2005

FAMU ÚVODY A PRAKTIKA pro 1. ročník bakalářského studia

zimní semestr 2004/2005

Cyklus Úvodů a praktik tvoří jakousi páteř studia prvního semestru na FAMU. Páteř pružnou, ohebnou, ale pevnou která v sobě spojuje příležitost k samostatnému náhledu s osvojením základních dovedností daného oboru. Přednášky Úvodů do oborů budou probíhat společně pro celý první ročník pravidelně každé pondělí v 1. patře FAMU v učebně 1 (místnost č. 107) od devíti hodin ráno do tři čtvrtě na tři, kdy na ně navazují Úvody do společenských věd a umění. Praktika se konají ve čtvrtek a pátek a studenti je absolvují v menších skupinách podle jednotlivých oborů. (Místo, čas a konkrétní náplň praktika jsou uvedeny dále v textu a tabulkách). Během prvního semestru se tak posluchačům naskýtá možnost postupně si osahat všechny obory, které se na FAMU studují. Základním důvodem pro existenci Úvodů a praktik je snaha vytvořit na jedné straně společný prostor a program, který je možné sdílet a který tvoří základ pro další odborné studium. Tento společný základ si nečiní nárok být souhrnem či snůškou vědomostí a už vůbec nechce být jakýmsi přehledem oboru „v kostce“, nýbrž má především motivační či iniciační charakter, snaží se zažehnout v posluchačích úžas nad jedinečností, rozmanitostí a hloubkou každého ze studovaných oborů. Na druhé straně se právě v cyklu Úvodů a praktik otevírá také první setkání s hlavním posláním FAMU jako vysoké školy, jejímž cílem není pouze specializovaný odborník, který si nárokuje schopnost něco se naučit a umět to použít, ale především komplexní filmař, který bere na sebe odpovědnost nejen za svůj další růst, ale především za své vlastní zrání.

Úvod do oboru fotografie 4. 10. 2004 9:00 – 10:35 Dějiny zobrazování a skladba fotografického obrazu přednášející: Mgr. Vladan Krumpl ([email protected]) cíl přednášky: Seznámení s principy a problematikou fotografického zobrazování v historickém kontextu, se skladbou a vytvářením fotografického obrazu. základní osnova přednášky: Dějiny zobrazování – camera obscura, Niépce, daguerrotypie; skladba obrazu – formát, kompozice, stanoviště, čas, využití barvy, kontrast, pozadí, hloubka ostrosti. doporučená literatura: Scheufler, Pavel: Historické fotografické techniky. ARTAMA Praha 1993 Baran, Ludvík: Barevný svět a jeho reprodukce ve fotografii. SPN (FAMU), Praha 1976 Šmok, J.; Pecák, J.; Tausk, P.: Barevná fotografie. SNTL, Praha 1975 Tausk, Petr: Farebná tvorivá fotografia. Osveta, Martin 1985 Birgus, Vladimír: Dějiny fotografie v datech. ČsF, 1985 Co je fotografie. 150 let fotografie. Praha 1989 Šmok, Ján: Skladba fotografického obrazu. SPN (FAMU), Praha 1974, 1986 Langford, Michael; Kindersley Dorling: Tvůrčí fotografie. Nakladatelství Slovart 1995, 1997, 2000

10:40 – 12:15 Fotografické přístroje a technika přednášející: Mgr. Vladan Krumpl ([email protected]) cíl přednášky: Základní typy fotografických přístrojů, jejich funkce a využití základní osnova přednášky: Kamera a lidské oko; typy přístrojů, objektiv, zaostřování, clona, závěrka, expozice. doporučená literatura: Prof. RNDr. Zachoval, Ladislav: Fysikální základy fotografie. ČSAV, Praha 1956 Tomášek, Zdeněk: Fotografické přístroje. Merkur, Praha 1975, 1985.

13:10 – 14:45 Analogová a digitální fotografie přednášející: Mgr. Vladan Krumpl ([email protected]) cíl přednášky: Ukázání rozdílů v principech analogového a digitálního zobrazování. základní osnova přednášky: Digitální fotografie – principy technologie; Analogová fotografie – fotografická emulze, latentní obraz, fotografický proces vyvolávání a zvětšování. doporučená literatura: RNDr. Šimek, Jaroslav: Fotografické techniky. Práce, Praha 1969.

Atestace: povinnosti k atestaci: zvládnutí základních otázek dle přednášených témat forma atestace: test, kolokvium přihlášení k atestaci: Studenti se přihlásí zápisem na archy vyvěšené na katedře fotografie termíny atestací: Termíny budou vypsané nejméně 14 dní před zahájením zkouškového období ZS Další doporučená literatura: Kisselbach, Theo; Windisch, Hans: Nová škola fotografie. SNTL, Praha 1979 Štulík, Václav; Tausk, Petr: Jak fotografovat. SNTL, Praha 1973 Zaoral, Zdeněk: Fotografujeme, Pěnkava Intermedia. Praha 1993 Baleka, Jan: Výtvarné umění – výkladový slovník. Academia, Praha 2002 Feininger, Andreas: Vysoká škola fotografie. Orbis, Praha 1968 Hlaváček, Luboš: Řeč tvarů. Horizont, Praha 1984 Kulhánek, Jaroslav: Černobílá fotografie. Orbis, Praha 1959 Langford, Michael; Kindersley Dorling: Tvůrčí fotografie. Nakladatelství Slovart 1995, 1997, 2000 Jiráček, Milič; Hálová, Alena; Morávek, Josef: Fotografický slovník. Orbis, Praha 1955 Burian, Peter; Caputo, Robert: Škola fotografování. National Geographic, SANOMA Magazines, Praha 2003 http://www.grafika.cz http://digineff.cz http://cerv.wz.cz/WEB2/CZ/Dalsi/Slovnik/C.php http://www.fotoroman.cz

Úvod do oboru kamera 11. 10. 2004 9:00 – 10:35 Kameraman přednášející: prof. Jaromír Šofr cíl přednášky: iniciace zájmu o profesi jako základ vztahů mezi členy filmového štábu základní osnova přednášky: 1)

2) 3)

Historický vývoj profese kameraman od prvopočátku, přes milníky individuálních tvůrčích vkladů až k současnosti, kdy se nad masou videozobrazování nespočetnými, klene kinematografické zobrazování kvalifikované. Explikace smyslu vysokoškolské katedry kamery. Výraz versus význam – základní komponenty sdělovacích systémů – jako k pochopení sdělovací systémové kombinace, kterou je kinematografie. Filmový obraz v definicích nástrojů jeho specifických skladebných postupů v oblasti jeho linearity, tonality i manipulace času.

doporučená literatura: Making Pictures – 100 years of European Cinematography (k dispozici v knihovně FAMU)

10:40 – 11:25 Základní principy osvětlování přednášející: prof. Ilja Bojanovský cíl přednášky: seznámení s aktivitou osvětlování z aspektů techniky i tvorby. základní osnova přednášky: 1)

2) 3) 4) 5)

Základní principy osvětlování ve filmu a televizi a) funkce světla – význam b) zdroje světla – popis a charakter, intenzita, barva světla přirozeného a umělého Základní osvětlovací pojmy v konstrukci osvětlení (faktor plochy, tón, tonalita záběru, expoziční osvětlení) Způsob osvětlení. Vlastnosti a význam stínu vlastního a vrženého. Tonální osvětlení. Modulační osvětlení. Druhy osvětlení – hlavní, doplňkové, pomocné. Směr osvětlení – způsob a význam. Konstrukce osvětlení záběru, světelný poměr, světelný odstup, světelná perspektiva. Styl osvětlení, světelná skutečnost, styly filmového osvětlování.

6)

Osvětlování prostoru – dekorace, exteriér – příprava a realizace.

doporučená literatura: Firemní katalogy výrobců osvětlovací techniky. Anatolij Golovňa: Světlo v kameramanském umění. Čs. státní film, 1952.

