2005

Financování obcí – zprávy 3/2005

Obsah: 1. Mezitimní účetní závěrka – III. čtvrtletí 2005 ________________________________ 1 2. Mezivýkazové vazby - kontrola, pořizovač výkazů_____________________________ 3 3. Pozemky v účetnictví ÚSC _______________________________________________ 4 3.1 Vymezení pojmu pozemky v právních úpravách _____________________________________ 4 3.2 Nakládání s pozemky __________________________________________________________ 5 3.3 Ocenění pozemků při pořízení ___________________________________________________ 5 3.4 Pořízení pozemku společně s další nemovitostí ______________________________________ 6 3.5 Okamžik zařazení pozemků do majetku____________________________________________ 6 3.6 Zdanění u pozemků ___________________________________________________________ 6 3.7 Poskytování údajů z katastru nemovitostí obcím _____________________________________ 7 3.8 Směna nemovitostí ____________________________________________________________ 7 3.9 Technické a biologické rekultivace ________________________________________________ 8 3.10 Zpřesňování evidence pozemkového vlastnictví_____________________________________ 8 3.11 Inventarizace pozemků________________________________________________________ 9 4. Krizové mobilní telefony – účetní aspekty __________________________________ 12 5. Časový nesoulad u čerpání dotací prostřednictvím limitů ______________________ 12 6. Financování akcí – SROP apod. pro města s ZBÚ, PÚ+VÚ ______________________ 13

Brno, Krajský úřad JMK, 6. říjen 2005

-1-

1. Mezitimní účetní závěrka – III. čtvrtletí 2005 Na základě vyhlášky Ministerstva financí č. 16/2001 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů a rozpočtů územních samosprávných celků ve znění vyhlášky č. 535/2002 Sb. a č. 544/2004 Sb., DSO, města i obce čtvrtletně předkládají za sebe i za své příspěvkové organizace jako zřizovatelé prostřednictvím Krajského úřadu výkazy - Rozvahu, Výkaz zisku a ztráty, a Přílohu. 1.1 Výkazy za obce, města a DSO tj. rozvaha, příloha a v případě hospodářské činnosti i výkaz zisku a ztráty, sestavené za období od 1.1.2005 do 30.9.2005, se elektronickou cestou nebudou předávat (z důvodu předávání účetních dat obcí a měst na JMK měsíčně přes program Automat do účetnictví, požadované výkazy si JMK vygeneruje z programu účetnictví). JMK bude požadovat od měst, obcí a DSO pouze výkazy v písemné podobě a to v korunách a haléřích. 1.2 Výkazy za neškolské příspěvkové organizace zřízené ÚSC předkládají pouze obce a města, která jsou zřizovateli těchto PO, tj. rozvahu, přílohu a výkaz zisku a ztráty, sestavené za období od 1.1.2005 do 30.9.2005. Způsob předložení výkazů je dle vyhlášky stanoven tak, že PO odevzdávají obcím výkazy sestavené na tisíce Kč a na dvě desetinná místa v elektronické podobě a opis v písemné podobě schválený ředitelem příspěvkové organizace. Obce je následně předávají na Jihomoravský kraj elektronickou poštou a písemný opis poštou. Nevylučuje se ani takový způsob, při kterém obec zkontroluje jako garant za správnost výkazy PO a výkazy elektronicky i poštou odešle příspěvková organizace přímo na JMK. V tomto případě by obec měla poslat zprávu se seznamy PO, které odesílá za ně a se seznamem PO, které si výkazy budou odesílat samy. Pokud budou výkazy chybné, budou z JMK vráceny zpět na obce k zajištění správnosti výkazů. 1.3 Předávání výkazů příspěvkových organizací se dělí takto: - výkazy školských PO se předávají stejným způsobem jako doposud, informace odbor školství JMK, Ing. Jaroslav Chalupník, tel.č. 541 653 425 - výkazy neškolských PO se budou předávat přes odbor ekonomický JMK dle okresů přes pracovníky oddělení financování obcí OE JMK, informace Ing. Antonín Špaček, tel.č. 541 652 233. 1.4 Způsob předávání výkazů neškolských příspěvkových organizací v elektronické podobě bude následující: a) elektronickou poštou na e-mailovou adresu: [email protected] b) výjimečně na disketě opatřené štítkem s názvem PO a jménem souboru Jihomoravský kraj používá ekonomický software Gordic a pro sumarizaci dat výkazů jeho funkci AUTOMAT. Po nahrání výkazů na Automat budou odesílány zpětné protokoly, v případě chyb bude zaslána zpráva o chybách. Rozhraní pro elektronický přenos dat, které je nutno dodržet, je uvedeno v příloze č.1 V příloze č.2 jsou uvedeny příklady pro „předmět zprávy“ či textový soubor automat.sub V případě, že PO používá jiný účetní software než je Gordic, je nutné kontaktovat příslušného dodavatele software a předat mu požadované rozhraní. Všechny tři druhy výkazů jedné příspěvkové organizace posílejte v jednom e-mailu. Termíny předložení výkazů v elektronické podobě: za III. čtvrtletí roku 2005 od 10.10. do 14.10.2005

v písemné podobě: do 27.10.2005

-2-

Příloha č. 1 Rozhraní pro komunikaci s funkcí AUTOMAT prostřednictvím elektronické pošty nebo přenosného media Pro jednoznačnou identifikaci příchozích dat používá program AUTOMAT přesně specifikovanou hlavičku (identifikátor obsahu dat). Tuto hlavičku je nutno zadávat: • při předávání dat elektronickou poštou jako: ƒ předmět (subject) zprávy ƒ Jeden e-mail může obsahovat data právě jedné účetní jednotky. ƒ vlastní data jsou nekomprimované (kromě GORDIC® komprimace) soubory uložené v příloze zprávy • při předávání dat přenosným mediem jako: ƒ jednoduchý textový soubor s libovolným názvem (v konvenci MS DOS) a příponou SUB Jedna disketa může obsahovat data právě jedné účetní jednotky. ƒ název souboru doporučujeme například „AUTOMAT.SUB“ Struktura textu je následující (max. délka je 255 znaků): WinXXXtt_mm/rrrr_datum_čas_IIIIIIIIII_nnnnnnnnnnnnnnnnnnn….. XXX

