Školní rok 2004/2005 Školní rok 2004/2005 byl ve znamení změn. Jednak do života školy zasáhl nový školský zákon, který vešel v platnost 1.1.2005, jednak to byla řada personálních změn, která započala již počátkem školního roku a byla završena ukončením školního roku. Ve stavu žáků se opět projevil trend nízké porodnosti a škole ubyla jedna třída. Vzhledem k odchodu několika vyučujících nemusela dosud ředitelka školy sáhnout k nepopulárnímu kroku, kterým je propuštění pro nadbytečnost, k němuž na mnoha školách dochází, a koncem srpna se mohli všichni učitelé vrátit na svá místa. Co bylo na začátku Začátek školního roku přinesl několik nových změn v personálním obsazení. Na místo zástupce ředitele na pracovišti Uprkova nastoupil Miloš Tvrz. Ředitelka školy tak přistoupila ke splnění jednoho z bodů své koncepce – užšího propojení obou pracovišť. Třídy nebyly již označeny dublovaně, ale písmenem A se začíná na Horáckém náměstí. Učitelky I.stupně začaly daleko intenzivněji spolupracovat. Integrující osobou se stal Miloš Tvrz, který vyšlapal cestičku spojující obě pracoviště a nastartoval tak období, kdy všichni žáci, učitelé i rodiče přestávají rozlišovat ZŠ Uprkova a ZŠ Horácké náměstí. Do stávajících šestých tříd také poprvé přešla většina žáků pátých tříd z Uprkovy. Co se povedlo Dárek, který dostali všichni vyučující od ředitelky školy k Vánocům, byl zpočátku pro mnohé danajským darem. Šlo o výtisk Rámcového vzdělávacího programu základního vzdělávání, jehož studiem měli naplnit své studijní volno. Tím byla na škole odstartována tvorba školního vzdělávacího programu. Na škole se přirozeným vývojem utvořil pětičlenný kolektiv koordinátorů, který postupně procházel různými vzdělávacími akcemi a své poznatky šířil do svých řad. Výborným motivačním podnětem byl třídenní program „Dokážu to“, jehož se na podzim zúčastnilo 25 učitelů. Najednou jsme byli v rolích žáků, hráli jsme si i soutěžili. Bariéry, které mezi některými stály, byly odstraněny, vztahy se prohloubily. Když pak v posledním školním týdnu, o který si žáci díky ředitelskému volnu prodloužili prázdniny, proběhla 2.část programu organizace Aisis, cítila se většina z nás dostatečně motivována pro práci na tvorbě ŠVP. Při rozchodu na prázdniny jsme měli zhruba zpracované učební osnovy. Někteří hujerové si touto prací obohatili i prázdniny. Co se také stalo Tak, jako nejsme schopni získat všechny žáky pro své plány, je tomu tak i s učitelským kolektivem. Ředitelka školy, která vytváří koncepci školy a řeší personální otázky, nemůže vždy pro svá rozhodnutí získat všechny na svou stranu. Tato skutečnost snad byla i podnětem při založení odborové organizace na škole počátkem tohoto školního roku, což považuji jako krok zpátky a popřením toho, co jsme v programu „Dokážu to“ nastartovali. Co se opakovalo Jednou větou lze říct, že všechno, co se v minulých letech osvědčilo: výjezdy na školy v přírodě, sportovní soutěže, Mikulášská nadílka, výjezdy sportovců do Prahy a jazykářů do
Anglie a do Vídně, školní ples s polonézou, Den otevřených dveří, olympiády, Den dětí a mnoho dalších. K některým z těchto akcí připojujeme fotodokumentaci. Co bylo nového Několik akcí si zaslouží větší pozornost, neboť školu jednak zviditelnily, jednak žáky hodně bavily. Ta první byla sice trochu šitá horkou jehlou, neboť proběhla narychlo hned na začátku školního roku, ale měla ohlas. U příležitosti pojmenování ulice Járy Cimrmana byla obcí vyhlášena literární a výtvarná soutěž, do které přispělo i mnoho našich žáků. Ti nejlepší se pak zúčastnili i slavnostního aktu pojmenování a vyhlášení výsledků soutěže. Nechyběl ani pan Svěrák osobně. V podzimních měsících vzbudila velkou pozornost School-Star, která kopírovala televizní SuperStar. Veronika Svobodová se svou třídou 9.B na několik týdnů zaujala všechny příznivce zpěvu. Své schopnosti si otestovali nejen soutěžící, ale i učitelé v rolích poroty a Vašek Kostner či Martin Musil jako moderátoři. Soutěžilo se ve 2 kategoriích a prvními výherci se stali Jakub Cupák a Andrea Kocmanová. Kultury jsme si vůbec hodně užili. Příznivci