1 ZPRAVODAJ FARNOSTI ˇ ´ SˇE V BRNEˇ PRI KOSTELE sv. TOMA
Motto: ”
Ve skutecˇnosti stacˇ´ı milovat.“ Benedikt XVI., Lurdy, 14. 9. 2008
´ vodnı´ slovo U V souvislosti s poslednı´ aposˇtolskou cestou Benedikta XVI. do Francie bylo mozˇne´ zaznamenat v cˇesky´ch sdeˇlovacı´ch prostrˇedcı´ch azˇ legracˇnı´ u´div cˇi prˇekvapenı´ nad papezˇovy´m u´speˇchem“. Titulky ” mluvily o necˇekane´ u´cˇasti lidı´, prˇekvapiveˇ vysoke´m procentu mlady´ch cˇi sponta´nnı´m nadsˇenı´ (nejen) veˇrˇ´ıcı´ch ve Francii. Myslı´m, zˇe se nad tı´mto prˇekvapenı´m“ ” mu˚zˇeme i usmı´vat – zase jednou na´s v Cˇesku cˇeka´ teprve objevit Ameriku. Papezˇ (a nejen tento poslednı´) jako sveˇdek
ROCˇNI´K XV.
srozumitelneˇ formulovane´ a bez taktizova´nı´ hla´sane´ vı´ry je uzˇ dlouho na sveˇtove´ sce´neˇ pra´veˇ tı´m, cˇ´ım ma´ podle Jezˇ´ısˇova zada´nı´“ Petrovi by´t: A ty . . . utvrzuj ” ” sve´ bratry!“ (Lk 22,32). Prˇejme nasˇim me´neˇ veˇrˇ´ıcı´m spoluobcˇanu˚m toto prˇekvapenı´ a sami sobeˇ radost z opeˇtovneˇ potvrzene´ zkusˇenosti nasˇ´ı vı´ry – zˇe totizˇ Bozˇ´ı za´meˇry veˇrneˇ a spolehliveˇ fungujı´“! ” Va´sˇ fara´rˇ Petr Vrbacky´
21. za´rˇ´ı 2008
Informace Aktua´lnı´ deˇnı´ ve farnosti
• Koncem minule´ho sˇkolnı´ho roku obdrzˇela nasˇe farnost u´cˇelovou dotaci Jihomoravske´ho kraje na projekt elektronicke´ho ozvucˇenı´ ku˚ru nasˇeho kostela. Z teˇchto prostrˇedku˚ byla zakoupena prˇ´ıslusˇna´ technika, kterou naprˇ´ısˇteˇ budeme vyuzˇ´ıvat jak k beˇzˇne´mu u´cˇinkova´nı´ chra´movy´ch schol, tak i naprˇ. k ozvucˇenı´ rozhlasovy´ch prˇenosu˚ z kostela a dalsˇ´ıch akcı´. Slavnostnı´ uvedenı´ te´to techniky do provozu probeˇhne v nedeˇli 28. za´rˇ´ı 2008 prˇi msˇi svate´ v 9 hodin za prˇ´ıtomnosti hejtmana Jihomoravske´ho kraje Ing. Stanislava Jura´nka. Chra´movy´ sbor Jolly ” Singers“ prˇi te´to msˇi svate´ zazpı´va´ Rencˇovu mesˇnı´ suitu Omyjte prach a smutek ” z tva´rˇ´ı“. • Za´jemci o prˇ´ıpravu na prˇijetı´ sva´tosti birˇmova´nı´ se mohou hla´sit osobneˇ nebo telefonicky v sakristii nebo na farˇe do konce za´rˇ´ı 2008. Prˇihla´sit se mu˚zˇe kazˇdy´ katolı´k, ktery´ dovrsˇ´ı v tomto roce 15. rok sve´ho veˇku. Prvnı´ setka´nı´ birˇmovancu˚ se uskutecˇnı´ v u´tery´ 7. rˇ´ıjna 2008 v 19 hodin na farˇe na Lidicke´ 6. Prˇ´ıprava bude probı´hat jednou za cˇtrna´ct dnı´ (prˇedbeˇzˇneˇ vzˇdy v u´tery´ vecˇer), setka´nı´ bude trvat asi hodinu. Orientacˇnı´ termı´n udeˇlova´nı´ sva´tosti je kveˇten – cˇerven 2010.
do konce za´rˇ´ı 2008. Katechumena´t bude zaha´jen po osobnı´ domluveˇ s prˇihla´sˇeny´mi. • Prˇ´ıprava na 1. sv. prˇijı´ma´nı´ v nasˇ´ı farnosti zacˇ´ına´ kazˇdorocˇneˇ zhruba se zacˇa´tkem postu a probı´ha´ vzˇdy ve strˇedu prˇed deˇtskou msˇ´ı svatou na farˇe. Tato prˇ´ıprava nenı´ soucˇa´stı´ vyucˇova´nı´ na´bozˇenstvı´ ve sˇkola´ch, nicme´neˇ k prˇijetı´ dı´teˇte na prˇ´ıpravu v nasˇ´ı farnosti je podmı´nkou absolvovat jizˇ alesponˇ jeden rok vyucˇova´nı´ na´bozˇenstvı´ cˇi odpovı´dajı´cı´ katecheze. Podrobnosti a prˇesne´ termı´ny se oznamujı´ zacˇa´tkem nove´ho kalenda´rˇnı´ho roku v ohla´sˇka´ch a ve farnı´m cˇasopise. • Kazˇdou strˇedu ve sˇkolnı´m roce jsou vecˇernı´ msˇe svate´ v 17.30 hodin urcˇeny zejme´na deˇtem. Jejich soucˇa´stı´ je v 17 hodin program v sakristii pro nejmensˇ´ı, od 16.30 probı´ha´ zkousˇka deˇtske´ scholy. Zveme vsˇechny deˇti a jejich rodicˇe k u´cˇasti! • V u´tery´ v 19 hodin zkousˇ´ı v sakristii chra´movy´ sbor Jolly Singers“. Novı´ ” zpeˇva´ci do vsˇech hlasu˚ jsou vı´ta´ni!
