem za stovky Makraji a 148 v Libereckém sivní evropskou podporu kraji,“ čerpá řekl Evropským novinám pověv této oblasti Brno. V srpnu zde řený ředitel Úřadu RR Severovýskončila oprava důležité Jošchod Vašák.stála A informace tovy Zdeněk ulice, která 340 miod ostatních ředitelů jsou2009 podoblionů korun. Od roku už né. „Navíc naše projekty genes pomocí EU město investovalo rují další pracovní do opravy centrální příležitosti části Brna nepřímo; pokud například 747 milionů. „Lze říci, ževznikcentne zajímavá turistická atrakce, rální část města a její dopravní pomůže místnímje podnikatelům infrastruktura z velké části vopravena oblasti stravování, a já mohu ubytování konstatoavat, dalších doprovodných služeb,“ že jsem hrdý na všechny dodává ředitel Úřadu RR Jihovýpracovníky, kteří po několik let chod ArturoZatloukal. usilovali to, aby naše město bylo zase krásné a hezké,“ konMLADÝM POMOHOU STÁŽE statoval primátor Roman Onderka. Ovšem nutno říct, že Asi největšímprojekty, problémemtosouvisejírozvojové nejsou cím s pracovním trhem jeměsta. nezaměstpouze velká krajská Nananost mladých.investičních V  tomto směru opak. Většinu akcí přichází EUmilionů s  finanční podporou. za desítky korun najdeUnijní prezident Herman Van měst. Romme u bývalých okresních puy totiž navrhl vytvořit z rozpočtu, Nejčastěji jde o obnovy parků který se nedávno podařilo vyjednat, a rekonstrukce náměstí. Takonový fond, který by měl vým příkladem může pomáhat být namladým práci.vVyčlepříklad lidem opravazískat náměstí Havněno na něj bylo šest miliardnebo eur. líčkově Brodě na Vysočině „Peníze poputují především do kritřeba oprava náměstí v Lázních tických regionů Řecka, Portugalska, Bohdaneč v Pardubickém kraji. Španělska Itálie,mohu ale ucházet se o „Těší mě,čikdyž přihlížet ně může jakákoliv chudšíprojektu, oblast v ukončení nějakého Evropě,“ uvedl Van Rompuy.  O pekterý zvelebuje infrastrukturu níze si může požádat region, kde nev obcích a městech, protože vyzaměstnanost mladých pro překročila tváří lepší prostředí život, 25 je toBohdaneč,“ zatím jeditakprocent. jako vV Česku Lázních ný: Zástupci ministerřeklSeverozápad. vloni u příležitosti otevření stva financí už deklarovali, že Česko tento nový finanční nástroj nejspíš využije. Za každé euro, které tak investujeme do zaměstnanosti mladých v  regionu, dostaneme jedno euro navíc z  peněz, které byly na fond vyčleněny.

náměstí europoslanec a předseda Svazu obcí a měst ČR Oldřich Vlasák. Aktuálním projektem je oprava Velkého náměstí ve Strakonicích. Hlavní fáze oprav trvala dva roky a skončila před třemi týdny. Náklady na přestavbu náměstí činily 82 miliony korun a město na ni získalo z evropských fondů více než polovinu. MĚSTA SE BOJÍ PŘÍŠTÍHO OBDOBÍ

EU se chce v  nezaměstnanosV souvislosti s pomalu končícím tiprogramovacím mladých angažovat razantněji obdobím se stáilepodle koživěji předsedy diskutuje Evropské o evropských mise José Manuela Barrosa: „Je fondech i na úrovni měst. Pro ty zřejmé, že peníze musíme v boji s nezajsou totiž z Evropské unie městnaností, a zejména s  nezapřinejmenším stejně důležité městnaností mladých, přijmout jako pro kraje. V současnosti už tvrdší opatření a já jsem přesvědpomalu dobíhají poslední výzvy, čen, stane,“ řeklzaměřují. předsekteréžesesenatak rozvoj měst da EK na setkání europoslanců V některých regionálních opearačních národních poslanců.užPodle něj programech dokonce k  tomu přispěje i návrh Komise žádné další výzvy neplánují. Velna záruk, které má by měly ké vytvoření obavy z budoucnosti Svaz mladým lidem ve věku do 25 aby let měst a obcí. Ten má strach, do čtyř měsíců zajistit pracovní budoucí podoba kohezní politiky místo či dalšípotřebám vzdělávání. odpovídala měst a niAkoliv vlastní řešení hledá i česká pouze potřebám státu nebo strana. práce a sodokonceMinisterstvo Bruselu. Podle Oldřicha ciálních přišlo s aby podporou Vlasáka věcí je důležité, města stáží. o projekt a obceJde měly možnostspolufinanmluvit do covaný VK, který umožňupodobyz OP evropských fondů v příšje tíchnezaměstnanému letech a ideálně se inastoupit samy čásjako firmy, kde sio tečněstážista podílet do na rozhodování osvojí pracovní návyky a získá struktuře investic. Zároveň je ale potřebnou praxi v  oboru. Právě podle europoslance v pořádku, že se evropské fondy zacílí. „Za nedostatečná praxevíce je totiž hlavpředpokladu zaní komplikací odpovídajícího při hledání uplatcílenínaevropské fondy umožňují nění trhu práce. „Potenciální zásadním způsobem motivovat poskytovatelé stáží vytvoří kona akcelerovat a využikrétní nabídkuvýnosnost – v  podstatě intelnostdle územních zerát, dispozic (regionálních) a požadavků aktiv,“šablony,“ řekl Vlasák a dodal, že dané uvedl již dříve znalostFondu skutečných ředitel dalšíhorozvojových vzdělávápotřeb jednotlivých reginí Pavel země, Kryštof. Zájemci o stáž, onů anabídka měst je osloví, pro toto zacílení které se mohou nutnou podmínkou. po registraci do systému na vyFilip Appl brané stáže přihlašovat. Projekt za 800 milionů korun poběží do října 2014. Paralelně s  tím běží podobný méně nákladný projekt podpořený z  OP LZZ, který je zaměřený jen na stáže mladých budoucích absolventů. Filip Appl

Ekologické chování na denním pořádku

Člověk dokázal přeměnit polovi- čelila zuřivé vichřici Klaus, o rok nu půdy na Zemi a tím závažně později vichřici Xynthia a nyní se poškodil ekosystém. Ekonomický vzpamatovává z mohutných záa průmyslový rozvoj, rostoucí po- plav na jihu země. Podle odhadů čet obyvatel, nové stravovací ná- škody představují částku 600 až vyky a požadavky životních pod- 800 miliard eur. Nové obavy vymínek jsou příčinou narušeného volává zvyšování hladiny Atlan- od roku se Francie zúčastňuje linky č. 1 pařížského metra, kteživotního prostředí. Podle nedáv- tického oceánu. Situace znepo- programu na podporu životního rá patří k nejstarším a nejfrekno zveřejněných studií americ- kojuje obyvatele kraje Gironde, prostředí Earth Hour. Letos se ventovanějším (denně přepraví kých vědců je 5 500 živočišných kteří přihlíží zmenšování pláží o přibližně 130 měst (Lyon, Paříž, 725 tisíc osob). Do roku 2020 druhů na pokraji vyhynutí. Do- jeden až tři metry za rok, v ně- Strasbourg, Toulon…) ocitlo ve proběhne zdvojnásobení velikonce několik živočišných a rost- kterých místech o šest až deset tmě po dobu jedné hodiny. Akce kosti sítě vlaků TGV o 2 000 km. byla spuštěna před Eiffelovou V září letošního roku oslavily vlaky linných druhů ztrácí svou původ- metrů za rok. ní velikost a zmenšuje se (polární Dnes patří Francie k zemím věží za přítomnosti ministry- vysoké rychlosti třícáté výročí od medvědi, jeleni, želvy, ještěrky, s nejmenšími emisemi sklení- ně ekologie Nathalie Kosciusko svého vzniku (1981) a přepravily ropuchy...). Lesní porost, tolik kových plynů. Propagace vzoru Morizet. Ani v otázce dopravy přibližně dvě miliardy osob. Na nepostradatelný pro ekosystém, ekologického chování naučila nezůstává pozadu. Většina Fran- seznamu je rovněž snížení hlučmizí před očima a více jak dva obyvatele téměř automatickým couzů využívá služeb veřejné nosti letadel ohrožující obyvatele miliony osob ročně umírá na zá- ekologickým gestům. Pravidelně hromadné dopravy. Síť železnic v blízkosti pařížských letišť Roissy važné nemoci způsobené znečiš- třídí odpad, šetrně hospodaří a metra je vysoce rozvinutá a Charles de Gaulle, Orly a Beauvais. těním ovzduší. Frekvence přírod- s vodou (podle Crédoc - Středis- pokud právě neprobíhá stávka Od března příštího roku budou ních katastrof a hrůzné následky ko výzkumu pro studie a pozo- nebo sebevražda bezdomovců zprovozněny nové dráhy nočních hovoří jasně: spotřebováváme rování životních podmínek se (velice časté v zimních měsí- vzletů ze západní strany Roissy více přírodních zdrojů než nám celková spotřeba vody domác- cích) patří k velice spolehlivým. Charles de Gaulle, budou vyčleněností snížila o 3 % v období od V rámci ekologického programu ny investice do zvukových izolací planeta může poskytnout. Téměř s pravidelností zasáhne 1997 do 2007), často nakupují vláda započala několik moderni- a zakáz používání nejhlučnějších letadeljevna noci A310). dopravního systému. Nejvý- měřítku biopotraviny. i zací nezaměstnaností, Úřady práce mají v posledních týdnech napilno. AčkolivJsou se ale uvědomělí ČR potýká s rekordní v evropském tom(Airbus ještě dobře. některý z ničivých živlů i půvabIlona Mádrová znamnější z nich je automatizace v otázce spotřeby elektřiny. Rok zdroj:archiv autora nou krajinu Francie. V roce 2009

Výchozí bod, lépe unie, řečeno Lidé v zemích Evropské a asi dva výchozí body: Evropnejvíc lidé v zemích eurozóny, otvíská unie a hlavně její jádro, rají už hodně dlouho noviny s úzokostí. které teď jde nejvíc, eu-i Totéž se samozřejmě týká rozóna, prožívají měsíce, televize a rozhlasu v časech zpravokdy světový tisknic jeden den dajských relací. Není příjemného zaznamená, že křeč dluhoutvrzovat se denně, že nelze čekat vé polevuje, že euronic krize jiného než škrty (abych ty souzóně už nehrozí rozpad a časné perspektivy vyjádřil co nejeuru ztráta postavení na stručněji). Ve svém uvažování jsou měnovém trhu, a druhý teď lidé v mnoha evropských zemích den – nebo týž den, ale jiné hluboce ponořeni do finanční pronoviny Poukáblematiky,– atotopopřou. hlavně do té, kterou ží na problém, který některé zemědluhová stále krize ještěa způsob mají s rozpočjejího řešení tovým deficitem (už i Francie), na trvající nebezpečí ztráty trápí přímo jejich rodiny. Snadno nám všem přitom uniká, že jsme vystaveni nesoudržnosti eurozóny, na pravděpodobnost pádu předních tušeným rizikům ještě i v jiné rovině. Politické. Média už na ni přecházejí, jen my si ekonomik EUbohatá do recese. nevšímáme, jak je jejich žeň, když na bojišti o záchranu eura a ekonomické Druhý výchozí bod:padlé Evropský parlament neslibuje stability EU sbírají oběti: vlády. V posledních týdnech a měsícíchhladkou mohla mératifikaci dlouhodobého rozpočtu EU (2014-20) právěv dojeddia se vší pompou pohřbít vlády ve Slovinsku, na Slovensku, v Řecku, Itálii, ve naného vlád na summitu. Naopak lídři čtyř nejsilnějších Španělsku;šéfy na jaře v Portugalsku a v únoru v Irsku. Loni na zadluženost státu evropských stran v EP, i sám předseda parlamentu, hrozí doplatila vláda laboristů ve Velké Británii. A pro úplnost: předchůdkyní všech zatěch blokováním rozpočtu. Vadí jim,tedy že vco se která celkového padlých vlád v EU byla vláda na Islandu, zemi, v EU není,objemu nechtěla týká, rozpočet Vadíevropských jim ale zemí i to,octlo že kvůli tento být, ale byl teď už raději chce.zredukován. Zatím se celkem devět pedlouhodobý finanční výhled nepočítá s  žádnými novými něžní krizi v politickém provizóriu. Doufejme, že další nepřibudou. Ale kdyžfiuž nančními zdroji, naopak,rovnou je jako dosud navážnější ročních jsem vyslovil slovo provizórium, poukážu na to,založen co je asi ještě než příspěvcích členských Poslanci zavedení pád devíti evropských vlád. Dostátů. provizória vstupuje,by jakuvítali se zdá, také Evropská něunie jakých celounijních mechanismů přísunu peněz do a především její finančně-ekonomický pilíř, eurozóna. Nejen političtí společné lídři Evroppokladny. jim ia to, že dosavadní bruselské unie, ale iVadí ekonomičtí finanční experti volajízpůsob po novémalokací uspořádání poměrů ských peněz zastaral a jde přesně opačným směrem, než je uvnitř eurozóny. Ta se má stát pevným jádrem Evropské unie, s větší rozpočtovou v  současné době zapotřebí. fondy fiskálních dál uspokodisciplinou a hlavně s větší koordinací Strukturální až uniformitou národních politik. jují partikulární zájmy vlád penězi uškudlenými a Eurozónu je třeba vyzbrojit nástroji k účinné obraně společné měnyna předvědě nápory výzkumu a na progresivních společných projektech, které finančních trhů, domnívají se experti. My ale bychom měli vědět, že změní-li se euby Evropu vrátily a daly vsituace jednotlivých rozóna v takzvané pevné na jádrosvětovou Unie, změníšpičku se tím automaticky těch zbylých zemích mladým lidem naději na práci a Evropě jako celku členských zemí Evropské unie. Tedy i naši země. Jak se změní? K horšímu. Země, na a nanechtějí obsazení prestižních v kterékonkurenceschopnost buď nechtějí vůbec, nebo zatím do eurozóny, se octnoupozic na okraji oborech budoucnosti. Mimochodem jedním z  příkladů proevropské struktury, mimo její pevné jádro,spolu s nováčky, kterým se ta okrajová gresivního projektu, který část Unie snázevropského otevře. Rozběhne-li se v Evropské uniitrpí ten nedostatkem dnes tak naléhavěpropožastředků, je Galileo, projekt se sídlem v  Praze, tedy projekt, dovaný proces zpevnění eurozóny, bude ho zákonitě provázet rozvolnění a pokles který v mnoha směrech patří kmimo českým národním zájmům. významu té hrstky států, které zůstanou eurozónu. Ta skupinka bude jednak Až do hlasování v EP a to bude až na začátku léta – si které vlády početně méně významná, jednak ještě ke všemu nesourodá. Vedle zemí, do sedmadvacítky nemohou být jisty penězi přiřčenými jejich eurozóny nikdy nechtěly, jako Velká Británie (ale ta se umí o sebe postarat), v ní buekonomikám z  bruselské pokladny příštích sedmdolet. A dou země vyčkávající, až jak to s eurem dopadne, na i země, které na vstup eurozóani Evropská unie jako celek nemůže zatím rozpracovávat na ny zatím nemají přepoklady, i země, které budou postupně do EU přijímány: země to obdobíBalkánu. svou finanční politiku. v žádnékdyž zemi západního Nicolas Sarkozy asi měl Krom už tohle toho všecho se promyšleno, na krom Německa nepodařilo nastartovat růst ekonomiky, začátku listopadu řekl v diskusi se studenty štrasburské univerzity: „Nakonecto tu jest jedinou cestuk větší ke snižování nezaměstnabudouotevřít dvě rychlosti. Tou možnou jednou půjdeme integraci uvnitř eurozóny, tou nosti. A půjde ta – ikekdyž není uvnitř všudeEvropské stejněunie”. rozsáhlá jenám skutečnou druhou se konfederaci Nemělo- by uniknout, rakovinou dnešní Evropy a spolu s celkovým úbytkem že s ideou evropské konfederace, jejíž založení by uchránilo Evropskou sociálunii před ních jistot se zvolna v časovanou bombu.Mitterrand hned po postkomunistickými adeptymění na členství, přišel už Francois To ježelezné tedy opony. výchozí situace, v níž se Spojené státy a Evropská pádu Předestřel ji přímo v Praze (červen 1991). Neuspěl. Zejména unie shodně vyjádřily pro uzavření dohody o euroamericu Václava Havla a dalších Středoevropanů. Uspěje Nicolas Sarkozy? U Václava ké zóně Vzhledem k tomu, jsem integraci? popsal Klause a u volného těch dalších,obchodu. co lpějí spíš na státní suverenitě než naco evropské v předchozí větě, je to vyhlášení spásonosné. Pokud bude za To, co jsem tu dnes načrtl, je jen hypotetická představa budoucnosti Evropské unie ním následovat podpis té smlouvy. a eurozóny. První, co může zhatit její uskutečnění, je ztroskotání eura a rozpad euTa je ovšem složitou záležitostí. o ní sesepak odhaduje na rozóny. Ale buďme (euro)optimisty: euro se Jednání udrží a eurozóna stane pevným dva roky. Ale povede-li se je dovést do konce, to jest odstrajádrem EU. Buďme také (euro)realisty: braňme se včas marginalizaci, tedy česky, nit všechny ty dobře zakamuflované exportu ideu a zábravytěsnění na okraj evropské struktury. Nejlépepodpory tím, že (Sarkozyho) jakési ny importu, vznikne největší zóna volného obchodu na světě, konfederace zmaříme v zárodku zřetelnou podporou jednotné Evropy s jednotnou která měnou.navíc umožní znásobit vzájemné investice. A normy, které Evropa a Amerika nastaví pro své obchodní výměny, budou patrně nuceni přebírat i jejich ostatní obchodní partneři. Země EU a Spojené státy tvoří objemem svých hospodářských styků zdaleka nejvýznamější obchodní prostor světa. Co znamená zkratka IPRM? Jen přímé investice mezi nimi jdou přes bilión eur. Obrat ve IPRM označuje Integrované plány rozzbožní výměně a službách dosahuje výše 440 miliard, což voje měst. Jedná se o soubor vzájemně je víc, než činí obrat obchodních styků mezi USA Čínou. provázaných akcí, které jsoua realizováNicméně tento obrovský tok kapitálu není zastřešen žádnou ny na vymezeném území nebo v rámci mezistátní smlouvou. Bilaterální obchodní styky ve brzdí bez-a tématického přístupu městech počet celních sazeb a národníchsměřují regulací. V  Bruselu se přík dosažení společného cíle či nos smlouvy o zóně volného obchodu odhaduje na 86 miliard cílů města, obce či lokality. IPRM je eur pro země EU a na 65 miliardjedním pro Spojené (Zdroj: z nástrojůstáty. urbánní politikyEla País.) projekty v něm obsažené mohou být Proč tu ještě taková dohoda není? Protože obchodníprogramů zájmy podporovány z operačních Evropy (tehdy západní Evropy) a(OP) Ameriky se otevřením světa financovaných ze strukturálních po pádu železné opony začaly rozcházet. V lecčems jsou teď fondů. Město může předložit jeden nebo více IPRM. ba i protichůdné. Bude těžké je harmonizovat. Ale těžší se mi jeví, aby operačních Evropa a Amerika čelily zvlášť nástupu noV jakých programech se každá IPRM uplatňují? vých obrů do světového obchodu. Ta dohoda, které jenateď Integrovaný plán rozvoje města je koordinačním mechanismemo zacíleným inřeč, to může nejen ulehčit; může z euroamerického tandemu tervence v oblasti rozvoje měst v rámci regionálních operačních programů (ROP), udělat silnějšího aktéra světového dění, než jsou Amerika a Integrovaného operačního programu (IOP, oblast intervence 5.2 týkající se řešení Evropa každá zvlášť. A může zamezit vzniku americko-čínproblematiky bydlení) a doplňkově v tématických operačních programech. Mezi ského téseobávané dvojky! Má to patří ale ekonomický všechno prioritní tandemu, oblasti, na které intervence vGrámci IPRM zaměřují, jeden háček: při jednání s Washingtonem musí Evropa rozvoj, sociální integrace, životní prostředí, přitažlivá města, dostupnost aumět mobivystupovat lita a správa věcíjednotně. veřejných. Musí se naučit mluvit jedním jazykem, jak jí svět už trochu rozladěně doporučuje. Ale držet jednu linii se pro zemí může ukázat, když půjde o obJakých městsedmadvacet se IPRM týká? chod, ještě těžší než když jde 50 o tisíc zahraniční Neboaby o 1) IPRM je podmínkou pro města nad obyvatel a politiku. Mladou Boleslav, rozpočet. mohla čerpat prostředky v rámci oblasti podpory ROP zaměřené na rozvoj daBylo by (jedná ale škoda, kdyby nana tom měla ideaIPRM společného obných měst se o města zařazená seznam nositelů v rámci ROP). chodního, či snad přímo ekonomického euro-amerického 2) Pro oblast intervence 5.2 IOP mohou IPRM předkládat města nad 20 tisíc obyprostoru ztroskotat. realizace totiž může rehabilitovat vatel, bez jeho předložení by Její nemohly čerpat prostředky z této oblasti intervence. pojem Západ jako prostor představující na světových trzích i 3) Města do 50 tisíc obyvatel mohou čerpat prostředky OP prostřednictvím vIPRM, ve světové politice jednu homogenní sílu s jednou filosofií a pokud to pravidla operačního programu umožňují. jednou argumentací. Martina Finková, Eurofon

