L i l i á ř – informativní zájmový zpravodaj specializované základní organizace pěstitelů lilií ZO ČZS MARTAGON – č. 3/2005 Výbor ZO ČZS MARTAGON: předseda: místopředseda: jednatel: hospodář: výstavy: členové výboru: redaktor Liliáře: korespondenci zasílejte:
příspěvky do Liliáře, reklamace zpravodaje:
Ing. Stanislav Ševčík Ing. Jaroslav Simandl Ing. Petr Šrůtka Milan Michal Jiří Hloušek Jiří Kovář, Ing. Jiří Svoboda Dr. Karel Vereš Ing. Petr Šrůtka Katedra ochrany lesů Kamýcká 129 165 21 Praha 6 Dr. Karel Vereš Mochovská 33 198 00 Praha 9
Obsah: Úvodník (Karel Vereš) Galerie liliářů – RNDr. Václav Chaloupecký, CSc. (Karel Vereš) Dopis J. Hoella K. Verešovi (I.J.Černohorský) Botanické lilie 44. (Karel Vereš) Hybridní lilie 44. (Karel Vereš) Dierssenovy orienpety (Břetislav Mičulka) Diskuse s Dr. Robertem A. Griesbachem o klíčení OT semen (Larry A. Diehl) Novinky o vzácné varietě: Lilium martagon var. albiflorum (Norgart Martschinke) Stránky SZO Martagon na Internetu (Václav Vinčálek) Lilie na internetu (Jaromír Rezek)
46 47 51 52 53 53 54 57 59 59
Pozvánka Podzimní členská schůze se koná v sobotu 15. října 2005 v 9.00 hod. na Katedře botaniky PřF UK, Praha 2, Benátská 2, 2.patro. Doprava: metro B, st. Karlovo náměstí, poté pěšky cca pět minut nebo tram č.18 nebo 24 do sanice Botanická zahrada Program: • spolkové záležitosti • přednáška pana Lubomíra Raka "Chráněné rostliny " • aukce liliových cibulí • tombola Podmínky aukce zůstávají zachovány, t.j. lze nabídnout cibule málo známých odrůd, novinek a pod., u komerčně dostupných odrůd pouze cibule nadměrné velikosti a kvality. Upozorňujeme naše členy, že poslední dobou bývá zásluhou našich dodavatelů velmi pěkně dotována, a tak nikdo neodcházívá bez výhry. Vážení přátelé! V těchto úvodnících jsem Vás vždycky rád oslovoval, pisatele vždy přiblíží jeho čtenář, pokud ovšem o něho trochu stojí. Tyto řádky ale nepíší s veselou myslí, protože letošní sezona skutečně nebyla dobrá. Od mnoha přátel jsem byl informován o škodách způsobených krupobitím a většinou to byly zprávy smutné, nebo moc smutné. Na počasí jsme sice žehrali skoro každý rok, ale letos to je skutečně oprávněné. Já jsem sice už tyto starosti neměl, zbytek mých lilií v Pražské botanické zahradě ku podivu nebyl postižen, ale dovedu si představit smutek nad poničeným záhonem. Přes tyto pohromy jsme dokázali uspořádat hezkou výstavu v Rakovníku, prezentovat se na velké květinářské výstavě v Lysé nad Labem a organizovat i výstavu květin ve Volyni. Zprávy o těchto výstavách budou v dalším čísle Liliáře. Pokud Vás překvapilo, že i toto číslo zpravodaje má barevný přebal s obrázky rozhodně nevšedních lilií, pak to není tím, že by organizace byla na tom finančně tak dobře, ale že barevný tisk umožnil náš člen Ing. Václav Jošt, který již několikrát naši organizaci podpořil. Mám zato, že různorodý obsah tohoto čísla Vás zaujme, a tak Vám přeji zajímavé čtení a těším se na setkání na podzimní schůzi. Srdečně Vás zdraví Karel Vereš
46
Galerie liliářů – RNDr. Václav Chaloupecký, CSc. Karel Vereš Dr. Chaloupecký sice nikoli věkem, ale co do délky pěstování lilií patří jistě mezi naše nejstarší liliáře. Rodákem je z Dobřichova u Peček, do základní školy chodil v Úvalech, gymnázium absolvoval v Praze Karlíně, v letech 1953-1958 studoval na Přírodovědecké fakultě UK biologii se zaměřením na mikrobiologii. V tomto oboru úspěšně absolvoval také aspiranturu v Mikrobiologickém ústavu ČSAV. Řadu let pracoval v Ústavu pro hygienu a epidemiologii v Praze, později v Mikrobiologickém ústavu Lékařské fakulty UK. Nyní je již v penzi a žije v Úvalech. Mikrobiologie nebyla jeho jediným koníčkem a to se jistě dovíme v našem rozhovoru. Vladimíre, již zhruba půlstoletí Vás oslovuji křestním jménem a nebudu něco jiného předstírat ani teď. Jste sice o něco mladší než já, ale k liliím jste mne přivedl Vy. Asi r. 1963 jste mi věnoval jednu lilii L. davidii a tím jste mne "po čapkovsku" infikoval. Kdo ale přivedl Vás k pěstování lilií? Pane docente, samozřejmě nemám nic proti oslovení křestním jménem: letos se totiž známe právě 50 let. Setkali jsme se vlastně třikrát: na fakultě, kde jste mne učil organickou chemii (např. z heterocyklů si pamatuji, že „Kdybych byl totálně hydrogenovaný, budu se jmenovat Vepereš“), podruhé jsme se sešli v Mikrobiologickém ústavu ČSAV a potřetí u lilií. K pěstování lilií jsem se dostal náhodou: kytičkomilná manželka německého archeologa se o mně dověděla, když se její manžel po válce vrátil dokončit studium vykopávek poblíž Prahy. Zjistila, že mám také rád květiny, že se domluvíme a tak při následující návštěvě mi z Londýna přivezla ročenku anglické RHS Lily Society 1953 a této „infekci“ jsem podlehl. Které okrasné rostliny Vás již tehdy zajímaly? Od mládí mě zajímaly především drobné květinky, pomalu však převážily cibulovinky – i když lomikameny (sekce Porophyllum) dodnes považuji za skvosty. Když jsem se dozvěděl že p. Vajgent zakládá skupinu liliářů, samozřejmě jsem se chtěl přihlásit. Ale pak jsem se rozhodl pro práci v Odboru pěstitelů okrasných rostlin, kde zájem o květiny – i odborné přednášky – byl široký. V té době už jsem korespondoval se členy NALS p. de Graaffem, dr. Lightym, pí. Virginií Howie a dcerou p. Zalivského dr. Šipovskou. Dnes se divím, že měli o čilou korespondenci s amatérem zájem. Tak se poznatky, i z různých publikací, hromadily. Spolu s panem Dr. Marklem jste zakládali Odbor pro pěstování okrasných rostlin při tehdejším ÚV ČZS. Povězte nám něco o tom. V OPOR se sešla skupina nejen nadšených květinářů (v té době se oficiálně propagovalo hlavně zelinářství a ovocnářství), ale i skutečně dobrých lidí, mezi nimiž se čile vyměňovaly a „prodávaly“ různé vzácné výpěstky. Přispíval jsem žlutými a růžovými Aureliány, jak se jim tehdy říkalo. Z OPOR se pak odštěpili skalničkáři a dále vznikl spolek DAGLA a stále existoval Martagon, kaktusáři apod.
