2007 Odevzdáno 3

Křesťan a peníze Závěrečná práce

Pavel Lauko Buňka Malenovice / Frýdlant n. Ostravicí Ročník stáže 2006/2007 Odevzdáno 3. června 2007

-1-

ZP: Křesťan a peníze

Obsah 1. Úvod .............................................................................................3 2. Rovnost a rovnoprávnost .....................................................................4 2.1 Evangelium prosperity ...................................................................6 3. Peníze v ţivotě křesťana …...................................................................6 3.1 Osobní hospodaření.…....................................................................6 3.2 Investice................................................................................... 7 3.3 Sázky........................................................................................7 4. Peníze v podnikání ............................................................................8 4.1 Daně a odvody.............................................................................8 5. Půjčování a půjčování si......................................................................8 6. Sluţba a peníze...............................................................................10 7. Církev a peníze...............................................................................11 7.1 Desetina ze všeho…………………………………………………………………………………………….11 7.2 Sbírky ............... …...................................................................11 8. Já a peníze.............................................. ….................................. 13 9. Závěr...........................................................................................13 10. Pouţité zdroje ..............................................................................14

-2-


1. Úvod Peníze jsou důleţitou součástí světa, nebál bych se říct, ţe jednou z nejdůleţitějších. A jsem přesvědčen, ţe jsou i důleţitou součástí ţivota křesťana. Peníze otevírají cestu k mnoha uţitečným věcem a mohou ovlivňovat práci Církve, ale mohou také svazovat a vyvolávat nepokoj. Je důleţité mít na paměti verš z 1. Tim 6:10-11: „Láska k penězům je totiž kořenem všeho zla, v honbě za nimi někteří zbloudili z cesty víry a sami si způsobili nezměrné trápení. Ty ale jako Boží člověk od takových věcí utíkej a následuj spravedlnost, zbožnost, víru, lásku, trpělivost a mírnost.“ Na druhou stranu mi připadá, ţe v Církvi, nebo alespoň v prostředí, ze kterého pocházím, jsou peníze něčím, „o čem se mezi křesťany nemluví“. Nebyl jsem zvyklý slýchat výzvy k dávání, napomínání, vedení, povzbuzování a vyučování o financích. Naštěstí je dnes uţ situace poněkud lepší, nicméně na samotných obnosech sbírek se to příliš neprojevilo. Snad jen ta inflace napomáhá k vyšším částkám. Všimněme si, ţe ve zmíněném verši, který píše apoštol Pavel, není napsáno, ţe by peníze byly špatné. Ve Starém i v Novém zákoně se o penězích mluví hodně. Bible vypráví příběhy, ve kterých peníze (nebo nějaká tehdejší platidla) sehrály důleţitou roli. Vzpomeňme například na 30 stříbrných,1 za které byl zrazen Pán Jeţíš, nebo peníze, které darovali církvi Ananiáš a Safira.2 V těch příbězích nebyly peníze špatné. Špatné bylo jen smýšlení a následně jednání lidí. Jidáš i Ananiáš se Safirou milovali peníze víc neţ Boha. Jidáš, ač byl zloděj,3 svého jednání litoval, ale uţ bylo pozdě. Láska k penězům je příčinou hříchu. Ananiáš se Safirou se chtěli zalíbit apoštolům, a tak předstírali, ţe dávají všechny peníze za prodané pole. Láska k penězům (a nedůvěra Bohu, ţe se postará – ostatní věřící důvěřovali a dávali všechno4) je vedla ke lţi a pokrytectví. Za to byli bezprostředně Bohem potrestáni. Peníze v naší společnosti řeší mnohé. Ve své podstatě jsou dobré, pokud se s nimi zachází podle správných principů, poctivě a zodpovědně. Na následujících stránkách chci zmínit peníze v souvislosti s podnikáním, peníze jako nutnou podporu sluţby – misie a peníze v Církvi.

