2007 I Poštovní úřad ve Spomyšli padesátiletý

Ano, je tomu tak, v obci máme padesát let poštovní úřad. Chtěl jsem k pěknému výročí napsat pár řádek a proto jsem v odborné literatuře a na internetu vyhledal několik zajímavých údajů a věřím, že si je spolu s údaji nalezenými v mělnickém archivu a s údaji poskytnutými některými místními občany s chutí přečtete. Aby byly informace co nejkompletnější, požádal jsem znalce poštovnictví v místním regionu pana Antonína Dostálka, který mi velmi ochotně poskytl některé další poznatky. Nejdříve tedy něco z historie pošty, pak údaje o poštovnictví na Roudnicku, na Mělnicku a ve Spomyšli a na závěr něco o půlstoleté historii našeho zdejšího poštovního úřadu. Listiny, dopisy a jiné zprávy se vždy musely nějakým způsobem dopravovat od odesilatele k adresátovi. V dávných časech to byli běžci, později třeba jezdec na koni nebo koňské spřežení, které již mohlo na voze dopravovat osoby, větší zavazadla i zboží. Jedině šlechta nebo bohatí občané si mohli zaplatit nebo dokonce vydržovat doručovatele zpráv, vlastnit soukromého posla, ale pro běžného občana byla tato služba tehdy nedostupná nebo dokonce zakázaná. V roce 1527 zřídil císař Ferdinand I. státní kurýrní poštu mezi Prahou a Vídní přes Tábor a Jindřichův Hradec, která však přepravovala pouze úřední listiny. Tento Habsburk začal využívat bohatých zkušeností německé šlechtické rodiny ThurnTaxisů. Ti již od 15.století provozovali v Německu poštu a pak se stali také nejvyššími dvorskými poštmistry ve Vídni. Souvislá síť poštovních stanic původně sloužila na „našem“ území pouze diplomatickým potřebám panovníka, který potřeboval pravidelné a rychlé spojení mezi Vídní a Prahou. V roce 1535 vydal Ferdinand I. první poštovní řád. Rodina Thurn-Taxisů vedla poštovní přepravu v českých zemích až do začátku 17.století, v roce 1624 je v řízení nejvyššího dvorského poštovního úřadu vystřídala knížecí rodina Paarů. Ti organizovali poštu v zemi až do roku 1743, ale to již od roku 1637 existoval císařský dekret, jímž byla veškerá pošta podřízena regálua). Tímto nařízením byly narušeny všechny dosavadní zvyklosti a šlechta se poměrně právem domnívala, že je okradena o jedno ze svých práv a o zisky z provozování lokální pošty; proto nebylo nařízení z její strany důsledně dodržováno. Z toho důvodu vydal nejprve císař Leopold I. roku 1703 a pak ještě císař Karel VI. v roce 1722 patent, který zdůraznil výhradní právo regálu na provozování pošty. Karlova dcera Marie Teresie pak vydala patentem z roku 1748 „řád pro jízdní posly“, který zakazoval provozování poštovních služeb formanům a upravoval podmínky k zapůjčování poštovních koní i potahů soukromým osobám. Za jejího panování, v době osvícenských reforem, přešla pošta pod státní správu definitivně. Důležitou událostí v rozvoji poštovních služeb bylo zavedení rychlé přepravy osob i poštovních zásilek pomocí prostorných a dobře větraných kočárových vozů, tzv. diligencí, které začaly jezdit od 1.července roku 1749 na předepsaných tratích a podle jízdního řádu. K tomu, aby mohly dobře vykonávat své poslání, potřebovaly diligence dobré silnice, stanice s možností přepřahání koní, hostince podél silnic, ve kterých se mohli ubytovat cestující čekající na diligenci a také sběrny poštovních zásilek soustředěné podél trasy diligencí. Šíře tzv. císařských (státních) silnic byla určena na 7,6 metru a jejich povrch byl zhutněn několika vrstvami štěrku s pískem. Dvacátého prvního března 1750 převzal přepravu diligencemi pod svá křídla stát. Do konce 18.století byla v provozu skoro stovka poštovních stanic, dále pak 65 poštovních sběren a mezi státní zaměstnance se zařadili listonoši. Od roku 1777 byla v chodu první zahraniční linka z Prahy, a to do Drážďan. V roce 1817 byly zavedeny první poštovní schránky pro dopisy v tuzemském poštovním styku a v témže roce byla zavedena na všech poštách povinnost označit na adresní straně razítkem místo podání zásilky. Od roku 1823 byla nově organizována doprava osob rychlými dostavníky mezi velkými a důležitými městy monarchie. První novodobý poštovní zákon vstoupil v platnost roku 1838 a stanovil přesná pravidla doručování listovní a balíkové pošty. Příloha Spomyšelských aktualit č. 4 / 2007

I

Poštovní úřad ve Spomyšli padesátiletý.