11:30 – 12:15 Kameraman v krátkometrážních formách přednášející: prof. Petr Prokop cíl přednášky: Seznámení s problematikou kameramanské práce v krátkometrážních formách. základní osnova přednášky: 1) 2) 3) 4) 5) 6)

Kameraman dokumentárního filmu – historický vývoj od fotografa přes chronofotografii po záznam prvními typy kamer. Rozvoj dokumentární a krátkometrážní tvorby – počátek dělení profesí na režii a kameru – nástup zvukového filmu – štáby. Vliv vývoje snímací techniky na natáčení dokumentárních filmů a práci kameramana. Tvůrčí přínos kameramana do krátkometrážní tvorby po výtvarné, technické a dramatické stránce. Vztah režisér – kameraman při realizaci, smysl a náplň scénáře, pochopení obsahu a tvůrčího pohledu na výsledek sdělení společného díla. Odlišnosti práce kameramana v hraném a dokumentárním filmu.

doporučená literatura: Ludvík Baran: Zázraky filmového obrazu. Panorama, Praha 1989. Kolektiv: Film a filmová technika. Oborová encyklopedie, SNTL, Praha 1974.

13:10 – 14:45 Televizní snímací principy přednášející: doc. Petr Polák, Mgr. Josef Špelda cíl přednášky: Seznámení se všemi technickými i uměleckými aspekty televizní kinematografie. základní osnova přednášky: 1) 2) 3) 4) 5)

Přehled historických mezníků ve vývoji televize Podstata televizního sdělení Televizní kamery a jejich vlastnosti Hraná tvorba snímaná televizní technologií Dokončovací práce a trikové možnosti televize

doporučená literatura: Eduard Landisch: Dramatická TV tvorba. FAMU, 1988. Vladimír Strasmajer: Historie televize v Československu. Fakulta žurnalistiky UK, SPN, Praha 1978, (stať o doc. Dr. Šafránkovi, s. 25-38).

Atestace: povinnosti k atestaci: Znalost přednášené látky a statě „Česká kameramanská škola“ forma atestace: test přihlášení k atestaci: na nástěnce katedry kamery – 2. patro termíny atestací: budou vyvěšeny v zimním zkouškovém období

Úvod do oboru zvuková tvorba 18. 10. 2004 9:00 – 12:15 Obecné poznatky o zvuku a zvuková tvorba ve filmu přednášející: doc. Jiří Moudrý cíl přednášky: Cílem předmětu je seznámit posluchače všech oborů FAMU se základními poznatky o zvuku, uvést je do problematiky tvorby zvukové složky audiovizuálního díla a seznámit je se základními pojmy z oblasti zvukové technologie. základní osnova přednášky: 1) 2) 3)

Historie filmového zvuku. Základní poznatky o zvuku a jeho vnímání. Sluchový orgán a vjem zvukového signálu, binaurální slyšení, stereofonie, dozvuk, ozvěna. Technologie zpracování zvuku ve filmu a TV. Zvukové postupy (kontakt, postsynchron, playback, ruchy, úpravy zvuku, hudba, HD recording). Postupy při tvorbě zvukové složky u filmového díla. Profese mistra zvuku – sound designera a jeho spolupráce s ostatními členy štábu, rozpočet nákladů na zvukovou složku, přehled nových vícekanálových zvukových systémů.

doporučená literatura: C. Smetana: Praktická elektroakustika. SNTL, Praha 1981 M. Hůrka: Estetika zvuku ve filmu. ČSFÚ, Praha 1965. Kolektiv: Film a filmová technika. SNTL, Praha 1974. I. Stadtrucker: Zvukové majstrovstvo ve F a TV. SPN, 1977. J. Borwick: Sound Recording Practice. Oxford University Press, 4th edition.

13:10 – 14:45 Základy zvukové dramaturgie AV díla

Scénář jako integrující a inspirující systém ve fázi přípravy a v průběhu tvorby filmového díla.

přednášející: prof. Ivo Bláha cíl přednášky: Cílem předmětu je uvést posluchače všech oborů FAMU do problematiky zvukové dramaturgie audiovizuálního díla.

10:40 – 12:15 Stálost a proměnlivost dramaturgie

základní osnova přednášky: Základní pojmy zvukové dramaturgie AV díla: druhy zvuku, formy mluveného slova, filmové hudby, ruchů, zvuková atmosféra, filmové ticho, funkčnost zvukových prostředků, typy postavení zvuku k obrazu. doporučená literatura: I. Bláha: Zvuková dramaturgie audiovizuálního díla. Nakladatelství AMU, Praha 2004. (k dispozici v knihovně FAMU)

Atestace: povinnosti k atestaci: povinná literatura – Úvod do oboru Zvuková tvorba z Antologie textů k Úvodům pro 1. ročník forma atestace: ústní pohovor o problematice filmového zvuku s ohledem na studijní zaměření posluchače zkoušející: doc. Jiří Moudrý přihlášení k atestaci: na nástěnce KZT (3. patro) termíny atestací: předtermín – 20.12. 2004 10:00 – 12:00 leden – únor 2005 (bude upřesněno na nástěnce KZT)

Úvod do oboru scenáristika a dramaturgie 25. 10. 2004 9:00 – 10:35 Místo filmu ve spektru jiných uměleckých druhů. Narativní charakter filmu.

přednášející: Mgr. Jiří Soukup cíl přednášky: iniciovat základní osnova přednášky: – osobitost i osobivost filmařů, jinakost jednoho každého pořádného filmu – věrnost prvotnímu zážitku, předobrazu; scénář a film jako „věrný obraz“ – lhostejnost k řečem

13:10 – 14:45 Od myšlenky k filmovému pásu – proměny scenáristického záměru v průběhu realizace díla přednášející: Mgr. Petr Jarchovský cíl přednášky: seznámit studenty s proměnami textu filmového scénáře v průběhu samotné realizace filmového díla. základní osnova přednášky: Na konkrétních filmových ukázkách vybraných z některých realizovaných scénářů se ukazují proměny od textu k obrazu. Dokládají se proměny scén a sekvencí během realizace, studenti jsou obeznámeni s tím, jak jednotlivé profese ovlivňují výsledné dílo. Zabýváme se dramaturgickým procesem přímo během hereckých zkoušek a v průběhu natáčení, kdy se zreálňují ideální podmínky předepsané ve scénáři. Poukazuje se na nutnou flexibilitu autora během realizace filmu a na ochotu ke změnám v rámci týmové spolupráce, na nedefinitivnost scénářového tvaru a na fakt, že film se definitivně píše až ve střižně. ukázky z filmů: Musíme si pomáhat, Pelíšky, Želary

Atestace: přednášející: Lubor Dohnal cíl přednášky: Vztah filmu a filmového scénáře k ostatním uměleckým disciplinám. základní osnova přednášky: Tvůrce, dílo, recipient. Politicko-společenská, psychologická, technická a ekonomická determinativa. Jazyk filmu jako komunikační systém, lišící se od systému jazykového. Úloha montáže ve skladbě filmového vyprávění. Hodnota formy jako prostředku emocionálního sdělení.

povinnosti k atestaci: účast na „Úvodech“, znalost textu Antologie – část scenáristika a dramaturgie forma atestace: test přihlášení k atestaci: na nástěnce KSD budou vyvěšeny archy, na něž se studenti zapíší termíny atestací: předtermín 20. 12. 2004 od 9:00 do 12:30, další termíny budou vyvěšeny na nástěnce KSD

Úvod do oboru režie 1. 11. 2004 9:00 – 10:35 Stručný přehled vývoje režijního pojetí přednášející: Mgr. Petr Marek cíl přednášky: Cílem přednáškové trilogie, určené studentům všech kateder, je seznámení s možnými významy pojmu „filmová režie“ a jeho začlenění do reálných historických a estetických kontextů. základní osnova přednášky: Ať už chceme být klasičtí, nebo bořit, vždy navazujeme. Tento historický exkurz do pestrosti filmové režie je pokusem o vytvoření základní představy kontinuity vývoje práce s dramatickou situací v sepjetí s vývojem filmové řeči. V ukázkách se díky jednoduché historické linii budeme věnovat proměnám filmového myšlení a různorodosti autorských přístupů. Těžištěm tohoto poznávání budou spíše podstatné jevy, nikoli data. ukázky z filmů: D. W. Griffith: Neměnné moře; G. Méliès: Muž s kaučukovou hlavou; R. Wiene: Kabinet dr. Caligariho; S. M. Ejzenštejn: Generální linie, Ivan Hrozný; J. Tati: Playtime; J. L. Godard: Karabiniéři, Nouvelle Vague; A. Tarkovskij: Stalker; M. Antonioni: Červená pustina; M. Jancsó: Horoskop Ježíše Krista; A. Varda: Bez střechy a bez zákona; A. Resnais: Prozřetelnost, Stará známá písnička; R. Scott: Vetřelec

