ZPRÁVA O ČESKÉ KINEMATOGRAFII V ROCE 2004

ZPRÁVA O ČESKÉ KINEMATOGRAFII V ROCE 2004 Úvod Legislativa Státní podpora kinematografie Mezinárodní organizace

Eurimages Evropská audiovizuální observatoř Programy Media

Státní fond ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie Národní filmový archiv Filmové kluby a artkina Domácí festivaly, přehlídky a ceny Ocenění českých filmů doma i ve světě Filmová produkce Filmová distribuce Kina Videodistribuce Televize Přehledy České celovečerní premiéry roku 2004 Česká filmová produkce Česká filmová distribuce Filmy s nejvyšší návštěvností v roce 2004 Kina s nejvyšší návštěvností v roce 2004 Evropské filmové panorama 2004

Adresář institucí, společností a dalších subjektů působících v audiovizi Ministerstvo kultury České republiky Odbor kinematografie a státních fondů červen 2005

Vydal Odbor kinematografie a státních fondů Ministerstva kultury ČR Z podkladů získaných od Asociace českých filmových klubů, Asociace producentů v audiovizi, Českého filmového centra, České protipirátské unie, České televize, DVD Group, Evropské audiovizuální observatoře, MEDIA Desk ČR, Motion Picture Association, Národního filmového archivu, Primy TV, Unie filmových distributorů, Warner Bros. a dalších zdrojů zpracoval Richard Fiala. Tisk Helvetica&Tempora ISBN 80-86310-53-1

2

ÚVOD Minulý rok byl ve znamení našeho dlouho připravovaného vstupu do Evropské unie. Jeho negativní dopady předpovídané zdejšími euroskeptiky se patrněji neprojevily, jen převedení některých produktů a služeb ze snížené do základní sazby DPH se odrazilo na dílčím vzrůstu nákladů prakticky ve všech sférách kinematografie. Loňská produkce celovečerních hraných filmů se dokonce meziročně zvýšila, jak o tom svědčí 16 českých premiér v kinech, k nimž ještě můžeme připočíst dvě premiéry obnovené a pět dokumentárních. Že vznikaly většinou za tísnivých finančních podmínek je na některých znát více, na jiných méně. Soustavnější kritická reflexe filmové tvorby z našich médií prakticky vymizela, jen ojedinělé hlasy se o loňské kolekci vyjadřovaly jako o jedné z nejslabších za poslední léta. Svým způsobem to potvrzuje fakt, že se výrazněji neprosadila na mezinárodních festivalech a jen ve velmi omezené míře se exportuje. Méně nároční, ale nikoli méně důležití, jsou domácí diváci. Jejich, na evropské poměry nadstandardní, zájem si české filmy loni udržely, o čemž svědčí čtyřiadvacetiprocentní podíl na návštěvnosti a čtvero zastoupení v první desítce. Musely přitom čelit konkurenci takových globálních hitů jako je série Pánů prstenů či Harry Potterů se stonásobně vyššími rozpočty. Markantní vzestup celkové návštěvnosti, zaznamenaný v předchozím roce, se však zastavil. Opíral se totiž především o multikina a ta loni po pěti letech nezaznamenala žádný přírůstek. Mezitím stačila zlikvidovat nejedno jednosálové kino ve svém okolí, takže i ve velkých městech hrozí, že k multikinu zanedlouho nebude již žádná alternativa. Samospasitelným řešením není ani doporučovaný přechod těchto ohrožených kin k umělecky náročnějšímu „artovému“ repertoáru. Stagnovat totiž začíná i zájem o něj, jak se to projevuje ve filmových klubech, artkinech, na festivalech, přehlídkách a seminářích. Festivalová nabídka se přitom rok od roku rozšiřuje, zpestřuje a zkvalitňuje a dostává se jí také relativně vysoké podpory z veřejných zdrojů. Zdá se však, že tento velmi potřebný alternativní okruh filmové distribuce oslovuje zhruba stále týž, poměrně úzký okruh zájemců. Letos dokonce začalo ubývat i běžných návštěvníků kin, a to dost podstatně. Naopak neobyčejný boom zažívá sektor DVD, prodej příslušného hardwaru i nosičů v loňském roce vzrostl až o 80 %. Bohužel však současně prudce narůstá černý trh s nelegálními DVD nahrávkami. Oba protisměrné trendy spolu patrně souvisejí, ale obliba DVD média jistě není jedinou příčinou vyprazdňování kin. Mezi pozitivní jevy lze přičíst, že přibývá odborných škol zabývajících se audiovizuálními obory. Tvorba jejich studentů, zejména animovaná a dokumentární, se stále důrazněji hlásí o slovo. Na druhé straně je stále citelněji postrádáno systematické filmové a mediální vzdělávání na základních a středních školách. Tuto mezeru se snaží iniciativou „zdola“ překlenout projekt Film a škola. S tím, jak je Česká televize z úsporných důvodů nucena omezovat svou spoluúčast na domácí hrané, dokumentární i animované tvorbě a nikterak nevzrůstá ani příspěvek Fondu kinematografie, stává se situace filmařů opravdu neúnosnou. A to zejména ve vztahu k jiným srovnatelným evropským zemím. Proto se stále hlasitěji dožadují zvýšené pozornosti a podpory ze strany státu. Projednávání novel zákonů, které by měly přinést zlepšení v podobě navýšení televizního poplatku a podstatného rozšíření zdrojů příjmu Fondu se však protahuje a jejich schválení je nejisté. Problémem je navíc fakt, že proti novele zákona o Fondu vedle veřejnoprávní a

3

komerčních televizí vystoupili také distributoři a kinaři, kteří nakonec vlastním zájmům dali přednost před zájmy oboru jako celku. Jakkoli je podpora české filmové tvorby jako integrální součásti národní kultury pro nás prvořadým úkolem, nemůžeme přehlédnout, že z hlediska finančního obratu představuje produkce českých filmů menšinovou, sotva pětiprocentní část domácího filmového průmyslu. Tou vysoce majoritní jsou služby pro zahraniční filmové a televizní produkce a výroba reklam. I toto prosperující odvětví je však v poslední době ohroženo konkurencí ze zemí s nižšími náklady a požaduje od státu daňové úlevy a jiná zvýhodnění. Přestože se v loňském roce nepodařilo pomoci české kinematografii legislativní cestou, určitého pokroku bylo dosaženo. Když se filmaři nedočkali ze zákona zřízeného národního filmového centra, které by jim poskytovalo některé dosud chybějící služby, založilo je profesní sdružení Asociace producentů v audiovizi, resp. Česká filmová komora na soukromé bázi. České filmové centrum, jak je nazvala, se věnuje celé škále promo činností zaměřených především na propagaci českého filmu v zahraničí. Jeho součástí je, podobně jako v jiných evropských zemích, Film Commission, poskytující servis zahraničním filmovým a televizním produkcím, realizujících své projekty v ČR i klientům potenciálním. Je třeba dodat, že aktivity ČFC jsou v rostoucí míře dotovány státem. Dynamicky se rozvíjí činnost kanceláře MEDIA Desk zprostředkující zapojení českých filmových profesionálů do unijního programu MEDIA a optimální využití možností, které nám program nabízí. O tom, že český film ani za stávajících obtížných podmínek nehází flintu do žita svědčí, že na letošní prezentaci natáčených a dokončovaných celovečerních projektů při plzeňském Finále se jich představilo více než dvacet. Již jistých premiér je v tomto roce stejný počet. Kdyby se bez velkých průtahů podařilo prosadit navýšení finančních zdrojů a další systémové kroky vytvářející příznivější podmínky pro rozvoj filmové tvorby, ale i ostatních složek kinematografie, byl by to ten pravý impuls pro překonání současného mrtvého bodu. Napomoci by tomu měl také nový odbor kinematografie a státních fondů Ministerstva kultury, zřízený k 1. červnu 2005.

STÁTNÍ PODPORA KINEMATOGRAFIE V úvodu této kapitoly si připomeňme, že v polistopadové revoluční eufórii se čeští filmaři, sdružení v obnoveném FITESu, nejdříve zasadili o zrušení centralizované státní struktury kinematografie, zajišťující vnitřním přerozdělováním její financování, a teprve pak začali hledat náhradní zdroje. Podle původních představ jím měl být Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie, zřízený roku 1992, ale jeho příjmy se ukázaly být nedostatečné a při tom, že nadále stagnovaly nebo i klesaly, stále nedostatečnější. V průběhu devadesátých let stát začal hradit naše členství v mezinárodních organizacích (Eurimages, Eureka Audiovisuel) a formou grantů přispívat na filmové festivaly a další audiovizuální projekty. Největší mezera ale nadále zela ve financování tvorby. Odtud se ozývá nejhlasitější kritika chabé či zcela chybějící podpory státu, reprezentovaného v očích filmařské obce obvykle Ministerstvem kultury. Přitom nelze popřít, že snahy o její posílení legislativní cestou váznou jinde - na jiných orgánech exekutivy, avšak zejména na zákonodárcích. Máme-li na mysli finanční podporu ze strany státu, ta se loni se srovnání s rokem 2003 ve skladbě ani výši prakticky nezměnila. Její nejvyšší složku 62,800.000 Kč činily opět dotace filmovým festivalům udělené formou pozměňovacích návrhů ke státnímu rozpočtu. MFF Karlovy Vary tak získal 25 mil. Kč, MFFDaM Zlín 12 mil., MF

4

AniFest Třeboň, Febiofest a MF česko-německo-židovské kultury Devět bran po 5 mil., MF leteckých filmů 4,8 mil. a MF dokumentárních filmů Jihlava spolu s Letní filmovou školou Uherské Hradiště po 3 mil. Kč. Čtyřicet filmových či audiovizuálních projektů bylo podpořeno na základě doporučení grantové komise pro oblast audiovize a masmédií při odboru hromadných sdělovacích prostředků MK, a to v celkové výši 6,140.000 Kč. Asociace českých filmových klubů obdržela na nákup a distribuci umělecky hodnotných filmů 1,2 miliónu, na klubové semináře 200 tisíc a na putovní přehlídky evropského nekomerčního filmu 100 tisíc Kč, občanské sdružení Pro-Aero na jednorázové projekce 150 tisíc a na publikační činnost 100 tisíc Kč, Česká filmová komora celkem 250 tisíc na prezentaci české kinematografie při MFF Berlín a v rámci aktivit European Film Promotion. Letní filmová škola Uherské Hradiště stejně jako Projekt 100 – 2004 byla podpořena částkou 300 tisíc a projekt Film a škola 150 tisíc Kč. Institut dokumentárního filmu dostal na putovní přehlídky polistopadových českých dokumentů v zahraničí nazvané Velvet Generation 200 tisíc a na burzu námětů Ex Oriente Film 2004 100 tisíc Kč. Stejná částka byla přiřčena mezinárodním festivalům Ekofilm Český Krumlov, Techfilm Hradec Králové a Academia film Olomouc, festivalu českých filmů Finále Plzeň, Dětskému filmovému a televiznímu festivalu Oty Hofmana v Ostrově a Těrlickému filmovému létu. Festivalu FAMUfest bylo poskytnuto 150 tisíc, filmovému festivalu Chvála bláznovství 80 tisíc, MF horolezeckých filmů Teplice nad Metují 70 tisíc, festivalu bollywoodského (indického) filmu 60 tisíc, FF Film a dějiny v Humpolci, gay a lesbickému FF Mezipatra, Sokolovskému filmovému semináři po 40 tisících a festivalu pro židovskou čtvrť Boskovice 2004 30 tisíc Kč. Český filmový a televizní svaz FITES získal na výroční ceny Trilobit Beroun 50 tisíc a na vydávání zpravodaje FITESu Synchron 80 tisíc, Česká filmová a televizní akademie na výrobu kopie filmu kandidujícího na Oscara 100 tisíc stejně jako Vachler Art Company na výroční televizní ceny Elsa. Kinematograf bratří Čadíků na evropské turné Czech Movies on the Road, Gender Studies na přednáškový cyklus Úterky s gender a Antonín Růžička na českou filmovou databázi po 50 tisících a Pastiche filmz z Olomouce na cyklus Mladí tvůrci před publikem 30 tisíc Kč. Podpořena byla i výroba tří dokumentů: Paměť samot a dvorců Josefa Císařovského ve výši 200 tisíc, Milujte své nepřátele Tomáše Škrdlanta 170 tisíc a videofilmu Zmizelí sousedé 100 tisíc Kč. Z periodik byl dotován čtvrtletník Film a doba částkou 500 tisíc, dvouměsíčník Cinepur 250 tisíc a monotematické číslo revue Prostor „Duše a svět ve filmu“ 100 tisíc Kč. Z rezervních prostředků programu MK Kulturní aktivity byly poskytnuty dotace ještě osmi dalším projektům v celkové sumě 2,953.000 Kč. MF Fresh Film Fest Karlovy Vary dostal 1,250.000 Kč, MF filmů o lidských právech Jeden svět 500 tisíc, Dny evropského filmu 100 tisíc, Ceny Fr. Filipovského za dabing udělované v Přelouči 50 tisíc a setkání Nebeských jezdců II 3 tisíce Kč. Česká filmová komora na česko-slovensko-polský pavilón při MFF Cannes obdržela 750 tisíc, retrospektivní přehlídka filmů Juraje Jakubiska v Edinburghu byla podpořena 250 tisíci a vydání sborníku Animace a doba 50 tisíci Kč. Ze státních prostředků byly rovněž hrazeny členské poplatky ČR v evropských audiovizuálních organizacích jako je fond Eurimages (v přepočtu 5,250.000 Kč), Evropská audiovizuální observatoř (360.000 Kč) a především program MEDIA, do něhož jsme vložili včetně nákladů na provoz pražské kanceláře MEDIA Desk přibližně 20,5 mil. Kč. Další položkou je státní příspěvek do rozpočtu Národního filmového archivu, který se loni o něco zvýšil na 25,6 mil. Kč. Spornější je, zda sem zahrnout také výnos z obchodního využití starších českých filmů, který je stále hlavním zdrojem příjmu Fondu kinematografie (kolem 38 mil. Kč) – tyto filmy byly

5

totiž vyrobeny v podmínkách znárodněné kinematografie, tedy za státní peníze. I bez něho loni státní finanční podpora audiovizuálního oboru činila celkem více než 123 a půl miliónu Kč, včetně něj pak 161,5 mil. Kč. Z výše uvedeného výčtu vyplývá, že na samotnou filmovou tvorbu stát přispívá jen menším dílem (nyní hlavně prostřednictvím programu MEDIA). O to významnější je dlouholeté úsilí MK o novelizaci zákona č. 241/1992 o Fondu kinematografie, umožňující podstatné navýšení jeho příjmů. Zlepšit podmínky pro celý obor by měla i novela zákona č. 273/1993 o audiovizuálních dílech. A konečně k rozvoji hrané, ale zejména dokumentární a animované tvorby by svým dílem mělo přispět zvýšení televizního poplatku navrhované v novele příslušného zákona č. 252/1994, které by umožnilo České televizi vložit více prostředků do domácí filmové (audiovizuální) produkce. Všechny tyto právní normy projednává v době uzávěrky této Zprávy poslanecká sněmovna. Je však poctivé dodat, že ani jedna nemá vyhlídky na rychlé a hladké schválení.

MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE EURIMAGES Fond Eurimages zaměřený na finanční podporu filmových koprodukcí sdružuje v současné době 32 evropských zemí. Za 16 let své existence podpořil více než 850 celovečerních filmů v celkové částce téměř 300 milionů eur. ČR je členem Eurimages od roku 1994, za tu dobu fond přispěl na osmnáct koprodukcí s majoritním českým podílem a další část jeho příspěvků směřovala do distribuce jím dotovaných filmů a kin zařazených do sítě Europa Cinemas. Po našem vstupu do programu MEDIA v roce 2003 se však tato část podpory přenesla pod jeho střechu. V souvislosti s tím se loni snížil náš členský příspěvek v Eurimages asi o jednu osminu na necelých 175 tisíc €. Celkově jsme však již z tohoto fondu získali podstatně více než jsme do něj vložili. Dodejme, že podpora filmové produkce tu má formu podmínečně splatné půjčky čili jakési zálohy na příjmy, což se ale týká pouze filmů s aktivní finanční bilancí. V roce 2004 fond Eurimages podpořil jediný projekt s majoritní českou účastí, a sice Šílení režiséra Jana Švankmajera, který získal 230 tisíc € (z toho český podíl činil 177 tisíc €). I tentokrát tedy náš příjem převýšil vydání. Přínos fondu ovšem nespočívá pouze v penězích, neboť pomáhá našim filmařům překonávat limitované domácí poměry, navazovat potřebné kontakty a zapojuje je do širší spolupráce v evropském kontextu. EVROPSKÁ AUDIOVIZUÁLNÍ OBSERVATOŘ Cílem Evropské audiovizuální observatoře je získávat, zpracovávat a dále šířit informace o audiovizuálním průmyslu v Evropě. Byla založena v roce 1992 a zahrnuje již 35 zemí, ČR je jejím členem jedenáct let. EAO sleduje všechny sektory audiovizuálního průmyslu, tedy film, televizi, video/DVD a nastupující nová média. Poskytuje informační služby ve sféře statistiky a trhu, výroby a jejího financování, legislativy, mediálního, autorského, obchodního a pracovního práva. Monitoruje a analyzuje v tomto směru dění v členských státech i okolním světě. Věnuje se výzkumné, metodické a konzultační činnosti, vydává Statistickou ročenku a měsíčník IRIS zaměřený na legislativně právní otázky. Náš členský poplatek obnáší necelých 12 tisíc €.