• Jako vzˇdy se zacˇa´tkem sˇkolnı´ho roku prosı´me rodicˇe s maly´mi deˇtmi, aby dle mozˇnostı´ vnı´mali urcˇitou hlukovou ” hranici“ s ohledem na ostatnı´ u´cˇastnı´ky bohosluzˇeb. Vsˇechny pak prosı´me o vza´jemnou vstrˇ´ıcnost a pochopenı´. Nebojte se eventua´lneˇ poradit teˇm u´cˇastnı´ku˚m bohosluzˇby s maly´mi deˇtmi, ktery´ch se to ty´ka´, zˇe je mozˇno stra´vit msˇi v postrannı´ kapli, kde se s maly´mi deˇtmi pocˇ´ıta´ (mnozı´ • Za´jemci o krˇest z rˇad dospeˇly´ch se na´vsˇteˇvnı´ci nasˇich bohosluzˇeb o te´to mozˇmohou hla´sit rovneˇzˇ na farˇe cˇi v sakristii nosti cˇasto ani neveˇdı´).
2
• Bohuzˇel neda´vno opeˇt dosˇlo v nasˇem kostele k okradenı´ jedne´ z u´cˇastnic bohosluzˇeb. Vsˇe se odehra´lo podle jizˇ klasicke´ho“ sce´na´rˇe: Domneˇly´ chuda´k“ ” ” va´s pozˇa´da´ ve vchodu nebo na odlehle´m mı´steˇ kostela o almuzˇnu, a kdyzˇ vyta´hnete peneˇzˇenku, vytrhne va´m ji z rukou a utecˇe z kostela. Upozornˇujeme znovu na nutnou opatrnost a doporucˇujeme uvnitrˇ kostela na prosby o penı´ze vu˚bec nereagovat! (Pokud chce kdokoli zˇa´dat o almuzˇnu, ma´ mozˇnost prˇed kostelem.) • Zˇa´da´me vsˇechny farnı´ky i na´hodne´ na´vsˇteˇvnı´ky kostela, aby nevyuzˇ´ıvali prˇedsı´nˇ kostela, jeho za´dverˇ´ı ani vy´veˇsky tam umı´steˇne´ k vylepova´nı´ jaky´chkoliv plaka´tu˚ cˇi inzera´tu˚. Pokud ma´ neˇkdo za´jem o umı´steˇnı´ leta´ku cˇi ozna´menı´ v kostele, musı´ o to pozˇa´dat v sakristii. Podoty´ka´me, zˇe za´sadneˇ vyveˇsˇujeme pouze ozna´menı´ o na´bozˇensky´ch cˇi charitativnı´ch akcı´ch. Naopak vu˚bec nezverˇejnˇujeme leta´ky komercˇnı´ cˇi osobnı´ inzera´ty. • V sobotu 11. rˇ´ıjna 2008 se v Brneˇ uskutecˇnı´ Slavnost chra´movy´ch sboru˚ cˇtyrˇ zemı´. Jedna´ se o kazˇdorocˇneˇ porˇa´dane´ setka´nı´ zhruba dvaceti chra´movy´ch sboru˚ ze cˇtyrˇ zemı´ (CˇR, Mad’arsko, Rakousko, Slovensko). Prˇi te´to prˇ´ılezˇitosti se v kostelı´ch vnitrˇnı´ho Brna (tedy i v nasˇem kostele) odehrajı´ koncertnı´ bloky jednotlivy´ch peˇvecky´ch teˇles. Zacˇa´tek vystoupenı´ je ve 14 hodin. Program bude uprˇesneˇn prˇ´ımo na mı´steˇ. Srdecˇneˇ zvou porˇadatele´, prˇedevsˇ´ım jednota Musica sacra.
• Na´rodnı´ centrum pro rodinu nabı´zı´ u´cˇast na Francouzsky´ch socia´lnı´ch dnech v Lyonu ve dnech 21. – 23. 11. 2008. Te´matem je u´loha cı´rkvı´ v soucˇasne´ Evropeˇ. Podmı´nkou je znalost anglicˇtiny, neˇmcˇiny cˇi francouzsˇtiny. Kazˇdy´ u´cˇastnı´k si sa´m hradı´ konferencˇnı´ poplatek 30 Euro, cestu a ubytova´nı´ s polopenzı´ hradı´ porˇadatel. Odjezd zvla´sˇtnı´m autobusem z CˇR. Prˇednost majı´ mladı´ lide´ do 30 let. Dalsˇ´ı informace jsou na leta´cˇcı´ch v sakristii. Za´jemci necht’ se urychleneˇ hla´sı´ na NCPR, Pru˚chodnı´ 2, 602 00, Brno, tel. 542 214 865. • V ra´mci roku sv. Pavla va´s Biskupstvı´ brneˇnske´ zve na konferenci Aposˇtol Pavel: Vı´m, komu jsem ” uveˇrˇil (2 Tim 1,12)“. Konference se uskutecˇnı´ 8. listopadu 2008 na Biskupske´m gymna´ziu na Barvicˇoveˇ 85. V programu jsou prˇedna´sˇky prof. Ambroze, prof. Tiche´ho, Vojteˇcha Kodeta nebo Jirˇ´ıho Kani. Podrobny´ program je na vy´veˇsce v kostele nebo na www.biskupstvi.cz/pastorace cˇi prˇ´ımo na Pastoracˇnı´m strˇedisku brneˇnske´ diece´ze, Petrov 6. Tamte´zˇ jsou i prˇihla´sˇky. • Pastoracˇnı´ strˇedisko da´le nabı´zı´ mozˇnost u´cˇasti na biblicke´m kurzu Pavel ” – krˇest’an, misiona´rˇ, sveˇtoobcˇan“ a Daniel – prorok, vzor prozı´ravy´ch“. ” Tento kurz probı´ha´ beˇhem roku takte´zˇ na BiGy. Informace jsou tamte´zˇ jako u konference o sv. Pavlu.
