2005

Zpravodaj SRVO 1 – 2005

ZPRAVODAJ

č í s l o 1/2005 OBSAH Celostátní seminář Veřejné osvětlení měst a obcí, Plzeň, 1. června 2005 Společnost pro rozvoj veřejného osvětlení

3 3

Ing. Jaroslav Kotek, předseda SRVO

Projektovaní veřejného osvětlení

5

Ing. Tomáš Nosek, Pragoprojekt

Projektování osvětlení pozemních komunikací: které normy jsou závazné

10

Ing. Jaroslav Kotek, ELTODO EG, a.s.

Aktualní stav systému zpětného odběru výbojek a zářivek

12

Ing. Bohumil Hrnčíř, Recyklace EKO VUK s.r.o.

Zpráva o stavu nebe nad Českou republikou

14

Ing. Tomáš Maixner, siTeco lighting s.r.o., předseda skupiny „Rušivé světlo“ při ČNK CIE

Evidence zařízení veřejného osvětlení

17

Ing. Jiří Skála, ELTODO - CITELUM, s.r.o.

Stav veřejného osvětlení v ČR po 15 letech – Co všechno bylo zprivatizováno

20

Miroslav Tichý, OSVĚTLENÍ spol. s r.o.

Pravidelná revize veřejného osvětlení.

20

Osvětlení mostů a nadjezdů

21

Václav Černý, Elektrotechnický cech plzeňského regionu Jiří Voráček, VORVO

Životnost světelných zdrojů na komunikacích s tramvajovým provozem

22

Ing. Jiří Skála, ELTODO - CITELUM, s.r.o.

Nahlédnutí do údržby

26

Josef Nikl, Technické služby Olomouc, a.s.

Zahraniční okénko -Veřejné osvětlení v Cieszynie

28

Edvard Kajfosz, Promor

Vánoční výzdoba - víte, že Vánoce začínají již v lednu?

28

Miroslav Tichý, OSVĚTLENÍ spol. s.r.o.

Světelné zdroje OSRAM

30

Vladimír Hejduk, OSRAM spol.s r.o.

Informace o Technickém semináři SRVO, Podzimní setkání Harrachov

35

Zpravodaj SRVO č. 1/2005, vyšlo 07/2005 Redakční rada: Ing. Luxa – šéfredaktor (mobil 602 200 756, e-mail [email protected]), Ing. Horák, Ing. Kotek Lektor: Ing. Polan Adresa redakce: Eltodo EG, a.s., Novodvorská 1010/14, 142 01 Praha 4,. tel.: 261343712, fax: 261341705 Pro vnitřní potřebu členů Společnosti pro rozvoj veřejného osvětlení

PDF created with pdfFactory trial version www.pdffactory.com


Za Zdeňkem Lněničkou 1941-2005 Poněvadž nám není dopřáno dlouho žít, zanechejme něco po sobě jako svědectví, že jsme žili. Plinius Zdeněk Lněnička zemřel 16. března 2005 po dlouhé nemoci. Patřil k dlouholetým členům naší Společnosti, mnozí z nás ho znali, měli rádi a jeho kamarádský přístup, optimismus a životní nadhled nám bude chybět. Celý život zasvětil práci v oblasti veřejného osvětlení, od roku 1967 pracoval v Elektropodniku Praha, kde měl na starosti údržbu veřejného osvětlení a dopravní signalizace v Praze. Začínal zde jako zámečník, dále pracoval jako montér dopravních značek, přes vedoucího provozu VO a od roku 1994 vedoucí marketingu. Po splynutí Elektropodniku s ELTODO, a.s. pracuje jako vedoucí marketingu i zde. K 31.3.1999 vzniká ELTODO CITELUM a Zdeněk pracuje v této společnosti v odboru marketing a regiony až do svého skonu. Díky svému pracovnímu zařazení a především osobním vlastnostem má mnoho známých, kolegů, kamarádů v oblasti veřejného osvětlení a souvisejících oborů, ale i z orgánů státní správy a městských zastupitelstev po celé republice. Byl to člověk, který znal veřejné osvětlení skutečně do hloubky, věnoval se mu podstatnou část života a začínal od sbírání praktických znalostí v terénu, až po rozšiřování produktu přenesené správy po celém území republiky. Zdeněk byl i aktivním členem odborových svazů a pracoval i v dozorčí radě ELTODO, a.s. Vnuk Zdeňka, Tomáš, pokračuje v dědových šlépějích. Vyučen v oboru na SOU ELTODO, pracuje jako elektromontér v údržbě VO. Co říci o Zdeňkovi jako o člověku? Je zbytečné vymýšlet další fráze a bude nejlépe si připomenout slova jeho dlouholetého spolupracovníka a kamaráda Rudy Pelzla: Život Zdeňka Lněničky skončil předčasně, ale nezůstal nenaplněn. Neměl sice dar sochaře, spisovatele nebo malíře, přesto po sobě zanechal dílo, se kterým se budeme ještě dlouho potkávat. Dokázal si otevřít každé dveře a uměl s každým jednat. Měl ale dar být člověkem a já měl to velké štěstí být jeho přítelem a kamarádem. Jeho věčně usměvavé oči a dobrá nálada byla nakažlivá. Nepoznal jsem člověka, kterému by ublížil, ale znám hodně lidí kterým pomohl. Věděli jsme, že byl nemocný a věděl to i on. Nicméně na jeho přístupu k životu to do posledních chvil nebylo znát. Bojoval se zákeřnou nemocí, ale tady ani jeho vše léčící životní optimis, nepomohl. Zavzpomínejte si na Zdeňka se mnou. Bez smutnění a velkých slov. To oboje on totiž vůbec neměl rád. Čest buď jeho památce a při každém rozsvícení osvětlení v ulicích našich měst a obcí si připomeňme, že v něm září i kousek Zdeňkovy duše.

2



Celostátní seminář Veřejné osvětlení měst a obcí, Plzeň, 1. června 2005 pořádaný společností Osvětlení spol. s r.o. a SRVO. Dne 1. června se v Plzni uskutečnil obnovený seminář Veřejné osvětlení měst a obcí, který připravila společnost Osvětlení spol. s r.o. Plzeň ve spolupráci se Společností pro rozvoj veřejného osvětlení, odborným garantem akce byl pan Miroslav Tichý. Tato akce se uskutečnila i jako pravidelné Jarní setkání členů SRVO. Organizačně zajišťovala seminář výhradně firma Osvětlení s. r. o. Plzeň, včetně rozesílání pozvánek a vybírání účastnických poplatků. S rozesíláním pozvánek vznikly jisté problémy, ne všichni členové SRVO pozvánky obdrželi. Z toho důvodu se následně někteří z nich setkání nezúčastnili. Na prezenční listině bylo podepsáno 114 účastníků, z toho 74 členů SRVO. Za vzniklé problémy se předsednictvo SRVO omlouvá. Vedle bloku odborných referátů byla výraznou součástí dobře zastoupená výstava výrobců a prodejců materiálu pro veřejné, slavnostní a vánoční osvětlení. Ta byla netradičně umístěna kromě přilehlých prostor také v přednáškovém sále. Bohužel tak obchodní jednání rušila přednášky a rozptylovala pozornost posluchačů. Jednání zahájil ředitel SVSmP Ing. Stanislav Liška, moderoval a programem provázel p. Miroslav Tichý. Za předsednický stůl usedl předseda SRVO Ing. Jaroslav Kotek, které přítomné i nečleny SRVO v úvodu seznámil se Společností. Během dvou přednáškových bloků byly předneseny tyt příspěvky: Společnost pro rozvoj veřejného osvětlení –Ing. Jaroslav Kotek, Projektování veřejného osvětlení –Ing. Tomáš Nosek, ČSN, EN –které normy jsou závazné – Ing. Jaroslav Kotek, Likvidace světelných zdrojů – Ing. Bohumil Hrnčíř, Zpráva o stavu nebe nad Českou republikou – Ing. Tomáš Maixner, Evidence zařízení VO – Ing. Jiří Skála, Stav veřejného osvětlení v ČR po 15 letech – p. Miroslav Tichý, Revize ve veřejném osvětlení – p. Václav Černý, Osvětlení mostů a nadjezdů – přechodů pro chodce – p. Jiří Voráček, Životnost světelných zdrojů na komunikacích s tramvajovým provozem – Ing. Jiří Skála, Nahlédnutí do údržby – p. Josef Nikl, Zahraniční okénko – p. Edvard Kajfosz, Pozvánka do Bratislavy – Ing. Gašparovský, Vánoční výzdoba – p. Miroslav Tichý, Světelné zdroje – OSRAM – p. Vladimír Hejduk, Parkovací automaty – Ing. Martin Stružka. Program byl zakončen posezením v příjemném prostředí reprezentačních prostor plzeňského pivovaru Prazdroj, na které pozvala přítomné firma OSRAM. K semináři nebyl vydám sborník a proto jsme se v tomto čísle Zpravodaje pokusili otisknout přednesené přednášky a referáty podle podkladů, které se nám podařilo získat přímo od autorů nebo zpracovaných podle tištěných podkladů od organizátora akce.

Společnost pro rozvoj veřejného osvětlení Ing. Jaroslav Kotek, předseda SRVO 1. Historie a úloha SRVO Co to je Společnost pro rozvoj veřejného osvětlení (zkráceně SRVO), co si za tímto označením představit? Stručně lze uvést: jsme zájmovým sdružením občanů, jehož hlavní úlohou je spolupráce při definování a řešení problémů spojených s veřejným osvětlením měst a obcí. O něčem vypovídá i rok vzniku SRVO. Bylo to v roce 1991, kdy jsme se shodli na tom, že vznik takovéhoto subjektu by mohl být užitečný. Dlouhá léta (od roku 1961) se zájemci o veřejné osvětlení scházeli pod hlavičkou Tématické skupiny č. 12 CIE/ČSVTS Veřejné osvětlení. Tato Tématická skupina neměla právní subjektivitu, spadala pod Československou vědeckotechnickou společnost. Měli jsme zájem navázat na činnost Tématické skupiny, ale formou samostatného subjektu. Po skončení éry socialismu se i na poli veřejného osvětlení začaly dít velké změny. Cítili jsme potřebu vytvořit fórum pro spolupráci při hledání řešení problémů veřejného osvětlení v nových podmínkách. První valná hromada SRVO se uskutečnila právě zde v Plzni dne 24. 4. 1991, tedy už před více než čtrnácti roky, a to v souvislosti se seminářem Veřejné osvětlení měst a obcí. Že se dnešní seminář jmenuje stejně, to není náhoda. Více z historie (i současnosti) SRVO je možno nalézt na internetové adrese www.srvo.cz. Naším cílem je na základě vlastních rozborů úspěchů a neúspěchů a konstruktivní kritiky neustále zlepšovat svou činnost, aby co nejlépe odpovídala potřebám členů SRVO a potřebám rozvoje oboru veřejné osvětlení. 3



2. Technické semináře a Zpravodaj SRVO Členové společnosti mají možnost se dvakrát ročně setkat na pravidelných setkáních – technických seminářích, kde si mohou vyslechnout zajímavé přednášky z oboru a vyměnit si vzájemně své zkušenosti z oblasti své působnosti. Další formou získávání informací z oboru je Zpravodaj SRVO, který obvykle vychází čtyřikrát ročně a obsahuje zajímavé statě a postřehy, výklady norem, novinky z oboru, odpovědi na otázky, ale i informace o vnitřních záležitostech SRVO. 3. Pracovní skupiny SRVO K plnění aktuálních úkolů SRVO byly vytvořeny dvě pracovní skupiny: 1. Pracovní skupina Spolupráce s městy a obcemi, která má mimo jiné v plánu pořádání školení projektantů veřejného osvětlení a odpovědných činitelů měst a obcí, 2. Pracovní skupina Bezpečnost ve veřejném osvětlení, která má v plánu především formulovat zásady bezpečnosti zařízení veřejného osvětlení a přínosy veřejného osvětlení ke snížení nehodovosti a kriminality. 4. Technický pokrok SRVO sleduje pokrok ve veřejném osvětlení a snaží se jej aktivně ovlivňovat. Zajišťuje i osvětovou činnost. SRVO je např. zapojeno − do činnosti Mezinárodního komitétu pro osvětlování (CIE) – členství ve 4. divizi CIE „Osvětlení a signalizace v dopravě“ a v Českém národním komitétu CIE, − do procesu technické normalizace – např. do procesu převodu evropských norem do systému českých technických norem - členství v Technické normalizační komisi číslo 76 „Osvětlení“ apod. SRVO uplatňuje svůj vliv na tvorbu zákonů, ve kterých se jedná o veřejné osvětlení a hájí zájmy oboru veřejného osvětlení vůbec. Prosadila své argumenty při tvorbě zákona o ovzduší (zabývající se i tzv. světelným znečištěním) a uplatňuje je dodnes při jeho četných novelách. SRVO má podstatnou zásluhu na tom, že jsou eliminovány nesmyslné požadavky astronomů týkající se osvětlovacích soustav a provozu venkovního osvětlení. Za povšimnutí jistě stojí heslovité porovnání stavu veřejného osvětlení u nás v dnešní době s obdobím do roku 1990: − elektrická energie - centrální byrokratická opatření v letech 1976 a 1981: omezení přídělu el.en. na VO o 50%, centrální přidělování elektrické energie pro veřejné osvětlení vůbec, − kvalita a efektivnost veřejného osvětlení - přínos soukromého sektoru pro zvýšení kvality a efektivnosti veřejného osvětlení, včetně zajištění jeho výstavby, správy, provozu a údržby, − svítidla a světelné zdroje - monopol výroby svítidel a světelných zdrojů za socialismu a široký sortiment a možnost výběru v současné době, − předřadníky – problémy s kvalitou předřadníků (např. s tolerancemi elektrických vlastností tlumivek) za socialismu, − stožáry – výroba stožárů z „odpadového“ materiálu s nedokonalou povrchovou úpravou za socialismu v porovnání s běžným používáním žárově zinkovaných stožárů (obvykle bezpaticových) v dnešní době, − kabely - dříve výhradně s hliníkovými jádry, dnes s měděnými, − dálkové ovládání a monitorování a regulace - zatím uplatněno jen ve zlomku souboru veřejného osvětlení, − přechody pro chodce – zvyšování bezpečnosti přechodů pro chodce místním osvětlením s pozitivním kontrastem a odlišnou barvou světla, − pasportizace veřejného osvětlení - dnes běžně v digitální formě, s propojením datové a mapové části a možností efektivního vyhodnocování dat. 5. Kontakt na SRVO Zájemci o aktivní zapojení do činnosti SRVO mohou využít následujících kontaktních údajů SRVO:

Společnost pro rozvoj veřejného osvětlení SRVO Sekretariát: Novodvorská 1010/14, 142 01 Praha 4 Tel.: 261 343 769, 602 200 756 Fax: 261 341 552 E-mail: [email protected] WEB: www.srvo.cz

4



Projektovaní veřejného osvětlení Ing. Tomáš Nosek, Pragoprojekt, a.s. Tento příspěvek se soustředí na právní rámec vlastní projektové činnosti z pohledu současné legislativy, tj. období 1. poloviny roku 2005, v druhé části na návrh rozvodů z pohledu norem. Základní zákonný rámec ochrany veřejných zájmů ve výstavbě je dán zákonem č. 50/1976 Sb. (dále Stavebním zákonem), jeho prováděcími vyhláškami, předpisy navazujícími a souvisejícími (autorský zákon, živnostenský zákon, autorizační zákon, zákon o veřejné zakázce a další). Projektová činnost se ve smyslu Stavebního zákona § 46a považuje za vybranou činnost, kterou mohou vykonávat pouze ty osoby, které k tomu získaly oprávnění. Ke dni 31.12.2004 platnost zvláštní způsobilosti ve výstavbě udělovaná ve smyslu dříve platných předpisů ( vyhl.č. 8/1983 vyhl., ve znění vyhl. č.73/1978 Sb. a vyhl. č.186/1990 Sb.) sice neskončila, pro zpracování dokumentace výše zmíněné již nestačí !!!. Od 1. ledna 2005 smí tedy zpracovávat projektovou dokumentaci pro účely : − územně plánovací − žádosti o umístění stavby pro územní řízení − žádosti pro stavební řízení − výběru zhotovitele stavby pouze osoba, která splňuje požadavky zák. 360/1992 (Autorizační zákon) ve znění pozdějších předpisů, tedy osoba autorizovaná. Těmi jsou v oblasti elektro autorizovaní inženýři a technici. Profese elektro ve smyslu autorizačního zákona spadá pod obory : − technologická zařízení staveb − technika prostředí staveb – elektrotechnická zařízení − energetická auditorství Dokumentace rozvodů veřejného osvětlení, pokud neobsahuje další obory, spadá pod obor technika prostředí staveb a smí tuto dokumentaci zpracovat také autorizovaný technik. Dokumentace, na kterou se nevztahuje potřeba autorizace, je : − realizační dokumentace − dokumentace skutečného provedení stavby. Živnostenský list na projektování elektrických zařízení doložený platnou zkouškou podle vyhl. 50/1978 § 10, je zapotřebí po 1. lednu 2005 doplnit dokladem o autorizaci v příslušném oboru, nebo si sehnat tzv. odborného zástupce, který tuto kvalifikaci splňuje. Pro zadávaní zakázek ve výběrovém řízení z veřejných rozpočtů platí zákon o veřejných zakázkách, jeho poslední úpravou je zákon č. 40/2004 Sb. Projektová dokumentace pro výběr zhotovitele stavby (DZS) u staveb nad 2 mil. Kč bez DPH a pokud zadavatelem je osoba s podílem financí z veřejných zdrojů větší než 50 %, musí splňovat podmínku, kterou je neuvádění konkrétních typů, v našem případě svítidel, stožárů, atd., ale musí být určeny jejich vlastnosti a parametry, které navržená stavba a předměty mají splňovat. Novela v oblasti Telekomunikací : zák. č. 151/2000 byl nahrazen zák. č. 127/2005, ve kterém - zmizel § 91(7) pův. 151/00: "Stavebník, který vyvolal přeložku VTS, nese náklady na nezbytné úpravy dotčeného úseku, a to na úrovni stáv. TŘ. Náklady související s modernizací či zvýšením přenos. kapacity nese vlastník tohoto vedení. Patrně se brzo dočkáme novely zákona č. 127. Návrh rozvodů VO a – normy VO patří mezi vyhrazená zařízení pro výrobu, přeměnu rozvod a odběr el. energie, na která se vztahují příslušné zákony, vyhlášky a předpisy, mj. jsou upraveny i požadavky na odbornou způsobilost v elektrotechnice, dané vyhláškou ČÚBP č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice. Před zpracováním projektu VO musí být provedeno zatřídění vnějších vlivů v souladu s ČSN 33 2000-3, osvětlovací soustava a všechny její součásti musí odolávat těmto vnějším vlivům. Toto zatřídění je důležitým předpokladem pro správný návrh el. rozvodů VO. Osvětlovací soustavy VO bývají v našich podmínkách připojeny nejčastěji k sítím typu TN (TN-C, TN-S, TN-C-S). Tyto sítě jsou nejčastější v ČR i ve většině zemí Evropy a jsou v současnosti většinou odborníků považovány v mnoha ohledech za bezpečnější než sítě typu TT. Dimenzování a návrh el. rozvodů VO (vodičů, kabelů, el. přístrojů atd.) se provádí mj. podle: a) jmenovitého proudového zatížení b) velikosti úbytku napětí a ztrát c) účinků zkratových proudů 5



d) mechanického namáhání e) způsobu ochrany před úrazem el. proudem ad a) Při návrhu rozvodů veřejného osvětlení musíme znát jmenovité zatížení celé osvětlovací soustavy, které je dáno součtem jmenovitých příkonů el. spotřebičů, připojených na daný rozvod. Pokud jsou k rozvodu VO připojeny pouze světelné spotřebiče, bývá součinitel soudobosti β roven 1. Z celkového příkonu určíme celkový proud, který je výchozí pro volbu vhodného vodiče. Pro rozvody VO je v odůvodněných případech vhodné uvažovat určitou rezervu, např. pro případ budoucího rozšíření osvětlovací soustavy, zvýšení příkonu svítidel, doplnění slavnostního nebo vánočního osvětlení apod. Z celkového proudu a součinitele k, který zohledňuje snížení proudové zatížitelnosti vodiče či kabelu s ohledem na podmínky uložení (viz. ČSN 33 2000-5-523 z dubna 2003) určíme min. potřebný průřez vodičů či kabelů požadovaného typu, který je nutno ověřit podle dalších kritérií. Charakteristickou zvláštností výbojových zdrojů světla je tzv. náběhový proud, jehož velikost může po zapnutí být až o několik desítek % vyšší než proud jmenovitý, postupem času jeho velikost klesá a po několika minutách se ustaluje na velikosti proudu jmenovitého, takže by neměl způsobit vybavení běžných jistících prvků dimenzovaných na jmenovité zatížení (v některých případech je toto nutno ověřit, zejména dosahuje-li náběhový proud vysokých hodnot). Při připojování jednotlivých svítidel do rozvodu VO je nutno dbát na pravidelné zatížení fází L1, L2, L3, aby zátěž byla pokud možno symetrická a středním vodičem tekl co nejmenší proud. Pravidelné střídání fází se doporučuje proto, aby při případném výpadku některé z fází nezůstal neosvětlený delší souvislý úsek komunikací, křižovatek apod. Tyto požadavky nelze samozřejmě dodržet v 1f rozvodech. Při použití výbojek se v rozvodech VO vyskytují vyšší harmonické složky proudů. Při výskytu těchto vyšších harmonických složek se netočivé složky v 3f rozvodu uzavírají přes střední vodič. V důsledku toho se tento vodič proto zpravidla dimenzuje na stejný průřez jako fázové vodiče (pro volbu průřezu vodičů však mnohdy bývají rozhodující další požadavky, např. na velikost vypínací impedanční smyčky, dovolených úbytků apod.) ad b) Dovolený úbytek napětí pro rozvody veřejného osvětlení, způsobený výpočtovým zatížením smí být max. 5% jmenovitého napětí sítě (dle ČSN 36 0400 ve smyslu změny Z3 z května 2005). Velikost napětí v žádném místě rozvodu VO (ani při stmívání osvětlovací soustavy) nesmí klesnout pod úroveň zápalného napětí výbojek (např. u vysokotlakých sodíkových výbojek se zápalné napětí pohybuje zhruba mezi 180 V až 190 v závislosti na výrobci a stáří výbojky). Velikost napětí v rozvodu VO má značný vliv na velikost světelného toku, vyzařovaného výbojovými zdroji. Např. u vysokotlakých sodíkových výbojek je pokles napětí o 1% doprovázen poklesem světelného toku přibližně o 3%, což má vliv na světelně-technické parametry osvětlovací soustavy. Průřez kabelů či vodičů je tedy nutno ověřit i v souvislosti s velikostí úbytku napětí, který má spolu se zatížením a účiníkem cos ϕ vliv na velikost ztrát v rozvodech VO, které mohou být poměrně vysoké zejména u rozsáhlých a velmi dlouhých rozvodů, v případě nadzemních venkovních sítí VO nezřídka ještě stále jednofázových. Téměř všechna běžná svítidla jsou dnes dodávána kompenzovaná. Připojením kompenzačního kondenzátoru do obvodu svítidla s výbojovým zdrojem dojde ke kompenzaci jalové složky proudu a tedy i jalového výkonu. Podle velikosti kapacity kondenzátorů lze kompenzovat až na účiník cos ϕ blížící se k 1. Je možno provádět i skupinovou kompenzaci pro větší počet světelných zdrojů. V běžných rozvodech VO však tato kompenzace nebývá používána. V zájmu objektivity je však potřeba podotknout, že úspory el. energie v důsledku kompenzace jsou provázeny deformací sinusového průběhu křivky napájecího proudu, což se projeví zpětnými vlivy (vyšší harmonické) na napájecí síť, jejich rozsah je závislý na rozsahu a velikosti kompenzované osvětlovací soustavy. ad c) Účinky zkratových proudů na rozvody VO můžeme rozdělit na tepelné a silové. V rozvodech VO bývají tyto účinky většinou méně významné, způsob případného ověření silových i tepelných účinků zkratových proudů na vodiče (kabely) a na odolnost el. přístrojů lze nalézt v odborné literatuře. Zde zmíním pouze ověření min. průřezu vodiče či kabelu v souvislosti s tepelným namáháním vlivem zkratového proudu:

K je konstanta , jejíž velikost je dána použitým materiálem Pokud je doba trvání zkratu krátká (což u rozvodů VO většinou platí), je účinek zkratového proudu nevýznamný. U kabelových vedení v prostředí bez nebezpečí požáru a výbuchu se uvažuje zkrat na konci kabelu. 6



ad d) U kabelových zemních rozvodů VO má na mechanické namáhání jednak vliv způsob pokládky kabelů, v průběhu života rozvodů pak hloubka uložení vedení, ochrana vedení (použité chráničky apod.) a způsob zatěžování povrchu (pojezd vozidel, zemědělských strojů apod.). V případě nadzemních venkovních vedení je potřeba ověřit zejména namáhání vodičů tíhou námrazku, silou větru a vlastní váhou vodičů. Namáhání silou větru tvoří vodorovnou složku sil, ke které se přičítá svislá složka sil daná hmotností vodiče. Hmotnost námrazku působí svisle. Je potřeba určit, který způsob namáhání je významnější a podle něj nadzemní vedení dimenzovat. Současné působení větru a námrazku se neuvažuje. Popis způsobů výpočtů mechanického namáhání venkovních vedení a stavby sítí venkovního vedení by byl rozsáhlý a přesahuje rozsah tohoto příspěvku. V současnosti se při stavbě venkovních nadzemních rozvodů VO upřednostňuje použití samonosných izolovaných vodičů (např. typ 1-AES), které v porovnání s dříve používanými lany AlFe mají mnoho výhod. Výhody samonosných izolovaných vodičů jsou zejména ve větší spolehlivosti (omezení zkratů vzniklých dotykem holých vodičů), menším mechanickém namáhání podpěrných bodů při zachování přenosové schopnosti el. vedení, omezení nutnosti ořezů stromů, vyšší bezpečnost z hlediska úrazu el. proudem, kratší montáž, jednodušší práce pod napětím, menší zatížení sněhem a námrazou, případně další. ad e) Základní požadavky na ochranu před úrazem el. proudem a její provedení najdeme v ČSN 33 2000-4-41 (změna Z2 z 08/2003) a dalších souvisejících normách. Další požadavky, upřesnění či omezení pro zařízení venkovního osvětlení jsou uvedeny v ČSN 33 2000-7-714 z roku 07/2001. Např. v souvislosti s ochranou před nebezpečným dotykem živých částí je v čl. 714.412 uvedeno: Všechny živé části el. zařízení by měly být chráněny izolací nebo zábranami, nebo uzavřením (kryty), vylučujícími úmyslný či neúmyslný přímý dotyk. Skříně obsahující přístupné živé části musí být uzamčeny pomocí klíče nebo nářadí, pokud nejsou v prostoru, kde mají přístup pouze osoby s odbornou kvalifikací nebo poučené osoby. Dveře vedoucí k el. zařízení a umístěné méně než 2,5 m nad úrovní terénu musí být uzamčeny pomocí klíče nebo nářadí. Navíc musí být zřízena ochrana před přímým dotykem, jsou-li dveře otevřené, buď použitím zařízení se stupněm ochrany krytem nejméně IP2X nebo IPXXB daným konstrukcí nebo instalací, nebo umístěním zábrany nebo překážkou poskytující stejný stupeň ochrany krytem. U svítidla s výškou menší než 2,8 m nad úrovní terénu musí být přístup ke světelnému zdroji pouze po odstranění zábrany nebo uzavření vyžadujícího použití nářadí. V souvislosti s ochranou před nebezpečným dotykem neživých částí je např. v čl. 714.413 uvedeno: Nesmí se používat ochrana nevodivým okolím a ochrana neuzemněným místním pospojováním. Dále se budu věnovat sítím typu TN. Tyto jsou v ČR nejčastěji používané a je na ně napojována většina rozvodů VO, ve kterých se nejčastěji používá ochrana samočinným odpojením od zdroje v požadovaném čase, proto bude rozebrána v dalším textu podrobněji. Princip ochrany je popsán v ČSN 33 2000-4-41. Ochrana samočinným odpojením od zdroje v sítích TN spočívá v tom, že všechny neživé části el. zařízení jsou spojeny ochranným vodičem s nulovým bodem zdroje. Podmínkou ochrany je, aby při zkratu mezi fázovým vodičem a neživou částí vznikl takový vypínací proud, který je vyšší nebo roven vybavovacímu proudu předřazeného jistícího prvku pro daný čas odpojení.