Eurofon informuje

PUBLICISTIKA

4 CO NA TO EUROPOSLANCI Co říkáte na rezignaci papeže Benedikta XVI. a jak hodnotíte jeho působení? Nečakaná a pre mnohých prekvapivá rezignácia pápeža Benedikta XVI. vyvolala právom búrlivú diskusiu o fungovaní katolíckej cirkvi. Osobne predpokladám, že pápež sa k tomuto kroku rozhodol sám a slobodne. Neverím však, že jediným dôvodom bol jeho zlý zdravotný stav.  Myslím si, že dôležitú úlohu pri jeho rozhodovaní  zohrala tiež narastajúca frustrácia a únava z početných škandálov, ktoré sa postupne dostávali a stále dostávajú na verejnosť, a v ktorých  figurujú vysoko postavení cirkevní hodnostári. Pôsobenie Benedikta XVI. na stolci rímskeho  biskupa  bolo podľa mňa v súlade s tým, čo sa od neho po jeho zvolení očakávalo. Predpokladám, že mal byť svojím spôsobom autoritou, ktorá by pripravila pôdu na väčšie zmeny. Myslím si, že cirkev takto získala dostatok času na prípravu a výber nového pápeža, ktorý bude vedieť odvrátiť jej upadajúci vplyv na veriacich v súčasnom modernom svete. Taký-

to predstaviteľ by mal byť pripravený pôsobiť dynamicky a mal by mať schopnosti osloviť veriacich modernejším, ale aj charizmatickejším a osobnejším   spôsobom. Vyber a voľba nového pápeža potvrdia, alebo vyvrátia správnosť tohto môjho uvažovania. Zároveň mám pocit, že popularita, ktorú pre cirkev získal  svojou charizmatickou povahou pápež Ján Pavol II. chce cirkev kultivovať aj naďalej. Nájsť však vhodnú osobu je stále ťažšie. Pápež Benedikt XVI.  takúto charizmu nemal a aj z toho dôvodu prišla pravdepodobne jeho rezignácia cirkvi celkom vhod.

Rezignace papeže Benedikta XVI. mne, asi jako mnoho jiných, zaskočila. Navzdory zjevnému úbytku fyzických sil v  poslední době je to přece jenom v  celých dějinách papežství teprve podruhé, kdy se hlava katolické církve dobrovolně vzdala svého úřadu. Takto výjimečný revoluční krok nepochybně vyžadoval výjimečnou vnitřní sílu. A ovšem také obdivuhodnou pokoru před nároky na vedení svěřeného úřadu. V čase, kdy jsme spíše svědky usilovného lpění na funkcích i v případech, kdy na ně jejich nositelé očividně nestačí mnohdy i odborně a intelektuálně, je krok Benedikta XVI. pozoruhodným příkladem a inspirací. Cítil, že výzvy, před kterými katolická církev i celý svět stojí, vyžadují od papeže energii a nasazení, kterých se mu bohužel už nedostává. Koneckonců není divu, vždyť jde o nejstaršího papeže za posledních 109 let. Jsem přesvědčen, že Benedikt XVI. může odejít se ctí a vztyčenou hlavou. Odvedl kus práce na poli mezináboženského dialogu, byť si v  několika případech situaci zbytečně zkomplikoval nešťastnými výroky na adresu jiných vyznání. Jako špičkový teolog se přitom soustředil na katolickou věrouku, kterou obohacoval svými myšlenkami a postřehy. Nebyl však odtažitým mentorem nebo kazatelem,

ale důležité místo v jeho pontifikátu měl láskyplný a lidský přístup, který neokázalým způsobem projevoval, třeba když se osobně setkal s  oběťmi holokaustu a jejich potomky nebo s oběťmi sexuálního zneužívání kněžími. K  této kauze, která církev těžce zasáhla, se stavěl čelem a přesto, nebo možná i právě proto vrhala na jeho působení stín, nutno podotknout, že nespravedlivě, neboť se v  převážné míře jednalo o problém, který zdědil. Je třeba vyzdvihnout, že si našel čas i na návštěvu České republiky, do níž přijel s poselstvím naděje, vnitřního klidu, hledání pravdy místo popularity a důležitosti smyslu pro krásu jako základního atributu člověčenství. Často také připomínal, že Evropa je naším domovem, máme se v ní tak cítit a uvědomovat si její křesťanské kořeny. Odkaz, který zanechává, je tak více než aktuální a živý.

Vážím si upřímného postoje Benedikta XVI. - dostál svým slovům z roku 2010. Možnost odstoupení, kterou umožňuje kanonické právo, Benedikt XVI. citoval již v knize rozhovorů s Peterem Seewaldem „Světlo světa“, publikované v listopadu 2010. Tekdy řekl: „Když si papež jasně uvědomí, že už není schopen fyzicky, mentálně a spirituálně zastávat jemu svěřený úřad, pak má za takových okolností právo a také povinnost odstoupit.“ Spekulace bulvárního tisku o jiných než zdravotních motivech jeho rezignace považuji nejen za zavádějící, ale také za nevkusné. Benedikt své rozhodnutí komentoval jednoznačně a je nízké ho podezírat z neupřímnosti. Sám to formuloval také takto:  „V dnešním rychle se měnícím světě zmítaném záležitostmi velkého významu pro život víry je pro řízení Petrovy bárky a hlásání evangelia zapo-

třebí také tělesných i duševních sil.“ Osobně si přeji, aby byl zvolen nástupce, který bude mít dostatek tělesných a duševních síl, ale i vůli - tedy ambici pokračovat důsledně v cestě Benedikta a Jana Pavla. Zejména se jim dařilo iniciovat a rozvíjet jak mezináboženský dialog, tak hledat společné hodnoty a cíle se sekularizovanou společností - jako je mírové řešení konfliktů a dodržování základních lidských práv, včetně práva na zdravotní péči a také práva žen na vzdělání v rozvojových zemích.

EN č. 2 / 2013

Co s OP Doprava? Kraje chtějí peníze pro ROPy České republice se pravděpodobně nepodaří vyčerpat všechny peníze, které má k  dispozici ve fondech Evropské unie v  současném programovacím období. Alespoň to tvrdí zástupci ČSSD v čele s předsedou Bohuslavem Sobotkou nebo jihomoravským hejtmanem a šéfem Asociace krajů Michalem Haškem. Největší problém má prý OP Doprava, kde se nestihne vyčerpat možná až 5 miliard korun. Jak si zatím Česko v  čerpání stojí? Příjemci prozatím získali celkem 408 miliard korun, což je zhruba polovina částky, kterou má Česká republika v tomto období k  dispozici. To na první pohled vypadá děsivě, ale ministerstvo pro místní rozvoj uklidňuje, že peníze bude možné díky pravidlu N+2 čerpat až do roku 2015. „Česká republika dokázala zlepšit systém čerpání a odblokovat platby z Evropské komise. Žádný z  programů v  roce 2012 nepřišel o přidělené prostředky,“ podotkl náměstek ministra pro místní rozvoj Daniel Braun. Jenže opozice je podstat-

ně kritičtější a poukazuje hlavně na loňskou korekci pro OP Doprava ve výši 9,5 miliardy korun, kterou na podzim uložila Evropská komise za chyby v  čerpání. „Jedná se o projekty z doby, kdy byl ministrem dopravy Aleš Řebíček. Ty byly ze strany EU odmítnuty, nebude je dále možné financovat z prostředků EU a musí být zaplaceny pouze z domácích zdrojů,“ uvedl Bohuslav Sobotka. Problémy se podle něj vyskytují i v dalších programech v  čele s OP Životní prostředí, kde rovněž hrozí propadnutí několika miliard. Hejtmani tak opět navrhují vládě, aby umož-

nila převod prostředků z  problematických programů na ROPy, které už mnohdy mají rozděleno. „S Evropskou komisí bychom museli dojednat takzvanou realokaci, tedy převedení toho balíčku peněz určeného pro centrální vládu do jednotlivých regionů,“ uvedl Michal Hašek s tím, že by se vláda mohla podílet na posuzování projektů. STANJURA CHCE ŽELEZNICE A první schůzka mezi ministrem Kamilem Jankovským a Michalem Haškem už proběhla, zatím ovšem bez výsledku. „Jednání jsme přerušili. V první části jsme se navzájem informovali o stavu čerpání fondů z EU,“ řekl Jankovský, podle něhož se na schůzce hovořilo také o rizicích, která by takzvaná realokace peněz znamenala. Mluvčí ministerstva Jana Jabůrková už dříve uvedla, že by

přesun byl obtížný a mohl by zatížit státní rozpočet. S tím se ale Michal Hašek nesmíří a hodlá se obrátit i na premiéra Petra Nečase. „Nyní jsme nabídli pomocnou ruku prostřednictvím pana ministra. Je jasné, že se ještě musejí vyřešit sporné záležitosti,“ prohlásil Hašek. Podle něj by nejen v Jihomoravském kraji šly takto získané peníze především do zlepšení dopravní infrastruktury. „Každý účastník silničního provozu na jižní Moravě vidí, že ty silnice nejsou v dobrém stavu a každá částka, která na opravu přijde, bude efektivně a rozumně použita.“ Jenže se svým plánem už přišel i ministr dopravy Zbyněk Stanjura. Bleskově chce totiž postavit železniční úseky v  celkové hodnotě přes 35 miliard. Důvod? Na rozdíl od silnic není potřeba vykupovat pozemky a vše by se tak mohlo stihnout. Filip Appl

Eduard Kukan, poslanec Evropského parlamentu

Ilustrační foto.

Jan Březina, poslanec Evropského parlamentu

Zuzana Roithová, poslankyně Evropského parlamentu

Problémy ROP SZ, kdo zaplatí 2,5 miliardy? Regionální operační program Severozápad čelí velkým problémům už dlouho. Nyní ale tyto problémy vyústily do fatálního důsledku: Za pochybení, která Evropská komise nalezla v dotovaných projektech, byla vyměřena korekce ve výši 2,5 miliardy korun. A to je částka, ze které trochu zamrazí asi každého. V současnosti je proplácení peněz z Bruselu pozastaveno do té doby, dokud nebude sankce proplacena. V  prvním únorovém týdnu informovalo vedení ROP Severozápad o tom, že Evropská komise vyměřila programu korekci ve výši 2,5 miliardy korun. „MMR ČR neoficiálně obdrželo dopis od Evropské komise, kterým je potvrzena výše korekce na úrovni 10 procent za chybovost v systému hodnocení a 12,41 procenta za chybovost v samotných projektech,“ řekl předseda Regionální rady a náměstek karlovarského hejtmana Petr Navrátil s tím, že ministerstva se na uhrazení korekce nechtějí podílet. Mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob pro ČTK uvedl, že

o tyto peníze ROP Severozápad přijít nemusí.  „Pokud bude finanční korekce řídícím orgánem akceptována, mohou být takto uvolněné finanční prostředky znovu použity k úhradě výdajů nových projektů v rámci ROP Severozápad,“ řekl s  tím, že pokud korekce uhrazena nebude, ROP Severozápad o tyto peníze definitivně přijde. Proplácení peněz ze strany EU je navíc v současnosti pozastaveno a čeká se na zaplacení. To si budou mezi sebe zřejmě muset rozdělit oba kraje podle toho, kolik z  operačního programu dostaly prostředků. Podle Petra Navrátila to zatím vypadá,

že by Karlovarský kraj zaplatil asi třetinu sankce a Ústecký asi dvě třetiny. Pokud kraje sankci nezaplatí, ROP bude zastaven a dotkne se to především žadatelů o  dotace a státu, který by nedostal miliardy na projekty, které už předfinancoval. BUDOU PLATIT JEN KRAJE? Kraje tak o zaplacení sankce jednají. Ve hře je stále i možnost, že se na části korekcí budou podílet i žadatelé, kteří dotace čerpali a v jejichž projektech se našly chyby. Kraje se také ještě nevzdaly toho, že by část zaplatil stát. „Odpovědnosti se nezříkáme, ale nesouhlasíme s  tím, že kraje mají politickou zodpovědnost úplně za vše, co se v ROP dělo,“ uvedl hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček a Petr Navrátil se přidává: „Hlavní výhrady zástupců Evropské komise nemíří na kraje, ale na auditní orgán,

kterým je Ministerstvo financí ČR a členský stát jako takový,“ řekl. V současnosti má stát necelé čtyři měsíce na to, aby prokázal, že rozsah chyb je menší. Hejtman Karlovarského kraje Josef Novotný už vyzval ministerstva, aby jednala co nejrychleji. O pomoc požádal i předsedu Asociace krajů Michala Haška. Dosud bylo do ROP Severozápad podáno 997 projektových žádostí, z  toho pro 358 z  nich schválil Výbor Regionální rady poskytnutí dotace. Nasmlouváno bylo prozatím 15,6 miliardy korun, proplaceno zhruba 11 miliard a certifikovány (tedy potvrzeny a vyplaceny Evropskou unií) byly výdaje projektů za 4,5 miliardy korun. Čas je přitom největší nepřítel. Pokud se nepodaří rozběhnout program co nejrychleji, budou finanční ztráty obrovské. Filip Appl

NUTS II PRAHA

EN č. 2 / 2013

Rekvalifikací a inovacemi proti nezaměstnanosti v Praze Nezaměstnanost v Praze v lednu stoupla na 4,4 procenta z prosincových 4,2 procenta – lidí bez práce bylo na začátku února přes 37,5 tisíce. Mezi českými okresy ale patří Praha tradičně k městům s nejnižší nezaměstnaností – v lednu byla menší už jen v okresech Praha-východ a Praha-západ. Přesto i hlavní město hledá způsoby, jak nezaměstnanost snížit. Občanské sdružení Asistence vytváří dotovaná tréninková místa na běžných pracovištích, přispívá zpočátku na mzdu zdravotně postižených a podporuje takového zaměstnance i zaměstnavatele. Ten se zase může stát dobrým příkladem pro další podnikatele. Projekt chce pomoci 58 lidem s tělesným a kombinovaným postižením z Prahy získat a udržet si zaměstnání na běžném pracovišti. Současná legislativa umožňuje příspěvek pouze na místa na pracovištích s více než 50 % osob se zdravotním postižením. „Podle předběžného průzkumu je zřejmé, že zaměstnavatelé, kteří zatím váhali s přijetím zaměstnanců s těžkým postižením, budou mít touto cestou možnost seznámit se s průběhem spolupráce v podporovaném zaměstnávání bez  rizika případné finanční ztráty,“ vysvětluje Jiří Netík, manažer pro publicitu na odboru fondů EU pražského magistrátu. PROGRAM PRO KLIENTY V SUBSTITUCI Těžko zaměstnatelní jsou i vyléčení drogově závislí, kromě poruch chování tito lidé trpí so-

ciálním handicapem – společnost je vůči nim více než ostražitá. Pro ně byl určen projekt Šance. Klienty integroval hlavně sociálně a pomáhal jim získat a udržet si zaměstnání. Lidé, kteří vstoupili do programu, měli k dispozici poradenský servis, mohli absolvovat vzdělávací kurzy či rekvalifikace. Problém najít práci mají i cizinci, kteří v  hlavním městě žijí. 16měsíční projekt podpoří 100 lidí, kteří najdou zaměstnání jako asistenti pedagogů na pražských základních školách. Menší skupina může absolvovat akreditovaný kurz s následným dovzděláním v  oblasti práce s  žáky-cizinci. Partnerské školy nabídnou po dobu jednoho školního roku pracovní místa asistenta pedagoga. Z evropských prostředků byla podpořena také chráněná dílna zaměstnávající znevýhodněné osoby. zdroj: MHMP PENÍZE NA ZAMĚSTNÁVÁNÍ ZNEVÝHODNĚNÝCH Pomocníkem ve výše uvedených projektech jsou peníze z  Evropského sociálního fondu, které Praha čerpá prostřednictvím Operačního programu Praha Adaptabilita. V  těchto konkrétních projektech šlo o částky 5,7 milionu, 4,7 milionu a 5,2 milionu korun. OPPA tak podporuje aktivity, které zvyšují kvalifikaci

zaměstnanců třeba formou odborných stáží, podporuje malé a střední podniky či pomáhá při zaměstnávání znevýhodněným lidem (zdravotně postiženým, ženám na mateřské dovolené nebo cizincům). FINANCE NA INOVACE Investiční projekty v  hlavním městě podporuje Evropský fond

pro regionální rozvoj prostřednictvím Operačního programu Praha Konkurenceschopnost. „Financuje např. práci vědecko-výzkumných institucí (pořízení moderních výzkumných zařízení apod.) a rozvoj malých a středních podniků s vysokou mírou inovačních aktivit (nové výrobní technologie atd.). U obou těchto podporovaných aktivit sledujeme i míru nově

vytvořených pracovních míst, protože chceme zajistit, aby námi alokované evropské dotace přinášely co největší pozitivní dopad pro Pražany,“ říká Jiří Netík, Letos v lednu skončila poslední výzva pro podání projektových žádostí, peníze určené pro OPPA v tomto období – 2007-2013 – už byly vyčerpány. Eva Potužníková

5

KRÁTCE • Magistrát hlavního města Prahy se připravuje na roli Řídicího orgánu Operačního programu Praha – pól růstu ČR pro období 2014 – 2020. Ve stávajícím období Praha spravuje dva operační programy, Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost. Nový OP Praha – pól růstu bude multifondový – to znamená, že bude financován z  Evropských fondů pro sociální rozvoj i sociálního. Naváže tak na oba současné operační programy. • Lidé už se nemohou dočkat prodloužení linky A pražského metra z Dejvické do Motola. Potvrdila to vysoká účast na dni otevřených dveří, který představil podstatnou část nově budovaných traťových tunelů a stanic. Prohlídková trasa o celkové délce 3 000 metrů vedla z budoucí stanice metra Veleslavín ke staveništi na Vypichu, zahrnovala tedy také další novou stanici Petřiny. Do podzemí se za celý den vydalo více než sedmnáct a půl tisíce návštěvníků. Nový úsek povede ze stanice Dejvická do stanice Motol a bude dokončen koncem příštího roku. Linka A bude mít čtyři nové stanice – Červený Vrch, Veleslavín, Petřiny a Motol (definitivní názvy budou zřejmě Bořislavka, Nádraží Veleslavín, Petřiny a Nemocnice Motol). Po uvedení do provozu projede jízdní souprava z Dejvické do Motola za 7,5 minuty. Projekt nese název „Prodloužení metra V. A (Dejvická – Motol)“.