3
Rozpis u´klidu kostela sv. Toma´sˇe
Vy´uka na´bozˇenstvı´
´ klid je vzˇdy v pondeˇlı´ (ovsˇem je-li ZSˇ KOTLA´RˇSKA´ U slavnost, tak se neuklı´zı´). Uvı´ta´me kazˇdou – v pondeˇlı´ od 15.15 posilu pro uklı´zenı´ po vecˇernı´ msˇi. Prˇijd’te (prvnı´ hodina bude 22. 9.) mezi na´s, ra´di va´s zameˇstna´me. – ucˇ´ı panı´ Hana Sˇva´bova´ ´ KLID PO RANNI´ MSˇI (ZACˇA ´ TEK V U
– – – – – – – – –
po, 22. za´rˇ´ı po, 6. rˇ´ıjen po, 20. rˇ´ıjen po, 3. listopad po, 17. listopad po, 1. prosinec po, 15. prosinec po, 29. prosinec po, 12. leden
– – – – – – –
po, 27. rˇ´ıjen po, 10. listopad po, 24. listopad (8. 12. 2008 u´klid nenı´) po, 22. prosinec po, 5. leden po, 19. leden
7.33)
ZSˇ BOTANICKA´ – ve strˇedu od 13.15 (prvnı´ hodina bude 1. 10.) – ucˇ´ı P. Bohumil Urba´nek ZSˇ ANTONI´NSKA´ – ve cˇtvrtek od 14.00 (prvnı´ hodina bude 2. 10.) – ucˇ´ı P. Bohumil Urba´nek
ZSˇ STANˇKOVA ´ KLID PO VECˇERNI´ MSˇI (ZACˇA ´ TEK V 18.03) U – cˇas i den bude uprˇesneˇn (je mozˇne´, zˇe deˇti budou navsˇteˇvovat na´bozˇenstvı´ na – po, 29. za´rˇ´ı farˇe) – po, 13. rˇ´ıjen ´ UKA NA FARˇE VY
(LIDICKA´ 6) – pro deˇti I. stupneˇ strˇeda 15.45 (prvnı´ hodina 1. 10.) – pro II. stupenˇ v pa´tek 14.30 (prvnı´ hodina 3. 10.) – ucˇ´ı P. Bohumil Urba´nek
kostelnı´k
4
– 6. azˇ 9. trˇ´ıda ve cˇtvrtek 16.05 – ucˇ´ı Michal Cˇerny´
Slovo nemocny´m Bu˚h si vyvolil to, co je slabe´, aby zahanbil silne´. 1 Kor 1,27
Na kazˇde´ho cˇloveˇka na kazˇde´m mı´steˇ, kde zˇije, mu˚zˇe prˇijı´t utrpenı´, bolest anebo dokonce smrt. Zˇa´dny´ cˇloveˇk nemu˚zˇe prohla´sit, zˇe v budoucnosti neonemocnı´. Kazˇdy´ cˇloveˇk se snazˇ´ı vyhnout bolesti a utrpenı´, ale vzˇdy to nenı´ v jeho sila´ch. Cı´rkev se vzˇdy od sve´ho zacˇa´tku veˇnovala nemocny´m lidem, budovala prvnı´ nemocnice a u´tulky pro lidi, kterˇ´ı byli postizˇenı´ nakazˇlivy´mi chorobami a ktery´m se zdravı´ lide´ vyhy´bali. Svy´m ucˇenı´m ovlivnila i smy´sˇlenı´ spolecˇnosti, ve ktere´ pu˚sobila, a prˇispeˇla tı´m k tomu, zˇe se vztah k teˇmto lidem zlepsˇil. Veˇrˇ´ıme, zˇe Bu˚h stvorˇil vsˇechno a vsˇechno udrzˇuje a zˇe mu za´lezˇ´ı na kazˇde´m tvoru, a proto veˇrˇ´ıme, zˇe rˇ´ıdı´ zˇivot kazˇde´ho cˇloveˇka, i kdyzˇ na neˇj dolehne utrpenı´. I toto obdobı´ ma´ hodnotu a smysl a nenı´ zbytecˇne´. Kdo je vnı´mavy´, naucˇ´ı se vı´c nezˇ v dobeˇ, kdy byl plny´ sı´ly a zdravı´. Cˇasto pra´veˇ tehdy pochopı´ smysl sve´ho zˇivota a uveˇdomı´ si, jake´ meˇl mozˇnosti a ma´lo je vyuzˇ´ıval. Toto pozna´nı´ mu˚zˇe zmeˇnit jeho zˇivot, jestli se mu vra´tı´ zdravı´, anebo ho prˇivede k tomu, zˇe se bude snazˇit vyuzˇ´ıt soucˇasnou dobu, kdy je nemocen, a bude prozˇ´ıvat svoje teˇzˇkosti jako krˇ´ızˇ, ktery´ nese s Kristem a ktery´ obeˇtuje na neˇjaky´ u´mysl. Takovy´m jedna´nı´m mu˚zˇe ovlivnit lidi vı´c
nezˇ mnoha slovy. Soucˇasneˇ i sa´m sebe ucˇ´ı by´t trpeˇlivy´, pokorny´ a naplneˇny´ du˚veˇrou v Bozˇ´ı pomoc. Vyrovnany´m prˇ´ıstupem k prozˇ´ıva´nı´ utrpenı´ ovlivnˇuje lidi kolem sebe. Kazˇdy´ cˇloveˇk nemu˚zˇe ve sve´m zˇivoteˇ vzˇdy konat to, co by konat chteˇl a takovy´m zpu˚sobem, jaky´m by to chteˇl konat. Ale kdyzˇ prˇijme omezenı´, ktere´ mu prˇinesla nezavineˇna´ nemoc, a snazˇ´ı se prozˇ´ıvat tuto dobu s veˇdomı´m, zˇe Bu˚h vı´, co tı´mto utrpenı´m sleduje, zˇe zna´ jeho tı´hu a vı´, jakou cˇloveˇk potrˇebuje pomoc, a da´va´ mu ji, je schopen vzˇdy zˇ´ıt a sna´sˇet vsˇechny teˇzˇkosti. S veˇdomı´m, zˇe je nenese sa´m, ale zˇe je Bu˚h s nı´m, poma´ha´ mu a da´va´ vsˇemu hodnotu a smysl. Tı´mto smyslem vsˇeho teˇzˇke´ho, co prozˇ´ıva´me, je, abychom meˇnili svoje smy´sˇlenı´ a svu˚j vztah ke vsˇemu, co se deˇje v nasˇem zˇivoteˇ i kolem na´s. Je mozˇne´, zˇe ve chvı´li, kdy prozˇ´ıva´me obtı´zˇne´ situace, necha´peme jejich smysl, ale kdyzˇ budeme mı´t dobrou vu˚li, jisteˇ ho cˇasem pochopı´me. Nikdy nevı´me, jak pu˚sobı´me na lidi, kterˇ´ı jsou v nasˇ´ı blı´zkosti a kterˇ´ı na´s sledujı´ a hodnotı´ nasˇe jedna´nı´ a na´sˇ prˇ´ıstup ke vsˇemu, co prozˇ´ıva´me. Neseme odpoveˇdnost za vsˇechno, co je v nasˇem zˇivoteˇ, i za vsˇechny du˚sledky sve´ho jedna´nı´, a proto ma´me vzˇdy jednat tak, aby nasˇe jedna´nı´ bylo spra´vne´ a abychom meˇli jistotu, zˇe jsme neudeˇlali nic, cˇ´ım bychom dali druhe´mu cˇloveˇku sˇpatny´ prˇ´ıklad. Zˇa´dny´ z na´s nestacˇ´ı svy´mi lidsky´mi silami na to, aby dokonale prozˇil vsˇechno, co se mu v zˇivoteˇ vyskytne, a proto musı´ kazˇdy´ prosit o Bozˇ´ı pomoc, aby meˇl vzˇdy