Protože se vychází z předpokladu plně zatížené sítě, musí se jmenovité napětí sítě proti zemi snížit součinitelem, respektujícím zatíženou síť. Pokud tento součinitel sloučíme s impedančním součinitelem, respektujícím chybu výpočtu impedance, získáme bezpečnostní součinitel kv, v případě měřené impedance bezpečnostní koeficient km. Hodnotu vypočtené impedance je nutno uvažovat při max. provozní teplotě vodičů.

7



Pak platí:

Možnost použití jiných výpočetních metod upravuje čl. 413.1.3.3. N1.3. ČSN 33 2000-4-41. Velikost vypínací impedanční smyčky a vhodnost použitého jištění je vždy nutno zkontrolovat při prováděné revizi el. zařízení (výchozí, pravidelná atd.). Další podmínky ochrany jsou uvedeny v ČSN 33 2000-4-41. V souvislosti s ochranou samočinným odpojením od zdroje v sítích TN je potřeba připomenout, že požadavky na bezpečnost el. zařízení jsou vyšší než u dříve používané ochrany nulováním. Zejména zajištění dostatečně nízké impedance poruchových smyček pro odpojení zařízení od zdroje v požadovaném čase však může představovat problém. Ve smyslu ČSN 33 2000-4-41 je hlavní či doplňující pospojování ve venkovních prostorech prakticky nerealizovatelné (jistý ekvivalent představují ekvipotencionální kruhy kolem energetických stožárů). Jistým řešením je aplikace proudových chráničů, která však v rozvodech VO přináší určité problémy. Pro správnou funkci proudového chrániče je nutno použít oddělené vodiče PE a N (tj., soustavu TN-S), což mnohdy není vhodné či možné. Na rekonstruované soustavy VO totiž většinou navazují stávající rozvody provedené v soustavě TN-C (PE a N nelze dále spojovat). Dále existují nejrůznější havarijní propojení, která v případě poruchy na rozvodu VO zajistí dočasné napájení VO z rozvodu nejbližšího RVO (provedeny většinou v TN-C), což by v případě sítě TN-S nebylo možné. Rovněž proudové chrániče vyžadují pravidelné kontroly funkčnosti, což prodražuje údržbu VO. Navíc v ČSN 33 2000-7-714, čl. 714.413.1, Poznámka 1 je uvedeno: Použitím proudového chrániče na počátku obvodu venkovního osvětlení může být v případě jediné poruchy v jednom osvětlovacím zařízení způsobeno odpojení celé osvětlovací soustavy. Toto může způsobit bezpečnostní riziko pro uživatele. Lze tedy vidět, že použití proudových chráničů není pro ochranu celých větví rozvodu VO zcela vhodné. V některých případech však je použití chráničů nezbytné (např. při použití zásuvek v rozváděčích, ve stožárech při napojení vánočního osvětlení ze zásuvek apod.). V ostatních případech bývají většinou použity pojistky či jističe (není-li použití proudového chrániče příslušnými normami vyžadováno), pak je nezbytné zajistit dostatečně nízkou impedanci poruchové impedanční smyčky. Na její velikost má vliv impedance trafa a soustavy vn (nízká, nelze ovlivnit a většinou je i obtížné zjistit její skutečnou velikost), druh a průřez použitého vedení a jeho délka a některé další vlivy (např. přechodové odpory, uzemnění apod.). Ovlivnit tedy můžeme zejména průřezy vodičů či kabelů (nákladné, v koncových větvích jsme omezeni max. průřezem kabelů dle typu stožáru a použité elektrovýzbroje), další možností je omezení max. délek větví, které jsou však dány rozsahem VO a počtem a vzájemnou vzdáleností jednotlivých rozvaděčů. Pro správnou funkci ochrany samočinným odpojením od zdroje je tedy nutno i vhodně navrhnout jištění. V souvislosti s ochranou samočinným odpojením od zdroje je důležité uzemnění. Hodnota zemního odporu pracovního uzemnění nulového bodu zdroje nemá překročit 5 Ω ,ve zvláštních případech 15 Ω .Celkový zemní odpor uzemnění vodičů PEN odcházejících z transformovny má být do 2 Ω . Vodič PEN v síti TN-C nebo PE v síti TN-S se musí uzemnit buď samostatným zemničem nebo spojit s uzemňovací soustavou, kromě uzlu zdroje ještě v místech dle čl. 413.1.3N12 ČSN 33 2000-4-41. Při poruše zůstává zavlečené napětí na neživé části do doby odpojení od zdroje (tento problém nevzniká v sítích TN-S). Napětí zdroje se rozdělí na úbytky na dráze poruchového proudu, napětí na PEN vodiči může v místě poruchy dosáhnout pro síť s U=230 V až 115 V, díky přizemnění však dosahuje nižších hodnot. Častým přizemňováním PEN (PE) se vytváří paralelní vodivá cesta zemí, což vede ke snížení zavlečeného dotykového napětí při poruše, což přispívá k bezpečnosti sítí TN. Je proto vhodné provádět přizemňování co nejčastěji. Je doporučeno zemničem spojovat vždy min. dva sousední stožáry, na jejichž kostry se připojuje vodič PEN (PE). Ochrana před atmosférickým přepětím a další požadavky na zemniče a provedení uzemnění jsou řešeny v ČSN 33 2000-5-54 ve smyslu změny Z1 z 11/2002. Jak bylo zmíněno dříve, při použití výbojových zdrojů světla dochází ke vzniku vyšších harmonických složek proudu a nesymetrie zátěže. Netočivé složky proudu se v síti TN-C uzavírají PEN vodičem, což má za 8



následek výskyt napětí na neživých částech. Tento neduh lze rovněž výrazně omezit kvalitním a častým přizemňováním, v sítích TN-S s oddělenými vodiči PE a N se nevyskytuje. Při provádění uzemnění je nutno pozornost věnovat korozi zemničů, která vzniká při spojení dvou různých kovů s rozdílným elektrochemickým potenciálem. Nesmí se tedy spojovat měděné a ocelové zemniče ani měděné a pozinkované zemniče, kdy na straně ocelového či pozinkovaného zemniče hrozí rychlá koroze s možným přerušením zemniče. Nelze-li se spojení uvedených kombinací kovů vyhnout, je nutno zřídit katodickou ochranu zemničů, což v rozvodech VO nebývá používáno a snažíme se nevhodné kombinaci kovů se vyhnout. Za nezbytné považuji připomenout také problematiku ochran mostních, tunelových a jim podobných konstrukcí před zavlečením bludných proudů, které jsou obvykle navrženy na základě korozního průzkumu v místě stavby. Nezbytnou součástí návrhů rozvodů VO je i návrh spínání a ovládání osvětlovací soustavy. V současné době jsou stále používány systémy HDO, fotobuňky, časové spínače, v posledních letech také astronomické roční hodiny. Z této široké problematiky známých spínačů bych se jen krátce zmínil o regulaci a stabilizaci napětí. Používání stabilizátorů napětí je výhodné zejména v sítích, kde se vyskytuje přepětí či podpětí. Zejména v případech přepětí dochází u výbojek ke značnému snižování doby života, což lze omezit vhodným nastavením napětí. Možnost úspor energie vlivem omezení napětí je dána čl. 3.1.2 ČSN 360400. Způsob regulace musí zajistit dodržení požadované rovnoměrnosti osvětlenosti či jasu, nelze proto použít takový případ, kdy dochází ke zhasínání svítidel např. na každém druhém stožáru. Vhodnější je regulace napětí, tzv. „stmívání“. Lze provést snížení napětí ze jmenovitého na cca 185 V (zápalné napětí). Tímto snížením napětí (cca 20%) lze dosáhnout snížení příkonu výbojky o cca 40% při snížení světelného toku o cca 60%. Max. snížení napětí můžeme využívat max. zhruba 5 až 6 hodin denně, což představuje v praxi ověřené snížení celkové spotřeby el. energie o 20 až 30%. Pozornost je nutno věnovat správnému návrhu rozvodů VO a jištění v regulovaných soustavách.V obvodech VO s ochranou před úrazem el. proudem samočinným odpojením od zdroje je při daném jištění rozhodující poruchový proud, který způsobí vybavení jistícího prvku. Poruchový proud je dán velikostí napětí a impedancí poruchové smyčky. Jelikož impedance smyčky zůstává při regulaci konstantní (zanedbáme-li vliv oteplení vodičů při rozdílném poruchovém proudu), je čas vybavení jistícího prvku závislý na velikosti napětí. A jestliže v průběhu provozu VO dojde ke snížení velikosti napětí (např. regulací), dojde i ke snížení poruchového proudu a ke zvýšení vypínacího času jistícího prvku dimenzovaného pro jmenovité parametry, který může přesáhnout max. dovolený čas odpojení. Dojde-li ke snížení jm. napětí, dojde i k poklesu případného dotykového napětí, avšak jeho velikost je závislá na mnoha okolnostech a může překročit mez bezpečného dotykového napětí pro dané prostory. Zastávám však názor, že stmívání světelných zdrojů a možné úspory takto dosahované jsou diskutabilní, že úspěšně reklamovat lze jen zařízení provozovaná ve jmenovitých hodnotách. Závěr Příspěvek si neklade za cíl obsáhnout celou problematiku projektování el. rozvodů VO, kterou lze nalézt v odborných školeních, literatuře, normách, zákonech, vyhláškách apod. Pokusil jsem se zjednodušeně popsat některé zkušenosti z projektování el. rozvodů VO včetně některých problémů a omezení, které se mohou vyskytnout. Pozorným čtenářům a posluchačům děkuji za vyjádření odlišných názorů či upozornění na chyby, kterých jsem se mohl v tomto příspěvku dopustit. Literatura a odkazy [1] J. Habel a kolektiv, Světelná technika a osvětlování, FCC PUBLIC, Praha , 1995 [2] K. Dvořáček, V. Csirik, Projektování elektrickýchzařízení, IN-EL Praha, 1999 [3] F. Štěpán, Proudové chrániče, IN-EL Praha, 1997 [4] Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu v platném znění [5] Zákon ČNR č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě v platném znění [6] Vyhláška ČÚBP č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice [7] Soubor norem ČSN řady ČSN 33 2000, 36 04 00 [8] , Ing. Muchová, Ing. Gřes: Rozvody veř. osvětlení

9



Projektování osvětlení pozemních komunikací: které normy jsou závazné Ing. Jaroslav Kotek, ELTODO EG, a.s. Vzhledem k požadavku na omezení rozsahu příspěvku je tento zaměřen pouze jen na to nejdůležitější, na informaci o aktuálním stavu v přejímaní evropské normy pro osvětlení pozemních komunikací, jak je to s platností našeho starého souboru norem pro veřejné osvětlení, čím se liší evropská norma od starého souboru a jak se evropská norma staví k problematice rušivého světla (světelného znečištění) a k osvětlování přechodů pro chodce. 1. Aktuální stav V dubnu roku 2004 byly převzaty k přímému používání v anglickém originále a v květnu roku 2005 byly převzaty překladem části 2 až 4 EN 13201 pod označením: ČSN EN 13201-2 Osvětlení pozemních komunikací - Část 2: Požadavky ČSN EN 13201-3 Osvětlení pozemních komunikací - Část 3: Výpočet ČSN EN 13201-4 Osvětlení pozemních komunikací - Část 4: Metody měření Část 1, obsahující pravidla přiřazení tříd osvětlení podle 2. části EN jednotlivým osvětlovaným pozemním komunikacím, byla nakonec Evropským výborem pro normalizaci (CEN) vydána pouze jako technická zpráva pod označením: • CEN/TR 13201-1 Road lighting - Part 1: Selection of lighting classes (Osvětlení pozemních komunikací - Část 1: Výběr tříd osvětlení) Část 1 dosud v ČR nebyla zavedena, ale je ji možno zakoupit nebo půjčit v Českém normalizačním institutu (ČNI). Je k dispozici k používání v anglickém originále. Pro číselné označení technické zprávy, tedy byl použit stejný číselný kód jako pro označení vlastní normy. To považuji za logické, protože jednotlivé státy mohou zmíněnou technickou zprávu vydat jako část své národní normy, a pak bude rozumné, když její všechny části budou vydány pod společným číselným kódem (13201). Jak je to se starým souborem norem pro veřejné osvětlení? Tento soubor • ČSN 36 0400 Veřejné osvětlení • ČSN 36 0410 Osvětlení místních komunikací • ČSN 36 0411 Osvětlení silnic a dálnic dosud platí. Přednost by však měla být dána použití uvedených evropských dokumentů. V květnu 2005 nabyla účinnosti ZMĚNA Z3 ČSN 36 0400 zajišťující soulad starého souboru a nové ČSN EN 13201. Pro výpočet a měření již jednoznačně platí ČSN EN 13201. Letos by měl být realizován rozborový úkol zahrnující vedle uvedeného starého souboru i technickou zprávu CEN/TR 13201-1, normu ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací atd. Výsledek tohoto rozborového úkolu by měl být základem pro vytvoření ČSN 13201-1. Pak by měl definitivně ukončit svou platnost starý soubor. 2. Některé rozdíly starého souboru a nové normy Evropská norma pro osvětlování pozemních komunikací společně se související technickou zprávou je komplexním a systematickým dokumentem. Bere v úvahu všechny uživatele pozemních komunikací. Její záběr je širší než záběr našeho starého souboru norem pro veřejné osvětlení. ČSN 36 0410 např. neplatí pro osvětlení pěších zón a komunikací společenského významu. Základní fotometrické veličiny se počítají (a pochopitelně také měří) trochu jiným způsobem. Např.: Pozorovatel se postupně umisťuje doprostřed každého jízdního pruhu. Průměrný jas, celková rovnoměrnost, podélná rovnoměrnost i prahový přírůstek (TI) se počítá postupně pro každou polohu pozorovatele. Rovněž jsou jiným způsobem rozmístěny výpočtové body v podélném směru. Při stanovení TI se pozorovatel postupně posunuje v podélném směru (10 poloh v každém jízdním pruhu). Zavádí se nová terminologie a nové značky /např. „udržovaná hodnota“ místo „časově minimální hodnota“, „prahový přírůstek“ (TI) místo „relativní práh rozlišitelnosti“ (kr), nově „činitel osvětlení okolí“ (SR), hodnocení rušivého neboli psychologického oslnění prostřednictvím tříd svítivosti G a tříd oslnění D/. SR (surround ratio – činitel osvětlení okolí), stanoví poměr průměrné osvětlenosti definovaných pásem mimo komunikaci, které bezprostředně přiléhají k okrajům jízdního pásu, a průměrné osvětlenosti definovaných pásem pozemní komunikace bezprostředně s nimi sousedících. Zavádí se hodnocení rušivého neboli psychologického oslnění prostřednictvím tříd clonění G (uplatňuje se pro třídy osvětlení CE) a tříd oslnění D (pro stupně osvětlení S, A, ES a EV). Toto hodnocení se použije v případech, kdy nelze vyhodnotit prahový přírůstek TI (omezující neboli fyziologické oslnění). • • •