6

PROGRAMY MEDIA Pro ČR jako členskou zemi EU se stal nosným podpůrným nástrojem v audiovizuální oblasti program MEDIA, k němuž jsme se připojili v roce 2002. V současné době je složen z dílčích programů MEDIA Development určeného k vývoji a přípravě audiovizuálních projektů všech žánrů, MEDIA Distribution, jenž se věnuje distribuci evropských filmů, vysílání televizních programů a podpoře kin, MEDIA Promotion zaměřeného na filmové festivaly, trhy, burzy námětů a databáze audiovizuálních děl, MEDIA Training specializovaného na projekty dalšího vzdělávání filmových profesionálů a Pilot Projects podporujícího využití digitálních technologií při distribuci audiovizuálních děl. V roce 2004 se již plně rozvinula informační a servisní činnost kanceláře MEDIA Desk, což se odrazilo mj. ve výrazném nárůstu finanční podpory pro české projekty, které získaly celkově více než 1,350.000 €, tedy o polovinu více než za dva předcházející roky dohromady. V sektoru MEDIA Development dosáhla celkové sumy 480 tisíc €, o něž se podělily připravované a rozpracované filmy Fimfárum 2 (80.000 €), Pes (režie Jan Svěrák), Šílení (Jan Švankmajer) a Anna (Alice Nellis) – všechny 50.000 €, Anglická rapsódie (Matej Mináč) a Grandhotel (David Ondříček) – oba 40.000 €, Město ptáků (Vladimír Michálek) – 30.000 €, Tři sezóny v pekle (Tomáš Mašín) a René Francois Villon (Helena Třeštíková) – oba 20.000 €. Společnost Stillking Films obdržela pro pět chystaných hraných filmů 100.000 €. V sektoru MEDIA Distribution činila celková podpora zhruba 520.000 €, z toho automatická podpora vycházející z distribučních výsledků evropských filmů dosáhla u společnosti Bontonfilm 160.500 €, Bioscop 117.700 €, SPI International 51.150, Cinemart 37.550 €, Vapet Production 37.150 a Artcam 17.600 €. V systému selektivní podpory získaly čtyři filmy SPI (Cesta kolem světa za 80 dní, Dear Wendy, Genesis, Hlas moře) celkem 51.000 €, tři filmy Artcamu (Exil, Masajové, Vodka Lemon) 34.000 €, Andrea Dědičová (Intermission) a Asociace českých filmových klubů (Příběh o uplakaném velbloudovi) za jeden film 9.000, resp. 4.000 €. Do tohoto sektoru je také zahrnuta podpora stále početnější skupiny českých kin z mezinárodní sítě Europa Cinemas – pražské Aero, Bio Illusion, Evald, Lucerna, Oko, Světozor a Village Cinemas (Anděl City), brněnský Art a Scala, hradecký Centrál, budějovická Kotva, karlovarská Drahomíra a kyjovská Panorama. V rámci MEDIA Promotion bylo rozděleno celkem 213.500 €. Nejlépe uspěl Institut dokumentárního filmu s projektem Ex Oriente Film dotovaným 52.000 €, z festivalů pak MF dokumentárních filmů Jihlava a Letní filmová škola - oba 35.000 €, Anifest - 30.000 €, MF Jeden svět - 25.000 €, MFFDaM Zlín - 21.500 € a Fresh Films Fest - 5.000 €. Ex Oriente Film zabodoval i v programu MEDIA Training (64.000 €) spolu s projektem TransISTor (75.000 €), zaměřeným na využití pokročilých multimediálních technologií v umělecké tvorbě. V roce 2004 MEDIA Desk udělila také dvacet stipendií ve výši téměř 600.000 Kč hrazených zčásti ministerstvem kultury, která využili především mladí profesionálové pro účast na zahraničních vzdělávacích kursech a seminářích. Platba za členství v programu MEDIA byla v loňském roce zahrnuta do celkového příspěvku ČR do rozpočtu EU, takže její výši lze jen odhadovat. Neměly by se však příliš lišit od předloňských 18 mil. Kč. Ministerstvo kultury na provoz kanceláře MEDIA Desk v r. 2004 poskytlo 2,495.000 Kč.

7

STÁTNÍ FOND ČR PRO PODPORU A ROZVOJ ČESKÉ KINEMATOGRAFIE Tento fond je, jak známo, jediným nástrojem systematické veřejné finanční podpory filmové tvorby v ČR. Dílčím způsobem však podporuje i další složky české kinematografie. Poslaneckou sněmovnou volená, původně třináctičlenná Rada Fondu, dokončila loňský rok v jedenáctičlenné sestavě: Jiří Stránský – předseda, Jan Bernard, Lubor Dohnal, Jan Jíra, Jan Joukal, Jaromír Kallista, Jiří Kubíček, Marcela Pittermannová, Břetislav Pojar, Tomáš Škrdlant, Miloš Zábranský. V průběhu roku odstoupil Jiří Svoboda a Janu Šusterovi uplynulo volební období. Celkové příjmy Fondu se v roce 2004 snížily na necelých 62 mil. Kč. Jejich hlavním zdrojem byly jako obvykle výnosy z obchodního využití českých filmů vyrobených v letech 1965 až 1990. Ty činily spolu s příjmy od Národního filmového archivu, z hromadné správy autorských práv a s podíly na výnosech již dříve podpořených děl něco přes 39 mil. Kč. Výnos z korunového příplatku ke vstupnému do kin se zvýšil na 13,1 mil. Kč, splátky poskytnutých půjček obnášely 3 mil. Kč, přijaté úroky, sankční platby, žadatelské poplatky, vrácené finanční podpory aj. příjmy zbývajících zhruba 7 mil. Kč. Výdaje Fondu dosáhly v souhrnu výše 71,6 mil. Kč, z toho neinvestiční finanční podpory téměř 66 mil. Kč, investiční dotace 2,2 mil. Kč a 3,4 mil. Kč přímé náklady na činnost Rady, různé služby a poplatky. Ve dvou uzávěrkách žádostí o podporu bylo posouzeno 166 projektů a Rada Fondu se rozhodla podpořit 97 z nich v celkové výši 68,5 mil. Kč. K tomu udělila osmnáct certifikátů. Na podporu kinematografických projektů bylo v r. 2004 vyplaceno celkem 68,2 mil. Kč. Na tvorbu scénářů celovečerních filmů bylo formou dotace vynaloženo 500 tisíc Kč, z toho 80 tisíc na titul Dnes na přelomu dějin, 60 tisíc na scénáře k filmům Pomněnky nestárnou a Sedm lekcí v životě siamského dvojčete a po 50 tisících Kč na snímky Láska, Outsider, Pátý, šestý housle, Podivný víkend, Šťastný smolař a U-Bahn. Na výrobu celovečerních hraných, dokumentárních, animovaných a kombinovaných filmů bylo uvolněno jako obvykle nejvíc – 50,5 mil. Kč, a to výhradně formou půjček splácených z potenciálních výnosů projektu. Anna (režie Alice Nellis) byla podpořena částkou 6 mil. Kč, Na půdě aneb Kdo má dneska narozeniny (Jiří Barta / kombinovaný) – 5,5 mil. Kč, Příběhy obyčejného šílenství (Petr Zelenka) a Sluneční stát (Martin Šulík) po 4 mil., Pouta (Lubor Dohnal) – 3,5 mil. Kč, Hrubeš a Mareš jsou kamarádi do deště (Vladimír Morávek), Josefova cesta (Dušan Trančík) a Post coitum (Juraj Jakubisko) po 3 mil., Crash Road (Kryštof Hanzlík), Hezké chvilky (Věra Chytilová) a Správce statku (Martin Duba) po 2,5 mil., ...a bude hůř (Petr Nikolaev) a Snowboarďáci (Karel Janák) po 2 mil., Noční rybář (Josef Cahill) a Žralok v hlavě (Maria Procházková) po 1,5 mil., Obrozenci a obroditelé (Karel Vachek / dokument), Paměť 20. století II (Helena Třeštíková / dokument), Krev zmizelého (Milan Cieslar) a Zapomenuté transporty (Lukáš Přibyl / dokument) po 1 mil. Kč. Krátkometrážní filmy všech žánrů byly podpořeny v celkové výši 3,6 mil. Kč převážně formou výše zmíněných půjček. Uvádíme je rovněž v pořadí podle výše podpory: Automat (režie Martin Mareček) a Host (Bedřich Glaser) – 400 tisíc Kč, Země neomezených nemožností (Martin Ryšavý) – 350 tisíc Kč, Fort the Love of Prague (J. Růžička), Láska včera, dnes a zítra (Olga Sommerová, Jakub Sommer), Short Break (František Kölbel) a Život v peří (Martin Řezníček) – 300 tisíc Kč, Legenda o ptačím vejci (Z. A. Bričkovský) – 250 tisíc Kč, Paměť vody (Martin Skyba) a Život v peří II (M. Řezníček) – 200 tisíc Kč, Confession/Vyznání (Eliška Fuchsová) a Strom (David Súkup) – 150 tisíc Kč, Místo nad Prahou (Alice Nellis) –

8

100 tisíc Kč. Dotaci získaly jen tři snímky, a to Letní filmová škola – Triptych (Karel Slach) – 100 tisíc Kč, Zdeňkovo křeslo (Vít Pancíř) – 80 tisíc Kč a Raketa (Martin Ježek) – 50 tisíc Kč. Dost velkoryse, byť formou podmíněné půjčky, Fond podpořil distribuci českých filmů počínaje Mistry (750 tisíc Kč), přes Český sen, Mír jejich duším, Silný kafe, Non plus ultras, Skřítka, Snowboarďáky, Vaterland – lovecký deník (vše po 500 tisících), Šutku (400 tisíc), Ženy pro měny (250 tisíc), Zakarpatskou oblast (200 tisíc), Ničeho nelituji, Zlopověstné dítě (po 100 tisících) a krátkými snímky Béčka (60 tisíc), Mechanika (50 tisíc Kč) konče. To spolu s dotací pro Projekt 100 – 2005 (800 tisíc Kč) celkem činilo 6,2 mil. Kč. Fond dále přispěl na rekonstrukci kina Panorama Varnsdorf částkou 1 mil. Kč, Mír Beroun 350 tisíci, na zřízení nového kina Retro Zábřeh na Moravě rovněž 350 tisíci, technické vybavení Domu kultury města Ostravy 700 tisíci a kina Centrál Hradec Králové 290 tisíci Kč. Kromě některých politiků snad všichni zainteresovaní souhlasí s tím, že prostředky, kterými disponuje Fond jsou pro potřeby české kinematografie nedostatečné a že je třeba je navýšit. Daleko menší shoda už je v tom, odkud tyto prostředky vzít. Jenže právě politici, konkrétně poslanecká sněmovna rozhoduje o tom, zda se podaří po desetiletém marném úsilí prosadit žádoucí navýšení legislativní cestou. Současný návrh novely zákona č. 241/1992 Sb. zdroje Fondu rozšiřuje o tříprocentní odvod z příjmů televizních společností z vysílání reklamy, z půjčovaných a prodávaných videoprogramů na kazetách a DVD a na tři procenta zvyšuje také dosud korunový příplatek ke vstupnému v kinech. Tím by se příjmy Fondu zvýšily až pětinásobně, ovšem poměrně radikální řešení naráží na odpor všech dotčených a přijetí novely v této podobě je nepravděpodobné.

NÁRODNÍ FILMOVÝ ARCHIV NFA, rozsahem sbírek jeden z nejbohatších na světě, v roce 2004 pokračoval v plnění svého základního úkolu, což je shromažďování, ochrana, vědecké zpracování a využívání audiovizuálních a písemných archiválií. Dokončil zpracování filmových materiálů z Akademie věd ČR a pokračoval v přebírání rozmnožovacích materiálů z bývalého Filmového studia Gottwaldov, z Chemopetrolu a dalších institucí. Své fondy rozšířil o více než 2.300 nových filmových materiálů a 700 videokazet. Na základě nabídkové povinnosti zakoupil 63 kopií hraných, dokumentárních a animovaných filmů a 440 titulů na videokazetách. Pokračovala tvorba Letopisů a doplňování sbírky Orální historie o další rozhovory s osobnostmi české kinematografie. Na nehořlavý podklad bylo loni překopírováno 105 tisíc metrů a odplísněno téměř 170 tisíc metrů filmových materiálů. Do databáze byly zapsány údaje o bezmála dvou tisících filmech. Oddělení písemných archiválií zařadilo přes 300 fotografií, 2.900 filmových plakátů, 1.770 propagačních materiálů, 2.700 dialogových a titulkových listin. Digitalizováno bylo přes 4.600 fotografií a restaurováno 600 filmových plakátů. Knihovna získala více než 1.150 knih, 60 scénářů, 10 CD-ROMů, 180 mikrofilmů a 1.220 separátů osobností a filmů. V databázi přibylo 10.300 bibliografických a 14.300 jiných záznamů. Průběžně knihovna poskytovala knihovnické a bibliografickoinformační služby a její katalog byl přístupný na internetu. Jako každoročně NFA vydal Filmovou ročenku a dvanáct čísel Filmového přehledu, dále tři čísla odborné revue Iluminace, čtvrtý díl katalogu Český hraný film 1961-70 a publikaci Žánr ve

9

filmu. Pokračovala práce na publikaci Český dokumentární film 1898-1945 a pátém dílu výše zmíněného katalogu. Odborní pracovníci NFA zpracovali desítky rešerší pro domácí i zahraniční producenty, podíleli se na řešení několika grantových projektů, vypracovali řadu studií, recenzí, referátů, přednášeli na filmových školách a zahraničních konferencích. S Českou televizí NFA spolupracoval na řadě dlouhodobých cyklů a poskytl materiály k mnoha dalším pořadům, což se týkalo i soukromých televizí Nova a Prima. Pomáhal také zajišťovat program pro řadu domácích festivalů, přehlídek a seminářů, pro školní studijní projekce aj. Různým klientům archiv zapůjčil téměř dva tisíce filmových materiálů a 380 videokazet. V archivní promítací síni Ponrepo se uskutečnilo přes 430 představení pro 16 a půl tisíce diváků. V rámci Febiofestu se NFA podílel na dvou retrospektivních blocích, u příležitosti velké přehlídky ruské kinematografie se v Ponrepu uskutečnily čtyři tematické cykly, v rámci Dnů frankofonie přehlídka francouzské meziválečné avantgardy. Další akce se uskutečnily ve spolupráci s Francouzským a Polským institutem, maďarským a bulharským kulturním střediskem, Goethe-Institutem, Státním ústředním archivem a dalšími partnery. V Ponrepu byla připomenuta osobní jubilea Věry Chytilové, Karla Kachyni, Jana Klusáka, Ivana Vyskočila, Jana Švankmajera, Juraje Herze, Gene Deitche, Věry Plívové-Šimkové, Jiřího Golda, Rudolfa Krejčíka, Josefa Pinkavy, ocenění Jany Brejchové, Kristiny Vlachové, proběhly tu retrospektivy desítky zahraničních filmových osobností aj. Široké byly jako obvykle i aktivity NFA v zahraničí. Ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí uvedl filmy Jiřího Menzela v Bonnu, Jiřího Krejčíka v Kolíně nad Rýnem a Bělehradě a Pavla Juráčka v New Yorku, Chicagu, Berkeley a Irvinu. S tamějším Českým centrem realizoval přehlídku českých komedií v Londýně, Nottinghamu, Bradfordu a Edinburghu, s dalšími členy Mezinárodní federace filmových archivů prezentoval české filmy v Lisabonu, Budapešti, Vídni, Varšavě, Athénách, Barceloně, Berlíně, Londýně a Sofii. S přispěním NFA byly uvedeny české filmy na MFF ve finském Tampere a Helsinkách, britském Cardiffu, ve francouzském Aix-en-Provence, Brestu, Limoges, Marseille a Paříži, ve španělském Sitges a Seville, italském Římě a Sieně, švýcarském Locarnu, Bernu, Basileji a Curychu, německém Oberhausenu, Hamburku a Berlíně, holandském Haagu, polské Wroclawi a Krakově, v Bratislavě, Moskvě, Istanbulu a Ankaře, v Soulu, Los Angeles a Tchajpeji. Národní filmový archiv, nástupce někdejšího Československého a později Českého filmového ústavu, je příspěvkovou organizací Ministerstva kultury, které v uplynulém roce podpořilo jeho provoz částkou 25,6 mil. Kč.

FILMOVÉ KLUBY A ARTKINA Filmové kluby v naší zemi nedávno oslavily 40. výročí vzniku své zakládající organizace Klubu přátel filmového umění. Ani její nástupce Československá federace filmových klubů to za minulého režimu neměl lehké - vládnoucí komunisté jí měli za zlé údajné elitářství. Přesto bylo koncem osmdesátých let v tehdejším Československu až 250 klubů se 100 tisíci členů, dychtivých vidět i nějaké ty filmy mimo oficiálně schválený repertoár. Tento motiv po listopadu 1989 sice pominul, ale klubové hnutí se citelně redukovalo i z jiných důvodů, především ekonomických. Asociace českých filmových klubů (AČFK), jež vznikla po rozdělení státu v roce 1993, měla na přelomu století přes 30 tisíc členů. V posledních pěti letech však jejich

10

počet klesá až na loňských zhruba 20 tisíc. Přitom klubů přibývalo na nynějších 135. Ve více než dvacítce měst fungují filmové kluby dětí Bijásky. „Dospělých“ klubů napočítáme v Praze dokonce sedmnáct, v Brně a Ostravě jsou tři, v Plzni a řadě dalších měst po dvou, několik jich působí i ve větších vesnicích. Mezi největší patří pražské Aero, které vyvíjí nejvíce vlastních aktivit a při němž také působí metodicko-informační centrum AČFK. Loni mu vyrostl zdatný konkurent ve filmovém klubu při kinu Světozor. Důležitým centrem klubové činnosti je Uherské Hradiště, spojované s Letní filmovou školou, několika dalšími semináři a také s celostátními akcemi Projekt 100 či Film a škola. Dobře však pracují kluby v dalších velkých (Brno, Hradec Králové, Ostrava, Olomouc, Prostějov), ale i menších městech jako jsou Boskovice, Kopřivnice, Kyjov, Litoměřice, Rychnov nad Kněžnou, Turnov, Uherský Brod, Veselí nad Moravou či Volyně. I v mezinárodním měřítku ojedinělá Letní filmová škola dnes už daleko přesáhla původní ryze klubový rámec a stala se jednou z největších filmových událostí roku. Neztratila však přitom své základní vzdělávací a výchovné poslání. Loni se na LFŠ do Uherského Hradiště sjelo 4300 účastníků, kteří si mohli vybrat z 235 celovečerních a 185 krátkých filmů. Jejích téměř 370 projekcí řazených do osmi programových cyklů a více než 60 dalších doprovodných akcí navštívilo 120 tisíc diváků. Pod křídly Asociace se uskutečnilo šest dalších monotematických seminářů celostátního formátu: archivní a britský – rovněž v Uherském Hradišti, asijský a ruský v blízkém Veselí nad Moravou, tradiční Filmový smích v Rychnově nad Kněžnou a středoevropský v Praze. Jako novinku zkusila i putovní seminář a podpořila řadu menších akcí v jednotlivých klubech. Největší dosah měl však desátý ročník Projektu 100 (10 x 10 nových i starších filmů, které můžeme označit jako kultovní). Formou několikadenních přehlídek zasáhl do 110 kin, přilákal celkem 68 tisíc diváků a dalších 12 tisíc na Slovensku. Loni se jeho cyklus dovršil, ale jako jedna z nosných aktivit artového charakteru by rozhodně měl pokračovat. V závěru roku se k němu připojil ještě rozsahem poněkud menší Projekt 8 a půl (60 kin a 25 tisíc diváků), sestavený z úspěšných titulů minulých ročníků Projektu 100. Loni se v českých a moravských filmových klubech uskutečnilo kolem 4 tisíc běžných představení pro téměř 150 tisíc diváků. Největší návštěvy dosáhl domácí již klasický film Spalovač mrtvol - přes 14 tisíc diváků, následovaný britským Sloním mužem - 10 tisíc a ruským Návratem - 9,4 tisíc. Repertoár se skládal z vlastního klubového fondu, z filmů poskytovaných NFA, převzatých od jiných distributorů a dalších zdrojů. Loni se posílil o šest starších titulů v rámci Projektu 100 - 2004 (Annie Hall, Fanny a Alexander, Návrat, Příběh z Tokia, Sloní muž, Zuřící býk), obnovené premiéry uvedené při Projektu 8 a půl (Brazil, Nebe nad Berlínem, Pink Floyd - The Wall, Saló - 120 dní Sodomy, Unaveni sluncem, Zvětšenina a Gériho hra) doplněné Sedmou pečetí, Knoflíkovou válkou a domácí novinkou Krajina mého srdce. Podstatné, i když jen jednorázové rozšíření nabídky představovaly desítky titulů z programu Letní filmové školy a dalších seminářů. V možnostech AČFK pochopitelně zdaleka není kupovat nové a novější filmy v rozsahu, jaký by si přála. Soustřeďuje se spíše na již ověřené hodnoty světové kinematografie. Členů filmových klubů ubývá, proto Asociace v posledních letech stále více otevírá své aktivity širší veřejnosti a snaží se podchytit především mladé zájemce o filmové umění. Největší deficit pociťuje v absenci systematické a celoplošné filmové výchovy školní, zejména středoškolské mládeže. Proto poskytuje zvýšenou podporu vzdělávacímu projektu Film a škola, který se formuje takříkajíc za pochodu a do kterého se postupně zapojilo již patnáct měst. Asociace se neobejde bez těsné spolupráce s NFA a filmovými distributory, kooperuje s řadou domácích