1 2 3 4

Matouš 26:15 Skutky apoštolské 5:1 Jan 12:6 Skutky apoštolské 4:34

-3-


2. Rovnost a rovnoprávnost lidí Rovnost a rovnoprávnost jsou dva rozdílné pojmy, ale lidé si je často pletou a zaměňují je. Reţimy jako socialismus volaly po rovnosti, Bible ale volá po rovnoprávnosti. V ţalmu se píše, ţe Hospodin bude soudit svět spravedlivě a národy podle práva.5 V Bibli nikde nenajdeme ani náznak poţadavku majetkové rovnosti. Bůh majetkovou rovnost neplánoval. Museli bychom ţít v hříchem neporušeném světě, kde všichni mají stejné schopnosti, jsou stejně pracovití, stejně poctiví a mají stejné potřeby. Prorok Amos velmi odsuzuje ty, kteří soudí podle toho, zda před sebou mají chudého nebo bohatého člověka.6 Zde ovšem jedná o rovnoprávnost. Kaţdý člověk ve společnosti by měl mít rovná práva. Stejné právo dovolávat se spravedlnosti. Pomoci chudému není pokus o přerozdělování tak, aby si všichni byli rovni. Pomoc chudému, aby na tom byl lépe, v ideálním případě aspoň tak jako jsem já, je biblické. Píše o tom apoštol Pavel v 2. ep. Korintským: „Nejde o to, aby se jiným ulehčilo a vy byli přetíženi, nýbrž abyste na tom byli stejně: váš přebytek pomůže nyní jejich nedostatku, aby zase jindy jejich přebytek přišel k dobru vám ve vašem nedostatku; tak nastane vyrovnání, jak je psáno: `Kdo měl mnoho, tomu nic nepřebylo, a kdo málo, neměl nedostatek.´“ 7 Zde jde o to, abychom se naučili pomáhat tak, aby naši blízcí – a zde jde zejména o Církev – neměli nouzi. Násilné „braní bohatým a dávání chudým“ rozhodně není biblické.8 Ke spravedlnosti vybízí i verš V Koloským 4:1: „A vy, páni, dávejte otrokům, co jim spravedlivě patří. Pamatujte, že i vy máte Pána v nebi.“ Jako podnikatel, který bude mít moţná jednou zaměstnance, si musím uvědomit, ţe jako já mám svého „Zaměstnavatele“ v nebi, který se o mě stará, tak bych se já měl postarat o své podřízené a být k nim spravedlivý a štědrý. Všichni, ať nadřízení nebo podřízení, jsou rovnoprávní – mají stejné právo na spravedlnost. To, ţe je majetková nerovnost přirozená, pěkně ilustruje i naše duchovní obdarování. Kaţdý byl obdarován jinak – někdo víc, někdo méně. Pán Jeţíš vypráví příběh o panovníkovi, který dal do správy třem sluţebníkům hřívny. Jednomu pět, jinému dvě a poslednímu jednu hřivnu.9 A sluţebníci hospodařili různě. Pak Pán říká: „Neboť každému, kdo má, bude dáno a přidáno; kdo nemá, tomu bude odňato i to, co má.“ 5 6 7 8 9

Žalm 98:9 Ámos 5 2. Korintským 8:13-15 Pořad TWR, KOMPAS: Otakar Vožeh: O penězích 25/29, 3.4.2007 Matouš 25:14

-4-


2.1 Evangelium prosperity Má kaţdý věřící garantováno zdraví a bohatství? Existuje tzv. Hnutí víry, které hlásá, ţe kaţdý „správně“ věřící člověk bude stále zdravý a bude mít materiální hojnost. Za kaţdou nemocí nebo nedostatkem pak podle učení tohoto hnutí stojí hřích a trest. Toto učení je zjevně falešné. Stejně jako kaţdý falešný prorok zvěstoval své specifické poselství, které nebylo Boţím slovem, tak i dnešní kazatelé evangelia prosperity mají často vlastní učení, které stojí v rozporu s Boţím slovem. Nicméně vidíme, ţe na rozdíl od starozákonních falešných proroků udělali kazatelé evangelia prosperity ještě další aktivní krok. Nejenţe utvrzují lidi ve falešných nadějích, oni je vedou k tomu, aby kontrolovali Boha a zajišťovali si prosperitu sami. Na základě zmíněných informací můţeme dojít k moţné definici Hnutí víry, jak ji definoval Andre Kole: „Tato skupina věří, že lidská mysl má v sobě nadpřirozenou moc