Prvního června 1850, deset let po Anglii, se objevily na našem území první poštovní známky. Byly to nezoubkované známky s vyobrazením habsburského znaku v hodnotách 1, 2, 3, 6 a 9 krejcarů. Současně vyšly se stejným obrazem známky pro rakouská území v Itálii (Lombardsko-Benátsko) s označením v centesimech. Používání poštovních známek bylo jinou formou placení poštovného. Poštovné činilo za dopis do váhy 1 lotu (ca 16 g) v místě doručení 2 krejcary, do vzdálenosti 10 poštovních mil 3 krejcary, do 20 mil 6 krejcarů a nad 20 mil 9 krejcarů. V roce 1860 se uskutečnilo první doručení na dobírku, za pět let nato se začalo poštovné za zásilky řídit jejich hmotností. 1.říjen 1869 je z pohledu poštovnictví v Rakousko-uherské monarchii významný zavedením korespondenčních lístků a o necelý rok později se může mluvit o vzniku první pohlednice. Od roku 1862 podléhala pošta nově zřízenému „ministerstvu obchodu a národního hospodářství“ a zůstala v jeho správě prakticky až do roku 1918. Technický rozvoj v 19.století silně ovlivnil a zkvalitnil kvalitu služeb. Rozvoj železnice, telegrafu a později také telefonu přinesl rozšíření poštovních služeb i do odlehlých oblastí. Telegrafní linky se na území monarchie začaly budovat podél železničních tratí již od roku 1847. Státní telegraf byl uvolněn i pro veřejnost. Od 1.8.1850 byly do vlakových souprav na trati Vídeň – Bohumín zařazovány vozy vlakové pošty. Na trati Praha-Podmokly začaly jezdit poštovní vagony od 8.dubna 1851. Spolu s rozvojem železnic v českých zemích se začaly rušit diligence a začaly se zřizovat vlakové pošty. Vedle své typické činnosti, jíž byla přeprava zpráv, korespondence, věcí i osob, se pošta starala také o peněžní převody. V roce 1867 byly zavedeny peněžní poukázky a v roce 1884 šeková služba. První meziměstské telefonní spojení mezi Prahou a Vídní se datuje rokem 1889. O deset let později zahájila činnost pražská potrubní pošta. V roce 1904 začala c.k.rakouská pošta používat razítka s kolečkovým mechanizmem nastavení dat. Na vnějším vzhledu razítek se to projevilo tzv. můstkem, do něhož bylo umístěno datum. V roce 1916, v průběhu 1.světové války, byl přijat nový „poštovní zákon“ a po ukončení války, s rozpadem rakousko-uherské monarchie, převzalo řízení pošty československé „ministerstvo pošt a telegrafů“ a poštovní zákon z roku 1837 platil s dodatky až do konce první republiky. Ve Vídni a Praze byla v provozu potrubní pošta, po vzniku Československé republiky byla potrubní pošta uvedena do provozu také v Karlových Varech. Po okupaci republiky byly vydány provizorní poštovní známky s přetiskem, československé známky přestaly platit 15.prosince 1939. Exilová vláda připravila nové známky, které byly tisknuty v Moskvě a Londýně. První československé poválečné známky byly vydány 26.3.1945 v osvobozených Košicích. Dvacáté století rozšířilo a urychlilo doručování poštovních zásilek zařazením automobilů do vozového parku pošty a využíváním leteckých spojů při dopravě zásilek. Od 1.ledna 1993 je Česká pošta samostatně hospodařícím podnikem. Vyjmenovat všechny služby a činnosti, které dnes pošta provádí, není až tak důležité. Proto jen v obecné rovině vyjmenuji alespoň nejzákladnější: Shromažďování, třídění a přeprava zásilek (dopisů, pohlednic, obchodních psaní, cenných psaní, balíků, cenných balíků, doporučených zásilek (i slepeckých), obchodních balíků atd. do tuzemska i zahraničí). Přeprava peněz pomocí několika druhů poštovních poukázek. Služby telefonní, spořitelní (Poštovní spořitelna), vklady a vybírání peněz (spořitelní konta). Na vybraných poštách úřaduje Česká pojišťovna. Roznáška propagačních materiálů. Roudnicko. L. Helcl 1) uvádí, že přes území roudnického okresního hejtmanství vedl poštovní kurs Praha-Drážďany, tzv. „saský“. Jednotlivá místa kursu byla spojována nejprve pěšími posly, definitivní poštovní spojení existovalo od roku 1641. Poštovní stanice na této trase existovaly v Praze, Tursku, Velvarech, Budyní nad Ohří, Lovosicích, Ústí nad Labem a Petrovicích, za celnicí pošta pokračovala přes Pirnu do Drážďan. V roce 1759 byla trasa vedena přes Zdiby a Veltrusy do Budyně, ale když velká povodeň smetla v roce 1781 most ve Veltrusích, vrátila se trasa do původních míst. V roce 1754 byla na této trase zavedena přeprava osob poštovními vozy. Celý saský kurs byl zrušen v roce 1850 , když byla uvedena do provozu železnice Praha-Ústí n. Labem.

Příloha Spomyšelských aktualit č. 4 / 2007

II


Mělnicko. Historie poštovnictví na Mělnicku začíná později, protože Mělník ležel mimo hlavní směry poštovních cest z Prahy do okolních zemí. Jak píše Špecinger2), zemské stezky se tvořily v průběhu času, různě se upravovaly, přizpůsobovaly terénu a postupnému zalidňování území, vyrůstaly i cesty vedlejší. V průběhu 10.-13.století se v naší blízkosti vytvořila síť čtyř cest, které se v některých úsecích vzájemně překrývaly, ale měly jedno společné – začínaly v Praze a směřovaly na sever. 1. Praha, Tursko, Mikovice, Velvary, Martiněves, Budyně n.Ohří a dále až do Drážďan. 2. Praha, Zdiby, Veltrusy, Sazená, Martiněves a dále po trase pod č.1. 3. Praha, po trase č.1 do Mikovic, přes Nelahozeves, Sazenou, Vražkov a Roudnici n.Labem a dále po pravé straně Labe k severu. 4. Od Chlumína přes Veltrusy a Sazenou do Velvar. Daleko později se po kamenitých a blátivých cestách pohybovali nejen kupci, vojáci, poutníci nebo lapkové, ale i poštovní poslové, buď pěšky nebo koňmo. Ve větších obcích byly zřizovány sběrny dopisů, které byly svěřovány důvěryhodným osobám. Ty musely svěřenou korespondenci dopravit k určené poštovní stanici. Za tuto službu se neplatilo, nýbrž správcům sběren bylo povoleno vybírat nad stanovené poštovné určitou částku navíc. Např. město Mělník3) mělo v 18.století svoji sběrnu dopisů, odkud byly pravidelně odváženy do poštovní stanice ve Slaném. V roce 1825 měla mělnická sběrna svoje první poštovní razítko. Dopisy doručené ze slánské stanice do mělnické sběrny byly roznášeny adresátům do okolních vesnic, např. i do Lužce. Svůj vlastní poštovní úřad otevřelo město Mělník roku 1836. Jako určitou pozoruhodnost lze zaznamenat, že druhý mělnický poštmistr Josef Walenta (nastoupil do funkce r. 1845) vydal v revolučních letech 1848-1849 vlastní nouzové papírové peníze, protože to byla doba, kdy se z oběhu vytrácely mince.4) Privilegium vydávat nouzové papírové peníze měli pouze někteří bohatí měšťané a obce. Stavby silnic v 1.polovině 19.století znamenaly možnost rozšířit síť poštovních stanic. Ta v Mělníku vznikla v roce 1836. Zdejší poštmistr měl podíl jak z dopisního porta, tak i z jízdní pošty, což byla vlastně přeprava osob. Je třeba si uvědomit, že se stále jedná o předznámkové období, protože první rakouské známky byly vydány až dne 1.června 1850. Teprve od této doby platí poštovné pouze odesílatel; dříve tomu mohlo být i opačně, nebo se odesílatel a adresát o poštovné dělili. Dalším pokrokem bylo zasílání pošty vlakem. Železniční doprava z Prahy do Podmokel byla zahájena r.1850 a již 8.dubna 1851 vyjela první vlaková pošta, používající zvláštní vlaková razítka. Historie poštovnictví je velmi dlouhá a bohatá na události. Ve Spomyšelských aktualitách není prostor pro podrobnější popis vzniku a vývoje poštovních razítek, jejich historický a jazykový vývoj, výrobu či používané barvy. Není zde ani prostor pro popis zvláštních razítek pro poštovní poukázky, pro popis pomocných razítek, doporučených zásilek, cenných psaní, expresních dopisů atd. A nemůžeme se věnovat ani razítkům nádražních poštovních schránek, manévrovacích poštovních úřadů, třídíren polních pošt, vlakových poštovních průvodčích, vlakových poštovních úřadů, razítkům příležitostným, razítkům poštoven atd. atd. Je toho mnoho, čím se pošta ve své historii zabývala, čemu se věnovala. Vážní zájemci o toto zajímavé téma si mohou potřebné údaje vyhledat v odborné literatuře. Další vynálezy, usnadňující dorozumívání lidí mezi sebou (mobilní telefony, videotelefony, internet), přinesly pro Českou poštu konkurenční prostředí. Tím se Příloha Spomyšelských aktualit č. 4 / 2007