je zkratka aplikace zpracovávající načítání a sumarizaci UCR pro datový výstup (tt=21,24) VYK pro vstupy výkazem (tt=25) tt typ dat: 20 – data jiného typu 21 – dávka 5,6,x 22 – dávka GZx 23 – dávka GZx XML 24 – binární data UCR (archiv) 25 – výkaz 45,46,47 26 – výkaz 45,46,49 27 – výkaz GVx 28 – výkaz GVx XML 29 – binární data VYK (archiv) mm aktuální období (měsíc) rrrr aktuální období (rok) datum den vytvoření dávky dat ve tvaru dd.mm.yyyy dd – den mm – měsíc yyyy – rok čas okamžik vytvoření dávky dat ve tvaru hh:mm:ss hh – hodina mm – minuta ss – sekunda IIIIIIIIII IČO organizace na 10 míst zleva, doplněné mezerami vpravo nnnnn…. název organizace v libovolném kódování české diakritiky (nepovinný údaj, délka údaje omezená celkovou délkou věty 255 znaků) znak „_“

znamená mezeru

Příloha č. 2 Příklady pro „předmět zprávy“ či textový soubor automat.sub pro čtvrtletní (1-9 měsíc) výkazy zasílané pomocí věty 45,46,47 : WinVYK25 09/2005 05.10.2005 08:15:10 00209392 Domov důchodců Sokolnice pro upřesnění: –

datum musí být u měsíců i dnů na 2 místa – tzn. – „05.10.2005“ pro 5. říjen 2005

-3-

– – – – –

čas musí být u hodin, minut i sekund na plný počet míst – tzn. „08:15:10“ pro osm hodin, patnáct minut a deset sekund IČO je potřeba uvádět na 10 míst tzn. pokud uvádíte „00209392“ do deseti míst je potřeba dát ještě 2 mezery, pokud uvádíte „209392“ je potřeba dát 4 mezery , pak následuje mezera a za ní teprve název příspěvkové organizace jedním emailem můžete posílat všechny výkazy jedné organizace (v jednom souboru či ve třech souborech) nebo co email to jeden výkaz předmět zprávy musí obsahovat pouze deklarovanou hlavičku text zprávy (emailu) Automat nezpracovává, nebere se na něj ohled, je ignorován

Upozornění: Pokud se posílají emaily s výkazy těsně za sebou , tak je možné, že se při cestě ke zpracovateli předběhnou. Automat při vstupu provádí přesnou kontrolu na datum a čas a pokud přijde email odesílaný jako první ke zpracovateli později než email odesílaný jako druhý, nebude první odesílaný email zpracován. Doporučujeme odesílat výkazy jedné organizace v jednom emailu.

2. Mezivýkazové vazby - kontrola, pořizovač výkazů Ačkoli byly obce a města jako zřizovatelé příspěvkových organizací upozorněny na změnu vyhl. č. 505/2002 Sb., která upravila obsah účetních výkazů, zejména pak tedy výkazu Příloha, některé předložené výkazy /elektronické i v písemné formě/ tyto změny neobsahovaly. Některé výkazy měly formu upravenou již zrušeným opatřením MF, které bylo nahrazeno právě vyhláškou č. 505/2002 Sb. V těchto neaktualizovaných výkazech jsou příspěvky na provoz od zřizovatele uváděny na ř. 13, zatímco podle nových výkazů se tyto příspěvky vykazují na ř. 19. Nové výkazy také obsahují ř. 51,52,53,54, které dřívější výkazy neobsahovaly vůbec. Aktualizace výkazů je nutná zejména z důvodu mezivýkazové vazby ř. 184 Rozvaha – ř. 54 Příloha. Pro úplnost uvádíme základní vnitro- a mezivýkazové vazby v účetních výkazech pro příspěvkové organizace: - rovnost aktiv a pasiv v obou sloupcích rozvahy, - rovnost ř. 152 Rozvaha s ř. 62 Výkaz zisku a ztráty, tj. rovnost výsledku hospodaření v Rozvaze a ve Výkazu zisku a ztráty, - rovnost ř. 57 Výkaz zisku a ztráty (sl. 1 + 2) s ř. 9+17+18+19+50 (sl. 2), tj. rovnost provozní dotace ve Výkazu zisku a ztráty a v Příloze, - ř. 184 v Rozvaze na ř. 54 v Příloze v obou sloupcích těchto účetních výkazů. Městům, obcím a příspěvkovým organizacím je možno na vyžádání zaslat excelovskou aplikaci Pořizovač výkazů. Tato aplikace, určená pro organizační složky státu, územní samosprávné celky a příspěvkové organizace, byla vytvořena pro usnadnění práce při pořizování dat účetních výkazů definovaných ve vyhlášce MF č. 505/2002 Sb., následný převod dat do formátu Automatizovaného rozpočtového informačního systému - ARIS dle vyhlášky MF č.535/2002 Sb. Aplikace „POŘIZOVAČ“ je určena pro organizace, které nemají možnost jinak pořídit data ve formátu ARIS. Pokud tedy vykazující organizace používá zákl. ekonomický a účetní program, který je k převodu dat (z uvedených výkazů) do formátu ARIS uzpůsoben, nemusí již tuto aplikaci používat. Bližší informace a na vyžádání tento pořizovač elektronicky pošle Ing. Antonín Špaček, e-mail: [email protected], telefon 541 65 22 33.

-4-

Z dosavadní praxe používání této pomůcky vyplynula ta chyba, že po napořizování dat se tyto výkazy pouze uložily a ve formátu .xls byly odeslány na sumarizaci příspěvkových organizací či referentovi účetnictví. To však není správné: po napořizování dat je nutno v menu po provedení kontroly mezivýkazových provést uložení ve formátu ARIS /tj. ve formátu věty 45,46,47/ a teprve tento soubor odeslat jako přílohu na výše uvedenou adresu. Aktuální verzí tohoto pořizovače je verze 1.92 /od I. čtvrtletí nedošlo k aktualizaci/.

