12 / 2005
PROSINEC
Slovo do duše od Jitky a Jany • Prostor pro rozhovor Léčba kostních metastáz • Růžová výšivka vynesla 125 tisíc! Nabídka rekondičních pobytů v roce 2006 • Listárna
SLOVO DO DUŠE Já vím, že až to budete číst, budeme na vánoční svátky už jen tiše vzpomínat – zase se mi jednou nepovedlo stihnout to do tiskárny včas! Už se to stává skoro pravidlem a už se za to notně stydím, což samozřejmě věc neřeší. Ještě že leden/únor je už tradičně dvojčíslo, to to snad naženu (aspoň doufám!). Ale vidím, že se blýská na lepší časy, aspoň co se bulletinu týče – všimly jste si zajisté, kolik skvělých autorů trefných a dobře napsaných příspěvků se letos urodilo? Byl by hřích jejich schopnosti a ochotu přidat ruku k dílu nevyužít, že? Chce to jen malou změnu koncepce, která ostatně vždycky každé periodikum osvěží (a ten náš bulletinek už jde do sedmého ročníku své existence!), sepsání nového projektu, sestavení malé ale akční redakce (pár lidí už oslovuji, ale přihlásit se může každý, kdo si troufá), zpracování řádného časového harmonogramu každého čísla (a jeho dodržení) a půjde to jak po másle! Tradiční spolupracovníci, jako je Ida Bartošová a grafička Helena Fialová, tiskárna UNITISK a sponzor, firma Roche, která nám celá léta na bulletin přispívá, doufejme vydrží a budou i nadále skvělým a spolehlivým zázemím… Těšíte se stejně jako já? To jsem ráda, a honem předávám slovo Jitce Klučinové, která si dala tu práci a chtěla vás svým zamyšlením pěkně provést vánocemi (no, příště už to nezkazím, přísahám!) Vaše Jana, máma HELPU.
Přemýšlím o Vánocích, přemýšlím o všem možném, co jsem prožila během roku. Jen tak pozoruju straky naproti na střeše, vždycky, když je vidím, mám pocit že je všechno v pořádku – ani nevím proč... a do toho klidu se vloudí vzpomínky a úvahy. Většinou už s klidem a úsměvem. Snad začínám být schopná rozumně posuzovat, co jsem prožila za celý rok. Průběžně měním názor, objevuji souvislosti, které vy ostatní možná už dávno znáte. Jde to pomalu. Nechala jsem si poradit a nespěchám. Jsem zvědavá, co všechno objevím. Když přede mnou řeknete Vánoce... vybavím si ty před rokem, byly jiné než obvykle... nestály za nic a pro mě je nikdo nemohl udělat lepší.Mohl, ale musel by říct, spletli jsme se, jste zdravá. Nejdřív běžná kontrola, pro klid v duši, o pár měsíců později než obvykle, ale nebyl čas. Všeho bylo příliš, každodenní únavu jsem ani nevnímala. Diagnózu jsem s jistotou znala během prosince. Žádné hrdinství se nekonalo, strach, slzy... brrr, až je mi úzko, když si to připomenu. Trochu jsem věděla o co jde. Moje maminka před deseti lety podstoupila operaci prsu, chemoterapie, ozařování. Všechno statečně zvládala, ale uzavřela se před okolním světem a u toho zůstala, nepřesvědčili jsme ji, že je to hloupost. Bála jsem se toho samého, bála jsem se, že nebudu mít vlasy, že budu ošklivá. Měla jsem v hlavě pořádný zmatek. Chemoterapie, operace nebo ozařování nezněly moc lákavě, ale zdály se snesitelnější než nemít vlasy. Přitom jsem tak často ráno, s fénem v ruce, 2
říkala: „Mít ježka nebo pleš... to musí být pohoda! Osprchuješ, vydrhneš ručníkem a můžeš letět!“ Teď mě čekalo ověření v praxi a vůbec mi to nepřipadalo legrační. Chystala jsem Vánoce, spíš jsem se snažila „budit zdání“, že připravuji. Málokdo věděl, že jsem nemocná. Nechtěla jsem ostatním kazit svátky. Nic se nedařilo. Zůstalo mi v hlavě, jak jsem pekla cukroví. Většinu jsem spálila a pak vzteky vyhodila, nebo spálila a s pláčem vyhodila. Myslím, že to bylo za ty roky nejdražší cukroví. Pěkně jsem se potrápila. Nevím, kde se ve mně bral ten vzdor, ale pokaždé jsem začala znovu. Možná už to byla, nevědomky, příprava na příští rok. Dnes... jsem o rok starší, když trochu přeskočím, zlehčím, řeknu: „Letošní rok jsem se opravdu nenudila! Pořád ještě jsem překvapená. Tolik jsem se bála, ale dalo se to zvládnout!“ Možná bych těmi pár slovy mohla shrnout celý rok. Nejdřív jsem musela přestat brečet, rozhodnout se, chtít. Našla jsem tolik důvodů, proč se snažit. Pak bylo líp. Ne vždycky, zase přišly chvíle, kdy bylo ouvej. Nebyla jsem sama, ten pocit pro mě hodně znamenal. Vždycky mi někdo pomohl, někdy i maličkostmi, možná v tu chvíli ani netušil, že mi pomáhá, že mi vrací optimismus. Až s odstupem si uvědomuji, že těžké jsem to neměla jenom já, ale i moji blízcí, všichni kolem mě. Někdy vypadali, že se bojí víc než já. A celý rok jsem se setkávala s vlídným zacházením a podporou. Teď mám na mysli lékaře a sestřičky. Všem jim moc děkuji. Nebyla jsem vždycky ve stavu, kdy bych byla schopná ocenit jejich náročnou práci a snahu pomáhat. Letos bych si přála klidné Vánoce, nikam nespěchat, mít čas pro každého, koho mám ráda. Každému přeji takové svátky. A ještě něco. Nezůstávejte doma. Nenechte se přemlouvat, když vás chce kamarádka vytáhnout na koncert, na procházku nebo na chvíli do kavárny, popovídat si. Žijeme jenom jednou, teď, ne... až někdy. Věřte, někdy zamrzí, že jste odmítli. Přeji Vám Všem krásné vánoční svátky! Jitka Klučinová