11

festivalů, s vysokými školami, zahraničními partnerskými organizacemi aj. V minulém roce začala vydávat pro své členy i širší okruh kinofilů čtrnáctideník Filmové listy, který však bohužel po čtyřech měsících z ekonomických důvodů zanikl. Artkin v plném slova smyslu je v Česku jen několik – pražské Aero, Světozor, Evald, Mat či Ponrepo, brněnský Art, hradecký Centrál, nyní i budějovická Kotva a některá menší klubová zařízení. Patří sem také skupina sálů ze sítě Europa Cinemas. O rozšíření sítě kin uvádějící artové filmy formou ucelených přehlídek či pravidelných představení v týdenním, čtrnáctidenním nebo měsíčním intervalu se zasloužil především Projekt 100. Ke zvýšenému zájmu o nekomerční, kulturně orientovaný repertoár je tlačí často konkurence blízkých multiplexů. Programová nabídka je dost pestrá, mohou si vybírat filmy z klubových fondů, od specializovaných distributorů jako je NFA, Cinemart, Artcam, SPI, ale i dalších. Přibývá také různých paralelních festivalových přehlídek či ozvěn, retrospektiv a příležitostných představení. Zatím nesměle se začínají prosazovat dokumentární snímky. Důležitou součást této alternativní distribuce představuje bezmála padesátka filmových festivalů, přehlídek a seminářů, pořádaná v naší zemi. Jen celovečerních hraných filmů mimo běžný program kin přináší každoročně více než tisíc a krátkých včetně dokumentárních a animovaných nejméně dvakrát tolik. Zanedbatelný není ani počet jejich návštěvníků, který se, rozpočten na jednotlivá představení, dá odhadovat na více než 500 tisíc.

DOMÁCÍ FESTIVALY, PŘEHLÍDKY A CENY Doba přeje festivalům, představujícím vítanou alternativu k mainstreamovému repertoáru kin, ještě komerčnější nabídce na videu či DVD a také k tomu, čím nás po většinu času zahrnuje televizní obrazovka. I když připustíme, že jejich převážně mladí návštěvníci je nevyhledávají jen z touhy po poznání a vyšší filmové kultuře, ale trochu také ze snobismu nebo prosté potřeby se povyrazit, zaplaťpánbu za ně. Nelze rovněž přehlédnout, že filmovým festivalům, přehlídkám, seminářům a dalším podobným akcím se dostává relativně větší podpory z veřejných i soukromých zdrojů než např. tvorbě. Rok od roku jich v ČR ještě přibývá, takže jsme jich loni napočítali přes padesát a v tomto směru se s námi může měřit jen málo srovnatelných evropských zemí. Taková hojnost přináší i některé problémy jako jsou časté termínové kolize, tematické překrývání, živelný, nekoordinovaný růst a v neposlední řadě i stále stoupající finanční náročnost. Festivalový rok tentokrát neotvíral Febiofest jako obvykle, ale přehlídka filmů, fotografií a publikací s cestovatelskou tematikou Go Kamera (8.-11. ledna), pořádaná v Brně cestovní kanceláří Livingstone. Časově na ni navazoval již zmíněný celoplošný Projekt 100 - 2004 (14. ledna -30. dubna), který se v závěru přenesl i na Slovensko. Našim nejbližším sousedům nebyla odepřena také mezinárodní přehlídka filmu, televize a videa Febiofest (v ČR 22. ledna - 14. února), šíří programu (přes 400 filmů z 58 zemí v deseti sekcích) a téměř stodvacetitisícovým počtem diváků nejrozsáhlejší domácí filmová akce. Kromě Prahy, kde byla na závěr přehlídky vyhlášena cena Kristián udělovaná filmovými novináři, se konal v Brně, Ostravě, Liberci, Pardubicích, Krnově a osmi slovenských městech. Asociace českých kameramanů vyhlásila své výroční ceny 29. února. Tím opět o týden předběhla Českou filmovou a televizní akademii, jež v televizním přenosu rozdělovala České lvy za rok 2003 6. března.

12

Nové i klasické francouzské filmy jsme mohli zhlédnout při Dnech frankofonie (4.-31. března), velkorysé kulturní události, jež zasáhla kromě Prahy devět krajských měst. Do druhé desítky vstoupily oblíbené Dny evropského filmu (Praha 11.-21. března, Brno 22.-30. března) se 43 snímky z 27 evropských zemí. Bilanční přehlídka českých filmů Finále Plzeň (29. března - 4. dubna) nabídla loni dokonce 15 programových bloků a přilákala zvýšený počet návštěvníků. Velmi čile si počíná společnost Člověk v tísni, pořadatel MF dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět (14.-22. dubna v Praze, 16. dubna - 14. května ve 14 dalších městech) pracující s fondem svých filmů průběžně po celý rok a pořádající paralelní přehlídky i v zahraničí. V pohraničním dvojměstě Český Těšín/Cieszyn se odehrála přehlídka českých, slovenských a polských filmů Kino na hranici (20.-25. dubna). MF animovaných filmů AniFest se v Třeboni konal teprve potřetí a zase se o krůček přiblížil zavedeným evropským festivalům této kategorie, jak o tom svědčí mj. přes 600 přihlášených a 170 soutěžních snímků. Jednou z našich nejstarších audiovizuálních akcí je Zlatá Praha (8.-12. května), mezinárodní televizní festival věnovaný hudebním žánrům, v jehož 41. ročníku soutěžilo v předvečer Pražského jara 115 pořadů z 31 zemí. Ale i skromnější MF potápěčských filmů PAF Tachov (20.-23. května) se již přehoupl do druhé pětadvacítky. Stejně nenápadný festival zdravotnických filmů Medicfilm Podbořany (25.-30. května) dovršil dokonce třicítku ročníků. Naše druhá nejvýznamnější filmová akce MF filmů pro děti a mládež Zlín (30. května - 5. června) je ještě o polovinu starší, přesto stále přichází s novinkami jako je třeba soutěž studentských filmů Zlínský pes. Loni festival navštívilo 35 tisíc malých i velkých diváků, kteří si mohli vybírat z rekordního počtu 288 filmů z 38 zemí. Ačkoli se řadíme mezi sportovně vyspělé země, jediný festival věnovaný této tematice Sportfilm Liberec (31. května - 4. června) se zatím příliš neprosadil do širšího povědomí. Příhodné dějiště si zvolilo Křišťálové srdce Poděbrady (1.-4. června), mezinárodní televizní festival dokumentárních a publicistických snímků se zdravotnickou tematikou. Do druhého pololetí vždy vstupujeme s MFF Karlovy Vary (2.-10. července). Jednička mezi našimi festivaly dala loni přednost kvalitě před honbou za početními rekordy. 235 filmů z 52 zemí ve 12 sekcích a šesti retrospektivách spolu s více než čtyřmi sty projekcemi je ovšem výběr víc než dostatečný. Spolehlivě vysoký je zájem mezi profesionály i nejširší veřejností, jak o tom svědčí téměř 11 tisíc akreditací a 124 tisíc vydaných vstupenek. Multidisciplinární přehlídka Boskovice 2004 (15.-18. července) propojila filmová a divadelní představení s koncerty a výstavami. To do jisté míry platí i pro další z vrcholů sezóny, jubilejní XXX. Letní filmovou školu Uherské Hradiště (23. července - 1. srpna), o níž píšeme v předcházející kapitole. Malou, ale svého druhu unikátní akcí byla přehlídka Film a dějiny - středověk v evropském filmu (20.-28. srpna), odehrávající se v areálu hradní zříceniny poblíž Humpolce. Premiérový ročník Fresh Films Festivalu, mezinárodní soutěžní přehlídky tvorby filmových škol, navazující na někdejší CILECT, hostily od 24. do 28. srpna Karlovy Vary. Téměř současně probíhal ve východočeském pohraničním městečku Teplice nad Metují tradiční Mezinárodní horolezecký filmový festival (26.-29. srpna). Soutěž mladých českých, slovenských a polských filmů tvořila jádro programu Těrlického filmového léta (2.-5. září) pořádaného v oblasti s početnou polskou menšinou. Teprve druhý ročník komediálnímu žánru vyhrazeného Festivalu evropských filmových úsměvů (11.-18. září) nalezl v Mladé Boleslavi oporu ve společnosti Škoda Auto. Dalším nováčkem je nesoutěžní MF hudebních filmů Music on Film/Film on Music (15.-20. září) pořádaný mezinárodním týmem v Praze. Cena

13

Františka Filipovského za nejlepší herecké výkony ve filmovém a televizním dabingu se odehrála v Přelouči 18. září. 26. český festival filmové a televizní komedie Novoměstský hrnec smíchu (25. září - 2. října) zahajoval neobyčejně hustou sérii říjnových festivalů. Zajímavé téma Film a cenzura (politická, náboženská, erotická) měla klubová akce Litoměřice počtvrté (26.-29. září). MF leteckých filmů (30. září - 7. října) v pražském multikinu Anděl City nabídl hrané, dokumentární, zpravodajské a instrukční filmy z celého světa. Na stručné AFO se scvrkl název 39. MF dokumentárních, populárně vědeckých a vzdělávacích pořadů, dříve známého jako Academia film Olomouc (4.-7. října). Souběžně s ním se v Českém Krumlově a Českých Budějovicích konal MFF o životním prostředí, přírodním a kulturním dědictví, již třicetiletý Ekofilm (4.-10. října). Do třetice uvítaly Karlovy Vary MF filmů a videosnímků cestovního ruchu Tourfilm (5.-9. října), posílený o jejich národní přehlídku Tour Region Film. MF studentských filmů (6.-8. října) pořádaný píseckou filmovou školou je ojedinělý tím, že jde o naše jediné festivalové bienále. Výjimečný svým zaměřením na nejmladší obory audiovizuální tvorby je MF kyberkultury Datatransfer Praha, jehož čtvrtý ročník vystačil se dvěma dny (9.-10. října). Mezi festivalové veterány naopak patří Dětský filmový a televizní festival Oty Hofmana v Ostrově (12.-15. října), hodnotící výhradně domácí produkci pro nejmladší publikum. Na Karlovarsku se koná rovněž Sokolovský filmový seminář (15.-17. října) věnovaný loni hororu. Publicity se moc nedostává Brněnské šestnáctce (20.-24. října), dříve amatérské, nyní mezinárodní výběrové soutěži nekomerčních hraných filmů a videoprogramů a přesto je to co do počtu ročníků nejstarší akcí z celé padesátičlenné kolekce. Zatím první reprízy se dočkal Festival bollywoodského (indického) filmu (21.-27. října), jenž nám představuje alespoň zlomek nejpočetnější filmové produkce na světě. Mezi našimi prestižními filmovými akcemi již pevně zakotvil MF dokumentárních filmů Jihlava (26.-31. října), stranící autorskému dokumentu a výjimečným tvůrcům. Jeho hlavní loňskou novinkou byl trh dokumentárních snímků ze střední a východní Evropy nazvaný East Silver. O půl roku až do poněkud volnějšího listopadového termínu se posunul Filmák (1.-4. listopadu), MFTF plzeňských dětí a mládeže zasvěcený pozitivnímu tématu O radosti. Hned po něm následoval pátý gay a lesbický filmový festival se symbolickým názvem Mezipatra (5.-21. listopadu), přenášející se vždy z Brna do Prahy. Zralým čtyřicátníkem je oproti tomu MF filmů o vědě, technice a umění Techfilm (8.-12. listopadu), pořádaný v Hradci Králové. Do pražského divadla Archa se vrátil FAMUfest ´21 (11.-14. listopadu), každoroční bilance tvorby posluchačů Filmové a televizní fakulty AMU, na níž se sešla téměř stovka soutěžních prací. Úzce specializovaný je ještě zánovní MFF dokumentární tvorby (12.-14. listopadu) se sociální tematikou, situovaný do nedalekého Ústí nad Orlicí. Jen s měsíčním odstupem od Ekofilmu se uskutečnila v Uherském Hradišti soutěž programů s ekologickým zaměřením Týká se to také tebe (24.-28. listopadu). Souběžně s ní připravil Český filmový a televizní svaz FITES svou nesoutěžní Přehlídku české dokumentární a animované tvorby (25.-27. listopadu) do pražského Matu. Tentokrát mu v hlavním městě konkuroval Festival francouzských filmů (25.-29. listopadu), již druhá rozsáhlá prezentace francouzské kinematografie v průběhu roku. K filmovým Českým lvům se 30. listopadu poprvé připojila lvice Elsa, posuzující televizní tvorbu uplynulého roku očima profesionálů - na rozdíl od dosavadní ceny TýTý vycházející z divácké ankety. Předvánoční čas volí FITES pro slavnostní vyhlašování svých výročních cen Trilobit Beroun (18. prosince) a zároveň uzavírá loňský kalendář domácích audiovizuálních akcí.

14

Připočteme-li k tomu šest již zmíněných klubových seminářů a dobrou třicítku soutěží amatérské filmové tvorby, které mají někdy i více než půlstoletou tradici, dospějeme k závěru, že celý rok je dnes v Česku prostoupen prakticky nepřetržitým proudem filmových událostí.

OCENĚNÍ ČESKÝCH FILMŮ DOMA I VE SVĚTĚ Jestliže již v roce 2003 jsme si posteskli nad skromnou sbírkou zahraničních cen pro naše filmy, loni to bylo ještě podstatně slabší. Situaci do jisté míry zachraňoval WorldFest v americkém Houstonu, kde dostaly Nevěrné hry režisérky Michaely Pavlátové Zvláštní cenu poroty a Jedna ruka netleská stříbrnou medaili v kategorii zahraničních filmů. K tomu můžeme připojit cenu FIPRESCI na MFF v Athénách pro Mistry (Marek Najbrt), cenu Dialog z festivalu východoevropského filmu v německém Cottbusu pro Horem Pádem (Jan Hřebejk) a dvě ocenění herecká – pro Ondřeje Vetchého za výkon v koprodukčních Krutých radostech na MFF Tváře lásky v Moskvě a Annu Geislerovou za výkon v Želarech na filmových dnech v rakouském Badenu. Z hlediska domácích poct, o které již nebyla nouze, bylo nejúspěšnějším filmem loňského roku Horem Pádem, jež získalo čtyři České lvy včetně těch klíčových (nejlepší scénář, režie, film a ženský herecký výkon pro Emílii Vášáryovou), hlavní cenu Zlatý Prim na Novoměstském hrnci smíchu, cenu FICC Don Quijote a obě herecké ceny čtenářů časopisu Cinema pro Jiřího Macháčka a Emílii Vášáryovou na plzeňském Finále 2005 a cenu čtenářů časopisu Premiere. Z ostatních filmů se jim značně přiblížili Mistři se třemi Českými lvy (nejlepší střih, Klára Melíšková a Jan Budař za vedlejší herecké role), výroční cenou filmových kritiků, cenou Kristián za rok 2004, cenou Zlatý debut na Těrlickém filmovém létě, hlavní cenou za český film na Festivalu evropských filmových úsměvů, třemi cenami z Novoměstského hrnce smíchu, Trilobity za režii a herecký výkon Jiřího Ornesta a výroční cenou Asociace českých filmových klubů na Finále 2005. Král zlodějů sice sklidil Lvy čtyři (za nejlepší mužský či spíše dětský herecký výkon pro Yashu Kultiasova, nejlepší kameru pro Vladimíra Smutného, jenž získal i výroční cenu Asociace českých kameramanů, dále za hudbu a zvuk), a k tomu Zlatého dudka za chlapecký herecký výkon na DFaTF v Ostrově, ale za český film se dá označit jen s nadsázkou. Lva za výtvarné řešení obdržel Vaterland – lovecký deník, který ocenila též studentská porota na Finále 2005. Poslední Český lev, za divácky nejúspěšnější film, se stal kořistí Snowboarďáků. Publikum ocenilo i Silný kafe, a to na Těrlickém filmovém létě. Naprázdno nevyšly ani snímky Duše jako kaviár (cena pro herečku Tatianu Vilhelmovou na Festivalu evropských filmových úsměvů v Mladé Boleslavi), Mazaný Filip (zvláštní cena ředitele festivalu tamtéž), Jak básníci neztrácejí naději (1. místo na Medicfilmu Podbořany), ba i Pánská jízda (cena dětského diváka v Ostrově) a Správce statku (hlavní cena dětské poroty na MFFDaM ve Zlíně). Rozporné bylo hodnocení Kameňáku 1 a 2, oba sice dostali Plyšové lvy za nejhorší film roku, zároveň však první Zlaté DVD (jednička) a divácké ceny z Mladé Boleslavi a Nového Města nad Metují (dvojka). Mezi dokumentárními snímky se výrazněji prosadil Český sen (režie Vít Klusák, Filip Remunda - cena za nejlepší dokument na FF v dánském Aarhusu, za nejlepší český dokument na MFDF Jihlava ex aequo, cena Kristián za rok 2004, nejlepší film a produkci na FAMUfestu, zvláštní ocenění na Finále 2005). Koprodukčních 66 sezón nasbíralo poct ještě více (cena za nejlepší dokument na MFF v izraelském