47
O liliích jste musel hodně vědět už v šedesátých letech minulého století ( to je hrozné jak to bylo dávno), protože už v r. 1967 vyšla kniha Tulipány a ostatní okrasné rostliny pod redakcí V. Vaňka, do které jste napsal velmi obsáhlou kapitolu o liliích. Protože tehdy žádná souborná literatura o liliích nebyla, z jakých odborných pramenů jste čerpal ostatní podklady? Pro mne to byla vůbec první liliářská literatura, ještě ji mám schovanou. Protože jsme měl lilie rád, snažil jsme se v době, kdy u nás lidé znali většinou jen „lilii kostelní“ a „ tu oranžovou“ (L.candidum a L.x hollandicum), je co možná popularizovat v článcích, hlavně v Zahrádkáři. Když se po roce 1960 připravovala kniha Tulipány a ostatní cibulové květiny, oslovil mně ing. Vaněk a tak jsme se dostal mezi autory této publikace. Čerpal jsme ze zahraniční literatury, znalostí přátel, se kterými jsem si dopisoval, a také ze zkušeností vlastních. Mnoho lilií jsem tenkrát vypěstoval ze semen a z krkolomně placených dovozů cibulek, protože jsme neměl nikoho na „Západě“ a mít „tvrdou“ měnu bylo u nás tehdy trestné. Nesmím zapomenout na výpěstky p. Markse z Hořic, který dával nejrůznější lilie nejenom mně, ale i ing. Joštovi a dalším liliářům. Bylo nádherné mít doma L. papilliferum, L. x strojnaja, L. x testaceum. L. x fialkovaja nebo L. ledebourii a asi 40 vlastních semenáčů L. nepalense ze semen z orig. cibulky z Nepálu. Škoda, že některé z nich z kultur zmizely. Snad se najdou v nějakém zapadlém koutě světa. V těch dobách nebylo jednoduché získat kontakty se zahraničím vůbec , jak Vám se to povedlo? Vím, že jste už v šedesátých letech udržoval styky s proslulým J. de Graaffem. Protože jsem se z korespondence s J. de Graaffem dověděl, že v r. 1968 pojede s manželkou do Moskvy, zeptal jsem se, jestli by se cestou nezastavili v Praze a neudělal nám přednášku. Souhlasil, a tak jsem v Praze zažil nejvýznamnější a nejnavštívenější přednášku o liliích všech dob. Konala se v Národním domě na Vinohradech (tehdy ÚKDŽ) a už deset minut před začátkem pořadatelé uzavřeli sál, protože sedadla i místa k stání nebylo možné víc přeplnit. Přednáška doprovázená nádhernými diapozitivy (které jsem od p. de Graaffa pak dostal, ale po 40ti letech zežloutly) i odpovědi na dotazy dodnes byly velice poučné. Tam také přišel doc. Machovec s dotazem, jestli by př. Jošt nemohl odjet na stáž na Oregon Bulb Farms. J. de Graaff souhlasil. Ze zajímavostí z přednášky: L. „tigrinum“ prý přivezli do USA čínští dělníci pracující na transamerické železnici jako potravinu. V oněch šedesátých letech se tehdejší liliáři začali organizovat. Zárodky byly m.j. i v již zmíněném OPORu, kam jste mne přivedl také mne a kde jsem poznal i několik liliářů. Povězte něco o té době a také něco o prvních liliářských výstavách v Praze, já jsem se jich účastnil už jako člen Martagonu. Na jaře v r.1968 jsme si z dr. Marklem řekli, že by bylo možné v Praze uspořádat setkání květinářů z Evropy. Povedlo se pod jménem Květinami k přátelství především díky dr. Marklovi, který pro samé zajišťování a organizování snad ani jednu přednášku neviděl. Přijeli přátelé z NDR, NSR, Polska, Velké Británie a i ze SSSR. V průběhu přednášek jsem anglickému novináři zahrádkářského časopisu překládal ruskou přednášku do angličtiny – můj největší a nejdrzejší veletoč v jazycích
48
– a ten mě pozval na Světovou liliářskou konferenci v červnu 1969 do Anglie. Odletěl jsem tedy na „pozvání“ se sumou 2 libry, které mi čsl. ouřady přidělily a díky čtyřem přátelům jsem konferenci absolvoval (včetně mé krátké přednášky). Část se odehrávala v Anglii a část ve Skotsku. Nejenže jsem poznal přátele, se kterými jsem si doposud jenom korespondoval, a znovu jsem se sešel s p. de Graaffem, u něhož byl tehdy na stáži p. Jošt, ale poznal jsem i řadu přátel nových a mnoho soukromých zahrad, kde pěstovali lilie. Snad největší dojem na mne udělala zahrada u skotského hradu, kde jako plevel rostly nomocharisy, řada primulí a mnoho himalájských rostlin. Během konference bylo samozřejmě mnoho „zákulisních debat“, z nichž pro mne nejlepší asi bylo povídání s dr. Lightym, dr. Yeatesem a přímo kouzelná byla paní Virginia Howie, kterou znáte jako autorku a skvělou ilustrátorku publikace Let’s Grow Lilies – ještě i s věnováním od ní ji mám schovanou. V mizerném překladu byla jako pirátský výtisk rozšiřována i u nás. Protože konference v Londýně byla spojena s rozsáhlou výstavou lilií, napadlo mě, že bychom mohli podobnou uspořádat i v Praze. K dispozici jsme zdarma získali výstavní síň domu ČZOS v Jilské ul. v Praze 1 a za neocenitelné pomoci př. Jaroslava Vobořila jsme výstavu uskutečnili a pro zájem opakovali i v dalších letech, už za spolupráce členů Martagonu, především doc. Vereše, který jednou přizval i svoji dceru, aby exponáty aranžovala. Vzpomínám si, že na jednu výstavu v té malé místnosti v Jilské ulici, kde jsme o sebe zakopávali, jste přinesl nádherný květ Gloriosy rotschildiana. Jistě se Vás mnoho lidí ptalo co je to za lilii. Co se týká květu Gloriosa rostchildiana: hlízu mi věnoval př. Erich Pasche v roce 1970 a pěstuji ji, a občas rozdávám, dodnes. Domníval jsem se, že jako liliovitá květina, tehdy u nás vlastně neznámá, by mohla výstavu oživit. Mnoho lidí ji za lilii považovalo. Během té dlouhé doby liliaření jste jistě potkal mnoho známých lidí, na koho nejvíce vzpomínáte? Protože s pěstováním lilií jsem začal poměrně brzy (v devatenácti), většina mých přátel liliářů bohužel už mezi námi není. Z našich, kteří mi věnovali nejen semena, cibulky, ale hlavně podporu v propagaci lilií, musím především zmínit Boleslava Krále, který mi mnoho pomohl i mně osobně, pana Markse a z řady dalších nejmenovaných i doc. Vereše, na jehož zahrádku jsem léta chodil jeho výpěstky obdivovat. Ze zahraničních liliářů pak velice oceňuji osobnost Earla Hornbacka, šlechtitele na OBF, jehož jsem osobně nepoznal, ale který vlastně spolu s botanikem dr. Comberem založil pěstování lilií na této farmě. Jeho strainy trubkovitých lilií jsou dodnes nepřekonané, zřejmě i proto, že dnes se pracnou a velice náročnou genetickou prací při šlechtění strainů asi nikdo nezabývá, protože vegetativní množení, a zvlášť‘ tehdy ještě nepropracované tkáňové kultury, dávají jistější a rychlejší výsledek. Sice se prý i na OBF množily lilie hlavně ze šupin, ale sám jsem dostal od p. de Graaffa 3 sáčky semen bílých, růžových a žlutých trubek a z více než sta kvetoucích rostlin odpovídaly všechny (!!) barvě uvedené na obalech semen. V dalších generacích se ovšem už štěpily. Vedle již zmíněného pana de Graaffa nemohu nevzpomenout př. Waldéna (Švédsko), se kterým jsme si léta vyměňovali semenáče orientálů,
49