Novoroční přání z Brna Dlouho jsem přemýšlela, co Vám všem popřát za brněnské Mammahelpky do Nového roku. Chtěla jsem najít ta nejpovzbudivější a nejmilejší slova, která vás zahřejí u srdce a pohladí po duši. Ale nic nebylo dost dobré. Co vám vzkázat? Spousta lidí, se kterými jsem mluvila, říkala, ať je tento rok za námi, nebylo v něm nic dobrého. Zpočátku jsem s nimi souhlasila. Ale jak jsem si tak v mysli procházela letošním rokem, tím, co jsme vše prožily, udělaly, jak a komu jsme pomohly a kdo zase pomohl nám, uvědomila jsem si, že kdybych měla tu možnost tento rok přeskočit, neudělala bych to. Tolik dobrého, pomoci a lásky jsme pocítily. A u toho všeho jsme mohly být!!! No není to úžasné? Stokrát omílané rčení, že všechno zlé je na něco dobré mi pomohlo podívat se i na tento rok přívětivě. Vždyť kdyby nás nepotkalo to všechno, nepoznaly 3
bychom, kolik lidí nás má rádo a myslí na nás, kolik lidí je ochotno pomáhat. Dokonce můžeme být vděčné i za ty špatné zkušenosti, zklamání a prohry, protože nám mohly otevřít oči a nebo pomohly poznat samu sebe. Buďme rády, že jsme mohly prožít tento rok, někdo s rodinou, někdo sám se sebou. Ale i to je dar. Můžeme a musíme se naučit mít rády i samy sebe. Někdo nás možná opustil a někdo jiný možná teprve přijde. A my si jej konečně všimneme. Věřím, že v tom příštím roce, ať nás potká cokoliv, dokážeme to prožít a využít z toho pro sebe to nejlepší a nejužitečnější. A tak se pokusme jít do příštího roku s tím, že odpustíme všem, ale i sobě, čím jsme si kdy navzájem ublížili. Nezáviďme si, naučme se naslouchat, i svému tělu. Radujme se a užívejme si opravdu každý den a hodinu. Vždyť život je tak krásný a nemáme se čeho bát. Jestli se vám ten letošní rok zdál opravdu tak příšerný, máte jej za sebou a ten nový neznámý, s nádechem tajemna a příslibem neznámého je před námi. No řekněte, dá se na něj netěšit v očekávání, co krásného nám život ještě přichystal? Určitě je na co se těšit. Život je ohromné dobrodružství a je jen na nás, jestli si jej užijeme a nebo jen bázlivě odtrpíme. Nuže naše milá statečná děvčata, vzhůru do toho nového roku! Těšíme se na vás, které už známe, ale i na ty nové, se kterými se teprve seznámíme. Ať už v Helpu, na rekondici, přednášce, nebo v artedílně, či při cvičení. Opravdu radostné a optimistické vkročení do nového roku vám za brněnský Mamma Help přeje natěšené Zrnko.
LISTÁRNA Jsem cvičitelka aerobiku a mám ráda akční a hopsací hodiny aerobiku, kdy druhý den cítím každý sval. Příjemná bolest se rozlévá po celém těle a já vím, že to je to pravé co mé tělo potřebuje.Že mě někdy bude bolet i duše, to jsem netušila.......... Bohužel nález byl zhoubný a čekala mě chemoterapie i ozařování. Mám po cvičení – to mě napadlo hned, než mi došly další věci. Jak se nezbláznit a vše přežít ? Je to dlouhý příběh, ale dnes k mé první mammahelpské hodině jógy. „Život je slavnost a my jsme na ni pozváni, jsem zdravá a v pořádku......“ ještě teď slyším příjemný hlas milé cvičitelky Ireny a každý den si to opakuji. To, že jsem jí ukradla i nějaké cviky a každé ráno se staly součástí mého rituálu, za to tímto mockrát děkuji a kdo ještě v „mammáči“ na cvíču nebyl, tak zaskočte, fakt to duši pomáhá. Eva Spurná z Kladna. Sama jsem byla zvědavá, jak nám dopadne vánoční besídka. Dohodly jsme se, že připravíme každá jeden dáreček, který formou tomboly vylosujeme. Nachystaly jsme si fondue, koupily lahvinku vína a sešly se už v jedenáct dopoledne. Přijela za námi i děvčata z klubu C z Kyjova. Přivezly nám 4
zarámované fotky ještě z akce Kolem s kolem a rýmovanou zdravici. Obojí si pověsíme na stěnu v naší ,,síni slávy“. Dokonce jsme si i zahrály hry, zasmály jsme se a popovídaly si. Poslední jsme odcházely až kolem 17 hodiny. Když jsme se rozcházely, musely jsme slíbit, že oplatíme návštěvu v Kyjově. Byla to naše první vánoční besídka a všem se nám moc líbila. Jsem ráda, že si děvčata i v tom předvánočním kalupu udělala čas a přišla. Myslím si, že nám všem takové zastavení prospělo a udělalo radost. Jana z Brna Vážené mammahelpky, chtěla bych vám ještě jednou poděkovat za velmi příjemné a velmi přínosné setkání na letošním FYZIO MAMMA v Hradci Králové. Děkuji rovněž za zaslání brožur o fyzioterapii – již plní svou funkci. Přeji Vám všem (a samozřejmě i vašim kolegyním v Praze i v ostatních městech) spoustu energie do další práce, spoustu nápadů na další akce a hlavně hodně radosti a spokojenosti ze všeho, co podnikáte. Do nového roku přeji všem hodně štěstí, lásky, porozumění a samozřejmě zdraví. Krásné Vánoce. MUDr. Iveta Holečková,rehabilitace, Klatovská nemocnice a.s.
SERIÁL
Jak dál po léčbě rakoviny? 7. Prostor pro rozhovor Název této kapitolky – poslední našeho letošního seriálu – působí zdánlivě odtažitě. Ale mnozí z Vás určitě zažili situaci, kdy pečlivě připravené otázky pro lékaře, nebo sdělení důležitých informací Vašim blízkým narazí na zvláštní bariéru. Většinou není ani záměrná, ale přesto je někdy téměř nezdolatelná. Nově vzniklá životní situace se najednou nedá překlenout jindy tak účinným vtipem, běžné recepty na zlepšení nálady zčistajasna nefungují… Všichni nemocní často a spontánně hovoří mezi sebou. Se stejnou naléhavostí a pečlivostí probírají důležité i sporné otázky nemocného i všichni členové ošetřujících týmů, případně členové rodiny. Taky mezi sebou. Z rozpačitosti, tradice, soucitu jsou nemocní často zatlačováni do ústraní, kde jsou se svými otázkami sami. A přitom stačí tak málo… Pokusit se o to. Sednout si v klidu spolu, mluvit o všem, co nás trápí a umět ve správnou chvíli zmlknout a naslouchat tomu druhému. Porozumění také léčí. 5
Mlčíme-li o svém trápení, tím je jen živíme, ale když se s ním svěříme, snadno najdeme úlevu. Ne nadarmo se říká, že rozmluva má cenu zlata.