10



Celková rovnoměrnost osvětlení je v Evropské normě značena symbolem U0, podélná rovnoměrnost symbolem Ul, místně minimální osvětlenost symbolem Emin, polokulová osvětlenost symbolem Ehs, poloválcová osvětlenost symbolem Esc, průměrný jas L , průměrná osvětlenost E . Technická zpráva CEN nabízí propracovanou metodiku přiřazení požadavků na osvětlení venkovních veřejných dopravních prostorů, vlastní evropská norma obsahuje vedle stupnic světelnětechnických veličin i metodiku výpočtu a měření požadovaných parametrů osvětlení. Třídění pozemních komunikací , zavedené technickou zprávou a normou, vychází z odlišnosti požadavků na osvětlení. Jejich pomocí lze navrhnout pevné osvětlovací soustavy, které mají zaručit dobrou viditelnost všem účastníkům veřejné dopravy za snížené viditelnosti tak, aby byla zajištěna bezpečnost a plynulost dopravy a bezpečnost obecně. Norma platí i pro veřejně přístupné, soukromě provozované pozemní komunikace a mosty. Normu nelze použít pro mýta, tunely, plavební kanály a plavební komory. Norma neobsahuje kriteria pro rozhodování, které prostory osvětlit. 3. Řešení problematiky rušivého světla ČSN EN 13201-2 zahrnuje požadavek minimalizace účinků světla vyzařovaného do směrů, kde není potřeba nebo kde je nežádoucí. Požaduje se: - ve venkovských nebo příměstských oblastech minimalizace rušivého působení osvětlovacích soustav při dálkových pohledech přes otevřenou krajinu, - minimalizace rušivého světla vnikajících do nemovitostí a světla vyzařovaného nad vodorovnou rovinu (tedy světla, které rozptylem v atmosféře narušuje přirozený pohled na hvězdy a zhoršuje podmínky pro astronomická pozorování). Uvádí se, že množství světla vyzařovaného nad vodorovnou rovinu lze omezit použitím svítidel s nižším podílem přímého světelného toku vyzařovaného do horního poloprostoru. Jako měřítka pro hodnocení obtěžujícího světla je podle normy možno použít tříd clonění G (původně určených k posuzování stupně omezujícího oslnění osvětlovacími soustavami). VÍCE PODROBNOSTÍ K ŘEŠENÍ PROBLEMATIKY RUŠIVÉHO SVĚTLA LZE NALÉZT V PUBLIKACI CIE 150:2003 GUIDE ON THE LIMITATION OF THE OBTRUSIVE LIGHT FROM OUTDOOR LIGHTING INSTALLATIONS (UVÁDÍ NAPŘ. LIMITY OSVĚTLENOSTI V ROVINĚ OKEN, SVÍTIVOSTÍ ZDROJŮ SVĚTLA, JASŮ FASÁD BUDOV APOD.). 4. Řešení problematiky místního osvětlení přechodů pro chodce V ČSN EN 13201-2 je problematika řešení místního osvětlení přechodů pro chodce řešena velmi obecným popisem. Uvádí se, že účelem místního osvětlení přechodů je upozornit řidiče motorových vozidel na přítomnost přechodu pro chodce a osvětlit chodce na přechodu a před vstupem na přechod. Dále, že typ přídavných svítidel a jejich umístění a orientace vůči přechodu pro chodce musí být zvolen tak, aby bylo dosaženo pozitivního kontrastu a zároveň, aby nedošlo k nadměrnému oslnění řidičů. Jedním z řešení je umístění svítidel v malé vzdálenosti před přechodem z pohledu řidičů přijíždějících motorových vozidel tak, aby chodce osvětlovala ze směru přijíždějících vozidel. Svislá osvětlenost chodců musí být výrazně vyšší než vodorovná osvětlenost přilehlé komunikace zajištěná běžnou osvětlovací soustavou komunikace. V oblastech na obou koncích přechodu, kde chodci čekají před vstupem do jízdního pásu, je také nutno zajistit dostatečnou osvětlenost. Osvětlení omezené na oblast přechodu pro chodce a na úzký pás kolem něj vyvolává divadelní efekt, který pomáhá upoutat pozornost.

Obr.: Příklad řešení místního osvětlení přechodu pro chodce

Ing. Jaroslav Kotek, ELTODO EG, a.s., [email protected], tel.: 261 343 769

11



Aktuální stav systému zpětného odběru výbojek a zářivek Ing. Bohumil Hrnčíř, Recyklace EKO VUK, Panenské Břežany Aktuální stav Systému zpětného odběru výbojek a zářivek 1. Stávající legislativa S účinností od 23.2.2002 se podle § 38, odst.l zákona č.. 185/01 Sb., o odpadech vztahuje povinnost zpětného odběru na oleje, elektrické akumulátory, galvanické články a baterie, výbojky, zářivky a pneumatiky. Od 1.1.2003 se povinnost vztahovala i na chladničky a mrazicí zařízení. V souladu s novelou zákona z důvodů implementace směrnice EU o odpadech z elektrických a elektronických zařízení byl poslední bod rozšířen a místo chladniček a mrazícího zařízení byl zaveden pojem ,,elektrozařízení, pocházející z domácností", který zahrnuje 10 skupin elektrických a elektronických přístrojů a zařízení. Povinnost zajistit zpětný odběr použitých výrobků nabídnutých ke zpětnému odběru (ZO) má právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněna k podnikáni, která výrobky uvedené v odst. 1 vyrábí nebo uvádí na trh v ČR výrobky zahraničního výrobce (dále povinná osoba), a to bez ohledu na výrobní značku a do výše, které za vykazované období stanovené podle §38, odst. 10 zákona (roční zpráva) vyrobí nebo doveze. Prostřednictvím "posledního prodejce" musí povinná osoba zajistit informování spotřebitele o způsobu provedení ZO. V případě, ze poslední prodejce neinformuje spotřebitele o způsobu zajištění ZO, je povinen odebírat přímo v provozovně tyto použité výrobky, a to bez nároku na úplatu po celou provozní dobu a bez vázání odebírání použitých výrobků určených ke zpětnému odběru na nákup zboží. ZO musí být proveden bez nároku na úplatu za tento odběr od spotřebitele. Místa zpětného odběru (MZO) musí být pro spotřebitele stejně dostupná jako místa prodeje výrobku. Zpětný odběr lze odmítnout v případě, ze použitý výrobek z důvodů kontaminace ohrožuje zdraví osob, které ZO provádějí. Zpětně odebraný výrobek se stává odpadem ve chvíli předání oprávněné osobě. Ta musí zajistit využití nebo odstranění zpětně odebraných výrobků do konce následujícího roku po provedení odběru. O plnění ZO musí povinná osoba zpracovat roční zprávu. 2. Systém zpětného odběru Systém zpětného odběru použitých zářivek a výbojek se buduje již od roku 1998, kdy byla u významných prodejců světelné techniky zřizovaná první sběrná místa na nefunkční světelné zdroje. Předmětem ZO jsou výbojové světelné zdroje, které mají podle celního sazebníku kódy zboží a označení: Zářivka lineární Kód 85393110 Zářivka úsporná Kód 85393190 Výbojky rtuťové Kód 85393210 Výbojky sodíkové Kód 85393250 Výbojky halogenidové Kód 85393290 Všechny tyto světelné zdroje obsahuji rtuť a další škodlivé příměsi a je s nimi nutno nakládat jako s výrobky, které mají nebo mohou mít nebezpečné vlastnosti. Po ukončení života jsou z ekologického hlediska řazeny mezi nebezpečné odpady. Povinnou osobou zajišťující zpětný odběr použitých zářivek a výbojek jsou dovozci a výrobci výrobku světelné techniky. Z nejvýznamnějších autorizovaných dovozců jsou do Systému zapojeni PHILIPS Česká republika, s.r.o., OSRAM, spol. s r.o., GE Lighting, s.r.o. a Sylvania LI. Jedinými tuzemskými výrobci jsou NOVALAMP, s.r.o. a S Lamp, s.r.o. V souladu se současnými trendy řešení problematiky zpětného odběru v rámci Evropské unie, které v oblasti světelné techniky představuje ELC (European Lighting Companies Federation), byla v roce 2004 založena společnostmi Philips, Osram a GE Česká asociace dovozců a výrobců světelné techniky (CADVST). Hlavní náplní činnosti této asociace je prosazování cílů ELC v ČR a harmonizace předpisů EU s naši legislativou. Pro posíleni a zefektivnění této činnosti, zejména v oblasti budovaní Systému zpětného odběru, je členy asociace a společností NARVA zakládán nový subjekt pod názvem EKOLAMP, s.r.o., který v nejbližší době umožní všem dovozcům a výrobcům světelné techniky koncepčně a systémově řešit povinnosti, vyplývající ze stávající i připravované legislativy. Vlastní činnost Systému při nakládání s použitými výrobky zajišťuje provozovatel Systému. Provozovatel Systému zřizuje v souladu s požadavky povinných osob místa zpětného odběru, zajišťuje jejich vybavení a odpovídá za provoz těchto míst. MZO se zřizují zejména v distribučních sítích prodejců výrobků světelné techniky (posledních prodejců). Podle aktuálního výkladu zákona nejsou tato MZO zařízením ke sběru odpadu. ,,Přiměřenost" nakládání s použitými výrobky jako s odpady zajišťuje provozovatel tím, ze stanovuje pravidla jejich přejímky a přechodného uskladnění, vybavuje vybraná MZO sanačními prostředky a provádí školení obsluhy. O příjmu použitého výrobku do MZO vede 12



pověřená osoba místa evidenci a spotřebiteli je pro případ kontroly na vyžádaní vystaveno potvrzení o převzetí. Jako místa zpětného odběru mohou byt použity rovněž sběrné dvory měst a obcí. Použité výrobky, které nevyužije povinna osoba pro svoji potřebu, např. za účelem jejich opravy a znovuuvedení na trh, odebírá provozovatel Systému z MZO jako nebezpečné odpady, kód 20 01 21. Na každý odběr odpadu je vystaven Evidenční list pro přepravu nebezpečného odpadu, kde příslušné MZO figuruje jako místo nakládky. Následným zpracováním tohoto druhu odpadu v zařízení Recyklační stanice jsou získávány druhotné suroviny, jako měkké a tvrdé sklo, hliník, mosaz, rtuť, železo, papír ap. s účinností minimálně 90%. Povinným osobám poskytuje provozovatel Systému pravidelně informace o plnění smluvních vztahů a předává podklady pro evidenci odebraného množství použitých výrobků/odpadů. K dnešnímu dni eviduje provozovatel více než 150 MZO, rozmístěných po celém území ČR. Z těchto měst bylo v roce 2004 odvezeno a recyklováno 350 tun, tj. více než jeden milion kusů nefunkčních světelných zdrojů s obsahem rtuti a podíl odebraných použitých výrobků světelné techniky dosáhl cca 25% výrobků uvedených v daném období na trh v ČR. 3. Nová legislativa Zákon o odpadech č. 185/2001 Sb. ve znění změn provedených zákonem č. 477/2001 Sb., zákonem č. 76/2002 Sb., zákonem č. 275/2002 Sb., zákonem č. 320/2002 Sb., zákonem č. 167/2004 Sb., zákonem č 188/2004 Sb., zákonem č. 317/2004 Sb. a zákonem č.7/2005 Sb., v úplném znění č. 106/2005 Sb., zavádí mj. s účinností 6.1.2005 nové povinnosti a pojmy týkající se elektrických a elektronických zařízení (EEZ). Tyto povinnosti se vztahují na 10 skupin EEZ, uvedených v příloze č. 7 zákona, z toho Osvětlovací zařízení, včetně světelných zdrojů, jsou uvedena pod skupinou číslo 5. Některé z nově zavedených povinností mají posunutou účinnost, a to od 13.8.2005 (označeno *). Ze základních pojmů se novelou zákona definuje pojem elektrické nebo elektronické zařízení, elektroodpadu a dále kromě pojmu zpětný odběr použitých výrobků od spotřebitelů (z domácností) se nově zavádí např. pojem oddělený sběr, tj. odběr použitých elektrozařízení od konečných uživatelů. Místo pojmu povinná osoba se v této části zákona definuje a zavádí pojem výrobce. Výrobcem je právnická nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, která pod vlastní značkou vyrábí a prodává EEZ, nebo pod vlastní značkou prodává výrobky jiných dodavatelů, nebo v rámci své podnikatelské činnosti dováží EEZ do ČR, nebo tato EEZ uvádí v ČR na trh. K základním povinnostem výrobců elektrozařízení patří splnění povinnosti stanovené pro oddělený sběr, zpětný odběr, zpracováni, využití a odstranění elektrozařízení a elektroodpadu a) samostatně (individuální Systém), b) společně s jiným výrobcem nebo výrobci (solidární Systém), c) přenesením na jinou právnickou osobu (kolektivní Systém), a o plnění povinností zpracovat za každý kalendářní rok a do 31.3. na MŽP předat roční zprávu. Výrobce EEZ je povinen podat návrh na zápis do Seznamu výrobců (*) a dále např. zajistit, aby EEZ byla vyráběna s ohledem na jejich snadnou demontáž a využití, označovat EEZ identifikaci výrobce a datumem výroby (po 13.8.2005),zajistit zpětný odběr EEZ z domácností a oddělený sběr elektroodpadu (*), vytvořit Systém zpracování za použití nejlepších dostupných technik a vytvořit Systém, podle kterého bude zajištěno využití elektroodpadu navazující na zpětný odběr EEZ nebo oddělený sběr elektroodpadu. Distributor informuje konečného uživatele o způsobu zajištění odděleného sběru. Poslední prodejce zajistí, aby spotřebitel měl při nákupu elektrozařízení možnost odevzdat ke zpětnému odběru použité elektrozařízení v místě prodeje nebo dodávky nového elektrozařízení, ve stejném počtu kusů prodávaného elektrozařízení podobného typu a použití. Výrobce financuje zpětný odběr, zpracování, využití a odstranění elektrozařízení pocházející z domácností a uvedené na trh po 13.8.2005. Před jeho uvedením na trh musí při individuálním plnění poskytnout záruku finančního zajištění. U elektrozařízení uvedeného na trh do 13.8.2005 jsou povinni výrobci utvořit Systém, do kterého přispívají podle podílu na trhu a mohou odděleně uvádět náklady při prodeji svých výrobků po dobu osmi let. Výrobce dále zajišťuje pro elektrozařízení uvedené na trh po 13.8.2005 financování odděleného sběru, zpracování, využití a odstranění elektroodpadu. Bylo-li elektrozařízení uvedeno na trh do 13.8.2005 a je-li nahrazováno výrobky stejného typu nebo výrobky, které plní stejnou funkci, zajistí výrobce takového nového výrobku při jejich dodávce, nejvýše však v počtu dodávaných kusů. Technické požadavky pro plnění výše uvedených povinnosti a bližší podmínky financováni stanoví MŽP prováděcími předpisy. Závěr Směrnice o odpadech z elektrických a elektronických zařízení aplikovaná v zemích EU a implementovaná do naší legislativy přinesla významné množství změn a doplňků a rozšířila stávající povinnost zpětného odběru o další komodity. V komoditě zářivky, výbojky patří k hlavním povinnostem výrobců nebo dovozců výrobků světelné techniky vedle zajištění Systému zpětného odběru, dostupného a bezplatného pro spotřebitele, i zajištění odděleného sběru elektroodpadu pro konečného uživatele. Reakci na nový pohled nakládání s použitými výrobky je vznik nadnárodních uskupení významných výrobců v dané oblasti, např. ELC v oblasti výroby světelné techniky, a vytváření Systémových řešení 13