10:40 – 12:15 Herci, neherci v hraném filmu přednášející: Mgr. Bohdan Sláma cíl přednášky: Uvedení do problematiky obsazování rolí v hraném filmu. základní osnova přednášky: Na rozdíl od divadelního herectví, které nutně vyžaduje určitý druh stylizace, tedy specifickou přípravu, je herectví filmové postaveno především na osobnosti, na tom, do jaké míry odpovídá tato konkrétní osobnost představě postavy. Pro obsazení filmové role není podstatné, zda se jedná o herce nebo neherce, podstatná je pouze schopnost „obsazeného“ autenticky existovat v rámci dané postavy: tam, kde školený herec musí vědomě tvořit postavu, tvoří neherec postavu přímo tím, čím je sám, tedy tím, k čemu se herec nutně musí dobrat, aby jím vytvářená postava mohla být přesvědčivá. Neexistuje špatný herec – existuje pouze špatně obsazený herec. Obsazení role je klíčové rozhodnutí režiséra. Režisér musí cítit charisma osobnosti, kterou pro svou postavu hledá. Osobnost herce vytváří osobnost postavy. ukázky z filmů: Černý Petr, Prolomit vlny, Šepoty a výkřiky

13:10 – 14:45 Základy filmového vyprávění – filmová režie přednášející: Mgr. Ing. Pavel Marek cíl přednášky: Seznámení se základními výrazovými prostředky hraného filmu a jejich podílem na vytváření filmového sdělení základní osnova přednášky: Vztah třírozměrného prostoru a dvourozměrného plátna. Film sděluje neviditelné věci. Film jako řeka obrazů. Herci v záběru. Filmová řeč – konvence našeho nevědomí. (Proč amazonské domorodce zajímají postavy, které vystoupily ze záběru více než ty, které na plátně zůstaly?) Statický a dynamický záběr. Změna velikosti záběru. Proč ctíme a porušujeme pravidlo „osy“. Význam podhledu a nadhledu. Vnitřní montáž. Rytmus. Světlo a tma. Spolupráce režiséra s kameramanem, střihačem, zvukařem atd. Přednáška bude doplněná o praktické ukázky ze známých filmů. Některá základní pravidla si prakticky ověříme přímo na místě – pomocí DV kamery natočíme názorné situace s figuranty a vzápětí si je promítneme na plátno. ukázky z filmů: 1. F. Fellini, Silnice (Gelsomina odjíždí se Zampanem z rodné vsi, Gelsomina tančí na svatbě, vražda Blázna) 2. F. Fellini, Cabiriiny noci (úvodní scéna okradení Cabirie, závěrečné okradení a závěrečná scéna – Cabiria odchází, mladí lidé tančí okolo) 3. J. Švankmajer, Jídlo (oběd) 4. J. Švankmajer, Zahrada (živý plot) 5. I. Bergman, Mlčení (kluk se prochází po chodbách hotelu, setkání sester a milence) 6. Bergman, Lesní jahody (sen s pohřebním vozem) doporučená literatura: André Bazin: Co je to film? ČSFÚ, Praha 1979.

Atestace: povinnosti k atestaci: písemný rozbor jednoho filmového díla z hlediska režijní práce v kontextu přečtené literatury (rozsah – dvě normostrany) forma atestace: ústní pohovor přihlášení k atestaci: na nástěnce KR budou vyvěšeny archy, na něž se studenti zapíší termíny atestací: předtermín 20.12. 2004 od 9.00 do 12:30, další budou vyvěšeny na nástěnce KR

Úvod do oboru dokumentární tvorba 8. 11. 2004

10:40 – 12:15 Žánrové a vyjadřovací možnosti uchopení tématu v českém dokumentárním filmu

9:00 – 10:35 Přehled základních momentů ve vývoji světového dokumentárního filmu

přednášející: RNDr. Alice Růžičková ([email protected]) cíl přednášky: Představit vývoj metod a používání vyjadřovacích prostředků českých dokumentaristů na filmech se společným tématem „role ženy v rodině a ve společnosti“ v průběhu posledních šesti desetiletí.

přednášející: Prof. Rudolf Adler ([email protected]) cíl přednášky: Seznámit se základy metodiky a vývojem výrazových prostředků dokumentárního filmu.

základní osnova přednášky: Chronologickou osnovou je koláž vybraných ukázek z promítnutých filmů, která odhalí mentální potenciál českého dokumentu. Zbývá přiblížit nejen dobový kontext vzniku děl, ale též osvětlit následující pojmy a termíny – anketa, vědecko-populární film, časosběrná metoda, investigativní přístup, syndrom mluvících hlav, komentář, titulky, reportér, kapitoly, linie, přítomnost a pozorování, interakce a rozvíjení situací, koncipovaná reportáž, cinéma vérité – případně poukázat na omezení při zvolení konkrétního z postupů.

základní osnova přednášky: Kinematografický obraz reality jako nová, specifická kvalita sdělení, komunikace a výrazu. Komentář k tezi Guida Aristarca: Film vzniká jako dokument. Zásadní podíl prvních dokumentaristů na formování estetických a stylotvorných formálních znaků filmového záběru. Časoprostorové vztahy a jejich vytváření v oblasti tvůrčí dokumentaristiky. Dokumentární film a jeho podíl na zrodu vizuální kultury. (Béla Balázs) Základní tvůrčí metody dokumentaristiky: Metoda rekonstrukční. Schopnost filmového dokumentu zobrazit a vyprávět příběh. Metoda reportážní. Expresivní formování filmového obrazu reality. Uvedené metody jako živá součást praxe současné dokumentaristiky. Přesahy a konjunkce dokumentaristických metod do jiných oblastí kinematografie. Zejména do režijní metodiky filmu fabulovaného. ukázky z filmů: Lumière (A. S. Labarthe – Jean-Marc Chapoulie) Francouzský dokument k 100. výročí kinematografie. Nanook of the North (Robert Flaherty, 1918; Expozice, lov na mrože, lov ryb, stavba iglú, lov tuleně průduchem v ledu). Berlin. Sinfonie der Großstadt (Walter Ruttmann, 1927; Ráno, dopoledne – práce, doba oběda, večer a noc). doporučená literatura: Guido Aristarco: Dějiny filmových teorií. Orbis, Praha 1968. Béla Balázs: Film – vývoj a podstata nového umenia. Slovenské vydavatelstvo krásnej literatury, Bratislava 1958. Rudolf Adler: Cesta k filmovému dokumentu. Nakladatelství AMU (skripta FAMU – třetí rozšířené vydání), 2001. Rudolf Adler: Je dokumentární film umění? Aneb Flaherty, Ruttmann a ti druzí. Veřejná přednáška ke jmenování profesorem, 2002. webové stránky KDT FAMU: http://www.amu.cz/?c_id=1129

ukázky z filmů: Evald Schorm, Jan Špáta: Proč (1964) – prvních 10 minut; Jaroslav Šikl: Co stojí být ženou (1975) – celý film; Drahomíra Vihanová: Otázky pro dvě ženy (1984) – od 9. minuty kontrast racionálního a emotivního kreativního přístupu; Helena Třeštíková: Hledání cest (1988) – kapitola „2 roky po svatbě“ až k tématu rozvodu; Olga Sommerová: O čem sní ženy (1999) – od 29. minuty úvahy o mužích; Erika Hníková: Naše třída (2001) – scéna s prezervativem. doporučená literatura: Pavol Branko: Vyjadrovacie prostredky, realizačné a tvorivé postupy v dokumentárnom filme (Mikrodramaturgia dokumentarizmu) – I. Nonfiction film so súbežnou väzbou obrazu a zvuku. Osvetový ústav, Bratislava, 1971.

13:10 – 14:45 Teoretické vymezení pojmů doslovnosti, dvojakosti a tekutosti dokumentárního filmu – aneb od díla k dění! přednášející: Mgr. Jan Gogola ml. ([email protected]) cíl přednášky: Zpochybnění výrazu dokumentární film a nabídnutí možnosti vnímat ho jako tvůrčí akt a nikoliv jako záznam reality. základní osnova přednášky: 1. 2.

Obsah výrazu dokumentární film: proč nemáme dokumentární divadlo, literaturu a výtvarné umění? Doslovnost – Pozitivismus: vnímání dokumentárního filmu jako záznamu reality

3. 4. 5.