divadla si přišli na své při představení Hadrián z Římsů, ať už byli v rolích herců, nebo diváků. Kvůli onemocnění, ale lze říci i díky onemocnění, se na prknech jeviště objevil i režisér Miloš Tvrz, který je duší každého představení divadelního spolku Přindem. Současně s tímto představením měla i premiéru hra Cimrman v Řečkovicích, jež nastudovala s divadelním kroužkem Lenka Rovná. S touto novou paní učitelkou měla škola šťastnou ruku. Prokázalo se to opět v květnu, kd y společně s Ilonou Nesňalovou připravily velmi úspěšnou školní akademii. Žáky byla tato akce označena za nejsvětlejší okamžik školního roku. A kdo má raději přírodu, potěšil se ve školním zvířetníku. Úbytek dětí může být i pozitivní, najednou je více místa a v jedné takové místnosti vznikl příbytek pro zvířata, která nemohla přebývat doma nebo ve třídách. Především děvčata tráví u svých zvířecích miláčků hodně času a získavají tak návyky nejen pracovní. Náplň přestávek především v zimních měsících bývá pro skotačivější žáky problémem, proto byla snaha nabídnout další aktivity, např. stolní tenis. Ping-pongový stůl však stejně jako mnoho věcí dlouho zájem žáků nevydržel. Jsou však i zprávy pozitivní. Před Vánocemi se zúčastnili naši druháci akce „Adoptuj panenku a zachráníš dítě“. Díky zpravodaji Řeč neunikla tato aktivita ani našim spoluobčanům. Co nás potěšilo Již několikrát se škola pokoušela získat školního psychologa, který by pomohl v práci třídním učitelům, výchovným poradcům, metodikům prevence a především žákům. Vždy to byly peníze, které se staly překážkou. Se vstupem země do EU se však i ve školství zablýskalo na časy a z Evropských sociálních fondů byly uvolněny finanční prostředky do škol na financování speciálních pedagogů a školních psychologů. Byl vypracován projekt, na jehož základě byl škole přidělen na tři roky školní psycholog. Co se změnilo Nový školský zákon přinesl i změny do přijímacího řízení. Žáci si mohli podávat pouze jednu přihlášku na střední školu, což pro mnohé znamenalo sázku na jistotu a podcenění svých schopností. V prvním kole byla přijata většina žáků. Těm ostatním nastaly velké starosti, neboť nabídka škol s volnými místy se zmenšila, problém byl především u gymnázií. Tam potom několik žáků zvolilo soukromou školu. Koncem června však měli všichni už svá místa na středních školách jistá, a tak bylo možné konstatovat, že v letošním školní roce
opustilo školu 108 žáků, z toho 1 již z osmého ročníku. Na střední školy se hlásilo 48 žáků, přijati byli všichni. Z 28 přihlášených na gymnázia bylo úspěšných 27. Úbytek byl v počtu zájemců o učební obory. Hlásilo se jich pouze 17 a přijati byli všichni. Tak jako každý rok byly oslabeny i 5. a 7.třídy odchodem dětí na víceletá gymnázia. Z pětek odešlo 11 žáků, ze sedmiček osm. Co nás zaměstnalo Bylo to velké stěhování a vyklízení. Paní ředitelka získala od obce finační prostředky na vymalování celé školy. Návrh vypracoval bývalý žák Radim Rozehnal. 30.června jsme opouštěli školu s obavami, zda budou 2 měsíce stačit na akci v rozsahu, ve kterém se předtím žádný ředitel neměl odvahu pustit, a budeme mít v září kde učit. Tyto obavy už někteří z nás nesdíleli. Třicátý červen pro ně byl posledním dnem na naší škole. Co nás oslabilo (!?) Alenka Michalicová na této škole začínala svou pedagogickou dráhu, především angličtinou, a po odchodu aprobované výtvarnice v loňském roce se stala jedinou kvalifikovanou učitelkou kreslení a oporou pro všechny pseudovýtvarníky, neboť ve škole se začalo razit heslo – každý třídní učitel malířem ve své třídě. (Zde měl úbytek dětí dopad negativní.) Chybět bude i divadelníkům. Ač se tak nejevila, zahrála si vždy jednu z hlavních rolí. Důvod odchodu byl zcela pochopitelný. Představa nástupu do důchodu v 65 letech, jak nám politici navrhují, je pro učitele natolik děsivá, že se nelze divit rozhodnutí prodloužit si život dalším vzděláváním. Třeba se obohacená o další aprobaci (němčina) opět vrátí. Pavel Vaněk se ve škole zabudoval jako tělocvikář. Nastoupil jako otec 1 dítěte a odcházel bohatší o další 3. Finační otázka