Čechoameričana př. Mattase (USA), který vyšlechtil populární Katinku a pojmenoval ji po své mamince. Semenáče z jeho výpěstků – kříženců L. „tigrinum“ - dostal i doc. Vereš. Již výše jsem se zmínil o velmi příjemném profesoru Yeatesovi (NZ), jehož výpěstky orientálních hybridů jsou známé dodnes (a jehož nejznámější lilie je Journey’s End) a v tomto oboru i nestora p. Woodriffa (USA). Korespondenci mu vedla - a semena posílala – jeho dcera Winky. Z těchto semen jsem měl nejkrásnější hybridy L. japonicum ve svém životě (po 6tiletém pěstování do květu). S dr. Lightym jsme si v 60letech hodně psali ohledně dědičnosti lilií a jejich chromosomech (o tom více jindy) a last but not least bych chtěl poděkovat paní D. Schaefferové (USA) za dlouhodobý zájem o liliáře v ČR, informace, semena i diapozitivy. Přes její vysoký věk je stále trvalou „styčnou důstojnicí“ (jako byla na lodích za války) mezi americkými i našimi pěstiteli, osobou připravenou vždy ochotně pomoci. Díky paní D. Mám zato, že paní Dorothy se také velkou měrou zasloužila o naše jmenování NALS Honorary Judge, tedy čestnými porotci Severoamerické liliářské společnosti. S čím se teď, co by penzista zabýváte? Nedovedu si představit, že byste nečinně seděl v křesle. Mluvil jste zatím o jen kytičkách, ale několikrát se mi stalo při telefonickém zavolání, že mi Vaše paní řekla, že jste ponořen do akvária? V důchodu v křesle opravdu nesedím, spíš ležím a čtu. Jinak se starám o lilie, které mi zůstaly nebo mi je přenechali přátelé a i o nějaké semenáčky, např. 5 rostlinek L. lankongense. Částečně, za veliké pomoci mé paní, pečuji o zahradu a akvária, ke kterým jsem se po mnoha letech vrátil. Když jsem totiž 20 let bydlel v Praze a na zahradu dojížděl jen o víkendech, bylo milé mít v bytě kousek živé přírody, zvláště v zimě, i když v létě je to ovšem práce navíc. Protože mně vždy zajímalo pěstovat a chovat různé organismy od semenáčků nebo mláďat, rybky z jiker se přece jen vyvíjejí rychleji než lilie, a tak ve věku 70 + se pěstitel/chovatel rád dočká výsledků své práce. Jistě máte své důvody, proč jste se nestal členem Martagonu. My jsme to tak nebrali, považovali jsme Vás vždy za našeho člena, důkazem je, už před mnoha lety Vás zvolili za čestného člena. Já Vám děkuji nejen za zodpovězení otázek, ale na tomto místě také za mnoholetou odbornou pomoc při redigování Liliáře. Vaši otázku snad po tolika letech mohu zodpovědět přímo: Martagon ve svých počátcích podle mne nedával kolem r. 1962 členům dostatek informací, ze kterých přece žije pokrok ve všech odvětvích lidské činnosti. Navíc jsem při aspirantuře časově nemohl – a ani nechtěl – dělat sekretáře skoro zanikajícího spolku. Přesto, i jako člen spolku OPOR jsem, jak víte, nezatrpkl, protože bych to považoval za hloupost. Po návratu z liliářského sympozia v Anglii v r. 1969 mě Martagon požádal o dvě přednášky, které jsem s mnoha diapozitivy z Anglie zřejmě zvládl a Martagon snad oživil. Tehdy mi udělil i status čestného člena. Ani nadále, jako „konkurent“ z OPOR, jsem se však nechtěl vnucovat. Nakonec jsem léta nebyl v tomto spolku ani uváděn v seznamu členů. A lilie, kterou máte nejraději? To je těžká otázka. Vždy jsem měl rád L. speciosum (klon v Úvalech od r. 1905 pěstovala a rozdávala jedna paní, většinou bohužel lidem, kteří rostlinu do dvou let
50
hnojením a na úpalu zabili) a další lilie této skupiny. Co do tvaru květů je pro mne bez konkurence L. papilliferum, co do elegance květu L. canadense, co do exotické barvy obdivuji L. nepalense, ale po vypěstování semenáčků L. lankongense, L. duchartrei a L. wardi mám asi nejraději L. lankongense – neokázalá, ale podle mne, nejkrásněji vonící lilie. Co závěrem? Je škoda, že málo liliářů pěstuje rostliny ze semen, i když je to pracné a často zdlouhavé. Důvodů proto vidím několik: 1) přírodní lilie z kultury mizí, jsou často vytlačeny kříženci pěstovanými na řez, 2) ze semenáčů přežijí jen ty, kterým dané (naše) podmínky vyhovují, 3) některé virózy se semenem nepřenášejí, 4) je přece radost sledovat rostlinky od semenáčků až do květu.
Dopis J. Hoella K. Verešovi Dr. Vereš dostal zhruba před rokem dopis od pana Hoella, vzdáleného Čecha, liliáře na druhé straně zeměkoule. Dopis je dlouhý, obsahuje celou řadu informací, od původu semenáče ze stejného křížení1, jako je „Leslie Woodriff“, článek od dr. Eda Soboczenskeho s titulem „In praise of „LeslieWoodriff“ až ke zprávě o RHS konferenci o liliích, konané 30.6 – 3.7 2004. Otázkou bylo a je, jak si s tímto množstvím materiálu poradit. Náš bulletin je rozsahem omezený a tak mi nezbývá, než se uchýlit k výběru. Doufám, že mi přítel Hoell i Vy, členové Martagonu, odpustíte zkracovací „rouhání“. A teď již k článkům. Pan Hoell dostal dopis od Jima Sullivana z Kanady, týká se informací o pozadí siblingu „Leslie Woodriff“. Jim píše: Dostal jsem tuto lilii od Johna Montgomeryho, poslal mi, aniž by cokoliv věděl o původu tohoto semenáče. Myslel jsem si, že by bylo vhodné najít více informací. Hovořil jsem o tom s Johnem M., dostal tuto lilii jako neregistrovanou, vhodnou pro další šlechtění. Sám John dostal lilii od pana Del Knowltona a dál stopa nepokračuje. Věděli jsme, že jde o výsledek křížení „4n Black Beauty“ x „4n White Henryi“ a že je to sibling kultivaru „Leslie Woodriff“. Šlechtitelem byl dr. Griesbach, a to bylo vše, co jsme věděli. Rozhodl jsem se zavolat šlechtiteli. Dr. Griesbach provedl na 500 opylení tetraploidní BB a tetra WH2. Získal jsem několik semen a z nich vyrostlo 5 semenáčů. registrován jako „Leslie Woodriff“, druhý registrován nebyl. Dr. Griesbach si myslí, že ten druhý semenáč je ten, který jsem dostal já. Vzpomínám si, že LW byl uveden Semenáč poslaný Wadekamperovi neměl číselnou identifikaci. Sám Griesbach tuto lilii nemá, vzpomíná ale, že tento semenáč se zdál být více fertilní než LW. Dr. Griesbach užil zbylé tři semenáče pro další práci a získal zajímavé barevné variace, jako např. bílou s červeným středem, oranžovou s červeným středem. Získal také nějaká semena z křížení LW x tetra trubky. Některé semenáče prodává firma Anglický termín pro semenáče z jednoho křížení je „sibling“, náš termín, pokud vím, neexistuje. Těžko si představit, že bychom říkali „sourozenec“. Takže zůstaňme u siblingu.
1
2
TBB je tetra Black Beauty a TWH je zkratka pro tetra White Henryi.
51
Wayside Gardens. Griesbach si vzpoměl, že ty tři semenáče poslal do Oregonu do firmy Van der Salm Lilies, aby je případně registrovali nebo užili k dalšímu šlechtění. Podle dopisu to byl Dr. Griesbach, kdo poprvé převedl BB a WH na tetraploidy, použil kolchicin. V zaslaném materiálu je dále článek Dr. Eda Soboczenského o jeho zkušenostech s hybridem LW. Samá chvála, ten, kdo tuto lilii má, ví o čem Ed píše. Zajímavé je jeho pozorování, že cibule potřebuje několik let k úplnému dozrání, pak má průměr 10 – 12 cm a lodyha nese až 32 květů. (Cituji Eda S.). Teprve dostatečně stará cibule vytváří dceřinné cibulky. Uvádí důvod, proč LW nebyl dlouho na trhu dostupný v dostatečném množství. První pokus o namnožení u J. Wadekampera neuspěl protože pozdní jarní mráz rostlinky spálil. Následující rok pracovali najatí studenti, brigádníci a spolu s plevely odstranili i mnoho lilií. Pokud se dalšího šlechtění týká, Harrison Peters získal několik semen po opylení pylem tetra trubek, vyšlechtěných paní Vicki Bowen. Ani s tímto pylem však Ed neuspěl. Velké semeníky obsahovaly jen plevy3. Později Ed uspěl s pyly od paní Vicki, a s pylem 4n trubek a orienpetů. Pyl LW má omezenou fertilitu4. Podle Eda nejsou semenáče LW příliš životaschopné, myslí si ale, že k tomu došel proto, že neměl dostatečně velký počet semenáčků. Výčet přednášek a zahrad navštívených účastníky RHS konference je značný, ale je nám málo platný, vzbudil by v nás jen závist a tak se o konferenci nebudu dále šířit. Sestavil Igor J. Černohorský
Botanické lilie 44. Karel Vereš L. maritimum, Kellog 1875. Původní rozšíření: Přímořská oblast Pacifického oceánu v Kalifornii. Květy: Malé zvonkovité květy tmavě oranžovočervené barvy. Tepaly jsou 40mm dlouhé, konce stáčejí, na bázi jsou zelené, tyčinky jsou kratší, pyl je oranžově hnědý. Počet květů kolísavý podle stanoviště, nebo stáří rostliny, 1-8, u silných rostlin až 20. Lodyha : 50-12 cm, výjimečně až 200 cm. Listy: Úzké, kopinaté, až 13cm dlouhé, 1,5cm široké. Cibule: Rhizomové, bílé barvy. Loni jsem měl k dispozici 15 semen LW. Semena jsem získal z opylení pylem kv. Catherine the Great, tetra Black Dragon, blíže neurčenou tetra trubkou a tetra trubkou bronzové barvy. Semena nejevila velkou snahu klíčit, nějaké rostlinky se však objevily. Více zatím nemohu říci. 3
Má zkušenost je následující. Bílá, diploidní trubka opylená pylem LW dala 195 semen, ale jen 34 obsahovalo embryo. Králův hybrid bílý dal 27 semen a z nich 5 obsahovalo embryo.