Dvojakost – Strukturalismus: vnímání dokumentárního filmu jako zobrazení reality Tekutost – Post-strukturalismus: vnímání dokumentárního filmu jako dění reality Nepoužívejme výraz dokumentární film, protože je z toho jenom zmatek…

Úvod do oboru animovaná a multimediální tvorba 15. 11. 2004

ukázky z filmů: Jan Šikl: Soukromé století – díl Tatíček a Lilly Marlén Mišo Suchý: Virtuální babička

9:00 – 10:35 Výrazové prostředky animovaného filmu

doporučená literatura: staré noviny

přednášející: Prof. Břetislav Pojar cíl přednášky: Seznámit studenty se základními specifiky animovaného filmu.

Atestace: forma atestace, povinné úkoly: Jako východisko k udělení zápočtu při skupinovém pohovoru si připravte písemnou práci: 1. V rozsahu do 1 normostrany (1800 znaků včetně mezer) zformulujte téma, které byste považovali za možný námět na dokumentární film. Může jít o každodenní záležitost kolem vás, inspirací může být novinový článek, zpráva z rozhlasu či veřejná událost. Kritériem volby je především vaše rozhodnutí a vůle dále se o tomto východisku bavit. 2. V rozsahu cca 1 normostrany zformulujte zárodek explikace k danému tématu – hypotézu vašeho dalšího postupu při jeho rozvíjení a způsob uchopení, zkuste se zamyslet i nad formou výsledného filmu (tj. například jestli téma vyžaduje spíše pozorování, jaké prostředky bude dobré užít během natáčení, jaké ve střižně – anketa, kontaktní zvuk bude nutný, či nikoli, vyžaduje si téma komentář apod.). • Hotové texty přineste s sebou vytištěné na KDT v den zkoušení. • Vodítkem vám mohou být skripta FAMU Rudolfa Adlera Cesta k filmovému dokumentu a Antologie textů k Úvodům pro 1. ročník; Karel Vachek navíc prosí, abyste si přečetli Danteho knihu Nový život. přihlášení k atestaci: Zapište se předem ke zkušebnímu termínu do archu na nástěnce katedry (v druhém patře v Lažanu, vždy ve skupinách po pěti – maximální počet přihlášených na jeden termín je 20).

základní osnova přednášky: • • • • • • •

Definice animace Místo animovaného filmu mezi ostatními filmovými druhy Specifika animovaného filmu Narativní animovaný film Nenarativní animovaný film Základní žánry animovaného filmu Pracovní postupy při tvorbě animovaného filmu

ukázky z filmů: Science please – Canada; Ze života ptáků – M+B+D; The Cat came back – Canada; Pat a Mat; Ruka – Trnka; Sousedé – McLaren doporučená literatura: Rudolf Urc: Animovaný film. Osveta, Martin 1984.

10:40 – 12:15 Přehled animačních technologií přednášející: Doc. Jiří Kubíček cíl přednášky: Seznámit studenty s širokou škálou animačních technologií základní osnova přednášky: •

Dvourozměrná animace o Kreslený film na ultrafány o Kresba nebo malba na papír a jiné materiály o Ploškový film a koláž o Bezkamerový film o Animace sypkých materiálů o Vrstevnatá animace o Špendlíkové plátno

•

Třírozměrná animace o Loutkový film o Poloplastický film

termíny atestací: • Předtermín v pondělí 20. 12. od 10:00 na KDT č. 217 – zkoušející Alice Růžičková. • Řádné termíny proběhnou v lednu a únoru 2005 (budou včas upřesněny na nástěnce katedry a na webu) – zkoušející: Rudolf Adler, Martin Mareček, Alice Růžičková, Karel Vachek.

o o o

Animace plastelíny Animace objektů Pixilace

•

Kombinace reálného a animovaného filmu

•

Počítačová animace

ukázky z filmů: krátké ukázky z mnoha animovaných filmů, které jsou charakteristické právě použitou animační technologií. doporučená literatura: Rudolf Urc: Animovaný film. Osveta, Martin 1984.

13:10 – 14:45 Úvod do alternativní tvorby přednášející: MgA. Petr Skala, Mgr. Bohdana Kerbachová cíl přednášky: Seznámit studenty prvních ročníků s principy alternativního přístupu k filmovému médiu a specifickými vlastnostmi experimentální tvorby na příkladu dvou pohledů; tvůrčího a teoretického. základní osnova přednášky: – přednáška se dělí na dvě části, které se komplementárně doplňují: 1) Úvod z pozice tvůrce a vedoucího dílny (Skala) • osobní zkušenost • umělecké stanovisko • motivy a východiska experimentální tvorby • pohled do budoucnosti, • subjektivní zhodnocení oboru 2) Teoretický úvod (Kerbachová) • charakteristika alternativní tvorby • možnosti přesahu do jiných uměleckých druhů a jejich prolínání • specifika experimentálního filmu • příklady nejobvyklejších postupů filmového experimentu • návaznost alternativní tvorby na vývoj v technologiích • pohled na historii alternativního výrazu • zapojení nových médií do umělecké tvorby • současné perspektivy Ukázky z filmů: Mechanický balet (Léger), Černá, bílá, šedá (Moholy-Nagy), Anémic cinéma (Duchamp), Návrat k rozumu (Man Ray), Pět minut čistého filmu (Chomette), Diagonální symfonie (Eggeling), Rytmus 21 (Richter), Optická poéma, Motion Painting (Fischinger), Svobodní radikálové (Len Lye), Pryč s hloupými starostmi (McLaren), Lapis (Whitney), Film No. 4 (Smith), Noční hudba (Brakhage), Odpolední osidla (Derenová), Science Friction (Vanderbeek),

N:O:T:H:I:N:G (Sharits), Adebar (Kubelka), 37/78 Tree Again (Kren), Global Grove (Paik), Slunce v tvé hlavě (Vostell), Umění paměti (Vasulka), Zrcadlový bazén (Viola), případně další doporučená literatura: Stanislav Ulver: Západní filmová avantgarda, ČFÚ, Praha 1991 Martin Čihák: Ponorná řeka kinematografie, Cinepur No.13, 1999

Atestace: povinnosti k atestaci: 1. zúčastnit se Úvodů (prezenční listina); 2. prostudovat si příslušný text v Antologii textů k Úvodům pro 1. ročník. forma atestace: test; na každý termín testu budou vyhlášeny jiné otázky ze všech tří přednášek, které musí studenti písemně zodpovědět. Při hodnocení bude přihlíženo k účasti na přednáškách. přihlášení k atestaci: na nástěnce KAT, 4. patro termíny atestací: Katedra vypíše předtermín na 20. prosince, kterého se mohou zúčastnit jen ti studenti, kteří absolvovali přednášky (prezenční listina). Dále budou vypsány tři termíny ve zkouškovém období.

Úvod do oboru střihová skladba 22. 11. 2004 9:00 – 10:35 Historický vývoj střihové skladby přednášející: Martin Čihák, [email protected] cíl přednášky: Seznámit studenty se základními proměnami ve vývoji střihové skladby němého filmu. základní osnova přednášky: Přednáška, jejíž název je převzat z XIV kapitoly knihy Filmová řeč Jerzyho Płażewského je rozšířeným komentářem tohoto textu. Budeme se zabývat především vytvářením iluzivního filmového času a prostoru za pomoci filmové montáže a probereme i některé základní pojmy střihové skladby (paralelní montáž, křížový střih, rapidmontáž, jump cut aj.). Výchozím bodem pro nás bude Bergsonovo tvrzení o tom, „že mechanismus našeho poznávání jest povahy kinematografické“. Věnovat se budeme především griffithovskému „kubistickému“ zlomu (i jeho předchůdcům) a pokusíme se tento průlom uvést do souvislostí s proměnami v ostatních oblastech lidského myšlení a umění (Picasso, Stieglitz, Einstein, Stravinskij aj.) V druhé půlce přednášky zpochybníme „přirozenost“ filmové skladby griffithovského typu a dostaneme se až k M. Derenové, která (spolu s A. Hammidem) přináší koperníkovský obrat do kinematografie, tedy odpoutání od centralismu, byť jen pomyslného jeviště. Derenová vytrhává postavu ze závislosti na prostředí, v němž se pohybuje a kde byla Griffithem fixována, a umožňuje pohled z pozice kamero-centrické. Zatímco u Griffithe je dána

situace a ta je rozzáběrována s cílem vytvořit iluzivní prostor, u Derenové je to naopak kamera, kdo určuje situaci s cílem vytvořit filmový časoprostor. Podle časových možností se zmíníme i o skladbě nenarativního filmu. Základní tematické okruhy: • Lumiérové a Méliès • Brightonská škola • Edwin Porter • D. W. Griffith • Ruští montážníci (zde jen okrajově, podrobněji byli probráni v rámci Dějin světové kinematografie) • Maya Derenová ukázky z filmů: D. W. Griffith: Zrození národa (scéna zavraždění Lincolna, případně záchrana Cameronových v domku) D. W. Griffith:Když bouře burácí (scéna záchrany na ledové kře – Gishová a Barthelmess) V. Pudovkin: Matka (Batalov běží po pukajících ledových krách) M. Derenová: At Land (scéna lezení po skále, po stolu a mezi keříky; scéna s písečnou dunou aj.) doporučená literatura: Karel Reisz: Umění filmového střihu. Ústřední půjčovna filmů, Praha 1962. Ernest Lindgren: Filmové umění. Ediční sbor Čs. filmu, Praha 1961. Jerzy Płażewski: Filmová řeč. Orbis, Praha 1967.