překračujících hranice jednotlivých států. Proto byla v ČR založena asociace výrobců světelné techniky a pro vlastni realizaci Systémových řešení se připravuje nový subjekt. Systém zpětného odběru použitých zářivek a výbojek a jeho provoz je u nás v souladu se zákonem o odpadech zaveden, organizačně a technicky zajištěn a zpětně odebrané výrobky jsou po zpracováni v zařízení Recyklační stanice využívány jako zdroje druhotných surovin. Oddělený sběr odpadu světelných zdrojů, representovaný starými zátěžemi, nebude tak závažným problémem jako v jiných komoditách, vzhledem k tomu, ze Systém funguje již řadu let. Existuje však řada dovozců světelné techniky do Systému zpětného odběru nezapojených. Z jejich obchodní činnosti resultují použité zářivky, kompaktní zářivky a výbojky, které se po ukončení života dostávají do míst zpětného odběru a náklady na jejich odběr a recyklaci hradí dovozci a výrobci do Systému zpětného odběru zapojeni. Přitom tomu, kdo nezajistí zpětný odběr použitých výrobků nebo nesplní jinou povinnost související se zpětným odběrem může MŽP uložit sankce dle §66, odst.3, písm. ř) zákona o odpadech až do výše 1 000 000 Kč. Tento stav by se měl po zavedení povinnosti zápisu do Seznamu výrobců podstatně zlepšit. Nová legislativa rovněž více zapojuje do Systému distributory a koncové prodejce. K hlavním úkolům pro nejbližší období patří zvládnutí všech administrativních a organizačních úkonů souvisejících s novou legislativou a blížícím se zlomovým termínem 13.8.2005. Aktuálním cílem je zapojeni dalších dovozců a výrobců do Systému a vytvoření jednoho kolektivního Systému pro komoditu světelných zdrojů. Z technického hlediska je trvalým úkolem postupné zvyšování počtu míst zpětného odběru a přiblíženi se tak koncovému zákazníkovi. K rozšíření Systému a jeho unifikaci mohou pomoci zkušenosti se zaváděním obdobných Systémů v zahraničí.

Zpráva o stavu nebe nad Českou republikou Ing. Tomáš Maixner, siTeco lighting s.r.o.; ,předseda skupiny „Rušivé světlo“ při ČNK CIE; Světlo a aktivisté Současné znění Zákona o ovzduší [1] obsahuje velice pochybnou definici tzv. „světelného znečištění“: (1) Pro účely tohoto zákona v oblasti ochrany ovzduší se rozumí r) světelným znečištěním viditelné záření umělých zdrojů světla, které může obtěžovat osoby nebo zvířata, způsobovat jim zdravotní újmu nebo narušovat některé činnosti a vychází z umístění těchto zdrojů ve vnějším ovzduší nebo ze zdrojů světla, jejichž záření je do vnějšího ovzduší účelově směrováno. a paragraf který praví, že obce mohou vydat vyhlášku, zakazující promítání světelných efektů a reklam na oblohu. I tento paragraf je napsán s notnou dávkou humoru: (3) Obec může obecně závaznou vyhláškou zakázat promítání světelných reklam a efektů na oblohu a zakázat používání laserové techniky při kulturních akcích. Obec může zakázat provoz CD a DVD přehrávačů pod širým nebem. Více [7]. Aktivisté však mají snahu stav zákona změnit. Jedním z pokusů bylo neúspěšné využití poslance Kužvarta [8]. V tomto návrhu jsou použity všechny demagogie a axiomy aktivistů. (Nezaměňujte termín aktivista s ekoteroristou.) Požadavek na plné clonění svítidel Nejoblíbenějším argumentem aktivistů je tvrzení, že k obnově jasného nebe (oni používají zlověstný termín temné nebe, kdyby alespoň tmavé), postačí vyměnit stávající svítidla s vydutým difuzorem (ošklivé bachraté lampy) svítidly s plochým sklem (tj. plně cloněnými). Nebo prý postačí onen difuzor prostě odstranit. Marné jsou námitky, že to není zcela pravda. Marné je upozorňování, že odstranit kryt nelze svépomocně. Plně cloněná svítidla mohou závojový jas oblohy dokonce zvýšit. Světlo dopadající ze svítidla na okolní plochy se od nich odráží. S rostoucím cloněním svítidla klesá zákonitě účinnost a zmenšuje se vyzařovací úhel. Účinnost klesá také proto, že světlo prochází plochým sklem pod nepříznivými úhly a dochází k významným ztrátám prostupem. Pro dosažení požadovaných kvalitativních a kvantitativních požadavků na osvětlení je tedy zapotřebí větší počet plně cloněných svítidel než svítidel méně cloněných (nebo je nutné je osadit světelným zdrojem s vyšším světelným tokem). Tak může dojít k situaci, že součet množství světla vyzářeného na oblohu přímo a světla odraženého je nižší u klasických svítidel než u svítidel plně cloněných. Aby se dosáhlo požadovaných parametrů pro osvětlení, tak plně cloněných svítidel může být až o třetinu (i více) více než svítidel s vydutým difuzorem. Samozřejmě, že tomu tak není v případech, kdy není možnost rozmístit svítidla optimálně. To je v případě rekonstrukcí, přisvětlení důležitých míst, „krátkých“ ulic (není možné maximalizovat rozteče), apod. Také v případech, kdy nejsou přísné požadavky na kvalitu osvětlení - např. vjezd do areálu - je „vítězným“ plně cloněné svítidlo. Podrobněji viz [2].

14



Důsledek odstranění difuzoru Změní se fotometrické vlastnosti svítidla a mohou se narušit podmínky pro dobré vidění, dojde ke snížení krytí a tedy zvýšené nebezpečí úrazu, ztrátě homologace, zrychlenému stárnutí světelně aktivních ploch a svítidla vůbec. Obávám se, že šíření tohoto návodu hraničí s trestným činem nabádání k obecnému ohrožení. Oslnění a plně cloněná svítidla Tvrzení, že plně cloněná svítidla jsou ta pravá, posilují dalším údajným důsledkem. Totiž tím, že plně cloněná svítidla méně oslňují. Je to poměrně nebezpečný argument, protože mu většina laiků uvěří. Uslyší-li tuto větu na ulici, okamžitě se zadívá na nejbližší svítidlo. To jej samozřejmě při přímém pohledu oslní. Je velmi nepravděpodobné, že by se zadíval do plně cloněného svítidla. Takže dá aktivistovi za pravdu. (Cloněná svítidla ukazuje aktivista z dálky, kdy skutečně neoslňují.) Stejně jako tomu je s množstvím světla vyzářeného na oblohu, tak ani tento aktivistický „axióm“ neplatí vždy. V případech, kdy je možné optimálně rozmisťovat svítidla,jsou u soustav s plně cloněnými svítidly nižší stožáry v menších rozestupech. Pokud je geometrické uspořádání shodně se soustavou méně cloněných svítidel, pak jsou ta plně cloněná osazena světelnými zdroji s větším příkonem. V prvém případě jsou svítidla z hlediska oslnění v méně příznivé poloze a větší počet se současně nachází v zorném poli. Mohou pak oslňovat více, než svítidla méně cloněná. V druhém případě jsou sice svítidla uspořádána geometricky shodně, ale vyšší světelný tok je samozřejmě příčinou vyššího jasu svítidla a tedy i oslnění. Podrobněji opět [2]. Snížení jasu komunikací Neméně je aktivisty oblíbena dedukce, že dojde-li ke snížení oslnění, pak lze snížit i jas komunikace. Zdůvodňují to tím, že při menší míře oslnění je zrak schopen lépe rozlišovat. To je samozřejmě do určité míry pravda. Stanovit přípustnou velikost snížení je velice problematické. Aktivisté šmahem doporučují snížení na polovinu i více. Požadují jako maximální jas vozovky hodnotu 1 cd.m-2. Pominu, že ke snížení oslnění nemusí dojít. Sníží-li se oslnění, pak se zvýší schopnost rozlišit menší rozdíly jasů, tj. spatřit méně zřetelnou překážku. Je tedy možné snížit jas pozadí. S klesajícím jasem pozadí však vzrůstá oslnění. A snižuje se rozlišitelnost… Druhým důsledkem snížení jasu pozadí je snížení rychlosti vnímání. To na komunikacích není zanedbatelný ukazatel. Nelze opominout ani to, že se snížením jasu pozadí více oslňují protijedoucí vozidla. Hodnoty jasů komunikací pro různé stupně osvětlení jsou stanoveny jako kompromis mezi potřebami vidění a technickoekonomickými možnostmi. Jasové požadavky jsou minimální přijatelné hodnoty, počítají s určitým stupněm oslnění. Nadstandardní omezení oslnění není důvodem pro snížení jasu komunikace. Návratnost investic „… světla ekologická, u kterých se prokázala finanční návratnost zhruba do šesti let“ [3]. To je další oblíbené téma aktivistů. Tvrdí, že soustavy s plně cloněnými (nazývají je nyní „ekologická“) jsou ekonomicky výhodné. Otázal jsem se aktivisty, jak k tomu došel. Odpověděl, že to v jednom případě (osvětlení tenisových kurtů) spočítala světlařská firma. Na moji námitku, že jde o jeden případ, který nelze zobecnit, již neodpověděl. Nebylo lze, nebylo třeba. Z pohledu aktivisty se jedná o axiom. Poznámka: V případě, že položíte aktivistovi otázku na kterou nemůže odpovědět, nebo by vám musel dát za pravdu, pak neodpoví. Ani v takovém případě, kdy by se použil stejný počet svítidel ekologických jako neekologických (i shodného příkonu), tak by k návratnosti nedošlo. Z prostého důvodu - svítidla s difuzorem tvořeným plochým sklem jsou technologicky náročnější a tedy i dražší. Nemůže nastat případ, aby byla ekologická svítidla levnější než klasická svítidla stejné kvalitativní třídy (pokud výrobce nebude plně cloněná svítidla dotovat – samozřejmě na úkor zvýšení ceny klasických svítidel). Nemůže nastat ani případ, že soustava s plně cloněnými svítidly bude energeticky méně náročná. I tam, kde nejsou důležité parametry osvětlení (zmíněný vjezd do areálu) je použití plně cloněných svítidel dražší investičně i provozně. Dražší svítidla totiž logicky vyvolají vyšší náklady na opravy. Samozřejmě, že ekologická svítidla mohou být ekonomicky návratná. Budou-li se srovnávat kupříkladu se svítidly s kulovým difuzorem. Pardon, abych použil slovník aktivistů, s ošklivými koulemi. Podobně, budu-li je porovnávat se zastaralou soustavou (jejich oblíbený příklad úspor ve Svitavách). Aktivisté zcela ignorují první pravidlo ekonomických posouzení. Srovnávat srovnatelné. Tedy soustavy stejné kvality světelně technické a podobné technické úrovně. „Ekologické“ soustavy jsou investičně i provozně dražší. V žádném případě nejsou energeticky méně náročné. Naopak. Nepřinesou tedy, aktivisty rovněž proklamované, snížení znečištění ovzduší - mám teď na mysli skutečné znečištění - z důvodu nižších požadavků na produkci elektrické energie. Aktivisté jsou zcela odtržení od reality. O tom svědčí například i jejich tvrzení [4] o nenákladnosti záměny klasického difuzoru za clonu typu ploché sklo. Pokud by se provedla výměna s výměnou vyhořelého zdroje, pak by to podle nich nestálo více než sto pět korun (včetně materiálu). Skutečnost je taková, že náklady na takovou výměnu jsou např. u svítidel siTeco řady SR kolem 1300 Kč, bez materiálu cca 600 Kč (nikoliv pět korun). U svítidel jiných renomovaných výrobců je cena obdobná. 15



