EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 8.5.2015 COM(2015) 195 final
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o provádění nařízení (ES) č. 789/2004 o přeregistrování nákladních a osobních lodí v rámci Společenství {SWD(2015) 101 final}
CS
CS
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o provádění nařízení (ES) č. 789/2004 o přeregistrování nákladních a osobních lodí v rámci Společenství
2
1.
ÚVOD Nařízení (ES) č. 789/20041 o přeregistrování nákladních a osobních lodí bylo iniciativou pro aktualizaci a zlepšení předchozího nařízení (EHS) č. 613/912. Současné nařízení na rozdíl od svého předchůdce zahrnuje přeregistrování osobních lodí, výslovně odkazuje na související právní předpisy EU a posiluje spolupráci mezi vnitrostátními námořními správami. Přeregistrováním se zabývá několik úmluv a nástrojů Mezinárodní námořní organizace (IMO) a také oběžník MSC/Circ.1.1140/MEPC/Circ.424. V rámci Unie platí nařízení (ES) č. 789/2004. Cílem uvedeného nařízení je odstranění technických překážek při přeregistrování nákladních a osobních lodí plujících pod vlajkou členského státu mezi rejstříky členských států a zároveň také zajištění vysoké úrovně bezpečnosti lodí a ochrany životního prostředí v souladu s mezinárodními úmluvami. Je na místě poznamenat, že směrnice 2009/21/ES o souladu s požadavky na stát vlajky stanoví v článku 4 a 6 opatření, která musí stát vlajky přijmout předtím, než umožní lodi plout pod jeho vlajkou, zdůrazňuje nutnost neprodleně poskytnout informace o nedostatcích lodi a informace týkající se bezpečnosti ze strany bývalého státu vlajky a informace, které by měl rejstřík státu vlajky obsahovat a které by měly být rychle dostupné veřejnosti. Zpráva Komise o uvedené směrnici byla přijata v roce 20133 a bylo v ní zohledněno, že rychlá dostupnost informací a transparentnost údajů o činnosti lodí plujících pod vlajkou členského státu mohou usnadnit přeregistrování lodí.
2.
NÁMOŘNÍ REJSTŘÍKY V námořním rejstříku jsou uvedeny lodě, které plují pod vlajkou dotyčného státu (stát vlajky). V rámci Evropské unie vedou některé členské státy dva typy námořních rejstříků:
Národní rejstříky: tyto rejstříky obvykle vyžadují, aby kapitán, důstojníci a ve většině případů také posádka byli příslušníky státu vlajky a aby byli podle zákonů tohoto státu placeni. Ne všechny členské státy EU tuto tradici dodržují, patří mezi ně například Malta nebo Kypr.
Druhé rejstříky, kde tyto požadavky neplatí, přičemž některé z těchto rejstříků nabízí také daňové výhody.
Nařízení č. 789/2004 mezi těmito dvěma typy rejstříků nerozlišuje. Některé členské státy vedou rejstřík lodí bez posádky („bareboat charter“), kdy loď, která byla po nějakou dobu pronajatá, může být zaregistrována nájemcem lodi („charterer“) u jiného státu vlajky, protože nájemce je vlastníkem lodi a může usoudit, že je pro něj výhodné zaregistrovat loď pod jinou vlajkou, přičemž zůstává za loď odpovědný. Loď se tedy může objevit v rejstřících dvou různých států. 1 2 3
Úř. věst. L 138, 30.4.2004, s. 19. Úř. věst. L 68, 15.3.1991, s. 1. COM(2013) 916 final
3
3.
PŘEREGISTROVÁNÍ Základní mechanismus nařízení je stanoven v článku 4. Členský stát v zásadě neodmítne z technických důvodů, které vyplývají z příslušných úmluv4, registraci lodě registrované v jiném členském státě, pokud splňuje požadavky, má platné osvědčení a má zařízení schválené nebo typově schválené v souladu se směrnicí Rady 96/98/ES ze dne 20. prosince 1996 o námořním zařízení. Požadavky jsou definovány jako požadavky na bezpečnost, ochranu a zabránění znečištění ve vztahu ke stavbě a zařízení lodi stanovené v uvedených úmluvách, a v případě osobních lodí provozovaných na vnitrostátních plavbách jsou to požadavky stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/45/ES o bezpečnostních pravidlech a normách pro osobní lodě, která je přepracovaným zněním směrnice Rady 98/18/ES ze dne 17. března 1998 o bezpečnostních pravidlech a normách pro osobní lodě. Celkovým závěrem této zprávy je, že během referenčního období let 2006–2012 se neobjevily žádné konkrétní problémy. Podrobné informace se nachází níže v odstavci 5. Během referenčního období byl proveden značný počet přeregistrování. Statistiky o jednotlivých převodech registrace mezi námořními rejstříky během uvedeného období jsou uvedeny v doprovodném pracovním dokumentu útvarů Komise [Ref. SWD (2015)101].