3. Pozemky v účetnictví ÚSC Dotazy z obcí stále častěji směřují do majetkové oblasti, zejména pak pozemků, účetních aspektů jejich pořízení, evidence a inventarizace. Proto jsme se rozhodli zpracovat materiál, který by pokud možno zachytil co nejvíce těchto aspektů.

3.1 Vymezení pojmu pozemky v právních úpravách Nejobecnější definici pozemků nalezneme v občanském zákoníku /zákon č. 40/1964 Sb. a jeho novely/, kde v § 119, odst. 1 se rozlišují věci movité a nemovité. Jako věc v právním smyslu bývají definovány hmotné předměty a přírodní síly, které jsou ovladatelné a mohou sloužit lidské potřebě. Základním znakem věci je tedy její ovladatelnost a využitelnost. Z odst. 2 pak vyplývá, že pozemky jsou nemovitostmi. Uvedený odstavec totiž stanoví, že nemovitostmi jsou pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem. Pozemky jsou tedy věcí nemovitou vždy, zatímco stavby pouze při splnění podmínky spojení s pevným základem. Paragraf 120, odst. 1, dále definuje, co je součástí věci. Rozumí se tím všechno, co k ní podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila. Za součásti pozemku se obvykle považují: kulturní vrstva půdy, která je vegetačním prostředím rostlinstva, trvalé porosty na pozemku včetně svých součástí; tyto porosty sdílejí právní osud pozemku, a to i přesto, že pro potřeby oceňování se posuzují samostatně, některé venkovní úpravy, ložiska nevyhrazených nerostů. Lesní porosty jako jedna z kategorií trvalých porostů jsou součástí pozemku. Mluvíme-li o lesních pozemcích, pak jsou chápány v právním smyslu vždy včetně porostů na nich rostoucích. Které pozemky jsou součástí lesního půdního fondu, určuje zákon č. 289/1995 Sb., o lesích. V daňové úpravě zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, taxativně vypočítává, které věci jsou pro účely tohoto zákona považovány za hmotný majetek. Nepatří mezi ně pozemky a tudíž i lesní pozemky. Zároveň tento zákon pro své účely stanoví, co považuje za trvalé porosty, když definuje kategorii pěstitelských celků trvalých porostů s plodností delší než tři roky. Tyto pěstitelské celky pak zahrnuje do hmotného majetku. Lesní porosty nejsou v pojetí tohoto zákona pěstitelskými celky trvalých porostů a tudíž nejsou hmotným majetkem. Tuto kapitolu lze tedy uzavřít tím, že zákon o dani z příjmů nepovažuje pozemky, popř. lesní porosty na nich rostoucí, za hmotný majetek; nelze je tedy odpisovat, což např. lze u chmelnic, vinic a u ovocných sadů a ovocných plantáží o určité výměře a hustotě sadby. V účetní úpravě pak vyhláška č. 505/2002 Sb., která provádí zákon pro účetnictví mimo jiné pro účetní jednotky typu územních samosprávných celků, a následně pak České účetní standardy pro tyto účetní jednotky, zahrnují pozemky do dlouhodobého hmotného majetku, když stanoví, že do této kategorie patří pozemky, budovy a stavby

-5-

bez ohledu na jejich pořizovací cenu a určují, že pozemky jsou zachycovány na účtu 031 – Pozemky.

3.2 Nakládání s pozemky Pozemky lze nabývat, tj. získávat k nim vlastnické právo. Nabývání věcí a tedy i pozemků ze smlouvy, ať již jde o smlouvu kupní, darovací, směnnou, smíšenou, či společenskou /jde o nabytí na základě vůle obou stran/, se označuje jako převod vlastnického práva. Nabývání děděním, rozhodnutím státního orgánu nebo na základě jiných skutečností stanovených zákonem se označuje jako přechod vlastnického práva. Základní způsoby nabývání pozemků jsou tedy koupí, darem, směnnou za jinou věc, děděním, nájem jako nabytí uživatelských práv /změna uživatele, nikoli vlastníka/. Pozemky nelze nabývat výstavbou /pořízením ve vlastní režii/. Základní způsoby pozbytí pozemků jsou prodej, darování, vklad /účast na podnikání třetí osoby vložením pozemku jako nepeněžitého vkladu/, pronájem pozemku postoupením uživatelských práv. Likvidace pozemků narozdíl od jiných nemovitostí není možná.