vyprodukovat

‘božskou

sílu’,

která

bude

léčit,

způsobovat

zázraky,

shromažďovat peníze nebo činit cokoliv jiného, po čem věřící touží.“10 Vidíme, ţe stejně jako falešní proroci biblické doby, tak i dnešní kazatelé Hnutí víry káţou to, co lidé chtějí slyšet. Hlásají zdraví, bohatství, úspěch a pohodový ţivot. Nicméně uţ z výše citované definice můţeme jasně vidět základní rozdíl mezi evangeliem Boţího slova a evangeliem prosperity. Nejde jen o rozdíly v oblasti nějakých ‘okrajových doktrín’. Nejde jen o to, ţe kazatelé Hnutí víry nabízejí zdraví a bohatství. Jde o to, ţe hrozivým způsobem rozbíjejí biblické učení o Bohu, člověku a jejich vzájemném vztahu. Obraz, který vykreslují kazatelé Hnutí víry, je obraz slabého boha, který dělá vše, co si v mysli přivlastňuje silný člověk. Člověk je vyvýšen do pozice boha a je jen nepatrně niţší neţ Bůh Stvořitel. Okamţik, kdy se člověk obrátí k Bohu a uvěří, je chápán jako okamţik, kdy se člověk zbavuje své satanské podstaty a přijímá podstatu boţskou. Jako bůh potom člověk můţe dosáhnout čehokoli prostě tím, ţe to bude vyţadovat a vírou to přijme jako realitu.

11

Evangelium Bible však říká zcela něco jiného: „Všichni zhřešili a jsou daleko od Boží slávy.“12 Ale Bůh dal Pána Jeţíše, aby člověka spasil. To, ţe se člověk stane

10 Kole, Andre. Mind Games, Eugene: Harvest House Publisher, 1998, s. 268 11 Citace článku Evangelium prosperity - Má každý věřící garantováno zdraví a bohatství? http://www.klus.estranky.cz/clanky/clanky/evangelium-prosperity---ma-kazdy-verici-garantovano-zdravi-abohatstvi_ z 3.10.2006 12 Římanům 3:23

-5-


křesťanem, rozhodně neznamená, ţe ho v tomto ţivotě čeká méně těţkostí a problémů. Často je tomu naopak. Náš Bůh nemá malé cíle. Bůh pouţívá právě lidskou slabost jako nástroj, kterým chce lidi přivést k sobě. Bohu jde také o náš charakter. Právě proto Bůh pouţívá třeba i nemoci a finanční těţkosti, aby křesťany učil a formoval, aby nám připomínal, ţe On je Bohem a my jsme příjemci jeho milosti. Pro Boha je náš charakter důleţitější neţ zdraví a pohodlí na této zemi. Věčný ţivot je darem naprosto nesrovnatelným se zdravím a bohatstvím zde na zemi. Věčný ţivot je něco tak dokonalého a krásného, co ani pisatelé Bible nedokázali popsat. Řekli pouze: „Co oko nevidělo a ucho neslyšelo, co ani člověku na mysl nepřišlo, připravil Bůh těm, kdo ho milují.“13

3. Peníze v životě křesťana Pán Jeţíš řekl, ţe člověk bude ţít nejen chlebem,14 nicméně normálně dnes existovat není levné, a proto peníze potřebujeme. Jsou pro nás zcela běţné a bez nich je téměř nemoţné ţít. Peníze také otvírají různé moţnosti. Kazatel říká, ţe peníze vyřeší všechno.15 Jak mám tedy s tím, co mi Bůh dává, abych neměl nedostatek zacházet?