III


ocitla ve velmi složité situaci a musí o své zákazníky tvrdě bojovat. Lidé totiž na minimum omezují psaní dopisů a zasílání pohlednic a balíčků se využívá hlavně jen v předsvátečních obdobích (Velikonoce a Vánoce), již skoro vůbec se v běžném styku neposílají telegramy. Spomyšl. Historie pošty pro obyvatele Spomyšle nezačíná zřízením poštovního úřadu v obci. Již o hodně dříve měly různé korporace, úřady i občané potřebu zasílat zprávy a balíky jiným úřadům, svým přátelům, známým a příbuzným. K tomu jim sloužila od 1.listopadu 1864 nejprve poštovní expedice (výpravna) JENŠCHOWITZ. Konkurz na obsazení poštovního expeditora byl vyhlášen již 23.května 1864. Proti kauci 200 zlatých byl na toto místo stanoven roční plat 80 zlatých a úřední paušál 20 zlatých. Roční paušál za obstarávání listovní a povozné (balíkové) pošty 2x nebo 3x denně poselskou službou k vlakové poště byl stanoven později. 30.srpna téhož roku byl vzat do služební přísahy poštovní expedient Josef Šubrt. Dodací okrsek poštovní expedice byl poměrně rozsáhlý a patřily do něho obce Býkev, Chramostek, Daminěves, Jenšovice, Lužec, Dušníky, Dědibaby, Horní Beřkovice, Jeviněves, Křivousy, Spomyšl, Mlčechvosty, Nová Ves, Vepřek, Vraňany a od 3.dubna 1867 k nim přibyla i obec Bukol. Od 1.ledna 1867 měla poštovní expedice Jenšovice 1 expeditora a 1 posla. 22.října 1870 byla u již povýšeného poštovního úřadu Jenšovice zřízena telegrafní stanice s omezenou denní službou. Veřejnost však již předtím mohla využívat železničního telegrafu. Po zahájení železniční dopravy na lokální trati z Vraňan do Lužce v roce 1886 byl na této trati zahájen provoz vlakové pošty. Pošta Jenschowitz však byla dnem 25.11.1889 zrušena a přestěhována do Lužce, kde zahájila činnost 14.ledna 1890 pod názvem C.k. poštovní a telegrafní úřad Lužec u Jenšovic. V této době náležely do jeho obvodu obce Bukol, Býkev, Daňoves, Dušníky, Hoření Beřkovice, Chramostek, Jedibaby, Jeňoves, Jenšovice, Křivousy, Lužec, Mlčechvosty, Nová Ves, Spomyšl, Vepřek a Vraňany. Spojení s c.k. rakouskouherskou státní dráhou bylo prováděno sedmkrát denně a to 4x do 10.hodiny dopolední, 1x po poledni a 2x ve večerních hodinách. Telegrafickou zprávu bylo možné poslat i z nádražního telegrafního úřadu v Jenšovicích. Ovšem již na jaře roku 1893 (8.dubna) zasílá Okresní hejtmanství v Roudnici do obce Spomyšl přípis, ve kterém píše o příčinách a nutnosti zřízení pošty v nádraží Jenšovice. Našimi zastupiteli byl přípis vyřízen v tom smyslu, že pan Josef Heller se uvoluje poštovní úřad zřídit.5) Po čtyřleté přestávce vzniká v původních prostorách jenšovické pošty poštovní úřad Jenšovice-nádraží, jehož počátek je datován dnem 22.prosince 1893, první razítko bylo pro tento úřad vyrobeno 20.září 1893. Poštovní věstník ministerstva obchodu ve Vídni č.4 z 8.ledna 1894 sděluje, že poštovní spojení mezi poštou a nádražím k vlakové poště bude udržováno 5x denně pěším poslem. Dodací okrsek jenšovické pošty byl stanoven pro obce a osady Býkev, Daminěves, Dušníky, Dědibaby, Jeviněves, Jenišovice, Křivousy, Mlčechvosty, Spomyšl, Vraňany a nádraží Jenšovice. Tento poštovní úřad používal dvě ruční razítka: 1. JENSCHOWITZ (BAHNHOF) – JENŠOVICE (NÁDRAŽÍ) Jednokruhové razítko bez můstku, v černé barvě, první použití v roce 1893, používáno i v roce 1919 (to již byl z razítka vylomen německý název). 2. JENŠOVICE ∗ JENSCHOWITZ ∗ Dvoukruhové razítko v černé barvě, použití známé od 10.října 1899 a s určitou modifikací používáno i po roce 1918. (na snímcích jsou kopie téhož razítka: ze 17.září 1910 s vlastoručním podpisem doručovatele p. Antonína Tyle, z roku 1912 – přes známku s císařem Františkem Josefem I. z roku 1918 – přes známku s císařem Karlem I.)


IV


Počátkem minulého století došlo k pokusu o zavedení automobilové pošty přes naši obec. Průběh jednání byl asi následující: 28.09.1906 žádá okresní výbor (OV) v Roudnici stejný úřad ve Slaném o zřízení automobilového poštovního spojení měst Kladno, Slaný, Velvary a Mělník. Ve Spomyšli byla myšlenka podpořena a přípis vrácen do Roudnice 09.10.1906 s projevem souhlasu. 15.10.1906 sděluje OV ve Slaném, že o zřízení automobilové linie Kladno – Mělník bude v nejbližší době jednáno a že obec Spomyšl bude přizvána. 20.10.1906 žádá OV ve Slaném o usnesení spomyšelského obecního výboru ohledně garance na automobilové spojení Kladno-Mělník. – 13.12.1906 bylo sděleno, že den předtím zvolil výbor Ladislava Novotného a Karla Štolce (čp. 23), aby obec zastupovali ve společné schůzi zástupců. Okresní výbor na Kladně dopisem ze 22.11.1906 žádá o sdělení, jaké má Spomyšl obecní daně, kolik měří silniční trať, která připadá obci a kolik obyvatel má obec. – Odpovědí jsou tato čísla: předpis daní pro rok 1906 je 28866 K, silnice přes obec měří asi 650 m a Spomyšl má 340 obyvatel. Dopisem ze dne 07.03.1907 zve OV ve Slaném zástupce obce k jednání o automobilové poště KladnoMělník ve středu 13.03.1907 v 10 hodin dopoledne. V červenci 1908 sděluje okresní výbor ve Slaném, že ministerstvo obchodu rozhodlo, že o žádosti o zřízení automobilového spojení Kladno – Mělník bude rozhodnuto, až „jak se osvědčí podobné trati letos na zkoušku zavedené“. Po převratě v roce 1918 nese pošta pouze český název JENŠOVICE, od roku 1921 VRAŇANY, což je zveřejněno ve věstníku ministerstva pošt a telegrafů v Praze č.48 ze 16.září 1921. V meziválečném období používá pošta tato ruční razítka: 3. JENŠOVICE ∗ Č.S.P. a (1920 – 1921) Dvoukruhové razítko s širokým datumovým můstkem, nahoře název pošty, dole Č.S.P., pod můstkem rozlišovací písmeno. 4. VRAŇANY ∗ Č.S.P. a (1921 – 1939) Dvoukruhové razítko s širokým nebo užším datumovým můstkem, nahoře název pošty, dole Č.S.P., pod můstkem rozlišovací písmeno.

5. VRAŇANY ∗∗∗ b (1931 - 1939) Dvoukruhové razítko s můstkem, nahoře název pošty, dole ∗∗∗, pod můstkem rozlišovací písmeno, datum má vždy uveden hodinový údaj.