Jsem příbuzný, přítel, známý… Co mohu dělat ? Nemocný je člověk v nouzi. Takový člověk potřebuje opakovaně zažívat pocit, že těm ostatním není lhostejný. Účast na péči o svého blízkého či přítele může být různá – poskytovat léčbu musí samozřejmě profesionál, ale pečovat o nemocného může kdokoliv. Důležité je, aby se nemocnému člověku dostalo psychické podpory již od začátku onemocnění. Všichni členové rodiny, ale i přátelé, by měli být připraveni naslouchat nemocnému, kterému nesmí být odepřeno právo hovořit o všem, o čem bude chtít. Nemocnému jinak ubíhá čas, jinak prožívá ve chvílích bolesti a úlevy své vlastní tělo, svůj vlastní svět. Doposud opomíjené věci, které často podceňujeme, nebo bereme jako samozřejmost, mohou být velkým darem. Drobné projevy skutečné účasti a zájmu druhých, krátká návštěva, malý dárek – to vše odkazuje k hodnotám, z kterých nemocný může čerpat sílu a o které se může opřít. Nemocnému musíme usnadnit aktivně bojovat za uzdravení, nebo aspoň za větší či menší zlepšení zdravotního stavu. Sami bychom si měli zjistit, co konkrétní onemocnění obnáší a co mohu svému nemocnému blízkému nabídnout, jakým způsobem mohu být prospěšný. (Zdroj: www.mou.cz, nepatrně upraveno) Tyto dva odstavce (i když jsou velmi krátké a po jejich přečtení můžeme mít pocit, že jsme se nedověděli nic nového, co bychom už nevěděli), ale není nijak lehké převést do praxe. Je až neuvěřitelné, jak často člověk může svým chováním udělat chybu, i když není úmyslná, a často si ji ani neuvědomí. Při mém letošním pobytu v nemocnici jsem ležela na pokoji se starší paní, která byla obklopená velkou rodinou a všichni se střídali v návštěvách. Jednou přišla vnučka, jindy dcera, syn, neteře a tak dokola, každý s otázkou „Tak jak je babi“ – a aniž by očekával odpověď, natož ještě zápornou (vždyť všechno co potřebuje, má), ji zahrnuli spoustou svých nových zážitků. Bylo u nás každé odpoledne veselo. Jen stará paní byla čím dál tím víc zamlklejší. Měla z nemoci a dalšího života strach. Potřebovala se někomu svěřit se svými obavami. Dobrá nálada se nedá importovat. To je jen na chvíli. Přijde večer a spousta nevyřešených otázek a strachu znovu vystrčí růžky. A protože jsme byly na pokoji jen my dvě, stala jsem se její důvěrnicí. Povídala i dlouho do noci, občas jsme utvořily trojlístek s psycholožkou. A tak i v této době – pro mě taky nijak moc lehké – jsem opět něco nového pochopila. Musím se znovu naučit trpělivosti naslouchat. Není to nijak jednoduché nevzít si slovo a „nepřeválcovat“ toho druhého svými názory. Není to ping-pong – jednou ty na mě, jednou já na tebe. Je 6
třeba naslouchat. Jen tak se můžu naučit rozeznat, co vlastně člověk na druhé straně dialogu potřebuje. To konec konců vyjadřuje i jeden hezký citát od mého oblíbeného Lorena Alvina: Slyšet, na to nám stačí dobré uši, ale naslouchat se musíme učit srdcem. Ida
♥
Za tenhle dovětek Ti milá Ido, ze srdce děkuju, a bylo by mým velkým přáním, abychom se časem všechny skrze svou vlastní zkušenost prokousaly k takovému poznání, a mohly tak co nejlépe pomoci či prospět dalším. Doufám, že i mě se podaří o svátcích a na začátku nového roku zastavit v poklusu a zamyslet se, zda se mi vždy daří naslouchat, jak bych si přála… Každopádně, za celý seriál, který jsi pro letošní ročník bulletinu připravila z internetových stránek Masarykova onkologického ústavu, jsem ti velmi vděčná. Myslím, že čtenářkám pomohl utřídit si spoustu roztříštěných informací, a získat řadu nových. Děkuju Ti za krásné novoroční výšivky, kterými jsi nás obdarovala, za další, kterými jsme mohly díky tvému umu obdarovat přátele mammahelpu. Děkuju za všechnu další práci, kterou pro nás ochotně děláš z domova, když zatím nemůžeš častěji přijít mezi nás a přeju Ti sílu, vůli a odvahu a hodně štěstí, ať se mezi nás brzy zase vrátíš! Jana
Víte, že každý by měl svoje slova udržovat jemná a něžná, protože zítra se k němu mohou vrátit... že úsměv je nejlevnější způsob jak zlepšit svůj vzhled... že si nemohu vybrat jak se cítím, ale mohu si vybrat co s tím udělám... že být přátelský a laskavý je více než mít pravdu... že všichni někdy potřebují držet v dlani něčí ruku a srdce, které jim rozumí... že právě malé, denní události dělají život velkolepým... že Pán neučinil vše v jeden den. Což mě nutí k zamyšlení, jestli já bych měl...? že jestliže jsi naplněn trpkostí, štěstí zakotví někde jinde... že každý by chtěl žít na vrcholu, ale všechno štěstí a růst se uskutečňuje při cestě tam... že nejlepší je dávat rady jen ve dvou případech: pokud jsi o ně požádán nebo při nebezpečí ohrožení života...
7
Kostní metastázy a léčba bisfosfonáty MUDr. Karel Nevrtal z farmaceutické firmy Roche, který v pražském MHC v listopadu seznámil pacientky se současnými možnostmi léčby kostních metastáz, byl nejen velmi vstřícným řečníkem, ale také se zájmem naslouchal našim dotazům a citlivě nám je zodpovídal.Pro velký zájem jádro jeho sdělení přinášíme v tomto bulletinu, nicméně máme také příslib dr. Nevrtala, že postupně navštíví všechna MH centra. Nenechte si ujít příležitost, dozvědět se aktuální poznatky o další variantě případné léčby!