3.1 Osobní hospodaření Poslední dobou přemýšlím o osobním hospodaření s penězi. Aţ skončí stáţ, půjdu do zaměstnání. Budu mít pravidelné příjmy. A pravidelné výdaje. Jak s penězi nakládat. Vzhledem k tomu, ţe mám zkušenosti s účetnictvím svého malého podnikání, vím, ţe je nutné mít přehled i o svých osobních příjmech a výdajích. Doporučuji mít jednoduchý diář nebo tabulku v počítači a tam si evidovat všechny peněţní transakce. To pak pomůţe plánovat a peníze dobře rozdělovat. V Lukášově evangeliu 14:28 se píše: „Chce-li někdo z vás stavět věž, což si napřed nesedne a nespočítá náklad, má-li dost na dokončení stavby?“ Mohu si dovolit to nebo ono? Budu potom mít na ostatní důleţité nebo nutné výdaje? Kdyţ mám přehled, co mě kolik stojí a jak jsem schopný to pokrýt, mohu s finančními prostředky dobře hospodařit. Myslím, ţe takový finanční přehled je pro studenta nebo třeba člověka, který se osamostatňuje od rodičů, velmi praktický a uţitečný. Mladý člověk se tím učí zodpovědnosti, která je pak důleţitá v manţelství. Tam uţ jsou na společné peníze dva a je nutné mít přehled. 13 1. Korintským 2:9 14 Matouš 4:4 15 Kazatel 10:19

-6-


3.2 Investice A co spoření a investice? Není to zbytečné? V Lukášově evangeliu přece Pán Jeţíš vypráví příběh o hospodáři, který si nashromáţdil úrodu do stodol, ale Bůh mu říká: „Blázne! Ještě této noci si vyžádají tvoji duši, a čí bude to, co jsi nashromáždil?“16 Je tedy myslet na budoucnost a šetřit peníze, něco špatného, co se Bohu nelíbí? Podívejme se na kontext verše. Pán Jeţíš toto podobenství uvádí upozorněním: „Mějte se na pozoru před každou chamtivostí, neboť i když člověk má nadbytek, není jeho život zajištěn tím, co má.“17 Neříká zde tedy, ţe šetřit je špatné, ale odsuzuje špatné pohnutky – chamtivost. Spoření a investice nejsou špatné, jen je nutné stále pamatovat na Boţí svrchovanost. Naspořené peníze nám nic nezajistí. Jeţíš zakončuje své vyučování slovy: „Nemějte starost o život, co budete jíst, ani o tělo, co budete mít na sebe.“ 18 A o kousek dál: „Jestliže tedy Bůh tak obléká trávu, která dnes je na poli a zítra bude hozena do pece, čím spíše obleče vás, malověrní! A neshánějte se, co budete jíst a co pít, a netrapte se tím. Potom všem se shánějí lidé tohoto světa. Váš Otec přece ví, že to potřebujete. Vy však hledejte jeho království a to ostatní vám bude přidáno.“19 Bůh se o nás postará, kdyţ budeme na prvním místě usilovat o jeho království. Spoření se můţe stát Boţím poţehnáním pro nás. Pokud není ovšem motivováno chamtivostí nebo nedůvěrou v Boha.

3.3 Sázky Je sázení šedá oblast? V Bibli nemáme oporu ani pro názor, ţe sázení správné není, ani pro to, ţe bychom sázet měli (nebo přinejmenším mohli). Osobně to povaţuji za nezodpovědné jednání, riskovat ztrátu peněz na základě vnějších okolností, často „náhody“. S nadsázkou se říká, ţe křesťan sázet můţe – ale nikdy nesmí čekat, ţe vyhraje. Pro mě jsou sázky (a podobné praktiky z financemi) špatné a myslím si, ţe by věřící člověk sázet neměl, a to jak v různých loteriích, tak na výsledky sportovních utkání a podobně.

16 17 18 19

Lukáš 12:15-21 Lukáš 12:15 Lukáš 12:22 Lukáš 12:28-31

-7-


4. Peníze v podnikání Podnikání je, jak známo, soustavná činnost prováděná za účelem zisku. Peníze jsou, zdá se, ústředním bodem podnikání.