4
52
Klíčení:
Semena klíčí hypogeicky v pozdním podzimu, první pravé listy z nich vyrážejí bezprostředně. Poznámky: Je to typicky endemitní druh, který se jinde nevyskytuje. Zahradní pěstování by asi bylo obtížné, vyžaduje půdu humusovitou s pískem. Jistou zajímavostí je, že z jednoho výsevu semen získaných od vysokých tipů vyrostou rostliny různé výšky. Nenašel jsem údaje o využití této jistě zajímavé lilie k dalšímu šlechtění či křížení. Literatura: Growing Lilies, str.149-50, Derek Fox, Croom Helm Die neuen Lilien, str. 157-8, Carl Feldmaier, Verlag Eugen Ulmer.
Hybridní lilie 44. Karel Vereš Märchenbrunnen VIc/c-d (Pohádkový pramen) Rodičovství: L. henryi x směs pylu White Henryi, Mimosa Star a Louise G. Steinbruck křížení r. 1990, registrace G.S. 2001. Lodyha: 140 cm, tmavě zelená, mramorovaná rudo-hnědě. Listy: Rostou střídavě, 200 x 20 mm. Květy:Uvnitř bílé, od poloviny petalů do hrdla rozmytě oranžové, papily výrazné téže barvy, hrdlo zdobené nevelkými fialově růžovými tečkami a pruhem až do poloviny petalů, pyl červenooranžový, tyčinky žlutozelené, blizna hnědá. Průměr květů 95 mm, petaly 70 x 25 mm, zvlněné, špičky se silně stáčejí. Počet 14 Doba květení: Polovina července. Poznámka: Počet registrovaných aureliánů roste pomalu, tento se mi zdá povedený. Literatura: ILR, Doplněk 12. str. 32.
Dierssenovy orienpety Břetislav Mičulka Hermann Dierssen je u nás již znám, zúčastnil se výstav v Lednici, kde také přednášel o své metodě embryokultivace. Kromě několika asiatek se v poslední době u nás objevily i jeho orienpety z kombinace žlutá trubkovitá lilie x orienpet ('Black Beauty' x (auratum x henryi)). Toto křížení dalo více embryí, z nichž některé podobné byly pěstovány ve směsi jako strainy ('Blomberg' a 'Lemgo'), kdežto u odrůdy 'Detmold' jde o klon. Jeví se jako dobře vzrůstné lilie vhodné k zahradnímu pěstování a proto jsou připojené popisy těchto odrůd. V poslední době vystavil také několik velmi zajímavých trubkovitých číňanek. 'Blomberg' str.– OT-VIIIbc/b – ČO-043-124-55 (Gelbe Trompete x ('Black Beauty' x (auratum x henryi))) H. Dierssen 1998. Bleďounce béžovomeruňková, špičky a jícen bělavé, střed poněkud sytější, nektarie zelené, tečky 2/5, žluté, vyvýšené
53
v podobě linií, ojedinělé hnědavé, pyl hnědý, blizna šedavá, nitky a čnělka zelené, vně žebra sepalů zelenavá a slabě růžově žíhaná, petaly 115x40 mm, středně zahnuté, zvlněné, květy 135x35 mm, miskovité, polonící, květenství středně dlouhé, stopky 105 mm, silně tečkované hnědě, listy 90x17 mm, tmavěji zelené, matné, šikmé, zahnuté, středně husté, lodyha 125 cm, středně pevná, tečkovaná hnědě, VII-2. 'Detmold' – OT-VIIIbc/bd – ČO-046-685-55 (Gelbe Trompete x ('Black Beauty' x (auratum x henryi))) H. Dierssen 1997. Sytě karmínová, širší krémový okraj a špičky, jícen žlutý, nektarie žlutozelené, tečky 2/3, středně velké i četné, sytěji hnědokarmínové, pyl hnědý, blizna světle zelená, nitky a čnělka zelené, vně bělavá, růžově prosvítající, žebra u báze zelenavá, petaly 115x40 mm, silněji zahnuté, zvlněné, silnější, květy 160x50 mm, miskovitě turbanovité, polonící, květenství kratší, stopky 115 mm, silnější, silně tečkované tmavohnědě, sekundární poupata, listy 155x36 mm, středně zelené, matné, mírně šikmé, řídké, lodyha 115 cm, silná, silně tečkovaná hnědě, VII-2. 'Lemgo' str. - OT-VIIIbc/bd – ČO-046-554-55 (Gelbe Trompete x ('Black Beauty' x (auratum x henryi))) H. Dierssen 1997. Sytěji karmínová, širší okraje a špičky bledě béžovomeruňkové, nektarie sytě žlutozelené, tečky 1/3, méněčetné, čárkovité, vyvýšené, sytěji karmínové, pyl čokoládový, blizna fialovočerná, nitky a čnělka zelené, vně béžová, žebra zelená a mahagonově kropenatá, petaly 140x42 mm, silně zahnuté, silně zvlněné, květy 155x55 mm, miskovitě turbanovité, polonící, květenství středně dlouhé, stopky 120 mm, silně tečkované, listy 85x18 mm, tmavozelené, slabě lesklé, silně zahnuté, vodorovné, středně husté, lodyha 115 cm, středně silná, silně tečkovaná hnědě, VII-2.
Diskuse s Dr. Robertem A. Griesbachem o klíčení OT semen Larry A. Diehl NALS burza semen v sezóně 2003 – 2004 byla skvělá díky velkému množství semen darovaných Dr. Robertem Griesbachem. Materiál obsahoval tetraploidní trubky OT hybridy, které byly výsledkem Griesbachovy mnohaleté práce s těmito hybridy. Zájem byl o OT hybridy a mnoho těch, kteří semena získali, mi psalo o úspěchu, či opaku při klíčení těchto semen. Výsledkem těchto sdělení byla má žádost publikovaná na Lilium listserv1 diskusní skupině, aby čtenáři zveřejnili výsledky, které měli s klíčením OT semen. Nedostal jsem mnoho odpovědí, ale je férové říci, že výsledky jsou různé, od nulového klíčení až k hodnotám 80 %. Poté, co jsem viděl tato čísla, řekl jsem si, že by bylo vhodné promluvit s Dr. Griesbachem přímo a poučit se více o technikách, které on sám používá. Tento článek je založen na naší telefonické konverzaci a následné diskusi mailem. Jistě si vzpomenete, že Griesbachovy linie OT hybridů jdou zpět k jeho kříženci původní tetraploidní formy ´Black Beauty´ (která je l. speciosum x L. henryi) x jeho tetraploidní formě ´White Henryi´ (která je L. leucanthum x L. henryi) . V menší míře Lilium listserv je diskusní skupina liliářů, umístěna je na portálu Yahoo. Člen nemusí být členem NALS. Podmínkou účasti je registrace a dodržování minimálních etických norem. Skupina je moderována paní Lindou Darnton.