Kostní metastázy jsou způsobeny průvodní schopností nádoru uvolňovat nádorové buňky do krevního oběhu, touto cestou jsou nádorové buňky dopraveny do kostí. Vysvětlení kostních metastáz spočívá v dvou příčinách – první příčinou je skutečnost, že kostní tkáň je bohatě prokrvená, tedy je velká pravděpodobnost uchycení nádorových buněk, druhou příčinou jsou specifické vlastnosti nádorových buněk v kostní tkáni přežívat a množit se. Vlastní proces kostních metastáz se skládá z následných kroků – uhnízdění nádorových buněk v kostní tkáni a množení nádorových buněk, které potřebují prostor pro svůj růst s destrukcí kostní tkáně. Kostní metastázy způsobují negativní doprovodné klinické projevy u pacientů. V důsledku destrukce kostní tkáně dochází k narušení integrity kostní tkáně vedoucí ke kostním příhodám a to bolesti, zlomeninám, postižení míchy v případě zlomenin obratlů, ke kostním komplikacím vyžadujícím radiologickou nebo chirurgickou léčbu a ke zvýšené hladině vápníku – hyperkalcémii. Kostní bolest je většinou hlavním důvodem proč pacienti vyhledají lékaře. Výše uvedené příznaky mají za následek zhoršení kvality života pacientů jak po stránce fyzické (omezení pohyblivosti pro bolest, omezení vykonávání aktivit každodenního života), tak po stránce psychické (deprese, úzkost), která je odrazem fyzického postižení. Kromě kostních metastáz může mít vliv na kostní stabilitu souběžně také osteoporóza, která může být způsobena věkovými důvody, klimaktériem, nebo může přechodně vzniknout v průběhu některé chemoterapie nebo hormonální léčby. Diagnóza a zhodnocení stavu osteoporózy jsou dostupné a záleží na rozhodnutí lékaře, kdy pacienty na toto vyšetření poslat. V současnosti lze léčit kostní metastázy těmito léčebnými možnostmi: chemoterapie, hormonální terapie, radioterapie, analgetika pro léčbu bolesti, chirurgie a léčba bisfosfonáty. Zmíněné terapie se podle individuálního stavu pacienta na základě zvážení lékaře kombinují nebo na sebe navazují.
8
Bisfosfonáty jsou nedílnou součástí komplexní léčebné strategie v případě, že se u pacientů vyskytují kostní metastázy. Jsou to léky, které zamezují tvorbě nových kostních metastáz a rozšiřování stávajících kostních metastáz. Základní princip spočívá v tom, že bisfosfonát po podání pacientovi se selektivně vychytává v kostech, kde vytvoří ochrannou bariéru proti kostní destrukci navozené nádorovými buňkami. Klíčovým efektem je potlačení specifických buněk kostní tkáně, osteoklastů, které jsou aktivovány nádorovými buňkami ke kostní destrukci. Potlačením aktivity osteoklastů se této kostní destrukci zamezí. Podle současných poznatků mohou ale bisfosfonáty také zamezit destrukci kostí další mechanismem a to přímým potlačujícím účinkem na množení nádorových buněk přítomných v kostech. Použití bisfosfonátů, které potlačují kostní metastázy, má za následek zlepšení doprovodných příznaků pro pacienty. Dochází k úlevě bolesti, zamezení zlomeninám a tím ke zlepšení kvality života pacientů zlepšením jejich pohyblivosti a vykonávání každodenních aktivit. Bisfosfonáty jsou v České Republice registrovány k podání pacientům v lékové formě nitrožilní infuze nebo ve formě tablet. Zvolení aplikační formy záleží na zvážení lékaře, který posoudí individuální stav pacienta. Bisfosfonáty mají ovšem také další význam a to zabránění řídnutí kostí, tedy osteoporóze. Osteoporóza může být způsobena věkovými důvody (riziko vzniku se u žen prudce zvyšuje s klimakteriem), ale také může přechodně vzniknout v průběhu některé chemoterapie nebo hormonální léčby. Pokud jde o bisfosfonáty vyráběné firmou Roche, je v současné době v ČR registrován přípravek Lodronat s obsahem kyseliny klodronové ve formě tablet, a Bondronat s obsahem kyseliny ibandronové, který je vyráběn ve formě injekcí pro infuzi i tablet. Pro klinickou praxi je nyní dostupný ve formě tablet Lodronat a ve formě injekcí pro infuzi Bondronat. Bondronat ve formě tablet je zatím v kategorizačním řízení ministerstva zdravotnictví kvůli stanovení výše úhrady.
HLÁSÍME, ŽE… • Konec roku byl hektický, ostatně jako vždycky a nejen u nás, v Mamma HELPu, nicméně na konci prosince jsme si snad všechny mohly dopřát trochu klidných chvilek a odpočinku doma nebo někde na horách. Je to třeba, silami je nutno šetřit, jenom zdravá únava je zdravá, s tím už máme většinou své zkušenosti, že? A vás všechny, co se teprve léčíte a Vánoce pro vás byly další hodně těžkou zkouškou, potěšila snad aspoň dodatečně dnešním úvodníkem Jitka. A nový rok je vždycky příslibem dobrého začátku, obratu k lepšímu, byť to tak mnohdy na první pohled nemusí vypadat, ne? Než nám všem popřeju, aby rok 2006 přinesl jen samé nadějeplné chvíle, ohlédnu se krátce zpátky za tím, co jsme v MH centrech v těch posledních dnech stihly udělat: 9
• Koncem listopadu jsme zvládly odborný seminář pro fyzioterapeuty FYZIO MAMMA, tentokrát byl v Hradci a kromě jedné účastnice, která už nás znala, šlo o zcela nové zájemce o naši rehabilitaci a naše problémy. Díky skvělým lektorům, MUDr. Vuku Faitovi z MOU, který zaskočil na poslední chvíli a přesto stihl udělat na míru šitou přednášku, tradičně výbornému as.MUDr. Martinu Waldovi, MUDr. Haně Houdové, která se této akce zúčastnila poprvé a osvětlila prakticky i teoreticky problematiku lymfedému, a díky zkušeným vedoucím workshopů Katce Vaníkové, Soně Brzkovské, Aleně Jelínkové, Hance Vránové a také díky prezentacím i finančním příspěvkům firem WEVE, RYOR, MUCOS Pharma, KVK-Lymfoven a LOANA byl dvoudenní program nabitý informacemi a všichni si jej velmi pochvalovali. Potěšilo nás, že ocenili i atmosféru a připravené zázemí, za což si poděkování zaslouží hlavně Hanka Jírovcová a Helena Dvořáková, které se o všechno postaraly. Jediné, co se snad úplně