NUTS II STŘEDNÍ ČECHY

Dotace pomáhají třeba i se získáním praxe Problematika nezaměstnanosti byla vždy součástí témat, která se snaží formou dotační podpory řešit evropské strukturální fondy. Ve Středočeském kraji se, i díky přímému napojení na hlavní město, míra nezaměstnanosti obvykle pohybuje pod průměrem celé České republiky. Neznamená to ovšem, že by sem do této oblasti netekly evropské peníze. Jen jsou to peníze hlavně na nepřímou podporu, jako jsou třeba dotace do infrastruktury nebo do vzdělávání. Od ledna letošního roku přešlo ministerstvo práce a sociálních věcí na novou metodiku počítání podílu nezaměstnaných osob. Nový ukazatel vyjadřuje podíl nezaměstnaných osob ve věku 15 až 64 let vztažený k obyvatelstvu ve stejném věku, zatímco ten dosavadní se vztahoval jen k  ekonomicky aktivním osobám. Nezaměstnanost ve Středočeském kraji, který sám tvoří území NUTS Střední Čechy, patří i přes nárůst z posledních měsíců k  nejnižším v  zemi. Podle nové metodiky ministerstva práce a sociálních věcí se podíl nezaměstnaných v  lednu pohyboval kolem 6,6 procenta. Oproti prosinci to znamená nárůst skoro o půl procentního bodu. Podle hejtmana Středočeského kraje Josefa Řiháka je situace pozitivní kolem Prahy a Mladé Boleslavi a nejhorší logicky dál od Prahy. Největší nezaměstnanost hlásí Kutnohorsko, kde v  lednu míra nezaměstnanosti přesáhla 9,1 procenta. Za zvýšením nezaměstnanosti v  posledních měsících tentokrát nestojí pouze tradiční ukončení sezónních prací, ale i celkově špatná eko-

nomická situace země, kterou ve středních Čechách částečně změkčuje fakt, že jde po Praze o ekonomicky nejsilnější region. MLADÝM CHYBÍ PRAXE Proti nezaměstnanosti bojuje nejen stát, kraje, obce a celá řada organizací, ale i Evropská unie prostřednictvím operačních programů, přes které jdou peníze na řadu projektů přímo či nepřímo podporujících vytváření nových pracovních míst a zaměstnatelnost vybraných cílových skupin. Nejvíc to přitom potřebují mladí absolventi středních a vysokých škol a lidé nad padesát let, které je obtížnější rekvalifikovat. Stěžejním programem na podporu zaměstnanosti je OP Lidské zdroje a zaměstnanost, který řídí MPSV. Cílem programu je dostat zaměstnanost v  ČR na úroveň průměru 15 nejlepších zemí EU. Projekty, které program na území Středočeského kraje podporuje, se týkají hlavně rekvalifikace a zvyšování šancí jednotlivých skupin nezaměstnaných, jako jsou třeba absolventi škol. Těm často chybí k  nalezení místa praxe,

V loňském roce kraj odstartoval stavbu Vědeckotechnického parku Milovice. Projekt podpořený z OPPI přinese regionu stovku pracovních míst. zdroj: www.kr-stredocesky.cz s čímž pomáhal například nedávno ukončený projekt „Praxe je začátek“, který proběhl ve dvou etapách. „Účast v něm umožní uchazečům ze Středočeského kraje lepší start jejich profesní kariéry. A to díky absolvování rekvalifikace a pracovní praxe, kde získají  kvalitní pracovní návyky,“ uvedla koordinátorka projektu pro okresy Beroun, Rakovník a Příbram Lenka Neumannová. STOVKY MÍST NEJEN PRO VĚDCE Druhou rovinou jsou pak vzdělávací projekty. Za ty může hovořit například rozsáhlý pro-

jekt „Vzdělávejte se pro růst ve Středočeském kraji“. Za téměř 85 milionů korun budou z  programu financovány vzdělávací akce pro zaměstnance ve vybraných činnostech, které mají sloužit jako prevence a  předcházení nezaměstnanosti. Realizátorem projektu je příbramská pobočka úřadu práce. K  dalším programům, které se snižováním nezaměstnanosti pomáhají, patří hlavně OP VK či OPPI. Právě podpora podnikání a investic je klíčová pro přilákání zaměstnavatelů do regionu. V současnosti běží příprava řady projektů, které přinesou stovky pracovních míst. Zmínit lze vědeckotechnický

park za 533 miliony, který roste v  Milovicích. „Projekt je jedním z  příkladů konkrétních aktivit kraje v  oblasti získávání nových investorů a podpory rozvoje vědeckotechnických parků v našem kraji,“ uvedl už dříve náměstek hejtmana Marcel Chládek. Dohromady až 700 míst nabídnou v  příštích letech dva projekty podpořené z  OP VaVpI: laserové centrum ELI v Dolních Břežanech a BIOCEV ve Vestci u Prahy. Zapomínat nelze ani na ROP Střední Čechy. Program už příjemcům vyplatil přes deset miliard. Díky podpoře vznikly v kraji stovky nových pracovních míst. Filip Appl

KRÁTCE • Galerie Kladno byla po náročné rekonstrukci slavnostně otevřena. Nově opravené prostory nyní nabídnou zázemí pro volnočasové, společenské i kulturní aktivity obyvatelů Kladna a okolí. Projekt byl financován z ROP SČ a IPRM Kladna. Náklady dosáhly zhruba 45 milionů. „Jsem velice rád, že se podařilo tento projekt realizovat, protože získat prostředky z  dotačních titulů stojí spoustu úsilí a tvrdé práce,“ řekl hejtman Středočeského kraje Josef Řihák. • Rada Středočeského kraje schválila opravu silnice v  Jílovém u Prahy. Jedná se o půlkilometrový úsek mezi křižovatkami, který je už v dezolátním stavu. Předpokládané náklady projektu činí zhruba 13 milionů korun. Většina by měla být financována z Regionálního operačního programu Střední Čechy. „Věřím, že se nám podaří se stavbou začít ještě letos. Občané Jílového si to zaslouží,“ řekl středočeský hejtman Josef Řihák. • ROP SČ se prezentoval na výstavě Regiony ČR 2013 v  Lysé nad Labem. V  polovině února mohli zájemci navštívit stánek programu na akci, kde proběhla již dvanáctá společná výstava měst, obcí, mikroregionů a podnikatelů celé České republiky. ROP SČ se zúčastnil již po několikáté a návštěvníkům nabídl aktuální informace týkající se fungování programu, zcela nové brožury a aktivní návštěvníci se mohli zapojit do soutěže „Soutěžte s ROPem“.

6

NUTS II JIHOZÁPAD

EN č. 2 / 2013

KRÁTCE • Od poloviny února je návštěvníkům rokycanského Muzea Bohuslava Horáka zpřístupněna nová stálá muzejní expozice realizovaná z projektu „Příroda pro budoucnost“ podpořeného v 5. výzvě ROP Jihozápad. Expozice, zaměřená primárně na přírodu chráněných oblastí Rokycanska, vznikla jako nová moderně provedená přírodovědná muzejní expozice, která bude využívat také audiovizuálních prvků. • Dominantou areálu Bolfánek nad Chudenicemi je rozhledna s přilehlou Šlépějovou kaplí sv.Wolfganga . Pod rozhlednou se dnes navíc nachází sezónní výletní hostinec s ubytováním „Na poustevně“. Hostinec vzniknul z původní budovy staré hájovny za finanční podpory ROP Jihozápad. Objekt získalo do nájmu od Chudenic občanské sdružení Otisk, které obdrželo v prosinci loňského roku poslední část dotace z ROP Jihozápad – celkem téměř 5 milionů korun. • Plzeňský kraj se tradičně prezentoval na 22. středoevropském veletrhu cestovního ruchu Holiday World. Vedle kolekce publikací realizovaných v rámci projektu „Do Plzeňského kraje za přírodou, tradicemi a gastronomií“ podpořeného z 5. výzvy ROP Jihozápad, byla též představena celá řada dalších propagačních materiálů financovaných z ROP .

Jihozápad Čech patří k oblastem s nižší nezaměstnaností Plzeňský kraj patří v  rámci České republiky ke krajům s  nejnižší nezaměstnaností, nižší je jen v  Praze, stejná ve Středočeském kraji. V  lednu letošního roku bylo v kraji evidováno celkem šestadvacet tisíc uchazečů o zaměstnání, přičemž podíl nezaměstnaných osob činil 6,6 %. V meziročním srovnání došlo k nárůstu o 0,5 %. V  sousedním Jihočeském kraji evidovaly úřady práce v lednu celkem dvaatřicet tisíc uchazečů o zaměstnání, míra nezaměstnanosti je tady 7,2 %. V rámci České republiky tak patří tyto území kraje k oblastem s podprůměrnou úrovní nezaměstnanosti. Jen v  roce 2012 byli v Plzeňském kraji zařazeni celkem 1 462 uchazeči o zaměstnání do rekvalifikačních kurzů. Z tohoto počtu bylo 212 uchazečů v kurzech hrazených z prostředků státního rozpočtu, 475 ve zvolené rekvalifikaci a 775 v kurzech hrazených z prostředků Evropského sociálního fondu. V rámci NIP OP Lidské zdroje a zaměstnanost - „Vzdělávejte se pro růst! – rekvalifikace“ se v roce 2012 uskutečnilo 5 poradenských činností „Cesta na trh práce“ a 5 bilančních dia-

gnostik. Do těchto aktivit byli zařazeni 64 uchazeči. Celkem byly proplaceny za poradenské činnosti 43 tisíce Kč. Na RIP byly finanční prostředky v roce 2012 čerpány ve vazbě na průběh realizace aktivit jednotlivých RIP následovně: „S pomocí za prací“ (33 tisíce Kč), „Aktivně do práce“ (33 tisíce Kč), „Rodina není handicap“ (2,9 milionu Kč), „Začni znovu“ (3,4 milionu Kč), „Využijme zkušeností“ (2,2 milionu Kč), „Portfolio absolventa“ (257 tisíc Kč) a „Máte šanci“ – (32 tisíce Kč). Z

Na jihu Čech je nejvyšší nezaměstanost na Krumlovsku. zdroj: Czech Tourism

APZ (Cílené programy k řešení nezaměstnanosti) a dále z provozních výdajů byly celkem vyčerpány prostředky v celkové výši téměř devíti milionů korun. „Z oblasti podpory Zvýšení adaptability zaměstnanců a konkurenceschopnosti podniků RIP se v roce 2012 realizoval projekt Vzdělávejte se pro růst v Plzeňském kraji. Způsobilé výdaje projektu byly v roce 2012 čerpány ve výši 493 tisíce korun,“ říká hejtman Milan Chovanec. Z oblasti podpory Posilování institucionální kapacity a efektivnosti veřejné správy – individuální projekty byla v roce 2012 schválena žádost o finanční podporu z OP LZZ na individuální projekt Koordinace a konsolidace oběhu dokumentů a nákupních procesů, s celkovým rozpočtem více než sedm milionů korun. NEJVÍC NEZAMĚSTNANÝCH NA KRUMLOVSKU „Mezi ostatními kraji zaujímáme pátou příčku s nejnižší úrovní nezaměstnanosti hned po hlavním městě Praze a Plzeňském kraji, Středočeském kraji a Královéhradeckém kraji,“ říká o současném stavu na jihu Čech hejtman Jiří Zimola. Nejvyšší podíl nezaměstnaných osob v rámci regionu náleží Českému Krumlovu, kde se nezaměstnanost vyšplhala na 9,8 %. A jak se na jihu Čech nezaměstnanosti brání? „Jihočeský kraj od roku 2009 využívá mož-

nost ve svých zřizovaných a zakládaných organizacích zaměstnávat dlouhodobě nezaměstnané osoby na tzv. veřejně prospěšné práce,“ říká hejtman. Tuto práci mohou získat osoby, které jsou dlouhodobě vedeny v evidenci úřadů práce a jejich umístění na trhu práce je ztížené například nízkou kvalifikací. Osoby zaměstnané v krajských organizacích, které o tohoto zaměstnance projeví zájem, většinou vykonávají pomocné práce, práci údržbářů, hlídačů. Za dobu, kdy kraj tyto zaměstnance využívá ve svých organizacích, tak pomohl podle hejtmana Zimoly zajistit práci téměř čtyřem stovkám lidí. Tyto zaměstnanci nedostávají podporu v nezaměstnanosti, ale pobírají plat. Ten je samozřejmě vyšší než podpora a je hrazen přes úřad práce prostřednictvím financí od státu a z Evropského sociálního fondu. Důležité je, že osoby takto zaměstnané si zvednou sebevědomí, mají práci a neztrácí základní návyky pracující osoby. NEPŘÍMÉ PROSTŘEDKY

Jihočeský kraj už také několik let poskytuje ve výběrovém řízení drobným firmám zvýhodněné úvěry, které jsou určené na rozvoj provozoven a mají vést ke vzniku nových pracovních míst. Krajský úřad Jihočeského kraje administruje projekty Operačního programu Vzdělávání pro

konkurenceschopnost. Rozvojem sítě vzdělávacích institucí zvyšuje kvalifikaci vyučujících a zvyšuje pravděpodobnost uplatnění absolventů těchto škol a vzdělávacích institucí na trhu práce. Jihočeský kraj také velmi aktivně podporuje rozvoj jím zřizovaných škol – střední školy a učiliště. Důraz klade na rozvoj takových oborů, jejichž absolventů je na trhu práce nedostatek a je tedy velká pravděpodobnost, že jejich absolventi najdou po absolvování školy dobré uplatnění. „V posledních třech letech podporujeme vybrané učební obory stipendijním motivačním programem. Studenti těchto oborů mohou v případě splnění kritérií získat za celou dobu studia až 27 tisíc korun. Samozřejmě, že musí splňovat podmínky docházky, prospěchu a úspěšné účasti na odborném výcviku,“ uvádí jako příklad hejtman Jiří Zimola. Nepřímo Jihočeský kraj ovlivňuje nezaměstnanost v regionu také investiční složkou rozpočtu a také grantovými programy. Jestliže kraj investuje peníze například do modernizace silnic či rekonstrukce škol, tyto zakázky musí někdo realizovat. Stejně tak nejrůznější grantové programy, podpory a příspěvky, na které letos kraj rozdělí téměř 300 milionů korun, přispívají k rozvoji kraje a svým způsobem k vytváření pracovních míst. Jana Bartošová PREZENTACE

Jihočeský kraj se letos ujme předsednictví Evropského regionu Dunaj – Vltava Debatu nad konkrétními společnými tématy a návrh jejich řešení - to si slibuje hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola od setkání se zástupci „zemí“ Evropského regionu Dunaj – Vltava (ERDV). Jednání tzv. Trilaterárního koordinačního výboru, což je po politickém prezidiu druhý nejvyšší orgán ERVD, se koná v pátek 8. února od 11.00 hodin v Českých Budějovicích v hotelu Clarion. Jihočeský kraj se tímto zároveň oficiálně ujme role předsednictví ERDV, kterou bude zastávat po celý letošní rok. Evropský region Dunaj – Vltava loni společně založi-

lo sedm sousedících regionů s šesti miliony obyvateli žijí-

cími na ploše 60 tisíc kilometrů čtverečních. Konkrétně Jihočeský a Plzeňský kraj, kraj Vysočina, Dolní Bavorsko s hornobavorským okresem Altötting, Horní Falc a Dolní a Horní Rakousy. Jeho cílem je zlepšení sousedských vztahů, přeshraniční spolupráce v  oblastech hospodářství, výzkumu, vzdě-

lávání, turismu, vzájemný prospěch na pracovním trhu a zejména společný postup v rámci celé Evropské unie. „Jsem rád, že se po období administrativních příprav spojených se zakládáním euroregionu Dunaj – Vltava, daly věci konečně do pohybu. V  těchto dnech například vznikají skupiny

odborníků, které mají na starosti prioritní oblasti zájmů jednotlivých regionů. V  případě Jihočeského kraje se jedná hlavně o problematiku podpory cestovního ruchu a získávání finančních prostředků pro stále chybějící dopravní propojení mezi námi a našimi sousedy,“ uvedl Zimola.

Regiony na hranici tří států – České republiky, Rakouska a Spolkové republiky Německo mezi sebou intenzivně spolupracují již více než 17 let. Založení Evropského regionu Dunaj – Vltava bylo vyvrcholením těchto aktivit.

Kroupami poničená střecha prodraží rekonstrukci muzea Především krupobití, které se v  létě 2012 přehnalo nad jižními Čechami, se podepsalo na prodražení a prodloužení rekonstrukce historické budovy Jihočeského muzea v Českých Budějovicích. Na objektu totiž poškodilo střechu, jejíž oprava nebyla v plánu. Rekonstrukce muzea měla původně stát téměř 105 milionů korun. Začala v  srpnu 2012 a její délka se předpokládala na 1,5 roku. Kvůli obnově střechy a dalším dodatečným úpravám se ale práce prodraží o 7,9 milionu. Celková částka se tak vyšplhá k necelým 113 milionům. Datum jeho otevření se pak posune o tři měsíce, tedy zhruba na květen 2014. Náklady hradí coby zřizovatel muzea Jihočeský kraj. „V rámci tak velké rekonstrukce určitě není pochyb o tom, že by měla být udělána pořádně. Pokud byla střecha v  průběhu rekonstrukce krupobitím poškozena, nebudeme jí rekonstruovat jen částečně. Myslím

si totiž, že si muzeum novou střechu na další desítky let zaslouží. Proto jsme připraveni peníze na její obnovu uvolnit,“ řekl jihočeský hejtman Jiří Zimola. Do navýšení ceny rekonstrukce se zároveň promítnou i další dodatečné práce, které nebyly v  původním projektu zahrnuty a přišlo se na ně až poté, co se začalo v muzeu pracovat. „Jedná se například o výměnu hromosvodu či záměnu původně plánovaných vnitřních dřevěných oken za plastová,“ upřesnil náměstek hejtmana Jaromír Slíva. Hlavním cílem rekonstrukce je vrátit budově původní poslání, ke které byla před více než

100 lety postavena, a to k muzejním účelům. „Uvnitř postupně vznikaly kanceláře, depozitáře či dílny, kvůli čemuž výrazně ubylo výstavních prostor. Opravy mají tento stav změnit,“ naznačil ředitel muzea Pavel Šafr. První změnou, kterou si ale návštěvníci všimnou, bude přesunutí hlavního vchodu z Dukelské ulice na opačnou stranu, tedy ze Senovážného náměstí. Mezi další novinky bude patřit impozantní vstupní prostor, kavárna či prodejna s  upomínkovými předměty a muzejními publikacemi. „Je třeba se přizpůsobit trendu doby a nabídnout návštěvníkům lepší zázemí i služby. Zároveň tím chceme dosáhnout toho, aby se v  muzeu zdrželi delší čas než ten, který je vyhrazen jen na konkrétní prohlídky,“ doplnil Slíva.