10:40 – 12:15 Dokončovací technologie ve Studiu FAMU přednášející: Vladimír Cabalka cíl přednášky: Seznámení s různými variantami dokončovacích technologií ve Studiu FAMU. základní osnova přednášky:

důležité věnovat pozornost adresovacím datům, která umožňují zpětnou cestu od pracovní kopie k plné obrazové kvalitě, patří sem i technicky správná formulace objednávky přepisu z filmu na video. Projekty snímané elektronickou technologií mají ve školních podmínkách dvě varianty, první je natáčení na formát Betacam Digital, který se zpracovává dvoustupňově, nejprve jako off-line na některém nelineárním systému (Avid, Lightworks) a dokončuje podle střihové soupisky v obrazové výrobě v on-line kvalitě na lineární páskové střižně a počítačovém systému DPS Reality. Druhá varianta záznamu i dokončování pracuje s formátem miniDV a DVCAM, používá se pro dokumentární a oborová cvičení. Na systému Xpress DV, který pracuje s kvalitou Native DV, vzniká rovnou výsledek bez mezistupně off-line sestřihu. Zpracování zvuku v dokončovacích pracích je důsledně digitální, i off-line střihové systémy jsou schopny pracovat s digitálním zvukem v plné kvalitě, zvuky se přenáší mezi systémy střihovými a zvukovými na vypálených CD. Formátů zvukových souborů je více variant a žádný není univerzální, proto je důležité ještě před natáčením mít ujasněnou technologii, aby nenastala zadrhnutí způsobená nekompatibilitou. Výsledný zvukový mix se vrací k obrazu na videu zpětným přepisem, k filmovému obrazu se vyrábí přepis z počítače na perforovaný magnetický film. Kombinovaná kopie filmu použitelná pro promítání v kinech se vyrábí externě v laboratořích, často se z finančních důvodů projekty natáčené na film dokončují pouze ve videu.

13:10 – 14:45 Střihač a režisér přednášející: Ivo Trajkov cíl přednášky: Zamyšlení nad vztahem mezi profesemi. základní osnova přednášky:

Podle primárního záznamového média se školní projekty dají rozdělit na film a video. Filmový nosič je používán ve formátech 35 a 16 mm, včetně varianty Super 16.

•

Úvodem krátké zamyšlení na téma: Film – „zrcadlem“ reality a „tlumočníkem“ ireality života, se zaměřením na propojení a vzájemné ovlivňování se života a filmu

Zpracování obrazu projektů natáčených filmovou technologií má dvě varianty: klasický postup na filmových střihacích stolech, na kterých se fyzicky pracuje s filmovou kopií, takzvanými denními pracemi, stále častěji se pro střih filmů využívá počítačová technologie nelineárních střižen, pro kterou se používá přepis obrazu z filmu na videozáznam profesionálního formátu.

•

Specifika filmu – co ho odlišuje od ostatních odvětví umění a v širším slova smyslu i od ostatních médií

•

Fenomén času a jeho „postavení“ ve filmu, se zvláštním zaměřením na spojení času a narativity

Sestřih filmových denních prací se jmenuje pracovní kopie, sestřih filmového projektu v počítači se označuje off-line, obrazová kvalita obou je pouze pracovní a na výsledku se podílí jako cesta přípravy střihových dat k vyrobení obrazu v plné, on-line kvalitě. Od samého začátku dokončovacích prací je

•

Funkce střihové skladby v řetězci realizace filmu, její klíčový význam ve filmovém díle a z toho vyplývající význam profese střihače – střihač jako „skutečný vypravěč“ ve filmu

•

úvěry, investice, domácí a zahraniční fondy, koprodukce, předprodeje – úvaha o šíření a návratnosti, odpovědnost producenta. Průzkum realizace – smysl tohoto období.

Závěrem krátké zamyšlení na téma: Nutnost „boje“ za větší uznání významu a autorství střihače v kinematografii

Atestace: povinnosti k atestaci: • samostudium povinné literatury uvedené v Antologii textů k Úvodům pro 1. ročník FAMU (Josef Valušiak: Základy střihové skladby – zkrácená verze skript; Jerzy Płażewski: Filmová řeč – kapitola XIV a XV) • znalost odpřednášené látky • prokázat schopnost kriticky reflektovat své vlastní zkušenosti z Praktika střihové skladby • prokázat schopnost aplikovat teoretické poznatky v konkrétní skladebné práci forma atestace: pohovor v malých skupinkách 2 – 4 studentů přihlášení k atestaci: Studenti se zapíší na nástěnce KSS – 3. patro, nejpozději s týdenním předstihem termíny atestací: předtermín 20. 12., 9:00 – 13:00 v místnosti č. 311 další termíny budou vyvěšeny na nástěnce KSS před koncem ZS

Úvod do oboru filmová produkce 29. 11., 6. 12., 13. 12. 2004 9:00 – 14:45 Filmová produkce pro 1. ročník všech kateder FAMU přednášející: Jaromír Kallista cíl přednášky: Přednášky jsou koncipovány tak, aby se posluchači všech kateder orientovali v hlavních pojmech, organizačních vazbách a povinnostech výrobního štábu, v technologii filmové výroby, časové posloupnosti a rozpočtu při výrobě filmu. Dále aby si osvojili vědomosti o historickém vývoji české kinematografie, jejím právním zařazení, základních právních normách, členění filmové tvorby a výroby, o možnostech šíření audiovizuálních děl a o definicích v AV sféře. Základní osnova přednášek: 1)

Úvod – vysvětlení pojmů – produkce/producent. Rozdíl mezi výkonnou produkcí a producentstvím v ČR. Stručně historický vývoj a současný stav legislativy v oboru (2 zákony) a podstata autorského zákona, zmínka o potřebě a přípravě nové legislativy.

2)

Literární příprava – postavení a úloha producenta, výběr látky, vývoj látky – námět synopse, literární předloha, literární scénář, dramaturg, základní smluvní vztahy. Financování projektu – vlastní vklady,

3)

Přípravné práce – rozvaha o postupu výroby – jednotlivé etapy – obhlídky, technický scénář a jeho zpracování, technické listy a složky, zásady zpracování natáčecího plánu a rozpočtu, herecké obsazení, návrhy dekorací a kostýmů, příprava výroby pro výpravné složky, příprava stavby ateliéru, příprava natáčení. Stručně o odlišnosti hudebních filmů.

4)

Natáčecí období – charakteristika, průběh, týdenní plány, dispozice a denní zprávy. Výrobní štáb – popis práce, povinnosti, doba nasazení členů štábu a technických pracovníků, způsoby odměňování a základní smluvní vztahy.

5)

Dokončovací období – střih, zadání triků, hudba, zvukové dokončení, laboratorní zpracování, stručně o přípravě distribuce.

6)

Rozbor a zpracování technického scénáře

7)

Sestavení plánu výroby filmu

8)

Příprava zpracování rozpočtu

ukázky z filmů: ukázky z vybraných scénářů doporučená literatura: Filmová produkce v Antologii textů k Úvodům pro 1. ročník FAMU. Zákon č. 273/93 „O některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl“ Zákon č. 241/92 o Státním fondu na podporu české kinematografie, Zákon č. 21/2000 „Autorský zákon“ Gernot Heiss – Ivan Klimeš: Kulturní průmysl a politika. In: Obrazy času. Český a rakouský film 30. let. NFA, Praha – Brno 2003, zvláště str. 303-321. (k dispozici v knihovně FAMU)

Atestace: povinnosti k atestaci: • Filmová produkce v Antologii textů k Úvodům pro 1. ročník FAMU • zákon č.273/93 „O některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl“; zákon č.241/92 o Státním fondu na podporu a rozvoj české kinematografie. forma atestace: test v trvání přibližně 10 hodin! přihlášení k atestaci: Studenti se přihlásí zápisem na archy vyvěšené na katedře produkce ve 3. patře termíny atestací: předtermín se nevypisuje, budou vypsány tři řádné termíny ve zkouškovém období.