nepovedlo, byl nenabitý foťák, a tak je na webu jen jedna jediná fotka… • Chybu ovšem nemělo úžasné zakončení naší letošní Růžové výšivky – ale to si zaslouží samostatné Růžové zpravodajství, to nelze odbýt pár řádky, to bych vás připravila o moc hezké pocity, jaké jsme si zažívaly my všechny, kdo jsme do ROKOKA v prosinci přišly… • Povedly se, aspoň doufám, že budete souhlasit, taky všechny mammahelpské vánoční besídky, – fotky prosím přineste co nejdřív, ať se potěší i ty, co přijít nemohly. Pozdravuju tímto kamarádky z Kyjova, co se vypravily ke stromečku až do brněnského centra, prý tam bylo veselo! A poděkuju firmě Sigma – Aldrich, resp.Daniele Dornerové, která letos nakoupila vše tekuté na besídku pražskou, ing. Jiřímu Waldovi, Janě Smutné a Waldpressu za propůjčení prostor a milé pohostinství pro asi šedesátku lidí, co se v Praze sešli, Matěji Rakovi za skvělý kytarový recitál tamtéž, Evě Štěpánkové, ředitelce RYORU, že dala přednost pár hodinám s námi před cestou do televize, a nakladatelství Harlequin za knížky pod stromeček, v nichž jsou navíc otištěny adresy všech našich center…Myslím, že všechny jsme se potěšily vzájemnými drobnými dárky, ale hlavně tím, že nám spolu bylo moc a moc dobře! • Skoro vánoční bylo také naše poslední letošní sezení s psycholožkami při supervizi, co se týče práce na Lince Avon proti rakovině prsu. Nicméně než jsme skončili bohatě prostřeným stolem a koledami, uběhlo pár perných hodin nad zapeklitými telefonickými hovory, které v každé z nás zůstávaly víc, než je zdrávo. Díky Marii a Kamile jsme si snad udělaly v sobě i mezi sebou jasno, a po potřebném odpočinku tuhle práci dokážeme dělat dál. Myslím ale, že je potřebné za tuhletu službu hodně nahlas poděkovat, nejen těm, co vydržely už skoro dva roky, ale i všem dalším, co to třeba jen zkusily a poctivě se snažily!Holky, jste skvělé, jsem na vás pyšná (což vám často neříkám), oceňuje vás i spousta volajících, Avon dal svou spokojenost najevo i milým vánočním dárkem (díky za něj!), tak ať nám to vydrží!!! 10
• Supervize byla taky v Brně, tentokrát pro mimopražské „sloužící“ a děvčata z MHC v Brně, Hradci a Přerově si také mohla odlehčit od všeho, co se v duši nastřádalo a ptát se, co udělat či říkat, když…Jsem moc vděčná Marii Zemanové, že to s námi celá léta táhne a zná nás i tu naši práci natolik důvěrně, že se jí bez obav svěřujeme a moc se od ní učíme. Díky, Marie, za tvou trpělivost i obrovské pochopení, za laskavost i tvůj profesionální nadhled. (A dík si jistě zaslouží i Jana Zrnečková a všechny Brňačky, co nás pěkně pohostily a skvělý nocleh zajistily!) • Z posledních přednášek tohoto roku chci připomenout zejména tu od Tomáše Vávry z Roche v Praze, byla o tom, co všechno bychom měly a mohly znát o svém onemocnění, a také jak to chodí ve světě i u nás s léky, s jejich dostupností a jak se daří či ne uplatňovat naše pacientská práva. Jsem ráda, že Aliance uspořádá brzy pro zájemce seminář na téma lobying a vyzývám ty z vás, které by to zajímalo, zavolejte mi! (Děkuji v té souvislosti Zdeně Robeové za pohotový překlad z angličtiny, chcete-li si přečíst něco aktuálního o HER2 pozitivních nádorech, je to k dispozici v pražském MHC). • Děkuji s radostí všem děvčatům, co se vrhla na složitý dotazník v angličtině, který Alena Turečková našla na www.breastcancersurvey.med.yale.edn, a po zjištění, že jej z východoevropských zemí nevyplnil nikdo, oslovila mammahelpky. Obstály jste, přes obtížnost tématu a časovou tíseň, a universita v Yale ve Velké Británii získala i díky nám potřebná data. A Alena už přemýšlí, jak podobný průzkum spustit taky u nás. • Před koncem roku bývají mnozí štědřejší a přístupnější a je proto dobré, dát o sobě vhodnou formou vědět a v příhodný okamžik vše, co děláme ve sdružení, připomenout. Tak se podařilo například Hance Jírovcové oslovit své bývalé kolegy, a stavební firma Betvar nám věnovala 25 tisíc. Jako už tradičně přispěla i letos pod stromeček firma Halali, všeobecná pojišťovna a.s. deseti tisíci, Sanofi-Aventis nám na úhradu seminářů poslala 19 tisíc, prodali jsme úspěšně několika společnostem reklamní prostor na jejich logo, v Hradci Králové nám podle posledních zpráv vyšel projekt podaný na magistrátu, firma Procházka nám opět zdarma přezula vůz do zimních pneumatik, a v Hradci nám konečně Telecom připojil telefon! (Má číslo 495 221 947.) Všem vřelý dík a nezapomeňte na nás ani příště! • No a posledních pár dnů před Vánoci už jsme jen rozesílaly na všechny strany přáníčka, dopisy, maily a péefky, a taky nám přinesl pošťák tolik hřejivých pozdravů a přání od přátel a kamarádek, že je není ani kam vystavit! A plno vás přišlo popřát do mammahelp center osobně… Děkujeme vám všem, že jste si na nás vzpomněli, za milá přání. A štěstí, zdraví, radost, lásku, sílu, trpělivost, naději, zkrátka všechno dobré, čeho je nám třeba, přejeme i vám! 11
Růžové zpravodajství Jak jsem slíbila minule, poslední letošní zprávy o naší výšivce budou hlavně o tom, jak se nám podařilo naše výtvory prodat. Nebudu vás napínat – k dnešku je na našem kontu za obrázky vámi všemi vyšité celková suma 125 tisíc korun!!! Na rozdíl od pesimistek, co se obávaly, že se toho mnoho neprodá, jsem v úspěch akce věřila, přesto mě to číslo ohromilo, to ráda přiznám. Roli hrála spousta okolností, například velmi vydařená a naprosto neplánovaná dražba jednoho z velkých obrazů při večerní Číši vína v Café Rococo (viz dále), ale lví podíl mají mammahelpky a taky herci, co spolu s námi mrzli v pasáži Rokoko po celé dva dny a nabízeli obrázky a oslovovali kolemjdoucí… Ale popořádku. Prvních skoro deset tisíc jsme utržili z výstavky v Hewlett Packard, o níž jsem psala již minule – tamní zaměstnanci si pochvalovali skvělé dárečky pro své