4.
PODKLADY PRO VYPRACOVÁNÍ ZPRÁVY V souladu s článkem 8 uvedeného nařízení a na základě informací, které poskytly členské státy, může Komise vypracovat zprávu o celkové situaci. Statistické údaje pro referenční období let 2006–2012 jsou uvedeny v doprovodném pracovním dokumentu útvarů Komise. Údaje od členských států jsou doplněny o externí údaje získané z informačního systému MARINFO Evropské agentury pro námořní bezpečnost (EMSA), který vychází z komerčních zdrojů, čímž je celková situace přeregistrování mezi rejstříky členských států EU doplněna o informace o přeregistrování do rejstříků a z rejstříků třetích zemí. Související pracovní dokument uvádí získané údaje v pěti přílohách:
4
Příloha 1 – stanoví podrobné informace o přeregistrování lodí mezi rejstříky členských států.
Přílohy 2 – 4 stanoví a ve formě grafu shrnují údaje získané od členských států EU.
Příloha 5 – stanoví výběr deseti nejdůležitějších rejstříků EU v souvislosti s přeregistrováním do rejstříků a z rejstříků třetích zemí. Tyto informace vyplývají z externích údajů získaných z informačního systému MARINFO Evropské agentury pro námořní bezpečnost (EMSA), který vychází z komerčních zdrojů a doplňuje tak celkovou situaci o přeregistrovávání mezi rejstříky členských států o informace o přeregistrování do rejstříků a z rejstříků třetích zemí.
Více informací viz odst. 5 bod 1.
4
Dvacet členských států EU5 poskytlo k doprovodnému pracovnímu dokumentu vlastní statistické údaje. V případech, kdy nebyly obdrženy žádné statistiky od zbývajících států vlajky, včetně důležitých států vlajky jako Kypr, Itálie nebo Spojené království bude Komise aktivně usilovat o doplnění těchto chybějících údajů. 5.
STAV A PŘIPOMÍNKY KOMISE
5.1.
Provádění článku 4, pokud jde o přeregistrování lodi mezi rejstříky členských států EU Článek 4 zakazuje členskému státu odmítnout registraci z technických důvodů, které vyplývají z třech hlavních úmluv Mezinárodní námořní organizace IMO a jejich příslušných protokolů (SOLAS6, MARPOL7, Londýnská úmluva z roku 19698 a příslušné kodexy). Členský stát odevzdávajícího rejstříku je povinen členskému státu přijímacího rejstříku nebo uznanému subjektu jednajícímu jeho jménem poskytnout nebo zpřístupnit veškeré relevantní informace o lodi včetně případného seznamu zlepšení, které odevzdávající rejstřík vyžaduje. Čenský stát přijímacího rejstříku nebo uznaný subjekt jednající jeho jménem může provést prohlídku v rozumné lhůtě, aby potvrdil, že skutečný stav lodě a jejího zařízení odpovídají informacím v osvědčení, a v případě potřeby poskytne vlastníkovi lodě přiměřenou příležitost k nápravě nedostatků. Podle informací poskytnutých Komisi se při přeregistrování žádné problémy neobjevují. Nicméně některé členské státy poukázaly na možný vznik problémů v případech, kdy úmluvy poskytují prostor pro výklad. Posouzení Komise Komise bere na vědomí skutečnost, že nebyly hlášeny žádné konkrétní problémy. O záležitostech týkajících se článku 6 nařízení, který se mimo jiné zabývá rozdílným výkladem, se pojednává níže.
5.2.