1
54
šlo také o reciproční křížení. Různé semenáče ze stejného „vrhu“ zahrnují hybridy jako je ´Leslie Woodriff´a byly vzájemně kříženy mezi sebou nebo s tetraploidními trubkami různých barev. V části naší písemné výměny Dr. Griesbach poskytl následující komentář: 1) Semena vzniklá křížením (a někdy self-opylením) zahrnující individua z jednoduchého zdroje genů, které existují po dlouhou dobu vykazují vysokou schopnost klíčení. 2) Při kombinaci dvou a více druhů v „balíku“ genů, můžeme očekávat různé cytogenetické problémy vedoucí k metabolickým (chemickým) nevyváženostem. Tyto situace ovlivňují normální, sám o sobě komplikovaný proces oplodnění, vývoje embrya a endospermu, právě tak jako následnou schopnost klíčení. Po nějakém čase (jednotkou času je zde generační doba) jako následek přirozené selekce, tyto počáteční problémy spojené se spojením genových podstat různých druhů vymizí (viz kukuřici, pšenici apod.). Asi je dobře známo, že semena, která získali Emsweller, Uhring a Asen z Ústavy Min. zemědělství US v Beltsville, Maryland v šedesátých létech z křížení L. auratum a L. speciosum v půdě neklíčila, ačkoliv alespoň část z nich vypadala normálně. Skupina musela vyjmout embrya ze semen a pěstovat je na agarové živné půdě (dnešní technika záchrany embrya), aby získala F1 rostliny. Vyjmutí embrya z endospermu bylo únikem z toxických vlivů endospermu. Vzpomínám-li si správně, kyselina ferulová byla identifikována jako inhibitor. 3) Navíc k chemickým nesrovnalostem vzniklým jako následek kombinace genetických materiálů různých druhů, musíme také přidat vliv zvýšeného počtu chromosomů. Domnívám se, že u lilií, tak jako to bylo nalezeno u opadavých (severní typ) denivek, vzestup dormance semen je výsledkem polyploidizace. Ačkoliv semena lilií která klíčí epigeicky obecně nevyžadují stratifikaci (vystavení plně nabubřelých semen nízké teplotě), shledali jsme, že semena tetraploidních trubek klíčí mnohem rychleji po 6 týdnech vystavení chladu (1 – 3°C). V menším rozsahu totéž platí pro semena OT. 4) Protože původem jsou OT hybridy orientálů a L. henryi, kvetou v sezóně později (od poloviny července do poloviny srpna), je nutno semeníky sklidit dříve než je poškodí hlubší mráz, který přicházívá zhruba měsíc před plným dozráním semeníků. Pracuji takto: Několik dnů před sklizní postříkám semeníky širokospektrým fungicidem (např. Gordon´s nebo chlorothalonil), abych zabránil houbové kontaminaci. Řádně označené semeníky sklízím i se stonkem, z těch si semena berou živiny při vysychání. V některých případech sklízím celé květenství, i když je to na úkor vývoje cibule. Samozřejmě je nezbytným uložit nezralá semena tak, aby kolem nich proudil vzduch, případně použít elektrický větrák. Zda tento způsob sklizně nezralých semen zvyšuje stupeň dormance semen v porovnání s přirozeně dozrálými semeny není známo. Podle mne je to docela možné.
55
Dříve než budeme diskutovat o postupech Dr. Griesbacha, dovolte mi poukázat na několik základních pravidel spojených s tímto přístupem. Za prvé, dr. Griesbach má k dispozici skleník, kde nechává semena klíčit. Za druhé, úmyslně nechává semena klíčit na plochých bedničkách a přenáší obsah přímo do volné půdy. Pokouší se použít substrát na klíčení stejného složení, jako bude půda, do které bude přesazovat, takže nebude ani více vysychat, ani zůstávat zamokřená. Za třetí, postup, který zahrnuje hustý výsev, vystavení teplotě skleníku (32 °C) a vystavení obtížným zimním podmínkám je jistě postupem zajišťujícím „přežití nejschopnějších“ a vyžaduje velká množství semen a dostatečný prostor pro výsevy. Naštěstí se jeho šlechtitelský program dostal tak daleko, že vysoce fertilní OT poskytují dostatek semen. Současná sklizeň znamená asi tak akr půdy (1 akr = 0,4 ha). Bez ohledu na to, jaký postup používáte, ve které klimatické oblasti zahradničíte, jsou zde některé faktory o klíčení OT semen, které stojí za to znát. Zde jsou: Semena jsou vyčištěna a vytříděna v říjnu a listopadu. Následně jsou semena až do výsevu uložena v chladničce. Semena mohou být zmrzlá, ale pokud budeme vysévat na jaře, stačí pouhé zchlazení. Semena jsou vyseta do plochých bedniček v březnu. Griesbach používá nádoby o rozměru 52 x 40 x 10 cm. Mísy mají ve dnu řadu otvorů asi 1,5 cm velkých. Směs je složena z písčité půdy, rašeliny, vermikulitu a písku. Na dno nádob přijde asi 1,5 cm hoblovaček z borovice a cedru, to zajistí dobrou drenáž. Na povrch drenáže rozhodí kostní moučku a pomalu působící hnojivo (Osmocote 19 – 6 –12) a půdní insekticid jako je Diazinon. Bedničky jsou po několik dnů denně prolévány, aby bylo zajištěno dokonalé nabubření semen, právě tak jako vymytí inhibitorů klíčení. Po této počáteční době jsou bedničky zalévány každý druhý den. Po vysetí je teplota ve skleníku udržována co nejblíže 18 °C. Když je nebezpečí prohřátí černé půdy díky vyšší vnější teplotě, jsou bedničky zakrývány hliníkovou folií, lesklou stranou navrch. Jakmile semena naklíčí, je folie odstraněna. Povrch půdy je následně pokryt tenkou vrstvou perlitu, aby odrážel sluneční svit a udržoval teplotu substrátu blízko optima. Přes tuto snahu vyhnout se vyšším teplotám, některá semena zůstanou dormantní (je to stav druhotné dormance díky vysoké teplotě?) až do konce srpna nebo počátku září, kdy semena projdou druhou chladnou dobu, kdy je vyhřívání skleníku vypnuto. Důležité je udržovat rostliny dobře zalité. Nedostatečně zalévané rostliny zaostávají v růstu a nikdy se dobře zalévaným nevyrovnají. Griesbach obvykle dosahuje klíčivost 75 – 80 % u OT semen. Padání mladých semenáčků je zamezováno ošetřením substrátu Captanem, každých 10 dnů. Semenáče jsou jednou týdně přihnojovány tekutým hnojivem jako je Miracle Gro ve čtvrtinové až poloviční koncentraci. Semenáče se vysazují do volné půdy v září nebo říjnu, podle vlhkostních podmínek. V záhonech jsou vytvořeny prohlubeniny velikosti bedniček a celý obsah bedničky je do takové prohlubeniny přenesen. Celý systém vyžaduje řádné značení a pečlivé záznamy. Typické roční výsevy a výsadby dosahují 100 bedniček.