3.3 Ocenění pozemků při pořízení Nakupovaný dlouhodobý hmotný majetek, tedy i pozemky, se v účetnictví oceňuje pořizovací cenou. Při nákupu pozemku /včetně lesního porostu/ zaplatí kupující prodávajícímu kupní cenu uvedenou ve smlouvě. Tato kupní cena není v okamžiku nákupu pro kupujícího nákladem na dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely. Pořizovací cenou se rozumí cena pořízení zvýšená o vedlejší náklady spojené s pořízením. Těmi jsou např. úroky /pokud se tak účetní jednotka rozhodne, max. do doby uvedení do používání/ z úvěrů, dále výdaje spojené s průzkumnými, geologickými, geodetickými a projektovými pracemi, poplatky za dočasné a trvalé odnětí z půdního či lesního fondu, pokud předcházely termínu uvedení pořizované investice do používání. Výčet těchto vedlejších nákladů uvádí § 26 vyhlášky č. 505/2002 Sb., jejich výčet ovšem samozřejmě nemůže být taxativní. U pozemků tedy těmito souvisejícími náklady mohou být např. náklady na zaměření, zápis do katastru nemovitostí, různé poplatky na úřadech, jiné služby, kolky apod. Tyto náklady jsou součástmi vedlejších nákladů pořízení investice a nemohou být účtovány přímo do nákladů, ale na účet 042 a po zařazení pozemku na účet 031 – Pozemky a zvýší tak pořizovací cenu pozemku. Daň z nemovitostí, a to i v případě, že je zaplacena za původního poplatníka kupujícím či daň z převodu nemovitostí, je-li zaplacena kupujícím jako ručitelem za původního vlastníka, je běžným nákladem obce. Pro ocenění pozemků v účetnictví je možno ve smyslu § 25 zákona o účetnictví použít pořizovací cenu nebo reprodukční pořizovací cenu. Ocenění na úrovni vlastních nákladů nelze použít, protože pozemek nelze nově vytvořit ve vlastní režii. Je ovšem otázkou, jak naložit s případem, kdy byl koupen lesní pozemek, který je holinou, či nelesní pozemek a v obou případech bylo provedeno zalesnění. Náklady spojené se vznikem porostu, byť porost je součástí pozemku, nejsou podle současné právní úpravy ani položkou zvyšující pořizovací cenu, ani technickým zhodnocením, ale provozním výdajem. Zvláštní úpravu má i nákup pozemku včetně lesního porostu. Ve vyhlášce č. 505/2002 Sb., v § 26, odst. 6, je stanoveno, že ocenění pořízeného pozemku je včetně lesního porostu nebo osázení stromy a keři, pokud nejsou pěstitelským celkem trvalých porostů. Pokud tedy koupíme lesní pozemek včetně lesního porostu, kterým bude např. zajištěná kultura, jejíž ocenění je poměrně nízké, pak v tomto ocenění bude pozemek zachycen v účetnictví po celou dobu bez ohledu na to, že postupem doby s růstem hodnoty

-6-

lesního porostu, během doby obmýtí, se mění i cena pozemku. V tomto ocenění zůstane v účetnictví lesní pozemek zachycen i jako holina po provedené mýtní těžbě. Současná právní úprava účetnictví na tuto skutečnost nereaguje, možnost korekce hodnot tohoto aktiva pomocí přecenění či opravných položek není možná. Na snížení hodnoty lesního pozemku po provedené mýtní těžbě, kdy zůstává holina k zalesnění, nelze v účetnictví obcí též reagovat. Dochází zde k evidentnímu zpochybnění zásady věrného obrazu v účetnictví, v určitém okamžiku vznikají i tzv. tiché rezervy, v jiném je majetek zachycený v účetnictví nadhodnocen.

3.4 Pořízení pozemku společně s další nemovitostí Poněkud odlišně je třeba řešit případy, kdy je pozemek kupován společně s další nemovitostí a na kupní smlouvě je uvedena pouze souhrnná částka. Protože je z hlediska daňového i účetního nutné odlišit dlouhodobý majetek odpisovaný a neodpisovaný /pozemek/, rozdělí se kupní cena na obě tyto skupiny v poměru, v jakém jsou oceněny ve znaleckém posudku a v tomto poměru se zavedou do majetkové evidence. Stejný postup musí uplatnit i prodávající pro stanovení prodejní ceny pozemku /vzhledem k tomu, že vstupní cenu pozemku lze uplatnit jako daňový výdaj jen do výše příjmů z prodeje/. Je-li pořizována stavba a pozemek, nic nebrání tomu, aby byl pozemek zařazen do majetku /po splnění podmínek/ dříve než budova, která musí projít např. kolaudačním řízením. Každý tento majetek má samostatné inventární číslo a zařazuje se zvlášť. Nejde o soubor vzájemně podmíněných předmětů. Stavba se zařazuje po nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí v souladu s § 82 stavebního zákona. Podle výkladu MF ji lze zařadit již po rozhodnutí stavebního úřadu o prozatímním užívání stavby ke zkušebnímu provozu.

3.5 Okamžik zařazení pozemků do majetku Pro daňové a účetní účely je důležitý okamžik nabytí vlastnictví pozemku. Převádí-li se pozemek na základě smlouvy, nabývá se vlastnictví vkladem do katastru nemovitostí podle zvláštních právních předpisů. Dnem uskutečnění účetního případu při převodu vlastnictví k nemovitostem, které podléhají vkladu do katastru nemovitostí, je den doručení návrhu na vklad katastrálnímu úřadu. Dojde-li k povolení vkladu, účetní zápisy k tomuto dni se nemění. Není-li vklad povolen, musejí se účetní zápisy zpětně opravit. Podmíněnost uskutečnění okamžiku účetního případu nabytím právního účinku vkladu se vyjádří poznámkou na analytických účtech, v inventurních soupisech a v příloze v účetní závěrce. Takto zní definice v Českém účetním standardu č. 501, bod. 5. Na majetkový účet 031 – Pozemky tedy pořízené pozemky zaevidujeme v den doručení návrhu na vklad příslušnému katastrálnímu úřadu, také vyřazení při prodeji probíhá tímto dnem. Pokud např. kupní smlouva vstoupila v platnost dříve, než byl doručen návrh na vklad do katastru na katastrální úřad, není důvod účtovat podle data smlouvy.

3.6 Zdanění u pozemků U prodávajícího daň z příjmů nepostihuje samotné vlastnění nebo držbu pozemku, ale pouze příjmy plynoucí z prodeje tohoto majetku. Daňově uznatelným výdajem je pořizovací cena pozemku, ale na rozdíl od prodeje ostatních odepisovaných nemovitostí pouze do výše příjmů z jeho prodeje. Případná ztráta z prodeje je tedy daňově neuznatelná. Úplatný převod nebo přechod vlastnictví pozemku je předmětem daně z převodu nemovitostí, a to i v případě, že dojde následně k odstoupení od smlouvy a smlouva se tímto od počátku ruší. Zrušením smlouvy nevzniká nárok na vrácení daně. Základem daně je cena

-7-

zjištěná podle zvláštního předpisu /tím je zákon o oceňování majetku/ platná v den nabytí nemovitosti. Je-li však sjednaná kupní cena vyšší, je základem daně cena sjednaná. Sazba daně je univerzální ve výši 3 % ze základu daně. Poplatníkem daně je v zásadě převodce /prodávající/. Nabyvatel je v tomto případě ručitelem. Nabytím do vlastnictví vzniká majiteli povinnost platit daň z nemovitostí, speciálně daň z pozemků. Řada titulů je osvobozena od daně, např. pozemky ve vlastnictví obcí; daň z nemovitostí je výlučnou daní, tj. její výnos plyne do rozpočtu obce; obec ovšem musí uhradit daň z nemovitostí z těch nemovitostí, které vlastní mimo svoje katastrální území, aby obec, v jejímž katastru se nemovitost nachází měla 100 % výnos této výlučné daně.