5
dost sil spra´vneˇ jednat i v teˇch nejteˇzˇsˇ´ıch zˇivotnı´ch situacı´ch. S Bozˇ´ı pomocı´ a s vyuzˇitı´m vlastnı´ch sil je kazˇdy´ schopen dobrˇe prozˇ´ıt svu˚j zˇivot a prospeˇt jı´m druhy´m lidem. otec J. Sˇik
Soustrˇedeˇnı´ deˇtske´ scholy Od soboty 2. 8. 2008 se konalo soustrˇedeˇnı´ deˇtske´ scholy. Trvalo do pa´tku 8. 8. 2008. Soustrˇedeˇnı´ probı´halo na farˇe v Herˇmanoveˇ u Krˇizˇanova. Hlavnı´ na´plnı´ bylo zpı´va´nı´, ktere´ jsme i nahra´vali. Programem bylo prolozˇeno jı´dlo, ale take´ koupa´nı´ a fotbal. Jednou jsme hra´li fotbal dokonce i s mı´stnı´mi kluky. Soustrˇedeˇnı´ bylo obohaceno ve strˇedu ope´ka´nı´m sˇpeka´cˇku˚ a v pa´tek zpı´va´nı´m na svatbeˇ. Prˇijel na´s navsˇtı´vit i pan fara´rˇ, ale kvu˚li zpı´va´nı´ na svatbeˇ jsme s nı´m nemluvili.
Z farnı´ charity Va´zˇenı´ prˇa´tele´,
je po pra´zdnina´ch a z veˇtsˇ´ı cˇa´sti i po dovolene´. Dovolte na´m informovat va´s o nasˇ´ı a tedy i vasˇ´ı charitnı´ pomoci na mimorˇa´dne´ u´cˇely. V prvnı´ polovineˇ cˇervna v Ra´diu Proglas jeho rˇeditel P. Martin Holı´k v mysˇlence na den informoval o velke´ prˇ´ırodnı´ katastrofeˇ, ktera´ postihla Mongolsko. Prosil o pomoc tamnı´mu teˇzˇce postizˇene´mu obyvatelstvu. Co se tam stalo: Po nadeˇjne´m na´stupu jara, kdy pastevci vyhnali na rozsa´hle´ pastviny sta´da dobytka, dosˇlo na´hle k prudke´mu ochlazenı´. Mongolsko bylo koncem kveˇtna zasazˇeno silny´mi mrazy a sneˇhovou bourˇ´ı neby´vale´ intenzity. Kalamita si vyzˇa´dala rˇadu lidsky´ch obeˇtı´, mnoho rodin prˇisˇlo o jurty a o dobytek. Obyvatelstvo, hlavneˇ venkovske´, prˇisˇlo Mockra´t deˇkujeme Silven a Sˇpuntovi o hlavnı´ zdroj obzˇivy. Katolicky´ ty´denı´k za varˇenı´, Sˇ´ıdlovi za vecˇernı´cˇky a hlavneˇ informoval o tomto nesˇteˇstı´ v cˇ´ısle 25. Chicken za velkou vy´drzˇ prˇi nasˇem zpeˇvu. Cˇeska´ katolicka´ charita, ktera´ v MonBa´ra Baba´kova´ golsku rˇ´ıdı´ dva velke´ projekty, ma´ na mı´steˇ
6
sta´le´ho za´stupce a kancela´rˇ. Do postizˇene´ oblasti doda´va´ potraviny a hygienicke´ potrˇeby. Do budoucna se chysta´ kompenzovat obeˇtem katastrofy take´ ztra´tu dobytka cˇi konı´. Na tento u´cˇel zrˇ´ıdila u Cˇeske´ sporˇitelny sbı´rkove´ konto cˇ. 22770022/0800, variabilnı´ symbol 148. Dı´ky vasˇim prˇ´ıspeˇvku˚m do nasˇ´ı charitnı´ pokladnicˇky jsme mohli v cˇervenci na pomoc Mongolsku poskytnout prostrˇednictvı´m Oblastnı´ charity Brno 8 000 Kcˇ. Da´le jsme rovneˇzˇ v cˇervenci z vasˇich prˇ´ıspeˇvku˚ podporˇili tyto projekty Oblastnı´ charity Brno: – 2 000 Kcˇ na Chra´neˇne´ bydlenı´ Gorke´ho ulice – 2 000 Kcˇ na Charitnı´ osˇetrˇovatelskou a pecˇovatelskou sluzˇbu – 2 000 Kcˇ na Dennı´ centrum pro bezdomovce – 2 000 Kcˇ pro Domov sv. Marke´ty V uplynuly´ch letnı´ch meˇsı´cı´ch docha´zelo v ru˚zny´ch mı´stech sveˇta k zˇivelny´m pohroma´m, ale take´ k va´lecˇny´m konfliktu˚m. Na pomoc obeˇtem vojensky´m u´tokem devastovane´ Gruzii zrˇ´ıdila Charita CˇR opeˇt u Cˇeske´ sporˇitelny sbı´rkove´ konto cˇ. 22770022/0800, variabilnı´ symbol 153. Na toto konto jsme z vasˇich prˇ´ıspeˇvku˚ prˇevedli prostrˇednictvı´m Oblastnı´ charity Brno 5 000 Kcˇ. Tı´m ale na´sˇ vy´cˇet nekoncˇ´ı. Na le´ky pro nemocne´ leprou (Likvidace lepry) jsme zaslali 2 000 Kcˇ a cˇa´stkou 3 000 Kcˇ jsme prˇispeˇli Sdruzˇenı´ peˇstounsky´ch rodin pro Du˚m na pu˚li cesty.