Na počátku 2.světové války lze mezi předběžná razítka uvést: 6. VRAŇANY ∗ Č.S.P. a (15.03.1939 ) 7. VRAŇANY ∗∗∗ 8. VRAŇANY ∗ ∗

b a

(13.03.1939 – 04.07.1940) ( – 25.06.1940)

V dalším průběhu 2.světové války používá poštovní úřad razítko WRANIAN – VRAŇANY.


V


9.

10.

Po osvobození v roce 1945 mění poštovní úřad svůj název na české VRAŇANY, v prvních letech po válce používá razítka č. 9 a 10 s vylomeným německým názvem obce WRANIAN. V listopadu 1948 začíná pošta používat nových razítek s rozlišovacími písmeny a, b. Někdy v šedesátých letech 20.století je poštovní úřad přestěhován od vlakového nádraží do obce Vraňany a od 1.ledna 1973, po zavedení poštovních směrovacích čísel, dostává pošta název 277 07 VRAŇANY.

Razítko pošty Vraňany z roku 1955, rozlišovací písmeno a . nahoře: Razítko pošty Vraňany z 31.ledna 1951 s rozlišovacím písmenem b na tiskopise pro nevyzvednutou zásilku, podpis doručovatele pana Jiřího Tyle.

napravo: Razítko pošty Vraňany z 8.prosince 1948 s rozlišovacím písmenem a na podacím lístku, doporučená zásilka do Roudnice n.Labem placena kreditem MNV Spomyšl, podpis doručovatele pana Jiřího Tyle.

Jaké tedy vlastně bylo používání pošty a jejích služeb místními občany a úřadem? Na ustavení poštovní výpravny v Jenšovicích, jejíž sídlo bylo v nádražní budově, rychle reagovalo zastupitelstvo obce Spomyšl ve složení Václav Novotný, Josef Jiránek, Václav Šustr, František Ernst, Václav Král, Antonín Šimák a Josef Turek, které hned na začátku roku 1865 při určování povinností obecnímu hlídači Josefu Rybákovi z čp. 19 nařídilo, aby „dycky dopoledne o 10 hodinách na poštu Jenšovice chodil, co bude úředního neb jakékoliv psaní do obce Spomyšle všecko přijal a Příloha Spomyšelských aktualit č. 4 / 2007

VI


představenstvu, též každému jednotlivci, odnesl“. „Když na poštu půjde, pokaždé se u představenstva zastaví a zas všechno na počtu Jenšovice vezme.“ O dva roky později, dne 26.03.1867 se zastupitelstvo Spomyšle většinou 8 hlasů usneslo, že obecním hlídačem bude pan Josef Tošner s tím, že bude kromě jiných povinností vykonávat také službu poštovní. Den po Novém roce 1881 se obecní představení dohodli, že bezpečnost v obci se bude zajišťovat pouze noční hlídkou spojenou s poštovní posílkou. 11.prosince téhož roku bylo jednohlasně usneseno, že obecní posluha bude mít kromě dalších povinností také poštovní posílku s podotknutím, že poštovní posílku vykoná vždy buď jeho žena nebo někdo jiný, nikdy však posluha sám. Devátého května 1886 zvolili zastupitelé obce ve složení Josef Jiránek, Ant. Ernst, Jan Kubeš, Václav Král, David Weinberg, Fr. Viktorin a Frant. Turek nového obecního strážníka Josefa Kavku a také on má ve své činnosti uvedenu posílku na poštu. Náročnost služby nebo špatný výběr vhodných osob způsobily, že se obecní hlídač volil velmi často a tak již napřesrok v květnu se zastupitelé obce opět zabývali volbou nového obecního hlídače, tentokrát zvolili pana Hynka Fišera z čp. 36. Rovněž tento nový hlídač měl povinnost zastávat práci poštovního posla. Za poštovní službu dostává ten, kdo ji vykonává, do roku 1889 10 zl. za rok, v letech 1890 – 1891 12,50 zl. Od počátku roku 1892 je poštovní posílka pro obec prováděna obecním strážníkem, který za ni již nedostával žádný zvláštní plat. O čtyři roky později po volbě Hynka Fišera, 19.dubna 1891, je v zápise z porady zastupitelů obce poprvé použit výraz listonoš. Zkrácený zápis zní takto: „Obecním strážníkem jednohlasně zvolen pan Bedřich Novák z Lužce za následujících podmínek: služné za rok v hotovosti 180 zl. a 20 zl. na byt, mimo toho přiděluje se mu služba listonoše v ten způsob, že má právo vybírat za každé donešené psaní z pošty 1 krejcar, rovněž i za donešení poštovních poukázek a průvodních listů poštovských. Noviny ale musí předplatitelům zdarma dodávat. Další povinností jeho bude …“. 16.02.1902 odešel ze Spomyšle dopis adresovaný C.k. poštovnímu úřadu v Jenšovicích. Obecní představenstvo žádá, aby k doručování poštovních zásilek v obvodu c.k. poštovního úřadu v Jenšovicích zavedena byla rurálníb) pošta a žádá, aby byly učiněny potřebné kroky stran brzkého vyřízení u c.k. ředitelství pošt a telegrafů. Také stížnosti se občas objevily, ale nebylo jich mnoho, alespoň ne těch, které stály za to, aby se jimi zabývaly obecní orgány. 11.listopadu 1904 si c.k. poštovní úřad Jenšovice dopisem č. 153 z 11.11.1904 stěžuje na neslušné chování Tréžla a jeho ženy v poštovní kanceláři a žádá, “aby někdo jiný z obce na poštu chodil.” – Odpověď: “Věc bude představenstvem vyšetřena a vyřízení zasláno. Co se týče přinášení pošty, nelze prozatím na věci ničeho měniti, an funkce ona byla svěřena str. Tréžlovi a jeho ženě obec. zastupitelstvem a dosud nikým z obce si nebylo stěžováno, že by snad funkci tuto špatně neb nesvědomitě vykonávali.” Poslední listopadový den roku 1904 přišel do obce z c.k. poštovního úřadu Jenšovice dotaz ve kterém žádá o sdělení “na které místo nejpohodlnější a obecenstvu nejpřístupnější měla by se poštovní schránka připevniti”; zároveň žádá, aby zdejší obecní úřad vzal onu schránku pod svoji ochranu. – Odpovědí z naší obce bylo, že nejvýhodnějším místem je dosavadní místo, totiž dveře obchodu p. Josefa Hellerad). Zároveň žádá o sdělení, proč sem dosud nebylo sděleno, od kdy začne svou funkci vykonávat rurální posel. 9.ledna 1905 došlo dopisem č. 1362-05-VIII ze 4.ledna 1905 do Spomyšle sdělení c.k. ředitelsví pošt a telegrafů pro král. České v Praze, že se zdejší obec počínaje 16.lednem 1905 vylučuje z místního obvodu c.k. pošt.úřadu v Jenšovicích a zařazuje se do přespolního obvodu téhož úřadu. Přespolní listonoš bude ve Spomyšli doručovat poštovní zásilky denně vyjma pondělí. O osm dní později týž pražský úřad upřesňuje, že přespolní listonoš každodenně vyjma pondělí do obce přijde v 10,20 hodin dopoledne a po hodinovém zdržení v obci bude pokračovat v pro něho předepsané obchůzce. – V obci bylo sdělení vzato na vědomí. V předposlední únorový den odešel ze Spomyšle na C.k. ředitelsví pošt a telegrafů pro král. České v Praze dopis se žádostí, aby bylo zařízeno vybírání poštovní schránky před 8. hodinou ráno.


