Financování obcí – zprávy 2/2005
Obsah: 1. Mezitimní účetní závěrka – I. pololetí 2005__________________________________ 1 2. Mezivýkazové vazby - kontrola, pořizovač výkazů_____________________________ 3 3. Vzájemný zápočet pohledávek a závazků ___________________________________ 4 4. Informace pro příjemce dotací v oblasti podpory bydlení _______________________ 5 5. Informace pro ÚSC v oblasti bydlení _______________________________________ 6
Brno, Krajský úřad, 30. červen 2005
-1-
1. Mezitimní účetní závěrka – I. pololetí 2005 Na základě vyhlášky Ministerstva financí č. 16/2001 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů a rozpočtů územních samosprávných celků ve znění vyhlášky č. 535/2002 Sb. a č. 544/2004 Sb., DSO, města i obce čtvrtletně předkládají za sebe i za své příspěvkové organizace jako zřizovatelé prostřednictvím Krajského úřadu výkazy - Rozvahu, Výkaz zisku a ztráty, a Přílohu. 1.1 Výkazy za obce, města a DSO tj. rozvaha, příloha a v případě hospodářské činnosti i výkaz zisku a ztráty, sestavené za období od 1.1.2005 do 30.6.2005, se elektronickou cestou nebudou předávat (z důvodu předávání účetních dat obcí a měst na JMK měsíčně přes program Automat do účetnictví, požadované výkazy si JMK vygeneruje z programu účetnictví). JMK bude požadovat od měst, obcí a DSO pouze výkazy v písemné podobě a to v korunách a haléřích. 1.2 Výkazy za neškolské příspěvkové organizace zřízené ÚSC předkládají pouze obce a města, která jsou zřizovateli těchto PO, tj. rozvahu, přílohu a výkaz zisku a ztráty, sestavené za období od 1.1.2005 do 30.6.2005. Způsob předložení výkazů je dle vyhlášky stanoven tak, že PO odevzdávají obcím výkazy sestavené na tisíce Kč a na dvě desetinná místa v elektronické podobě a opis v písemné podobě schválený ředitelem příspěvkové organizace. Obce je následně předávají na Jihomoravský kraj elektronickou poštou a písemný opis poštou. Nevylučuje se ani takový způsob, při kterém obec zkontroluje jako garant za správnost výkazy PO a výkazy elektronicky i poštou odešle příspěvková organizace přímo na JMK. V tomto případě by obec měla poslat zprávu se seznamy PO, které odesílá za ně a se seznamem PO, které si výkazy budou odesílat samy. Pokud budou výkazy chybné, budou z JMK vráceny zpět na obce k zajištění správnosti výkazů. 1.3 Předávání výkazů příspěvkových organizací se dělí takto: - výkazy školských PO se předávají stejným způsobem jako doposud, informace odbor školství JMK, Ing. Jaroslav Chalupník, tel.č. 541 653 425 - výkazy neškolských PO se budou předávat přes odbor ekonomický JMK dle okresů přes pracovníky oddělení financování obcí OE JMK, informace Ing. Antonín Špaček, tel.č. 541 652 233. 1.4 Způsob předávání výkazů neškolských příspěvkových organizací v elektronické podobě bude následující: a) elektronickou poštou na e-mailovou adresu:
[email protected] b) výjimečně na disketě opatřené štítkem s názvem PO a jménem souboru Jihomoravský kraj používá ekonomický software Gordic a pro sumarizaci dat výkazů jeho funkci AUTOMAT. Po nahrání výkazů na Automat budou odesílány zpětné protokoly, v případě chyb bude zaslána zpráva o chybách. Rozhraní pro elektronický přenos dat, které je nutno dodržet, je uvedeno v příloze č.1 V příloze č.2 jsou uvedeny příklady pro „předmět zprávy“ či textový soubor automat.sub V případě, že PO používá jiný účetní software než je Gordic, je nutné kontaktovat příslušného dodavatele software a předat mu požadované rozhraní. Všechny tři druhy výkazů jedné příspěvkové organizace posílejte v jednom e-mailu. Termíny předložení výkazů v elektronické podobě: za I. pololetí roku 2005 od 11.7. do 15.7.2005