Provádění článku 5, pokud jde o vydávání osvědčení V čl. 5 odst. 1 se požaduje, aby členský stát přijímacího rejstříku nebo uznaný subjekt jednající jeho jménem vydal osvědčení pro loď za stejných podmínek, jako jsou podmínky pro členský stát vlajky odevzdávajícího rejstříku, pokud i nadále platí důvody pro jakékoli podmínky, výjimky nebo osvobození. V čl. 5 odst. 2 se navíc stanoví, že při obnovování, prodlužování nebo přezkumu osvědčení neukládá členský stát přijímacího rejstříku nebo uznaný subjekt jednající jeho jménem jiné požadavky než ty, které byly původně předepsány, pokud se nezměnily požadavky pro stávající lodě. Většina zpráv od členských států žádné problémy neuváděla. Jeden členský stát upozornil na skutečnost, že pro starší lodě je obtížné nebo dokonce nemožné získat veškerou příslušnou dokumentaci, která je podmínkou pro získání osvědčení. Tyto
5 6 7 8
AT, BE, CZ, DE, DK, EE, EL, ES, FI, FR, HR, HU, IE, LV, LUX, MT, PT, RO, SE, SL. Mezinárodní úmluva o bezpečnosti lidského života na moři z roku 1974. Mezinárodní úmluva o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 ve znění protokolu z roku 1978. Mezinárodní úmluva o vyměřování lodí z roku 1969.
5
případy se však týkaly hlavně lodí, které byly zaregistrovány před tím, než směrnice 96/98/ES o námořním zařízení vstoupila v platnost. Posouzení Komise Komise bere na vědomí skutečnost, že většina členských států nehlásila žádné problémy při vydávání osvědčení v souladu s uvedeným nařízením. 5.3.
Provádění článku 6, pokud jde o odmítnutí přeregistrování a výkladu Článek 6 vyžaduje po členském státu přijímacího rejstříku, který 1) odmítne vydat osvědčení při přeregistrování plavidla z důvodů rozdílného výkladu požadavků úmluvy nebo 2) odmítne registraci plavidla z důvodů souvisejících s vážným ohrožením bezpečnosti, ochrany nebo životního prostředí, aby neprodleně informoval Komisi. V prvním případě a v případě, že dva dotčené členské státy nemohly dosáhnout dohody, by Komise měla přijmout rozhodnutí v souladu s postupy projednávání ve výboru uvedenými v článku 7 daného nařízení. V druhém případě se záležitost rovněž předkládá Komisi, která rozhodne o potvrzení či nepotvrzení rozhodnutí o nezaregistrování. Použije se opět postup uvedený v článku 7. Žádný členský stát neoznámil, že by uplatnil nebo se chystal uplatnit ustanovení článku 6. Posouzení Komise Vzhledem k tomu, že členské státy se neobrátily na Komisi a žádný vlastník lodi nevznesl stížnost, se zdá, že členské státy byly schopné veškeré problémy vyřešit.
5.4.
Možná spojitost se směrnicí 2009/21/ES o souladu s požadavky na stát vlajky S ohledem na souvislost mezi články 4 a 6 směrnice 2009/21/ES a cíl nařízení (ES) 789/2004 se Komise obrátila na členské státy s otázkou, zda by bylo přínosné spojit je do jednoho legislativního nástroje. Neobdržela žádnou jednoznačnou odpověď. Některé státy se k vytvoření jednotné legislativy vyslovily kladně, jiné státy neshledaly žádný přínos a ostatní státy svůj názor nevyjádřily. Jeden členský stát byl dokonce proti nové legislativní iniciativě a vznesl obavu z možného vzniku nových nejasností. Další členský stát se domníval, že by bylo přínosné zařadit oběžník Mezinárodní námořní organizace (IMO) MSC/Circ.1140/MEPC/Circ.424 ze dne 20. prosince 2004 o přeregistrování lodí. Komise se proto bude výhodami těchto sloučení dále zabývat. Posouzení Komise Komise může zvážit sloučení příslušných právních nástrojů na základě dalšího posouzení jejich výhod.
6.
CELKOVÉ POSOUZENÍ UPLATŇOVÁNÍ NAŘÍZENÍ (ES) Č. 789/2004 Na základě informací, které má Komise k dispozici, nebyly při uplatňování nařízení zjištěny žádné problémy.
6