4.1 Daně a odvody V oblasti podnikání jde zejména o poctivost při odvodech

daní

a

jiných

předepsaných

poplatků,

o

nepodlehnutí korupci – jak odmítnutí moţnosti úplatek dát, tak ho přijmout. Nicméně Pán Jeţíš mluví v této věci jasně, kdyţ odpovídá na otázku farizeů, kteří ho přišli pokoušet s mincí: „Ježíš jim řekl: ,Co je císařovo, odevzdejte císaři, a co je Boží, Bohu.’“20 Český daňový systém prý v porovnání s ostatními vyspělými ekonomikami poměrně výrazně zatěţuje malé a střední podnikatele, a tak vzniká asi silné pokušení občas se nějakým poplatkům vyhnout. Mě osobně čeká v tomto roce první období bez studentských a podobných úlev a představa několika tisíc měsíčně „vyhozených do vzduchu“ je děsivá, nicméně věřím tomu, ţe se Pán postará, pakliţe dělám to, co dělat mám, a pokud se v podnikání budu chovat poctivě. Stejně tak se domnívám, ţe je povinností podnikatele – stejně jako kaţdého jiného křesťana – podle svých moţností podporovat ze svých příjmů Církev. Pán Jeţíš s Petrem (a předpokládám, ţe i další učedníci) také platili chrámovou daň: „Ale abychom je neurazili, jdi k moři a nahoď udici. V ústech první chycené ryby najdeš peníz. Ten vezmi a dej jim ho za mě i za sebe.“21 (Viz také předchozí verše.)

5. Půjčování a půjčování si V době Starého zákona bylo v Izraeli půjčování peněz nebo majetku poměrně běţnou praxí. Zákony, které dal Pán Bůh Ţidům na poušti, tyto majetkové vztahy velmi dobře popisují a nastavují přesná pravidla. Následující verše počítají s půjčováním jako se samozřejmostí: 2. Královská 4:3 Řekl jí: "Jdi, vypůjč si venku nádoby ode všech svých sousedů, prázdné nádoby, ale nespokojuj se s málem.“

20 Marek 12:17 21 Matouš 17:27

-8-


Deuteronomium 24:10-13 Když poskytneš svému bližnímu nějakou půjčku, nevejdeš do jeho domu, abys na něm vymáhal zástavu. Zůstaneš venku a muž, kterému jsi půjčku poskytl, vynese ti zástavu ven. Jestliže je ten muž zchudlý, s jeho zástavou neulehneš. Vrátíš mu zástavu při západu slunce, aby ulehl ve svém plášti a žehnal ti. To bude tvá spravedlnost před Hospodinem, tvým Bohem. V Ţalmu 112 je dokonce jakési povzbuzení k půjčování: „Dobře bývá muži, jenž se smiluje a půjčí a své věci spravuje dle práva.“22 Boţí principy, které můţeme vypozorovat, se soustřeďují na spravedlnost. Nabádají věřitele, aby nedávali vysoký úrok. Vysoký úrok (lichva) byl v Izraeli zakázán.23 Pro mě z toho plyne jasná aplikace. Pokud půjčuji (a nejedná se přímo o obchodní záleţitost, kde je úrok běţný), neměl bych úrok dávat. A pokud dávám, měl by být přijatelný i pro dluţníka (viz výše Nu 24:13). Na druhou stranu, pokud si musím půjčit v bance, budu dbát na dvě věci. Budu si půjčovat, jen kdyţ to bude nezbytně nutné. Dnešní trend „ţít na dluh“ a většinu větších nákupů provádět pomocí krátkodobých úvěrů obírá křesťana (nebo například mladou věřící rodinu) o moţnost plně se spoléhat na Boţí pomoc a na to, ţe on se postará. Velké zadluţení není zodpovědné jednání, a proto se tak jako křesťan nemůţu chovat. Za druhé musím dbát na to, aby půjčka, kterou si beru, neměla vysoký úrok. Mou zodpovědností je vyhledat vhodné podmínky, protoţe peníze, s kterými hospodařím, jsou darem od Boha, on na ně má právo. Neměl bych zbytečně peníze „vyhazovat“ za vysoké úroky. Z veršů, které mluví o půjčování, můţeme usoudit, ţe půjčky nebyly Bohem ani společností zapovězeny. Dnes někteří křesťané namítají, ţe půjčování si není správné, a argumentují veršem z 13. kapitoly ep. Římanům: „Nikomu nebuďte nic dlužni, než abyste se navzájem milovali, neboť ten, kdo miluje druhého, naplnil zákon.“24 Domnívám se ale, ţe tento verš nezapovídá moţnost půjčit si například v bance, vzít si hypotéku nebo se domluvit na půjčce u známého. Musíme se také podívat na kontext verše: „ Proto také platíte daň. Vládcové jsou v Boží službě, když se drží svých úkolů. Dávejte každému, co jste povinni: daň, komu daň; clo, komu clo; úctu, komu úctu; čest, komu čest. Nikomu nebuďte nic dlužni, než abyste...“25