blízké, donesené „až do domu“ a tak nám podobná příležitost byla nabídnuta i pro další rok. Dalších 40 tisíc vynesly benefiční dny v pasáži Rokoko, kde s námi byli Veronika Freimanová, Zdeněk Žák, Jana Švandová, Andrea Čunderlíková, Marta Issová, Klára Issová, Nela Boudová, Josef Carda, Ljuba Krbová a Kristina Maděričová. Všichni byli velmi milí, a všechny to velmi těšilo, slíbili nám pomoc i příště. Díky jejich oslovování leckdy spěchajících lidí, u nichž jsme my neměly šanci uspět, byl výtěžek opravdu překvapivý. Přesto i mnohé mammahelpky se s velkou vervou zapojily (a já jen doufám, že žádná z nás tu zimu neodstonala, neb v pasáži to opravdu profukovalo). Na rozdíl od herců jsme zase mohly nabídnout víc informací hlavně ženám, co se o vše kolem mammahelpu zajímaly, protože náš problém byl i jejich problémem, či měly někoho se stejnou nemocí v rodině – možná tušíte, že jich zrovna málo nebylo.Taky jsme ty váhající stihly přemlouvat, aby své vyšetření neodkládaly, takže i pro tohle to celé bylo dobré… Večer jsme v teple Café Rococo nabídly pozvaným příznivcům, dárcům velkých výšivek i zájemcům o ně symbolickou skleničku vína (a moc dobré jednohubky z dílny Blanky a Laďky), doktor Pecha hovořil o Mamma HELPU a já měla příležitost poděkovat konkrétním osobám, co nás opravdu významně podpořily: Aničce Klímové zastupující neformální sdružení Křížek, manželům Eisenwortovým a jejich firmě JORIK, Paláci Rokoko a jeho vlastníkům sourozencům Millnerovým, Café Rococo, agentuře Pentacle- Consulting, firmám Hewlett Packard, Fanzatie-Luděk Makový, a Hynek, rámařství Oloví, zkrátka všem, co nám věnovali výšivky, čas, prostor, práci, nápady a taky startovní peníze…Mrzelo mě jen, že tam s námi nemohla být Nora, co výšivku vymyslela, a Krista, co až v New Yorku stále ještě naše mašličky prodává – mimochodem, 330 zatím utržených dolarů je taky slušná suma! 12
No a když jsme nakonec oslovili hosty a nabídli jim krásné velké obrazy, věnované firmou JORIK, a pocházející z dílen firem LANARTE a PERMIN, sešlo se na pětadvacet tisíc korun, a to ještě nebyl konec! O ten nejkrásnější obraz s názvem Noc se totiž utkali dva zájemci, a vítězná firma Janssen – Cilag si jej nakonec odnesla za rovných 45 tisíc korun! (Prozradím vám tajemství: ještě existuje obraz s názvem Den, je od stejné autorky, máme jej už přislíben a zájemce se taky nechal slyšet, že by ho do sbírky uvítal…) Mezi hosty, co nás podpořili, byly například ředitelka pobočky Komerční banky paní Veselá, zástupkyně starosty Prahy 3, paní Milena Kozumplíková, paní Magdalena Dietlová, která nám nabídla spolupráci s její Xantipou, prostor pro oslovení čtenářek Harlekýnek přislíbil vydavatel pan Ksiažczak – ale to už se dostávám k plánům, co s výšivkou dál. To ale dneska prozradit ještě nemůžu. Na konci ledna se totiž sejdou v pražském MH centru všichni, kdo mají k projektu Růžová výšivka co říci, kdo nám chtějí v roce 2006 s výšivkou jakkoli pomoci, dáme hlavy dohromady a uvidíme, co a jak dál. Pro začátek máme ještě v zásobě pár neprodaných obrázků… Že je Růžová výšivka bezesporu náš letos nejúspěšnější projekt, hlavně co do počtu lidí, kteří se na něm podíleli, je víc než jasné a všichni si zasloužíte upřímné poděkování, hlavně za to, jak jste se jej spontánně chopili! Jsem ráda, že to tak výborně dopadlo i po finanční stránce, což naši radost jistě zdvojnásobilo, a moc bych si přála, abychom takovou motivaci společně využili i příště. Peníze na MAMMA HELP CENTRA, na rekondice i další pěkné projekty budeme jistě potřebovat stále! A jestli nás vyšívání navíc potěší tak jako Lídu Pavlovou, která se teď s vámi podělí o své zážitky s výšivkou, uloží si každá mammahelpka tyhle šťastné chvíle nadlouho do svého srdce, ke svým hezkým vzpomínkám. Jana Drexlerová
Noro, díky. Když na jaře přišla do „Mammáče“ Nora s nápadem na vyšívání, netušila jsem, co to s námi provede. Vyšívala jsem naposledy když byly děti malé, ale doufala jsem, že se to nezapomíná. Tak jako když se naučíš plavat, umíš to po celý život. První byla mašlička, šlo to, povedla se. Pak jsem zkusila růžičku a taky to šlo, i když pomalu. Ještě jsem chodila do práce a tak jsem doma při vyšívání odpočívala. Dobře se tím kamufluje, že sotva lezete a nemáte sílu zrovna teď vařit nebo uklízet. Onemocněla jsem před rokem a tak vše je ještě dost čerstvé, ale rodina to zvládá a já celkem taky. A pak přišel osudný den koncem června, kdy syn dělal státnice na ČVUT. Blíží se večer, sedím v křesle, vyšívám a čekám. Konečně přichází, bledý, unavený. Sedá si vedle mne a říká: Máš inženýra. Dalších asi 20 minut zírá a mlčí. Vyšívám a čekám, až se rozmluví. Během asi hodiny, s dlouhými odmlkami pronesl: 13
Hmm…. Vyšíváš….. Taky jsme se to učili ve 2. třídě základky…… Myslíš, že to ještě umím?….. Mohl bych to zkusit?…. Půjčíš mi to na chvíli? Dávám mu své vyšívání a koukám, jak se můj pětadvacetiletý syn, čerstvý inženýr, popere s jehlou a bavlnkami. Ale hlavně pozoruji, jak mu z obličeje mizí napětí. Po chvíli se ptá, jestli by bylo něco k jídlu a pak už konečně spustí o státnicích. Po jídle umývám nádobí a on vyšívá a povídá. Všechno to napětí z něj spadlo, už se i směje. Vrací mi bubínek jen proto, že mu slibuji další vyšívání jen pro něj. Vyšívá ještě 2 obrázky, pak už jsou prázdniny a není čas, má spoustu jiných plánů. Já vyšívám další a další. Beru si to i na dovolenou. Máte představu, jak se krásně vyšívá na kraji lesa na posedu? Zkuste to, je to moc príma. Nebo v noci. Jako asi mnohá z Vás, i já mám problémy s nespavostí, navíc mne často bolí koleno, artróza trápí a to se zle usíná.Od srpna jsem čerstvá důchodkyně a tak si užívám, že nemusím vstávat do práce a nemusím si brát prášky na spaní. Vyšívám, nikoho tím neruším. Dokud mi nevypadne