v písemné podobě: do 29.7.2005
-2-
Příloha č. 1 Rozhraní pro komunikaci s funkcí AUTOMAT prostřednictvím elektronické pošty nebo přenosného media Pro jednoznačnou identifikaci příchozích dat používá program AUTOMAT přesně specifikovanou hlavičku (identifikátor obsahu dat). Tuto hlavičku je nutno zadávat: • při předávání dat elektronickou poštou jako: předmět (subject) zprávy Jeden e-mail může obsahovat data právě jedné účetní jednotky. vlastní data jsou nekomprimované (kromě GORDIC® komprimace) soubory uložené v příloze zprávy • při předávání dat přenosným mediem jako: jednoduchý textový soubor s libovolným názvem (v konvenci MS DOS) a příponou SUB Jedna disketa může obsahovat data právě jedné účetní jednotky. název souboru doporučujeme například „AUTOMAT.SUB“ Struktura textu je následující (max. délka je 255 znaků): WinXXXtt_mm/rrrr_datum_čas_IIIIIIIIII_nnnnnnnnnnnnnnnnnnn….. XXX
je zkratka aplikace zpracovávající načítání a sumarizaci UCR pro datový výstup (tt=21,24) VYK pro vstupy výkazem (tt=25) tt typ dat: 20 – data jiného typu 21 – dávka 5,6,x 22 – dávka GZx 23 – dávka GZx XML 24 – binární data UCR (archiv) 25 – výkaz 45,46,47 26 – výkaz 45,46,49 27 – výkaz GVx 28 – výkaz GVx XML 29 – binární data VYK (archiv) mm aktuální období (měsíc) rrrr aktuální období (rok) datum den vytvoření dávky dat ve tvaru dd.mm.yyyy dd – den mm – měsíc yyyy – rok čas okamžik vytvoření dávky dat ve tvaru hh:mm:ss hh – hodina mm – minuta ss – sekunda IIIIIIIIII IČO organizace na 10 míst zleva, doplněné mezerami vpravo nnnnn…. název organizace v libovolném kódování české diakritiky (nepovinný údaj, délka údaje omezená celkovou délkou věty 255 znaků) znak „_“
znamená mezeru
Příloha č. 2 Příklady pro „předmět zprávy“ či textový soubor automat.sub pro pololetní (1-6 měsíc) výkazy zasílané pomocí věty 45,46,47 : WinVYK25 06/2005 05.07.2005 08:15:10 00209392 Domov důchodců Sokolnice pro upřesnění: –
datum musí být u měsíců i dnů na 2 místa – tzn. – „05.07.2005“ pro 5. červenec 2005
-3-
– – – – –
čas musí být u hodin, minut i sekund na plný počet míst – tzn. „08:15:10“ pro osm hodin, patnáct minut a deset sekund IČO je potřeba uvádět na 10 míst tzn. pokud uvádíte „00209392“ do deseti míst je potřeba dát ještě 2 mezery, pokud uvádíte „209392“ je potřeba dát 4 mezery , pak následuje mezera a za ní teprve název příspěvkové organizace jedním emailem můžete posílat všechny výkazy jedné organizace (v jednom souboru či ve třech souborech) nebo co email to jeden výkaz předmět zprávy musí obsahovat pouze deklarovanou hlavičku text zprávy (emailu) Automat nezpracovává, nebere se na něj ohled, je ignorován
Upozornění: Pokud se posílají emaily s výkazy těsně za sebou , tak je možné, že se při cestě ke zpracovateli předběhnou. Automat při vstupu provádí přesnou kontrolu na datum a čas a pokud přijde email odesílaný jako první ke zpracovateli později než email odesílaný jako druhý, nebude první odesílaný email zpracován. Doporučujeme odesílat výkazy jedné organizace v jednom emailu.