56
Následně jsou výsadby řádně prolity a ošetřeny fungicidem, aby se zabránilo botrytidě. Semenáče nejsou stíněny. Na konci září jsou semenáče zakryty proti mrazu, tím se vegetační období prodlouží až o 6 týdnů. Na zimu jsou záhony vydatně mulčovány. V následujících létech se mulčuje jen slabě. Při tomto postupu Griesbach dosahuje v následujícím roce po výsadbě 1 % kvetoucích rostlin. Z tetraploidních asijských hybridů vykvete 25 – 30 % rostlin. Pro malá množství semen používá Griesbach následující postup: • 5 dnů promývá semena pod tekoucí vodou. • 6 týdnů jsou semena chlazena. Nabubřelá semena jsou uložena na vlhký filtrační papír v Petriho misce. • Následuje klíčení jak bylo dříve popsáno. QB NALS Vol. 58, No 4, str. 18-22, 2004, přeložil Igor J. Černohorský
Novinky o vzácné varietě: Lilium martagon var. albiflorum Norgart Martschinke, Sulingen, Německo Od té doby, co Dr. C. Wittenben a Dr. F. Ewald nalezli L. martagon var. albiflorum uběhlo již několik desítek let. Tito dva lidé poprvé našli tuto varietu v pohoří Harz1 a dali podnět k registraci této formy, kterou pojmenovali „Harzmärchen“ tehdejšímu registrátorovi lilií v RHS. Dr. Ewald viděl tu samou lilii také v blízkosti Riesebergu na sever od Konigslutteru. Popis v registru lilií je následující: • L. martagon var. albiflorum: bílá, s růžovými tečkami • L. martagon „Harzmärchen“: čistě bílá, tečkovaná růžově s červenavými pruhy zvenku (výběr z forem L. martagon var. albiflorum) registrováno 1960. Pan Otto Beutnagel ví o několika místech výskytu této variety v pohoří Harz. Takže když jsme se dozvěděli, že nás zamýšlí navštívit Prof. Eugene Fox z Kanady a prohlídnout si zde naše martagony, hledali jsme nějaké zvláštnosti, které bychom mu tady mohli ukázat. Takže na svatodušní svátky jel pan Beutnagel do pohoří Harz obhlédnout, jak dnes vypadají jemu známá místa výskytu . Potom, když se ujistil, že kolonie lilií stále existují, mohli jsme jet s naším hostem do hor. Na první lokalitě jsme viděli mnoho lilií. Některé z nich byly ukousnuty zvěří. V květu jsme nalezli jenom jeden růžový martagon. Přesunuli jsme se proto na druhou lokalitu. Na této lokalitě byla půda hustě porostlá bažankou vytrvalou (Mercurialis perennis), což je nízká bylina s širokými listy. Uvnitř těchto skupin a mezi nimi rostly martagony, většinou silně skousané zvěří. Nejnižší okolíky těchto martagonů nebyly nijak mohutné, ale byly zdravé. Většina květů byla růžová s různě velikými i různě početnými tečkami na petalech. Mezi nespočetnými převážně růžovými liliemi jsme nalezli tři exempláře, 1
Formu Lilium martagon s bílými tečkovanými květy, popsal jako var. albiflorum poprvé botanik Vukotič v roce 1877. Čili je pravděpodobné, že jmenovaní pánové nebyli první, kdo tuto barevnou odchylku nalezli, je ale možné, že uvedené tvrzení platí pro její nalezení v pohoří Harz. (pozn. překl.)
57
které jsme mohli přiřadit k varietě albiflorum. Základní barva květu byla bílá, tečky byly růžové, rub květních plátků měl červenavé pruhy, jak je zmíněno v Registru pro selekci „Harzmärchen“. Mezi třemi klony L. martagon var. albiflorum, které jsme nalezli, jsme zjistili následující rozdíly: 1. První klon měl tečky pouze po stranách apikální (špičkové) části petalů. Růžové tečky byly relativně velké. 2. Druhý klon byl téměř bez teček. Rub petalů je s růžovými pruhy. Lilium martagon var. album ve srovnání s touto nemá žádné pruhy na vnější straně okvětních lístků, které u ní zůstávají bílé. 3. Třetí klon měl většinu teček rozmístěnu podél zelených nektarií, a několik málo teček po okrajích petalů až do jejich ¾. Tyto tečky byly menší a tmavší, nežli u první lilie. Všechny pestíky byly zelené s výjimkou tmavě červeného zbarvení blizny. Nitky prašníků byly tmavozelené a pyl byl oranžově hnědý. Dosud oba pěstujeme, tedy Otto Beutnagel a já, lilii z jeho křížení (L. martagon var. album x L. martagon var. albiflorum). Co se týká fenotypu (vnějšího vzhledu), vypadá tato lilie stejně jako divoce rostoucí Lilium martagon var. albiflorum. Odnesli jsme si z lesa pyl Lilium martagon var. albiflorum, abychom jej použili na tuto Beutnagelovu lilii a dostali tak Lilium martagon var. albiflorum znovu do našich zahrad. Vlastně i v minulých letech jste si mohli Lilium martagon var. albiflorum objednat, ale dodaná lilie neodpovídala přesně popisu v registru RHS. Tmavě růžové tečky měla na světle růžovém podkladu. Mohli jste si jen stěžovat, že dodaná lilie není správně pojmenována. Také podotýkám, že semena var. albiflorum jsou hnědá a nikoli bílá, jako je tomu u Lilium martagon var. album. Z půdní analýzy Půdu na první lokalitě tvořil písčitý humus na podkladě z jílovité půdy. Na druhé lokalitě byla půda jílovitá, humózní a spraš. Kyselost - pH v se obou případech pohybovalo okolo 7.4 . Obsah důležitých prvků byl na obou lokalitách následující: Lokalita: Dusík Draslík Fosfor Hořčík Měď
I 20,0 140,0 20,0 80,0 28,3
II 10,0 340,0 40,0 70,0 2,4
I Bór Molybden Železo Zinek Mangan
0,94 0,03 294,0 201,0 490,0
II 1,09 0,20 70,0 81,0 269,0
Je možné, že nízký obsah dusíku na druhé lokalitě je příčinou toho, že lilie zde měly většinou jen jeden květ. Některé měly tři poupata a výjimečně pět. Je ale zřejmé, že o sílu lilií se zde přičiňují srnci a jeleni, kteří většinou vrchní partie lilií skousnou, což má podobný efekt jako když se zahradník snaží získat silnější cibule vylomením poupat. Každé lilii se podaří vykvést a mít semena pravděpodobně pouze každý druhý nebo třetí rok. Viděli jsme také několik prázdných semeníků z předcházejícího roku.
58
Je pozoruhodné, že půda na první lokalitě měla dosti vysoký obsah mědi, manganu a zinku. Vysoký poměr draslíku k dusíku umožnil liliím lépe využít takto zpřístupněný dusík a také ostatní mikroprvky. Na těchto lokalitách musí trvat zvláště dlouho, nežli se podaří semenáčku vyklíčit a dospět do kvetoucí rostliny. Vody je na těchto lokalitách celkem dost a její stálý přísun zajišťuje trvalý tok živin, ovšem s nízkým obsahem dusíku. Na první lokalitě byly lilie silnější, některé měly až šest poupat, ale také měly k dispozici dvojnásobné množství dusíku. Tím je možné vysvětlit celkově větší množství květů na druhé lokalitě. Dobré stínění na druhé lokalitě brání přehřátí půdy a cibulí a tím i jejich případné hnilobě. Z dvojročenky NALS 1995 – 1996 přeložil Petr Šrůtka.