Kombinace svítidel různých typů Aby zmírnili námitky, že vyměňovat svítidla není právě laciná záležitost, proklamují aktivisté možnost vyměňovat svítidla postupně. Po jejich poškození nebo po uplynutí ekonomické doby jejich života. Zdánlivě je to rozumný názor. Pokud jej předloží neznalé osobě. Svítidlo jako svítidlo. Skutečnost je samozřejmě jiná. Záměnou svítidla obvykle dojde ke změně kvalitativních i kvantitativních parametrů. To platí vždy, kdy náhražka má jiné fotometrické vlastnosti než originál. Nemusí jít o svítidlo „ekologické“. Pro názornost - soustava osazena 70W svítidly osvětluje běžnou komunikaci normovaným udržovaným jasem 0,40 cd.m-2. Vymění-li se jedno svítidlo za „ekologické“ (při výpočtu jsem použil svítidlo stejné typové řady jako původní, avšak plně cloněné), pak na „jeho“ úseku klesne udržovaný jas na 0,34 cd.m-2. Aby se zachoval normovaný požadavek, pak se musí použít svítidla s příkonem 100 W. Potom bude hodnota udržovaného jasu 0,45 cd.m-2. Důsledek záměny, je-li provedena kvalifikovaně, je ten, že vzroste příkon soustavy. Ale mnohem zajímavější je další důsledek. Původní soustava vyzařuje na oblohu 1,64 klm (vztaženo na čtyři svítidla). Po neodborné záměně takto hodnota klesne na 1,52 klm. Ovšem při seriózní výměně je světelný tok vyzářený na oblohu oproti původní vyšší! Má hodnotu 1,75 klm. Důsledkem aktivisty doporučené úpravy je tedy nárůst spotřeby elektrické energie a rušivého světla na oblohu! Aby se nezvýšil příkon a snížilo množství rušivého světla, bylo by nutné osadit náhradní svítidlo do menší výšky. Pak je ovšem otázkou, zda by soustava vyhověla z hlediska rovnoměrnosti a případně i oslnění. A rozhodně by to nebylo levné. A další a další… bludy šíří aktivisté. Již jen heslovitě volné citace a případný komentář. „Komunikace jsou přesvětlené. Je to důsledek honby za ziskem, kdy tvůrci norem, uplacení světlařskou loby, neustále zvyšují požadavky. Přitom lze i při svitu měsíce číst titulky novin i bezpečně lyžovat.“ Asi nemusím komentovat. „Památky jsou přesvětlené. Zcela dostatečný by byl jejich jas jedna cd.m-2. Nasvětlují se na vysoké hodnoty proto, protože jinak zanikají v oslňujícím jasu ošklivých bachratých lamp v okolí.“ Podle doporučení [9] je přípustný jas objektu v zónách E1 a E2 pět, v E3 deset a v E4 dvacet pět cd.m-2. Pražský hrad má udržovaný jas okolo osmi cd.m2 . „Oslnění a nežádoucí svícení lze odstranit natřením difuzorů černou barvou nebo polepením folií. Je to zušlechtění svítidla! Není to poškozování cizí věci.“ Jde! Je to obdoba sprayerských aktivit. Trestní zákoník na to pamatuje sazbou až osmi let odnětí svobody. „Světlo jdoucí naplacato k nám je pětkrát škodlivější než světlo jdoucí od země strmě vzhůru“. Ekvilibristický kousek snažící se obhájit „ekologická“ svítidla za každou cenu. Vznik této teorie prokazuje, že aktivisté patrně pochopili neudržitelnost jejich světa prostého odrazu světla. Citované tvrzení samozřejmě platí. Ovšem za předpokladu, že ovzduší bude naprosto homogenní a průzračné, bez jediného mráčku, že okolí svítidla bude prosté jakýchkoliv překážek světlo odrážejících. Pokud by tato teorie platila v reálném světě, pak není důvodu používat plně cloněná svítidla jinde než na volných prostranstvích. Všude jinde se „světlo jdoucí naplacato“ setká s překážkou, která je rozptýlí (zástavba, zeleň, nerovnosti terénu). Reálná atmosféra není homogenní ani náhodou. A nehomogenita v čase neustále mění své optické vlastnosti i pozici. Viditelnou nehomogenitou je oblačnost. I ta odráží světlo. Kdyby neodrážela, nebyla by vidět. Je tedy zcela zřejmé, že v každém okamžiku je škodlivé světlo „jdoucí“ jiným směrem. Pro posuzování osvětlovacích soustav je tedy nutné brát v úvahu veškerý světelný tok vyzářený na oblohu. Opomenutí nehomogenity atmosféry potvrzuje jedno. Aktivisté sledují jen a jen své zájmy. Nejde jim o jiné rušivé světlo než o to, které omezuje jejich astronomická pozorování. Jejich manipulace s karcinogenními účinky světla, ohrožováním flóry a fauny, zlehčování významu osvětlení jako prevence nehodovosti a kriminality, to vše je jen zástěrka pro jejich pravé cíle. „Světlo narušující spánek může vyvolat rakovinu.“ Nejsem kompetentní se k tomuto tvrzení vyjádřit. Pouze vím, že je odborníci považují za silně nadsazené. Aktivisté mi nikdy neodpověděli na velikost exposice, která způsobí zástavu tvorby melatoninu. V různých pramenech jsou různé hodnoty. Jako velmi pravděpodobné jsou osvětlenosti kolem 1500 lx, nižší již mají pravděpodobnost menší. Pro množství světla, které může v běžných případech proniknout od veřejného osvětlení do příbytku, má pravděpodobnost již téměř nulovou. Mám obavu, že se jedná o šíření poplašné zprávy. V poslední době ji rozšiřují o to, že světlo je příčinou zvýšeného rizika příhody mozkové či srdeční a dokonce má na svědomí i obezitu. Také nemohu posoudit, do jaké míry „‘ekologická‘ svítidla zabrání genocidě můr“ (genocida - aktivisté milují silné negativní termíny). Hovořil jsem o tom s jedním docentem můrologie. Byl tím velice pobaven a prohlásil to za nesmysl. Jen představa, že by můry létaly výhradně ve výškách větších než v jakých jsou svítidla a ignorovaly jiné světlo. A tak dál, a tak dál.

16



„Světelné znečištění“ Nakonec mám jednu prosbu. Odnaučte se používat termín „světelné znečištění“. Patří do slovníku aktivistů. Světlo nic neznečišťuje, je pouze indikátorem vlastní existence a skutečného znečištění ovzduší. Světlo ruší astronomy při pozorování, oslnění ruší při sledování prostoru nebo řízení vozidla, světlo může někoho rušit při spánku, může narušit biorytmy lidí, fauny i flóry. Všechny tyto účinky jsou rušivé a proto jde o rušivé světlo. Dříve ani astronomové termín „světelné znečištění“ nepoužívali, ale drželi se termínu rušivé světlo [10]. Sousloví „světelné znečištění“ má psychologický dopad na neznalé. Vyvolává pocit, že světlo něco špiní a tedy je špatné. Nepodporujte aktivisty. A poslední poznámka. Zmínil jsem se o případech kdy je, podle mého názoru, naplňována skutková podstata trestného činu šíření poplašné zprávy, poškozování cizí věci, veřejné ohrožení, navádění k trestnému činu (urážky na cti, namířené proti oponentům z řad světelných techniků, pomíjím). Víte-li o schopném právníkovi, který by se těmito mými domněnkami s potěšením zabýval, pak mu budu zcela, a rovněž s potěšením, k dispozici. Literatura a odkazy 1. Zákon o ovzduší 86/2002 2. Plochá skla? www.dql.cz/texty/skla.htm 3. T. Dobrovolná (resp. P. Suchan); Tma má na kahánku; týdeník Květy 8/2004 4. http://amper.ped.muni.cz/svetlo/2002-June/000310.html; Citace - Hollan: „Jak jsme v Brně už zjistili, takové sklo stojí pod sto korun ...„ 5. Hollan, J.; Obec v noci - Starosta a občané - Raabe 2002 - podrobněji (zábavněji) http://amper.ped.muni.cz/jenik/light/koncepty/osv_obce5.html 6. http://amper.ped.muni.cz/light/texty_html/revoluce.html; Citace - Hollan, J.; Revoluce ve venkovním osvětlování - 2001 „Tak, jako se vyspělá Evropa hlásí k myšlence Faktoru 10, soudím, že i v oboru venkovního osvětlování je možné jej dosáhnout, se spoustou blahodárných důsledků.“ 7. Webové stránky skupiny „Rušivé světlo“ při ČNK CIE - www.darksky.cz 8. Pozměňovací návrh poslance Kužvarta; http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw 9. TC 5.12 CIE - Návod k omezování vlivů rušivého světla pocházejícího z venkovních osvětlovacích soustav 3. návrh - srpen 1995 10. Hacar, B.; Úvod do obecné astronomie. SPN 1963

Evidence zařízení veřejného osvětlení Ing. Jiří Skála, ELTODO Citelum Jak jistě každý z nás ví, každý subjekt je povinen provádět pravidelně kontrolu svého majetku. Tato povinnost se vztahuje nejen na ziskové či neziskové organizace, ale samozřejmě i na obce. Dle zákona 128/2000 Sb. ze dne 12. dubna 2000 ve znění pozdějších změn., díl 2 – Hospodaření obce, § 38, odst. 1. musí být majetek obce využíván účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Obec je povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Obec vede evidenci svého majetku. Samostatným a nám všem velmi dobře známým typem majetku je veřejné osvětlení, jehož úkolem je především zajištění bezpečnosti dopravy, osob a majetku. Evidence majetku v oblasti veřejného osvětlení není vůbec v ideálním stavu, o čemž jsme se přesvědčili již v několika obcích. Správnost evidence je dle našeho názoru značně závislá na: - způsobu vedení evidence - rozsahu evidovaného zařízení - existenci značení na zařízení Jako ukázku je možno uvést výběr několika obcí, kde naše společnost provedla v rámci Přenesené správy inventarizaci :

Obec Obec 1

Počet SB dle Počet SB po obce inventarizaci 1295 983

Rozdíl -312

Obec 2

726

883

157

Obec 3

639

839

200

Obec 4

132

143

11

17



Obec 5

119

126

7

Obec 6

98

98

0

Obec 7

84

85

1

Obec 8

81

82

1

Obec 9

77

77

0

Vedení evidence veřejného osvětlení může nabývat pouze základního rozsahu, který bude obsahovat pouze: - název a typ majetku - pořizovací cena - datum pořízení Položme si však otázku, zda stačí tento základní rozsah evidence i pro veřejné osvětlení. Pokud dochází při obnově k výměně zařízení jako celku, mohli bychom souhlasit. Uvědomíme-li si však, že v průběhu životnosti tohoto zařízení může docházet k modifikaci jednotlivých částí (tzv. konstrukčních prvků), není odpověď na tuto otázku již tak jednoduchá a do značné míry závisí na možnostech majitelů, správců či dokonce provozovatelů. Společnost ELTODO-Citelum, s.r.o. přistoupila k evidenci veřejného osvětlení od samého začátku s velkou zodpovědností a profesionalitou a chápe ji jako jednu z nejdůležitějších momentů správy veřejného osvětlení. Každé zařízení je vybaveno identifikačním štítkem s jedinečným číslem a informace o něm jsou evidovány jak v grafické ale i v databázové podobě.

V grafické podobě jsou zakresleny: - všechna zařízení (jednotlivé druhy zařízení jsou rozlišeny tvarem a barvou grafické značky) - napájecí kabely - silové kabely - ovládací kabely

V databázové podobě jsou evidovány údaje o: - majiteli (název a adresa) - řádu preventivní údržby (činnosti vycházející zejména z ČSN 33 15 00) - odpovědnosti za provádění údržby

18



- poloze zařízení (obec, ulice, poloha,…)

-

umístění,

složení zařízení (typ stožáru, výložníku, svítidla, patice, sil.kabelu, světelného zdroje,…)

stavu využití pro jiné účely (dopravní značky, kamery, reklamy, …)

Naše společnost je si plně vědoma nepřesného stavu evidence majetku a proto je tato záležitost prvním krokem v rámci Přenesené správy, která se od svého premiérového uvedení v ČR uplatnila již ve více obcí. Zajištění aktuálnosti informací o zařízení jako celku je naší samozřejmostí. Děkuji za pozornost

19



Stav veřejného osvětlení v ČR po 15 letech – Co všechno bylo zprivatizováno Miroslav Tichý, OSVĚTLENÍ spol. s r.o. Vraťme se trochu do historie veřejného osvětlení: Počátkem 60 let bylo rozhodnuto, že tato činnost nebude součástí ENERGETICKÝCH ROZVODNÝCH ZÁVODŮ a veřejné osvětlení bylo od Energetiky odtrženo. Není se čemu vlastně divit, vždyť v této době energetika prožívala ohromný vzestup a VO ji bylo trochu na obtíž. Takto se údržba i správa VO stala nedobrovolně součásti Technických služeb případně jiných komunálních služeb. Nelze říci, že by tato činnost byla v době totality mimořádně atraktivní. S příchodem r. 1989 nastal však i v tomto oboru ohromný zlom. V době, kdy nezaměstnanost roste, práce na VO znamená jistotu. Vždyť všechny ty ŠKODOVKY, ČKD, VÍTKOVICKÉ ŽELEZÁRNY vlastně už nefungují. Zlom nastal i v zájmu firem a velkých společností mezi kterými kupodivu nechybí ani energetika - tedy Západočeská energetika. Zástupci firem neúnavně navštěvuji města a obce ve věci možné spolupráce na údržbě, správě a výstavbě, v neposlední řadě je nabízen i možný odkup veřejného osvětlení za peníze, které jsou pro města a obce momentálně velmi zajímavé. Vše má však jeden háček - málokdy zastupitelé odhadnou správně úmysl zájemce a podepíší smlouvy, které časem ztratí na své atraktivitě. Podstatné je však pouze jedno: veřejné osvětlení nebude nikdy a nikde odkoupeno tak, aby bylo následně zdarma provozováno, ale města se budou i nadále finančně podílet na jeho činnosti. Všechno záleží jaké smlouvy byly sepsány a rozhodující je také doba trvání smlouvy. Po mnoha a mnoha letech, kdy osvětlení je zanedbáváno, se těžko dává něco dohromady. Je velice těžké posoudit, zda novodobé formy nabídek pro jednotlivá města jsou výhodné či ne. V každém případě toto hodnotím jako krok dopředu! Každé město má právo, a i vůči svým obyvatelům povinnost, vybrat si na údržbu osvětlení nejvhodnějšího partnera. Jako příklad uvedu, že ve Francii vznikly velké společnosti na údržbu Osvětlení měst a tyto společnosti si také významně konkurují. Jsou to firmy CITELUM a firma SOTRASER. Tyto společnosti se podílejí na údržbě největších francouzských měst včetně Paříže. V Rakousku ve městě Linci udržuje a spravuje VO Městský podnik, v INNSBRUCKU je VO udržováno privátní formou a ve Vídni je fungující městská správa VO s operativním dispečinkem, na ostatní činnosti se podílí soukromé firmy. A nyní k situaci v České republice : Významným podílem vstoupily do údržby měst a obcí společnosti, již dříve uvedena Západočeská energetika, podílející se na provozování VO ve 146 obcích a městech v počtu cca 8500 světelných míst. Firma ELTODO - Citelum, s.r.o. dle poslední informace zajišťuje přenesenou správu v 68 obcích a městech, včetně hlavního města Prahy v počtu světelných míst cca 184 918. Firma SIEMENS a.s. OSTEREICH Brno vstoupila do provozování osvětlení tří, respektive čtyř, velkých měst České republiky a to Teplice, Most, Hradec Králové v počtu cca 22 000 světelných míst. Ve vazbě na město Brno společnost SIEMENS zajišťuje kompletní obnovu a rekonstrukci zařízení. Posledním významným provozovatelem zůstávají Technické služby a ostatní komunální služby měst, které i nadále provozují osvětlení v 50 největších městech České republiky. Na závěr tohoto příspěvku bych chtěl konstatovat, že mojí snahou bylo předložit co nejobjektivnější informace aktuální v době konání semináře.