byla jedním z důvodu jeho odchodu. Iva Frýaufová odešla po zástupu za mateřskou dovolenou a Vendula Kosmáková získalo místo speciální pedagožky. Ze školní družiny odešla do důchodu Eva Popelářová. K jednomu personálnímu přesunu došlo již během školního roku. Paní Helena Šimíčková, která na škole působila od roku 1984 v různých funkcích (učitelka 1. i 2.stupně, vedoucí školní družiny, zástupkyně 1.stupně na Horáckém náměstí a později na pracovišti Uprkova) odešla na vlastní žádost poté, co se vrátila na místo učitelky 2.stupně. Na její místo nastoupil Václav Kovář a posílil řady mužů. I se školníky jich v tomto roce bylo slovy sedm. Méně příjemný byl odchod účetní Evy Pešové. Tak jak se na škole záhadně objevila, tak záhadně zmizela. Vedení o tom však ví své. Na závěr se sluší zaznamenat odchod paní Jarušky Koktové. Její působení na škole je staré jako její inventář. Začínala v roce 1975, učila i děti „svých dětí“ a po 30 letech odešla na zasloužený odpočinek. Co bylo dosud opomenuto Mohlo by se zdát, že k životu školy patří učitelé, pak žáci a dál už nikdo. Všichni však víme, že škola by nefungovala bez kuchařek a správních zaměstnanců. Troufám si tvrdit, že oběd ve školní jídelně je jediným světlým bodem dne pro mnoho žáků i učitelů. Jídlo nám velmi chutně připravuje dvanáctičlenný kolektiv vedený paní Vojtkovou: Jana Adamová, Josefína Hanychová, Marie Hrazdírová, Marta Chaloupková, Jarmila Čechová, Jitka Kéryová, Margita Kloudová, Jiřina Kučerová, Viera Pitsmausová, Stanislava Roháčková, Tamara Reilichová a Ludmila Zábršová. Střet s uklízečkou je zas pro mnohé neuralgickým bodem dne, zvláště pro třídní učitele méně přizpůsobivých tříd. Správním zaměstnancům vévodí školníci Jiří Vejchoda a Stanislav Dupal, po všech potom uklízejí Dagmar Antoničová, Marcela Fajmonová, Libuše Martinkovičová, Marta Matušová, Monika Minaříková, Helena Pelikánová, Kateřina Pazourková a Milada Vinarová. Odchod účetní znamenal příchod nové
– paní Vysloužilové. Duší kanceláře je paní Dana Kadlecová. Poradí člověku se vším, má zkrátka přehled. Co nesmí být opomenuto Vybrat z informačního „Občasníku Hellasu“ to podstatné dá práci. Svůj školní rok začali v tomto roce jako tradičně na táboře v Herolticích. Kromě tréninků se žáci sportovních tříd pravidelně účastní různých soutěží a turnajů. V úspěších absolventů naší školy pokračují i ti současní. Mezi Řečkovičké sportovce roku 2004 se dostali i naši zápasníci Jan Malinka, Lucie Vrtělová a Jiří Kéry. Nejvíc bodů v soutěži Nejlepší žák spotrovní třídy za školní rok 2004/2005 potom získal David Švéda. Za všemi těmito úspěchy se skrývá mravenčí práce více lidí. Uvedu alespoň dva, kteří patří i do pracovního kolektivu školy. Jsou to páni Žáčkové, otec a syn, kteří svůj život zasvětili zápasu. Na konci roku se zápasníci zviditelnili také díky návštěvě amerických zápasníků. Na programu nebyl jen sport, ale i výuka angličtiny na naší školy, kam se studenti zašli podívat.
Obsazení tříd a zaměstnanci ve školním roce 2004/2005 ________________________________________________________________________________
Vedení školy: Ivana Melichárková, ředitelka školy, Vladimíra Chalupníková, zástupkyně 2.stupně, Miloš Tvrz, zástupce 1.stupně. 1.A Libuše Švecová 1.B Jana Skřičková 1.C Martina Coufalová 1.D Dana Valešová 2.A Jarmila Lukášová 3.A Iva Frýaufová 3.B Jana Pašková 3.C Anna Ratajová 4.B Irena Košutová 4.C Martina Mudriková 5.A.Vendula Kosmáková 5.B Marcela Pospíšilová 5.C Jaruška Koktová 5.D Andrea Hoplíčková
6.A Dagmar Charvátová 6.B Lenka Tocháčková 6.C Pavel Vaněk 7.A Věra Šebestíková 7.B Jana Vlachová 8.A René Dobrovolný 8.B Jitka Kalová 8.C Ilona Nesňalová 9.A Alena Michalicová 9.B Veronika Svobodová 9.C Renata Špinarová 9.D Jitka Škrabalová
Netřídní učitelé: Jana Gregorová, Květoslava Jandová, Eva Jelínková, Alena Khazalová, Jindra Michal, Dobromila Papírníková, Yvonne Fojtíková, Helena Šimíčková, Václav Kovář. Školní družina: Zdena Dolejšová, Eva Hvížďová, Hana Jankowská, Ludmila Jílková, Eva Popelářová, Dana Smažinková. Administrativní pracovnice: Dana Kadlecová, Eva Pešová.