15

Tel Avivu, nejlepší evropský film v amerických Syrakusách, Grand Prix na Mediawave v maďarském Rábu, cena za nejlepší středoevropský dokument na MFDF Jihlava, Kristián, velká cena na Etnofilmu Čadca, cena slovenské filmové kritiky a Asociace slovenských kameramanů), ale je to v autorském slova smyslu snímek především slovenský. Z ostatních oceněných dokumentů uveďme alespoň filmy Afoňka už nechce pást soby (Martin Ryšavý – nejlepší český dokument na MFDF Jihlava ex aequo), Dva muži na Sibiři (Olga Sommerová – cena za dokument na Ekofilmu Český Krumlov), Kristova léta, dámy... (Tereza Kopáčová – Zlatý ledňáček za nejlepší dokument nad 30 min. na Finále), Myšlení vody (Tomáš Škrdlant – hlavní cena na Envirofilmu Banská Bystrica, cena Ministerstva životního prostředí na Ekofilmu, cena za nejlepší domácí film na MFF Voda, moře, oceány v Ústí nad Labem), Ničeho nelituji (Theodora Remundová – zvláštní uznání za dokumentární film na MFF Karlovy Vary), Řeka Úpa (Hugo Habrman – ceny z MF Agrofilm Nitra, Techfilm Hradec Králové, MF potápěčských filmů PAF Tachov), Věci (Marta Hrubá – nejlepší dokument na FAMUfestu, Zlatý ledňáček za nejlepší dokument do 30 min. na Finále 2005) a Zakarpatská Ukrajina – Rachovský rajón (Tomáš Hodan – Velká cena AFO Olomouc, ceny z Techfilmu a přehlídky studentských filmů při MFFDaM Zlín). Zvláště chudá byla žeň animované tvorby. V blízkém zahraničí uspěla jen školní práce Martina Dudy Kontakt (cena za nejlepší studentský film na Artfilmu Trenčianské Teplice, zvláštní uznání poroty na AniFestu Třeboň), ostatní pocty jsou tuzemské. Na AniFestu byly oceněny ještě filmy Čechy krásné, Čechy mé 2003 (režie Pavel Koutský – Zvláštní cena poroty), ten obdržel ještě cenu Kristián za rok 2004, a koprodukční Výběrčí mýtného (Rachel Johnsonová – zvláštní uznání poroty). Svědomí (Jan Bohuslav) se stalo nejlepším animovaným filmem FAMUfestu, seriálový díl Pat a Mat se vracejí – Akvárium (Marek Beneš) dostal Cenu diváka na MFFDaM ve Zlíně, Olympijský oheň Vladimíra Jiránka cenu poroty na MFF Sportfilm Liberec a cyklus večerníčků O Kanafáskovi Galiny Miklínové čestné uznání v rámci Trilobita Beroun. Ojedinělého a o to cennějšího úspěchu dosáhli naši technici v podobě amerického Oscara za zásluhy v technické oblasti pro teleskopický kamerový jeřáb (konstruktér Horst Burbulla). Z množství poct udělených filmovým tvůrcům jmenujme alespoň francouzský Řád čestné legie a cenu za celoživotní přínos z MFF v San Francisku pro Miloše Formana, cenu za mimořádný umělecký přínos světovému filmu na karlovarském MFF a cenu Americké asociace kameramanů za mezinárodní přínos kinematografii pro Miroslava Ondříčka, jmenování Jiřího Menzela Komandérem Řádu umění a literatury ve Francii, k čemuž se připojily ještě ceny za celoživotní dílo z MFF v tureckém Istanbulu a rumunské Bukurešti pro tohoto umělce. Za celoživotní přínos byl oceněn jubilant Juraj Herz na MFFDaM ve Zlíně, k tomu obdržel Slovenskou národní filmovou cenu a výroční cenu Asociace českých filmových klubů. Věra Chytilová se stala držitelkou Ceny Vladislava Vančury udělované v rámci Trilobitu Beroun.

FILMOVÁ PRODUKCE Patrně i v souvislosti s projednáváním novely zákona o Fondu kinematografie čeští filmaři zesilují své protesty proti nedostatečné podpoře národní kinematografie ze strany státu. Vzdor tomu produkce nejvíce sledovaných celovečerních hraných filmů v minulém roce dokonce stoupla. Premiéry se jich dočkalo šestnáct, z toho byla

16

jen jediná koprodukce s minoritní českou účastí. Podle očekávání největší pozornost divácké, ale i odborné veřejnosti upoutala smutná komedie scenáristy Petra Jarchovského a režiséra Jana Hřebejka Horem Pádem. Ve volné sérii věnované postupným etapám naší poválečné historie (Šakalí léta, Pelíšky, Pupendo) autoři konečně dospěli do současnosti a znatelně přitvrdili. V jejich příběhu o několika vzájemně se proplétajících liniích převládají životní debakly, rozbolavělé rodinné vztahy, všudypřítomná zlodějna, cynismus, neláska, xenofobie a rasismus. Ještě chmurnější a především sarkastičtější obraz nabízejí Mistři debutujícího režiséra Marka Najbrta, odehrávající se kdesi v bezútěšném koutě pohraničí. Hrstka outsiderů, která tu zůstala, se vyžívá v šovinisticky podbarveném fandění národnímu hokejovému týmu. K výrazným titulům loňské produkce nesporně patří také Král zlodějů v Německu žijícího českého režiséra Ivana Fíly, realizovaný v koprodukci pěti zemí. Tradičně pojatý příběh líčí dramatické osudy dětí z východní Evropy zavlečených do berlínského podsvětí. Místo slavného artisty se malý hrdina stane pouličním zlodějem a jeho sestra prostitutkou. Můžeme sem přiřadit i přepis snad nejznámějšího románu Vladimíra Párala Milenci a vrazi v režii dlouholetého televizního tvůrce Viktora Polesného. V rozpětí dvou desetiletí film zachycuje milostné pletky, ambice, zrady a prohry obyvatel jedné ústecké svobodárny. Zároveň vystihuje dekadentní atmosféru severočeské metropole za minulého režimu, v němž chemičkami kontaminované ovzduší jakoby poznamenalo charaktery aktérů a otrávilo jejich vztahy. Pozoruhodným solitérem mezi loňskými filmy je Vaterland - lovecký deník, autorské dílo dalšího debutanta Davida Jařaba. Snově, až přízračně laděné podobenství o skupině aristokratů, kteří se po letech vracejí na své panství v blíže neurčené zaostalé zemi, aby se tu oddávali lovu na lidem podobné bytosti zvané kostrouny, navozuje rozmanité výklady. Nejspíš vypovídá o nadčasovém střetu různých kultur, poukazuje na psychologické kořeny rasismu a jen obtížně se prosazující potřebu tolerance. Režijní prvotinou je rovněž "multikulturní" Silný kafe v ČR již zabydleného Islanďana Börkura Gunnarssona. V trefné drobnokresbě vystihuje typy mladých lidí z filmařského prostředí, jejich uvolněný, nezakotvený životní styl a poněkud labilní vztahy. Za podivným názvem Duše jako kaviár se skrývá rovněž autorská práce Milana Cieslara. Z poměrně komplikované spleti rodinných a mileneckých vazeb, na nichž se podílí celá desítka rovnocenných postav, se dají vyčíst stopy morální dezintegrace současné české společnosti. V tom se Cieslarův opus do značné míry blíží mrazivé frašce Post coitum, jejíž realizace se místo původně zamýšleného autora námětu Marcela Bystroně ujal osvědčený mistr režie Juraj Jakubisko. Vizuálně ambiciózní snímek staví do popředí sexuální akty, v nichž se stylem "každá s každým" prostřídají čtyři muži a pět žen. Nepříliš přesvědčivě tak vyznívá jako kritika konzumního přístupu k nejintimnějším stránkám lidského soužití. Ve srovnání s tím působí pátá část "básnické" série scenáristy Ladislava Pecháčka a režiséra Dušana Kleina Jak básníci neztrácejí naději až nezvykle cudně. Její protagonista Štěpán Šafránek si totiž k naší pragmatické době udržuje romantický odstup, proto ho více než nejistá možnost profesionální kariéry zláká nová láska. Svým vlídným humorem a zjevnou sympatií k vlastním hrdinům se film odlišuje snad od všech ostatních. Kriminální příběh režiséra a kameramana F. A. Brabce Bolero se inspiroval skutečným případem, který svého času vzrušil celé Slovensko. Zatímco historie surové vraždy, které se dopustí parta příslušníků zlaté mládeže, aby se zbavila nežádoucí svědkyně, alespoň usiluje o společenskokritické vyznění, snímek Non plus ultras již čtvrtého režijního nováčka Jakuba Sluky, takové ambice nemá. A to

17

přesto, že se věnuje závažnému tématu agresivního fotbalového fandovství, které pojednává (na rozdíl od filmu Mistři, kde šlo ovšem o hokejovou obdobu) ve spíše odlehčeném duchu. To Marek Dobeš, v pořadí pátý debutant v celovečerní hrané kategorii, chtěl zároveň pobavit i poděsit v premiérovém českém zombie hororu Choking Hazard. Ničivý nájezd oživlých mrtvol na osazenstvo osamělého lesního motelu se odehraje během jediné noci. Televizními sitcomy odkojené publikum až kupodivu vděčně přijalo Pánskou jízdu. Prakticky v jediné dekoraci se odehrávající komedie o trojici dospělých mužů, naprosto nezvládajících samostatné vedení domácnosti, nás zahrnuje dosti omšelým humorem. Jde opět o režijní prvotinu jinak vcelku ostříleného Martina Kotíka. Přesně na míru většinovému teenagerskému vkusu byl zřejmě ušit další režijní debut, komedie Snowboarďáci, která v kinech doslova triumfovala. Dvojice adolescentů se v zimních Krkonoších potýká s nástrahami nepřejících příbuzných i záludného lyžařského náčiní, aby nakonec skončila v náručí sličných snowboardistek. Ještě podbízivější přístup volí Zdeněk Troška v buranské komedii Kameňák 2, která se drží receptu ověřeného v prvním díle. Děj sestavený z pásma hraných anekdot se opět točí kolem zázračného pramene s afrodisiakálními účinky. Herecký ansámbl byl tentokrát posílen o pophvězdy Helenu Vondráčkovou a Martina Maxu. Zvláštní postavení v této kolekci zaujímá v doslovném smyslu rodinný, prázdninový příběh Správce statku. Zkušený kameraman, ale začínající režisér Martin Duba ho realizoval v poloamatérských podmínkách, což je na jinak sympatickém snímku rušivě znát. V obnovené premiéře se do kin vrátila úspěšná Svěrákova road movie Jízda a v rámci Projektu 100 i mistrovské dílo Juraje Herze z konce šedesátých let Spalovač mrtvol o psychopatovi, který se chopil své životní šance. Oba tituly po svém kontrastují s loňskou sestavou - Jízda tím, že se i s minimálním rozpočtem dá natočit atraktivní, dokonce kultovní opus a Spalovač svou svrchovanou uměleckou kvalitou. Již zavedenou praxí je uvádění dlouhometrážních dokumentů. Loni se jich v kinech objevilo, i když většinou jen letmo, rekordních pět. V abecedním pořadí, ale také podle diváckého ohlasu mezi nimi patří prvenství Českému snu (režie Vít Klusák, Filip Remunda), který v návštěvnosti předstihl dokonce některé domácí hrané snímky. Jistě se o to zasloužil i rozruch kolem stejnojmenného fiktivního hypermarketu, jenž autorům poskytl látku k průzkumu tohoto v Česku neobyčejně populárního fenoménu. Komornější byla odezva sebezpytné Krajiny mého srdce, v níž se Jan Němec zamýšlí nad situací člověka vystaveného bezprostřední hrozbě smrti. Distribuce jeho originální dokumentární eseje se ujala Asociace českých filmových klubů. V celovečerním programu Ničeho nelituji Theodora Remundová spojila dva dokumenty. Jeden nám představuje matku, dceru a vnučku utápějící se v malicherných sporech a výčitkách, druhý naopak ženu, kterou neopouští ani v těžkých chvílích optimismus. Ve snímku Tatínek portrétuje režisér Jan Svěrák svého otce, scenáristu, textaře, herce a divadelního autora Zdeňka Svěráka. Absolventský film Eriky Hníkové Ženy pro měny je svědectvím o miliardovém byznysu exploatujícím ženskou touhu po fyzické kráse - o specializovaných časopisech, módním oblečení, kosmetice, plastických operacích, prostředcích na hubnutí a modelingu. Dva posledně jmenované snímky jsou uváděny na DVD. Výhled do letošního roku působí optimističtěji, a to věřme nejen v kvantitativním smyslu. Jen v prvním pololetí totiž bude mít premiéru dvanáct českých filmů, to druhé však bude zřejmě slabší. V lednu vstoupily do kin tři snímky: originální nahořklá komedie Žralok v hlavě (režie Maria Procházková) s hereckým sólem Oldřicha Kaisera, Kameňák 3 zřejmě uzavírající celou sérii a volná rekonstrukce vražednické

18

causy z počátku devadesátých let Sametoví vrazi (Jiří Svoboda). Na únor byl připraven Kousek nebe (Petr Nikolaev), vězeňská romance z tuhých padesátých let a Příběhy obyčejného šílenství, v nichž přenesl na plátno vlastní divadelní hru Petr Zelenka. Trojice filmů byla nasazena v březnu: dramatická sága z válečných let Krev zmizelého (Milan Cieslar), stylizovaná groteska Tomáše Vorla Skřítek a převážně slovenská historie milostného trojúhelníku Zostane to medzi nami (Miro Šindelka). K dubnovému repertoáru přispěly rekordní čtyři tituly: Blízko nebe (Dan Svátek) o mezinárodním osazenstvu stejnojmenného hotýlku, Román pro ženy, natočený Filipem Renčem podle bestselleru Michala Viewegha, tragikomický česko-slovenský příběh dnešních "hrdinů dělnické třídy" Sluneční stát (Martin Šulík), vítěz Finále 2005, a koprodukční Velká voda (Ivo Trajkov), jejíž děj se odehrává v poválečné Makedonii. Nejméně deseti dalších českých premiér se dočkáme ve druhém pololetí. To by znamenalo nejvyšší produkci za posledních patnáct let! Ačkoli si česká filmová produkce loni udržela přízeň návštěvníků kin, neubránila se příznakům stagnace a nelze popřít, že si vybrala svůj slabší rok. Fond kinematografie své skromné prostředky rozprostřel mezi devět ze šestnácti hraných a čtyři z pěti dokumentárních premiér. Ani Česká televize zatím výrazněji neomezila své angažmá, podílela se na vzniku šesti, resp. třech z nich a do hrané tvorby vložila téměř 67 miliónů korun. To však nemohlo vykompenzovat všeobecný nedostatek financí, za něhož většina filmových projektů buď volí cestu drastických úspor nebo se dočká realizace až po několikaletém úsilí. Takové podmínky pochopitelně nesvědčí výpravnějším či jinak nákladným žánrům, ale ani umělecky náročnější tvorbě a formálním výbojům. Pokračující, dokonce sílící příliv nových jmen (osm debutů!) nesvědčí ani tak o přetlaku dosud opomíjených mladých talentů jako o tom, že renomovanější tvůrci nejsou ochotni pracovat za mnohdy nestandardních a improvizovaných podmínek. Nelze se proto divit, že přibývá snímků někdy až křečovitě nadbíhajících masovému vkusu, neoplývajících invencí a někdy ani potřebnou profesionalitou. V hrané produkci se stále výrazněji projevuje vliv televize, jejích parametrů, realizačních postupů a mentality. Převládající pesimistické ladění, drsný až vulgární tón, nahořklý nebo i sarkastický humor provází do jisté míry tematická jednotvárnost. Přičteme-li k tomu jen vzácnou účast v mezinárodních koprodukcích, chybějící úspěchy na světových festivalech a trvale omezené exportní vyhlídky, dá se mluvit o začarovaném kruhu, v němž se česká kinematografie pohybuje. Soudě podle titulů obsažených v Ročence NFA se v Česku loni realizovalo jen kolem 400 dokumentárních filmů. To by znamenalo značný úbytek, ale údaj je zkreslen tím, že patrně až několik desítek jich uniklo evidenci. Na dokumentární tvorbě se totiž podílí kolem stovky drobných výrobců, jejichž produkce je podchycena jen zčásti, přestože se evidence audiovizuálních děl opírá o zákon (nabídková povinnost Národnímu filmovému archivu). Klíčovým hráčem tu je Česká televize, která do sféry dokumentární tvorby vstupuje formou vlastní výroby, koprodukce, zakázek či nákupu a v roce 2004 do ní vložila více než 35 mil. Kč. V objemu vlastní výroby, jejíž těžiště spočívá v cyklech (Diagnóza, Nový český design, Šumná města, Vizitky českých galerií a muzeí, Zpět k pramenům aj.) s ní může soupeřit jen společnost Febio. Ta vyrobila na sedmdesát dílů cyklů (populární cestopisná Cestománie pro ČT, která po přechodu na Novu pokračovala jako Nová Cestománie, Dvanáct odvážných o českých podnikatelích, část dlouhodobé série 21 pohledů na Prahu 21. století, Zpověď o nevšedních lidských osudech, Echo Febiofestu) a několik snímků solitérních. Nové díly obsáhlého cyklu Předčasná úmrtí pro ČT připravila World Cycle Foundation a pouští se do dalšího zvaného

19

Soukromé životy, populárně vědecký týdeník Popularis zpracovává Herafilm aj. Pokračování se rovněž dočkal seriál ČT Mistři českého animovaného filmu II, soustavně o filmovém dění ve světě informuje měsíčník Filmopolis z Pražské kinematéky, především o filmových premiérách pak týdeník Kinobox společnosti Vachler Art Company. Objemná je produkce studia Fontis, vyrábějícího převážně zakázkové propagační a informační snímky, podobné zaměření má Holly, Helios, IQ Media, OK Vision, pd Media, TVF, mARK, GRTS a další. Tématům z kulturní sféry dává přednost AD Film, All in Agency, Beta Trade, Bohumil Kheil, HaD Film, QQ Studio, Simply Cinema, SkyTVilm, Studio KF, sociálně psychologickými a portrétními dokumenty přispěl Endorfilm, Helena Třeštíková, K 2, Pluto Film & Video, dokumentární esejí Noon Production. Historickou tematikou se zabývá např. DOCUFilm, přírodopisnou a ekologickou Batic Film, Big Heart Vision, KF Orbis, Skyfilm Ivana Stříteského, zdravotnickou Herafilm, Petr Baran, náboženskou a charitativní Studio Telepace. Do etnografické se kromě ZF Filmu ojediněle pustil Total HelpArt působící především ve sféře hraného filmu. Na dopravní tematiku se specializoval Auvix, na vojenskou mj. Bugaboo a sportovní Aquahit, AW Studio, Studio Loja. Rozsáhlou produkci dokumentárních filmů má FAMU, podílí se na ní ale i Soukromá vyšší odborná škola filmová v Písku, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Západočeská univerzita Plzeň a další. Videosnímky s historickými, místopisnými, etnografickými a jinými náměty natáčejí také muzea a další instituce. Výukové snímky vytváří Audiovizuální a technické centrum ČVUT, vzdělávací charakter má produkce Studia J.A. Komenského, zemědělské instrukční filmy vyrábí Institut výchovy a vzdělávání Ministerstva zemědělství, vojenské armádní AVIS atd. Českému dokumentu nechybějí výrazné postavy jako je Josef Císařovský, Věra Chytilová, Miroslav Janek, Pavel Koutecký, Hana Pinkavová, Břetislav Rychlík, Martin Řezníček, Olga Sommerová, Marie Šandová, Jana Ševčíková, Tomáš Škrdlant, Pavel Štingl, Helena Třeštíková, Ljuba Václavová, Karel Vachek, Kristina Vlachová. Z mladších zaujali Tomáš Hejtmánek, Erika Hníková, Vít Janeček, Vít Klusák, Lucie Králová, Martin Mareček, Filip Remunda, Martin Ryšavý, Jakub Sommer, Olga Špátová, Jakub Wagner. Dokumentární tvorby se snad nejvíce dotkla úsporná opatření ČT a také Fond kinematografie jí poskytuje jen dílčí podporu. Na druhé straně je jí věnována stále větší pozornost na festivalech, vybrané dlouhometrážní tituly jsou nasazovány do distribuce a častěji se objevují alespoň v artových kinech. Cestu do světa se snaží našim dokumentaristům otevírat Institut dokumentárního filmu s akcemi jako je Burza námětů, o domácí nezávislé výrobce dokonce začínají projevovat zájem soukromé televize. Také česká animovaná tvorba zčásti pocítila útlum zakázek veřejnoprávní televize, přestože ČT uvádí, že do ní loni vložila 38 miliónů korun. Ve Zlíně se ještě dokončovala nová série večerníčků o králících Bobu a Bobkovi a studio Patmat pracovalo na pokračování cyklu o dvou smolařských kutilech Pat a Mat se vracejí. V Anifilmu se natáčely večerníčky Do pohádky a Říkadla Josefa Lady, ve studiu Anima Čtyři uši na mezi a Matylda, ostravské QQ studio se připojilo Pučálkovic Aminou. Současnou animovanou produkci však nepředstavují jen „uspávací“ seriály pro děti. Režijní tým Vlasta Pospíšilová, Břetislav Pojar, Aurel Klimt a Jan Balej dokončoval celovečerní Fimfárum 2, které oslovuje stejně dospělé jako děti. To platí také pro další práce Aurela Klimta, plodného autora a úspěšného producenta. Studio AAA se dokonce pustilo do celovečerního 3 D animovaného snímku Pověsti staré Prahy. Široký rozsah má tvorba Pavla Koutského - od brilantních politických blackoutů přes oceněné Čechy krásné, Čechy mé až po