Pravidelná revize veřejného osvětlení. Václav Černý, Elektrotechnický cech plzeňského regionu Byli jsme požádáni organizátorem tohoto celostátního semináře, který se zabývá problematikou výstavby, údržby a správy veřejného osvětlení, abychom na základě platných ČSN vyslovili náš názor na pravidelné revize tohoto zařízení. Přestože naše živnostenské společenství nemá takové pravomoci ze zákona, aby vykládalo znění norem (mimochodem platné ČSN nejsou obecně závazné), máme za to, ze s počtem necelých 200 členů jsme kompetentní se k tomuto problému vyjádřit. Výše uvedená ČSN 33 1500 z 16.6,1990, která je platná od 1.6.1991, řeší provádění výchozích a pravidelních revizí na elektrických zařízeních. 20



Obecně lze konstatovat, že podle této normy se: a) výchozí revize provádí na všech elektrických zařízeních nově budovaných, rekonstruovaných a rozšiřovaných (viz. ČSN 33 2000-6-61, ed. 2) b) pravidelné revize se provádí na všech elektrických zařízeních ve lhůtách stanovených - podle prostředí (vnějších vlivu) - podle prostoru se zvýšeným rizikem ohrožení osob (viz. změna Z3) Pokud se shodneme na tom, ze veřejné osvětlení je elektrickým zařízením v prostředí venkovním resp. pod přístřeškem (tomu odpovídají vnější vlivy dle ČSN 33 2000-3 uvedené v tabulce změny 3), pak lhůta pro pravidelné revize dle tohoto pravidla (prostředí) jsou 4 roky. Stale vsak zůstává v platnosti článek 3.3, podle kterého u organizaci s vlastním řádem preventivní údržby (dále jen ŘPÚ), kdy pravidelnými kontrolami a údržbou elektrických zařízení je zajišťována bezpečnost, lze lhůty pravidelných revizi prodloužit až na dvojnásobek. V praxi by to znamenalo, že pravidelné revize u veřejneho osvětlení se mohou provádět každých 8 let s podmínkou, ze pravidelné kontroly v rámci ŘPÚ musí být provedeny nejméně každé 4 roky. Výhoda zavedeni ŘPÚ v organizacích zabývajících se údržbou a správou veřejného osvětlení je jednoznačná - kontroly může provádět pracovník s elektrotechnickou kvalifikaci např. § 6 dle Vyhl. 50/1978 Sb. (vlastní pracovníici), revize musí provádět revizní technik s elektrotechnickou kvalifikací § 9 dle Vyhl. 50/1978 Sb. (většinou se zajišťuje dodavatelsky). Doporučená lhůta pravidelných revizí 4 roky je rovněž uvedena v příloze ,JF" ČSN 33 2000-6-61 ed. 2, kde v odstavci F.2 poznámka Nl je mimo jiné doporučena tato lhůta u venkovního osvětlení dle ČSN 33 2000-7-714 ,,Zařízení pro venkovní osvětlení". Tolik k pravidelným revizím veřejného osvětlení. K uvedené ČSN 33 2000-7-714: 2001 jen připomínáme, že platí pro pevná zařízení venkovního osvětlení, která zahrnujíi svítidla, soustavu vedení a příslušenství umístěné mimo budovy, zejména pak: - osvětlovací zařízení, například pro silnice, parky, zahrady, prostranství přístupná veřejnosti, sportovní areály, osvětlení pomníků, - ostatní zařízení s vestavným osvětlením, jako jsou telefonní budky, zastávky autobusu, reklamní panely městské plány, silniční značky. Netýká se: - zařízení pro veřejné osvětlení, která jsou součásti veřejné rozvodné sítě (přesnější výraz - distribuční sítě), - dočasného girlandového osvětlení (např. vánoční výzdoba), - signalizačního systému silniční dopravy, - svítidel, která jsou upevněna na vnější straně budovy a jsou napájena přímo z vnitřního vedeni této budovy. Připomínám i ČSN 33 2000-7-714. Ta ve svém poměrně strohém obsahu je zajímavá tím, že stanovuje vnější vlivy - ochrany před nebezpečným dotykem živých částí, - ochrany před nebezpečným dotykem neživých častí, - stupeň ochrany krytem elektrického zařízení. Připomenutí této ČSN pokládáme za vhodné z důvodů, ze není ještě dostatečně využívána v elektrotechnické společnosti. Literatura: ČSN 33 1500: 1990 ,,Revize elektrických zařízení" ČSN 33 1500, změna Z3: 2004 ČSN 33 2000-7-714: 2001 ,,Zařízení pro venkovní osvětlení ČSN 33 2000-6-61, ad. 2 ,Revize - Výchozí revize

Osvětlení mostů a nadjezdů Jiří Voráček, VORVO Stručný autorizovaný průřez předneseným příspěvkem 1. Popis problematiky, předpisy 1.1. Obecný popis problematiky Mostní objekty jsou ohrožovány v lokalitách s blízkým výskytem zdrojů stejnosměrného proudu (např. městská a železniční trakce) korozí bludnými proudy (dále jen BP). Pro zamezení negativního působení BP jsou přijímána přesně 21



specifikovaná opatření, která vyžadují, aby i projekt veřejného osvětlení (dále jen VO) byl vypracován v souladu s těmito požadavky. Každý projektant, který se v rámci svého projektu dotýká zařízením VO mostního objektu, si musí být vědom všech úskalí a povinností dodržet stanovená pravidla technického řešení umístění zařízení VO na mostním objektu. Proto jsou stanovena základní pravidla technickými předpisy a normami. 1.2. Základní předpis a nejdůležitější související technické normy TP 124 (Ministerstvo dopravy a spojů, odbor pozemních komunikací) ZÁKLADNÍ OCHRANNÁ OPATŘENÍ PRO OMEZENÍ VLIVU BLUDNÝCH PROUDŮ NA MOSTNÍ OBJEKTY A OSTATNÍ BETONOVÉ KONSTRUKCE POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ (Schváleno: MDS - OPK č.a. : 30085/99 – 120 ze dne 20.12.1999 s účinností od 1.1.2000). V TP 124 jsou na příslušných místech textu odkazy na normy a právní předpisy. Z technických norem se jedná zejména o tyto: ČSN 33 2000-4-41, ČSN 33 2000-5-51, ČSN 34 1500, ČSN 33 3516, ČSN 34 1510, ČSN 34 2613 ČSN IEC 913, ČSN 38 0810, ČSN 34 1390, ČSN 34 1500, ČSN 03 8005, ČSN 03 8350, ČSN 03 8370, ČSN 03 8372. 2. Možnosti provedení VO na mostním objektu Musí být navrženo takové řešení, které neumožní zavlečení BP do mostní konstrukce. To znamená, že na most nemůže být přímo zaveden zemnič a nemůže být přímo uzemněn PEN. Toho lze dosáhnout dvěma základními postupy: 2.1. Oddělením obvodů – použitím oddělovacích traf a to lze zase dvěma způsoby: a) jedním trafem pro celou soustavu VO na mostě dimenzovaným podle instalovaného příkonu a rozfázování. Trafo je zpravidla v pilíři s jištěním. Pilíř se umisťuje v blízkosti závěrné zídky mostu. b) jednotlivými trafy pro každé světelné místo umístěnými přímo ve stožárech. Rozvod před trafy musí být ve II. třídě izolace, doplněno jištění trafa a jištění sekundárního vývodu ke svítidlu. 2.2. Provedením celého VO na mostním objektu v II. třídě izolace. Před mostní objekt je osazen pilíř, ve kterém je naposledy přizemněn PEN, rozdělen na PE a N, přičemž PE se již na most nezavádí. Ve stožárech jsou kryté elektrovýzbroje ve II. třídě izolace, stejně tak svítidla. 2.3. Zajištění ochrany před úrazem elektrickým proudem Je zajištěna již samotným opatřením proti zavlékání bludných proudů a to buď: a) ochranou oddělením obvodů (v pilíři osadit do vývodu VO na mostě proudový chránič) b) ochranou dvojitou izolací (v pilíři osadit do vývodu VO na mostě proudový chránič) 2.4. Zajištění ochrany před účinky atmosférického přepětí Stožáry se vzájemně propojí a) přes provařenou výztuž chodníkové římsy a toto je vyvedeno na obou koncích mostu před závěrem na destičku s čepem, kde se připojí zemnič přes svodič přepětí s opakovanou funkcí. b) izolovaným vodičem vedeným v samostatné chráničce přes závěrné zídky objektu do terénu, kde je propojen s FeZn opět svodičem přímo v zemi (např. FKSP) nebo v podstavci pilíře VO. c) propojení holým vodičem FeZn po přídržích po místní konstrukce se zpravidla neprovádí a navíc správci mostů takové návrhy odmítají.

Život světelných zdrojů na komunikacích s tramvajovým provozem Ing. Jiří Skála, Eltodo CITELUM, s.r.o. Touto přednáškou bych rád navázal na poslední přednášku o životě světelných zdrojů, která byla prezentována na jarním setkáni SRVO v Lednici, tentokráte zaměřenou na vliv vibrací na život světelných zdrojů. V naší společnosti ELTODO - Citelum se věnujeme podnětům vedoucím ke zdokonalení poskytované služby. Jedním z takovýchto podnětů byla právě informace na časté výpadky světelných zdrojů v ulici Plzeňská na Praze 5.

22



Po získání informací z našeho informačního systému byla zpracována křivka úmrtnosti a to pro všechny instalované zdroje na stožárech se závěsem nosného lana trolejového vedení bez rozdílu typu. Tato křivka úmrtnosti je znázorněna na Obrázku 1 - Křivka úmrtnosti na ulici Plzeňská.

Obrázek 1 - Křivka úmrtnosti na ulici Plzeňská

Naskytla se otázka, zda mohou vibrace přenášené do stožáru snížit život světelného zdroje. Vliv vibrací na soustavu (obecně) závisí na poměrné amplitudě vynucených kmitů (r/rst), činiteli naladění η a tlumení (br). Pokud je tlumení podkritické (br
Obrázek 2 - Amplitudová charakteristika

23



Za tímto účelem bylo provedeno měření na vybraném stožáru s cílem zjistit úrovně a frekvence vibrací, které se na stožár přenášejí při projezdech tramvají přes nosná lana trolejového vedeni a to ve směrech: X... vodorovný, kolmo na vozovku, Y... vodorovný, paralelní s vozovkou, Z... svislý, shodný s osou stožáru. K měření vibrací byl použit snímač KISTLER typu 8792A500 a 8792A100. Tyto snímače byly instalovány na tři místa – viz obr.3

Obrázek 3 - Instalace měřící techniky KISTLER, obrázek snímacího zařízení KISTLER 8702A500 Vyhodnocení vlivu přejezdu tramvají na vibrace stožáru bylo provedeno z následujícího záznamu.

Obrázek 4 - Záznam vibrací při přejezdech tramvají, osa x – čas (min), osa y - přetížení (g)

24



Shrnutí: a) Při přejezdech tramvají dochází k přenášení vibrací do konstrukce stožáru. b) Maximální dynamická přetížení se pohybuji do amplitud 0,18 g. c) Frekvence přenesených vibrací v místě uchycení svítidla se pohybuje od 3,7 do 3,8 Hz. d) Hlavní směry kmitání od přejezdu tramvají jsou v rovině xz. Život světelných zdrojů na komunikacích s tramvajovým provozem

Tabulka 1 – Instalované zdroje Pro vyhodnocení možného vlivu vibrací byly použity zdroje instalované v roce 2001. Souhrn všech světelných zdrojů je uveden v tabulce 1. Z důvodů velkého sortimentu zdrojů bylo možno vyhodnotit pouze světelný zdroj ,, Výbojky GE LU 100/100/T/40“ a „Výbojky SON T 70 W“ které byly v dostatečné míře instalovány i na stožáry veřejného osvětlení se závěsem tramvajového trolejového vedení.

Obrázek 5 - Úmrtnostní křivka zdroje „VÝBOJKA GE LU100/100/T/40“

25



Obrázek 6 - Úmrtnostní křivka zdroje „VÝBOJKA SON-T 7OW“ Závěr V obou případech je znázorněno, že světelné zdroje umístěné na stožárech veřejného osvětlení, na kterém je zavěšeno nosné lano trolejového vedení, dosahují horších parametrů. V souvislosti s malým vzorkem světelných zdrojů však nelze ještě jednoznačně činit závěry. Rozhodně se však jedná o oblast, kterou budeme dále sledovat.