22 Žalm 112:5 23 Viz Leviticus 25:36-27 24 Římanům 13:8 25 Římanům 13:6-8

-9-


Myslím, ţe výrok „nikomu nebuďte nic dlužni“ je prostě shrnutím povinnosti platit to, co dluţíme.26 Kdyţ dokončím školu a za nějakou dobu si budu chtít pořídit bydlení, budu mít moţnost vzít si hypotéku. Kaţdý měsíc pak budu mít povinnost zaplatit splátku. To znamená, ţe mám zaplatit vţdycky včas, jak jsem se ve smlouvě zavázal. Bance tak zase po dobu jednoho měsíce nedluţím, protoţe aktuální dluţná částka byla zaplacena. Neporušuji tedy obsah verše v Římanům 13:8, protoţe hypotéku nebudu splácet aţ po termínu splatnosti. Půjčovaní a půjčování si není v zásadě špatné. Umoţňuje rychlejší rozvoj ekonomiky a rozšiřuje moţnosti a pomáhá zvyšovat ţivotní úroveň. Z půjčovaní mohou mít uţitek obě strany, pokud se vţdy chovají zodpovědně a plní své závazky.

6. Služba a peníze V lednu tohoto roku mě oslovila misijní konference, které jsem se zúčastnil nedaleko maďarského hlavního města Budapešť v biblickém institutu Word of Life. Na této škole studují mladí lidé, kteří cítí, ţe je Bůh povolává do sluţby v misii. Během víkendu jsem si všiml, ţe finanční zázemí si kaţdý student musí pro svoje budoucí misijní působiště vybudovat sám. Takţe je, stejně jako studenti na Stáţi, vystaven nutnosti oslovovat, představovat svoji sluţbu, motivovat a následně se také vykazovat. Svým způsobem je pro mě tento způsob získávání podpory traumatizující. Jdu vlastně „s kůţi na trh“. Je těţké představit si, ţe něco chceme, zvlášť kdyţ se jedná o peníze, a očekávat nezištný dar bez vznikajících závazků k dárci. Takţe jako ten, kdo je podporován, se učím být zodpovědný v závazcích, které přijatou podporou mám. Na druhou stranu se učím, kdyţ dávám, dávat nezištně. Nekontrolovat, nesledovat, nevyţadovat vykazatelnost. V druhém listu Korintským je napsáno: „Každý ať dá, jak si předsevzal v srdci, ne se zármutkem nebo z donucení; vždyť radostného dárce miluje Bůh.“27 Je také zajímavé tento způsob získávání finanční podpory porovnat se způsobem práce Jiřího Müllera. Jeho práce se vyznačovala velkými výdaji při budování a správě několika sirotčinců, kde se se svými lidmi staral o stovky sirotků. 28 Nikdy ale neţádal o finance ţádné svoje přátele, církev ani úřady. Nicméně z jeho svědectví je zřejmé, ţe Bůh jeho sluţbě ţehnal a ţe i v dobách, kdy peníze docházely a byly nutné různé výdaje, měl vţdy alespoň tolik jídla, aby děti v sirotčinci nakrmil.

26 Wayne Grudem: Křesťan podnikatel, Praha, Návrat domů 2006, strana 52. 27 2. Korintským 9:7 28 DeWitt, David A.: Stručný přehled historie církve.