3.7 Poskytování údajů z katastru nemovitostí obcím Zpoplatněné údaje z katastru poskytují katastrální pracoviště ve dvou režimech: jako informativní údaje za úplatu podle vyhlášky Českého statistického úřadu zeměměřičského a katastrálního č. 162/2001 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí ČR, v platném znění, jako veřejné listiny za správní poplatky podle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích. U žádostí obcí, které žádají o poskytnutí údajů ve formě veřejných listin za správní poplatek se ovšem nelze řídit ustanovením zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, kde je stanoveno, že obce využívají bezplatně katastr nemovitostí. Existuje totiž speciální zákon o správních poplatcích /v § 8 - Osvobození od správních poplatků/, který se týká územních samosprávných celků a výslovně upravuje: „Od poplatků jsou osvobozeny územní samosprávné celky, jde-li o úkony, týkající se výkonu státní správy, kterým jsou pověřeny“ a dále jsou od poplatků osvobozeny úkony „související s prováděním právních předpisů o

sociálním zabezpečení, o důchodovém pojištění, o státní sociální podpoře, o sociálním příspěvku k vyrovnání zvýšení cen tepelné energie a nájemného ..../.

Žádné z ustanovení se však netýká hospodaření obcí s jejich majetkem a s tím souvisejícími inventurami obecního majetku, pro které jsou výpisy z katastru nemovitostí obcemi bezúplatně požadovány. Proto za vydání výpisu z katastru nemovitostí pro tento účel se vyžaduje uhrazení správního poplatku podle zákon o správních poplatcích. Pokud obce v písemné žádostí uvedou, že správní úkon požadují pro některý z výkonů uvedených v příslušných ustanovení zákona o správních poplatcích, správní úkon se pak nezpoplatňuje.

3.8 Směna nemovitostí Směnnou smlouvu upravuje § 611 občanského zákoníku. Základním východiskem při směně věci je přiměřené využití ustanovení kupní smlouvy; každá strana je považována ohledně věci, kterou směnou dává, za stranu prodávající a ohledně věci, kterou směnou přijímá, za stranu kupující. Je-li ve směnné smlouvě obsaženo cenové ujednání, je tato cena platná. Není-li cena sjednána, stanovuje se podle zákona o oceňování majetku. Vyhláška č. 505/2002 Sb., § 26, odst. 5, definuje problematiku následovně:

„Dlouhodobý hmotný majetek pořízený směnnou smlouvou se ocení pořizovací cenou, jsou-li ceny ve smlouvě sjednány, nebo reprodukční pořizovací cenou, nejsou-li ceny ve smlouvě sjednány“. Reprodukční pořizovací cenou je cena, za kterou by byl majetek pořízen

v době, kdy se o něm účtuje.

Pokud tedy směnná smlouva, kterou se směňují nemovitostí, neobsahuje žádná cenová ujednání, lze doporučit ocenit nabývanou nemovitost znaleckým posudkem nebo podle ocenění podle zákona o oceňování /znalecký posudek z něho

-8-

tak jako tak vychází/. Případné dorovnávání rozdílných cen zaúčtujeme podle povahy na pol. 3111 nebo 6130. Toto cenové dorovnání také nesmíme případně promítnou do daňového přiznání a výpočtu daně z příjmů za obec. Výhodou směny nemovitostí je to, že nabytí majetku směnou se považuje z pohledu daně z převodu nemovitostí za jeden převod, ačkoliv ve skutečnosti proběhnou převody dva. Daň se proto vybírá jen jednou, a to z té nemovitosti, jejíž ocenění je vyšší. Poplatníci jsou sice oba účastníky směny /pojímané jako koupě a prodej/ a platí daň společně a nerozdílně, avšak celková daňová povinnost je nižší, než kdyby byly provedeny dva samostatné úkony prodejů nemovitostí.

3.9 Technické a biologické rekultivace Občas se vyskytují názory, že prostřednictvím technického zhodnocení lze pomezek zhodnotit např. vybudovanou stavbou /položením zámkové dlažby do písku na pozemek, rekultivací pozemku apod./. Takové názory jsou zavádějící. Technické rekultivace a jiné úpravy ploch jsou samostatným majetkem nebo stavbami. Pozemek nelze zhodnotit ani biologickými rekultivacemi, které jsou provozním výdajem. U pozemku s ložiskem nevyhrazeného nerostu se účtuje zvlášt pozemek a zvlášť ložisko. Ložisko se odepisuje samostatně. Do pořizovací hodnoty pozemku se zahrnuje hodnota koupeného lesa nebo stromů a okrasných dřevin, pěstitelské celky trvalých porostů se účtují a odpisují zvlášť. Často se na pozemcích provádí úpravy, které je „zkrášlují“. Vysazují se a udržují se okrasné dřeviny, pozemky se terénně upravují /srovnávají/, zatravňují apod. V zemědělství se pro zušlechťování půdy používá pojem „biologické rekultivace“. Všechny takto vynaložené náklady nemají charakter technického zhodnocení, ale běžných provozních výdajů. Technické rekultivace jsou samostatným dlouhodobým majetkem, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak /např. horní zákon č. 44/1998 Sb./. Vyhláška č. 505/2002 Sb. je v § 8 definuje jakou součást vymezení staveb. Nezáleží tedy na výši ocenění a době použitelnosti. Součástí technické rekultivace mohou být jen stavby /např. komunikace nebo odvodnění pozemků/, které svým provedením, účelem a rozsahem slouží k provedení rekultivace. Technická rekultivace nemůže zvýšit cenu pozemku stejně jako jakékoliv technické zhodnocení provádění na pozemku. Jestliže technickou rekultivaci nezvyšující cenu pozemku provádí jiná osoba než vlastník /nebo osoba mající právo hospodaření/, může odpisovat pouze poplatník, který je k provedení rekultivace zavázán. Otvírky nových lomů, pískoven a hnilišť nezvyšují vstupní či zůstatkovou cenu pozemků, jsou samostatným majetkem.