Deˇkujeme vsˇem da´rcu˚m, kterˇ´ı na´m sveˇrˇujı´ sve´ penı´ze a poma´hajı´ tak potrˇebny´m lidem u na´s a tentokra´t i v Mongolsku a Gruzii. Dobrovolnı´ci farnı´ charity
Rozhovor s Igorem Kyselkou
O Igorovi neˇkterˇ´ı z farnı´ku˚ mozˇna´ veˇdı´, zˇe je zahradnı´m architektem, ale pro toma´sˇkovce“ je prosteˇ Igor. Domluvili ” jsem se, zˇe na´m poodhalı´ neˇco vı´ce ze sve´ho profesnı´ho, ale i osobnı´ho sveˇta . . . Igore, jak si jako zahradnı´ architekt a navı´c jako zameˇstnanec U´stavu u´zemnı´ho rozvoje prˇedstavujesˇ rajskou zahradu? Rˇeknu Ti nejdrˇ´ıv svou prˇedstavu deˇtskou, protozˇe deˇtske´ za´zˇitky a prˇedstavy jsou nejsilneˇjsˇ´ı, a kazˇdy´, byt’ trˇeba neveˇdomky, z nich sta´le cˇerpa´. Inspirova´n zna´my´mi biblicky´mi ilustracemi Gustava Dore´ho a na´vsˇteˇvami neˇkolika stary´ch, poneˇkud zarostly´ch za´mecky´ch parku˚ v u´tle´m veˇku jsem si tehdy prˇedstavoval rajskou zahradu jako takovy´ park plny´ na´dherny´ch stromu˚, kerˇu˚ s roztodivny´mi kveˇty, mnoha druhy jedly´ch plodu˚ a prˇa´telsky´ch zˇivocˇichu˚. Dnes bych to snad doplnil jen o to, zˇe by v rajske´ zahradeˇ meˇl kazˇdy´ najı´t mı´sto, kde se bude cı´tit u´plneˇ nejle´pe. Neˇkdo tedy vyhlı´dku do daleka z vrcholu hory, jiny´ tiche´ lesnı´ za´koutı´, dalsˇ´ı zase palouk
7
u vody, prˇ´ıpadneˇ s lavicˇkami a hracı´mi Zacˇ´ınal jsem v jednom zemeˇdeˇlske´m prolı´zkami cˇi sportovnı´m hrˇisˇteˇm, a neˇkdo vy´zkuma´ku, kde jsme jednodusˇe rˇecˇeno trˇeba i s u´tulnou zahradnı´ restauracı´. pla´novali meze a veˇtrolamy proti erozi a meˇrˇili jejich u´cˇinnost. To jsem byl Jak jsi se k tomuto zajı´mave´mu povo- v tere´nu dost cˇasto. Pak jsem sˇel tzv. na la´nı´ dostal? volnou nohu, kde jsem deˇlal projekty (ale Dı´ky sve´ ruske´ kmotrˇicˇce t’o´teˇ Ka´teˇ“, i realizace) soukromy´ch zahrad, mensˇ´ıch ” u´zˇasneˇ citlive´ a hluboke´ dusˇi s velkou la´s- i strˇednı´ch, hlavneˇ venkovsky´ch parcˇ´ıku˚, kou ke vsˇemu zˇive´mu, a taky dı´ky sve´mu ozeleneˇnı´ zemeˇdeˇlsky´ch a pru˚myslovy´ch neu´navne´mu turisticke´mu tatı´nkovi jsem area´lu˚ i mezı´, potoku˚ i polnı´ch cest v krase od u´tle´ho deˇtstvı´ zhle´dl v pozna´va´nı´ jineˇ. V roce 1997 jsem nastoupil na pu˚l a ´ stavu novy´ch mı´st v krajineˇ jako snad ve sve´ po sedmi letech na plny´ u´vazek do U nejoblı´beneˇjsˇ´ı cˇinnosti. V letech gymnazij- u´zemnı´ho rozvoje, cozˇ je takove´ metonı´ch, kdy jsem se rozhodoval, cˇ´ım vlastneˇ dicke´ a servisnı´ pracovisˇteˇ Ministerstva budu, pracoval tatı´nek architekt–u´zemnı´ pro mı´stnı´ rozvoj, zameˇrˇene´ na u´zemnı´ pla´novacˇ na ru˚zny´ch pla´nech a projektech, pla´nova´nı´, regiona´lnı´ rozvoj a cestovnı´ ktere´ obvykle rˇesˇily vhodnost vymezene´ ruch. Nejsme tedy u´rˇad, ktery´ rozhoduje krajiny pro urcˇite´ vyuzˇitı´, naprˇ. zajistit o vy´stavbeˇ, jak by se na prvnı´ poslech soulad zemeˇdeˇlstvı´, lesnictvı´ a rekreace prˇi vyslovenı´ pojmu u´zemnı´ rozvoj mohlo v okolı´ neˇjake´ pla´novane´ prˇehradnı´ na´drzˇe. zda´t. Pra´ce je velmi ru˚znoroda´, za´lezˇ´ı Cˇasto meˇ tedy bra´val na ru˚zne´, cˇasto i na tom, co ministerstvo zrovna potrˇebuje vı´cedennı´ tere´nnı´ pru˚zkumy, kdy jsme pro- zjistit a proveˇrˇit. Jednou je to vyuzˇitı´ zrusˇele´zali louky, kopce i vesnice, zakreslovali ny´ch vojensky´ch prostoru˚, podruhe´ zpu˚sob podrobnosti do map, skicovali horizonty a pla´nova´nı´ a rozvoje u´zemı´ pode´l rˇek, jak detaily, ptali se na zkusˇenosti mı´stnı´ch lidı´, posuzovat a povolovat vy´stavbu veˇtrny´ch a spali v nasˇem wartburgu combi a na´sledneˇ slunecˇnı´ch elektra´ren a mnohe´ dalsˇ´ı ota´zky pak sve´ poznatky a na´vrhy vna´sˇeli do na celosta´tnı´ i mezina´rodnı´ u´rovni. Ja´ zde barevny´ch map. Uzˇ tehdy jsem si rˇ´ıkal, zˇe zajisˇt’uji za´lezˇitosti souvisejı´cı´ s prˇ´ırodou bych taky chteˇl deˇlat neˇco podobne´ho jako a krajinou. Protozˇe pra´ci je mozˇno deˇlat sve´ zameˇstna´nı´. Navı´c, vzhledem