Stránky SZO Martagon na Internetu Václav Vinčálek Webové stránky www.martagon.cz navštívilo od jejich spuštění již více než 700 zájemců. Dá se usuzovat, že do nich nahlížejí nejenom členové naší organizace, ale i širší veřejnost. O zvýšení počtu návštěv se patrně zasloužilo i zveřejnění internetové adresy na vstupenkách na výstavu lilií v Rakovníku. Na webových stránkách nově naleznete: - barevně poutavé fotografie z výstavy v Rakovníku, ze zahrady Jiřího Hlouška a ze zahrady ing. Jošta, - zajímavý přehled o pěstování lilií v Holandsku, - strukturovaný archiv zpravodaje Liliář. V nejbližším období zařadíme: - fotografie z výstavy ve Volyni, - odkazy na nabídky našich mecenášů – J.Basíka a V.Jošta, - pojednání o botanických liliích z pera ing. Šrůtky. Těšíme se na Vaší návštěvu na stránkách www.martagon.cz
Lilie na internetu (stav ke 20. 3. 2005) Jaromír Rezek Určitě se mnou bude hodně lidí souhlasit, když si dovolím tvrdit, že internet se stává stále důležitější součástí běžného života. Hlavně mladší tráví na internetu hodně času ale někdy i my starší – skorodůchodci jej rádi využijeme. Hodně zajímavého a krásného tam mohou najít i milovníci lilií. A tak proč se nepodívat na lilie do USA, Kanady či Holandska. Jen vědět, kde hledat. Zejména pro ty, kteří mají možnost dostat se na internet je určen následující článek. Kdo tu možnost nemá a kdo nemá čas vysedávat hodiny u počítače, udělám pro ně průvodce po internetu sám. 59
www.prideon.com - Na stránkách najdete evidenci přes 7900 registrovaných lilií. Abecední seznam je bez barevných vyobrazení. Kromě názvu zde najdete jméno šlechtitele a popis odrůdy s rokem registrace. Registr nezná háčky ale uvádí čárky, takže např. odrůda KÁTA je dítkem K. Verese. Odrůdu EVINA vyšlechtil v roce 1982 K. Braun ze SUN RAY x PINK TIGER. www.the-genus-lilium.com - Stránky budou pochoutkou hlavně pro zájemce o botanické lilie. V galerii zde najdou kromě popisu i barevná vyobrazení většiny známých botanických lilií a jejich variet – opravdu to stojí za shlédnutí. Ve fotogalerii jsou další stránky některých pěstitelů a organizací. www.lilies.dk - Na stránkách jsou opět popisy botanických druhů. V bohaté fotogalerii si můžete prohlédnout šlechtění trubek, orientálů, henryi hybridů a orienpetů z dílny Petera Schenka. V části označené „P. Groot, Lily Company B.V.“ jsou trubky v barvě L. nepalense, brašmarky a tango hybridy, orientály a orienpety. V části „Floriaden“ je pár pěkných obrázků růžových brašmarků a tango hybridů. www.liliumbreeding.nl - Je zde vyobrazen bílý tango hybrid s nesprávným názvem LATVIA. Zaujal mě nový orienpet ROBINA – pěkná otevřená růžová trubka s bílou skvrnou v okolí nektariové rýhy. Šlechtitelé se jistě rádi podívají na výsledky mezisekčních křížení, např. světlefialový plochý květ z křížení orientál x (L.longistar x L henryi) nebo semenáč z křížení L. henryi x L. candidum. www.lilies.org - jsou stránky Severoamerické liliářské společnosti (NALS). V asijských hybridech mě zaujaly: DESERT STORM – hodně tmavočervené b-c vypouklé květy, GYPSY – bílé, ploché vzpřímené květy přecházející v jícnu do světle růžové, HEIRLOOM LACE – pěkné bílé turbany s fialovým stříkáním, více po okrajích, PEGGY NORTH – ploché turbánky s tak hustým fialovým stříkáním, že základní oranžová barva není téměř vidět, PURPLE REIGN – bílé vzpřímené ploché květy s fialovým brašmarkem do poloviny tepalů. V martagonech se mně líbila růžovofialová AMELITA, žlutá CHARLENE a GLACIER se spíše vypouklými květy než turbánky, PANTRILIS – klasické růžové turbánky s velkými skvrnami po celých tepalech. V u nás málo pěstovaných amerických hybridech potom LAKE TULARE, WYATWOOD a semenáč WESTERN AMERICAN. V trubkách zaujme bílý semenáč – směrem k jícnu přechází přes žlutou do oranžové v okolí zelené nektariové rýhy, na okrajích tepalů má výrazný fialový lem. Pěkná je i BLACK HEART WHITE – bílá otevřená trubka se žlutým jícnem a fialovočernou nektariovou rýhou. V aurelianech překvapí žlutý semenáč s výraznými papilami a tvarem květu jako L. henryi ale s tmavým čárkováním celého květu (nic podobného jsem ještě neviděl). V mezisekčních hybridech zaujme semenáč z L. nepalense x Le Reve (tetra) – ploché květy směřují šikmo dolů, vnitřní a vnější třetina je bílá, vnitřní bílou třetinou probíhá středem tmavofialový pruh, který se roztáhne do celé střední třetiny. Kříženec L. henryi x L. candidum má poniklé bílé ploché květy s konci tepalů zahnutými dozadu, kolem nektariové rýhy papily s jemnými tečkami a čárkami. Jsou zde i
60
výsledky křížení L. martagon album s asijskými hybridy či L. pumilum. Pro botaniky je zde i několik desítek botanických druhů. www.blomsbulbs.com - Obchodní firma má ve své nabídce pěknou asijskou růžovou plnokvětou ELODY, bílou s fialovým brašmarkem PURPLE RAIN (nebo PURPLE REIGN - ?). V rozdělení ostatních lilií jim chybí skupina orienpetů, takže CONCA DE OR, ROBERT SWANSON a ROBERT GRIESBACH jsou uvedeny v trubkách. Orienpet YELLOWEEN je veden zase jako orientál. www.vandenbos.nl - Jako předzvěst toho, že vše bude křížitelné se vším a nebudou žádné skupiny v nynější podobě - firma neuvádí žádné skupiny ale vše (asijské, LA hybridy, longiflorum h. a orientály) je dohromady podle abecedního pořadí. Je zde přes 200 pěkných obrázků se stručnými popisy. Nenašel jsem zde žádné martagony, orienpety, trubky a botanické druhy. www.hoffqualityfirst.nl - Kromě všeho možného představují nové plnokvěté asijské hybridy: tmavorůžovou CERES, žlutou VULCANUS a hrnkovou růžovobílou PETIT GIRL. Pěkné jsou asijské velkokvěté – růžová SOPHIA a bílá QUITO. Dále je zde zajímavý bílý plnokvětý orientál MISS LUCY s růžovým nádechem. www.vletterdenhaan.nl - Firma předvádí několik desítek orientálů, v nichž jsou zařazeny i orienpety, např. CONCA DE OR a TARRAGONA. Dále uvádí přes stovku nových orientálů dohromady s asi třiceti žlutými orienpety. Mezi šedesátkou asijských hybridů vyniká COLORAMA ve zvláštní oranžové barvě, broskvová FARFALLA, mohutná oranžová HERAKLION, tmavočervená – téměř černá LANDINI a TINOS – bílá se žlutě orámovaným kaštanovočerveným jícnem. Mezi 16 novými asijskými hybridy jsou samé jednobarevné, některé jsou již u nás k dostání, např. CERVIA a NEGRITTA. Je zde i pěkná zlatě oranžová WENDY, kterou jsou někde viděl uvedenou jako LA hybrid. Mezi 30 staršími a 40 novými LA hybridy mě zaujaly: lososově oranžová BADESSA, jasně oranžové BONSOIR, GLOBE a SWANSEA ROCARDO, příjemně růžová MERLET, bílá ROXETTE a tmavorůžová PIRANDELLO. www.vws-flowerbulbs.nl - K vidění je zde nabídka přes 60 asijských hybridů, 70 LA h. a stejné množství orientálů. Mezi asijskými je APRICOT BEAUTY – pěkná lososově oranžová s tmavším jícnem, hnědooranžová CARAMELLA a tmavorůžová plnokvětá CERES. V LA hybridech se mi líbila dobře stavěná sněhově bílá WHITE TYCOON. Mezi 12 orienpety jsou nové DAYSTAR – žluté do boku postavené květy a LEDA ve zlatožluté barvě s postavením květů a-b. www.zaboplant.nl - Prohlédnout si zde můžete asi 150 asijských h., 150 orientálů, asi 80 LA h. a 28 orienpetů, z nichž se mi líbí NYMPH – vzpřímené bílé květy s červeným proužkem ve středu tepalů a žlutočervený SHOCKING. V asijských snad zaujme pěkná červená AKINA, lososově broskvová CORALE a růžové ASSISI, BRIANZA a DARK BEAUTY.