20

večerníček Do pohádky. "Dospělá" autorská tvorba nemá zdaleka tak zajištěný odbyt jako letos již čtyřicetiletá produkce večerníčků. Přesto se podařilo realizovat i větší projekty jako je Světlonoš Jana Švankmajera, Ulity Jana Baleje, Pelargonie Lucie Sunkové či Samotář Bedřicha Glasera. Nejen početně se stále významněji na domácí animované produkci podílejí studenti středních a vysokých škol uměleckých, ale i technických směrů. Vedle tradiční Vysoké školy umělecko-průmyslové a FAMU se prosazuje Univerzita Tomáše Bati a VOŠF Zlín, SVOŠF Písek, ale také brněnská JAMU, pražská Střední průmyslová škola sdělovací techniky, Střední škola aplikované kybernetiky Hradec Králové, Vyšší odborná škola grafická Jihlava a další. Příslibem jsou nová jména jako Jan Bohuslav, Martin Duda, Denisa Grimmová, Vít Pancíř, David Súkup, Lucie Štamfestová a další. Poznat jejich práci a vlastně veškerou autorskou animovanou tvorbu můžeme především a téměř výhradně na festivalech. Z nich nejdůležitější a klíčový je AniFest pamatující i na drobnější animovaná dílka jako jsou videoklipy, znělky, reklamy, které spolu se zahraničními zakázkami pomáhají udržet obor při životě. Především však pomáhá našim tvůrcům udržovat bezprostřední živý kontakt se světem, v němž animovaný film může být nejen skromnou obživou a uměleckou seberealizací, ale i výnosným byznysem. To se týká investičně náročných celovečerních filmů a rodinných televizních seriálů. Meta zatím pro nás příliš vzdálená, ale nikoli vyloučená. Méně viditelnou, ale ekonomicky podstatnou součást české kinematografie představují služby pro zahraniční, americké, ale i britské, německé, francouzské a italské filmové a televizní produkce. Relativně příznivé ceny, atraktivní lokality a samozřejmě také solidní profesionální úroveň poskytovaných služeb k nám v devadesátých letech přivedly přední světové produkční společnosti spolu s proslulými režiséry i populárními hereckými hvězdami Především sem však přinášejí potřebné kontakty, filmařské know how, pracovní příležitosti a na zdejší poměry velké peníze, značně převyšující obrat domácí filmové produkce. Poměr jednotlivých odvětví audiovizuálního průmyslu ve finančním objemu je odhadován takto: 75 % zahraniční zakázky včetně reklamy a hudebních spotů, 20 % reklamní spoty pro domácí zadavatele a 5 % produkce českých filmů. V číselném vyjádření činil celkový obrat za rok 2003 (loňské údaje dosud nejsou známy) podle Asociace producentů v audiovizi více než 4 miliardy korun. K nejvýznamnějším zdejším společnostem, podílejících se na těchto zakázkách včetně reklamních, patří Stillking Films, Etic Films, Armada Films, Balzer International Films, Dawson Production, Filmservice Productions, Lucky Man Productions, Lumar Film, Milk & Honey Films, Partnership Pictures, Sirena Films, Studio Fáma 92 a Wilma Films. Ze studií je to především Barrandov Studio, dále Prague Studios a řada dalších ateliérů vzniklých přestavbou a úpravami nevyužitých továrních hal. Ze zahraničních filmů u nás natáčených budil největší pozornost Oliver Twist Romana Polańského, z větší či menší části tu vznikaly také snímky Alien vs. Predator, Bratři Grimmové, Doom, Hellboy, Napola, Everything Is Illuminated, Running Scared, Laughing Water, Princ a já, Tereza Raquinová, Van Helsing, televizní filmy a seriály D´Artagnan a tři mušketýři, Vykoupeni láskou, Větrná hůrka, Colditz, Pražské květy, hraný dokument Johanka z Arku a další. Česko a zejména Praha si v tomto odvětví vybudovala v rámci střední a východní Evropy silnou pozici, která je v poslední době ohrožována „levnější“ konkurencí z Východu. Proto zainteresované produkční společnosti požadují (zatím nepříliš úspěšně) výraznější podporu ze strany státu a veřejné správy v podobě daňových úlev a dalších zvýhodnění, uplatňovaných v jiných zemích. Dobře se rozbíhá činnost

21

Film Commission při Českém filmovém centru, poskytující zejména nabídkový servis potenciálním zahraničním klientům.

FILMOVÁ DISTRIBUCE "Entertainment industry" zní sice poněkud jinak než "národní kinematografie", ale proto nemůžeme v kapitole o filmové distribuci pominout - při jejím globálně dominujícím postavení - tu americkou. Podle údajů Motion Picture Association of America, sdružující největší produkční a distribuční společnosti, bylo v roce 2004 v USA natočeno opět více, a to 611 celovečerních filmů, ale do kin jich bylo nasazeno 475, tedy asi tři čtvrtiny. Z toho osm představovala malá, ale významná skupina titulů animovaných a (v případě Mooreova Fahrenheita 9/11) dokumentárních. Produkty velkých společností se na tom podílely necelou polovinou (199), ale protože tzv. majors plně kontrolují distribuci, sklidily naprostou většinu tržeb. Ty v meziročním srovnání nepatrně stouply na více než 9,5 miliardy dolarů. Stalo se to jen díky zdražení vstupného v amerických kinech, jež v průměru dosáhlo 6,2 $ (pro srovnání u nás vychází už na 4 $), protože návštěvnost již druhým rokem klesá, a sice na 1,536 miliardy diváků. Snížila se také průměrná roční návštěva na obyvatele - nynějších 5,2 je ovšem stále jednou z nejvyšších hodnot na světě. Bilanci amerického filmového průmyslu relativizuje oslabený dolar, který zároveň zvyšuje význam exportu jeho produktů. V zahraničních kinech vydělaly 15,7 miliardy $, tedy podstatně více než na domácím trhu. Stále vážnějším problémem se pro filmový průmysl (a to nejen americký) stávají ilegální nahrávky premiérových filmů šířených zejména po internetu. O jistém napětí v ekonomické bilanci Hollywoodu svědčí sílící tlak na snižování enormních nákladů na výrobu a marketing, které jsou v průměru až čtyřikrát vyšší než v Británii, desetkrát oproti Francii a dokonce dvacetkrát než v Itálii. Mimochodem naše hrané filmy jsou průměrně šedesátkrát lacinější. Dlouhodobý nárůst průměrných nákladů na výrobu amerických "majors" filmů (loni 64 mil. $) se zastavil a náklady marketingové (34,5 mil. $) šly dokonce výrazně dolů. Nejdražší hvězdy nedostávají tolik příležitostí, prosazují se méně známí, často zahraniční režiséři, realizace se svěřuje menším a levnějším produkčním firmám, častěji se sahá po mezinárodních koprodukcích, více snímků se natáčí mimo USA. Tržní podíl stoprocentně amerických filmů v tamních kinech byl loni 83,5 %, což je asi tolik co v Austrálii či Británii a paradoxně jen o špetku více než v Rusku. Dalších 10 % připadalo na koprodukce a zvýšených 5 % se dostalo na filmy evropské, převážně britské. Loňským favoritem amerických diváků se stal animovaný snímek Shrek 2. Pozoruhodné je, že mezi prvními jedenácti najdeme ještě tři další "animáče" - Úžasňákovi, Polární expres a Příběh žraloka. Překvapivě vysoko (3.) se umístilo diskutované Umučení Krista a dobře šel na odbyt také politický pamflet Fahrenheit 9/11 (17.). Zatímco kin v USA vytrvale ubývá (loni 6012), což jde na vrub těch jednosálových a tzv. miniplexů (do 7 sálů), přibývá multiplexů (do 15 sálů) i megaplexů (nad 16 sálů). Všech sálů celkem je bezmála 36 tisíc. V pětadvacítce zemí Evropské unie se v roce 2004 natočilo zase o něco více hraných filmů – 764. Jejich minoritní podíl na evropském trhu, kolem 26 %, však zůstal stejný. Z toho připadalo 9,5 % na filmy francouzské, 6 % na britské a 4,5 % na německé. I tady, jako téměř všude ve světě, dominují hollywoodské movies s ustálenými zhruba 71 %. Tyto poměry ovšem do značné míry zpochybňují koprodukce, na nichž jsou často americké jen vložené (a také vydělané) peníze.

22

Celková návštěvnost v zemích EU stoupla o celých šest procent a po devíti letech opět překonala magickou hranici jedné miliardy diváků (1005 miliónů). Zasloužila se o to především "velká pětka" v čele s Francií, jež meziročně přidala dokonce 12 %, vedlo se i Italům (+9,5 %), Němcům (+5 %), Španělům (+4,5 %) a Britům (+2,5 %). Z menších zemí původní patnáctky přibíralo nejvíce Rakousko (+9,5 %) a Dánsko (+4 %). Zcela mimořádně se však činili noví členové Polsko (+40 %), kde podobné výkyvy může způsobit i jediný úspěšný, obvykle domácí titul, a Lotyšsko (+45 %), jež se zase odrazilo z nízké výchozí úrovně. Naopak největší ztráty zaznamenali sousední Finové (- 10 %), Švédové (-8,5 %), Estonci (-7 %) a také Holanďané (rovněž - 7 %). Francouzi si již po léta udržují pozici evropských lídrů, a to ve všech parametrech: ve filmové produkci (130 filmů + 37 majoritních koprodukcí), její podpoře, v návštěvnosti (bezmála 195 mil. diváků) a zejména ve vysokém podílu vlastních filmů na trhu (38 %). Nejvyšší návštěvu tu také zaznamenal domácí titul, u nás uváděný jako Slavíci v kleci. V tom se jim tentokrát vyrovnali Němci, kteří mohou mluvit o skutečném průlomu: měli tři vlastní filmy nejen v domácí první pětce, ale i v evropské desítce. S podílem 24 % na domácím trhu sice zůstali daleko za Francouzi, avšak zařadili se mezi evropskou elitu, k níž patří již jen tři menší produkce: fenomén posledních let Dánsko (rovněž 24 %), Švédsko (23 %) a k našemu potěšení též ČR (24 %). Lepší rok měli také Italové s podílem 20 % na domácí půdě a druhou nejvyšší produkcí (96 + 15). Těsně se jim přiblížili Španělé (92 + 17), ale jejich filmy se mnohem hůř prosazují i u vlastního publika (13 % podíl). Daleko efektivnější jsou Britové těžící z těsné spolupráce s Američany: natočili pouhých 28 filmů + 17 koprodukcí, ale jejich Bridget Jonesová: S rozumem v koncích vede jasně ryze evropský top ten návštěvnosti a najdeme v něm i dva další britské filmy. Ještě markantnější je jejich převaha v dlouhodobé tabulce za posledních deset let, kde britské filmy obsadily prvních šest míst. V soutěži s globálními hity amerického nebo pseudoamerického původu však evropské snímky stále zaostávají. Do první evropské dvacítky zahrnující i mimoevropské tituly se loni prosadily jen tři, dva již zmíněné a německý (T)Raumschiff Surprise - Periode 1. Vévodí jí jako v USA Shrek 2 před Harry Potterem a vězněm z Azkabanu následovaným s velkým odstupem Trójou. Pořadí v průměrné roční návštěvnosti na obyvatele (PNO) se v evropských zemích příliš nezměnilo. Vede je stabilně Island s "americkou" frekvencí 5,2, kterému se přibližuje jen podobně výjimečné Irsko - 4,4. Následuje románská dvojice Španělsko - 3,3, Francie - 3,1 před dalšími Seveřany Británií - 2,9, Norskem - 2,6 a Dánskem, které dostihlo Rakousko a Švýcarsko - 2,4. Nad evropským průměrem se udržela již jen Belgie - 2,3, zatímco Itálie spolu se Švédskem a Německem (všichni 1,9) na něj ještě nedosáhla. K Portugalsku - 1,7 se blíží premiant z nových členů EU Slovinsko - 1,5 sledované Maďarskem, Holandskem - oba 1,4 a Finskem - 1,3. Nad úrovní jedné návštěvy kina ročně se udrželo ještě Česko - 1,17 a podle odhadů Řecko – 1,1. Odspodu se jí nejvíce přiblížilo Polsko a Estonsko - 0,9, za nimi zůstalo i po zlepšení Lotyšsko a Chorvatsko - 0,7, dále Rusko – 0,6, Slovensko - 0,5, Bulharsko s Tureckem a Litvou - 0,4, na poslední příčce pak Rumunsko - 0,2. Z mimoevropských zemí uveďme alespoň nejzajímavější: kinu holdující Austrálii 4,5, Kanadu - 4,0, Indii - 3,2, kde je v první dvacítce 19 indických filmů, ale i jižní Koreu - 2,6, nejlepší z Latinské Ameriky Mexiko - 1,6, Izrael - 1,5, Japonsko - 1,35 a nejlepší z Afriky JAR - 0,6. Je snad symbolické, že v roce 2004 jsme šli opět proti celoevropskému trendu, tentokrát v opačném směru. Návštěvnost českých a moravských kin se totiž udržela

23

nad hranicí 12 miliónů, ale předchozí prudký vzestup se doslova zlomil. 12,046 miliónu diváků znamenalo na pohled zanedbatelný, přesto však varovný pokles o 0,8 %. Potvrzuje ho letošní vývoj, který dokonce naznačuje vážný propad. Loni se také zastavila expanze multikin - nepřibylo žádné nové, nezměnil se jejich podíl na celkové návštěvnosti (57 %) a prakticky ani na tržbách (69 %). Z "multikinofikovaných" měst zaznamenal malé přírůstky jen Hradec Králové a Ostrava. České Budějovice, Brno i Praha hlásí již pokles. České filmy si v podstatě udržely velmi příznivý čtvrtinový podíl na návštěvnosti (24 %), zatímco americké si přilepšily na rovné dvě třetiny. Na ostatní tedy zbylo sotva deset procent: na třetím místě zůstala produkce britská (2,8 %) před francouzskou (2 %) a německou (1,2 %). Celkový evropský podíl (bez domácího) se znatelně oslabil (7,7), zůstává však stále lehce nad evropským průměrem. Zároveň to znamená, že si přilepšila skupina těch ostatních (1,9 %). Jistou útěchou pro kinaře a distributory může být, že se tržba v kinech zvýšila o 2 % na 1,106 miliardy Kč. Zasloužil se o to urychlený růst vstupného, jež v průměru dosáhlo 91,80 Kč. V Praze se dokonce těsně přiblížilo 120 Kč, v menších místech se však někde udrželo i pod padesátikorunou. Protože o citelná čtyři procenta klesl počet představení na necelých 327 tisíc, znamená to, že průměrná návštěva na představení se zlepšila na hodnotu 36,9. Loni ubylo rovněž premiér, kterých bylo podle oficiálního seznamu Unie filmových distributorů včetně dokumentů a premiér obnovených 192. Dělilo se o ně 14 distributorů, z nichž nejlepších výsledků dosáhl opět Falcon (32 premiér - 30,5 % podíl na návštěvnosti - 29 % na tržbách) následován dvěma silnými konkurenty, Bontonfilmem (44 - 24,5 % - 26,5 %) a společností Warner Bros (16 - 23 % - 24 %). S velkým odstupem za nimi zůstala čtveřice Bioscop (17 - 6 % - 6,5 %), SPI (25 - 5 % - 4,5 %), Hollywood (12 - 3,5 % - 3,5 %) a nováček Prospero (1 - 3,5 % - 3 %). Další čtyři distributoři, Cinemart (9 premiér), Asociace českých filmových klubů (11), Intersonic (5) a Artcam (8) se pohybují na úrovni jednoho procenta nebo těsně pod ní. Připočteme-li reprízy, obnášel loňský repertoár našich kin 1036 titulů ze 46 zemí, starší filmy však přilákaly jen osminu publika - tyto parametry se tedy oproti roku 2003 prakticky nezměnily. Nadpoloviční podíl na premiérách si udrželi Američané, přestože trochu ubrali (105), na druhé místo se s přispěním dokumentů a obnovených premiér propracovala domácí kinematografie (23), z Evropanů nejdůsledněji svou produkci prosazují Francouzi (19), Britové však z mála (8) vytěžili mnohem více. Ostatní země s výjimkou Španělska (4) byly zastoupeny jen mezi jedním a třemi tituly. Jak odpovídá rozpětí v počtu kopií - od čtyřiceti Kill Billa 2 k jediné u většiny těch umělecky hodnotnějších - v nasazení filmů a tím i ve výsledcích jsou ovšem obrovské rozdíly. V první desítce návštěvnosti se setkáváme opět se čtyřmi českými filmy, primát však patří Pánu prstenů: Návratu krále, závěrečnému dílu tolkienovské trilogie, jež by si zasloužila spíše označení novozélandská, protože americké jsou na ní hlavně investice. Také jeho největšímu soupeři a distribučnímu souputníkovi, třetímu dílu nekončící čarodějnické série Harry Potter a vězeň z Azkabanu bychom neměli upírat podstatný britský autorský podíl. Konečně i typicky hollywoodský velkofilm Trója vznikl v mezinárodní spolupráci. A tak teprve čtvrtá, nekonvenční animovaná pohádka Shrek 2 je nepochybně americká. Za ní se seřadily české snímky Horem pádem, Snowboarďáci, Jak básníci neztrácejí naději a Kameňák 2. Top ten uzavírají opět americké, dobře povědomé tituly: ještě předloňský animovaný snímek Hledá se Nemo a z komiksu vycházející Spider-Man 2. Britská jednička, jinak však další z "dvojek" Bridget Jonesová: S rozumem v koncích skončila těsně za nimi

24

(12. místo). Relativně vysoko se dostal mexický premiant Kdysi dávno v Mexiku (32.) a za ním v pravidelných odstupech nejlépe navštívený film německý (42. Holky to chtěj taky), francouzský (52. Drž hubu!) a španělský (63. Špatná výchova). V popředí bychom marně hledali dílo výraznějších uměleckých kvalit, na všech stranách oceňovaný americký film Ztraceno v překladu např. skončil 49., další mnohonásobný laureát, kanadská oscarová Invaze barbarů až 64. Z ostatních českých filmů si nejlépe vedla předloňská premiéra Želary (19. a 144 tisíc diváků), nad sto tisíc diváků dosáhla ještě 21. Pánská jízda (134) a 25. Duše jako kaviár (114). Do první padesátky se dále vešly 33. Mazaný Filip (74), 34. Post coitum (72), 37. Bolero (71) a 44. Non plus ultras (59). Slušnou výdrž projevila repríza Jedna ruka netleská (50), Milenci a vrazi (47) byli handicapováni prosincovým nasazením. Příliš se nedařilo kritikou příznivě hodnoceným Mistrům (35), s nimiž drželo krok starší Pupendo (30), Nuda v Brně (29) a dokonce dokument Český sen (27). Na větší návštěvu možná ani nepomýšlela komedie Silný kafe (25) na rozdíl od hororu Choking Hazard (15), soupeřícího s již klasickým Spalovačem mrtvol (14). Příliš nepřekvapilo, že se obtížně prosazoval Vaterland lovecký deník (12), jenž předstihl dokumenty Ženy pro měny (7), Tatínek (5,5), oba dostupné jen na DVD médiu, a Ničeho nelituji (2,6). Až příliš krutý je výsledek nejslabší z novinek minulého roku, hraného Správce statku (2,2). Přestože tedy kvalitou loňský soubor českých filmů jako celek příliš nepřesvědčil, v návštěvnosti si své uhájil.