jehla, nebo se nezačnu plést a kazit to. V tom momentě slyším Noru s jejím zvláštním přízvukem: To musiš dělat s chuti a láskou, nesmiš se z toho hroutit. Když se netrefiš a vyšiješ to jinak, tak se nic neděje. Musí Tě to těšit, ne stresovat… Rychle odkládám bubínek, kontroluji zda je tam i jehla, zhasínám a spokojeně usínám. Co na tom, že jsou 2 nebo 3 hodiny, vždyť můžu spát třeba do oběda. Ráno se budím bez budíku kolem 9 hodiny a kontroluji včerejší dílo. A říkám si v duchu: Díky Noro, díky za ten skvělý nápad. Už v noci nespím proto, že bych nemohla spát, ale proto, že ještě musím kousek dovyšít. A ráno po probuzení koukám na to dílo, mám radost jak to přibývá a ne hlavu omámenou po prášcích. Po patnáctém obrázku to přestávám počítat, jen mne trápí „baroko srdce“, chybí mi kousek jedné bavlnky a u nás zatím nejsou v prodeji. Možná budou na jaře. Mrzí mne, že to nemohu dokončit. Mám ale veliké štěstí, Nora ji má a dává mi kus ze svých soukromých zásob. V pondělí 31.10. přináším do Mamáče poslední dílo. Zatím poslední. Když pak vidíte ten svůj obrázek vypraný, vyžehlený (díky, Marcelo) v krásném rámečku a mnoho dalších nádherných výtvorů, říkám si, jaké jsme to šikovné holky. Takže ještě jednou: Díky, Noro, díky. Tvůj nápad nás zbavuje stresu, přináší radost a radost přinese i budoucímu majiteli. Lidka
NAŠE TIPY Něco pro dříve narozené: v rámci projektu Seniorky a společnost podpořeného Ambasádou Spojených států amerických v Praze vydala obecně prospěšná společnost Gender Studies publikaci Reprezentace seniorů a seniorek v médiích. Kromě mediální analýzy na toto téma v ní najdete také příspěvek socioložky Jiřiny Šiklové o obrazu stáří v médiích. Publikaci můžete objednávat na
[email protected]. 14
Je váš deodorant proti pocení bezpečný? Během posledních pětadvaceti let se ve Velké Británii zdvojnásobil výskyt rakoviny prsu – z 20 tisíc zjištěných případů za rok koncem sedmdesátých let na téměř 40 tisíc diagnostikovaných ročně v současnosti. V České republice je, stejně jako ve světě, ohrožena rakovinou prsu v průběhu svého života každá 12. až 8. žena. Příčiny vzniku onemocnění se stále hledají. Jedna z teorií, nabízející osvětlení jednoho z rizikových faktorů, upozorňuje na možnou škodlivost většiny deodorantů proti pocení, které obsahují chemikálie, jako jsou zirkonium a hliník, které se dostávají přes póry chloupků do pokožky, kde reagují s vodou a hromadí se. Původní úvaha byla taková, že blokování pocení, při němž se z těla přirozeně vylučují toxiny, zapříčiní shromažďování toxinů v lymfatických uzlinách v podpaždí, což po letech může způsobit nepříznivé změny v blízkosti prsní žlázy. V současnosti se někteří vědci domnívají, že existuje i jiný způsob, kterým deodoranty mohou zvyšovat riziko rakoviny. Nedávné laboratorní testy například ukázaly, že hliník a zirkonium vstupují do buněk a způsobují mutaci DNA, což by mohlo vést k nádorovému bujení, a také mohou narušit hormonální rovnováhu v těle. Jaká je alternativa? V současnosti většina známých značek obsahuje složky s obsahem hliníku a zirkonia. Je velmi těžké najít výrobek bez nich. Bezpečný, ale účinný výrobek, který mohu z vlastní zkušenosti doporučit, nabízí například společnost Forever Living Products. Aloe Ever-Shield Deodorant Stick má velmi jemné složení obsahující stabilizovaný aloe vera gel, který poskytuje účinnou celodenní ochranu proti pachu z pocení v podpaží. Obsah aloe vera s uklidňujícími účinky umožňuje použít jej rovněž po holení nebo voskování v podpaždí bez pocitu pálení. Také se může používat v podpaždí během léčení chemoterapií a radioterapií, i když většina lékařů by kategoricky zakázala svým pacientům používat deodoranty proti pocení s obsahem chemikálií během léčby. Nejmodernější varianta tohoto výrobku neobsahuje ani hliník, ani zirkonium. Ne vždy máme možnost chránit se před mnoha škodlivými vlivy životního prostření, které poškozují naše zdraví, ale používání Aloe Ever-Shield Deodorant Stick vás přirozeně chrání, neboť neobsahuje složky, které by mohly časem poškodit vaše zdraví. Má to smysl, používejte ho! (Informace jsem pro vás převzala z časopisu Jonathan 8/2004.) Další zajímavá informace o deodorantech běžně prodávaných na našem trhu je z průzkumu německého spotřebitelského časopisu Öko-Test-Magazín. Z 13 testovaných výrobků jich 9 zcela nevyhovovalo, 3 spíše nevyhovovaly a pouze 1 spíše vyhovoval. Jedná se i o značkové deodoranty. 15
Moje osobní zkušenost s používáním mnou doporučovaného deodorantu je desetiletá. Cena 245 korun je myslím dostupná všem ženám, už proto, že obsah 92,1ml je dvoj- až trojnásobně větší, než mají běžné výrobky. Navíc tento deo voní pouze čistotou, takže se snáší s jakýmkoliv parfémem. Chrání spolehlivě proti nepříjemným pachům, hladce klouže po pokožce a nezanechává skvrny na šatech. A co je pro nás hlavní, neobsahuje žádné drsné antiperspirační hliníkové soli. Pokud budete mít zájem o vyzkoušení, tester je k dispozici v MH centru v Praze, a můžete mi zavolat na mobil 603432672, osobně poskytnu jakékoliv informace o používáni tohoto výrobku i jiných z aloe vera, které jsou vhodné k používání po chemoterapii a ozařování. Mluvím z vlastní zkušenosti a ta je nepřenosná. Lída Lukešová
ZAPIŠTE SI DO DIÁŘE Ve všech MH centrech se alespoň jeden den v týdnu také odpoledne něco děje. Když si přečtete naše programy, vidíte, že nabídka je opravdu široká, tak si snad vybere každý. Smyslem a cílem je samozřejmě především setkání – v bezpečném prostředí, v přátelské atmosféře. Můžete tu najít nové kamarádky, ale taky si své kamarádky můžete k nám přivést , stejně jako vaše děti. Potěší nás, když se navíc něco pěkného spolu naučíme a když odejdete spokojené. Neseďte doma a přijďte, dveře jsou otevřené...