2. Mezivýkazové vazby - kontrola, pořizovač výkazů Ačkoli byly obce a města jako zřizovatelé příspěvkových organizací upozorněny na změnu vyhl. č. 505/2002 Sb., která upravila obsah účetních výkazů, zejména pak tedy výkazu Příloha, některé předložené výkazy /elektronické i v písemné formě/ tyto změny neobsahovaly. Některé výkazy měly formu upravenou již zrušeným opatřením MF, které bylo nahrazeno právě vyhláškou č. 505/2002 Sb. V těchto neaktualizovaných výkazech jsou příspěvky na provoz od zřizovatele uváděny na ř. 13, zatímco podle nových výkazů se tyto příspěvky vykazují na ř. 19. Nové výkazy také obsahují ř. 51,52,53,54, které dřívější výkazy neobsahovaly vůbec. Aktualizace výkazů je nutná zejména z důvodu mezivýkazové vazby ř. 184 Rozvaha – ř. 54 Příloha. Pro úplnost uvádíme základní vnitro- a mezivýkazové vazby v účetních výkazech pro příspěvkové organizace: - rovnost aktiv a pasiv v obou sloupcích rozvahy, - rovnost ř. 152 Rozvaha s ř. 62 Výkaz zisku a ztráty, tj. rovnost výsledku hospodaření v Rozvaze a ve Výkazu zisku a ztráty, - rovnost ř. 57 Výkaz zisku a ztráty (sl. 1 + 2) s ř. 9+17+18+19+50 (sl. 2), tj. rovnost provozní dotace ve Výkazu zisku a ztráty a v Příloze, - ř. 184 v Rozvaze na ř. 54 v Příloze v obou sloupcích těchto účetních výkazů. Městům, obcím a příspěvkovým organizacím je možno na vyžádání zaslat excelovskou aplikaci Pořizovač výkazů. Tato aplikace, určená pro organizační složky státu, územní samosprávné celky a příspěvkové organizace, byla vytvořena pro usnadnění práce při pořizování dat účetních výkazů definovaných ve vyhlášce MF č. 505/2002 Sb., následný převod dat do formátu Automatizovaného rozpočtového informačního systému - ARIS dle vyhlášky MF č.535/2002 Sb. Aplikace „POŘIZOVAČ“ je určena pro organizace, které nemají možnost jinak pořídit data ve formátu ARIS. Pokud tedy vykazující organizace používá zákl. ekonomický a účetní program, který je k převodu dat (z uvedených výkazů) do formátu ARIS uzpůsoben, nemusí již tuto aplikaci používat. Bližší informace a na vyžádání tento pořizovač elektronicky pošle Ing. Antonín Špaček, e-mail:
[email protected], telefon 541 65 22 33.
-4-
Z dosavadní praxe používání této pomůcky vyplynula ta chyba, že po napořizování dat se tyto výkazy pouze uložily a ve formátu .xls byly odeslány na sumarizaci příspěvkových organizací či referentovi účetnictví. To však není správné: po napořizování dat je nutno v menu po provedení kontroly mezivýkazových provést uložení ve formátu ARIS /tj. ve formátu věty 45,46,47/ a teprve tento soubor odeslat jako přílohu na výše uvedenou adresu. Aktuální verzí tohoto pořizovače je verze 1.92 /od I. čtvrtletí nedošlo k aktualizaci/.
3. Vzájemný zápočet pohledávek a závazků Ve financování územních samosprávných celků se stále častěji objevuje vzájemný zápočet pohledávek a závazků. Dochází k tomu při existenci pohledávky a závazku ke stejnému subjektu a ve stejné měně. V praxi obcí se tento zápočet pohledávek a závazků nejčastěji objevuje při zápočtu nájemného a provedené opravy na najatém majetku či technickém zhodnocení tohoto majetku, dalšími příklady může být zápočet závazku za odvoz komunálních odpadů a pohledávky za třídění odpadu. V odborné literatuře i na některých školeních se lze setkat se dvojím výkladem. Velmi často diskutovaným je vzájemný zápočet pohledávek a závazků např. mezi obcemi