VII


12.března roku 1905 zasílá naše obec C.k. ředitelsví pošt a telegrafů pro král. České v Praze žádost o zrušení rurální pošty pro Spomyšl, poněvadž vůbec nevyhovuje. Pražský úřad odpověděl již 21.dubna a sděluje se, že není možné tuto poštu zrušit, ježto prý úplně vyhovuje potřebám obyvatelstva. Tím skončily veškeré peripetie kolem rurální pošty, definitivně skončila éra, kdy se o pravidelnou docházku ze Spomyšle na poštu Jenšovice a zpět starali obecní strážníci. Od té doby, tedy od roku 1905, donášel z jenšovické pošty do naší obce poštovní zásilky a noviny státní úředník, listonoš, a pochopitelně odnášel z obce na poštu zásilky vhozené do poštovní schránky. Na samém začátku I.světové války, již 1.srpna 1914, zasílá C.k. okresní hejtmanství v Roudnici přípis, aby obce uvedly ve známost vyhlášku o zřízení polních poštovních úřadů, což se v naší obci stalo veřejným vyvěšením ještě téhož dne. Po dalších šesti dnech došlo k vyvěšení vyhlášky oznamující, že poštovní polní úřady zahájily dne 4.srpna 1914 činnost. Již v první dekádě dvacátého století měla obec svého zástupce ve vyšších sférách poštovnictví. Oficiálem pošty na Mělníku byl pan Čeněk Svoboda, který pocházel z rodu Svobodů, vlastníků statku čp.27 ve Spomyšli. Čeněk Svoboda bydlel na Mělníku, svoji část statku pronajímal.

Po první světové válce, 3.července 1919, zasílá Okresní hejtmanství v Roudnici oběžník č. 4579 ohledně zařazení poštovních zřízenců do kategorie osob těžce pracujících. Po osmi dnech přišla do naší obce žádost poštovního úřadu v Jenšovicích, aby byli listonoš Antonín Tyle a jeho žena zařazeni mezi osoby těžce pracující. 6.7.1919, v době změny obecního starosty (František Pém Václav Švec), bylo zaznamenáno, že nový starosta nepřevzal m.j. také 1 brašnu poštovní koženou. Na další schůzce pak starosta Švec oznámil, že se všechny chybějící věci našly, ale byly poškozené - poštovní brašna roztrhaná.

Dvanáctého února 1957 píše tehdejší MNV ve Spomyšli na okres do Roudnice žádost o povolení místnosti pro zřízení pošty v čp.8. Zanedlouho přišla odpověď, že se místnost v čp.8 povoluje. Dnem 1.prosince 1957 začíná pro občany Spomyšle nová kapitola v poštovních službách, hlavně v jejich dostupnosti, protože tímto dnem se poprvé v historii otevřel poštovní úřad přímo v obci. O lidech, kteří měli co do činění s poštou, o zřízení poštovního úřadu v naší obci a jeho dalších osudech, se některé podrobnosti dozvíme z naší obecní kroniky: 1950 1957 1965 01.12.1970

01.10.1973 30.09.1974 01.10.1974 29.01.1976 25.03.1979 1980

23.listopadu zemřela paní Antonie Tylová, manželka poštovního zřízence (64 let). V obci byl zřízen poštovní úřad – byl otevřen l. prosince 1957 v budově statku čp. 8. Prvním poštmistrem byl Tyle Jiří, dlouholetý zaměstnanec pošty. Přitom bylo otevřeno jednatelství Státní spořitelny v Roudnici n.Labem – vedoucí též s. Tyle Jiří. V polovině šedesátých let byla pošta přestěhována do nových prostor v přízemí domu čp. 20, ve vedlejším vchodu byla k 1.12. 1965 otevřena pobočka Státní spořitelny. K datu sčítání lidu a domů je poznamenáno: V neobydleném domě čp. 20 je v přízemí poštovní úřad a jednatelství České spořitelny, v 1. poschodí má JZD zřízenou noclehárnu a kuchyň pro brigádníky. V dubnu 1973 odešel do důchodu náš první vedoucí pošty s. Tyle Jiří (čp. 41), za něho nastoupil jako vedoucí pošty s. Václav Poselt z Kralup nVlt. Doručovatelkou na půl obce a Jeviněves je Řezáčová Hana. Od Václava Poselta z Kralup poštu převzala a nastoupila jako její vedoucí s. Libuše Korfelová z Mělníka. Skončila vedoucí pošty Libuše Korfelová z Mělníka, odchází na mateřskou dovolenou. Jako vedoucí pošty nastupuje paní Vůčková Jarmila z Vraňan. Poštu převzala vedoucí Ečerová Zdena z Lužce n.Vlt. po důchodci Josefu Vaďurovi. Zemřel pan Tyle Jiří (čp. 41) ve věku 65 let, bývalý listonoš ve Vraňanech, pak vedoucí pošty ve Spomyšli a ve Státní spořitelně - pobočce Spomyšl vedl účetnictví. Paní Jarmila Vůčková nastupuje po mateřské dovolené zpět na poštovní úřad ve Spomyšli.


VIII


leden 1994 srpen 1995 21.07.1999 28.02.2000

V lednu větrná smršť vyvrátila topoly na návsi, které spadly na poštu a hasičárnu. Rekonstrukce obecního úřadu v čp.120: v budově je zřízen poštovní úřad, který se sem přemístil z čp. 20, kde sídlil plných 30 let. Neznámý pachatel se vloupal na poštu v obci (krumpáčem vypáčil dveře). Modernizace pošty - počítač.

Ve dvacátém století nám po mnoho desítek let poštu přinášeli poštovní zřízenci z rodiny Tylových. Prvním z nich byl pan Antonín Tyle (1882-1952), pak pan Jiří Tyle (1913-1979) z čp. 41, jako doručovatelka poštovních zásilek byla zaměstnána také jeho dcera Hana a v posledních dvou desetiletích i paní Miroslava Tylová, která pracovala na spomyšelském poštovním úřadě v době od 1.července 1987 do 31.ledna 2007 a rozvážela poštovní zásilky určené občanům ve Spomyšli a v Jeviněvsi. Zastavme se společně na chvíli u osoby pana Antonína Tyle, alespoň ve zkratce si připomeňme některé důležité události jeho života a jeho dlouhé působení u pošty. S největší pravděpodobností byl pan Antonín Tyle prvním člověkem, který od roku 1905, kdy přestali poštu do obce donášet obecní zřízenci a byla zavedena venkovská pošta, doručoval poštovní zásilky z jenšovické pošty do Spomyšle i do dalších obcí. Narodil se v Jenšovicích roku 1882 otci Václavu Tylovi a matce Anně, rozené Švejcarové. Roku 1906 se oženil, nevěstou byla Antonie, za svobodna Cinybulková z Chramostku, nar. 1887. Další domněnka: Antonín Tyle s velkou pravděpodobností bydlel již před rokem 1910 v podnájmu u někoho ve Spomyšli. Do zdejší obce mu chodily zásilky a byly mu předávány. Např. v květnu roku 1909 mu z hejtmantví Pan Antonín Tyle, v Roudnici přišel a byl předán zavolací lístek, zaměstnanec pošty, v červenci 1912 je mu z Roudnice zaslán oblečen do stejnokroje s pláštěm a čepicí, přes rameno povolávací rozkaz k vojenskému cvičení, koženou poštovní brašnu, objížděl na kole přidělený v srpnu téhož roku zasílá zeměbranec A.T. na rajón a doručoval poštu do domů. okresní hejtmanství přihlášku nároku na Na snímku předával poštu paní Písařové příspěvek k výživě a v listopadu 1913 dostává v Mlčechvostech. zeměbranec Ant. Tyle osvobozující list. To vše [snímek zapůjčili manželé Marie (roz. Tylová) a Čestmír Lipšovi] byly zásilky, které do obce sám donesl s ostatní úřední poštou, předal je starostovi, který je zanesl do knihy příchozí a odchozí korespondence a pak nechal odnést adresátům, od nichž vždy vyžadoval podpis na důkaz přijetí zásilky. Další pošta, týkající se služebního postupu a hodnocení práce Antonína Tyleho, chodila k rukám poštovního úředníka v Jenšovicích, pak ve Vraňanech. Tak např. v roce 1908 přišel dopis z C.k. ředitelství pošt a telegrafů v Praze, v němž se mu jako výpomocnému poštovnímu poslu sděluje, že jeho žádosti je vyhověno a bude mu umožněno složit poselskou zkoušku. Zkouška bude jak praktická, tak i ústní. Praktická zkouška se bude týkat znalostí tiskopisů a pomůcek, zkouška ústní pak znalosti zákonů a poštovních provozních Příloha Spomyšelských aktualit č. 4 / 2007