Po přestěhování hlavního vstupu na Senovážné náměstí už lidé dlouho volali. Řada z  nich se ale mylně domnívala, že se tu nacházel i původně. „To ale není pravda. Nikdy se nepoužíval jako hlavní vchod. Byl tu pouze pro případ, že by do muzea zavítala nějaká vzácná návštěva,“ vysvětlil Šafr. Kvůli novému hlavnímu vchodu a vstupní hale přijde muzeum o dosavadní největší výstavní sál. Z  celkového pohledu to ale problém nebude. Dostatečná velikost expozic zůstane zachována například i díky tomu, že se kanceláře přestěhují do půdních prostor. Jihočeské muzeum v  Českých Budějovicích patří k  nejvýznamnějším kulturním institucím na jihu Čech. Jeho historická budova byla postavena v  letech 1899 až 1901 a první návštěvníky zde přivíta-

li v roce 1903. V současnosti se orientuje na přírodní a společenské vědy a do rekonstrukce tu byly stálé expozice přírody, pravěku a středověku. Pod správu Jihočeského kraje přešlo muzeum v  roce 2001, před tím spadalo pod minis-

terstvo kultury. Pracuje tu kolem 60 zaměstnanců, z toho 40 v  právě opravované historické budově. Náklady na roční provoz přesahují 30 milionů korun, z  toho až 85 procent jde z kasy zřizovatele.

NUTS II SEVEROZÁPAD

EN č. 2 / 2013

Pakt zaměstnanosti má za sebou první jednání V rámci provádění projektů podpořených z Regionálního operačního programu Severozápad vznikají nová pracovní místa například v oblasti cestovního ruchu. V delším časovém horizontu se pak pozitivně projeví i dotace poskytnuté pro rozvoj a modernizaci středních škol. „Nezaměstnanost, případně její snižování, tedy ovlivňuje spíše nepřímo,“ říká mluvčí regionální rady Vojtěch Krump. Krump dodal, že snižování nezaměstnanosti v regionu je cílem programů podporovaných z Evropského sociálního fondu. „Jde především o Operační programy Lidské zdroje a zaměstnanost a Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Regionální operační program Severozápad je zaměřen především na investiční projekty,“ uvedl mluvčí. Jedním z projektů je například Ústecký pakt zaměstnanosti. Jeho první pracovní setkání se uskutečnilo v lednu na Krajském úřadu Ústeckého kraje. Vedle hejtmana Oldřicha Bubeníčka a radních Martina Kliky a Jana Szántó se jednání zúčastnili představitelé organizací a institucí, kteří reprezentují důležité partnery na trhu práce. „K jednání vede společný zájem vedení kraje aktivně se podílet na řešení problematiky vysoké míry nezaměstnanosti v našem kraji. Chceme přitom využít zkušenosti z  paktu zaměstnanosti Jihočeského kraje,“ uvedl Oldřich Bubeníček a dodal: „Ústecký kraj již za předchozího vedení připravil dokument Ústecký program zaměstnanos-

ti 2020, který má za cíl zvýšit počet nových pracovních míst v kraji. Jednou z  cest k  naplnění tohoto cíle by mohl být také Ústecký pakt zaměstnanosti, tedy téma k diskusi pro společné jednání.“ Konkrétní kroky k oživení trhu práce by měl připravit řídicí výbor Ústeckého paktu zaměstnanosti. Na jedné straně by v něm měli být představitelé významných podnikatelských uskupení, na druhé představitelé středního i vysokého školství, úřadů práce a představitelů místních samospráv. Prostřednictvím hlavního nástroje, tak zvaného Off-line tréninkového a rekvalifikačního centra bude Ústecký kraj přispívat ke změně dlouhodobě nepříznivého vývoje na trhu práce, jehož hlavní známkou je pokles technicky vzdělaných pracovníků ochotných a schopných se učit novým věcem. POZNAJÍ RUSKOU KULTURU Snižování nezaměstnanosti v severozápadním regionu má za sebou ale i konkrétní projekty. Společnost Imperial Karlo-

V únoru proběhlo v Mostě jednání Hospodářské a sociální rady Ústeckého kraje. vy Vary obdržela rozhodnutím Úřadu práce v Karlových Varech dotaci ve výši téměř čtvrt milionů korun na financování jednoho takového projektu. Celá částka bude společnosti proplacena z prostředků Evropského sociálního fondu a z prostředků Státního rozpočtu České republiky v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Hlavním cílem projektu je zvýšení kvality poskytovaných služeb prostřednictvím jazykového vzdělávání zaměstnanců spo-

lečnosti. V rámci výuky se pracovníci naučí základní konverzační a odborné profesní fráze, vše v souladu s firemními standardy společnosti. Stejně tak jim budou vysvětleny specifické kulturní odlišnosti rusky mluvících klientů vztahující se k jejich profesi. Se zaměstnaností souvisí také kvalita a struktura vzdělání. V únoru proběhlo v Mostě jednání Hospodářské a sociální rady Ústeckého kraje za předsednictví Richarda Falbra. Hlavním tématem byla podpora

zdroj : Ústecký kraj

technických oborů ve školství. Jednání se zúčastnil hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček. „Jako bývalý předseda Výboru pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost zastupitelstva Ústeckého kraje jsem se s problematikou podpory technických oborů na školách často setkával,“ uvedl Oldřich Bubeníček a dodal: „Ústecký kraj má zájem na zvyšování úrovně škol a na kvalitní přípravě absolventů, kteří najdou uplatnění na trhu práce.“ Marek Turek

7

KRÁTCE • Město Chomutov má nové infocentrum, které bude poskytovat svoje služby jak návštěvníkům, tak i občanům města. „Vnější fasáda koresponduje s okolní městskou památkovou zónou, vnitřní prostor překvapí nadčasovým interiérem a moderními technologiemi a službami,“ řekl při příležitosti otevření nového infocentra primátor města Jan Mareš. • Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad zasedal v únoru v Ústí nad Labem. Jednání výboru řídil předseda regionální rady Petr Navrátil. V  úvodu jednání se výbor zabýval obsazením pozice ředitele Úřadu Regionální rady. „Do této funkce jmenoval Janu Havlicovou, která byla dosud pověřena řízením úřadu,“ uvedl předseda regionální rady Petr Navrátil. • Obyvatelům Benešova nad Ploučnicí a okolních obcí se podařilo prosadit, že po přetížené silnici II/262 z Děčína na Českou Lípu přestanou jezdit kamiony. Stovky řidičů si tudy zkracují cestu a vyhýbají se mýtnému. Petici během čtrnácti dnů podepsaly dva tisíce lidí. Vedení Ústeckého kraje nyní jedná o tom, aby se uzavírka objevila i v navigačním systému GPS. Navíc by u této trasy měly být speciální radary.

NUTS II SEVEROVÝCHOD

Pracovnímu trhu pomáhá řada programů Kraje, města a obce a v neposlední řadě i úřady práce na území NUTS Severovýchod mají celou řadu možností, jak využívat fondy Evropské unie k  podpoře zaměstnanosti nebo přímo i k  tvorbě nových pracovních míst. Na druhou stranu finanční dotace nejsou všespásné, a tak komplexní a na celou ekonomiku navázaný problém jakým je nezaměstnanost, pouze dotace na rekvalifikace nebo investice, které dávají firmám práci a vytvářejí pracovní místa, pracovní trh nezachrání. V  Pardubickém kraji dosáhla v  lednu míra nezaměstnanosti (podle nové metodiky) 7,7 procenta, což je rekord. Tolik lidí bez práce v  regionu dosud nebylo. V Libereckém kraji je situace ještě o něco horší, bez práce je zde 8,3 procenta lidí. Nejpříznivější situace je tak v Královéhradeckém kraji, který hlásí nezaměstnanost 7,13 procenta. I zde ale počet lidí bez práce vzrostl. „V porovnání s ostatními kraji řadí podíl nezaměstnaných osob Královéhradecký kraj na čtvrté nejnižší místo, ještě nižší byl podíl nezaměstnaných osob v Praze, Středočeském a Plzeňském kraji,“ stojí v nejnovější zprávě ČSÚ. S nezaměstnaností na celostátní úrovni pomáhají primárně dva evropské operační programy. Prvním je OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, tedy program zaměřující se hlavně na předcházení nezaměstnanosti a druhým je OP Lidské zdroje a zaměstnanost, který nabízí peníze na rekvalifikace a další projekty úřadů práce. Jedním z  nejnovějších projektů podpořených z  tohoto programu je například „Klíč k  úspěchu v  Pardubickém kraji“. Projekt za 50 milionů začal teprve

letos a zaměřuje se na nezaměstnanost nejhůře postižené skupiny – absolventů a starších padesáti let, které proškoluje a podporuje pro ně vybraná pracovní místa. STOVKY MÍST I DÍKY ROP SV Součástí evropských projektů je často vznik nových pracovních míst bez ohledu na program, ze kterého jsou financovány. ROP Severovýchod například velmi aktivně podporoval oblast cestovního ruchu. Vznikají nové hotely a rekreační střediska, která nabírají nové zaměstnance. Podle pověřeného ředitele Úřadu RR Severovýchod Zdeňka Vašáka ale ROP SV přispívá ke snižování nezaměstnanosti i nepřímo. „Opět příklad z oblasti cestovního ruchu -  zvýšením počtu návštěvníků v dané oblasti vznikají pracovní místa svázaná s infrastrukturou, která návštěvníkům slouží,“ uvedl Vašák a dodal, že s  nezaměstnaností je samozřejmě úzce propojena oblast školství. Podporována je spolupráce firem se středními školami, což studenty přibližuje praxi a dává jim to větší šance na nalezení zaměstná-

ní po škole. Suma sumárum přímo vytvořil ROP Severovýchod už 734 pracovní místa převážně v cestovním ruchu nebo v  projektech obcí a měst. „Finanční prostředky přidělené na realizaci projektů v rámci programu přispěly k vytvoření značného počtu nových pracovních míst a pozitivně ovlivnily rozvoj regionu,“ dodal Vašák. NOVÁ MÍSTA PRO MLADÉ VĚDCE Totéž se týká i ostatních programů. Z  OP VaVpI jsou například podporována výzkumná cent-

ra. V únoru bylo v liberecké průmyslové zóně Sever otevřeno Centrum rozvoje strojírenského výzkumu s  dotací 738 milionů korun. Zaměstnanců provozního areálu VÚTS, kde centrum stojí, bude do konce příštího roku už 190. „Nabízíme dobré podmínky mladým technikům, spoléháme mimo jiné také na absolventy liberecké univerzity a dalších technicky zaměřených vysokých škol,“ uvedl ředitel VÚTS Miroslav Václavík. Velmi důležitá je pro dostatek pracovních míst dobrá silniční infrastruktura. Na ni posílá do-

tace opět ROP SV nebo v  případě státních projektů OP Doprava. Například pro Královéhradecký kraj je stěžejní dokončení dálnice D11. „Dotažení komunikace do krajského města pro nás bylo prioritou a je důležité pro další rozvoj celého regionu. Nadále budeme usilovat o to, aby výstavba D11 pokračovala i  na Jaroměř a k  polským hranicím,“ zdůrazňuje hejtman Lubomír Franc. Podle řady odborníků bude silnice důležitá hlavně pro Trutnovsko, kde je nezaměstnanost v současnosti přes 8,5 procenta. Filip Appl

Ředitel VÚTS Miroslav Václavík slavnostně otevřel nové vědecké centrum v Liberci. Zaměstnávat chce i absolventy liberecké univerzity. zdroj: www.kraj-lbc.cz

KRÁTCE • Zimní střediska v  severovýchodních Čechách se mohou pyšnit rekonstrukcemi a novými prvky. Z  ROP Severovýchod šlo na projekty dohromady půl miliardy korun. Nový lyžařský areál vznikl v Červené Vodě. V Bukové hoře získali nové vleky a v Herlíkovicích zase nová sněžná děla. Novou rolbu i dětské hřiště s lyžařským kobercem mají v  areálu Stoh ve Špindlerově Mlýně. • Liberecký hejtman a předseda regionální rady Martin Půta před časem informoval o obnovení certifikace prostředků z  EU. Tu je prý nutné obnovit do konce roku. „Kraje by měly zaplatit ministerstvu financí 160 milionů korun coby korekci za chyby, které auditní orgán definoval v  projektech Severovýchodu auditovaných v roce 2011. Pak bude certifikace obnovena,“ řekl s tím, že podobně jsou na tom i jiné operační programy v České republice. • Proběhla závěrečná konference projektu „IP 1 – Služby sociální prevence v  Libereckém kraji“. Projekt za 225 milionů byl financován z  prostředků ESF prostřednictvím OP Lidské zdroje a zaměstnanost, a také ze státního rozpočtu. „V rámci projektu bylo podpořeno celkem 11druhů sociálních služeb u  24  poskytovatelů a pomohlo se téměř deseti tisícům občanů ohrožených sociálním vyloučením,“ připomněl krajský radní pro sociální věci Petr Tulpa.

PUBLICISTIKA

8

EN č. 2 / 2013

Miloš Zeman vyrazil do Pardubického kraje Čestný předseda SPOZ a čerstvě zvolený prezident si jako cíl své první regionální cesty po prezidentské volbě vybral Pardubice. Sídelní město Pardubického kraje si vybral vzhledem k tomu, že kraj je jedním ze dvou, ve kterých se po loňských krajských volbách dostali Zemanovci do vedení samosprávy. Miloš Zeman ale nejezdil po kraji, pouze několik hodin strávil na krajské konferenci SPOZ, která za účasti předsedy strany Vratislava Mynáře potvrdila ve funkci krajského předsedy prvního místopředsedu strany Zdeňka Štengla.

Gratulace pro Zdeňka Štengla po volbě krajského předsedy.

Miloš Zeman přijel do Pardubic ve velmi dobré náladě, která ho po celou dobu neopustila.

Staronový krajský předseda a první místopředseda SPOZ Zdeněk Štengl.

Nově zvolený prezident hovořil před sálem zaplněným účastníky konference.

U mikrofonu se vystřídala řada řečníků, mimo jiných předseda SPOZ Vratislav Mynář.

Tisková konference. Ani tady dobrá nálada Miloše Zemana neopadla.

Po celou dobu trvání konference se jí jako host účastnil i hejtman Pardubického kraje Martin Netolický.

Regionální média referovala o zvlášť dobrém rozpoložení nového prezidenta.

Novinářům odpovídal Miloš Zeman, Vratislav Mynář a Zdeněk Štengl.

I hejtman dostal prostor u řečnického pultu.

Ve chvílích odpočinku s cigaretou. Někdejši Petry nahradil Miloš Zeman dražší značkou.

Odjezd z Pardubic směr Vysočina.

PUBLICISTIKA

EN č. 2 / 2013

9

Kontrola autonómií – vec nevyhnutná Brusel pomenoval skutočnosť, ktorú Španieli šípia dávno. Autonómie nakladajú s verejnými prostriedkami svojvoľne a v zadlženosti prekonávajú samy seba. Európska komisia prikladá kapitálnu dôležitosť, aby Madrid efektívne aplikoval zákon o  rozpočtovej stabilite na zregulovanie sedem autonómnych krajov, ktoré nesplnili záväzky v znižovaní deficitu pre rok 2012. Španielske ministerstvo hospodárstva informovalo o možnej odchýlke v záväzkoch o znížení deficitu na 1,5 percenta hrubého domáceho produktu v  prípade až siedmych autonómií. Na čiernej listine sa ocitla Andalúzia, Murcia, Valencia, Extremadura, Baleárske a  Kanárske ostrovy a  Castilla-La

Mancha. Zadlžené Katalánsko zatiaľ čaká na príjmy z  privatizácií. 430 miliónov, ktoré pomôžu zredukovať deficit katalánskej vláde, zabezpečila privatizácia niekoľkých tunelov a  prístupových ciest firme Abertis a  brazílskej banke BTG Pactual. Katalánci tiež uvažujú o privatizácii zdravotníckych zariadení. NEVYHNUTNÝ DOZOR Ministerstvo hospodárstva upozornilo až sedem autonómií, že

nezvládajú korigovať svoju zadlženosť, hoci sa tento cieľ zaviazali splniť. Katalánsky premiér Artur Mas ešte v decembri požiadal centrálnu vládu, aby hranicu deficitu pre jednotlivé autonómne kraje určila s  ohľadom na špecifickú situáciu podobne ako učinila EÚ vo vzťahu k  celkovému španielskemu rozpočtu. Vyslovil varovanie, že v  opačnom prípade Katalánsko bude nútené prijať opatrenia, ktoré vážne ohrozia životnú úroveň obyvateľstva v  regióne. Európska komisia potvrdila, že za uplynulý rok Španieli vynaložili dostatočné úsilie na zníženie deficitu, avšak pre rok 2014 bude opäť nevyhnutné vytvoriť balíček ďalších úsporných

Andalúzia patrí medzi najzadlženejšie.

zdroj: autorka

výkyvom v dodržaní stanoveného limitu. K  rovnakému postupu vyzýva i Madrid, lebo chronické zadl-

žovanie autonómií ekonomickou stabilitou krajiny silne otriasa. Dana Miháliková, Valladolid

opatrení. Brusel sa drží pôvodného zámeru kontrolovať situáciu v  Španielsku, aby krajina predišla

Portugalský rozpočet je opäť tvrdší Najtvrdší v novodobých dejinách krajiny. S týmito slovami podpísal portugalský prezident Aníbal Cavaco Silva zákon o tohtoročnom rozpočte a oznámil rozhodnutie nechať jeho legálnosť prekontrolovať ústavným súdom. Pre tento rok počíta portugalský rozpočet s  najvýraznejším zvýšením daní v  období demokracie a politickí analytici tvrdia, že pritvrdenie daňového zaťaženia nekorešponduje s ústavou. Podobnú skúsenosť Portugalci absolvovali v roku 2011, keď ústavný súd zamietol fiškálne opatrenia vlády a  donútil ju podniknúť alternatívne riešenia. Kameňom úrazu sa stalo, že vláda siahla dôchodcom na penzie a na letný a vianočný plat štátnych zamestnancov s platnosťou do roku 2015. Nakoniec bol prijatý návrh aplikovať nariadenie po dobu jedného roka, aby krajina dostala šancu znížiť verejný deficit,

a  vláda musela vytvoriť nové úsporné balíčky. Okrem zvýšenia daní tohtoročný rozpočet tradične počíta so škrtmi na výplatných páskach štátnych zamestnancov, so šetrením v sociálnej sfére i vo vyplácaní podpory v  nezamestnanosti a dôchodkov. V tomto roku chcú Portugalci stlačiť deficit na 4,5 percenta hrubého domáceho produktu, aby splnili podmienky, ku ktorým sa zaviazali v  roku 2011 pri odčerpaní pomoci z  eurovalu vo výške 78 miliárd eur. Odborníci však za týmito plánmi vidia ďalšiu vlnu politického optimizmu, keďže v  roku 2013 sa očakáva až trojpercentný pokles ekonomiky

a podobne označujú i plán pre nasledujúci rok, kedy má byť portugalský štátny deficit znížený pod tri percentá. HOR SA PRIVATIZOVAŤ! Čo nezvládnu politici, budú musieť utiahnuť občania. Krajina sa zmieta pod tlakom sociálnej krízy, ktorú prehlbuje rastúca nezamestnanosť. Podľa štatistickej agentúry INE jej úroveň vzrástla v  treťom štvrťroku minulého roka na 15,8 percenta, zatiaľ čo pred rokom to bolo 12,4 percenta. MMF a  Európska centrálna banka vtedy odhadovali, že do konca roka 2012 podskočí na 15,5 percenta. Pri získavaní hotovosti sa portugalská vláda spolieha na prostriedky z privatizácie. Koniec roka sa niesol v duchu pre-

daja emblematických podnikov, medzi ktorými nechýbala letecká spoločnosť TAP, štátna televízia RTP a do hry sa dostáva tiež desať letísk. Portugalská národná hrdosť dostala zabrať už pred rokom, keď časť štátnych elektrární prešla do rúk čínskeho gigantu Three Gorges a predajom získané 2,7 miliardy eur poputovali na zníženie verejného dlhu. K  privatizácii štátnych podnikov sa Portugalci zaviazali pri odčerpaní záchranného úveru a jej nová vlna bola odštartovaná koncom roka. O  leteckú spoločnosť TAP prejavil záujem brazílsky magnát Germán Efromovich, no vláda jeho ponuku neprijala. TAP patrí k stratovým  podnikom, borí sa s  1,2miliardovým dlhom, hoci v roku 2011 prepravil 10 miliónov pasažierov a  je dôležitým európskym prepravcom

s priamymi letmi do Brazílie a niekoľkých afrických krajín. Kurióznym adeptom na sprivatizovanie je štátna televízia RTP. Za posledných desať rokov do nej štát nalial jednu miliardu eur a  či ju odpredá kompletne alebo sa zbaví aspoň istého podielu zatiaľ nevedno. Horúcim kandidátom na spolumajiteľa je angolská finančná skupina Newshold, ktorá už istý čas funguje na portugalskom mediálnom trhu. Netreba pripomínať, že táto skutočnosť Portugalcov nenechala chladnými, postrehli v nej totiž osudový paradox. Ešte neprešlo ani 40 rokov odvtedy ako Angola získala samostatnosť, dnes suverénne vychádza z tieňa svojho bývalého kolonizátora a prostredníctvom silného investora si brúsi zuby na štátne portugalské médium. Dana Miháliková