61
www.steenvoorden.nl - Vyobrazena je zde téměř stovka asijských hybridů, mezi nimi se mi líbila CHEOPS – podobná Gran Cru, ale tmavá skvrna je více rozmytá směrem ke koncům tepalů. Dále jsou zde starší pěkné odrůdy: růžová MAGENTO a oranžové PRATO a TRESOR. Mezi stejným množstvím LA hybridů stojí za zmínku nové tmavorůžové CAVALESA a ALBANIA, oranžové MILAGRO a ARGOS, bílá PRINTAL. Dále je zde 8 LO hybridů a přes 100 orientálů dohromady s orienpety. www.bulb.com - Asi největší přehlídka několika set odrůd lilií. Je zde vidět asi 170 asijských hybridů, 240 orientálů, téměř 40 orienpetů, spousta LA hybridů a další lilie ve skupinách: hrnkové asijské, LO hybridy, longiflorum hybridy, hrnkové longiflorum h., OA hybridy a zakrslé orientály. Z tohoto velkého množství lilií se zastavím pouze u asijských hybridů. Zaujaly mě: hnědočervená CASA BELLA, pěkný růžový tango hybrid DOT. COM, LA CENTER – oranžová, přecházející do červeného jícnu, LIMITED EDITION – téměř bílá se světle okrovým středem, MODENA – vysoká tmavooranžová, NEW ORLEANS – pěkná růžová, SOPHIA – vysoká tmavorůžová, SPARK – vysoká červená se žlutým jícnem, SUGAR JEWEL – vysoká růžová se světlejším středem tepalů a tmavým jícnem, SUN CLUB – vysoká zlatě žlutá, ZSA ZSA – vysoká bílá s tečkami v jícnu. www.flowerweb.com - Všechny lilie jsou dohromady seřazeny podle abecedy bez ohledu na skupiny. K vidění jsou malé obrázky, i několik od jedné odrůdy. Autoři stránek se dopustili řady chybného označení odrůd. Z asijských odrůd se mi líbila zlatožlutá, plnokvětá, výrazně tečkovaná FLORENCE. www.liliande.com - Firma představuje dva nové oranžové LA hybridy – ORANGE DAZZLE a PANTANAL, dva LO hybridy – DEVINE a RAISONANCE, 20 orientálů a 30 orienpetů. Z nich se zmíním o nové CONTRAST – bílá s červeným středem, LAVON – žlutá s červeným středem, SATISFACTION – tmavočervené vypouklé květy s výraznou žlutou skvrnou okolo nektariové rýhy. Dále jsou zde uvedeny některé nové žluté OT – ALUSTA, EASLY, GO FOR GOLD, LEDA, REVOLUTION, SATIN DOLL, TORNESSA, OHARA. www.marklily.nl - Malé množství je nahrazeno kvalitou. Jsou zde uvedeny 3 asijské hybridy: světle růžová plnokvětá ELODIE (nebo ELODY ?), pěkná 120 cm vysoká růžovočervená HIGH CLASS a SPRINGFIELD – hodně světlá s okrovým nádechem, v jícnu tmavší s tečkami. Rád bych měl i dva uvedené orienpety: DONATO – červený s bílou skvrnou v jícnu a dříve zmíněný krásný růžový ROBINA. www.sandegroup.nl - Je zde uvedenou pouze asi 20 orientálů, zaujal mě RISABONNE - překrásný růžový s květy v průměru 26 cm. www.vanengelen.com - Z předvedených asijských hybridů se mi líbila vylepšená Can Cun s názvem OKLAHOMA CITY a SEQUOIA – b květy broskvové barvy, ve středu hodně tečkované. Z orientálů se mi líbily MOJAVE podobná Aréně a ROSE ELEGANCE, kterou bych definoval jako vylepšenou Dizzy.
62
www.whiteflowerfarm.com - V orienpetech skupiny American je zde představen nový AMERICAN SENTINEL – žlutočervený podobný Alchemy či Caravan. Pěkný je tříbarevný AMERICAN SPIRIT a zvláštní hvězdou se pyšní AMERICAN BANDSTAND. www.lilies.ca - Z asijských hybridů mě nejvíc zaujala BARCELONA – podobná Can Cun, ale místo červených konců tepalů jsou tyto hnědočervené a PARFAIT FROST – pěkně tvarované květy, nad nektariovou rýhou žluté, vnější 2/3 jsou tmavorůžové, vnitřní poloviny tepalů jsou tečkované. www.bdlilies.com - Je zde uvedeno několik desítek orientálů. V orienpetech je zde představen nový pěkný červený MYSTIQUE, žlutý FOLKLORE FABLE a žluto červený SWEETHEART. Jsou zde i některé starší OT – ORTEGA, bílý trubkovitý s oranžovým jícnem, dvoumetrový LE VERN FRIEMANN, 180 cm vysoký INDIAN SUMMER s dolů sklopenými žlutými trubkami. Dále si můžete prohlédnout křížence mezi L. henryi a trubkou – SUZUKI, který má dolů směřující ploché oranžové květy. V asijských hybridech je skvostná PINK PAGODA – tmavorůžová s brašmarkem, AURORA je bílá s oranžovým jícnem. Z trubek jsou zajímavé BANDITO a CZAR NICHOLAS – obě vypadají jako ploché White Henryi s výraznější oranžovou barvou jícnu. Jistě zaujmou i vzpřímeně kvetoucí trubky – žluté DREAM CATCHER a GOLDEN ANGEL a bílá s růžovým vnějškem – HORN OF PLENTY. www.thelilygarden.com - Asijské hybridy jsou rozděleny podle barev. V růžových jsou zde pěkné turbánky TINKERBELL, ANGELA NORTH a EROS. CHIPPENDALE má květy b-c vypouklé až turbanovité. TEA SET jsou již vzpřímeně kvetoucí s bílou skvrnou v jícnu. V bílých vynikají turbanovitá WHITE LACE, vzpřímená AURORA, TINOS a MOXIE s čárkovitým fialovým brašmarkem. V broskvově zbarvených je pěkná novinka – tango hybrid SPICE ISLAND. Ve žlutých je představen nový tango hybrid LEMON STARDUST, který bych přirovnal k méně výrazné Latvii. V červených hybridech dominují turbanovité, zejména KAREN NORTH, VIVA a RED VELVET. V oranžových je můj oblíbenec – LORETO vynikající triploid s brašmarkem. V nabídce jsou uvedeny i 4 asiapety, nejnovější růžovolososový SEABREEZES. V trubkách upoutá fialová MIDNIGHT. Z OT je zde uveden nový ORANGE CRUSH – bílá otevřená trubka s oranžovým jícnem. www.lilynook.mb.ca - V nabídce asijských lilií je pěkná DIMPLES – růžovokrémová s tečkami, červená PICOTEE LACE s bílou linkou po obvodech tepalů. Dále jsou zde pěkné tetraploidy: ANGEL‘ S TOUCH, BRONZE MEDAL, TOWERING INFERNO a TROPIC DELIGHT. Z nabídky více jak 20-ti orienpetů je nejdražší NORTHER CARILLON a STARBURST SENSATION po 15 CAN stejně jako OA hybridy FANCY CROWN a FIRST CROWN.
63
www.lukonbulbs.cz - Firma Ing. Pavla Nejedla nabízí největší množství lilií u nás ve všech skupinách. Popisovat některé uvedené odrůdy by bylo asi nošení dříví do lesa. Vždyť jeho katalog máme všichni na nočních stolcích vedle bible a modlitební knížky. www.lukon-glads.cz - S žádnými jinými internetovými stránkami jsem neměl takové potíže jako s těmito. V tomto případě bude asi lepší objednat si u pana Koníčka tištěnou podobu jeho nabídky. Když nebude tištěný katalog, sežeňte si na pomoc nějakého odborníka na internet, já jsem na tyto stránky krátký. www.basik.cz - Svou nabídku pan Basík reprezentuje výběrem asi 15 zajímavých odrůd z různých skupin. Škoda, že jeho nabídka není tak široká jako u předchozích firem. Po obchodní stránce s ním mám ty nejlepší zkušenosti – pošle vám skutečně to, co si objednáte. www.flowerbed.cz - Na internetu se netěšte na žádné hezké obrázky. Dozvíte se ale, jak se dostat ke katalogu, který vám bude zdarma zaslán. www.martagon.cz - Jedná se o stránky SZO Martagon. Bohužel také zde zatím žádné velké pokoukání, na stránkách se usilovně pracuje. Pěkně jsou zpracované části o historii, připravovaných akcích, třídění lilií a jejich pěstování. Už se těším až se zde objeví záplava pěkných obrázků lilií ze šlechtění pana Hlouška, Kováře atd. místo současné nabídky keřů a stromů. Škoda, že nemohu uvést i internetové stránky brněnských liliářů, ale snad i v tom časem doženou pražskou organizaci. Uvedený seznam internetových liliářských stránek není samozřejmě úplný. Obsahuje jen zlomek toho, co jsem za několik desítek hodin hledání a prohlížení našel a viděl. Seznam je opravdu jen strohou informací a vodítkem zejména pro ty, kdo mají čas a možnost vysedávat u internetu. Každého bude zajímat něco jiného, každému se líbí něco jiného a tak přeji příjemnou zábavu, z které si můžete odnést nejen krásný zážitek, ale také i nějakého vlka na sedací části svého liliářského těla. Omlouvám se za možné chyby, protože je velmi náročné takovou spoustu informací našlapat do jednoho článku. Časem se pokusím seznam aktualizovat a rozšířit. Případné připomínky nebo další adresy internetových stránek mi můžete sdělit na telefonním čísle 723 799 808.
64