navzájem nebo mezi obcemi a jimi zřizovanými příspěvkovými organizacemi. Některé výklady připouští možnost proúčtování fiktivně bez pohybu na bankovních účtech a druhý výklad tuto možnost odmítá a připouští pouze účtování na základě pohybu na bankovních účtech. Odbor ekonomický se obrátil na Ministerstvo financí ČR s dotazem, zda lze tedy účtovat pouze fiktivně, a to na příkladu příspěvku na provoz příspěvkové organizaci /na odpisy/ a odvodu z investičního fondu příspěvkové organizace. V odpovědi na tento dotaz bylo sděleno, že vzhledem k tomu, že územní samosprávné celky používají třídění rozpočtové skladby /rozpočtová skladba je základním třídícím standardem pro peněžní operace veřejných rozpočtů a je postavena na principu peněžních pohybů /tzv. cash-princip// a podmínkou zatřídění je uskutečnění peněžní operace, to znamená odepsání peněžních prostředků z bankovního účtu nebo připsání prostředků na bankovní účet, není možné při vzájemném účtování pohledávek a závazků /viz. § 36 odst. 1, písm. d), vyhlášky č. 505/2002 Sb./ použít členění rozpočtové skladby. Následně jsme na MF ČR obrátili s dotazem již podrobněji rozvádějícím danou problematiku: - uvedli jsme odkaz na Český účetní standard č. 517 – Vztahy ke státnímu rozpočtu, k rozpočtu ÚSC, k rozpočtu OSS a rozpočtové a ostatní finanční účty – v kapitole 3.4 je uvedeno: „na účtech účtových skupin 23 a 24 se účtuje na základě oznámení banky o přijatých nebo provedených platbách“. Fiktivní účtování by tedy bylo porušením tohoto účetního standardu; - dále s odkazem na zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů jsme poukázali na závěrečný účet, ve kterém mají být obsaženy údaje o plnění rozpočtu příjmů a výdajů v plném členění podle rozpočtové skladby a o dalších finančních operacích, včetně tvorby a použití fondů v tak podrobném členění a obsahu, aby bylo možné zhodnotit finanční hospodaření územního samosprávného celku a svazku obcí a jimi zřízených nebo založených právnických osob a hospodaření s jejich majetkem. Pokud by se tedy vzájemný zápočet proúčtoval pouze přes zúčtovací vztahy, neprojeví se příjem a výdej na položkách rozpočtové skladby, což bude mít za následek předložení neúplných a zkreslených informací v závěrečném účtu.
-5-
U územních samosprávných celků, které mají systém tří bankovních účtů, tj. základní běžný, vkladový výdajový a příjmový, byl určitou variantou převod prostředků z účtu výdajového na účet příjmový; ovšem provedení takové finanční operace není v souladu s požadavky zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, neboť fakticky nedochází k výdeji a k příjmu ÚSC. Příjemcem výdaje zatříděného např. na položku 5331 není příspěvková organizace, ale jiný bankovní účet stejné účetní jednotky. Příkazce operace přitom při provádění předběžné řídící kontroly prověřuje mimo jiné správnost operace zejména ve vztahu k dodržení právních předpisů a doložení připravované operace věcně správnými a úplnými podklady. Územním samosprávným celkům lze tedy doporučit, aby se provádění zápočtů pohledávek a závazků vyhýbaly. Případné problémy budeme řešit individuálně. Opatrně je pak třeba postupovat zejména u zápočtu nájemného, kdy je nutno započtené částky uvést do výnosů pro výpočet základů daně z příjmů za obec jako např. u nepeněžního plnění z titulu zhodnocení vlastního majetku provedeného nájemcem.