3.10 Zpřesňování evidence pozemkového vlastnictví V současné době velmi často probíhá zpřesňování evidence pozemkového vlastnictví. V nových výpisech listů vlastníků jsou rozdíly proti stavu v účetnictví, tj. na účtu 031 – Pozemky. Rozdíly jsou několikerého druhu a v závislosti na tom se postupuje. 1. Zpřesněním údajů o pozemkovém vlastnictví účetní jednotky, jako např. změna výměry nebo zatřídění pozemků v katastru nemovitostí, SE OCENĚNÍ POZEMKŮ V ÚČETNICTVÍ NEMĚNÍ. Zpřesněné údaje se zachytí pouze na inventární kartě a v inventuře. 2. Pokud se na základě výpisu z katastru nemovitostí zjistí, že účetní jednotka je vlastníkem pozemku, který nemá ve svém účetnictví, pak se tento pozemek zahrne do účetnictví obce účetním zápisem MD 031 – Pozemky se souvztažným zápisem ve prospěch účtu D 901 – Fond dlouhodobého majetku. POZEMEK SE OCENÍ PODLE PLATNÝCH PŘEDPISŮ, tj. zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, a vyhlášky č. 540/2002 Sb., která tento zákon provádí.

-9-

3. Jestliže se na základě výpisu z katastru nemovitostí zjistí, že účetní jednotka má ve svém účetnictví pozemek, ke kterému nemá vlastnické právo, postupuje v účetnictví účetním zápisem MD 901 – Fond dlouhodobého majetku se souvztažným zápisem ve prospěch účtu 031 – Pozemky. Lze tedy učinit závěry: při provádění dokladové inventury pozemků, kdy jsou odsouhlasovány jednotlivé parcely, včetně výměr a druhu pozemku vedené v účetní analytické evidenci na výpisy dle listů vlastnictví /některé územní samosprávné celky mají pozemky ve více katastrálních území/ vedených příslušnými katastrálními úřady po provedené digitalizaci, je zapotřebí nejprve analyzovat charakter zjištěného rozdílu, zejména zda-li se skutečně jedná o manko nebo přebytek, v praxi například nastávají poměrně velmi často dva případy, kdy dochází ke změně značení parcel v katastru: parcely se slučují parcely se dělí¨ V těchto případech je nutné dohledat při zjištění nesrovnalosti, zda-li se nejedná o případ výše uvedený a pak tedy provést na analytických účtech příslušné změny a opravy. VÝŠE OCENĚNÍ POZEMKŮ VEDENÝCH NA ÚČTU 031 – POZEMKY SE V TĚCHTO PŘÍPADECH NEMĚNÍ. pokud jsou zjištěny dílčí rozdíly ve výměře u stávajících parcel po provedené digitalizaci, nejedná se podle našeho názoru o inventarizační rozdíl ve smyslu § 30, odst. 5 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví v platném znění. V těchto případech tedy doporučujeme pouze upravit výměru v účetní analytické evidenci. HODNOTA POZEMKŮ VEDENÝCH NA ÚČTU 031 – POZEMKY SE TÍM OPĚT NEMĚNÍ. za inventarizační rozdíl ve smyslu zákona o účetnictví lze označit pouze skutečně nově zjištěné pozemky. Tyto je pak třeba ocenit reprodukční pořizovací cenou v souladu s ustanovením § 25, odst. 1, písm. k) zákona o účetnictví, tj. cenou, za kterou by byl pozemek pořízen v době, kdy se o něm účtuje. Zákon o účetnictví přímo nestanovuje povinnost ocenění znalcem, ale je třeba použitý způsob ocenění /např. použití tzv. cenových map/ průkazně doložit, také změna charakteru pozemku /např. z ostatních ploch na stavební plochy/ a upřesnění výměry při zpřesňování evidence pozemků se zachytí pouze v podrobné evidenci účetní jednotky, kde vedou záznamy o charakteru pozemků a výměře. Cena pozemků v účetnictví se v souvislosti se zmíněnými případy nemění. Obecně toto vyplývá ze zásady opatrnosti. České finanční účetnictví a oceňování dlouhodobého majetku je založeno na principu historických cen, majetek se nepřeceňuje na vyšší hodnoty, neuplatňují se prvky inflačního účetnictví.

3.11 Inventarizace pozemků Skutečný stav se zjišťuje fyzickou inventurou. Dále zjistíme, jsou-li záznamy účetní jednotky v její evidenci pozemků v souladu s evidencí katastru nemovitostí vedenou na listu vlastnictví u příslušného katastrálního úřadu. Jedná se o správnost údajů týkajících se názvu či jména vlastníka pozemku, jeho sídla či adresy, označení katastrálního území, čísla parcely, druhy pozemku, výměry v ha nebo m2, příslušnosti k zastavěnému území obce, bonitní třídy podle pozemkového katastru, čísla evidenčního listu, čísla vlastnického listu, čísla listiny omezující vlastnické právo. Rozdíly mezi evidencí pozemků, vedenou v účetní jednotce, a evidencí nemovitostí, vedenou místně příslušným pozemkovým úřadem, je nutné podrobně prošetřit a uvést v inventarizčním soupisu /sumáři/ návrh na odstranění zjištěných chyb a rozdílů, např. označení správných údajů na opravu chybných zápisů v evidenci, návrh na vypracování