-10-


Naopak známý kazatel Boţího slova Dwight L. Moody neměl vůbec strach velmi otevřeně poţádat o spoustu peněz.29 Oba dva byli Boţí muţi. Pán Bůh je určitě stejný i dnes a často jedná podobně, ale moţná nejsme schopni jeho jednání přijímat a hlavně na něj s vírou očekávat. Tím určitě nechci říct, ţe prosby o podporu jsou něčím špatným. Vytvářejí ale nutné závazky. A být zavázán Bohu je vţdy vděčnější situace, neţ být zavázán lidem. Ti nemají obvykle s druhými tolik slitování. Viz Pláč 3:22-23: „Hospodinovo milosrdenství, jež nepomíjí, jeho slitování, jež nekončí. Obnovuje se každého rána, tvá věrnost je neskonalá.“

7. Církev a peníze Zde bych chtěl jen krátce zmínit své přesvědčení ve věci přijímaní peněz církví od státu a sekulární společnosti. Především bych oddělil peníze přijímané z různých nadací, národních i nadnárodních organizací, soukromých sponzorů ale i ministerstev, které jsou určeny na zajištění materiálního zázemí v oblasti sociální práce (práce s dětmi a mládeţí – tábory, nízkoprahové kluby, jednorázové i pravidelné akce zájmového charakteru) od akcí s evangelizačními motivy a zejména od platů kazatelů, pastorů, vedoucích lidí v různých sluţbách a misionářů. U první zmíněné skupiny bych se nebránil vyuţití moţnosti získat finanční prostředky. Nicméně u druhé skupiny lidí jsem přesvědčen, ţe platit tuto práci v rámci Církve ze sekulárních zdrojů není správné, a domnívám se, ţe je to nebiblické. Odvolal bych se na několik principů, které můţeme vypozorovat z Bible.

7.1 Desetina ze všeho V první řadě je to systém odevzdávání desátků. Velká část desátků byla totiţ v celé historii určena pro osobní spotřebu Levitům – kněţskému rodu, který slouţil v chrámu (zbytek byly oběti). Ti tak ţili z předepsané, přesto v podstatě dobrovolné podpory celé izraelské pospolitosti. Levité (řekněme naši kazatelé, pracovníci v církvi, vedoucí mládeţí nebo misijní pracovníci) byli zcela závislí na Bohu. Neměli pozemky, které by pro obţivu obdělávali a nevlastnili stáda. Bůh jim skrze oběti a desátky od lidu zajišťoval ţivobytí. Měli vše co potřebovali, aby mohli slouţit Bohu a celému národu. Byli oddělení pro sluţbu a neměli ztrácet čas, ale měli být svatí pro Hospodina. Tato opatření byla znovu obnovena i po návratu Izraelců z babylonského zajetí: „V onen den byli ustanoveni někteří za správce komor pro sklady, obětní dávky, prvotiny a desátky, aby v nich uskladňovali částky z městských polností 29 Konzultace s Markem Krupou

-11-


určené Zákonem kněžím a levitům. Juda se totiž radoval z kněží a levitů, připravených držet stráž svého Boha a dbát na očišťování.“30