Praktikum oboru fotografie Cíl praktika: Praktika poskytnou základní seznámení s problematikou fotografického zobrazování ve čtyřech tematických okruzích a s problematikou laboratorního zpracování a zvětšování černobílých fotografií. Studenti, rozdělení do menších skupin, projdou postupně jednotlivými pracovišti, kde po praktických ukázkách postupů s teoretickým výkladem budou vedeni k samostatné práci a ověření si získaných poznatků. Výsledky práce vzniklé na všech pracovištích budou hodnoceny společně. Společné hodnocení vzniklých prací bude sloužit k další výuce v posuzování chybných či správných postupů. Studenti se seznámí jak s klasickými analogovými postupy fotografie černobílé (portrét, postava, architektura) i barevné (dokument) tak s digitální technikou za využití počítačového zpracování (table top, zátiší). Pedagogické vedení: MgA. Jaroslav Bárta (vedoucí), Mgr. Martin Stecker, Mgr. M. Brachtlová, Prof. Pavel Dias, Doc. Štěpán Grygar, Mgr. R. Prekop, Mgr. B. Prokůpek, Mgr. Josef Ptáček, P. Brejcha a studenti Katedry fotografie jako asistenti při práci ve fotokomoře. Povinnosti studentů při nástupu na praktikum: Studenti musí mít s sebou vlastní analogový fotoaparát na kinofilm! Studenti si vezmou osobní věci na ubytování. Ubytování je zajištěné ve dvoulůžkových až čtyřlůžkových pokojích. K dispozici je kuchyňka. Rozsah: 3 dny Místo a čas konání + průběh: Učební a výcvikové středisko, Barrandova 30, Beroun (Zavadilka) čtvrtek (9:00) – sobota (14:00) Ubytování čtvrtek a pátek v ubytovně UVS Beroun. Studenti se na místo dostaví individuálně dle plánku v příloze. Odjezd je možný autobusem od stanice metra Radlická, směr Beroun. Časy odjezdu budou k dispozici na Katedře fotografie. Cesta od autobusového nádraží k UVS Beroun trvá cca 20 minut. Studenti budou rozděleni do čtyř skupin. Praktika se uskuteční v UVS Beroun ve dvou ateliérech, třech fotokomorách a exteriérová cvičení na vybraných místech ve městě. Časový harmonogram s rozdělením práce na jednotlivých pracovištích bude k dispozici na místě před zahájením výuky. Tematické okruhy a vedoucí pedagogové: 1. Fotografie v ateliéru (zátiší) – práce se světlem a velkoformátovým přístrojem s digitální stěnou (Mgr. M. Stecker, Mgr. M. Brachtlová) Ateliér A – seznámení s technikou v ateliéru, velkoformátovým přístrojem, jeho možnostmi a užitím, fotografování předmětů, zátiší, table top – výsledné práce realizované digitální technikou

2. Fotografie v ateliéru (portrét, postava) – práce s modelem a fotoaparátem na střední formát (Mgr. R. Prekop, Mgr. J. Ptáček) Ateliér B – portrét, postava, skupinový portrét, způsoby svícení, práce se zábleskovým zařízením – výsledné práce realizované na černobílý negativ 6x6 cm, černobílé zvětšeniny

Rozsah: 3 – 4 dny Technika: filmové kamery Bolex RX5 (2 – 3ks), stativy, objektivy, expozimetr Materiál: černobílý inverzní film 16mm – 30m na posluchače

3. Fotografie v plenéru (architektura) – (Doc. Š. Grygar, Mgr. B. Prokůpek) Práce s velkoformátovým přístrojem, restituce, volba stanoviště, využití denního světla a jeho kombinace se světlem umělým, používání filtrů – výsledné práce realizované na černobílý negativ 6x9 cm, černobílé zvětšeniny 4. Fotografie v plenéru (dokument) – (MgA. J. Bárta, prof. P. Dias) Práce s kinofilmovým přístrojem, reportážní a dokumentární fotografie, člověk, město, krajina, přístupy k tématu, obrazová skladba, ukázky práce s digitálním přístrojem – výsledné práce realizované vlastním fotoaparátem na dodaný barevný negativní kinofilm, barevné zvětšeniny 10x15 cm zpracované v minilabu 5. Laboratorní zpracování (práce v temné komoře) – (Mgr. M. Stecker, P. Brejcha) Vyvolávání filmů, pořízení zvětšenin z černobílých negativů Atestace: Zápočet uděluje vedoucí praktik při splnění těchto podmínek: Aktivní účasti na konání praktik. Provedení zadaných úkolů a jejich vyhodnocení příslušným pedagogem.

Praktikum oboru kamera Cíl praktika: Praktické seznámení se základy jednoduchého kinematografického sdělení s důrazem na vazebnost záběrů, jejich velikost, kompozici a osové závislosti. Posluchač natáčí filmovou technologií 16mm na černobílý inverzní materiál – osvojí si základy práce s filmovou kamerou a základy praktické exponometrie. Pedagogické vedení: Doc. Mgr. Jiří Myslík a další pedagogové KK, asistenti: studenti 1. a 2.ročníku magisterského studia (odborná pomoc při natáčení v případě problémů s technikou) Povinnosti studentů při nástupu na praktikum: Student si připraví obrázkový scénář následující situace: SETKÁNÍ – dvě postavy v exteriéru Posluchač řeší jednoduchou situaci: Někde v parku (na ulici, …) se potkají dvě postavy a vznikne mezi nimi akce zakončená pointou. Tato situace by měla být vyprávěna v šesti až osmi záběrech. Doporučuji, aby si na natáčení pozval každý štáb dva lidi jako figuranty.

Místo a čas konání + průběh: 1. den (čtvrtek): sraz v 9:00 hod. ve vrátnici Studia FAMU, Klimentská 4; převzetí zařízení (kamera Bolex RX5, objektivy, stativ, expozimetr) a filmové suroviny (30m čb. inverze FOMA) – přítomen bude student kamery vyššího ročníku 11:00 – 15:00 hod. – seminář v Lažanském paláci – kabinet obrazové techniky, č. dv. 225, 2. patro. Studenti přinesou na seminář obrázkový scénář. 2. – 4. den (pátek – neděle): – natáčení; natáčet mohou současně 2 –- 3 štáby pondělí: – odevzdání zařízení do kamerového oddělení ve Studiu FAMU, Klimentská 4

Laboratorní zpracování materiálu: Po skončení natáčení si každý student zajistí včasné laboratorní zpracování natočeného materiálu buď ve Fotochemě Hradec Králové (sběrna: Jungmannovo nám., Praha 1 – nutno dodat materiál do úterý odpoledne, aby byl následující týden ve středu odpoledne k vyzvednutí), nebo u soukromníka p. L. Pokorného – Kubelíkova 22, Praha 3 – Žižkov (tel. 222 726 891). Paragony za vyvolání vám budou následně uhrazeny v produkci Studia FAMU, 4. patro, paní Mašíková a Machová. (Volejte materiál hromadně po skupinách, ať se s ústřižky netrousíte po jednom). Vyhodnocení natočeného materiálu: čtvrtek v 9.00 hod. v Lažanském paláci na katedře kamery (2. patro) – viz rozpis termínů praktik pro všechny obory. Studenti si přinesou vyvolaný materiál s sebou; vyhodnocení praktika proběhne s pedagogem. Atestace: zápočet bude udělen po vyhodnocení praktika.