-10-

dokumentů pro změnu v evidenci nemovitostí, na prošetření některých okolností při fyzické inventuře apod. Při fyzické inventuře pozemků se zjišťuje jejich skutečný stav v terénu se záznamy v evidenci /např. na inventárních kartách pozemků/. Rozsah fyzické inventury pozemků je závislý na konkrétních podmínkách. Je proto vhodné stanovit tento rozsah písemně již v inventurních pokynech účetní jednotky, týkajících se přípravy a provedení inventarizace. Zahrnuje například: zjištění, zda jsou pozemky v terénu řádně vyznačeny v souladu s geometrickými plány, popř. na základě provedení nového měření pozemků, zjištění stavu pozemků, způsob jejich využívání, popř. zjištění závad, jako je využívání pozemků jinými subjekty, zamokření, zalesnění, devastace, zajištění ochrany pozemků a stavu jejich udržování /oplocení, stav odtokových struh, účinnost meliorací a podobně/, zjištění zastavění pozemku, jejich přeměna na cesty, využívání k jiným účelům, než je uvedeno v evidenci, zjištění rozsahu škod na pozemcích v důsledku živelních údalostí /při mimořádných inventarizacích/. Nezávazný vzor Inventurního soupisu pozemků INVENTURNÍ SOUPIS Pozemky Druh provedení inventarizace:

Název a sídlo účetní jednotky

fyzická

....................................................................................

Inventarizace provedena ke dni:

....................................................................................

Syntetický účet:

....................................................................................

Analytický účet: Číslo stránky:

Útvar Čislo řádku

Označení kat. území

Číslo parcely

Druh pozemku

Výměra pozemku

Pořizovací cena /Kč/

Číslo evid. listu

Číslo vlast. listu

Poznámka

1 2 3 4 5 6 7 Celkem Zjištění vyplývající z inventarizace:

Doba provedení inventury začátek dne: ukončení dne:

Jména a podpisy pracovníků provádějících inventuru (inventar. skupina – komise) .................................................................... .................................................................... .................................................................... .................................................................... Datum:

-11-

Nezávazný vzor Inventurního sumáře pozemků INVENTURNÍ SUMÁŘ ZA POZEMKY Název a sídlo účetní jednotky

Inventarizace provedena ke dni:

......................................................................................

Druh provedení inventarizace: fyzická

......................................................................................

Syntetický účet:

.....................................................................................

Počet stránek, ev. příloh:

Útvar: Rekapitulace inventurních soupisů: Číslo Název inventarizovaného řádku majetku ev.číselné označ

Účetní stav v Kč

Zjištěný stav inventarizací v Kč

Přebytek v Kč

Manko v Kč

Poznámka

1 2 3 4 5 Celkem v Kč Vyjádření odpovědného pracovníka ke vzniklým inventarizačním rozdílům:

Termín provedení inventarizace: začátek dne:

ukončení dne:

Jména a podpisy pracovníků provádějících inventarizaci: předseda /vedoucí/:

člen:

člen:

Zúčtovací předpis vzniklých inventarizačních rozdílů 1. 2.

Kč

MD

D

Přebytky /řádek číslo ......./ Manko /řádek číslo ........./

Zaúčtováno dne:

Zaúčtoval (podpis):

Manko předepsáno k úhradě dne:

Číslo protokolu /rozhodnutí/:

Pracovníkovi:

Ve výši Kč:

Zaúčtováno dne:

Zaúčtoval (podpis):

Inventurní sumář schválil dne:

Schválil: ................................................................ podpis, funkční zařazení

-12-

4. Krizové mobilní telefony – účetní aspekty Krizovými mobilními telefony jsou vybaveny složky integrovaného záchranného systému, orgány krizového řízení ústředních správních orgánů a státních institucí, krajských a obecních úřadů a starostové obcí České republiky. Slouží pro koordinaci záchranných složek, orgánů státní správy, fyzických a právnických osob při katastrofách, přírodních pohromách a jiných výjimečných situacích. Krizové telefony jsou velmi kvalitní telefony, mají výhodné tarify a při vyhlášení krizové situace volání zdarma. Byly poskytnuty v roce 2002 s tím, že služba je poskytována v následujících šesti letech, po třech letech má dojít k výměně telefonů za novější typ. Krizové mobilní telefony byly poskytnuty společností EUROTEL za symbolickou cenu Kč 1,-; jejich hodnota je ovšem vysoká v řádech tisíců korun. Právě z tohoto vyplývají časté dotazy na správné zaúčtování a evidenci v majetku obcí. Ze zákona o účetnictví vyplývá: hmotný majetek kromě zásob, s výjimkou hmotného majetku vytvořeného vlastní činností, se ocení cenou pořizovací. Majetek v případech bezúplatného nabytí nebo v případech, kdy vlastní náklady na jeho vytvoření vlastní činností nelze zjistit, se ocení reprodukční pořizovací cenou. V případech ocenění těchto krizových mobilních telefonů známe pořizovací cenu a ta je Kč 1,-. Nelze přistoupit na ocenění v majetku ve skutečné hodnotě těchto telefonů. V praxi se pak mohou objevit následující případy: pokud má účetní jednotka ve vnitřní směrnici o majetku stanovenu hranici pro drobný dlouhodobý hmotný majetek od Kč 0,-; pak se jedná o pořízení drobného dlouhodobého majetku, který musí být v hodnotě Kč 1,- zaúčtován do nákladů MD 410, úhradou z výdajového účtu položkou 5137, zařazení do majetku v Kč 1,- MD 028 / D 901 pokud má účetní jednotka ve vnitřní směrnici o majetku stanovenu vyšší hranici, např. od Kč 3.000,-; pak se jedná o nákup pod hranicí pro zařazení do drobného dlouhodobého hmotného majetku, který se zaúčtuje do nákladů MD 410, úhradou z výdajového účtu 5139, bez zařazení na konkrétní majetkový účet. podle našeho názoru nic nebrání tomu, aby si účetní jednotka pro případy úplatného nabývání majetku v těch případech za symbolickou cenu, která se pohybuje pod hranicí ve směrnici, upravila směrnici tak, že i majetek za tyto symbolické hodnoty bude účtován jako drobný dlouhodobý majetek – i v tomto případě ho však zařadí v symbolické pořizovací hodnotě, nikoli ve skutečné. popř. využít evidence na podrozvahových účtech s tím, že se zde sledují důležité skutečnosti, jejichž znalost je podstatná pro posouzení majetkoprávní situace účetní jednotky a jejich ekonomických zdrojů, které lze využít. Samostatně se pak posuzuje svěření těchto krizovým telefonů osobám, které je používají. Zde pak lze doporučit vedení těchto přístrojů na osobních kartách v jejich skutečné hodnotě pro případ ztráty apod.