Obnova lesů na Hradecku půjde s evropskou pomocí rychleji Městské lesy Hradec Králové usilují o co nejrychlejší nápravu škod po loňské letní větrné kalamitě. Regionem se tehdy přehnalo tornádo a zatímco některá místa zcela minulo, jinde způsobilo v lesních porostech zkázu, jakou starousedlíci nepamatují za poslední čtvrt století. Lesníci odklízeli desítky tisíc kubíků popadaného dřeva a vzhledem k finančním možnostem plánovali jen pozvolnou obnovu porostů. Díky evropské pomoci ale nyní půjde zalesnění rychleji a nová výsadba bude navíc kvalitnější. Větrné tornádo se na hradecké lesy přihnalo začátkem července 2012. Desítky let staré stromy kácelo jako sirky, do některých lokalit nebylo možné kvůli popadaným stromům dlouho vstoupit. „Škody byly přitom ještě horší, než se na první pohled zdálo. I stovky stromů, které zůstaly stát, byly svému okolí nebezpečné. Měly poškozený kořenový systém, proto musely být také pokáceny,“ vysvětluje pěstební inspektor královéhradeckých Městských lesů Radek Jůza. ŠKODY JSOU STÁLE VIDĚT Při větrné kalamitě padly 74 tisíce kubíků dřeva na přibližně dvou stech hektarech ploch. Polomy představují objem plánované těžby na více než dva roky dopředu. Lesníci se snažili kalamitu zpracovat co

nejdříve, aby ztráty na kvalitě dřeva byly co nejnižší. V lesích pracovali jak zaměstnanci městské společnosti, tak pronajatá těžká technika i soukromníci s vlastními pilami. Po třech měsících, kdy byly velké plochy městských lesů veřejnosti nepřístupné, se podařilo většinu následků letní bouře odstranit. Byla však zasažena i část lesních pozemků, která patří soukromým vlastníkům. Někteří buď dodnes nevědí, že jejich majetek kalamita zasáhla, nebo nejsou schopni její následky zpracovat. Každopádně je stále možné na Hradecku vidět lesní porosty, které vypadají, jako by jimi tornádo právě prolétlo. Tito vlastníci přitom mají buď svého správce, nebo by se měli o dalším zákonem stanoveném postupu informovat na odboru životního prostředí příslušného obecního nebo městského úřadu.

DOTACE POKRYJE VĚTŠINU NÁKLADŮ Na většině poškozených míst je ale uklizeno a v lesích je nyní zhruba 170 holin, které je třeba zalesnit. Správci lesů by se svým běžným rozpočtem museli postupovat tak, že by na volných plochách nechali vyrůst náletový porost. Uspěli však se žádostí o obnovu lesů u Státního zemědělského intervenčního fondu, který administruje evropské dotace v oblasti lesnictví. „Získali jsme dotaci 15 milionů korun, což nám umožní připravit plochy k výsadbě a následně na ně vysadit 1,4 milionu stromků. Dotace pokryje 97 % nákladů,“ potvrdil ředitel Městských lesů Hradec Králové Milan Zerzán. Díky této ekonomické pomoci mohou správci lesů použít jinou technologii. Části ploch určených k zalesnění budou na podzim naorány a na jaře příštího roku tu budou vysazeny stromy. V lokalitách, které není třeba předem připravit, se mladé stromy objeví už letos. Evropská dotace lesníkům navíc umožní dostat do přírody zpět druhy, které v lokalitě kdysi hojně rostly, ale vlivem kácení postupně mizely. Vrátí se sem ve velké míře například duby, buky

nebo jedle. „Díky dotaci máme velkou šanci dostat tyto druhy zpět do lesa, jinak by to v takovém rozsahu z ekonomických důvodů nebylo možné. Doufáme, že díky nové druhové skladbě budou lesní plochy také stabilnější a více odolné vůči výkyvům počasí“, dodal Milan Zerzán. VYROSTOU NEJEN LESY Některé volné plochy vzniklé kalamitou využije Hradce Králové k  rozvo-

ji příměstské rekreace a nabídne na nich veřejnosti různé aktivity. Vzniknou například nové přírodovědné naučné stezky nebo minizoo s místními druhy zvěře, kterou by mohli zájemci i krmit. Letos i v přístích letech tu hluk motorových pil nebude návštěvníky rušit – lesníci počítají jen s nutnou těžbou. Dřeva popadalo příliš mnoho, teď lesy potřebují čas na svou obnovu. Věra Hofmanová

foto: autorka

Litva sa pripravuje na európske predsedníctvo Litva nasleduje príklad svojich predchodcov a  rotujúce predsedníctvo plánuje poňať vo veľkom štýle. Ambicióznych cieľov má niekoľko, času - málo, takže podstatou zostáva, že aspoň stihne poukázať na niektoré priority. Od prvého júla bude Európskej únii prvý krát predsedať pobaltská krajina. O  tomto poslaní sa v Litve vedú diskusie už od jesene 2011. Medzi hlavné otázky sa dostal problém energetiky, stratégia ekologickej bezpečnosti Baltického mora, predsedníctvo Estónska v  roku 2018, a do popredia vystupuje program Východného partnerstva, ktorý je od svojho „krstu“

v  Prahe v  roku 2009 namierený zbližovať EÚ s  Azerbajdžanom, Arménskom, Gruzínskom, Moldavskom, Ukrajinou a  Bieloruskom. V pozícii predsedu má Litva naplánované zefektívniť spoluprácu tejto „šestky“, ktorej má EÚ podľa pôvodného plánu do konca roka 2013 poskytnúť 600 miliónov eur na posilnenie štátnych úradov a pohraničnej kontroly. Vilnius zdôrazňuje, že hoci

z  členstva vo Východnom partnerstve neplynie nárok na členstvo v  EÚ, cieľom programu je vzájomné politické a  ekonomické priblíženie východného geopolitického priestoru k  európskym štandardom. Za pozitívny výsledok možno pokladať napríklad zjednodušenie vízového režimu a  spoluprácu v  oblasti energetiky. V pozícii predsedajúcej krajiny chce Litva partnerstvo sproduktívniť a podľa slov premiéra Andriusa Kubiliusa „prispieť k  tomu, aby EÚ podporila   snahu posilniť východnú hranicu natoľko, aby sa pre pašerákov stala nepreniknuteľná“. Ešte

počas predsedníctva Poľska v roku 2011 litovský premiér nezabudol ubezpečiť, že jeho krajina minie maximálne tretinu prostriedkov, ktoré na tento účel vynaložilo Poľsko v sume 100 miliónov eur. VLASTNÉ ZÁUJMY Popri európskych cieľoch Vilnius neopomína národné záujmy. Prezidentka Dalia Gribauskaité prehlásila, že objem pomoci určený pre Litvu v  novom programovom období nemá byť menší ako doposiaľ a s týmto zámerom sa zúčastnila na novembrovom

summite v  Bruseli. Vilnius podporuje EÚ v  úsporných opatreniach, ktoré podľa neho nemajú byť realizované na úkor slabých štátov. V  európskych debatách sa Litva zvyčajne sústreďuje na problematiku poľnohospodárstva, štrukturálne fondy a  dofinancovanie zatvorenia jadrovej elektrárne Ignalinskaja vybudovanej v  severovýchodnej časti krajiny. Po predstavení nového európskeho rozpočtu pre obdobie 2014-2020 litovská prezidentka vyslovila, že plánuje dosiahnuť, aby sa výška priamych platieb farmárom čím skôr pri-

blížila európskemu priemeru a  ďalšou snahou bude zmiernenie podmienok pri poskytovaní finančnej pomoci z eurofondov. Pálčivým problémom naďalej zostáva dofinancovanie zatvorenia spomenutej jadrovej elektrárne. Z európskych zdrojov boli doteraz na tento úkon vyčlenené prostriedky do výšky takmer 1,4 miliardy eur. Európska komisia pre ďalšie programové obdobie navrhuje vyčleniť 210 miliónov napriek tvrdeniam litovských expertov, že táto suma pokryje iba 20 percent nákladov. Dana Miháliková

10

NUTS II JIHOVÝCHOD

EN č.2 / 2013

KRÁTCE • Přes 253 miliony korun na dotacích pro pět silničních projektů v  Jihomoravském kraji schválil Výbor Regionální rady Jihovýchod. A o které komunikace jde? Tak především o opravu silnice spojující Vyškov, Blansko, Tišnov a Velkou Bíteš, průtah Lažánkami, rekonstrukci silnice mezi obcemi Nosislav – Velké Němčice – Starovičky a o opravu silnice na trase Rajhrad, Židlochovice, Hustopeče a Velké Pavlovice. • Statutární město Jihlava vyhlásilo doplňkovou výzvu k  předkládání projektových záměrů do Integrovaného plánu rozvoje města. Tentokrát půjde o regeneraci městského prostředí a rozvoj infrastruktury v  oblasti sociálních služeb a vzdělávání. Na projekty je v ROP Jihovýchod připraven přes 31 milion korun, a to hlavně díky tzv. kurzovým rezervám v programu. • Spolupráce Jihomoravského kraje s  firmami z  oblasti strojírenství na projektu „Kompetenční centrum Kuřim – obráběcí stroje“ úspěšně pokračuje. „Stavba je před dokončením a v současné době probíhají tendry na dodávku měřicích zařízení a vybavení budovy,“ uvedl náměstek hejtmana Václav Božek. Centrum za 75 milionů, které přinese firmám možnost spolupráce s  výzkumníky, je financováno z  OP Podnikání a inovace.

Sehnat práci nemohou hlavně mladí a staří Tvorba nových pracovních míst a podpora zaměstnanosti je samozřejmě jedním ze stěžejních cílů evropských dotačních fondů. Na území NUTS Jihovýchod byly v  uplynulých letech realizovány desítky projektů, které zaměstnanost podporují přímo. Nejčastějšími příjemci dotací jsou v  tomto případě úřady práce. Projektů, které se zaměstnaností souvisí okrajově, už ale proběhlo několik stovek. V  Jihomoravském kraji se v  lednu nezaměstnanost zvýšila na 8,7 procenta, což je o 0,6 procentního bodu vyšší hodnota než v  prosinci loňského roku. Lidí bez práce bylo v  lednu přes 69 tisíc, zatímco volných pracovních míst jen 2 654. Jihomoravský kraj se tak řadí mezi regiony s  nejvyšší nezaměstnaností v zemi. Hůře na tom jsou už jen čtyři kraje. Sousední Vysočina má sice v průměru nižší nezaměstnanost, ale zase mnohem menší počet pracovních míst. O jedno místo se na konci prosince ucházelo přes čtyřicet lidí. Sehnat místo je nejtěžší hlavně pro mladé lidi a pro osoby nad padesát let a řady nezaměstnaných navíc na začátku tohoto roku rozšířily stovky amnestovaných. Úřady práce se přitom s náporem uchazečů snaží bojovat různě. Nejvíc peněz jde asi na rekvalifikační kurzy a školení. Právě takové projekty jsou nejčastěji zastoupené z  hlediska žádostí o dotační podporu EU. Celkově šly v  celé zemi v  posledních letech do zvládání nezaměstnanosti už desítky miliard. Jen krajská pobočka Úřadu práce v  Brně letos vyčlenila na pomoc nezaměst-

naným přes 150 milionů korun. Podle ředitelky pobočky Marie Cackové mají uchazeči největší zájem o počítačové kurzy. ZAČÍNÁ TO VE ŠKOLE Když se na celý problém podíváme optikou firem, zjistíme, že největší poptávka je všeobecně po technických oborech. Konkrétně to zaleží na každém regionu. Na jižní Moravě je například zájem především o pracovníky v  oblasti zdravotnictví a strojírenství. Na to se snaží reagovat i kraje podporou takových oborů, které odpovídají požadavkům trhu. Mají několik možností. Tou, na které se EU přímo nepodílí, je poskytování motivačních stipendií pro žáky nedostatkových oborů. Na Vysočině si jejich dopady pochvalují i přesto, že počet uchazečů o podporované obory klesl. Za to prý může demografický vývoj. „Důležité je, že u podporovaných oborů letos činil pokles studentů v  prvním ročníku zhruba 8 procent, zatímco u nepodporovaných oborů o 17,5 procenta oproti předchozímu roku“, uvedl Kamil Ubr z  odboru školství. Další možnos-

Svým způsobem pomáhá i Integrovaný operační program. Podpořil totiž stavbu nové letos dokončované krajské pobočky Úřadu práce v Brně za 180 milionů. zdroj: www.mpsv.cz tí (nejen pro kraje) je pak využití dotačních příležitostí z OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, jehož prostřednictvím putují evropské peníze například na motivaci žáků věnovat se technickým oborům nebo na přímou finanční podporu, která putuje přes kraje formou globálních grantů. Na Vysočině tak v  současnosti probíhá například projekt Krajské hospodářské komory „Okna technickým oborům dokořán“. V  Jihomoravském kraji byla zase podpořena řada projektů jednotlivých škol. STOVKY MÍST DÍKY ROP JV Druhým programem, který pomáhá bojovat s  nezaměstna-

ností přímo je OP Lidské zdroje a zaměstnanost. Mezi největší projekty programu patří letos vrcholící akce zaměřená na efektivní systém rozvoje zaměstnanosti a potírání nelegálního zaměstnávání. Rozpočet pro všechny kraje se pohybuje kolem 800 milionů korun. Z  příkladů lokálních projektů pak lze jmenovat ten s názvem „Kariéra bez bariér“ za 76 milionů, který realizuje Úřad práce Brno. Zaměstnanost samozřejmě podporují přímo i nepřímo další celostátní programy (především OP Podnikání a inovace nebo OP Doprava) a úplně nelze zapomínat ani na ROP Jihovýchod. Přestože není určen

k  tvorbě pracovních míst, projekty z  něj podpořené samozřejmě zaměstnanost v  regionu podporují. Řada investic totiž znamená práci pro firmy nebo i přímý vznik nových míst v řadě oblastí. ROP JV tak vytvořil už 480 pracovních míst a v  probíhajících akcích jich dalších 226 ještě přibude. A ani to nemá být konečné číslo. „Navíc projekty generují další příležitosti nepřímo; pokud například vznikne zajímavá turistická atrakce, pomůže místním podnikatelům v oblasti stravování, ubytování a dalších doprovodných služeb,“ uvedl ředitel Úřadu Regionální rady Jihovýchod Artur Zatloukal. Filip Appl

díme víc psychologů, politologů a filosofů než jinde.“

bez práce. Ze současných  projektů zaměřených na lidi mladší 25 let lze jmenovat ten s názvem „Vstupujeme na trh práce“.

NUTS II STŘEDNÍ MORAVA KRÁTCE • Pro obce a města je v ROP Střední Morava připraveno více než půl miliardy korun. Jde o jednu z posledních možností, jak získat dotaci z ROP SM. Nejvíce peněz, 368 milionů,  bude rozděleno v  malých obcích s  počtem obyvatel nad pět set.   Druhou největší oblastí jsou sociální služby ve městech, kde je pro žadatele připraveno 135 milionů korun. Další peníze jsou pak připraveny pro krajská města, na vzdělávací projekty nebo na cestovní ruch. • Podnikatelé, kteří mají zájem o zlepšení konkurenceschopnosti na trhu s  podporou ROP Střední Morava i obou krajů, předložili celkem 145 žádostí o inovační voucher. Tedy o podporu nějaké inovace a nového produktu. Cílem je posílení konkurenceschopnosti firmy na stávajících trzích či získání trhů nových. ROP SM na tuto spolupráci přispívá bezmála 150 tisíci, za které podnikatel nakupuje od univerzity služby, které zvýší jeho inovační potenciál. • Neziskové organizace Olomouckého kraje můžou slavit. Uspěly totiž v  tzv. Blokovém grantu v rámci Programu švýcarsko-české spolupráce. Sociální a environmentální neziskovky působící v  Olomouckém kraji obdrží dohromady 18 milionů korun na devět podaných projektů. Díky penězům by se mohla zlepšit úroveň sociálních služeb a úroveň informování o environmentálních tématech v regionu.