k tomu, flexibilneˇ, lze si obcˇas nastrˇa´dat pa´r hodin zˇe doma i na chalupeˇ ma´me zahradu, kde je nebo i neˇjaky´ ten den na´hradnı´ho volna. sta´le potrˇeba neˇco dosazovat, strˇ´ıhat, oko- V te´ dobeˇ se veˇnuji zase tomu, co jsem pa´vat cˇi jinak osˇetrˇovat, postupneˇ me´ roz- deˇlal na volne´ noze, takzˇe prova´dı´m tere´nnı´ hodnutı´ jı´t studovat do Lednice zahradnı´ pru˚zkumy po krajineˇ nebo navrhuji a sa´zı´m zahra´dky. Pouhe´ sezenı´ u pocˇ´ıtacˇe v kancearchitekturu vyplynulo u´plneˇ logicky. la´rˇi u´stavu by meˇ totizˇ ubı´jelo. Takhle je to Co je Tvou hlavnı´ pracovnı´ na´plnı´? pestrˇejsˇ´ı a hlavneˇ cˇloveˇk neztra´cı´ kontakt
8
s praxı´ a s beˇzˇny´mi lidmi–neodbornı´ky. Kromeˇ toho jesˇteˇ externeˇ ucˇ´ım v zimnı´m semestru na Stavebnı´ fakulteˇ Vysoke´ sˇkoly ba´nˇske´ Zahradnı´ a krajinnou tvorbu. Pozna´vat na´zory, na´pady a prˇ´ıstupy lidı´ z jine´ho oboru ke sve´ vlastnı´ profesi je neobycˇejneˇ inspirujı´cı´. Je mozˇne´ v te´to oblasti deˇlat vsˇe v Bozˇ´ı rezˇii? Musel jsi neˇkdy v pra´ci deˇlat neˇco proti sve´mu prˇesveˇdcˇenı´? Po te´to stra´nce to nenı´ na´rocˇne´ povola´nı´, nebot’se meˇ nikdo nepokousˇ´ı upla´cet, protozˇe o nicˇem za´sadneˇ nerozhoduji. Je teˇzˇke´ vystrˇ´ıhat se neˇkdy pra´ce v nedeˇli, protozˇe termı´ny jsou neu´prosne´ a ne vsˇe lze donekonecˇna odkla´dat, abych zase nepu˚sobil zcela nedu˚veˇryhodneˇ. Neprˇistoupil bych na na´vrh zahrady slozˇene´ se samy´ch tu˚jı´, strˇ´ıbrny´ch smrku˚ a cˇerveny´ch javoru˚, ale vzˇdy se snazˇ´ım klienta prˇesveˇdcˇit, zˇe pestrost druhu˚ je zajı´maveˇjsˇ´ı, doma´cı´ drˇeviny jsou taky peˇkne´ a nenı´ nutne´ kopı´rovat sousedy. Bozˇ´ı rezˇii si uveˇdomı´sˇ, kdyzˇ Ti rododendrony ve stı´nu a rasˇelineˇ, kam patrˇ´ı, stejneˇ nerostou a naopak tra´vnı´k, ktery´ prˇi pozdnı´m vysetı´ do zcela nevyhnojene´, slepene´ a hrudkovite´ pu˚dy prˇi sˇpatne´m zale´va´nı´ kra´sneˇ vyklı´cˇ´ı a za rok je husty´ jak ve stare´ Anglii. Tady si uveˇdomı´sˇ jasnou omezenost svy´ch znalostı´ a schopnostı´ a taky to, zˇe skutecˇny´ zˇivot rˇ´ıdı´ neˇkdo u´plneˇ jiny´ . . . Jaka´ byla Tva´ cesta k Bohu? Kudy vedla do farnosti svate´ho Toma´sˇe?
Moji rodicˇe jsou veˇrˇ´ıcı´ katolı´ci a nechali meˇ a sestru pokrˇtı´t, ale v nelehky´ch doba´ch me´ho deˇtstvı´ do kostela nechodili a do na´bozˇenstvı´ na´s neposı´lali, nicme´neˇ za´kladnı´ poznatky o Bohu a vı´rˇe na´m dali. Vy´znamneˇ vsˇak me´ mysˇlenı´ ovlivnila jizˇ zmı´neˇna´ t’o´t’a, ktera´ mi vypra´veˇla o krˇest’anske´, ale i indicke´ (zvla´sˇteˇ buddhisticke´) filozofii a mystice, o nı´zˇ se dovı´dala z cˇetny´ch knih, ktere´ ji posı´lala sestra z Bavorska. Zaujalo meˇ, zˇe i indicˇtı´ guru staveˇli krˇest’anstvı´ svy´m pojetı´m la´sky a bezprostrˇednı´m prˇiblı´zˇenı´m se Boha cˇloveˇku velmi vysoko. Moje cesta ke katolicke´ vı´rˇe vedla tedy cestou rozumu a take´ prˇes jina´ nezˇ krˇest’anska´ ucˇenı´. Proto si dodnes va´zˇ´ım vsˇech poctivy´ch a tolerantnı´ch veˇrˇ´ıcı´ch kazˇde´ho na´bozˇenstvı´ hledajı´cı´ch la´sku a dobro. Moje mladsˇ´ı sestra meˇla spoluzˇacˇku, ktere´ se ucˇitelka na za´kladnı´ sˇkole za jejı´ vı´ru prˇed spoluzˇa´ky nevybı´raveˇ posmı´vala. Pra´veˇ proto s nı´ ma´ sestra zacˇala kamara´dit. Tato spoluzˇacˇka na´s pak zavedla pocˇa´tkem osmdesa´ty´ch let mezi veˇrˇ´ıcı´ mlade´ lidi do scholy prˇi kostele sv. Augustina, s nimizˇ jsme kromeˇ zpeˇvu jezdili i na hory, kde nasˇe prakticka´ vı´ra v diskusı´ch i skutcı´ch sı´lila a vyspı´vala. Nasˇ´ı tehdejsˇ´ı aktivitou byli moji rodicˇe inspirova´ni natolik, zˇe sve´ 25. vy´rocˇ´ı svatby stvrdili cı´rkevnı´m snˇatkem, kdy jsme jim sestra a ja´ sˇli za sveˇdky. Nasˇi majı´ ted’ oba sva´ spolecˇenstvı´ a berou vı´ru velmi poctiveˇ. Z toho je zrˇejme´, zˇe u´loha rodicˇu˚ v na´bozˇenske´ vy´choveˇ deˇtı´ je nezastupitelna´, ale z nasˇ´ı rodiny je zrˇejme´, zˇe to funguje i naopak.