IX


ustanovení týkajících se doručovací služby, poučení pro přespolní listonoše, pro doručování telegramů, vybírání poštovních schránek, opatřování dopisů razítkem, odvažování balíků a dalších sluhovských výkonů v kancelářské službě. Na podzim 1910 dostává skutečný poštovní posel Antonín Tyle v Jenšovicích dopis se sdělením, že se stává venkovským sluhou poštovním v trvalé vlastnosti. Jeho měsíční plat činí 66 korun počínaje 1.červencem toho roku. Služební poměr může být kdykoliv zrušen, jím čtrnáctidenní, ředitelstvím osminedělní výpovědí. Jako poplatek za propůjčení služby musel zaplatit 7 K 50 h. V dubnu 1914 byl Antonínu Tylemu zvýšen plat na měsíčních 69 korun s příplatkem 15 korun a za propůjčení služby musel zaplatit 38 haléřů. Již více než rok zuřil v Evropě válečný konflikt, když 25.října 1915 obdržel venkovský poštovní sluha v trvalé vlastnosti Antonín Tyle od C.k. ředitelství pošt a telegrafů pro království České sdělení, že dnem 30.června 1915 uspokojivě dovršil pětiletou služební dobu a proto od 1.října 1915 postoupil do III. mzdového stupně s měsíčním platem 75 korun. Jako poplatek za propůjčení služby musí zaplatit 1 K 26 haléřů. Jeden rok po vzniku samostatné Republiky Československé, 4.listopadu 1919, mu zasílá Ředitelství pošt a telegrafů dopis a oznamuje, že dnem 1.června 1919 je jmenován sluhou poštovního úřadu IV.stupně služného a je ponechán ve svém dosavadním působišti. Jeho roční plat bude 1140 korun a činnostní přídavek 342 koruny. Současně mu jsou podle zákona č.453 ze dne 23.července 1919 přiznány celkem 3 starobní přídavky státních podúředníků a sluhů, celkem 300 korun ročně. Na jaře 1921 je poštovnímu sluhovi V.stupně služného Antonínu Tylemu v Jenšovicích sděleno, že pro jeho zařazení a postup do vyšších služebních požitků se započítává celkem 14 roků a 9 měsíců, včetně 5 válečných půlletí. Následkem toho postoupil dnem 1.ledna 1921 do IX.stupně služného kategorie poštovních sluhů, jeho roční služné se stanovuje na 3708 korun s místním ročním přídavkem 1296 K a příslušnými drahotními přídavky. O rok později, prvního dubna 1922, dostává poštovní zřízenec A.T. ve Vraňanech zprávu o svém zařazení do kategorie poštovních zřízenců 10.stupně služného s ročním služným 3900 korun a místním přídavkem 1368 korun. Přesně po dalších třech letech je zařazen do X.stupně služného, od 1.dubna 1925 byl jeho plat 7176 korun a místní přídavek 1440 korun. Rodina Antonína Tyle, ve které je v té době 5 dětí (Josef, František, Marie, Jiří a Antonín) potřebuje k žití více prostoru a proto v úplném konci roku 1925 kupují manželé Antonín a Antonie Tylovi spomyšelský domek čp. 63 spolu se stavební parcelou a zahradami. Domek koupili za 18500 Kč od dědiců po Julii Derflové, která domek vlastnila. Ředitelství pošt a telegrafů v Praze zasílá 21.července 1926 poštovnímu zřízenci A.T. do Vraňan podrobnou rekapitulaci jeho dosavadní mzdy a současně sděluje skladbu jeho nového platu od 1.ledna 1926. Jeho dosavadní požitky činily: služné 7176 Kč, místní přídavek 1440 Kč, jednotný drahotní přídavek 4646,40 Kč, přídavek na děti 2700 Kč, odměna podle zákona č.289/1924Sb. 288 Kč, celkem 16250,40 Kč. Po srážce pensijního příspěvku 656,16 Kč/rok činily roční požitky 15594,24 Kč. Podle nového zákona mu od začátku roku 1926 příslušelo: služné 8.stupně III.platové stupnice … 10500 Kč, činovné 1656 Kč, výchovné 2100 Kč, přídavek na děti 900 Kč a doplňovací přídavek 456 Kč, úhrnem ročně 15612 Kč a po srážce 624 Kč jako pensijního příspěvku činily požitky 14988 Kč/rok. Poněvadž takto vypočtený plat byl o 606,24 Kč nižší než plat původní, byl Ant. Tylemu navíc vyplácen vyrovnávací přídavek v částce 612 Kč. V létě 1928, po dalších třech letech služby, postoupil A.T. do 9.stupně III.platové stupnice a od 1.července dostával roční služné 11100 Kč s tím, že doplňovací přídavek činil 300 Kč, vyrovnávací přídavek 216 Kč a pensijní příspěvek se zvýšil na 660 Kč ročně. Do 10.stupně platové stupnice se A.T. dostal v roce 1931, jeho roční plat byl stanoven na 11700 Kč s doplňovacím přídavkem 156 Kč, pensijní příspěvek se zvýšil na 696 Kč ročně. Poslední dubnový den roku 1936 se A.T. podrobil podúřednické zkoušce u poštovního úřadu Praha 1 před tříčlennou zkušební komisí a byl uznán dostatečně způsobilým. 29.května 1940 dostává Antonín Tyle domovský list podepsaný starostou Václavem Švecem, kterým se dokládá, že má se svou rodinou ve Spomyšli domovské právo. Válečná léta přinesla jakýsi útlum v hodnocení činnosti poštovních zřízenců a tak až v květnu roku 1946 zasílá Ředitelství pošt v Praze dva Dekrety o jmenování se zpětným účinkem. První dekret ustanovuje poštovního zřízence v.v. pana Antonína Tyleho poštovním podúředníkem II.platové stupnice s účinností od 28.října 1938. Druhý dekret ustanovuje poštovního podúředníka II.platové stupnice v.v. pana A.T. poštovním podúředníkem I.platové stupnice s účinností od 28.10.1941. V doprovodném dopise je zdůrazněno, že