5. Časový nesoulad u čerpání dotací prostřednictvím limitů Při čerpání dotací prostřednictvím limitních účtů zřízených u České spořitelny, a.s., dochází v některých případech k měsíčnímu časovému nesouladu mezi čerpáním dotace a úhradou dodavatelské faktury. Při předložení faktur ke konci měsíce se pak stane, že dotace je např. s datem 31-dne v měsíce stažena na limitní účet, avšak úhrada je provedena až v následujících měsíci.

-13-

Důsledkem je pak zůstatek na účtu 223 – Bankovní účty k limitům organizačních složek, který za předpokladu běžného čerpání dotací zůstatek nemá. Vzhledem ke konstrukci výkazu Fin 2-12M, jehož rozsah a způsob sestavení určuje vyhláška č. 16/2001 Sb., ve znění pozdějších právních předpisů, dochází k porušení sledovaných kontrolních vazeb tohoto finančního výkazu. Je tak porušena kontrolní vazby mezi saldem příjmů a výdajů po konsolidaci a financováním z toho důvodu, že zůstatek účtu 223 – Bankovní účty k limitům se nepromítá do financujících položek třídy 8, tj. není zobrazen na položce 8115. Správným postupem dle sdělení MF ČR je i přes toto porušení kontrolních vazeb příjem /čerpání/ dotace zaúčtovat do daného měsíce a výdaje v měsíci následujícím; vzniklý rozdíl u kontrolních vazeb bude ze strany obce či města a následně krajského úřadu komentován.

6. Financování akcí – SROP apod. pro města s ZBÚ, PÚ+VÚ Financování některých projektů, na které je navázána podpora např. ze Společného regionálního operačního programu /SROP/, programů Národních fondů apod., ale také některých podpor ze zdrojů veřejných rozpočtů, vyžaduje založení samostatného bankovního účtu. Hlavním důvodem je zejména průkaznost a průhlednost finančních toků. U malých obcí a dobrovolných svazků obcí není vzhledem k jejich způsobu účtování na jednom bankovním účtu účetně členěném na analytiky 1X – Základní běžný účet, 2X – Příjmový účet, 3X – Výdajový účet není nutná zvláštní metodika účtování. Tyto si jen vytvoří další analytické členění pro nový bankovní účet, např. 231.11+21+31, ostatní účtování je stejné jako u běžného účtování. U měst, která mají tři bankovním účty, tj. 231 – Základní běžný účet, 232 – Vkladový výdajový účet a 235 – Příjmový účet, je nutné účtovat na speciální analytice účtu 231 – Základní běžný účet, a to 231.8X. Tato je určena jen pro územní samosprávné celky, které používají základní běžný účet, příjmový a výdajový účet. Na této analytice jsou umístěny příjmové položky třídy 2, 4 a 8 a výdajové položky tříd 5 a 6 pro zachycení účtování na základním běžném účtu o dotačních titulech. Toto účtování na speciální analytice je nutné proto, že nelze na základním běžném účtu 231.10 účtovat zejména běžné výdajové položky. Naopak na této analytice je možné zachytit jak příjem dotace či půjčky, ale také převod vlastních zdrojů a následné financování výdajů konkrétního projektu. Tím se dosaženo maximální průhlednosti a prokazatelnosti, která by se jinak musela zajišťovat používáním znaků ORG či ORJ. Používání účelových znaků u dotací, resp. půjček, a označování příslušné části výdajů těmito účelovými znaky jako čerpání výdajů je běžnou praxí. Pozornost při založení účtu je třeba také věnovat tomu, jak na tomto účtu nastavit platbu poplatků a příjem aktivních úroků. Některé projekty /opatření operačních programů, grantových schemat/ obsahují v uznatelných nákladech také náklady spojené s vedením bankovního účtu, některé ovšem ne. Pak je vhodné s obchodní bankou, u které je příslušný účet veden /je obvyklou praxí zřídit účet u stejné banky, u které jsou vedeny jiné účty/, nastavit účet tak, aby např. poplatky za vedení účtu byly odepisovány z běžného výdajového účtu obce, úroky pak připisovány na běžný příjmový účet obce. Nástin účtování: Pokud bude nutné pro založení účtu vložit určitou částku, potom bychom tuto považovali za převod vlastních zdrojů. Daná metodika účtování má také odlišné účtování výdajových regulací /účet 218.XX/, které se u běžných výdajů obce jinak účtuje jako zkrácení dotace vkladovému výdajovému účtu /MD 218.XX / D 212.XX/.

-14-

Účetní Popis případ 1. Převod vlastních zdrojů na zvláštní účet

příjem na zvláštním účtu

2.

Dodavatelský vztah - investice předpis faktury

úhrada faktury

regulace výdajů

tvorba fondu dlouhodobého majetku

převedení do užívání

3.

Dodavatelský vztah – běžné výdaje předpis faktury

úhrada faktury

regulace výdajů

4.

Dotace, půjčka příjem dotace

příjem půjčky

SÚ AÚ 262 231

§

30 10 6330

231 8X 262 30

042 321

Položka

UZ

D

x 5345 4134

x x x

xx xx

321 xx 231 8X xxxx

MD

x x x

xxxx

x

218 211

10 10

x

211 901

10

x

021 042

xx xx

x

4xx 321

xx xx

x

321 231

xx 8x xxxx

218 211

10 10

231 217

8x 10

4xxx xxxxx

231 272

8x xx

8123 xxxxx

x

x

x

x x

xxxx

x x x

x x x x