Praktikum oboru zvuková tvorba Cíl praktika: Poučení o typech a frekvenční charakteristice mikrofonů a o druzích zvukového záznamu. Praktická instruktáž techniky nahrávání zvuku. Zadání individuálního praktického úkolu – např. nahrání krátké zvukové reportáže: rozhovor 2 lidí v reálném prostředí (včetně zvukové atmosféry, případně ruchů, bez střihu záznamu). Maximální délka 5 minut. Poslech a zhodnocení výsledných nahrávek ve studiu. Prohlídka zvukových pracovišť fakulty, seznámení s jejich vybavením, se zařízeními pro záznam, střih, úpravu a mixáž zvuku a s užívanými technologickými postupy při zpracování zvuku k filmovým a TV cvičením. Pedagogické vedení: Ing. Pavel Bukovský Povinnosti studentů při nástupu na praktikum: Studenti budou využívat materiál a zařízení Studia FAMU. Rozsah: 1 den Místo a čas konání + průběh: čtvrtek, (ev. pátek) 9:00 – 12:00 a 13:00 – 16:00 v prostorách zvukového studia FAMU – Klimentská 4., 2. patro – vedoucí p. Hubka. Atestace: Zápočet bude udělen po absolvování a vyhodnocení praktika pedagogem.

Praktikum oboru scenáristika a dramaturgie Cíl praktika: krátké scenáristické cvičení s následným dramaturgickým rozborem Pedagogické vedení: Lubor Dohnal a další pedagogové KSD Povinnosti studentů při nástupu na praktikum: papír a tužka Rozsah: 1 den Místo a čas konání + průběh: 2. patro č. 233, 9:00 – 16:00 hodin Program praktika proběhne ve dvou fázích. Úvod pedagoga (zásady analýzy filmového díla) Projekce filmové sekvence, vybrané se zřetelem k oboru skupiny Analýza promítnuté sekvence Zadání scenáristického úkolu: dořešení příběhu vycházejícího z promítnuté epizody. Čas pro psaní cca 2 hodiny Seminář – porovnání studentských prací, jejich zhodnocení a analýza Atestace: zápočet bude udělen bezprostředně po absolvování praktika

Praktikum oboru režie Cíl praktika: Cvičení si klade za cíl seznámit posluchače všech oborů s praktickou stránkou režisérské práce. Pedagogické vedení: Prof. Věra Chytilová, Doc. Jan Němec, Mgr. Petr Marek, Mgr. Jasmina Blaževič, Mgr. Ing. Pavel Marek, Mgr. Marek Bouda, Mgr. Saša Gedeon, Mgr. Dušan Trančík Art.D. Rozsah: 2 dny. Místo a čas konání + průběh: První den (čtvrtek) 8:30 – 16:00: – sraz v 8:30 ve vrátnici Studia FAMU v Klimentské, převzetí videokamery, stativu a materiálu (ostatní pomůcky si musí studenti obstarat z vlastních zdrojů – např. psací potřeby, doplňky při zařizování scény, vyplývající z vybraného textu). Přesun do Lažanu na katedru režie – ateliér č. 236, kde od 11:00 proběhne praktikum KR za přítomnosti pedagoga a jeho asistentů z řad studentů magisterského stupně KR. Druhý den (pátek) 9:00 – 16:00.

Program praktika má pět realizačních fází: A. čtení zvoleného textu, který nabídne pedagog – dominující je dialogová stránka textu, určující počet zúčastněných studentů – možnosti obsazení jednotlivých rolí a realizátorů, tj. režiséra a kameramana cvičení. Obyčejně je pro tyto účely vybírán dialogový text některého ze slavných filmů dějin kinematografie B. obsazení rolí a zařízení scény C. režie mizanscény – přistoupíme k situačnímu rozvržení mizanscény D. režie videozáznamu – scénu předvedeme před kamerou a rozzáběrováním situace hledáme nejadekvátnější způsob snímání. Nazkoušenou dramatickou situaci natáčíme videokamerou z předem určených uhlů. E. rozbor možností montáže, zhodnocení, analýza – záznam promítneme a analyzujeme alternativy. Důležitou roli plní závěrečná projekce originální scény z filmu, jeho začlenění v žánrovém i historickém kontextu jiných filmů. Atestace: Zápočet je udělen po absolvování (vyhodnocení) praktika příslušným pedagogem.

Místo a čas konání + průběh: Praktikum proběhne ve dvou fázích, následujících po sobě zpravidla s týdenním odstupem (viz rozvrhy praktik): a) natáčení reportáže na miniDV – čtvrtek – sraz v 9h na vrátnici ve Studiu FAMU v Klimentské 4, kde proběhne úvod a převzetí kamer ve 3. patře u paní Noskové; dále praktikum pokračuje podle pokynů vedoucího pedagoga (společná komentovaná vycházka s pedagogem na místo natáčení – nádraží, tržnice, metro, apod. – po krátké obhlídce natočí každý student maximálně 15 minut záběrů situací podle na místě zvoleného konceptu, během dne možnost průběžné konzultace natočeného materiálu na KDT – maximálně do 17 hodin); po návratu do učebny 211 KDT dramaturgické vyhodnocení – pátek – od 9h v učebně 211 KDT zpětný rozbor natočeného materiálu, možnost dotočení chybějících záběrů, příprava osnovy pro střižnu (vrácení kamer zpět do Studia FAMU buď v pátek do 14:30h nebo nejpozději v pondělí do 9:00h) b) střih reportáže ve střižně Avid DV Xpress – čtvrtek, pátek (případně sobota, neděle) – od 9h ve střižně AVID v místnosti č. 212 na KDT sestřih 5–10 minutové reportáže pod vedením pedagoga KDT Atestace: zápočet bude udělen po předvedení dokončené reportáže

Poznámka: Natočený materiál studenti dále zpracují v rámci praktika nelineárního střihu (AVID).

Praktikum oboru dokumentární tvorba Cíl praktika: Nechat každého studenta zimního semestru 1. ročníku FAMU zakusit bazální zkušenost při natáčení dokumentární reportáže = praktický výcvik k fascinaci realitou.

Praktikum oboru animovaná tvorba Cíl praktika: získat základní informace o problémech oboru a prakticky si je ověřit. Posluchač se dozví, že doposud pozoroval svět více intuitivně než racionálně, a že analýza (důsledné sledování) rytmu dění mu bude ku prospěchu i v ostatních oborech audiovizuální tvorby. Pedagogické vedení: Jan Klos + asistent/ka

Pedagogické vedení: Karel Vachek, Rudolf Adler, Jan Gogola, Miroslav Janek, Martin Mareček, Helena Třeštíková, Alice Růžičková, Pavel Koutecký (+ studenti magisterského stupně KDT, kteří asistují při zaučení do práce s kamerou a ve střižně Avid č. 212 na KDT) Povinnosti studentů při nástupu na praktikum: promyslet si nosný námět na krátkou reportáž Rozsah: 2 x 2 dny (natočení materiálu v terénu a vlastní střih reportáže na KDT)

Povinnosti studentů při nástupu na praktikum: Dostavit se v limitovaném počtu 5 – 6 studentů (prostorové možnosti katedry). Přinést s sebou: kreslící potřeby – stačí tužka HB nebo mikrotužka + jednu kazetu VHS pro kolektiv Rozsah: 2 dny Místo a čas konání + průběh: Katedra animace FAMU, IV.patro , místnost č. 420, čtvrtek a pátek, 9:00 – 18:00. 1. Přednáška 2 – 3 hod. a) stručně o tom, co je animace, a jak v současnosti roste její význam b) o stírání rozdílu mezi realitou a virtuální realitou

c) d)

o technologiích animovaného filmu, používaných doposud v České republice podrobněji o technice kresleného filmu dříve a nyní

2. Cvičení a) rozvaha nad formátem záběru a zamýšleným dělením,časem a budoucím ozvučením (eventuálně vytvořením technického scénáře) b) realizace námětu (scénáře) technikou kresleného filmu (důraz na rytmické členění díla) c) cvičení nasnímá asistent/ka na zařízení katedry 3. Diskuse – kolektivně nad hotovým dílem 4. Projekce pro zábavu a poučení: několik krátkých filmů Atestace: Zápočet bude udělen po absolvování praktik.

Praktikum oboru střihová skladba – filmová technologie 16mm Cíl praktika: Seznámení s technologií filmového střihu, osvojení si základních dovedností při práci na střihacím stole a střih cvičení Setkání z praktika kamery. Pedagogické vedení: Drahomíra Vihanová, Antonie Janková, Martin Čihák, Jan Daňhel + asistenti; Povinnosti studentů při nástupu na praktikum: Posluchači si přinesou vyvolaný materiál Setkání z praktika kamery a původní obrázkový scénář k tomuto cvičení; dále pak hadřík, řezačku či ořezávátko na mastnou tužku, lihový (nesmazatelný) fix. Rozsah: 2 dny (čtvrtek 13:00 – 19:00, pátek 9:00 – 19:00) Místo a čas konání: střižny 4. a 5. patro – Studio FAMU, Klimentská 4. Nebude-li stanoveno jinak, praktikum probíhá ve čtvrtek 13:00 – 19:00 (týž den dopoledne probíhá vyhodnocení natočeného materiálu na katedře kamery) Průběh: 1. 2. 3. 4. 5. 6.