X


jmenování je prováděno pod podmínkou, že na něho „dodatečně nevyjde najevo nic závadného, pokud jde o jeho národní a státní spolehlivost po dobu poroby“. Ještě v roce 1947, tedy s pětašedesátiletým Antonínem Tylem, sjednává Ředitelství pošt v Praze služební smlouvu jako s pomocným poštovním zřízencem a ustanovuje ho ke službě na poště ve Vraňanech. Dlouholetý zaměstnanec pošty, který ve službě občanům prožil dobu monarchie, první i druhé republiky, protektorátu a několik let pracoval i v osvobozené Československé republice, zemřel jako vdovec 1.února 1952 v Roudnici, kde 22.listopadu 1950 zemřela také jeho manželka Antonie. Službu na poště převzal jeho syn Jiří Tyle, který bydlel V Chaloupkách čp. 41. Jeho podpis jsem nalezl na podacím lístku pro doporučenou zásilku již v únoru 1947, tzn., že otec Antonín sloužil se svým synem Jiřím jistou chvíli souběžně. Současně s Jiřím však zásilky roznášel i někdo jiný, kdo své doporučené zásilky parafoval značkou Kr. Během působení Jiřího Tyle v poštovních službách byl ve Spomyšli otevřen poštovní úřad a on se stal jeho prvním vedoucím a současně vedl i místní jednatelství Státní spořitelny. Ve svých šedesáti letech, roku 1973, odešel do důchodu. Po krátké, asi roční odmlce, kdy se na naší poště vystřídali dva vedoucí, nastoupila na poštovní úřad paní Jarmila Vůčková.

Paní Jarmila Vůčková po sobě zanechala další, v tom nejlepším slova smyslu nesmazatelnou stopu na spomyšelské poště. Poštovnímu provozu zasvětila celou pracovní část svého života. Začínala po maturitě v roce 1968 na poště v Třebíči, v roce 1974, jakmile začal její manžel pracovat ve zdejším JZD a dostal byt v bytovém domě čp. 21, nastoupila na poštu ve Spomyšli a kromě pětileté přestávky v letech 1975 – 1980, v níž se jí narodily dvě děti, byla vedoucí pošty v naší obci skoro 33 let. Svoji pracovní činnost ukončila doslova před několika týdny – 7.září t.r. Je obdivuhodné jak rychle a bez znatelných problémů si osvojila práci s výpočetní technikou a dokonale ji zvládala. Jako zákazníci pošty jsme si rychle přivykli na její velmi zdvořilé chování, stálý úsměv, ochotu vždy pomoci, poradit a leccos za nás zařídit.

Razítka pošty Spomyšl.

I přesto, že již 15 let platila razítka s poštovními směrovacími čísly, bylo 30.května roku 1988 použito k orazítkování POTVRZENÍ razítko SPOMYŠL bez PSČc) s rozlišovacím písmenem b.

Ukázka razítka SPOMYŠL s PSČ, datum 2.4.2007, rozlišovací číslice 1.

Na několika dalších snímcích můžete vidět budovy a vybavení vraňanské a spomyšelské pošty.


XI


Pošta ve Vraňanech-nádraží, sloužící potřebám našich občanů do roku 1957. Odtud přinášel listonoš poštu do Spomyšle, sem odnášel poštovní zásilky určené k odeslání do jiných obcí a zemí.

Obytná budova čp.8 Hájkova statku – sídlo našeho prvního poštovního úřadu.

Budova čp.8 – průčelí budovy se vchodem do úřadu, tabulky s nápisem POŠTA a Prodej novin a časopisů.

Poštovní úřad v čp.8 – telefonní ústředna.


XII


Detail vchodu do poštovního úřadu v čp.8, vlevo poštovní schránka na dopisy.

Interiér pošty v čp.8 s přepážkou pro zákazníky.

Pracoviště poštmistra pana Jiřího Tyle v čp.8.

Decimální váha na zjišťování hmotnosti zasílaných balíků a jiných předmětů (v čp.8).

Nájemníky zničený obytný dům Hájkova statku čp. 8, ve kterém byl dříve umístěn první spomyšelský poštovní úřad. Demolice domu čp. 8 byla provedena v závěru roku 1981 nákladem 80 tisíc Kčs. (snímek zapůjčil pan Miroslav Bureš, čp. 21)


XIII


Snímek z roku 2006: V minulosti udržovaná obytná budova Klinderova statku čp. 20, v komunistické éře nahoře ubytovna pro zemědělské pomocnice ze Slovenska nebo pro chmelové brigádníky-vysokoškoláky, v přízemí pak úřadovna Státní spořitelny (dveře vlevo) a druhé sídlo poštovního úřadu v obci (dveře vpravo).

Snímek z roku 2007: Budova čp. 120 dosavadního, v pořadí třetího sídla poštovního úřadu v obci (okno v přízemí vpravo). Napravo od vstupu do budovy je znak České pošty, pod ním znak Poštovní spořitelny a nejníže znak České pojišťovny. Kromě pošty je v budově sídlo Obecního úřadu. Příloha Spomyšelských aktualit č. 4 / 2007

XIV


Vysvětlivky: a)

b) c) d)

Regál – vyhrazená výsostná práva panovníka k věcem a činnostem, jež jsou zdrojem příjmu (regální právo). Rurální – venkovský. PSČ – poštovní směrovací číslo (PSČ byla zavedena k 1.1.1973). Obchod Josefa Hellera – ve zmiňované době existoval v čp. 2.

Zdroje: 1) 2) 3) 4) 5)

L. Helcl: Dějiny pošty na Roudnicku, publikace k výstavě Podřipského muzea, leden-březen 2007 Otakar Špecinger: Saský poštovní kurz a Kralupsko, in: Vlastivědný sborník Kralupska, rok 2006/1 Antonín Dostálek (ad): Blíží se sto sedmdesát let mělnické pošty – nabízíme pohledy do její historie, in: týdeník Mělnicko č. 31-35, vydání od 2.8. do 30.8.2006 Numismatické listy, roč. LVI, č.4, str. 170 SOkA Mělník, Podací protokol obce Spomyšl (zápisy z let 1890 - 1896) Monografie československých známek, 13.díl, vydal POFIS, Praha 1975 Monografie československých známek, 14.díl, vydal POFIS, Praha 1978 Monografie československých známek, 16.díl, svazek II., vydal POFIS ve spolupráci se Svazem československých filatelistů, Praha 1982 Monografie československých známek, 17.díl, svazek II., vydal POFIS ve spolupráci se Svazem československých filatelistů, Praha 1988 Monografie československých známek, 20.díl, vydal POFIS ve spolupráci s Českou poštou, Poštovním muzeem a Svazem českých filatelistů, Praha 2002 Monografie poštovní historie 1939-1945, 1.díl., Plzeň 1999 Poštovní muzeum Praha, Nové Mlýny 2, 110 00 Praha 1 Státní okresní archiv Mělník, Pod Vrchem 3358, 276 01 Mělník