Nahlédnutí do údržby Josef Nikl, Technické služby Olomouc Vážené dámy, vážení pánové, vážení přátelé a všichni přítomní. Dovolte mi, abych Vás ve stručnosti informoval o veřejném osvětlení a všem co s tím souvisí ze starobylého města Olomouce, které je zároveň největší křižovatkou silnic a dálnic v České republice. Nejprve trochu historie. Veřejné osvětlení v Olomouci jako takové převzaly technické služby v roce 1969 od elektráren. V té době bylo v Olomouci cca 7.500 světelných míst a jedna světelná křižovatka. V té době byly Technické služby jako rozpočtová organizace města Olomouce. Čas běžel dál, začalo se prosazovat provedení rekonstrukce VO, rušení venkovního vedení, přibývaly nové ulice, náměstí, obchvaty, včetně jejich veřejného osvětlení a začal narůstat i počet světelných bodů. Ze strany vedení města byly zaznamenány silné tlaky, zaměřené na úspory elektrické energie ve VO a proto se svítilo tzv. „ob stožár“, docházelo k vypínáni jedné strany ulic při párové nebo vystřídané soustavě, zavádělo se dřívější vypínaní. V další etapě probíhala výměna svítidel s nižšími příkony na zdrojích a v neposlední řade se přistoupilo k montáži nových rozvaděčů již vybavených speciálním zařízením na šetření elektrickou energií. Ve všech výše uvedených případech byly zaznamenány pozitivní výsledky. V těchto činnostech pokračujeme ve VO i dnes, i když jsme již několik let akciová společnost se stoprocentní účastí magistrátu. Magistrát je majitelem veřejného osvětlení a SSZ a technické služby jsou pouze správci VO a SSZ. Jako správci VO a SSZ zajišťujeme na základě uzavřené každoroční smlouvy s magistrátem zejména tyto činnosti: − opravy zjištěných a hlášených poruch VO a SSZ − revize elektrozařízení jak u VO, tak u SSZ − havarijní službu denně i v sobotu a v neděli od 5.00 do 22.00 hodin − provádění „záchovné“ údržby jak VO, tak SSZ

26



Dále zajišťujeme: − údržbu a opravy slavnostního osvětlení památek v Olomouci, − údržbu a opravy osvětlení kašen a fontán, kdy ve čtyřech případech máme zimní a letni svítidla, která musíme měnit, − spolupracujeme na zařízení pro osvětlení podchodu, ramp u podchodu, činnosti jízdenkových automatů, osvětlení přístřešků na zastávkách MHD apod., − zajišťujeme bezporuchový provoz svetelne signalizace křižovatek a světelných přechodů pro chodce. Nyní bych Vás, pro dokresleni orientace, seznámil s některými čísly ke dni 31.12.2004: Světelných bodů Spotřeba el. energie (MWh) Vynaložená finanční částka Stálá platba Světelných křižovatek Osvětlených přechodů pro chodce

12 500 6 229 8 297 000 106 000 26 3

Pro úspory elektrické energie ve VO máme v Olomouci nainstalovány výrobky celkem čtyř firem. V poslední době jsme znovu přehodnotili kvalitu těchto výrobků a zůstali jsme u firmy DATMO-LUX Brno. Jejich výrobky - rozváděče VO - jsou vysoce kvalitní, kompatibilní a splňuji veškeré naše požadavky. K dnešnímu dni máme v provozu celkem osm těchto rozváděčů VO. Rád bych Vám ještě přiblížil další skutečnosti z oboru: −

máme namontováno celkem 72 druhů svítidel (včetně zářivkových v podchodech, podzemních a římsových instalacích), − od roku 1990 provádíme kabelové zemní rozvody výhradně měděnými kabely typu CYKY 4Bxl6 mm2, − dále s úspěchem používáme chráničky KOPOFLEX při vstupu kabelu do ocelových stožárů nebo v některých případech po celé délce kabelové smyčky, − v Olomouci používáme výhradně bezpaticové stožáry vysoké kvality od firmy VYSTO Kobylí jak pro VO, tak pro SSZ. Na výše uvedenou činnost máme k dispozici celkem tři montážní plošiny a to MP-13, MP-14 a MP-16, dále jeden multicar s dvoukolovým přívěsem, dále jeden kus dodávkový automobil VW Transportér a dva VW Caddy. Celá výše uvedená činnost je zajišťována 17 pracovníky, z toho třemi THP: − vedoucí provozovny, − mistr provozovny, − ekonomka provozovny. Na opravách a údržbě SSZ pracuji tři stalí pracovníci, na veřejném osvětlení a dalších činnostech pracuje celkem 11 pracovníků. Spolupráce s Magistrátem města Olomouce ve věci pasportu probíhá průběžně, zejména při koordinaci technických map a dalších věcí. Z toho tedy vyplývá, že pasport VO není ještě úplně dokončen. V návaznosti na něj musíme ještě dokončit pasport slavnostního osvětlení, pasport veřejných hodin a pasport zástavek MHD napájených z RVO. Vše je postupně vkládáno do digitální podoby s použitím různých programů od různých firem. Jedná se, jak je jistě dobře známo všem správcům, o živou věc, která musí být denně doplňována. Tolik pouze ke stručné informaci o veřejném osvětlení a zhruba o všem, co s tím souvisí v městě Olomouci. Na závěr bych se chtěl s Vámi všemi rozloučit, poněvadž ke dni 31. 12. 2005 odcházím do starobního důchodu. Děkuji Vám za pozornost.

27



Zahraniční okénko -Veřejné osvětlení v Cieszynie Edvard Kajfosz, Promor Pohraniční město Cieszyn, ležící na hranici s Českým Těšínem, má cca 36 tis. obyvatel. Toto město je v současné době osvětleno 2647 ks svítidel. Rozvod energie pro tato světla se realizuje po 65 km volného vedení a 38 km kabelového vedení. Osvětlení je napájeno z 24ks transformátorových rozvaděčů a 52ks rozvaděčů umístěných podobným způsobem jako u nás. Transformátorový rozvaděč je oceloplechová rozvodnice umístěná na stožáru transformátoru energetiky. Je přístupná ze dvou stran. Jedna strana je vyzbrojena pro napojení energetické sítě a druhá strana je vybavena obdobně jako naše RVO. 97% RVO je ovládáno astronomickými spínacími hodinami. Tyto hodiny se v Polsku vyrábějí od 96 roku. Veřejné osvětlení v Cieszynie je od roku 1997 systematicky modernizováno. Stará svítidla jsou nahrazována moderními svítidly polské výroby, většinou od fy ELGO. Historické centrum je osvětleno replikami starých plynových luceren na litinových stožárech. Svítidla jsou vesměs osazena sodíkovými vysokotlakými výbojkami polské odbočky Philipse. Plošná výměna výbojek se neprovádí. Cieszyn v hojné míře nasvětluje stavební architekturu přičemž evangelický kostel, postavený vysoko nad Cieszynem, vítá svou září řidiče obdobně jako Svatý Kopeček u Olomouce. Projekt na toto osvětlení zpracoval již zemřelý ing. Dufka z Valašského Meziříčí. Tady končí podoba se stavem veřejného osvětlení, jak je známe od nás. V Polsku je totiž nenormální vztah mezi energetikou a úřady samosprávy. Úřad zaplatí výstavbu nebo rekonstrukci veřejného osvětlení a bezúplatně ho předá energetice. Do nedávné doby tento stav platil i v Cieszyně. Dnes je situace nejasná. Každopádně na údržbu veřejného osvětlení bylo v tomto roce vypsáno výběrové řízení, v důsledku kterého energetika cenově toto řízení prohrála. Firma, která dnes zajišťuje údržbu, chce-li zapnout rozvaděč umístěny na trafostanici, musí o to požádat energetiku a zaplatit za tento úkon 100 zl. Samozřejmě, že se tak děje po velkých průtazích. Jakékoliv zásahy na sloupech energetiky, např. výměnu svítidla, doplnění svítidla, výměnu vodiče apod. se musí projednávat dopředu. Opravy svítidel se tedy vesměs konají v noci. Docela zajímavé jsou finanční vztahy. Za údržbu jednoho světelného bodu za měsíc dostane firma 4,5 zl. V roce 2000 za totéž energetika žádala 8 zl. Pro potřeby kontroly osvětlenosti jsou komunikace rozděleny do tří tříd: − hlavní tahy, − silnice spádové, − boční cesty. Kontroluje se 100 ks svítidel za sebou. Při překročení 5% u hlavních tahů, 10% u silnic spádových a 20% nesvíticích svítidel u bočních cest je faktura krácena. Nejsou-li svítidla opravena do tří dnů, faktura není zaplacena. Pod pojmem údržba se chápe prakticky totéž co u nás. Zvláštností je, že při periodických revizích se měří i vodorovná osvětlenost a ta vždy vyhovuje požadavkům normy. Další zvláštností je, že při výběrových řízeních se uvádí, s jakou mírou zisku firma počítá. Závěrem konstatuji, že v Polsku se údržba veřejného osvětlení dělá podobně jak u nás. V důsledku byrokracie je však tato práce někdy o nervy.

Vánoční výzdoba - víte, že Vánoce začínají již v lednu? Miroslav Tichý, OSVĚTLENÍ spol. s.r.o. Po roce1989 již neodmyslitelně patří ke koloritu našich měst a obcí dekorativní osvětlování veřejných prostranství, ulic a domů, především v souvislosti s vánočními svátky. Tato činnost, která byla téměř 50 let v komunální sféře silně potlačována je v současné době plně srovnatelná se západními sousedními státy. Vzhledem ke geografické poloze nebyl problém nahlédnout do kuchařky našich sousedů, tj. Německa a Rakouska. V těchto zemích se dlouhodobě dodržuje při vánoční světelné výzdobě hlavně využití bíle barvy světla a doplňujících efektů. Betlémské světlo je symbolizováno bílou barvou a většina středoevropanů tuto barvu v souvislosti s vánočními svátky ctí.

28



Hovořím o venkovním vánočním osvětlení. I zde se vsak začínají objevovat různobarevné prvky a řetězce, které mají svůj původ v Asii, kde se také hojně používají a hlavně pro celý svět vyrábějí. Hlavním výrobcem a dodavatelem tohoto zboží je Čína. Vrátím se nyní k poznámce v názvu přednášky, že Vánoce začínají již v lednu. Přesně poslední lednový den se sjíždějí do Frankfurtu nad Mohanem výrobci a obchodníci z celého světa. K tomuto účelu využívají několika pavilonů s tisíci čtverečními metry k předvedení zboží z nové kolekce. Vzhledem k velmi drahé výstavní ploše se prezentuji pouze velké firmy, a to převážně z Francie, Německa, Holandska, Rakouska, Belgie. Většina těchto firem má své zástupce i v České republice. Na našem trhu se objevují ale i další dodavatelé s velmi nízkou prodejní cenou. Pro vás, jako konečné odběratele, je velmi důležité vybrat si silného partnera, který je na trhu dlouhodobě uznáván a který je také schopen okamžitě řešit jakékoliv vaše problémy. Tyto nastávají vždy v nejnevhodnější době a není nic horšího, než dlouhodobě nesvíticí prvek v relativně krátké době používání. Zde bych si dovolil poznámku, že všechny vánoční prvky je třeba po namontovaní pravidelně kontrolovat a operativně řešit vzniklé problémy. Generace mikrožárovek prochází neustalým vývojem a v současné době máme již světelné řetězy, kde se jednotlivé žárovky nemusí samostatně vyměňovat a při eventuelním výpadku jedné mikrožárovky zůstává svítit celý řetěz bez problémů dál. Na trhu se objevuji také řetězy s LED diodami, které se vyznačují velice nízkou spotřebou elektrické energie a nepřekonatelnou životností. Široká nabídka prvků nové generace přesto dosud nevytlačila používání klasických žárovek na 230 V, které se v mikro provedení mnohdy nedají nahradit. Jako klasický případ je ozdobený vánoční strom, kde kombinace klasických žárovek s mikrožárovkami vychází nejoptimálněji. Krátce bych se zmínil k vlastnímu provedení výzdoby. Zahájení vánoční výzdoby probíhá nejpozději do konce listopadu (začátek Adventu) a demontáž je nejvhodnější provést do konce 1. týdne v následujícím roce (Tři králové. Poznámka : V Rakousku je vánoční výzdoba demontována již 2. Vánoční svátek. Výzdoba by měla být provedena odbornou firmou nebo pracovníkem splňujícím vyhlášku 50/78 Sb. Ve většině případů musí být po namontování provedena revize a vystavena revizní zpráva. Opětovně bych chtěl zdůraznit, ze namontovanou výzdobu je nezbytné pravidelně kontrolovat a jako povinnost vidím zajištění bezporuchové funkce na Štědrý den a na Silvestra. Závěrem bych chtěl všechny účastníky semináře pozvat do našeho stánku, kde jsme jako firma zabývající se prodejem a dodávkami vánoční výzdoby připravili něco málo z velmi široké nabídky vánočního zboží. Protože jste se sjeli ze všech koutů naší republiky a tudíž máte široké možnosti nákupu tohoto zboží, chtěl bych vám připomenout a zdůraznit staré známé pořekadlo: „Nejste tak bohatí, abyste si kupovali laciné zboží“. U vánočního sortimentu to platí dvojnásobně.

29



Informace o Technickém semináři SRVO, Podzimní setkání - Harrachov. Jak již bylo oznámeno na Celostátním semináři v Plzni, Technický seminář Společnosti pro rozvoj veřejného osvětlení, tradičně nazývaný Podzimní setkání přátel veřejného osvětlení, sdružených ve Společnosti pro rozvoj veřejného osvětlení bude ve dnech 3. – 4. listopadu 2005 v Harrachově v hotelu FIT FUN na břehu Ryzího potoka, pod Čertovou horou ve sportovním komplexu Rýžoviště. Pořadatelem je předsednictvo Společnosti pro rozvoj veřejného osvětlení, organizačním garantem a hostitelem je firma ART METAL CZ s.r.o., zastoupená ředitelem panem Jiřím Tesařem a obchodním ředitelem sl. Veronikou Tesařovou. Odborný program sestavilo předsednictvo SRVO a organizační garant. Pozvánky na Technický seminář budou včas rozeslány podle aktualizované databáze členů SRVO se všemi důležitými informacemi pro vás. Na setkání s vámi v tradiční podobě se těší Za předsednictvo SRV0 Ing. Jaroslav Kotek, předseda Ing. František Luxa, tajemník Za hostitele ART METAL CZ Jiří Tesař, ředitel Veronika Tesařová, obchodní ředitel

Hotel FIT FUN a některé zajímavé interiéry

35


2005

Recommend Documents