KINA Rasantní nástup multikin se v roce 2004 přibrzdil. K dosavadním patnácti nepřibylo žádné nové a nezvýšil se ani jejich podíl na celkové návštěvnosti (57 %) a na tržbách (69 %). Zároveň se zastavil dosavadní příliv diváků, multiplikační efekt vícesálových kin zřejmě dosáhl svého stropu. O jejich novostavbách se obvykle dovídáme až když jsou dokončeny a zahajují provoz. Proto se dá jen odhadovat, kdy se zaplní zbývající "bílá místa" - nejdříve by to mělo být v Olomouci, Liberci a Plzni, na řadu by měl přijít také Zlín, Pardubice, Ústí nad Labem a snad i Mladá Boleslav. Druhý multiplex by patrně uživila ostravské aglomerace a proslýchá se, že při deseti multikinech nezůstane ani Praha. Přitom již dnes čtyři z nich včetně předloňského lídra diváky ztrácela. Přesto si vícesály v hlavním městě drží devadesátiprocentní podíl, dvacítka ostatních kin hraje jen okrajovou roli. Loni však zaniklo jen jediné, modřanské čtyřsálové Minimultikino. Příznačné je, že nejlepší výsledky mezi nimi má Aero a Světozor s artovým repertoárem. Zajímavě se vyvíjí situace v centru, kde se udržely všechny malé sály, zatímco v multiplexu Slovanský dům, proslulém mj. dočasně rekordním vstupným (179 Kč), diváků již druhým rokem ubývá. Ačkoli má hlavní město v návštěvnosti jen o něco více než třetinový podíl, na tržbách to bylo již přes polovinu. V Brně je to obdobné: celkově publika ubylo, zanikla tu ale dvě kina a krok se dvěma multikiny tu jakžtakž drží dvojice Art a Scala. Ostrava zůstala na svém jak v návštěvnosti, tak v počtu kin, který je ovšem na tak velké město minimální. Zdatně si vede hradecký multiplex CineStar, který vytáhl východočeskou metropoli na špici návštěvnosti v přepočtu na obyvatele a udržel se tu i artový Centrál. Méně prosperuje CineStar v Českých Budějovicích, kde naopak v nerovné konkurenci alespoň zatím obstála artová Kotva. Z ostatních velkých měst, vybavených většinou jen dvěma standardními kinosály, je nejvíce poddimenzována Plzeň. V Pardubicích jedno kino

25

ubylo, přesto se tu pokles působený nepochybně blízkostí hradeckého multikina zastavil. Předloňský převažující vzestup se v sektoru jednosálových kin neopakoval, přesto tu najdeme řadu míst, kde loni zájem o biograf, většinou jen mírně, narůstal. Nepřekvapuje, že v jejich čele jsou právě ta, kde byla kina nedávno rekonstruována nebo modernizována, jako Šumperk, Kolín, ale i Třebíč, Tábor, Česká Lípa, Opava, Havířov, Litomyšl a další. Přehlednější obraz nám jako obvykle poskytne průměrná roční návštěvnost na obyvatele (PNO), jež má mezi nejvyšší a nejnižší hodnotou až desetinásobné rozpětí. Mezi největšími městy si suverénně vede Hradec Králové, který s hodnotou 5,5 předstihl už i Spojené státy. Za ním s odstupem zůstaly České Budějovice - 4,1 a dále Praha - 3,5 / Brno - 3,1 / Ostrava - 1,9 / Olomouc a Zlín - 1,5 / Liberec - 0,95 / Ústí nad Labem a Pardubice - 0,85 / Plzeň - 0,8. Rozdíly jsou výrazné, a to i uvnitř obou podskupin - s vícesály i bez nich. Ve "vyšší střední třídě" dominuje Mladá Boleslav s Jabloncem nad Nisou - 1,5 před Prostějovem - 1,3 / Teplicemi - 1,25 / Přerovem - 1,1 / Děčínem 1,0 / Jihlavou - 0,9 / Frýdkem-Místkem a Havířovem - 0,75 / Mostem a Chomutovem - 0,7 / Opavou a Kladnem - 0,6 a konečně Karvinou - 0,5. Fenoménem skupiny středních měst je nesporně Šumperk s 2,45, ale i Kolín - 2,2. S výsledky mohou být spokojeni také v Třebíči a Náchodě - 2,0 / Krnově a Jindřichově Hradci - 1,9 / Valašském Meziříčí - 1,85 / Uherském Hradišti - 1,75 / Berouně a Litoměřicích - 1,7 / Písku - 1,6 / Vsetíně, Novém Jičíně či Znojmě - 1,4. Na opačném konci nacházíme Bohumín a s absolutně nejnižší hodnotou (0,3) Litvínov. V pásmu menších měst se nejčastěji do kina chodí v Turnově, Mnichově Hradišti (další renovované kino) a Trhových Svinech s PNO 2,2. O mnoho za nimi nezaostávají v Novém Boru, Kralupech, Dobrušce či Žamberku - 2,0. Nadprůměrné jsou rovněž výsledky Kyjova s Jičínem - 1,9 / Čáslavi - 1,8 / Lanškrouna - 1,7 / Českého Krumlova, Domažlic a Pelhřimova - 1,5 nebo Boskovic a Jeseníku - 1,4. Hůře je na tom např. Ostrov a Rakovník - 0,7 či Bruntál, Slaný a Svitavy - 0,6. Ve většině případů ovšem srovnáváme nesrovnatelné, protože místo od místa se podmínky liší počínaje vybavením a celkovou úrovní kina, jeho polohou, ale i kvalitou jeho vedení a s ní související programovou politikou, podporou místní samosprávy, diváckým zázemím atd. Velmi se různí tzv. hrací profil a tedy počet představení. Od něj se odvíjí průměrná návštěvnost na představení (PNP), která zvýhodňuje spíše místa s jejich nízkou frekvencí. Z každodenně hrajících kin má rekordní PNP zlínské Velké (162) a olomoucký Metropol (156), nad stovku se ještě dostala Radnice v Jablonci nad Nisou a Vysočina ve Žďáru nad Sázavou (obě 108). Na opačném pólu se usadila pražská Lucerna (16) a Praha (11), přičemž pod celostátním průměrem (36,9) zůstává velká většina menších kin. V nižším patře se pohybují multikina počínaje brněnským Velkým Špalíčkem (57) a konče pražskou Galaxií (18), ale i v nich je rozpětí značné. S tím, že se tržby českých a moravských kin od roku 1999 zdvojnásobily a mírně stouply i loni, by se měla ekonomická bilance kin při nízké meziroční inflaci zlepšit. Avšak nárůst tržeb se týká především multiplexů, které nasadily vysoké vstupné a tlačily je, pokud to šlo, ještě výš. Nyní dosahuje v průměru, včetně různých slev, 120 Kč. To je téměř dvojnásobek než v kinech ostatních, kde se pohybuje většinou mezi 60 a 70 korunami, ale ojediněle klesá i pod 40 Kč. Největšími provozovateli kin jsou vesměs zahraniční společnosti vlastnící multikina - Palace Cinemas, CineStar, Cinema City a Village Cinemas, dosahující společně až sedmdesátiprocentního podílu v tržbách. V malých a středních městech spravují kina převážně obce formou různých příspěvkových organizací nebo je pronajímají soukromým nájemcům. Drtivá většina těchto kin musí být dotována z obecních zdrojů, protože jejich hospodaření je

26

ztrátové. Také v "multikinofikovaných" městech se radnice většinou snaží udržet alespoň jedno původní kino jako alternativu k multiplexům. Podle údajů Unie filmových distributorů bylo ke konci roku 2004 v provozu 497 klasických stálých kin s 506 sály, k tomu připočtěme 32 kinokaváren a jiných netypických jednosálových zařízení a 15 multikin s 136 sály (+ jedním IMAXem). Základní síť kin v Česku tedy představovalo 544 jednotek s 675 sály a více než 156 tisíci sedadly. Ve srovnání s čísly uvedenými v minulé Zprávě by to znamenalo značný úbytek, ale ve skutečnosti zanikly jen necelé dvě desítky kin a více než čtyřnásobný rozdíl je způsoben zpřesněním evidence. Kromě toho v sedmdesáti sálech se odehrávaly projekce neveřejné nebo příležitostné. Přestože se otevřela některá nová nebo obnovená, celkově ubylo letních kin na 103, do 44 míst pak zavítala kina putovní. Přestože jim doba příliš nepřeje, dohromady nasbíraly nezanedbatelný čtvrtmilión diváků. Loni na kina citelně dopadl růst nákladů (především zvýšením sazby DPH) a snížení příjmů (úbytek diváků), na který si stěžují i multikina, která musí umořovat velké pořizovací investice. Přitom jsou zvýhodňována distributory jak nižším procentem půjčovného, tak absolutní předností v nasazování atraktivních titulů. Daleko tíživější je situace starších klasických kin, která se kromě zdražení půjčovného a autorských poplatků potýkají většinou také se zastaralostí, někdy i havarijním stavem objektu, obtížnou údržbou a v zimě drahým vytápěním zbytečně velikých sálů, nevlídným, ba odpuzujícím prostředím a nevyhovujícím technickým vybavením. Ale i se zdrcující konkurencí multiplexů působící zejména v kombinaci s nákupními centry, do okruhu padesáti i více kilometrů, s limitem minimálního vstupného, který jim diktují distributoři, s pozdním dodáváním lukrativních premiér, obehraností kopií, které dostávají aj. K tomu se vynořují stále nové, nákladné požadavky na technické vybavení - po různých stupních ozvučovacích systémů Dolby to je nyní tzv. modrá zvuková stopa a na obzoru se rýsuje technika digitální, jež by snad mohla být pro menší kina i spásným řešením. Letos k tomu přibyla i "hrozba" zvýšení 13 let nezměněného korunového příplatku ke vstupnému ve prospěch Fondu kinematografie. Přestože se podařilo za poslední desetiletí řadu kin zrekonstruovat či jinak vylepšit a udržet je prakticky ve všech sídlech s více než deseti tisíci obyvatel, nad většinou z nich stále visí Damoklův meč zániku. Problémem těchto pěti set přežívajících kin je také, že jsou rozdrobena mezi velký počet jednotlivých provozovatelů a stávající Asociace provozovatelů kin, zahrnující jen asi šestinu z nich, nemá dost sil na to, aby důsledně hájila jejich zájmy.

VIDEODISTRIBUCE Nástup DVD média se ve shodě s celosvětovým trendem loni ještě urychlil. S tím, jak se až nečekaně rychle zlevňovaly nejen přehrávače, ale i DVD rekordéry, rapidně stoupá jejich prodej. Pořídilo si je 320 tisíc zájemců, to je o 87 % více než v roce předcházejícím a vybaveno jimi je již 15 % domácností. Tomu odpovídá i meziroční navýšení prodeje DVD disků o 80 %, a to v obchodní síti téměř na 1,6 mil. kusů a do videopůjčoven na bezmála 230 tisíc kusů. Tržby dosáhly zhruba 730 mil. Kč a poprvé tak převážil sektor DVD nosičů nad VHS kazetami. Dalších více než 800 tisíc kusů si koupili naši spoluobčané jako přílohu časopisů. V roce 2004 bylo vydáno 956 titulů (to je pětkrát tolik co v kinech) v nákladu až 65 tisíc kusů. Jejich cena v maloobchodě v průměru mírně klesala a pohybovala se v širokém rozmezí od 99 do 799 Kč. Přibývá však starších snímků, které jsou k mání již za 299 Kč, a novinek za 399 Kč.

27

Nejprodávanější byly jak v přímém prodeji, tak pro videopůjčovny americké tituly Pán prstenů: Návrat krále – rekordních více než 69 tisíc, resp. 3660 kusů, Harry Potter a vězeň z Azkabanu, Shrek 2 a Trója. Nejúspěšnější z domácích Kameňák 2 za nimi poněkud zaostává s necelými 19 tisíci kusy. Celkově prodej trilogie Pán prstenů dosáhl více než 218 tisíc kusů. Nejvyšší počet DVD disků jako přílohy patří k měsíčníku Stereo & video, kde český film Mazaný Filip vyšel v nákladu 17 tisíc kusů. V půjčovnách je denní sazba za DVD 30 až 50 Kč, tedy asi polovina průměrného vstupného do kina. Půjčení VHS kazet přijde levněji, 15 až 40 Kč za den, ale jejich podíl ve videopůjčovnách již klesá. Vzhledem k tomu, že je až 70 % domácností v ČR vybaveno videorekordéry, není však tento sektor ještě zdaleka na odpis. Asi 5 % z odhadovaných 850 českých videopůjčoven půjčuje jen DVD (např. Planet DVD). Nabízejí až 8000 převážně filmových titulů, celkem se v nich loni uskutečnilo asi 13 miliónů výpůjček a tržba dosáhla v obou sektorech podle odhadu cca 320 mil. Kč. Podle údajů společnosti Dispro si loni ve výpůjčkách drží prvenství distributor Bonton Home Video s třetinovým tržním podílem u VHS i DVD. Následuje Warner Home Video – 24 % a 26 %, nováček Universal - 11 % a 9 %, Magic Box – 10 % a 11 %, Hollywood Classic Entertainment 9 % a 8,5 %, Centrum českého videa – obojí 4 % a SPI – obojí kolem 3,8 %. Nabídka filmových programů na VHS a DVD se stále více překrývá, pořadí nejžádanějších se však v obou kategoriích různí. První místo zaujali shodně Piráti z Karibiku: Prokletí černé perly, 2. na VHS byly Prci, prci, prcičky 3 (na DVD až 13.) a 3. Hledá se Nemo (6.), zatímco 2. Kill Bill na DVD byl až 6. na VHS a 3. S.W.A.T.: Jednotka rychlého nasazení až 8. na kazetách. Již tyto tituly naznačují, jaké žánry jdou v půjčovnách nejlépe na odbyt: thrillery, akční filmy, ale i komedie a horory. Na DVD se více prosazovaly také snímky dětské a scifi. O zastoupení jednotlivých produkcí zase svědčí skladba první stovky složená na VHS i DVD shodně z 90 amerických, 7 českých a 3 francouzských titulů. Z těch domácích se nejlépe vedlo Kameňáku 2 – 10. na VHS, 9. na DVD, Pupendu – 9., na DVD ale až 55. a Želarům – 14., resp. 32. Úspěch formátu DVD přineslo podstatné zvýšení kvality záznamu, kapacity nosiče a jeho celkové uživatelské atraktivity. To bohužel na druhé straně vedlo i k jeho masové exploataci audiovizuálními piráty. Podle údajů České protipirátské unie (ČPU) v posledních dvou letech digitální pirátství na našem území prudce narůstá, nabývá vysoce organizovaných a internacionálních forem. Vedle nepříliš kvalitních vypalovaných DVD-R a CD-R stahovaných většinou z internetu se na černém trhu objevují i lisovaná dévédéčka ze zahraničí, vybavená již českými titulky nebo dokonce dabingem. Dosud se tak šířily pirátské nahrávky nejžádanějších, většinou amerických filmů, jež konkurují legálním DVD nižší cenou nebo časovým předstihem (někdy jsou k mání již před premiérou filmu v kinech!). Nyní jsou ve velkých počtech nabízeny i nahrávky českých trháků jako je Kameňák či Snowboarďáci, ale i dalších titulů, což poškozuje jejich výrobce a distributory a destabilizuje celý domácí audiovizuální trh včetně kin a videopůjčoven. ČPU posiluje své informační, výukové, kontrolní a další aktivity, konstatuje i lepšící se součinnost s orgány činnými v trestním řízení. Připouští však, že boj s audiovizuálním pirátstvím je úkolem sisyfovským, který nelze zvládnout bez aktivní spolupráce všech zainteresovaných složek.