9
Na ota´zku me´ cesty k Toma´sˇkovi“ lze ” odpoveˇdeˇt jasneˇ: Cherchez la femme.“ ” Ve spolecˇenstvı´ vysokosˇkola´ku˚, kam meˇ v roce 1991 pozval jeden kamara´d, se o neˇco pozdeˇji k me´ nemale´ radosti objevila kra´sna´ a mila´ dı´vka, ktera´ se mi prˇedstavila jako Tara (dlouho jsem veˇrˇil, zˇe se tak zvla´sˇtneˇ opravdu jmenuje). Kdyzˇ jsme se po neˇjake´ dobeˇ zacˇali sdı´let nejen na spolcˇu, ale i sami ve dvou, prohla´sila se svy´m typicky´m humorem, zˇe ke spa´se lze sice snad dojı´t i jinde, ale u Toma´sˇka“ je ” to naprosto spolehlive´. Nutno rˇ´ıci, zˇe jsem sve´ho rozhodnutı´ pro Toma´sˇka“ ani pro ” ni nikdy nelitoval. Mu˚zˇesˇ na´m prozradit svu˚j nejhlubsˇ´ı za´zˇitek? V srpnu roku 1985 jsem chodil s kamara´dy po slovinsky´ch Julsky´ch Alpa´ch, kde jsem dostal docela neprˇ´ıjemny´ za´pal plic, ktery´ jsem jesˇteˇ dva dny prˇecha´zel a le´cˇil slivovicı´, protozˇe hory byly na´dherne´ a dolu˚ se mi jesˇteˇ nechteˇlo. Ve vysoky´ch horecˇka´ch, s ma´lo peneˇzi, teˇzˇce dy´chaje, obcˇas kasˇlaje a s rychle busˇ´ıcı´m srdcem jsem pak jel vlakem za rodicˇi, kterˇ´ı byli na Istrii na dovolene´. Protozˇe ze stanice, kde vlak koncˇil (a jiny´ ten den uzˇ nejel) bylo k morˇi jesˇteˇ daleko, noc byla na krku a navı´c jsem ztratil adresu mı´sta, kde byli nasˇi ubytova´ni, padla na meˇ velka´ u´zkost, zda meˇ vu˚bec jesˇteˇ rodicˇe uvidı´. I zacˇal jsem se v duchu velmi u´peˇnliveˇ modlit. V tu chvı´li za mnou vago´nem prˇisˇel nezna´my´ mladı´k a anglicky se meˇ zeptal, zda nejsem nemocny´ a poda´val mi draha´ zahranicˇnı´
10
antibiotika na za´pal plic a na kasˇel. Ta odpoveˇd’ byla tak okamzˇita´, zˇe jsem jej v tu chvı´li povazˇoval za andeˇla stra´zˇne´ho a ohromneˇ se mi psychicky i teˇlesneˇ ulevilo. I kdyzˇ me´ tehdejsˇ´ı cestova´nı´ k nasˇim bylo jesˇteˇ docela dlouhe´ a dramaticke´, cı´til jsem hmatatelneˇ, zˇe Bu˚h je se mnou, a nakonec vsˇe dobrˇe dopadlo. Cˇ´ım se v zˇivoteˇ rˇ´ıdı´sˇ a co bys chteˇl vzka´zat cˇi poradit cˇtena´rˇu˚m? Lı´bı´ se mi na´sledujı´cı´ dveˇ mysˇlenky od Lao – Ce: Zna´t vlastnı´ neveˇdomost je nej” lepsˇ´ı cˇa´st nasˇich veˇdomostı´“ – vyvola´va´ to ve mneˇ veˇdomı´ pokory a nutnosti neusta´le se vzdeˇla´vat. A dalsˇ´ı: Je le´pe rozsvı´tit alesponˇ ” malinkou svı´cˇku, nezˇli proklı´nat tmu.“ – v kazˇde´m situaci se da´ neˇco deˇlat a svı´ce je symbolem nadeˇje. A co bych cˇtena´rˇu˚m Toma´sˇka doporucˇil? Studentu˚m, ktere´ ucˇ´ım, da´va´m zacˇa´tkem semestru napsat esej: Moje ” oblı´bene´ mı´sto – krajina me´ho srdce.“ Pragmaticˇtı´ stavarˇi pı´sˇ´ı velmi kra´sneˇ, azˇ poeticky o svy´ch zahrada´ch cˇi mı´stech vy´letu˚. Najdeˇte si i Vy krajinu sve´ho srdce, k nı´zˇ ma´te citove´ vazby, kam se ra´di vracı´te, vodı´te sve´ blı´zke´, ale soucˇasneˇ ra´di objevujte nova´ mı´sta a srovna´vejte. A jesˇteˇ Va´m radı´m – sa´zejte stromy a pecˇujte o neˇ! Na sve´ zahradeˇ cˇi oblı´bene´m mı´steˇ v krajineˇ, kde stromy chybı´ a nevadı´ – na mezi, u rybnı´ka, prˇi cesteˇ (vzˇdy se ale dohodneˇte s vlastnı´kem). Mozˇna´ zna´te knı´zˇku Jeana Giona Muzˇ, ktery´ sa´zel ” stromy“. I kdyzˇ nenı´ lehke´ stromy udrzˇet
proti suchu, zveˇrˇi cˇi vandalu˚m, videˇt, jak stromy rostou do kra´sy, sı´lı´ a vylepsˇujı´ vzhled kousku krajiny, Va´s naplnı´ radostı´ a veˇdomı´m spolupodı´lu na stvorˇitelske´m dı´le. Vzˇdyt’nenı´ kra´sne´, zˇe prvnı´, co Ma´rˇ´ı Magdalenu napadlo, kdyzˇ spatrˇila vzkrˇ´ısˇene´ho Pa´na Jezˇ´ısˇe, bylo, zˇe je to zahradnı´k? Deˇkuji za rozhovor. Jarka Cy´rusova´