Dotace jdou na kurzy i silnice Rekordní hodnoty v  kolonce nezaměstnanost vykazuje celá řada českých krajů. Olomoucký a Zlínský v  tomto směru nejsou výjimkou. Nejde přitom jen o tradiční sezónní výkyv, ale stále nepříznivý vývoj ekonomiky v celé zemi. Jako boj s větrnými mlýny se tak zatím jeví projekty státu, krajů, měst, úřadů práce i firem, které podporuje svými dotacemi Evropská unie. Na druhou stranu je velmi pravděpodobné, že bez stovek realizovaných projektů by počet lidí bez práce byl nyní ještě podstatně vyšší. Nepříliš dobře je na tom hlavně Olomoucký kraj, kde se od loňského prosince počet lidí bez práce zvedl skoro o procento na celkem 9,8 procenta. „K  dnešnímu dni máme v  evidenci více než 45 tisíc osob, hranice z roku 2010 tak byla překonána. Můžeme říci, že je to vůbec nejvyšší

nezaměstnanost v  Olomouckém kraji od jeho vzniku,“ uvedl Jaroslav Mikšaník z olomouckého úřadu práce. Kraj nejen že překonal rekord, ale patří také mezi regiony s  největší mírou nezaměstnanosti v  zemi. Nejhůř je na tom Jesenicko, kde nezaměstnanost narostla až na 13,3 pro-

centa. V  samotném Jeseníku je na pouhých třicet dva volných míst téměř čtyři tisíce nezaměstnaných. V  sousedním Zlínském kraji je situace o něco lepší. Podíl nezaměstnaných se zde pohybuje kolem 8,5 procenta a i zde jde o jednu z největších nezaměstnaností v historii kraje. Důvody vysoké nezaměstnanosti jsou podle olomouckého hejtmana Jiřího Rozbořila mimo jiné i v nastavení školského systému. „My si sami vytváříme armádu nezaměstnaných,“ poukazuje hejtman na to, že ze škol vychází příliš málo technicky vzdělaných lidí. „Nemáme technické obory v  takové míře jako jiné kraje, takže tu plo-

S rekordní nezaměstnaností se potýká Olomoucký kraj. Bez evropských projektů podporujících zaměstnatelnost by byla situace nepochybně ještě horší. zdroj: Olomoucký kraj

PODPORA HLAVNĚ Z OP LZZ Nejtěžší pozici mají na trhu práce mladí lidé a osoby nad padesát let. Čísla mírně navýšili také amnestovaní vězni, kterých se jen v Olomouci přihlásilo 328. Prognózy odborníků přitom nevypadají zrovna příznivě, situace se má zlepšovat až na jaře a navíc nikterak výrazně. Z  celé řady programů, které v  současném období zprostředkovávají evropské dotace, se tématu nezaměstnanosti částečně přímo věnují OP Lidské zdroje a zaměstnanost, OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost či OP Podnikání a inovace. Přímou cestou jde hlavně první jmenovaný program. „OP LZZ umožňuje financovat projekty, díky kterým mají znevýhodněné skupiny obyvatel větší šanci najít práci,“ uvedl již dříve ředitel sekce fondů EU z ministerstva práce Vladimír Kváča. OP LZZ je přitom určen především pro různé organizace sdružující zaměstnavatele nebo pro ministerstva a úřady práce. V  celé zemi díky němu vznikly desítky tisíc pracovních míst. V  Olomouckém kraji už proběhly desítky projektů. Před pár dny například oficiálně skončil projekt „Na skok!“ za 51 milion, který v  Olomouckém kraji prostřednictvím vzdělávacích aktivit a poradenských služeb pomáhal zvyšovat zaměstnatelnost lidí

ZÍSKÁ HOLEŠOV INVESTORY? Programů, u kterých je podpora zaměstnanosti zastoupena jen nepřímo, je většina. Například z  OP Doprava jsou financovány výstavby silnic, které jsou stěžejní pro zájem investorů o region. Příkladem může být průmyslová zóna Holešov, kterou za 1,7 miliardy postavil Zlínský kraj. Do ní se zatím z několika důvodů nedaří sehnat investory. Jedním z těchto důvodů může být i chybějící napojení na rychlostní silnici R49, která je zapojena do evropské sítě silnic TEN-T. S ní má Holešov spojit letos dokončovaný obchvat podpořený z ROP SM. Při pohledu na dotace EU na podporu zaměstnanosti nesmíme vynechat ani možnosti, které nabídl a nabízí právě Regionální operační program Střední Morava. U podpořených projektů často bylo vytváření nových pracovních míst sekundárním efektem. „Nová pracovní místa vytvářejí především podnikatelé v projektech zaměřených na podporu cestovního ruchu. Takových projektů máme 145 s dotací přibližně 1,7 miliardy a díky nim vznikne 800 nových pracovních míst,“ řekl Ivan Matulík, ředitel Úřadu RR Střední Morava. Filip Appl

ROZHOVOR

EN č. 2 / 2013

11

„Tohle je poslání, kde se nereptá,“

říká nový prezident Komory veterinárních lékařů Nejen Česká republika, ale i Komora veterinárních lékařů má nového prezidenta. Představenstvo zvolené na listopadovém sněmu v Třebíči se svého středu zvolilo MVDr. Jana Bernardyho. Viceprezidentem Komory byl zvolen MVDr. Luboš Borkovec. Už proto, že  čeští veterinární lékaři hostí v září World Veterinary Congres Praha 2013, jsme položili novému prezidentovi několik otázek. Pane prezidente, vím, že ve volbách do představenstva jste obdržel nejvíce hlasů. Přesto, byla pro vás volba prezidentem překvapením? V  Komoře veterinárních lékařů je volba prezidenta prováděná až několik dní po sněmu, kde se vyhlašují výsledky voleb do představenstva. Přesto jsem překvapil sám sebe, když jsem se nakonec rozhodl kandidovat. Není tajemstvím, že poslední dobou to mezi veterinárními lékaři dost vřelo. Vždyť i třebíčský sněm byl sněmem mimořádným. Jaké největší problémy hýbou vaší profesní organizací? Mohlo by něco zajímat i širokou veřejnost? Veterinární lékaři jsou zvláštní druh. Říká se že dva veterinární lékaři mají tři názory. Tohle je stejné napříč Evropou, anglický veterinář Herriot je univerzální obraz veterinární romantiky, ale i osobnost zkoušená stejně osobitými zákazníky a nemluvnými pacienty, kteří nedokáží skrývat svou nelibost. Taková osobnost se jen těžko přizpůsobuje a své názory mívá dobře podložené a dovede je prosazovat, neboť chovatelé jsou zvyklí postupovat podle jejich pokynů. A teď si představte, že se sejde několik set takových názorů. Pak je každý sněm mimořádný. Veterináři žijí ve vlastním světě, obklopení problémy pacientů a buď obavami majitelů společenských zvířat o jejich zdraví a život, nebo u faremních zvířat o zdraví a profit. Tohle není práce na osm a půl hodiny po pět dní v týdnu. Tohle je poslání, kde se nereptá, úkol, který se plní, když nastane. Čím lépe úkoly plníte, tím víc úkolů dostanete. A takhle to funguje od nástupu do práce už napořád. Buď vám to jde, pacienti vás potřebují, nebo to buď nejde, nebo vás to nenaplňuje a jdete dělat něco jiného. Takže do zorného pole těch, kterým to jde, se málokdy dostane něco jiného než další případy či odborné školení, jak dělat v  budoucnu lépe to, co děláte dobře nyní. Ale když už si něčeho všimnou, tak se toho nepustí. To se teď stalo s  nastupujícími adepty veterinární profese. Veterináři se rozhodli, že prostě nic neumí. Postgraduální praxe byly běžné po desítky let. Byly zrušeny opatřením Evropské unie u

některých profesí jako jsou zubní lékaři a veterináři. Na jedné straně toto opatření bylo učiněno, aby se uvolnil trh práce s  VŠ odborníky a usnadnilo se jejich zaměstnávání v  rámci evropského prostoru. Na druhou stranu, praxi po škole prodělala většina z  nás starších, dnes zavedených a řádně zaběhlých veterinářů. Na škole se člověk naučí teoretické základy a pochopí, o čem celý obor vlastně je. Rutinní a praxí ověřené postupy se nelze naučit. Stárnoucí populace veterinářů by si chtěla vychovávat nástupce, kteří jsou ochotní se dále vzdělávat. Ale čerství absolventi, po šesti letech svého mladého života, strávených na škole, jsou přesvědčováni o své připravenosti do praxe. Nechtějí se dále učit a po vzoru svých starších kolegů chtějí být svými pány a vydobýt si své místo na slunci – a na trhu práce. Aby si je získali, bez etických zásad profese, zadřených pod kůži buď sdílenou zkušeností starších kolegů, nebo draze vykoupené vlastními chybami a omyly, se dopouští přehmatů, které odnášejí pacienti a jejich majitelé. Veřejnost by mohlo zajímat, že veterináři chtějí navzdory evropské legislativě zavést postgraduální praxi v jejich prospěch. Dozvěděl jsem se i to, že veterinární lékaři protestovali i proti části usnesení Evropského parlamentu o antimikrobiálních rezistencích. Oslovili jste v této věci i všechny české europoslance. Co vám na tomto zřejmě správném usnesení vadilo? Evropská unie je jedna země. Budeme se to muset učit respektovat, ale také s tím faktem lépe pracovat. Vláda a parlament sídlí (také) v  Bruselu, ale občané téhle země jsou všude po celém kontinentu. V  rámci vztahu a péče o welfare zvířat jsou větší rozdíly mezi severem a jihem než východem a západem Evropy. Stejné je to v  odpovědném používání léčiv a antibiotik zvláště. Severský veterinář, aby se vyhnul byť i jen stínu podezření z prospěchu z prodeje léků nesmí léky prodávat vůbec. O to dražší je cena jeho práce. Zpráva europoslankyně Rosbach doporučuje zavést stejné opatření v  celé Evropské unii, jakkoliv jsou metody léčení a distribuce léčiv v dal-

ších zemích Evropy odlišné. O tom jsme chtěli zpravit i naše europoslance, že stejný model, úspěšně snižující tvorbu rezistentních kmenů v  zodpovědném Dánsku je zavedený bez jakéhokoliv úspěchu v  několika dalších zemích, jako je Portugalsko nebo Itálie. V našich podmínkách by to pro většinovou populaci majitelů psů a koček znamenalo, že místo pytlíčku s  několika potřebnými tabletami by obdrželi recept a museli by si koupit celé balení. Komora zastupuje soukromé veterinární lékaře, ale existují i veterinární lékaři v orgánech Státní veterinární správy a mnoho vašich kolegů je i součástí akademické obce. Jaké s nimi máte vztahy? Veterinární lékaři jsou lidé zvláštního druhu, jak jsem předeslal v  úvodu. Je to poměrně malá komunita (v Čechách kolem čtyř tisíc, taková středisková obec). Při ohrožení zvenčí se umí semknout, ale jinak v  konkurenčním prostředí platí, že obliba veterinářů navzájem roste se čtvercem vzdálenosti. To platí i o profesních skupinách. Máme spory, tu více zásadní, nebo i malicherné, ale vždycky se nakonec dokážeme domluvit. V České republice je nyní více než 3 600 členů Komory veterinárních lékařů a praxi zde mohou vykonávat i veterinární lékaři z ostatních zemí Evropské unie. Jaké uplatnění budou mít nynější studenti, když hospodářských zvířat ubývá a veterinární ordinace pro domácí mazlíčky nalezneme již dnes ve velkých městech takřka v každé ulici? Oblast veterinární péče je mnohem širší, než se veřejnost domnívá. Běžně si představíte veterinárního lékaře v  bílém plášti v  ordinaci se psem nebo kočkou; případně v  overalu ve stáji s  koněm nebo krávou. Veterinární lékaře najdete ale při zabezpečování potravin od jatek po laboratoře a kontrole potravin v  provozovnách, starají se o zdraví a pohodu zvířat při přesunech, při výskytu nákaz přenosných na člověka, na úřadech, v  útulcích, ve vědě a na univerzitách. A také jinde, třeba jeden z vynálezců pneumatiky John B. Dunlop byl skotský veterinář, ale to jsme odbočili. Veterinární medicína je velmi populární obor, nicméně také těžký pro studenty a drahý pro školy. Veterinární lékaři jsou poměrně dobře přijímáni ve společnosti a vysoce oceňováni. Právě proto, navzdory těžkému studiu, se každoročně hlásí

mnohonásobně více studentů, než jsou schopny školy přijmout. Přetlak ale způsobuje, že se školy snaží vyhovět a přijímají stále víc studentů, než je třeba pro obnovu. Někteří absolventi se do budoucna budou muset smířit s  tím, že si diplom uloží do šuplíku a budou se věnovat něčemu, co je bude živit lépe, nebo se vydají do krajů, kde je veterinářů méně. Současným trendem je i pokračující specializace. Existují specialisté na velká i malá zvířata, drůbež, ptáky, plazy a akvarijní rybičky, ale existují i veterinární chirurgové, stomatologové a brzy jistě dojde i na veterinární psychology a psychiatry. To jistě musí mít vliv i na jednotu zájmů celé profesní organizace. Jaké s tím máte zkušenosti? Máme i u nás několik veterinárních psychologů, před rokem běžel pod vedením jednoho z nich v komerční televizi seriál „Polepšovna mazlíčků“ o výchově nezvládnutých psů. Profesní organizace nemluví do partikulárních zájmů svých členů; podporuje je v  jejich snahách o zvyšování kvalifikace, umožňuje jejich sdružování, ale nebrání jim v  nalézání nových oblastí uplatnění. Komora veterinárních lékařů, jako některé další profesní organizace, byla zřízena zákonem a členství v ní je pro praktikují veterinární lékaře povinné. Jaká je spolupráce s organizacemi advokátů, architektů, auditorů, lékařů, lékárníků a třeba stomatologů, které byly zřízeny obdobným způsobem? Máte nějaké shodné problémy? Prezidenti těchto zákonných profesních komor se setkávají jedenkrát do roka na předvánoční schůzce. Jedná se o neformální a přátelské setkání, kde se podělí s  kolegy o problémy, které je za rok potkaly; leckdy s  překvapením profesně vzdálené obory zjišťují, jak blízkým problémům musí čelit. Na této schůzce se pak domlouvají dvou či trojstranná setkání, tvoří se kontakty, které pak umožňují zdvihnout telefon a vysvětlit si záležitosti přímo. Tento

týden jsem spolu s naší účetní navštívil zubaře a lékárníky, abychom si lépe porovnali způsoby zaúčtovávání činnosti představenstev po vzniku nové účetní legislativy v loňském roce. Pane prezidente, je známo, že i názory na povinné členství se různí. Jaký je váš názor? Pokud jde o povinné členství, pokud by se většina našich členů rozhodla, že dávají přednost, aby dozor nad profesí vykonával raději státní úřad než občanská komora, je to otázka pouze legislativního procesu v  parlamentu. Zatím se to nestalo a ani nejsou převažující tendence takové nálady vyvolat. Nicméně, moje žena mi neopomene při podobné příležitosti připomenout, s jakou nelibostí a komentáři jsem jako mladý veterinář platil roční poplatek do komory… Snažím se to mít na paměti i dnes. Světová veterinární organizace slaví v letošním roce 150 let od svého založení a je velkým úspěchem vaší organizace, že pořádání světového kongresu k této příležitosti svěřila právě České republice. Můžete nám o této významné události říci něco bližšího? Světový veterinární kongres je velká příležitost, jak si přivodit velké potíže, ale také obrovská pocta a důvěra, vložená na naše bedra a skromné veterinární možnosti. Přesto věříme, že vedle veterinárních lékařů se této příležitosti chopí průmysl služeb a turistiky a ukáže třem či doufejme i více tisícům návštěvníků naši republiku z  té nejlepší stránky. Termín pro pořádání je druhá polovina září a místo, jak jinak, Praha a kongresové centrum. Kromě desítky odborných proudů, pokrývajících léčení a péči o zvířata společenská, hospodářská (včetně ryb), velká i malá, opeřená, holá i chlupatá. Máme zde sekci welfare zvířat i nákaz a hygieny potravin živočišného původu, takže vidíte, že opravdu bude se o co starat, aby vše klaplo jak má a lidé se vraceli obohaceni o vědomosti a dobrý pocit z Prahy.

12

NUTS II MORAVSKOSLEZSKO

EN č. 2 / 2013

KRÁTCE • Koncem února bylo dodáno posledních pět z celkem 55 nových autobusů pro městskou hromadnou dopravu v Ostravě. Na silnice vozidla vyjedou v březnu. Končí tak rok a půl dlouhá modernizace vozového parku autobusů Dopravního podniku Ostrava, financovaná evropskými penězi z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko. Celkové náklady projektu jsou 328 milionů korun. Evropská dotace činí 96 milionů korun. • Nové funkční uspořádání a líbivější vzhled získá přednádražní prostor u Hlavního nádraží v Ostravě. Začaly stavební práce, které přinesou revitalizaci a úpravu venkovních ploch, nová parkovací stání, točnu pro autobusy a zázemí pro cestující. Hotovo má být letos v listopadu. Celkové náklady byly v žádosti o dotaci z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko vyčísleny na 154 miliony korun. Schválená evropská dotace je 103 miliony korun. • Města, obce, školy a neziskové organizace, na jejichž záměry již nebyly peníze, přestože uspěly v hodnocení projektů, se nyní dodatečně dočkají evropské dotace. Umožnily to úspory veřejných zdrojů na velkých dopravních investicích. Pro sedmadvacet původně náhradních projektů z posledních kol výzev na rozvoj měst a venkova je nyní připraveno 290 milionů korun z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko.

Nová místa vznikají od roku 2007, jsou jich stovky „Nová pracovní místa v našem kraji díky investicím z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko vznikají hlavně díky investicím do cestovního ruchu, infrastruktury sociálních služeb nebo do vybavenosti měst a obcí,“ říká manažer vnější komunikace Regionální rady regionu soudržnosti Moravskoslezsko Michal Sobek. Dodal, že tak například vznikají nové ubytovací kapacity nebo atraktivity cestovního ruchu, investuje se do nových zařízení sociálních služeb, například v podobě chráněných bydlení, azylových domů, nebo do obecní vybavenosti, kterou může představovat například společenské, kulturní nebo sportovní centrum. Nová pracovní místa jsou sledována zejména v oblasti cestovního ruchu. „Dali jsme si za cíl vytvořit během sedmi let od roku 2007 celkem 300 nových pracovních míst. Díky již schváleným projektům je to dnes přibližně 250 pracovních míst, která díky evropským investicím vznikla nebo vzniknou po uskutečnění projektu. Další nová místa ještě přibudou.“ potvrzuje David Sventek, ředitel Úřadu Regionální rady Moravskoslezsko. Dodává, že na rozvoj cestovního ruchu má ještě pro letošek regionální rada vyčleněno nejméně 90 milionů korun. U jakých programů se tedy dají peníze na boj proti nezaměstnanosti získávat? „Zejména z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, který je

ale v kompetenci ministerstva práce a sociálních věcí,“ uvedl Sobek. A znovu přopomněl. že jedinou oblastí, kde může regionální rada aktivně ovlivnit tvorbu nových pracovních míst, jsou investice do cestovního ruchu. „Cíle, které jsme si předsevzali, zatím plníme. Výhodou této podpory zaměstnanosti za přispění evropských peněz je, že nová pracovní místa jsou dlouhodobě udržitelná,“ připomíná Sventek povinnost příjemců peněz udržet výstupy projektu po dobu pěti let, případně tří let u projektů zakládajících veřejnou podporu. Podle Sobka regionální rada od roku 2007 podpořila přes 750 projektů částkou přibližně 16,5 miliardy korun. Většina z podpořených projektů je dnes v provozu. Do konce letošního roku pak je v plánu rozdělit zbývající přibližně 2,5 miliardy korun, které ještě jsou na rozvoj kraje v ROP Moravskoslezsko k dispozici. „Kromě zmíněné podpory cestovního ruchu jsou peníze například ještě na modernizaci silnic, rozvoj letiště nebo nové cyklostezky,“ dodal Sobek.