Program MHC Praha Každý čtvrtek od 17.00 9 Čtvrtek 12. 1. Artedílna s Idou a Štěpánkou: ubrousková technika, jak ji dělat plasticky! 9 Čtvrtek 19. 1. Jana Gibišová z Ryoru nám představí novinku – Pohár života! 9 Čtvrtek 26. 1. Poradna MUDr. Petera Horana: Homeocystein –cholesterol druhého tisíciletí? 9 Čtvrtek 2. 2. První novoroční babinec! 9 Čtvrtek 9. 2. Artedílna s Idou: batikování triček V lednu otevíráme MHC od 3. 1. 2006
Tělocvična: Rehabilitační cvičení s Helenou, pondělí, začátky v 15.00 a v 16,30 16
Rehabilitační cvičení s gumou dle dr. Smíška, úterý od 13,30 (POZOR, změna začátku!) Jóga s Irenou opět každý čtvrtek od 14,30. POZOR! V lednu zavolejte, zda se cvičení koná, možná budeme stěhovat a budovat novou artedílnu!
Vycházky: Sobota 14. 1. Vycházka do Šárky, sraz v 10.00 hod., konečná TRAM v Divoké Šárce, prodejna Mc Donald. Sobota 11. 2. Vycházka do Klánovického lesa, sraz v 10.00 hod. u metra Palmovka (B), autobusové nádraží
Program v MHC Brno Každou středu od 15.00 9 11.1. Jak a na co používat esenciální oleje? Můžeme si je i objednat! 9 18. 1. Přednáška o inkontinenci 9 25. 1. Váš vzhled a sebevědomí – poradí nám vizážistka, typoložka. Také jak dokonale sladit šatník a nezruinovat se. V lednu otevíráme MHC od 9. 1. 2006.
Program MHC Hradec Králové: Každý čtvrtek od 15.00 9 5. 1. Řízená detoxikace organismu , přednáška Marie Dvořákové 9 12. 1. Babinec! Přijďte si zpříjemnit odpoledne při kávičce nebo čajíčku a povědět nám, na co se těšíte v novém roce? Od nás se dozvíte, co jsme pro vás připravili my! 9 19.1. Víte, co je Bazalka? Zveme vás spolu s Ligou proti rakovině do GENI, Podnikatelského centra (vedle střední strojírenské školy), kde je od 14.30 ochutnávka zdravé výživy! Chcete-li tam jít společně, sraz je ve 13.45 v MH centru. 9 26. 1. Malování na sklo. Ukážeme vám, jak si můžete samy vyzdobit okna. V lednu otevíráme MHC od 2.1. 2006. 17
Nabídka rekondičních pobytů v roce 2006: Štěpánov – 25. 3. až 1. 4. Malá Skála – 17. 6. až 24. 6. Dětřichov, Hrubý Jeseník – 9. 9. až 16. 9. Podrobnější informace zájemcům sdělíme ve všech MH centrech koncem ledna, zavolejte si!
Gratulace: těm z nás, které oslaví své narozeniny v lednu: Jiřina S. a Marie P. – 1. 1., Zdeňka O. – 2. 1., Marie K. a Jana Š. a Iva U. a Dagmar V. – 3.1., Zdeňka H. (70) – 4.1., Zuzana E. – 5. 1., Zuzana Š. – 6. 1., Milena K. – 7.1., Eva Ř. – 10.1., Jarmila J. – 11. 1., Zdeňka M. (65) – 12. 1., Ivana V. a Věra O. – 15. 1., Kamila M.(75) – 17. 1., Evženie Š. – 18.1., Helena O. – 21. 1., Kateřina M. a Zuzana K. – 22. 1., Dagmar L. a Milada W. (65) – 23. 1., Eva Ch. – 24.1., Ilona Ch. – 25. 1., Alena P. – 28. 1., Danuše P. – 31. 1. v únoru: Danuše L. – 2.2., Zdeňka K. – 4.2., Dáša L. a Věra M. a Danuška H. a Lenka D. a Jarka Ch. – 6. 2., Lenka B. – 7.2., Helena D. – 9.2., Melita K. – 10.2., Ivana K. a Ivanka P. – 12. 2., Zdeňka H. – 13. 2., Marie G. a Helena H. – 15. 2., Silvie P. a Jana S. 16. 2., Hana M. (50) – 16. 2., Jana D. – 18.2., Vlasta J. – 20.2., Ludmila B. a Marie V. a Marie S. – 22. 2., Ludmila P. – 26. 2., Soňa P. 27.2., Ladislava Š. a Blažena P. a Jana P. – 28. 2.
Bulletin MAMMA HELP! vydává Sdružení pacientek s nádorovým onemocněním prsu Odborná garance: MUDr. Václav Pecha. Evidenční číslo: MK ČR E 13680 Adresa: U Vinohradské nemocnice 4/2256, 130 00 Praha 3 Tel. 272 732 691, 272 731 000, 272 738 696-8. www.mammahelp.cz, e-mail:
[email protected] Redakce: Jana Drexlerová, Ida Bartošová, grafika: Helena Fialová Tisk: UNITISK Kněževes
18
MAMMA HELP CENTRUM Praha: Koordinátorka: Hana Jírovcová U Vinohradské nemocnice 4, 130 00 Praha 3 Tel: 272 731 000, 272 732 691, mail:
[email protected] Otevřeno: Pondělí – pátek: 8.30 – 14.00
MAMMA HELP CENTRUM Brno: Koordinátorka: Jana Zrnečková Nerudova 7, 602 00 Brno Tel: 549 216 595, mail:
[email protected] Otevřeno: Pondělí – čtvrtek: 10.00 – 15.00
MAMMA HELP CENTRUM Hradec Králové: Koordinátorka: Kateřina Mikysová Wonkova 432 (dříve Vertex), 500 02 Hradec Králové Tel: 495 221 947, mail:
[email protected] Otevřeno: Pondělí – čtvrtek: 10.00 – 15.00
MAMMA HELP poradna Přerov: Koordinátorka: Marta Metelková nám. Přerovského povstání 1, Psychosociální centrum, 3.patro Tel.: 739 018 868, mail:
[email protected] Otevřeno: čtvrtek 14.00 – 17.00
V MAMMA HELP CENTRECH najdete:
užitečné informace a praktické rady potřebné kontakty na odborníky chápající přítelkyně s osobní zkušeností s nemocí pomoc při řešení osobních problémů vhodné prostředí pro intimní rozhovory Zajišťujeme také provoz bezplatné LINKY AVON proti rakovině prsu (po-pá: 9.00 – 19.00)
800 180 880 19