Povı´dka Babicˇka polozˇ´ı na stu˚l dva plechove´ hrnı´cˇky. Zˇe mi skocˇ´ıte na boru˚vky? Udeˇla´m ” va´m kola´cˇ. Sˇla bych sama, ale to vı´te, nemu˚zˇu se zohnout.“ Anezˇka s Janou ochotneˇ popadnou hrnı´cˇky. Babicˇka totizˇ umı´ ten nejlepsˇ´ı kola´cˇ na sveˇteˇ. Nejpozdeˇji za ho” dinu at’jste zpa´tky,“ vola´ za nimi babicˇka. Les je hned za humny a vonı´ jehlicˇ´ım, houbami a samozrˇejmeˇ boru˚vkami. Mladsˇ´ı Jana si hned u prvnı´ch kerˇ´ıcˇku˚ cˇupne a da´ se do sbı´ra´nı´. Cozˇe? Takove´ mrnˇky chcesˇ ” sbı´rat? Vzˇdyt’nejsou ani porˇa´dneˇ zrale´. To ja´ si najdu neˇco lepsˇ´ıho!“ pohrdaveˇ houkne Anezˇka. Tak beˇzˇ, ja´ zu˚stanu tady,“ odpovı´ ” klidneˇ mala´. Anezˇka pa´tra´ ocˇima po zemi. Zˇa´dne´ kerˇ´ıcˇky se jı´ nezdajı´ dost huste´, zˇa´dne´ boru˚vky dost velke´. Uzˇ da´vno sesˇla z cesty a porˇa´d nic. Anezˇka pohle´dne na hodinky. Pu˚lhodina je prycˇ! Tak honem honem, kdepak jsou? Anezˇka zrychlı´, pobı´ha´ po
lese, zakopa´va´ o korˇeny. Uzˇ jen cˇtvrthodinka! Anezˇka prˇicˇupne a da´ se prˇekotneˇ do sbı´ra´nı´. Anezˇko´o´o´, uzˇ musı´me jı´t,“ ” nese se lesem vola´nı´. V Anezˇce hrkne. Opravdu, hodina je prycˇ, babicˇka by meˇla strach. A uzˇ je tu zady´chana´ Janicˇka: Je´, ty jich ma´sˇ ma´lo,“ divı´ se, ale hned ” doda´va´: Vı´sˇ co, prˇisypu ti, abychom meˇly ” stejneˇ.“ Anezˇka zamrka´ prˇekvapenı´m, ale pak honem ky´vne: Tak jo.“ ” Za chvilku jsou v chalupeˇ a trochu provinile stavı´ hrnecˇky na stu˚l. Je jich ma´lo, ” co?“ Pra´veˇ tolik jich na kola´cˇ potrˇebuji,“ ” usmeˇje se babicˇka. A jsou male´ a jesˇteˇ asi ” nebudou zrale´. Budou kysele´.“ deˇvcˇa´tka si ska´cˇou do rˇecˇi. Tak je trochu vı´c ” ocukrujeme a je to.“ Odpoveˇdı´ jsou jı´ dveˇ ulehcˇena´ vydechnutı´. A ted’ beˇzˇte, at’ ” se mu˚zˇu da´t do pra´ce,“ babicˇka vytahuje mı´su a chysta´ varˇecˇku. Na pu˚du,“ zavelı´ ” Anezˇka a uzˇ sˇplha´ po zˇebrˇ´ıku a teˇsˇ´ı se mezi stare´ haraburdı´, kde si s Jankou zbudovaly svu˚j hlavnı´ stan. Babicˇka se zohne nad stu˚l. Au, to ji zas pı´chlo v krˇ´ızˇi. Le´ta jsou tady, babicˇka zale´tne pohledem k obra´zku, ktery´ visı´ na zdi. Mla´dı´ je dar, sta´rˇ´ı je umeˇlecke´ dı´lo, stojı´ napsa´no pod fotkou beˇlovlase´ starˇenky v sˇa´tku. Je skoro tak hezka´ jako ja´, pomyslı´ si babicˇka a vybı´ra´ z boru˚vek zelene´ lı´stecˇky, ktery´ch je tam pozˇehnaneˇ. Marie Sojka Vesela´
11
Pro bystre´ hlavy Mile´ bystre´ hlavy, v nedeˇli 28. 9. slavı´me sva´tek jednoho z nasˇich velky´ch cˇesky´ch patronu˚ – sv.Va´clava. Najdesˇ cestu male´mu sv. Va´clavovi za jeho babicˇkou sv. Ludmilou?
V Praze na Va´clavske´m na´meˇstı´ je socha sv.Va´clava na koni. Kolem neˇho stojı´ cˇtyrˇi dalsˇ´ı sochy nasˇich patronu˚. Pokud chteˇjı´ starsˇ´ı bystre´ hlavy zna´t jejich jme´na, musı´ projı´t pı´smenkovy´m labyrintem. Na´poveˇda: Zacˇni pı´smenem A (v leve´m hornı´m rohu). Z pı´smena A mu˚zˇesˇ prˇejı´t na libovolne´ sousednı´ pole, pak na jine´ sousednı´ pole, azˇ postupneˇ vylusˇtı´sˇ vsˇechna cˇtyrˇi jme´na a dojdesˇ na konec k pı´smenu CH (v prave´m dolnı´m rohu).
Kla´ra Kengi Koukalova´
´ SˇEK – Zpravodaj prˇi kostele sv. Toma´sˇe v Brneˇ. Vyda´va´ R ˇ ´ımsko-katolicka´ farnost u sv. Toma´sˇe v Brneˇ, Lidicka´ 6, TOMA 602 00 Brno, 545 57 22 15, cˇ. u´cˇtu: 4200061594/6800, Internet: http://www.volny.cz/sv.tomas-brno/ P. Petr Vrbacky´ – fara´rˇ, redakce: M. Vesela´, J. Cy´rusova´, M. Svobodova´, D. Svoboda. Schra´nka pro el. prˇ´ıspeˇvky:
[email protected], ostatnı´ prˇ´ıspeˇvky prˇeda´vejte kostelnı´kovi. Vycha´zı´ pro vnitrˇnı´ potrˇebu farnosti. Nevyzˇa´dane´ prˇ´ıspeˇvky nevracı´me. NEPRODEJNE´. Uza´veˇrka prˇ´ısˇtı´ho cˇ´ısla 12. rˇ´ıjna 2008.