V chráněných dílnách Ergon našlo nové uplatnění pět desítek lidí. CHRÁNĚNÉ DÍLNY DÁVAJÍ PRÁCI Co do počtu nových pracovních míst vévodí statistikám podpořených projektů z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko rozšíření chráněné dílny ERGON v Třinci. Projekt s rozpočtem bezmála 81 milion korun, z nichž pokryla evropská dotace 36,6 milionu korun z ROP Moravskoslezsko, dal práci padesáti lidem, z toho 46 lidem se zdravotním hendikepem. Nová hala umožnila rozšíření výrobního programu, který

spočívá v jednoduchých a středně složitých kompletačních, balících a montážních činnostech polotovarů a hotových výrobků pro firmy v regionu. Na úspěšný a již ukončený projekt nyní naváže další etapa rozšíření chráněné dílny za přispění 41 milionu korun z ROP Moravskoslezsko. Z evropských zdrojů je financován i Moravskoslezský pakt zaměstnanosti. Jde o strategické partnerství desítek podnikatelských subjektů, škol a dalších institucí v Moravskoslezském kraji. V jeho rámci

foto: RR Moravskoslezsko například letos Moravskoslezský kraj ve spolupráci s městem Ostrava vyhlásil Program na podporu malých a středních podniků v Moravskoslezském kraji realizovaném prostřednictvím mikropůjček. Podnikatelé mohou žádat o mikroúvěr do výše půl milionu korun na dvouprocentní úrok. Doba splatnosti úvěru je tři roky s výjimečnou možností prodloužení na pět let. Pro letošek je vyčlěněno pět milionů korun. Marek Turek

Evropa versus USA: Jakou má budoucnost naše věda a výzkum? Nadměrná byrokracie a nízké povědomí o evropských programech podpory vědy a výzkumu, to jsou podle Ing. Oldřicha Vlasáka, místopředsedy Evropského parlamentu zodpovědného za vědeckou observatoř STOA, hlavní překážky, kterým čelí vědci v Evropě. Uvedl to ve svém vystoupení na evropském summitu k výzkumu a inovacím - European Intersectoral Summit on Research and Innovation 26. února 2013 v Dublinu, kterého se zúčastnili přední evropští politici, vědci, podnikatelé a novináři. V projevu Oldřich Vlasák hledal příčiny, proč Evropa stále zaostává ve vědě a výzkumu za USA. „Zatímco Spojené státy stále vedou světové žebříčky inovativnosti a konkurenceschopnosti a blíží se svými výdaji na vědu a výzkum magické hranici

3 procent hrubého domácího produktu, Evropská unie pouze proklamativně definuje velkolepé cíle. Za jeden z problémů je přitom spatřována přebujelá administrativa, která je spojená s  žádostmi o evropské grantové peníze,“ zdůraz-

nil Vlasák. Na konkrétním případě pokročilých grantů poskytovaných Evropskou vědeckou radou současně vyzdvihl příklad Eduarda Feireisla, známého českého matematika, který jako jediný Čech tuto podporu získal. Skutečnost, že je pouze jedním ze tří lidí ze střední Evropy, kteří tento grant získali, přitom europoslanec Vlasák přikládá právě nízké informovanosti potenciálních žadatelů. „Evropský výzkum a vývoj nespasí řešení v  podobě prostředků z  víceletého evropského rozpočtu schválené během nedávného jednání

Evropské rady. Je proto třeba, aby členské státy zmobilizovaly zdroje na národní úrovni a vědu a výzkum více podpořily. V neposlední řadě je třeba vyvinout společenský tlak na samotné soukromé podniky, které by do této oblasti měly více investovat. Zatímco ve Spojených státech totiž podíl soukromých výdajů na vědu a výzkum tvoří 2 %, v Evropské unii je to pouze 1,26 %,“ uvedl ve svém vystoupení místopředseda EP. Kromě Oldřicha Vlasáka, který na summitu zastupoval Evropský parlament, se akce zúčastnili také bývalý francouzský prezident

a předseda pořádající organizace Atomium Culture Valéry Giscard

d´Estaing nebo laureát Nobelovy ceny z CERNu Carlo Rubbia. (om)

Evropská komise místo přiznání chyby dále podráží nohy leteckým dopravcům Výbor pro dopravu a cestovní ruch Evropského parlamentu včera hlasoval o návrhu Evropské komise posunout účinnost emisních povolenek v letecké dopravě. Evropská komise hledá záminky k tomu, aby nemusela přiznat, že systém emisních povolenek v leteckém průmyslu nefunguje a zbytečně zatěžuje evropské dopravce. Když už se i původní zastánci z řad ekologických aktivistů začínají od této byrokratické konstrukce odvracet, přichází s návrhem na odložení účinnosti. Čestnější a pro všechny pochopitelnější by ale bylo přiznat chybu, systém zrušit a soustředit se na hledání tržních pobídek k dosažení vytyčeného cíle. Evropský letecký průmysl se velmi pomalu zotavuje z krize. Tuto větu, která šetrně sděluje, že evropští letečtí dopravci vykazují miliardové ztráty, jsme si zvykli číst v novinách až příliš často. Nejnovější čísla však naznačují, že namísto dlouhodobé krize, na jejímž konci se logicky očekává zlepšení, evropští dopravci jednoduše prohrávají konkurenční boj s levnější a mnohdy dumpingovou konkurencí z Asie. Evropská část Mezinárodní rady letišť (ACI Europe) ve svých výsledcích za rok 2012 uvádí, že letecká doprava v Evropské unii nadále stagnuje. Zatímco osobní přeprava na unijních letištích narostla od roku 2008 o za-

nedbatelné 2,5 %, evropská letiště mimo EU (například v Turecku, Rusku či na Islandu) zaznamenala strmý nárůst o 38 %. V globální konkurenci pak jasně začínají dominovat asijské trhy jako Čína, Indie či Indonésie. Jakoby letiště a letečtí dopravci v Evropské unii neměli dost vlastních problémů, přišla Evropská komise v roce 2008 se záměrem začlenit letecký průmysl do systému emisních povolenek ETS, v rámci něhož si již nakupují povolenky i průmyslové podniky v České republice. Pro letecký průmysl, přesněji řečeno pro dopravce obsluhující lety na unijních letištích, vstoupila tato povinnost v platnost k

1. lednu 2012 s tím, že 85 % povolenek je dopravcům přidělováno zdarma a zbylých 15 % soutěženo. Přestože i Komise přiznává, že takové nařízení znevýhodňuje evropské letecké společnosti oproti asijské či americké konkurenci, přišla s velmi naivní představou, že na základě daného nařízení přiměje USA nebo Čínu, aby se k systému ETS přidaly. Realita byla však zcela opačná. Plán na globální zavedení emisních povolenek nejprve odmítla Indie a Čína. Spojené státy později dokonce přijaly zákon, který má tamní letecké společnosti před placením emisí ochránit. Emisní povolenky v letecké přepravě nicméně tak jako tak vstoupily v platnost, aby se záhy ukázalo, že neplní ani své původní záměry o ochraně životního prostředí. Europoslanci z řad zelených totiž tvrdí, že nastavený poměr pouhých 15 % soutěžených poukázek nevytváří dostatečné pobídky pro snižování emisí. Všeho všudy se tedy jedná o byrokratickou zátěž nepřinášející žádné praktické přínosy.

Ani za této situace však Evropská komise není schopna přiznat vlastní chybu a systém zrušit. Místo toho se odvolává na jistý blíže nespecifikovaný pokrok v jednání Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO). Tím správně přiznává, že právě tato specializovaná agentura OSN má podobné otázky řešit. Na druhé straně ale ve vztahu k ní opakuje podobně naivní postup jako dříve vůči USA, Indii a Číně. V návrhu rozhodnutí, o kterém dnes hlasoval Výbor pro dopravu a cestovní ruch Evropského parlamentu, přichází Evropská komise s návrhem zpětně pozastavit účinnost směrnice 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů pro lety mezi EU a třetími zeměmi. Pozastavení je podmíněno tím, že ICAO do konce roku 2013 nalezne náhradní a globální řešení pro systém ETS. Pokud se tak nestane, mají být emisní povolenky pro lety uvnitř EU opět spuštěny. Jinak řečeno se Komise, přestože stejný postup již jednou nevy-

šel, snaží přimět členy ICAO ke snížení emisí v letecké přepravě pod pohrůžkou, že jinak zažene do kouta své vlastní dopravce. Logický paradox tohoto uvažování doslova bije do očí. Jako jediné možné řešení pro evropské dopravce, stejně jako pro mezinárodní vážnost Evropské unie, tak zůstává přestat hledat třetí cestu v podobě možného využití systému ETS a zaměřit plnou pozornost na nalezení globálního řešení v rámci k tomu určené platformy ICAO. V tomto duchu jsem také hlasoval na včerejším zasedání příslušného výboru, když mou snahou společně s kolegy z frakce Evropských konzervativců a reformistů bylo přimět Komisi ke zvážení funkčnosti celého ETS v letecké dopravě. Považuji za nutné poukázat na fakt, že Komise různými způsoby ospravedlňuje nefunkční systém, a to navzdory jasnému narušování hospodářské soutěže a znevýhodnění evropských dopravců vůči asijské a americké konkurenci. Oldřich Vlasák místopředseda Evropského parlamentu

PUBLICISTIKA

EN č. 2 / 2013

13

Francie: Sňatky homosexuálů a adopce dítěte Francie má reputaci svobodné, moderní a pokrokové země. Před pár lety jí patřilo prvenství v gastronomii, cestovním ruchu, průmyslu, a patřila k zemím s téměř ideálními podmínkami k životu. Když jsem před deseti lety přijela do Francie, překvapilo mě, kolik homosexuálů zde žije (5 - 10 %). Nejvíce jich žije a pracuje v Paříži (umění, móda, kadeřnictví, restaurace a bary, stewardi leteckých společností,..). Vzpomínám na městskou část Le Marais, jejich nejoblíbenější místo k bydlení a pravidelným setkáním, nebo na french kiss gayů před jedním ze zdejších barů. Překvapil mě nejen jejich originální vzhled, ale i s jakou lehkostí a volností se tady homosexuální páry chovají. Jednu z nejnavštěvovanějších zemí světa dekoruje rovněž všudypřítomný individualismus a pokrytectví. I tenhle kontrast je součástí francouzské kultury a historie. Každý jedinec je totiž centrem pouze vlastních zájmů a začíná to už v dětství. Matky se vrací do zaměstnání po deseti týdnech od porodu, dítě vyrůstá s cílem se co nejdříve osamostatnit a stát se nejlepším. Je pravdou, že Francie je založena na sociálním soklu, „svoboda, rovnost a bratrství“, ale realita vypadá odlišně. Sociální síla země se stala lákadlem pro přistěhovalce (převážně z Afriky), prosperující a tradiční Francouzi se odstěhovali z Francie nebo přemýšlí o opuštění rodné země, a téma o homosexulitě národ bouřlivě rozdělil. Situace homosexuálů není jednoduchá. Dříve byla homosexualita považována za druh perverze, úchylku, způsob života, nemoc nebo jednoduše fantazii. Homosexualita existovala v prehistorických společnostech, ovšem její začátky sahají ke konci středověku a začátku renesance. V 21. století je spíše v západních společnostech přijata, nicméně diskriminace je častá (nejméně případů v  Paříži). Téměř v  devadesáti zemích světa, hlavně v Africe a Středním Východě, se za homosexualitu trestá odsouzením na doživotí nebo smrtí. Je zvláštní, že o citech a vztazích mezi osobami stejného pohlaví není nikde ani řádky. Přitom tito lidé chtějí po společnosti rovnost a uznání jejich páru. POHLED DO HISTORIE Když pohlédneme do minulosti, na začátku Francouzské revoluce bylo upuštěno od trestního stíhání homosexuálů. Jejich vztahy byly tolerovány ovšem pouze v  soukromém rámci. Konzulární a císařská vláda nechtěla v žádném případě, aby se existence homosexuálních aktů dostala na veřejnost. Homosexuální akty byly drženy v  tajemství a stíhání sodomity bylo trestáno administrativní policií, ne soudní cestou. Objevení homosexuálních sítí začátkem 19. století, převážně v  Chartres a Issoudun, otřáslo

Francii v  základech. Policie zesílila zásahy proti homosexuálům, zahájila jejich sčítání, ale také transvestitů a prostitujících se homosexuálů. V odobí secese, tzv. Belle Epoque, se homosexuální síť rozšířila a zviditelnila, především v Paříži. Homosexuálové se začali pravidelně setkávat na oblíbených místech, nejčastěji v  parcích a veřejných zahradách a specializovaných tavernách. Jejich zvyky, sociální kódy a praktiky byly přítomné ve všech vrstvách společnosti, buržoazní, aristokratické i dělnické. Zdravotnictví tehdejší doby vyhlásilo homosexualitu za sexuální perverzi a intenzivní nemoc. Proto policie pokračovala v  pronásledování „viníků“, literatura a média zastávala potlačující léčebné postavení. Koncem 19. století dostal tento „fenomén“ jméno, pojmy homosexualita a homosexuál byly na světě. Největší utrpení přišlo v podobě druhé světové války. Homosexuálové se staly obětmi biologického rasismu a přibližně padesát tisíc jich zahynulo v koncentračních táborech. Ti, kteří válku přežili a byli jako vězni propuštěni, se ani tehdy nedočkali uznání nebo odškodnění. Když v 60. letech prezident Charles de Gaulle v rámci novely zákony označil homosexualitu za „neštěstí společnosti“, Světová zdravotnická organizace ji následně zařadila mezi mentální nemoci.

Zhruba milion Francouzů protestoval v polovině ledna v Paříži proti zákonu umožňujícímu sňatky osob stejného pohlaví a adopci dětí. zdroj: frs-lmpt OBČANSKÝ PAKT SOLIDARITY Zlomový okamžik nastal v  sedmdesátých letech. Byly vytvořeny skupiny k  ochraně práv homosexuálů a hnutí Homosexuální fronty revolučního jednání, které bojovalo za jejich osvobození. O deset let později přistoupil ministr spravedlnosti Robert Badinter ke zrušení všech zákonů diskriminujících homosexuály a zrušení policejních kontrol. Světová zdravotnická organizace definitivně odstranila homosexualitu ze seznamu mentálních nemocí a toto datum se stalo mezinárodním dnem proti homofobii. V 90. letech poznamenal homosexuální páry nový úder, smrtící virus HIV. I když francouzská společnost toleruje homosexuály, neklid, který otřásá Francií od konce loňského roku, je známkou dalšího posunu ve vývoji homosexuality a Francie samotné.

Vše začalo 15. listopadu 1999, dnem zvolení Občanského paktu solidarity (PACS, pacte civil de solidarité). Jedná se o formu registrovaného partnerství uzavírané mezi homosexuálními i heterosexuálními partnery. Umožňuje společné vlastnictví a zdanění i daňově zvýhodněné dědické řízení. Od jeho vytvoření bylo zaznamenáno do roku 2006 přibližně 205 tisíc uzavřených partnerství a k 1. lednu 2010 počet vzrost na milion, z  toho 6 % připadá na homosexuální partnerství. Vzhledem k  tomu, že PACS neumožňuje adopci dítěte partnerů stejného pohlaví, začalo se diskutovat o homosexuálních sňatcích. Tohle téma bylo součástí volebního programu socialisty Françoise Hollanda, když kandidoval na funkci prezidenta Francie. Od jeho zvolení neuběhl ani rok a návrh zákona o sňatcích partnerů stejného pohlaví, který měl Francouze sjednotit, de facto národ rozdělil. ZÁKON MÍŘÍ DO SENÁTU

zdroj: frs-lmpt

13. ledna se stávky proti sňatkům homosexuálů v  Paříži zúčastnil přibližně milion Francouzů, kteří přes nepřízeň počasí hlasitě přišli vyjádřit svůj nesouhlas. Ve Francii se jedná o nejvýznamnější manifestaci za posledních třicet let. Nicméně vládní návrh zákona byl parlamentem přijat 12. února v prvním čtení, a to v počtu 329 hlasů proti 229. Než zákon vstoupí v  platnost, a aby partneří stejného pohlaví mohli na radnicích říct „oui“, musí zákon projít senátem, který ho bude projednávat od 2. dubna. Nesouhlas se zákonem vyjádřilo podpisem 700 tisíc Francouzů a petici předložili 15. února Ekonomické a sociální radě. Jeho odpůrci chápou homosexuální sňatky jako „zničení tradiční rodiny a jejich hodnot“. Ke sňatku muže a ženy dochází za předpokladu rodičovství, což v  případě homosexuálního páru mění smysl. Partneři stejného pohlaví by podle nového zákona mohli adoptovat dítě a stát

se rodičem dítěte svého partnera, nebo díky asistované reprodukci a následnému odnošení jinou ženou. Jedná se o velice riskantní záležitost, která může mít hrůzné následky. Dítě by mělo být tímto dobrovolně zbaveno matky nebo otce a ochuzené o přístup části jeho původu. Dárci buněk jsou především lidské bytosti, a i když přispívají k darování života dítěte, je nutné se zabývat etikou. Můžou dva otcové nahradit matku a dvě matky otce? Jak vysvětlit dívence, proč tatínci nechtěli ženu, ale rozhodli se mít dceru? Každé dítě se potřebuje identifikovat mužskými a ženskými složkami svých rodičů. Potřebuje se reprezentovat jako originál existence, mít generační přehled. V  opačném případě může trpět stejně jako většina adoptovaných dětí, které si nekonečně pokládají otázky o původu opuštění biologickými rodiči. Podle zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda, jehož teorie o homosexualitě pochází z  let 1900 až 1930, je homosexualita jednou z variací sexuální funkce. Je to perverze (v psychologickém smyslu, ne morálním) modelu psychického dospívání dítěte, který je součástí tzv. oidipovského komplexu. V  praxi to znamená, že dítě ve věku třetího až osmého roku života pochopí, že otec s  matkou mají mezi sebou „něco“, po čem dítě začne toužit a může toho dosáhnout odstraněním konkurenta, rodiče stejného pohlaví. Zároveň je potřeba rodiče stejného pohlaví uchovat při životě. Dítě tedy zažívá prožitky rozpolcenosti, chlapec vůči otci a dívka vůči matce, které později řeší tak, že se své oidipovské volby vědomě vzdá a identifikuje se s rodiči. Návrh nového zákona o rodině bude představen Parlamentu do konce letošního roku a bude se zabývat problematikou homosexuálních rodičů, adopcí i asistovanou reprodukcí, bioetické otázky, statut rodičů parnerů. S touto souvislostí je netrpělivě očekáván názor Etické komise, který má být zveřejněn letos v říjnu. Ilona Mádrová, Paříž

Adresa redakce: Evropské vydavatelství s.r.o., Kancelářská budova P – 8, čp. 80, 533 53 Pardubice – Semtín. Centrální telefon a fax: +420 466 611 139, centrální GSM: +420 777 100 388, e-mail: [email protected], IČ: 69168741 Vydavatel: Jan Doležal. Ředitelka vydavatelství: Jarmila Kudláčková. Ředitel zpravodajství a komunikace: Miloš Spáčil. Šéfredaktorka: PhDr. Zuzana Nováková. Obchodní ředitelka: Leona Dospělová. Redaktoři: Jan Štifter, Filip Appl, Tomáš Fridrich, Vlastimil Růžička, Jana Bartošová, Marek Turek. Vedoucí redaktor pro SR: Jozef Havrilla. Externí a zahraniční dopisovatelé. Fotograf: Miloš Kolesár. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Jazykové korektury: Iva Málková. Překlady: Orange tree s.r.o. Produkce: Leona Šolcová. Komerční prezentace – příspěvky označené „(kp)“. Inzerce: EUROPEAN MEDIA HOUSE s.r.o., e-mail: [email protected], IČ: 27482855 Tisk: NOVO-TISK, a.s. Distribuce: ROZŠIŘUJÍ SPOLEČNOSTI PNS, a.s. Předplatné zajišťuje A.L.L. production spol. s r.o., F. V. Veselého 2635/15, 193 00 Praha 9 tel: 234 092 851 ( call centrum) http:// www.predplatne.cz Mediaprint-Kapa Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, P.O.BOX 183, 830 00 Bratislava 3, tel:02/444 588 21, 02/444 588 16, 02/444 427 73 ;02/444 588 16, fax:02/444 588 19 , e-mail:[email protected]. Cena výtisku: ČR: 15 Kč; SR: 0,83 € Evidenční číslo: MK ČR E 14589, ISSN: 1214-696X. Ročník 10, číslo 2, vychází 28. 2. 2013 Názory spolupracovníků nemusí vždy vyjadřovat názory listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme.