4. Informace pro příjemce dotací v oblasti podpory bydlení Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo na svých webových stránkách důležité upozornění příjemcům dotací v rámci rozvojových programů v oblasti podpory bydlení. Tato upozornění lze vztáhnout obecně k dotacím poskytovaným ze státního rozpočtu. Vzhledem k tomu, že neustále přibývá případů, kdy obce musí na základě kontroly místně příslušnými finančními úřady vracet dotace, upozorňuje MMR po projednání na Ministerstvu financí příjemce dotací ze státního rozpočtu na následující skutečnosti: - finanční úřady se důsledně drží textu smluv uzavřených mezi poskytovatelem a konečným příjemcem dotace, t.j. všech údajů stanovených v rozhodnutích, smlouvách, dohodách při přidělení prostředků státního rozpočtu a různých "zásad" vydávaných Ministerstvem financí programů (např. vyhláška č. 40/2001). Z tohoto hlediska je klasifikováno jako porušení rozpočtové kázně i nedodržení vlastních financí o 1 Kč nebo termínu kolaudace o 1 den! Nedodržení rozpočtové kázně má za následek vracení dotací včetně případného penále, které může dosáhnout až výše poskytnuté dotace; - aby se předešlo těmto nepříjemným následkům, je nutno ze strany příjemce dodržovat tyto zásady: o sledovat dodržování veškerých časových, finančních i technickoekonomických parametrů stanovených ve smlouvě nebo rozhodnutí, kterými byla dotace přidělena. Pokud nastane situace, že příjemce zjistí, že není schopen zabezpečit realizaci akce v souladu s obsahem rozhodnutí, neprodleně o tomto zjištění informuje ministerstvo a přiloží aktualizovaný registr RA80 a RA81. o žádat o změnu parametrů však musí příjemce dotace dříve, než nastane čas jejich plnění. Příklad: V původním rozhodnutí byl stanoven termín realizace 6/2003. Hrozí nebezpečí, že tento termín byť o 1 den nebude splněn. O změnu je nutno požádat před 30.6.2003. Přitom je však třeba brát v úvahu, že termínem realizace je termín nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí. Příklad: Toto se týká i vlastních zdrojů v každém jednotlivém roce. I zde je nutno žádat o změnu. Přitom nezapomenout, že v daném roce musí proběhnout fakturace, nesmí jít o zálohy. o Pouhá žádost o změnu parametrů však nestačí. Teprve změna potvrzená ministerstvem je platná. Přitom platná změna musí mít formu nového
-6-
rozhodnutí případně dodatku ke smlouvě. To platí od roku 2003, v předešlých letech MMR potvrzovalo změny i jiným způsobem. Pokud nastane situace, že finanční úřad předepíše vrácení dotace, má příjemce dotace možnost odvolat se nebo požádat o prominutí (zákon č. 337/1992 Sb.). Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem doporučujeme spíše žádost o prominutí s náležitým zdůvodněním, proč k danému pochybení došlo. Skutečnost, že pokud je příjemci po požádání o prominutí vrácení dotace vyhověno, neznamená, že je mu zároveň prominuto penále. Rovněž o prominutí platby penále se musí požádat. zdroj: http://www.mmr.cz/index.php?show=001026035006 K danému upozornění následuje ještě doplnění: Vzhledem k neustále se zvyšujícímu počtu "na poslední chvíli" podaných žádostí o změnu v Rozhodnutí o účasti státního rozpočtu na financování akce vydaného podle § 7 vyhlášky č. 40/2001 Sb. upozorňuje MMR na znění odstavce 6 příslušného § 7 této vyhlášky:
"(6) Pokud účastník programu zjistí, že není schopen zabezpečit realizace akce v souladu s obsahem rozhodnutí podle odstavce 5, neprodleně o tomto zjištění informuje správce programu a současně předloží návrh na změnu rozhodnutí. Správce programu ve lhůtě do 30 dnů ode dne doručení žádosti provede změnu rozhodnutí nebo žádost zamítne." Znamená to tedy, že pokud podá příjemce dotace žádost o změnu v rozhodnutí těsně před uplynutím původně stanoveného termínu (a Ministerstvo pro místní rozvoj musí tuto žádost přezkoumat), není pak možno této žádosti v době před uplynutím lhůty pro provedení případné úpravy v rozhodnutí vyhovět, a to zvláště tehdy je-li žádost chybně vyplněna a je nutno vyžádat její opravu. MMR proto příjemce dotace žádá, aby v duchu vyhlášky č. 40/2001 Sb. žádali o provedení úpravy v rozhodnutí nejdéle do 30 dnů před uplynutím termínu pro požadovanou změnu. zdroj: http://www.mmr.cz/index.php?show=001026035007
5. Informace pro ÚSC v oblasti bydlení Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo informace, které se mohou týkat některých souvislostí aktivit obcí v oblasti bydlení ve vztahu ke skutečnosti, že se Česká republika stala v květnu 2004 členem Evropské unie. Přestože bytová politika nepatří, podle principu subsidiarity, do agendy Evropské unie, mají některé evropské předpisy dopad i na oblast bydlení a bytové politiky jak státu, tak obcí. Komunitární právo, které má přednost před právem českým, obsahuje, kromě jiného, úpravu poskytování veřejné podpory. Poskytování veřejné podpory je komunitárním právem, až na vymezené výjimky, obecně zakázáno. Skutečnost, že problematika veřejné podpory představuje v komunitárním právu zásadní význam, je podepřena již faktem, že základní právní úprava je již ve Smlouvě o založení Evropských společenství - konkrétně v článcích 87 až 89, které jsou dále rozvedeny v sekundární komunitární legislativě, zejména v nařízení Rady ES č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 88 (ex-čl. 93) Smlouvy a v nařízení Rady ES č. 794/2004 ve věci formy, obsahu a dalších náležitostí notifikací a výročních zpráv.