Dovolte, abych poděkoval všem občanům, kteří mi pomohli orientovat se v historii okolních poštovních úřadů a zapůjčili cenné materiály. Zvláště děkuji panu Jiřímu Tyle (čp. 41) za zapůjčené fotografické snímky naší první pošty v čp. 8, manželům Marii a Čestmíru Lipšovým (čp. 63) za nevšední ochotu k rozmluvě a zapůjčení písemných dokladů týkajících se rodiny Tylových a jejího vztahu k poště, panu Antonínu Dostálkovi za důležité informace o poštách ve Vraňanech-nádraží a Spomyšli, paní Jarmile Vůčkové (čp. 21) za poskytnutí údajů z jejího působení u pošty a panu Miroslavu Burešovi (čp. 21) za snímek domu čp. 8 zdevastovaného nájemníky. Jaroslav Marsa

Na webových stránkách České pošty s.p. jsem v říjnu 2007 objevil oznámení, že po celý letošní prosinec bude naše pošta používat cenné nálepky Apost s přítiskem - 50 LET POŠTY. Zprávu si můžete ověřit na: http://www.cpost.cz/jetspeed/portal/media-type/html/user/anon/page/default.psml/js_pane/prilezitostneRnalepkyAPOST;jsessionid=AADdXVW3GMj3hodLCN+YdQ?ekpid=13561&grpid=13339&skupinakod=ek p_rnalepky_apost Naše mladá pošta si tak alespoň tímto přítiskem připomene své padesátileté trvání, protože předpokládám, že se jiná sláva ze strany České pošty, s.p. nechystá. Myslím, že není od věci zmínit se o iniciativě pana Antonína Dostálka, který byl tím hlavním, kdo se zasadil o zmiňovaný přítisk. Na jeho popud jsem i já před několika měsíci (se souhlasem starostky) napsal na příslušné místo a jménem obce požádal o povolení přítisku. Dobrá věc se zdařila. - jvm -


XV


Poštovní tarify v českých zemích od poloviny 19. století dodnes. dopisnice 1.06.1850 – 31.10.1858

-

dopis místní za 1 lot 2 kr

1.11.1858 – 31.12.1865

-

3 kr

1.01.1866 – 30.06.1873

2 kr od 1.10.1869

3 kr

dopisnice

dopis místní do 20 g 3 kr

dopis ostatní do 20 g 5 kr

6h do 14.01.1907 -

10 h

+ 5 kr místní + 10 kr ostatní + 25 h

15 h

+ 25 h

1.07.1873 – 31.12.1899

2 kr

1.01.1900 – 30.09.1916

5h

1.10.1916 – 31.08.1918

10 h

dopis ostatní za 1 lot 3 kr do 10 mil 6 kr do 20 mil 9 kr nad 20 mil 5 kr do 10 mil 10 kr do 20 mil 15kr nad 20 mil

doporučeně + 3 kr místní + 6 kr ostatní + 5 kr místní + 10 kr ostatní + 5 kr místní + 10 kr ostatní doporučeně

I., II. III. a IV. tarifní období (údaje v Kč)

1.09.1918 – 14.05.1919 15.05.1919 – 14.03.1920 15.03.1920 – 31.07.1920 1.08.1920 – 31.12.1921

dopisnice do 20 g místní ostatní 0,10 0,15 0,20 0,40

psaní do 20 g místní ostatní 0,20 0,25 0,30 0,60

+ doporučeně

psaní do 20 g místní ostatní 0,60 1,00 0,60 1,00

+ doporučeně

dopisnice do 20 g místní ostatní 0,50 0,50 0,50 0,60

psaní do 20 g místní ostatní 0,60 1,00 0,80 1,20 0,80 1,20

+ doporučeně

dopisnice do 20 g místní ostatní 0,50 0,60

psaní místní ostatní 1,60 2,40

+ doporučeně 3,00

+ spěšně blíže dále 4,00 8,00

psaní místní ostatní 1,60 2,40 2,00 3,00

+ doporučeně

+ spěšně

5,00 5,00

8,00 8,00

0,25 0,50 0,50 1,25

+ spěšně blíže dále 0,60 2,00 0,60 2,00 0,60 3,00 1,00 5,00

V. a VI. tarifní období (údaje v Kč) dopisnice 1.01.1922 – 28.02.1937 1.03.1937 – 15.03.1939

0,50 0,50

2,00 2,00

+ spěšně blíže dále 1,00 5,00 2,00

I., II. a III. protektorátní tarifní období (údaje v K)

15.03.1939 – 31.05.1940 1.06.1940 – 30.09.1940 1.10.1940 - ?. ?.1945

2,00 2,00 3,00

+ spěšně blíže dále 2,00 2,00 4,00 8,00

VII. tarifní období (údaje v K)

?.?.1945 – 30.11.1945

VIII. a IX. tarifní období (údaje v Kčs) dopisnice do 20 g 1.12.1945 – 31.12.1947 1.01.1948- 31.05.1953 Příloha Spomyšelských aktualit č. 4 / 2007

1,20 1,50

XVI


VIII. a IX. tarifní období (údaje v Kčs) dopisnice do 20 g 1.12.1945 – 31.12.1947 1.01.1948- 31.05.1953

1,20 1,50

psaní místní ostatní 1,60 2,40 2,00 3,00

+ doporučeně

+ spěšně

5,00 5,00

8,00 8,00

psaní místní ostatní 20,00 30,00

+ doporučeně

+ spěšně

50,00

80,00

psaní do 20 g místní ostatní 0,40 0,60

+ doporučeně

+ spěšně

1,00

1,60

+ doporučeně

+ spěšně

3,00

3,00

Měnová reforma (údaje v Kčs) dopisnice do 20 g 1.06.1953 – 18.06.1953

15,00

X. tarifní období (údaje v Kčs) dopisnice 19.06.1953 – 22.07.1979

0,30

Xa. tarifní období (údaje v Kčs) – tarify pro podniky a socialistické organizace dopisnice 01.01.1970 – 22.07.1979

0,50

psaní do 20 g místní ostatní 1,00

XI. tarifní období (údaje v Kčs) – sjednocení tarifů pro soukromé uživatele pošty a podniky dopisnice 23.07.1979 – 18.10.1992

0,50


+ doporučeně

+ spěšně

3,00

3,00

XII. tarifní období (údaje v Kčs) – sjednocení tarifů pro soukromé uživatele pošty a podniky dopisnice 19.10.1992 – 31.12.1992

2,00


+ doporučeně

+ spěšně

5,00

8,00

psaní do 20 g 3,00 3,60 4,60 5,40 5,40 6,40 6,50 7,50

+ doporučeně 5,00 6,00 8,00 9,00 14,40 17,00 17,00 19,00

+ spěšně 8,00 15,00 15,00 15,00

V samostatné České republice (údaje v Kč) 1.01.1993 – 31.03.1995 1.04.1995 – 31.03.1997 1.04.1997 – 31.12.1999 1.01.2000 – 30.06.2000 1.07.2000 – 31.08.2002 1.09.2002 – 31.10.2003 1.11.2003 – 31.01.2005 1.02.2005 - dosud


dopisnice 2,00 3,00 4,00 5,00 5,40 6,40 6,50 7,50

XVII


2007 I Poštovní úřad ve Spomyšli padesátiletý

Recommend Documents