7.2 Sbírky Za druhé Pavel vybízí ke sbírkám na svaté, např. 1. Kor 16:1-2 a také mluví o sbírkách v 2. Kor 8. a 9. kapitole. Mluví o tom, ţe sbírka má být pravidelná, ale také dobrovolná. Jedná se o podporu lidí slouţících Církvi. Bůh nám poţehal dostatkem. Tím, ţe dáváme, stáváme se prodlouţenou rukou Boţího poţehnání pro ostatní. Dávání je Boţí přirozeností.31 Bůh nám dal ţivot, dal nám svého Syna a dává nám, co potřebujeme. Tím, ţe dáváme, odráţíme na sobě Boţí charakter. Tím oslavujeme Boha. Takţe naše dávání je vlastně oslavou a vyvýšením Boha a jeho štědrosti. V 9. kapitole 2. listu Korintským se Pavel ohrazuje proti věřícím v Korintu a dává jasně najevo, ţe jako zvěstovatel evangelia a sluţebník pro Jeţíše má právo od věřících, kterým slouţí, brát uţitek: „Což nemáme právo přijímat od vás jídlo a pití? Nemáme právo brát s sebou věřící ženu, tak jako ostatní apoštolové i bratři Páně i Petr? To snad jen já a Barnabáš jsme povinni vydělávat si na živobytí?“32 Apoštol Pavel si skutečně často na ţivobytí vydělával sám, nicméně pravdou je, ţe zřejmě neměl rodinu. Dnes, kdy většina sluţebníků v církvi rodinu má, by normální zaměstnání znemoţňovalo jejich sluţbu „na plný úvazek“. Z Pavlových slov jasně vyplývá, ţe materiální podpora jeho práce má vycházet z církve – právě od těch věřících, kterým slouţí. Za třetí se chci odvolat na text ze 3. listu Janova 1,5-8: „Milovaný, prokazuješ svou věrnost v tom, jak se chováš k bratrům a zvláště k hostům. Oni sami vydali před církví svědectví o tvé lásce. Uděláš dobře, když je vypravíš na cestu, jak se to Bohu líbí. Vydali se totiž na cestu v jeho jménu a od pohanů nic nepřijímají. Chceme-li tedy pomáhat pravdě, musíme takové lidi přijímat.“ Mluví se tady o podpoře těch, kteří vyšli, aby vydali svědectví před církví. Jan zde zcela jasně schvaluje to, ţe tito pracovníci na Boţím díle nepřijali ţádné peníze (ani materiální podporu) od nevěřících. Myslím si proto, ţe pakliţe chce mít místní sbor uvolněného člověka, ať uţ kazatele, pastora nebo pracovníka pro misii nebo jinou oblast v Církvi, je povinen se 30 Nehemjáš 12:44 31 Pepa Novák, Vyučování na Stáži 2006/2007 32 2. Korintským 9:4-6

-12-


o něj postarat sám nebo s pomocí dalších místních nebo i sdruţených sborů – v našem prostředí celé denominace. Domnívám se, ţe placení takových lidí ze státních příspěvků neodpovídá Boţí představě o fungování Církve.

8. Já a peníze Osobně jsem nikdy nedostatkem financí netrpěl, a i kdyţ někdy přijde období, kdy bych si opravdu přál mít něco, co si nemůţu dovolit, jde vţdy jen o nadstandard a ne o nutnost. Učím se hospodařit. Výše zmíněná konference v Maďarsku mě opět přivedla k zamyšlení o potřebě aktivně se podílet svými financemi na potřebách druhých, a tak jsem v tom ohledu začal konečně něco podnikat, stejně jako jsem se rozhodl oddělit pravidelně nějaké peníze do sboru a na podporu práce v rámci sboru, který podporuje mne.

9. Závěr Bůh nám dává vše, co potřebujeme. Dávání je totiţ součástí Boţího charakteru. Kdyţ dáváme my a pomáháme tak svým blízkým, církvi nebo přispíváme na misii, odráţí se na nás Boţí charakter. Tím Boha oslavujeme. K pravidelnému dávání ze svých příjmů jsme v Bibli jasně vybízeni. Máme jedinečnou příleţitost podpořit lidi, kteří se rozhodli plně se vydat pro sluţbu Kristu a slouţit mu na plný úvazek. Bůh nám také svěřuje majetek. Víme, ţe je normální, ţe někdo má víc a někdo méně. Bůh to tak chce. Mou zodpovědností je se svěřenými prostředky zacházet poctivě, čestně a moudře. V praxi to vţdy znamená spoléhat se na Boţí dobrotu a štědrost a být na něm závislý. To, co nám svěřuje, je jeho, a tak se podle toho chovejme.

-13-


10. Použité zdroje Bible (ČEP, NS KMS, NBK) Wayne Grudem: Křesťan podnikatel, Praha, Návrat domů 2006 Mac Donald, William: Hledejte nejprve… , Ostrava, Tandem 1995. DeWitt, David A.: Stručný přehled historie církve. http://www.ethos.cz/krestanske-podnikani-v-Cesku.php http://granosalis.cz/article.php?sid=3056 http://www.klus.estranky.cz/clanky/clanky/evangelium-prosperity---ma-kazdyverici-garantovano-zdravi-a-bohatstvi_

-14-


2007 Odevzdáno 3

Recommend Documents