7. 8.

čistý střih závěrečná příprava materiálu pro projekci, podlepení a doplnění zaváděcími a koncovými pasy

Atestace: zápočet bude udělen po finálním sestřihu cvičení a vyhodnocení pedagogem, který praktikum vedl.

Praktikum oboru střihová skladba – Avid Cíl praktika: Seznámení se základní obsluhou nelineárního střihového zařízení Avid DVXpress a sestřih společného cvičení z praktika režie. Pedagogické vedení: Bára Kašťáková ([email protected]) a další pedagogové KSS + asistenti; Povinnosti studentů při nástupu na praktikum: Posluchači si přinesou natočený materiál z praktika režie! Rozsah: 2 dny Místo a čas konání: čtvrtek, pátek 9:00 – 18:00, KSS, 3. patro paláce Lažanských, č. 317 Praktikum probíhá v návaznosti na praktikum hrané režie – sestřih natočené etudy. Atestace: zápočet bude udělen po absolvování praktika

Praktikum oboru produkce – exkurze Cíl praktika: Seznámení s pracovišti České televize a Barrandova. Pedagogické vedení: Mgr. Pavel Borovan Místo a čas konání + průběh: Náplní praktika je návštěva Kavčích hor a Barrandova. Uskuteční se ve dvou skupinách dle následujícího rozvrhu: 12. 1. 2005 katedra kamery, střihu, dokumentu, animace, zvuku a režie 13. 1. 2005 katedra produkce, scenáristiky a fotografie Přesné časy nástupů budou upřesněny dle dispozic KP.

seznámení se střihacím stolem seznámení s lepičkou a adhésní páskou projekce denních prací na střihacím stole rozkotoučkování materiálu chronologické seřazení materiálu hrubý střih

Atestace: zápočet bude udělen po absolvování obou exkurzí

Praktikum oboru filmová produkce Cíl praktika: naváže na teoretickou část úvodů do oboru filmová produkce pro první ročník všech kateder. Cílem praktika je využít teoretickou znalost z Úvodu do oboru filmová produkce a získat základní praxi. Studenti prvního ročníku získají konkrétní dovednosti na praktickém příkladu: rozeberou technický scénář, vypracují technické složky a z jednoduchého zadání pak vypracují (ve zjednodušené formě) natáčecí plán a rozpočet filmu. Získání této základní orientace v oboru produkce a následné praktické využití je přínosem pro posluchače všech oborů. Někteří se ostatně s touto praxí sami setkají. Pro posluchače katedry produkce s rozšířeným počtem hodin teoretického úvodu v prvním semestru je pak tato praktická zkušenost užitečná pro práci na cvičeních 1. ročníku. Spolu s teoretickou orientací je základem veškerého dalšího studia oboru produkce. Pedagogické vedení: Jaromír Kallista. Studenti Mg stupně produkce se jako asistenti zúčastní vedení jednotlivých skupin studentů 1. ročníku při rozboru technického scénáře, vypracování složek, natáčecího plánu a rozpočtu. Budou k dispozici studentům 1. ročníku ke konzultacím před závěrečným testem pro procvičení zásad sestavování natáčecího plánu a rozpočtu. Povinnosti studentů při nástupu na praktikum: na praktické cvičení a závěrečný test si studenti připraví 20 listů papíru A4, 3 listy linkovaného papíru A3, pravítko cca 30 cm, tužku (nejlépe versatilku) s měkkou tuhou, ořezávátkem a gumu (budou často přepisovat), propisovačku na výsledek a kalkulačku. Všechny listy papíru budou v pravém horním rohu označeny jménem studenta a jeho rodnou katedrou. Rozsah: přibližně 6 hodin Místo a čas konání + průběh: Každý posluchač si dle svého uvážení zvolí jeden z následujících termínů 20. 12. 2004, 9:00 – 14:45 3. 1. 2005, 9:00 – 14:45 Atestace: Absolvování tohoto šestihodinového praktika není atestováno, ale jeho absolvování je nutnou podmínkou pro přistoupení k závěrečnému testu z Úvodů do produkce. Zápočet bude udělen po absolvování a vyhodnocení závěrečného testu v trvání přibližně 10 hodin. Na závěrečný test ve zkouškovém období – tzn. 3 x 10 hodin – studenti budou rozděleni do tří skupin – na tři termíny zápočtů.Termíny testů budou vypsány ve zkouškovém období. V tomto případě vyžaduji 70% účast na teoretické výuce úvodů v zimním semestru.

Úvody do společenských věd, humanitních disciplín a ostatních umění Pedagogický cíl: Cílem předmětu je uvedení do problematik těch oborů poznání, které protínají oblast audiovize, a příprava na četbu a práci s odbornými texty a metodiku psaní seminárních prací (a tedy příprava na jeden z podstatných segmentů vysokoškolského studia). Osnova komponované přednášky CAS, která je doplněná speciální webovou stránkou k tomuto předmětu viz www.famu.cz, sekce CAS. Termíny konání: zimní semestr, vždy pondělí 14:50 – 17:15 v U1 10. 1. Předtermín zápočtu, uzávěrka odevzdání seminární práce č. 1 17. 1. Uzávěrka odevzdání seminární práce č. 2 Témata přednášek: viz tabulka na následující straně Literatura: Je uvedena (spolu s vybranými texty) na webové stránce příslušející k tomuto předmětu. Podmínky atestace: docházka 75%, včasné odevzdání textů a jejich přijetí pedagogem. Absolventi jiných vysokých škol mohou tento předmět splnit pouze odevzdáním obou seminárních úkolů, přičemž se zúčastní první přednášky cyklu, kde tento svůj záměr ohlásí pedagogovi a zvolí si zadání. Téma seminárních prací: Seminární práce jsou dvě, přičemž se jedná o konspekt (seminární práce č.1) a recenzi (seminární práce č.2) zadaného textu či knihy = k jednomu textu či knize se budou vztahovat dva seminární texty. Specifika a charakteristika obou různých přístupů bude objasněna na první přednášce. K dispozici bude též výběr textů či knih, které si studenti rozeberou takovým způsobem, že konspektování a recenzi jednoho textu či knihy provedou max. 3 – 4 lidé. Na seznamu titulů ke konspektování a recenzi budou uvedeny též e-maily pedagogů, kterým je třeba v předepsaném formátu seminární práci zaslat. Nejpozději do týdne po uzávěrce pro každou ze seminárních prací může pedagog práci vrátit k přepracování a určit termín dalšího odevzdání. Úprava textu a rozsah práce: Hlavička každé práce bude obsahovat: 1) název a jméno autora výchozího textu nebo knihy 2) vaše jméno a příjmení 3) obor studia 4) funkční e-mail Práci upravte tak, aby všechny okraje měly velikost 1,3 cm, velikost písma 12 pt.

Rozsah seminární práce č. 1 je 2 normostrany, rozsah seminární práce č. 2 je 4 normostrany. (1 normostrana = 1800 znaků včetně mezer; každý počítačový program to spočítá za vás – v MS Wordu je to např. v oddíle Soubor – vlastnosti – statistika). Formát souboru se seminárním textem: Soubor ve formátu Rich Text Format (koncovka .rtf), označte takto: „Vaše příjmení – jméno – titul výchozího textu.rtf”. Do hlavičky e-mailu vepište „Úvody” a vaše přijmení. Hodnocení: Seminární práce budou hodnoceny pedagogy jednotlivých segmentů a budou bodovány ze dvou hledisek: a) žánrové a metodické aspekty textu (max. 15 bodů) b) myšlenková, obsahová a stylistická úroveň (max. 15 bodů) Za každou práci lze získat 30 bodů, k získání zápočtu je třeba dosáhnout alespoň 15 bodů u každé práce. Společný zápočet bude vypsán v období po 24. 1. 2005, v rámci zápočtového setkání budou shrnuty největší klady i problémy prací včetně četby ukázek, proběhne též evaluace předmětu. Práce budou publikovány na školních webových stránkách v pořadí dle získaných bodů. Autoři tří nejlepších prací budou oceněni knihou.