28

TELEVIZE Doba, kterou naši spoluobčané v průměru věnovali sledování televize jako obecně nejrozšířenější náplně volného času, se meziročně nezměnila - 214 minut, tedy něco přes 3 a půl hodiny. Muži byli méně horlivými diváky (198 minut) než ženy (229 minut), trávící doma přeci jen více času. Děti od 4 do 14 let sice o něco přibraly, ale jejich 137 minut je stále o hodně méně, a to je vlastně docela pozitivní zjištění. Podle různých průzkumů je ze 4,3 miliónu českých domácností téměř 3,8 miliónu, tj. asi 90 % vybaveno televizorem, z toho přes čtvrtinu dvěma a více. Pro srovnání autem disponovalo 58 % z nich, necelá třetina počítačem, 20 % bylo připojeno k internetu a 12 % vlastnilo rekreační chalupu. Velká většina (90 %) přijímala televizní signál z pozemních vysílačů, přes 16 % po kabelu a téměř 9 % mohlo využívat satelitu - z toho vyplývá, že některé mohly způsob příjmu kombinovat. Příliš se loni nezměnily podíly v celkové sledovanosti. Nova lehce klesla na 42,2 % ve prospěch Primy, která stejnou měrou posílila na 21,6 %. Tím předstihla ČT 1, jež je jakousi poloviční Novou s 21,2 % a ČT 2 se díky sportovním přenosům vyšvihla nad 9 %. Na všechny ostatní terestriální, kabelové a satelitní programy včetně zahraničních zbylo necelých 6 %. Proto se ani nemůžeme divit, že hlavní pozornost je soustředěna na tyto tři celoplošné stanice. Pokrytí území či přesněji lidských sídel ČR je u ČT 1 a Novy prakticky stoprocentní, jen malé mezery má ČT 2 (98,5 %) a Prima (94 %) ještě stále má co dokrývat. Plynule stoupající příjmy z televizní reklamy v roce 2004 dosáhly 8,3 mld Kč. Z toho těsně přes 1 mld získala ČT, podíl Novy je odhadován kolem 5 mld a Primy ke dvěma miliardám korun. Zatímco se Česká televize v uplynulé sezóně nedočkala zvýšení hlavního zdroje příjmu, televizního poplatku, a dál škrtila svůj rozpočet, obě komerční stanice se pustily do výroby vlastních seriálů a změnily i svůj původně zdrženlivý postoj k nadcházející digitalizaci. Nova začala rovněž odvážněji investovat do hraných filmů pro kina a po pěti letech se vrátila, tentokrát plně, do náruče americké CME. Zatímco v kině zhlédneme průměrně jeden celovečerní film ročně a na VHS, resp. DVD nosičích jen několik, v televizi to může být hodně přes stovku. Televize tedy je a asi ještě dlouho zůstane hlavním filmovým médiem. Celovečerní filmy také vedle seriálů představují nosné pilíře televizního programu, proto jsou nasazovány do hlavního vysílacího času, na víkendové a sváteční dny (o vánocích jich na Nově či Primě můžeme napočítat i deset za den). Počítáme-li též reprízy a filmy televizní, na ČT 1 jich bylo odvysíláno 650 (veškeré zde uváděné počty jsou zaokrouhlené), v tom bylo zhruba 120 českých, 210 evropských a 300 amerických. Meziročně tak přibylo evropských a českých a ubylo amerických. Pořadí ve sledovanosti jako obvykle vedou vánoční projekce, a sice filmů Čert ví proč, Pupendo spolu s předvánočními Pelíšky. Vesměs tedy domácí, až na čtvrtém místě je americký snímek Po čem ženy touží. Mezi dramatickými pořady ovšem jasně dominovaly seriály – dobíhající Nemocnice na kraji města po dvaceti letech a Náměstíčko. Z dokumentů je to jasně cyklus Cestománie, který obsadil dokonce prvních dvacet míst, v průběhu roku však přešel na Novu. V roce letní olympiády a mistrovství Evropy v kopané samozřejmě ovládly program ČT 2 sportovní přenosy. Přesto se dostalo i na filmy, bylo jich tu uvedeno asi 440, z toho proti předcházejícímu roku značně více českých – 90, o něco i evropských – 190, počet amerických se nezměnil – 140. Ve sledovanosti mají na ČT 2 filmy slabší pozici, relativně nejlépe dopadl francouzský snímek Kdo jinému jámu kopá před německou Marlene a britskou Princeznou zlodějů. Velká plocha je tu

29

věnována dokumentům a dokumentárním cyklům. Z nich největší zájem vzbudily jednotlivé díly ze zahraničních cyklů Stalin, Rozmary počasí naší planety a Život savců podle Davida Attenborougha, v kratší metráži pak portréty českých fotbalistů. Je na místě připomenout, že Česká televize je i za současné finanční tísně bezkonkurenčně největším zadavatelem, odběratelem a vysílatelem české dokumentární a animované tvorby. Domácích dokumentů, které tvořily více než dvě třetiny celkem odvysílaných, v roce 2004 divákům nabídla dokonce více než předloni, přes 3200 v délce téměř 1400 hodin. Českých animovaných snímků, převážně dětem určených, se na obou programech vystřídalo 1500 v délce asi 220 hodin. Nova se opírá o celovečerní filmy mnohem více, loni jich uvedla asi 1220, přidala na českých (250), trochu ubrala na evropských (190) i amerických (720), takže se dostalo relativně dost na ostatní provenience (60). Ve sledovanosti mezi filmy s velkým náskokem kraluje novoroční premiéra Kameňáku (to se přesně opakovalo letos u druhého dílu) před dalšími vesměs staršími českými snímky Vesničko má středisková, Copak je to za vojáka a Tři oříšky pro Popelku. Teprve za nimi se umístil francouzský Asterix a Obelix: Mise Kleopatra a megahit jako je Pán prstenů: Společenstvo prstenu. Vysoké sledovanosti na úrovni Kameňáku dosáhly i některé díly vlastního „nováckého“ seriálu Pojišťovna štěstí, z ostatních pořadů (mimo zpravodajské) pak zpěvácká soutěžní show Česko hledá SuperStar. Prima obvykle uvádí méně filmů než Nova, také jejich rozložení do teritoriálních skupin je rovnoměrnější. Loni jich bylo 1010, z toho 230 českých, 300 evropských a 440 amerických. Také na Primě mezi nejsledovanějšími tituly převažovaly české, jak napovídá pořadí: S čerty nejsou žerty, Dařbuján a Pandrhola, Šťastná záměna, Král Šumavy a Sedmého dne večer. Jako celek je však předčil obsáhlý seriál made in Prima Rodinná pouta následovaný poněkud překvapivě kontroverzními Třiceti případy majora Zemana, jež někdy předstihly i zdejší evergreen, talkshow Nikdo není dokonalý. Pomalu, ale jistě se blížící éra digitalizace hodně promění naši, poněkud usedlou televizní scénu. Česká televize si od ní asi slibuje, že jí pomůže přežít, dosud dominující Nova, že ovládne větší díl trhu a noví adepti, že konečně dostanou šanci. Demografické limity a zejména omezená kapacita reklamního trhu však nabádají ke střízlivosti. O tom, co nás v nejbližší budoucnosti čeká, se při přidělování licencí na připravované multiplexy začíná rozhodovat již dnes.

PŘEHLEDY ČESKÉ CELOVEČERNÍ PREMIÉRY ROKU 2004 hrané BOLERO výroba: Diamant film Praha / Česká televize scénář: Markéta Zinnerová režie: F. A. Brabec hrají: Martin Stropnický, Jan Potměšil, Pavel Šimčík, Kristina Filipová, Jan Kačer aj.

30

DUŠE JAKO KAVIÁR výroba: Happy Celluloid scénář a režie: Milan Cieslar hrají: Tatiana Vilhelmová, Vilma Cibulková, Ondřej Vetchý, Jan Budař, Karolina Kaiserová aj. HOREM PÁDEM výroba: Total HelpArt T.H.A. + grant SFČRPRČK scénář: Petr Jarchovský režie: Jan Hřebejk hrají: Petr Forman, Emília Vášáryová, Jiří Macháček, Nataša Burger, Jan Tříska aj. CHOKING HAZARD výroba: Marek Dobeš - Brutto scénář: Štěpán Kopřiva režie: Marek Dobeš hrají: Jan Dolanský, Jaroslav Dušek, Eva Nadaždyová, Kamil Švejda aj. JAK BÁSNÍCI NEZTRÁCEJÍ NADĚJI výroba: Bio Illusion / Pluto film & video + grant SFČRPRČK scénář: Ladislav Pecháček režie: Dušan Klein hrají: Pavel Kříž, Michaela Badinková, Tereza Brodská, David Matásek aj. KAMEŇÁK 2 výroba: S Pro Alfa Film scénář: Zdeněk Troška, Evžen Gogela, Marek Kališ režie: Zdeněk Troška hrají: Václav Vydra, Jana Paulová, Helena Vondráčková, Marek Vašut aj. KRÁL ZLODĚJŮ SR-ČR-Německo-Rakousko-Francie výroba: Lichtblick Filmproduktion (NĚM) / Charlie´s (SR) / In Film Praha / Ivan Fíla Filmproduktion aj. + grant MK SR scénář a režie: Ivan Fíla hrají: Lazar Ristovski, Yasha Kultiasov, Katharina Thalbachová, Julia Khanverdievová aj. MILENCI A VRAZI výroba: Arva Film / Česká televize + grant SFČRPRČK námět: stejnojmenný román Vladimíra Párala scénář: Viktor Polesný, Petr Poledňák režie: Viktor Polesný hrají: Jiří Langmajer, Ondřej Vetchý, Zlata Adamovská, David Prachař aj. MISTŘI výroba: Negativ + grant SFČRPRČK scénář: Robert Geisler, Benjamin Tuček, Marek Najbrt režie: Marek Najbrt hrají: Jan Budař, Klára Melíšková, Jiří Ornest, Leoš Noha, Tomáš Matonoha aj.

31

NON PLUS ULTRAS výroba: Lajka Film scénář: Jiří Popel režie: Jakub Sluka hrají: David Novotný, Vladimír Dlouhý, Matěj Hádek, Michal Novotný, Karel Zima aj. PÁNSKÁ JÍZDA výroba: Major K International / Ateliéry Bonton Zlín scénář: Petr Nepovím, Tomáš Končinský, Martin Kotík režie: Martin Kotík hrají: Martin Dejdar, Vladimír Škultéty, Ondřej Vetchý, Josef Abrhám aj. POST COITUM výroba: Jakubisko film + grant SFČRPRČK scénář: Marcel Bystroň, Juraj Jakubisko režie: Juraj Jakubisko hrají: Eva Elsnerová, Richard Krajčo, Jiří Langmajer, Franco Nero aj. SILNÝ KAFE výroba: Bionaut Films + grant SFČRPRČK scénář a režie: Börkur Gunnarsson hrají: Martin Hofmann, Markéta Coufalová, Žán Loose, Kaisa Elramly, Jiří Ployhar aj. SNOWBOARĎÁCI výroba: Whisconti / Česká televize + grant SFČRPRČK scénář a režie: Karel Janák hrají: Vojta Kotek, Jiří Mádl, Ester Geislerová, Jiří Langmajer, Lucie Vondráčková aj. SPRÁVCE STATKU výroba: Vesfilm + grant SFČRPRČK scénář a režie: Martin Duba hrají: Adam Stivín, Jarmila Dubová, Anna Veselá, Lucie Vendlová, Petr Duba aj. VATERLAND - LOVECKÝ DENÍK výroba: Cineart TV Prague / Česká televize / Universal Production Partners / Ateliéry Bonton Zlín + grant SFČRPRČK scénář a režie: David Jařab hrají: Karel Roden, František Řehák, Petr Forman, Vasil Fridrich, Dana Poláková aj. obnovené premiéry JÍZDA výroba: Luxor (1994) scénář: Jan Svěrák, Martin Dostál režie: Jan Svěrák hrají: Anna Geislerová, Radek Pastrňák, Jakub Špalek, Filip Renč aj.

32

SPALOVAČ MRTVOL výroba: Filmové studio Barrandov (1968) námět: stejnojmenná novela Ladislava Fukse scénář: Ladislav Fuks, Juraj Herz režie: Juraj Herz hrají: Rudolf Hrušínský, Vlasta Chramostová, Jana Stehnová, Ilja Prachař, Zora Božinová aj. dokumentární ČESKÝ SEN výroba: Hypermarket Film / Česká televize / Studio Mirage / FAMU + grant SFČRPRČK scénář a režie: Vít Klusák, Filip Remunda KRAJINA MÉHO SRDCE výroba: Jan Němec Film + grant SFČRPRČK scénář a režie: Jan Němec NIČEHO NELITUJI (Standard / Ničeho nelituji) výroba: Česká televize / Jiří Ptáček / FAMU + grant SFČRPRČK scénář a režie: Theodora Remundová TATÍNEK výroba: Česká televize / Biograf Jan Svěrák scénář a režie: Jan Svěrák, Martin Dostál ŽENY PRO MĚNY výroba: endorfilm / Studio Mirage / FAMU scénář a režie: Erika Hníková _____________________________________ MK SR – Ministerstvo kultury Slovenské republiky SFČRPRČK – Státní fond ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie

ČESKÁ FILMOVÁ PRODUKCE celovečerní hrané1 dokumentární* animované*

1991 13 230 70

1992 9 215 80

1993 14 160 60

1994 19 185 65

1995 23 160 80

1996 20 250 50

1997 21 260 60

33

celovečerní hrané1 dokumentární* animované*

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 14 17 14 16 15 14 16 630+ 640+ 550+ 590+ 550+ 560+ 400+ 80 120 70 75 90 185 90

1

filmy, které měly v daném roce premiéru v kinech * odhad + včetně dílů některých televizních dokumentárních cyklů

ČESKÁ FILMOVÁ DISTRIBUCE 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 počet premiér 251 145 165 151 131 167 173 představení (tisíc) 363 353 301 250 188 172 168 diváků (tisíc) 36361 29898 21898 12870 9253 8999 9815 tržba kin (mil. Kč) 323 430 433 303 254 304 437 prům. roční návštěva na obyvatele 3,5 2,9 2,1 1,25 0,9 0,87 0,95 prům. návštěva na představení 73 89 73 52 50 52 58 průměrné vstupné (Kč) 7,9 15 18,8 23,5 27,5 34,3 44,5 celkem stálých kin1 1330 1346 1200* 1070* 800* 750* 720* celkem sálů 1335 1350 1205 1075 810 758 728 z toho multikin 1 1 se sály 8 8 počet premiér představení (tisíc) diváků (tisíc) tržba kin (mil. Kč) prům. roční návštěva na obyvatele prům. návštěva na představení průměrné vstupné (Kč) celkem stálých kin1 celkem sálů z toho multikin se sály

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 150 158 164 173 196 208 186 164 181 197 253 306 341 327 9252 8371 8719 10363 10693 12140 12046 509 496 593 818 946 1084 1106 0,9 0,81 0,85 1,01 1,04 1,18 1,17 56 46 44 41 35 35,5 36,9 55 59 68 79 88,5 89,3 91,8 720* 710* 690* 665* 665* 623 544 728 718 700 734 765 756 674 1 2 5 10 14 15 15 8 22 50 94 128 136+12 136+12

1

včetně kinokaváren a klubových zařízení; bez kin s nepravidelným promítáním, kin letních a putovních 2 včetně sálu IMAX * odhad

FILMY S NEJVYŠŠÍ NÁVŠTĚVNOSTÍ V ROCE 2004

1 2 3 4

titul

země

distributor

měsíc premiéry

tisíc diváků

Pán prstenů: Návrat krále Harry Potter a vězeň z Azkabanu Trója Shrek 2

US US US US

Warner Warner Warner Bontonfilm

1/04 6/04 5/04 7/04

779 703 609 588

34

5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57

Horem pádem Snowboarďáci Jak básníci neztrácejí naději Kameňák 2 Hledá se Nemo Spider-Man 2 Den poté Bridget Jonesová: S rozumem v koncích Garfield Umučení Krista Kill Bill 2 Poslední samuraj Medvědí bratři Příběh žraloka Želary Vesnice Pánská jízda Van Helsing Král Artuš Lepší pozdě nežli později Duše jako kaviár Scary Movie 3 Úžasňákovi Hříšný tanec 2 Já, robot Texaský masakr motorovou pilou Vetřelec vs. Predátor Kdysi dávno v Mexiku Mazaný Filip Post coitum Spy Kids 3-D: Game Over Peter Pan Bolero Můj soused zabiják 2 Terminál Gothika Návrat do Could Mountain Holky to chtěj taky 2 Good Bye, Lenin! Non plus ultras Věčný svit neposkvrněné mysli 21 gramů Collateral Nesnesitelná krutost Ztraceno v překladu U nás na farmě Jedna ruka netleská Drž hubu! Úsměv Mony Lisy Purpurové řeky 2: Andělé apokalypsy Milenci a vrazi Polární expres Dannyho parťáci

CZ CZ CZ CZ US US US BRIT US US US US US US CZ US CZ US US US CZ US US US US US US MEX CZ CZ US US CZ US US US US GER GER CZ US US US US US US CZ FR US FR CZ US US

Falcon Falcon Falcon Prospero Falcon Falcon Bontonfilm Bontonfilm Bontonfilm Bontonfilm Bioscop Warner Falcon Bontonfilm Falcon Falcon Bontonfilm Bontonfilm Falcon Warner Bioscop SPI Falcon SPI Bontonfilm Bioscop Bontonfilm Falcon Warner Bontonfilm SPI Falcon Bontonfilm Bioscop Bontonfilm Falcon Falcon Bioscop Hollywood Falcon Hollywood Hollywood Bontonfilm Bontonfilm Hollywood Falcon Cinemart Hollywood Falcon SPI Bontonfilm Warner Warner

9/04 11/04 1/04 1/04 11/03 7/04 5/04 11/04 8/04 4/04 4/04 2/04 2/04 10/04 9/03 9/04 6/04 5/04 8/04 3/04 10/04 3/04 11/04 7/04 9/04 1/04 11/04 1/04 12/03 5/04 12/03 4/04 3/04 8/04 9/04 3/04 3/04 9/04 11/03 8/04 8/04 2/04 10/04 1/04 3/04 9/04 9/03 2/04 1/04 10/04 12/04 12/04 12/04

556 485 407 401 264 236 232 218 200 192 187 186 178 167 144 141 134 124 123 121 114 112 108 100 92,4 89,7 81,3 79,3 74 72,5 72,2 72 71,1 69,4 69,2 68 66,6 64,8 59,2 59 57,7 57,5 56,8 55,5 52,1 50,1 49,8 48,8 48,6 47,2 47 46,4 45,5

35

58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80

Hellboy 50x a stále poprvé Úsvit mrtvých Looney Tunes: Zpět v akci Lupiči paní domácí Špatná výchova Invaze barbarů Svět zítřka Piráti z Karibiku – Prokletí Černé perly Mistři Master & Commander: Odvrácená strana světa Láska nebeská Stepfordské paničky Scooby-Doo 2: Nespoutané příšery Kráčející skála Kill Bill Pupendo Riskni to s Polly Nuda v Brně Starsky & Hutch Riddick: Kronika temna Český sen Zrůda

US US US US US SP CAN US US CZ US

Falcon Falcon Bontonfilm Warner Falcon Hollywood Artcam Bioscop Falcon Cinemart Bontonfilm

9/04 6/04 6/04 2/04 7/04 10/04 2/04 10/04 8/03 4/04 12/03

45,4 45,3 44,2 44 39,8 39,1 36,7 36 35,3 34,9 34,4

BRIT US US US US CZ US CZ US US CZ US

Bontonfilm Bontonfilm Warner Bioscop Bioscop Falcon Bontonfilm Bontonfilm Falcon Bontonfilm SPI Bontonfilm