PREZENTACE

14

EN č. 2 / 2013

Cesta tříděného odpadu v kontejneru nekončí, naopak teprve začíná Pro běžného člověka je odpad něčím, co doma překáží a musí se vyhodit. Pokud je takový člověk společensky odpovědný, odpad vytřídí a odloží do příslušných kontejnerů. A tím to pro něj končí. Ovšem pro odpad cesta teprve začíná. Většina odpadů, které vyprodukují domácnosti, se dá recyklovat a znovu využít. Netýká se to jen papíru či skla, ale také plastů a nápojových kartonů. Každý z  obyvatel České republiky vytřídí za rok průměrně 48 kilogramů odpadů a energie, kterou k  třídění vynaložil, se mnohonásobně vrátí. Tříděním odpadu nejen že umožníme jejich další využití, ale ušetříme obrovské množství vody a energií, které by byly potřeba na zpracování přírod-

ních surovin, které recyklací nahradíme. „Tříděním dáváme odpadům druhou šanci na život. Není složité oddělit od sebe papíry, plasty či sklo a donést je do barevných kontejnerů. Takto vytříděné odpady se nám dříve či později vrátí v podobě předmětů denní potřeby. Mnoho z  nás si ani neuvědomuje, že drtivá většina věcí, které denně používáme, vznikla za použití recyklátu,“ vysvětluje Tomáš Pešek, regionální mana-

ger společnosti EKO-KOM, a.s. Tato společnost už třináct let vytváří celorepublikový systém, který zajišťuje třídění, recyklaci a využití obalového materiálu. Spolupracuje na tom nejen s průmyslovými podniky, ale i s městy a obcemi. „Zajišťujeme, aby odpady byly vytříděny, svezeny svozovou technikou, dotříděny ve specializovaných firmách a následně využity jako druhotná surovina nebo jako zdroj energie. K tomu, aby tento systém byl provozně a ekonomicky dlouhodobě udržitelný, potřebujeme pomoc od veřejnosti,“ dodává Pešek. A protože veřejnost občas tápe v systému třídění a neví, co se děje s odpadem dál, vytvořila společnost

EKO-KOM i speciální internetové stránky www.jaktridit.cz. „Na těchto stránkách se každý, kdo odpad třídí nebo třídit začíná, dozví, kam putují jednotlivé vytříděné komodity a co se s nimi děje dál,“ prozrazuje Pešek. Každý se tak může např. dočíst, že nejznámější recyklovaný materiál – papír se třídí už od padesátých let minulého století a setkat se s  ním můžeme doma nebo v  kanceláři. Jedná se o noviny, lepenkové krabice, školní sešity nebo toaletní papír. Méně se už možná ví, že z recyklovaného papíru firmy vyrábějí třeba papírové brikety nebo stavební izolaci. Téměř každá domácnost v České republice už třídí PET lahve. Plastové-

ho materiálu je ovšem daleko více a jeho recyklace má široké využití. Pěnový polystyren se zpracovává do izolačních tvárnic nebo lehčeného betonu, z plastů se vyrábí ploty, zatravňovací dlažba nebo protihlukové zábrany. Ale plasty si můžete dokonce i obléct – např. z padesáti PET lahví se dá vyrobit jedna fleecová bunda. Průměrná česká domácnost vytřídí za rok 25 kilogramů skla. V novém výrobku může být obsaženo až 100 % recyklovaného skla. Jde nejenom o nové lahve na minerálky nebo pivo, ale také o skelnou vatu či pěnové sklo. Recyklovaný materiál může být využit jako přísada do spe-

ciálních druhů betonu nebo do brusných hmot. Stále ještě novinkou jsou oranžové kontejnery na kartonové obaly třeba od džusů nebo mléka. Věděli jste, že z 30 tisíc nápojových kartonů lze vyrobit stavební desky na jeden rodinný dům? „Recyklací odpadů se zabývají i firmy z  našeho regionu. Třeba v  Lázních Bohdaneč je společnost, která se tímto odvětvím zabývá už dvacet let a produkuje výrobky zejména z  recyklovaných plastů. Ale není zdaleka jediná. A to je důkaz, že Češi skutečně třídí a že si uvědomují, že třídit a dávat odpadům druhou šanci je správná cesta,“ dodává Tomáš Pešek.

Kde je pravda o třídění odpadů, aneb bouráme mýty Taky jste viděli, jak svozová firma vysypala vytříděný odpad na jednu hromadu? Taky to máte ke kontejnerům na tříděný odpad daleko? Anebo netřídíte, protože to stejně nikdo nedělá? Omyl! My vás o tom přesvědčíme. Proč bych třídil, když to nikdo nedělá? V  České republice aktivně odpady třídí dvě třetiny obyvatel. Většina Čechů tak považuje třídění za běžnou součást každodenního života. Nemusíme ihned třídit vše, stačí projevit dobrou vůli a začít třeba jen s plasty či papírem. Mám to daleko ke kontejneru Nemáte. Průměrná vzdálenost ke kontejnerům na tříděný odpad je v  současné době 106 metrů, ale stále se zkracuje. Podle průzkumů jsou lidé ochotni jít k  barevným kontejnerům i o čtyřicet metrů dál. Sběrná síť se neustále zhušťuje, k  dispozici je už téměř 215 tisíc kontejnerů na tříděný odpad! A navíc nemusíte ke kontejneru chodit účelově – vezměte psa

IN_EKOKOM_HK_2012_SKLO_137x203.indd 1

na procházku, nebo se tam stavte při cestě do práce. Nemám doma místo na tolik odpadkových košů Nemusíte mít vyčleněnou místnost na odpadky! Ani nemusíte pořizovat speciální nádoby, i když dnešní moderní kuchyňské linky už dělené koše na tříděný odpad mají. Stačí třeba jen papírová krabice na papír a igelitová taška na plasty. Anebo dejte prostor dětem. Jejich fantazie nezná mezí a třeba u vás doma vznikne originální a účelný prvek. Třídit je jen móda, brzy to skončí Myslíte? Odpady se vlastně třídí už od nepaměti. Především na vesnicích se odpad, zejména z  kuchyně, využíval

v  zemědělství. Od padesátých let minulého století jsme pak začali třídit a sbírat papír ve školách, v  sedmdesátých letech se objevily první kontejnery na sklo a o dvacet let později pak i na plasty. Třídění odpadů se rozmáhá v posledních dvaceti letech ne proto, že je to módní záležitost, ale proto, že je to způsob úspory energií, jejichž spotřeba stále stoupá. Svozové firmy stejně odpad vysypou na jednu hromadu Proč by to dělaly? Připravovaly by se o peníze. Za každou uloženou tunu odpadů na skládce totiž musí platit, a tak je pro ně výhodnější jednotlivé komodity předat dál. V  České republice je dostatek zpracovatelů, kteří vytříděný odpad umí zpracovat jako druhotnou surovinu nebo ji recyklovat na hotové výrobky, se kterými se běžně setkáváme.

23.7.2012 13:20:55

Proč tedy popeláři sesypávají všechny kontejnery do jednoho vozu? Protože některá auta mají přepážku – podobně jako kontejnery na bílé a barevné sklo – a mají možnost odvést více odpadů najednou. Znehodnotit vytříděný odpad tak může jen jedinec, který

IN_EKOKOM_PCE_2012_DEKUJEM_137x203.indd 1

např. vylije olej do kontejneru na papír. Ale to už je o zodpovědnosti každého z nás. Více informací na www.jaktridit.cz. Tomáš Pešek, regionální manažer EKO-KOM, a.s.

23.7.2012 13:10:38

EN č. 2 / 2013

Zusammenfassung

EU und Tschechien vermelden Rekord-Arbeitslosigkeit Die Arbeitslosenquote in der Eurozone brach Ende vergangenen Jahres alle Rekorde. Statistikern zufolge waren in der EU fast 26 Millionen Menschen ohne Arbeit, davon 18,7 Millionen in der Eurozone. Damit sind 11,8 Prozent aller Menschen arbeitslos, d. h. die meisten überhaupt seit der Euro-Einführung 1999. Hauptmaßnahmen zur Milderung dieser Situation sind die Senkung der Steuerbelastung für Beschäftigte, die gezielte Ausrichtung auf Schlüsselzweige und die Unterstützung des freien Arbeitskräfteverkehrs. Und wie sieht es in der Tschechischen Republik aus? Noch im Dezember lag die Arbeitslosigkeit im Land bei 7,5 Prozent, womit wir Platz sieben unter den Ländern mit der niedrigsten Arbeitslosigkeit belegten. Den meisten Analysten zufolge verspricht 2013 aber zumindest in den ersten Monaten für die tschechische und europäische Wirtschaft wenig Positives. Die Entwicklung der Arbeitslosenquote im Januar hat dieses Bild übrigens bestätigt. Gegenüber den Angaben für Dezember stieg die Arbeitslosigkeit um 0,6 Prozentpunkte bei einer Gesamtanzahl der Erwerbslosen von über 585 000. Eine Förderung der Beschäftigung kann beispielsweise über Subventionen aus EU-Strukturfonds erfolgen. In der Tschechischen Republik gibt es zwei landesweite Programme, die primär auch auf die Senkung der Arbeitslosigkeit ausgerichtete Projekte finanzieren: das Operationelle Programm Personal und Beschäftigung und das Operationelle Programm Bildung für Wettbewerbsfähigkeit. Für beide zusammen stehen 3,67 Milliarden EUR bereit. Dem Monitoring-Bericht von Dezember zufolge verfügen die beiden erwähnten Programme immer noch über finanzielle Mittel, die in diesem Jahr für weitere Projekte wie Schulung, Umschulung, Integration sozial Schwacher, Modernisierung der öffentlichen Verwaltung u. Ä. verwendet werden können. Schaut man sich die Förderung der Beschäftigung und Schaffung von Arbeitsplätzen aber unter allgemeinen Aspekten an, stellt man fest, dass dazu im Grunde zahlreiche Investitionen quer durch alle operationellen Programme beitragen. Die wohl wichtigsten Arbeitgeber sind Verkehr und Verkehrsbauwesen. Filip Appl

Rekordmäßig viele Menschen ohne Arbeit Unter den Ländern der Europäischen Union weist die Slowakei eine überdurchschnittlich hohe Arbeitslosigkeit aus. Im Dezember 2012 erreichte sie 14,4  %, was uns einen unschönen vorderen Platz im EU-Rahmen einbrachte. Im Januar 2013 lag die Arbeitslosigkeit in der Slowakei bereits bei 14,8  % – ein neuer Negativrekord seit Mai 2004. In den letzten viereinhalb Jahren hat sich die Zahl der Menschen ohne Arbeit fast verdoppelt. Die Hälfte der derzeit mehr als 430  000 Arbeitslosen ist langfristig beim Arbeitsamt gemeldet. Weitere fast 100  000 Personen ohne Arbeit sind älter als 50 Jahre und damit für Arbeitgeber weniger attraktiv. Zehntausende Schulabgänger finden meist aufgrund fehlender Berufserfahrung keine Beschäftigung. Auch die angekündigte Errichtung neuer Autobahnabschnitte im Norden und Nordosten der Slowakei könnte zur Verminderung der Arbeitslosigkeit beitragen. Nach Fertigstellung der Infrastruktur dürften diese Regionen für potenzielle Unternehmer an Attraktivität gewinnen. Auch mit Beginn der wärmeren Jahreszeit und zunehmenden Tätigkeiten auf dem Bau und in der Landwirtschaft könnte sich die Arbeitslosenstatistik verbessern. Bei der Bekämpfung der Arbeitslosigkeit unterstützt uns auch die Europäische Union. Das Operationelle Programm Beschäftigung und soziale Inklusion verfügt für die Jahre 2007–2013 über eine Summe von über 1,1 Milliarden Euro. Von diesen großzügigen Fördermitteln konnte bislang nur die Hälfte in Anspruch genommen werden. Das operationelle Programm hilft mit Projekten, deren Aufgabe in der Förderung von Beschäftigung, sozialer Inklusion, der Schaffung von Kapazitäten und der Verbesserung der Qualität der öffentlichen Verwaltung besteht. Für die Mitfinanzierung von Projekten durch die betreffenden Subjekte gilt eine Mindestgrenze von 5 %. Eine Ausnahme bilden aus dem Staatshaushalt finanzierte und beitragsfinanzierte Organisationen, von denen keine finanzielle Beteiligung verlangt wird. Ivan Belko

15

Zusammenfassung/SUMMARY/Résumé

Record unemployment rates in EU and Czech Republic Employment policies are nothing for the European Union to boast about. To the contrary. Unemployment is currently one of the greatest problems in EU-27. The urgency of these issues further increased at the beginning of 2013, indicating that the economy is still not in the best of condition. Unemployment rates in the Eurozone reached record-breaking levels late last year. According to statistics, almost 26 million people were out of work in the EU, of which 18.7 million in the Eurozone – this corresponds to a rate of 11.8 %. This is the highest since the introduction of the Euro in 1999. As a matter of fact, EU officials have long been aware of the lack of jobs. In April 2012 the European Commission presented a number of measures aimed at creating new jobs. The principal steps should include the reduction of the tax burden on employees, focus on key sectors and support for free movement of workers. At the same time, the set of measures is based on the Agenda for new skills and jobs – an initiative introduced within the Europe 2020 strategy. What is the situation in the Czech Republic? In December the unemployment rate in the country was still 7.5 %, which ranked the country number seven among countries with lowest unemployment. Similar levels were achieved by Belgium. Howe-

ver, most analysts believe that 2013 – or at least the first months of the year – will not be favourable for Czech and European economies. This prediction was indeed confirmed by the January trend in unemployment. Compared to the December data, unemployment increased by 0.6 percentage points, where over 585 thousand persons were out of work. In spite of our relatively decent position internationally, we must nonetheless strive to find as many jobs as possible. Support for employment could be provided, for example, through financial subsidies from the EU structural funds. The Czech Republic has two nationwide programmes that primarily provide finances for projects focused, among other things, on reducing unemployment: Operational Programme “Human Resources and Employment” and Operational Programme “Education for Competitiveness”. A total amount of EUR 3.67 billion was allocated for these two programmes together. According to the December monitoring report, funds are still avai-

lable in both these programmes and can be distributed for further projects this year, such as training, requalification, integration of socially disadvantaged people, modernisation of public administration and others. However, in more general terms, support for employment and creation of jobs is, in fact, facilitated by a great many investments made in all the operational programmes. Transport and transport construction sectors are probably the largest employers. The individual regional operational programmes are also significant in this sense, as confirmed by the directors of the authorities of the regional councils. For example, within the Regional Operational Programme “Northeast”, which has already allocated practically all its financial means, new jobs were created particularly in the area of tourism. However, municipal projects and projects focused on developing the business environment are no less important. “Altogether, 734 jobs were thus created – 337 in the Hradec Králové region, 249 in the Pardubice region and 148 in the Liberec region,” Zdeněk Vašák, the authorised director of the Northeast Regional Council Authority, told Evropské noviny. Filip Appl

Record-breaking number of people out of work The unemployment rates in Slovakia are among the highest in the EU Member States. Unemployment reached 14.4 % in December 2012, ranking Slovakia among the “leaders” in the EU. In January 2013 the rate increased to 14.8 %, which is the highest value since May 2004. The number of people out of work has nearly doubled over the past four and a half years. Half of the over 430 thousand people currently seeking work have been registered with labour offices for a long time. A further almost 100 thousand unemployed are over 50, which makes them less attractive for potential employers. Tens of thousands of school graduates are unable to find a job, mostly owing to lack of experience. The opposition accuses the current Government of worsening unemployment. “The causes are absolutely clear. They include the abolition of flat tax, increased taxes and levies and reduced flexibility of the Labour Code,” said Pavol Frešo, the Chairman of SDKÚ-DS, to Rádiožurnál. “We are convinced that the amendment to the Labour Code is not and will not be a reason for increasing unemployment in Slovakia,” says Michal Stuška, the spokesperson for the Ministry of Labour, Social Affairs and Family. The Ministry believes that redundancies are caused by problems within the companies, related to the current financial crisis.

The envisaged construction of new motorway sections in north and northeast Slovakia could help reduce unemployment. Following completion of the infrastructure, these regions could become more attractive for potential entrepreneurs. The arrival of warmer weather, when construction work and farming will be renewed, should also improve the statistics. The European Union, too, helps the country increase employment. The Operational Programme “Employment and Social Inclusion” has more than EUR 1.1 billion at its disposal for the 2007-2013 period. However, only one half of this

generous subsidy has been drawn to date. The Operational Programme contributes to projects aimed at supporting increased employment, social inclusion, capacity building and improvement of the quality of public administration. The requirement for co-financing of projects by the individual entities is set at the minimum level of 5 %, except for governmental budgetary and contributory organisations, which need not provide any financial contribution. The subsidised projects mostly include learning courses, from teaching foreign languages and improving computer literacy to management training and other professional education. Contributions to their implementation are of the order of tens of thousands of Euros and occasionally exceed a hundred thousand. The beneficiaries include civic associations, private companies, organisations financed by churches, self-governing bodies, and even the Office of the National Council of the Slovak Republic. Ivan Belko

RÉSUMÉ

Taux de chômage-record dans l‘UE et en République tchèque Le taux de chômage a atteint des records dans la zone euro à la fin de l’année dernière. D’après les statistiques, près de 26 millions de personnes étaient sans emploi dans l’UE, dont 18,7 millions dans la zone euro, soit au total 11,8  % des gens. C’est un record depuis l’introduction de l’euro en 1999. Parmi les principales mesures devant apaiser cette situation doivent figurer la baisse de la pression fiscale sur les travailleurs, le ciblage des secteurs clé ou encore le soutien à la liberté de circulation des travailleurs. Qu’en est-il République tchèque ? En décembre, le chômage était dans le pays de 7,5%, ce qui nous plaçait à la septième place des pays enregistrant le taux de chômage le plus faible. Mais la majorité des analystes s’accordent à dire que 2013, ou tout au moins les premiers mois de l’année, ne devrait pas être favorable à l’économie tchèque et européenne. Du reste, l’évolution du chômage en janvier a confirmé cette perspective. Par rapport aux données de décembre 2012, le taux de chômage a cru de 0,6 point de pourcentage, avec à la clé un nombre total de chômeurs dépassant les 585 000 personnes. L’emploi peut être soutenu par exemple par le biais de subventions en provenance des fonds structurels de l’Union européenne. En République tchèque, deux programmes nationaux financent essentiellement les projets visant notamment le recul du chômage  : le programme opérationnel (PO) Ressources humaines et emploi et le PO Formation pour la compétitivité. Un total de 3,67 milliards d’euros a été alloué à ces deux projets. Les rapports de suivi de décembre indiquent que ces deux programmes disposent encore de fonds qui pourront cette année être distribués à d’autres projets, par exemple de formation, de reconversion, d’intégration des désavantagés sociaux, de modernisation de l’administration publique etc.. Si nous observons plus généralement le soutien à l’emploi et à la création d‘emplois, il apparaît cependant que de nombreux investissements opérés en lien avec tous les programmes opérationnels y contribuent. Les employeurs probablement les plus importants sont les secteurs des transports et des infrastructures de transport. Filip Appl

Un nombre record de personnes sans emploi Parmi les pays de l’Union européenne, la Slovaquie affiche un niveau de chômage supérieur à la moyenne. En décembre 2012, le chômage atteignait 14,4 %, ce qui nous classait de manière peu flatteuse parmi les premiers dans l’UE. En janvier 2013, le chômage a atteint en Slovaquie 14,8 %, soit depuis le mois de mai 2004 un nouveau pic historique. Au cours des quatre dernières années et demi, le nombre de personnes sans emploi a presque doublé. Parmi les plus de 430  000  chômeurs actuels, la moitié sont des chômeurs longue durée. Quelque 100  000  autres ont plus de 50 ans, ce qui les rend moins attractifs pour les employeurs. Environ 10  000 diplômés ne parviennent pas à trouver d’emploi, en majorité en raison d’une expérience professionnelle insuffisante. La construction annoncée de nouvelles sections d’autoroute au Nord et au Nord-Est de la Slovaquie devrait contribuer temporairement à faire reculer le chômage. L’achèvement des infrastructures pourrait accroître l’attrait de ces régions pour les entrepreneurs potentiels. Les statistiques de l’emploi pourraient également s’améliorer grâce à l’arrivée des mois plus chauds marqués par le lancement des travaux sur les chantiers et dans l’agriculture. L’Union européenne nous aidera aussi à accroître l’emploi. Le programme opérationnel Emploi et inclusion sociale dispose pour les années 20072013 de plus de 1,1 milliard d’euros. Seule la moitié de cette généreuse subvention a pour l’instant pu être utilisée. Le programme opérationnel apporte son aide aux projets visant à soutenir la croissance de l’emploi et de l‘inclusion sociale, la constitution de capacités et l’amélioration de la qualité de l’administration publique. Le cofinancement des projets par les entités est fixé à un minimum de 5  %, à l’exception des associations financées sur le budget de l‘État pour lesquelles aucun taux de coparticipation n’est exigé. Ivan Belko

16

120849_INZERCE_ZimniVybava_KN.indd 1

INZERCE

EN č. 2 / 2013

20.11.12 10:12