-7-
Pod pojmem veřejná podpora (komunitární právo užívá termín „state aid“) se rozumí poskytnutí finančních prostředků z jakéhokoli veřejného rozpočtu, včetně rozpočtů krajských a obecních. Pod pojem veřejná podpora tudíž spadají všechny formy – tj. dotace, úvěry s výhodným úročením nebo příspěvky na úhradu úroků, záruky za úvěry, osvobození od daně, snížení příspěvků na sociální zabezpečení, pronájem či prodej nemovitosti ve vlastnictví státu nebo kraje či obce za cenu nižší než tržní apod. Roli centrálního koordinačního, poradenského, konzultačního a monitorovacího orgánu v oblasti veřejné podpory v České republice plní Úřad pro ochranu hospodářské soutěže - v souladu se zákonem č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje. Úřad spolupracuje s poskytovateli (státem, kraji, obcemi) v souvislosti s oznámením veřejné podpory Evropské komisi, jakož i během řízení před ní, vede evidenci veřejných podpor poskytnutých v České republice a předkládá o nich Evropské komisi výroční zprávu. O slučitelnosti veřejné podpory s komunitárním právem pak rozhoduje výlučně Evropská komise. V případě veřejné podpory se tedy nejedná pouze o finanční prostředky přímo poskytnuté ze státního, resp. obecního nebo krajského rozpočtu, ale také o prostředky, které příjemce „ušetří“ v důsledku poskytnuté výhody. Na úrovni obcí může mít veřejná podpora často formu např. prodeje obecního bytového fondu právnické osobě (např. bytovému družstvu nebo jiné právnické osobě) za cenu nižší než tržní, poskytnutí pozemku pro výstavbu bytů za zvýhodněnou cenu, poskytnutí záruky stavebníkovi za úvěr na bytovou výstavbu, poskytnutí zvýhodněného úvěru na opravu či modernizaci bytového fondu apod. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže je specializovaným odborným konzultačním místem; odpovědnost za poskytnutí veřejné podpory je plně na poskytovateli každé veřejné podpory z veřejného rozpočtu. Ministerstvo pro místní rozvoj opakovaně doporučuje, aby orgány krajů a obcí konzultovali každou formu potenciální veřejné podpory s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, který event. upozorní orgány obce na nutnost notifikace takové podpory u Evropské komise. Podle právního stanoviska Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, shodného s právním stanoviskem Ministerstva pro místní rozvoj, hrozí v některých případech privatizace obecního bytového fondu, že obce poskytují protiprávní veřejnou podporu. Podle shodného právního názoru obou úřadů se nejedná o veřejnou podporu v případě prodeje jednotlivých obecních bytů za cenu nižší než tržní fyzickým osobám – nájemcům bytů, protože se nejedná o zvýhodnění ve smyslu článku 87 odst. 1 Smlouvy o založení ES. V případě prodeje obecních domů za cenu nižší než tržní právnické osobě vytvořené nájemci bytů (např. bytovému družstvu nebo spol. s.r.o.) by se však o veřejnou podporu jednat mohlo, a to z důvodu, že na bytová družstva je Evropskou komisí nahlíženo jako na podnikatele v oblasti bydlení a uvedeným způsobem by jim tak byla poskytnuta výhoda oproti jiným soutěžitelům (účastníkům trhu s byty). Vzhledem k tomu, že odpovědnost za soulad poskytnuté veřejné podpory s komunitárním právem nese vždy poskytovatel, doporučuje Ministerstvo pro místní rozvoj, v případě, že obec (městská část) nebo kraj poskytuje některé z výše uvedených podpor nebo privatizuje či pronajímá bytový nebo nebytový fond právnickým osobám za nižší než tržní ceny, postupovat v souladu s právem ES v oblasti veřejné podpory. zdroj: http://www.mmr.cz/index.php?show=001026035019