11/03 8/04 4/04 8/04 10/03 3/03 4/04 4/03 5/04 8/04 6/04 7/04

34,2 32,9 32,6 32 30,1 30 29,5 28,6 28,5 27,9 27,4 27,3

CAN - Kanada / GER - Německo / SP - Španělsko

KINA S NEJVYŠŠÍ NÁVŠTĚVNOSTÍ V ROCE 2004 název kina

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20

Flora IMAX Nový Smíchov Olympia CineStar Velký Špalíček CineStar Anděl City Slovanský dům Metropole Zličín Černý Most CineStar Park Hostivař Letňany Galaxie Ládví Metropol Velké Aero Oko Kino 99

sálů

8+1 12 10 8 7 8 14 10 10 8 8 10 8 9 6

město

Praha Praha Brno-Modřice Ostrava Brno Hradec Králové Praha Praha Praha Praha České Budějovice Praha Praha Praha Praha Olomouc Zlín Praha Šumperk 2 Kolín

tisíc diváků

822 788 597 570 530 510 486 441 361 360 359 320 318 240 159 125 120 82 74 71

návšt. 2004/3

-66 -100 -62 +2 +7 +38 +24 -63 +74 +14 -24 -89 -12 +3 +22 +2 -5 -15 +11 +33

36

21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 1 2 3 4 5

Hraničář Metro 70 Elektra Eden Světozor Fórum Radnice Květen Varšava Hvězda Sněžník Svět Svět Crystal Centrum Svět Hvězda Mír Dukla Vesmír Mír Máj Kotva Vatra Květen Střelnice Centrál Kosmos-Maxi Petr Bezruč Jas Moravia Luna Portyč Lípa Vltava Bio Oko Mír Biograf Český ráj Mír Scala Letní Letní Letní Kamencové jezero Letní Letní

2 2

2

3

Ústí nad Labem Prostějov Plzeň Plzeň Praha Mladá Boleslav Jablonec nad Nisou Teplice Liberec Přerov Děčín Znojmo Valašské Meziříčí Česká Lípa Havířov Tábor Uherské Hradiště Příbram Pardubice Náchod Krnov Litoměřice České Budějovice Vsetín Nový Jičín Jindřichův Hradec Hradec Králové Most Frýdek-Místek Pardubice Třebíč Ostrava-Zábřeh Písek Liberec Kralupy nad Vltavou Praha Opava

Jičín Beroun Brno Písek Turnov Chomutov Mostkovice Nový Knín

69 67 66 65 63 63 62 59 57 54 54 53 52 50,4 50,3 47,5 47 46,9 46,4 45 45 44,3 44,2 43,9 42,3 41,7 41,5 41 40,5 40,2 40,1 37,4 37,3 37,1 35,5 33,7 31,6 31,6 31,5 30 9,8 8,9 8 8 7,8

0 -17 -48 +27 +16 -3 -1 +1 +7 -6 -6 0 -3 +3 +18 +10 0 -1 +4 -1 -2 -1 +18 +2 +1 -3 +2 +2 +1 +3 -5 +2 -9 -1 -1 +8 -4 0 +8 -26 ? +2 -1 -2 -3

37

EVROPSKÉ FILMOVÉ PANORAMA 2004 OB Británie Belgie Bulharsko Česko Dánsko Estonsko Finsko Francie Holandsko Chorvatsko Irsko Island Itálie Litva Lotyšsko Maďarsko Německo Norsko Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Rusko Řecko Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko Švýcarsko Turecko

59,6 10,3 7,9 10,2 5,4 1,4 5,2 62,2 16,2 4,4 3,8 0,29 58,1 3,7 2,4 9,9 82,5 4,6 38,6 10,2 8,1 22,3 143,3 10,7 5,4 2,0 42,9 8,9 7,2 71,3

HDP/ VF+KO OB 29,3 28 +19 29,0 18 2,5 4 9,5 15 + 1 37,9 14 + 5 7,0 2+1 30,1 18 27,5 130 + 37 29,5 24 6,0 2 38,7 11 40,1 4 24,6 96 + 15 5,2 2 5,0 2+1 8,5 17 + 4 27,0 60 + 27 47,6 19 6,2 17 13,9 8+7 30,3 24 2,8 11 4,1 79 16,2 3 + 12 7,2 1+1 13,6 4+1 20,9 92 + 17 32,6 22 + 14 40,7 39 3,6 16

D 171,3 23,8 3,1 12,046 12,8 1,2 6,9 194,8 23,0 3,0 17,3 1,5 111,6 1,5 1,6 14,0 156,7 12,0 33,3 18,8 19,4 4,0 80,0* 12,0* 2,8 3,0 143,9 16,6 17,7 28,3

PN/ OB 2,9 2,3 0,4 1,17 2,4 0,9 1,3 3,1 1,4 0,7 4,4 5,2 1,9 0,4 0,7 1,4 1,9 2,6 0,9 1,7 2,4 0,2 0,6 1,1 0,5 1,5 3,3 1,9 2,4 0,4

PV

S

6,5 5,21 2,01 3,01 5,41 3,31 6,41 5,8 5,91 2,31 4,91 7,51 5,9 2,21 2,71 2,71 5,7 7,21 3,11 3,41 5,91 1,11 2,5 5,11 1,8 3,11 4,8 7,21 7,01 2,21

3475 515 180 674 380 81 337 5302 623 147 335 56 3593 75 100 589 4870 426 870 500* 558 183 1450* 450* 279 111 4390 1178 540 1147

OB – počet obyvatel v miliónech HDP/OB – hrubý domácí produkt na obyvatele v tisících € ročně VF+KO – počet vyrobených celovečerních filmů + majoritních koprodukcí D – počet diváků v miliónech PN/OB – průměrná roční návštěvnost kin na obyvatele PV – průměrné vstupné do kin v € S – celkový počet kinosálů * odhad 1 stav z r. 2003

38

ADRESÁŘ INSTITUCÍ, SPOLEČNOSTÍ A DALŠÍCH SUBJEKTŮ PŮSOBÍCÍCH V AUDIOVIZI INSTITUCE PARLAMENT ČR - SENÁT VÝBOR PRO VZDĚLÁVÁNÍ, VĚDU, KULTURU, LIDSKÁ PRÁVA A PETICE Valdštejnské nám. 4, 118 01 Praha 1, t 257072716, f 257534480 [email protected] / www.senat.cz předseda Václav Jehlička PARLAMENT ČR - POSLANECKÁ SNĚMOVNA VÝBOR PRO VĚDU, VZDĚLÁNÍ, KULTURU, MLÁDEŽ A TĚLOVÝCHOVU Sněmovní 4, 118 26 Praha 1, t 257175250, f 257534425 [email protected] / www.psp.cz předseda Walter Bartoš PODVÝBOR PRO KULTURU t 257175581 předsedkyně Kateřina Dostálová MINISTERSTVO KULTURY ČR Maltézské nám. 1, 118 11 Praha 1 / www.mkcr.cz ODBOR KINEMATOGRAFIE A STÁTNÍCH FONDŮ Milady Horákové 139, 160 41 Praha 6, t 257085247, f 224317261 [email protected] ředitelka Hana Tomášková ODBOR HROMADNÝCH SDĚLOVACÍCH PROSTŘEDKŮ Milady Horákové 139, 160 41 Praha 6, t 257085315, f 224322558 [email protected] ředitel Jiří Hnát EVROPSKÁ AUDIOVIZUÁLNÍ OBSERVATOŘ NÁRODNÍ KOORDINÁTOR Milady Horákové 139, 160 41 Praha 6, t 257085310, f 224317261 [email protected] / www.mkcr.cz koordinátorka Hana Váchalová EURIMAGES - NÁRODNÍ KOORDINÁTOR Milady Horákové 139, 160 41 Praha 6, t 267072289, f 267072273 [email protected] koordinátorka Helena Uldrichová PROGRAM MEDIA Milady Horákové 139, 160 41 Praha 6, t 257085310, f 224317261 [email protected] / www.mkcr.cz členka řídícího výboru Hana Váchalová

39

MEDIA DESK kancelář programu MEDIA v ČR Národní 28, 110 00 Praha 1, t 221105209, f 221105303 [email protected] / www.mediadesk.cz ředitelka Daniela Kučmášová ČESKÉ FILMOVÉ CENTRUM Národní 28, 110 00 Praha 1, t 221105321, f 221105303 [email protected] / www.filmcenter.cz ředitelka Jana Černík FILM COMMISSION Národní 28, 110 00 Praha 1, t 221105254, f 221105303 [email protected] / www.filmcommission.cz vedoucí Ludmila Claussová STÁTNÍ FOND ČR PRO PODPORU A ROZVOJ ČESKÉ KINEMATOGRAFIE Milady Horákové 139, 160 41 Praha 6, t 257085247, f 224317261 [email protected], [email protected] / www.mkcr.cz předseda Rady Fondu Jiří Stránský RADA ČR PRO ROZHLASOVÉ A TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ Krátká 10, 100 00 Praha 10, t 274811826, 274813830, f 274810885 [email protected] / www.rrtv.cz předseda Rady Petr Pospíchal, vedoucí Úřadu Rady Petr Bartoš NÁRODNÍ FILMOVÝ ARCHIV Malešická 12, 130 00 Praha 3, t 271770500, f 271770501 [email protected] / www.nfa.cz ředitel Vladimír Opěla NIPOS Národní informační a poradenské středisko pro kulturu Blanická 4, 120 21 Praha 2, t 221507900, f 221507929, 221507955 [email protected] / www.nipos-mk.cz ředitel František Zborník

PROFESNÍ SDRUŽENÍ APA - ASOCIACE PRODUCENTŮ V AUDIOVIZI Národní 28, 110 00 Praha 1, t 221105302, f 221105303 [email protected] / www.asociaceproducentu.cz statutární zástupce Pavel Strnad APD – SDRUŽENÍ AUTORŮ ANIMOVANÉHO FILMU Na Doubkové 8, 150 00 Praha 5, t 251563200, f 251565203 [email protected] statutární zástupce Ivan Vít

40

ASOCIACE ČESKÝCH KAMERAMANŮ Senovážné nám. 23, 112 82 Praha 1, t 224142010 statutární zástupce Josef Hanuš ASOCIACE PROVOZOVATELŮ KIN kancelář Národní 28, 110 00 Praha 1, t 222252136, m 603714023 [email protected] / www.kinari.cz tajemnice Irena Prokopová ASOCIACE REŽISÉRŮ A SCENÁRISTŮ Karlovo nám. 19, 120 00 Praha 2, m 737800900 [email protected] / www.aras.cz statutární zástupce Miroslav Adamec ČESKÁ FILMOVÁ A TELEVIZNÍ AKADEMIE Na Žertvách 40, 180 00 Praha 8, t/f 284821346, 284821356 [email protected] / www.cfta.cz statutární zástupci Miroslav Ondříček, Petr Vachler ČESKÁ FILMOVÁ KOMORA Národní 28, 110 00 Praha 1, t 221105209, f 21105303 [email protected] / www.filmovakomora.cz statutární zástupce Helena Uldrichová DVD GROUP Pod Kaštany 3, 160 00 Praha 6, t 224311412 pb.dvd @volny.cz / www.dvdgroup.cz statutární zástupce Pavel Borowiec FITES - ČESKÝ FILMOVÝ A TELEVIZNÍ SVAZ Pod Nuselskými schody 3, 120 00 Praha 2, t/f 222562331, m 607246690 [email protected] / www.fites.cz předseda Jan Kraus HERECKÁ ASOCIACE Senovážné nám. 23, 110 00 Praha 1, t 224142672, f 224142690 [email protected] / hereckaasociace.cz prezident Václav Postránecký INSTITUT DOKUMENTÁRNÍHO FILMU Školská 12,110 00 Praha 1, t/f 224214858, m 775907507 [email protected] / www.docuinter.net statutární zástupci Andrea Prenghyová, Filip Remunda UNIE FILMOVÝCH DISTRIBUTORŮ U Rajské zahrady 14, 130 00 Praha 3, t/f 222713001 [email protected] / www.ufd.cz tajemnice Anna Černá

41

ODBOROVÉ ORGANIZACE KUK - KONFEDERACE UMĚNÍ A KULTURY Senovážné nám. 23, 110 00 Praha 1, t 224142555, f 224142512 [email protected] prezidentka Adriena Jirková KINOS - MEZINÁRODNÍ ODBOROVÝ SVAZ PRACOVNÍKŮ V KINEMATOGRAFII Senovážné nám. 23, 110 00 Praha 1, t 224142670, f 224142512 [email protected] předsedkyně Adriena Jirková

NADACE NADACE ČESKÝ LITERÁRNÍ FOND Pod Nuselskými schody 3, 120 00 Praha 2, t 222560081-2, f 222560083 [email protected] / www.nclf.cz ředitel Michal Novotný NADACE FILM-FESTIVAL KARLOVY VARY Moskevská 21, 361 20 Karlovy Vary, t 353118228, f 353222913 prezident Zdeněk Roubínek

ZÁJMOVÁ SDRUŽENÍ ASOCIACE ČESKÝCH FILMOVÝCH KLUBŮ Erbenova 5, 736 01 Havířov, t/f 558736211 [email protected] / www.artfilm.cz předseda Rudolf Fiedler metodicko-informační centrum Biskupcova 31, 130 00 Praha 3, t 271771349, f 222585345 [email protected] / www.artfilm.cz vedoucí Pavel Rajčan program: kino Hvězda Uherské Hradiště Nám. Míru 951, 686 01 Uherské Hradiště, t 572557861 [email protected] PRAŽSKÁ VĚDECKOTECHNICKÁ SPOLEČNOST – POBOČKA KINEMATOGRAFIE Chmelová 2812, 106 00 Praha 10, t/f 272651030, m 723454477 statutární zástupce Ivo Vítek

42

OCHRANNÉ AUTORSKÉ ORGANIZACE ČESKÁ PROTIPIRÁTSKÁ UNIE Sokolovská 24, 186 00 Praha 8, t 222328778, f 222320983 [email protected] / www.cpufilm.cz ředitelka Markéta Prchalová DILIA - DIVADELNÍ A LITERÁRNÍ AGENTURA Krátkého 1, 190 03 Praha 9, t 283893603, f 283893599 [email protected] / www.dilia.cz ředitel Jiří Srstka IFPI ČR - MEZINÁRODNÍ FEDERACE FONOGRAFICKÉHO PRŮMYSLU Na Kozačce 7, 120 00 Praha 2, t 221507624, f 221507673 [email protected] / www.ifpi.cz ředitel Karel Kučera INTERGRAM Na poříčí 27, 110 00 Praha 1, t 222311392, f 222323341 [email protected] / www.intergram.cz ředitel Martin Mařan OOA – S Ochranná organizace autorská – Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl Masarykovo nábřeží 250, 110 00 Praha 1, t 224934406, f 224930322 [email protected] / www.ooas.cz ředitelka Eva Štěpánková OSA - OCHRANNÝ SVAZ AUTORSKÝ Čs. armády 20, 160 56 Praha 6, t 220315111, f 233343073 [email protected] / internet: www.osa.cz ředitelka Jana Bärová

TECHNIKA KINOTECHNIKA PRAHA U průhonu 36, 170 00 Praha 7, t 220809841, f 220809846 [email protected] / www.kinotechnika.cz ředitel Richard Novák

FILMOVÉ ŠKOLY FILMOVÁ A TELEVIZNÍ FAKULTA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ (FAMU) Smetanovo nábřeží 2, 110 00 Praha 1, t 221197211, f 221197222 [email protected] / www.famu.cz děkan Michal Bregant

43

FILMOVÁ AKADEMIE MIROSLAVA ONDŘÍČKA V PÍSKU Lipová alej 2068, 397 01 Písek, t/f 382264212 [email protected] / www.filmovka.cz ředitel Miloň Terč FILOZOFICKÁ FAKULTA UNIVERZITY KARLOVY KATEDRA FILMOVÝCH STUDIÍ Nám. Jana Palacha 2, 116 38 Praha 1, t 221619227 [email protected] / www.ff.cuni.cz vedoucí katedry Jiří Cieslar SOUKROMÁ VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA FILMOVÁ PÍSEK Lipová alej 2068, 397 01 Písek, t/f 382264212 [email protected] / www.filmovka.cz ředitel Miloň Terč STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA SDĚLOVACÍ TECHNIKY Panská 3, 110 00 Praha 1, t 221002111, f 221002666 [email protected] / www.panska.cz ředitelka Marie Plocková UNIVERZITA TOMÁŠE BATI FAKULTA MULTIMEDIÁLNÍCH KOMUNIKACÍ Štefánikova 2431, 760 01 Zlín t 576034205, f 577544215 [email protected] / www.fmk.utb.cz děkan Pavel Škarka VYSOKÁ ŠKOLA UMĚLECKOPRŮMYSLOVÁ ATELIÉR FILMOVÉ A TELEVIZNÍ GRAFIKY Nám. Jana Palacha 80, 116 93 Praha 1, t 251098270, f 251098289 [email protected] / www.vsup.cz vedoucí ateliéru Jiří Barta VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA FILMOVÁ ZLÍN Filmová 174, 761 79 Zlín, t 577592379, t/f 577592404 [email protected] / www.filmschool.cz ředitel Pavel Škarka

FILMOVÁ PERIODIKA CINEMA Husova 7, 110 00 Praha 1, t 222220750, [email protected] šéfredaktorka Iva Hejlíčková CINEPUR Smetanovo nábřeží 2, 110 00 Praha 1, m 604125825 [email protected] / www.cinepur.cz šéfredaktorka Helena Bendová

44

FILM A DOBA P.O. Box 248, 152 50 Praha 5, t 251815703 [email protected] šéfredaktor Stanislav Ulver FILMOVÝ PŘEHLED Bartolomějská 11, 110 00 Praha 1, t 224237233/21, 22, f 224237233 [email protected] / www.nfa.cz/fp vedoucí redaktor Tomáš Bartošek ILUMINACE Bartolomějská 11, 110 00 Praha 1, t 224231988, f 224231948 [email protected] / www.nfa.cz šéfredaktor Petr Szczepanik PREMIERE Na Zátorce 3, 160 00 Praha 6, t 233023990, f 233023102 [email protected] / www.premiere.cz šéfredaktorka Lada Hesová VIDEOHOBBY Wolkerova 9, 789 85 Mohelnice, t 583430617, m 724238328, [email protected] šéfredaktor Ctirad Štipl

FILMOVÉ FESTIVALY A PŘEHLÍDKY AFO - ACADEMIA FILM OLOMOUC mezinárodní filmový festival kontakt: Jitka Holišová, Univerzita Palackého Olomouc Křížkovského 8, 771 47 Olomouc, t 585631053, f 585222802 [email protected] / www.afo.cz ANIFEST TŘEBOŇ MF animovaných filmů kontakt: Corona s.r.o., Jindřicha Plachty 28, 150 00 Praha 5 t 257324507, f 257324508, [email protected] / www.anifest.cz BRNĚNSKÁ ŠESTNÁCTKA mezinárodní výběrová soutěž nekomerčních hraných filmů a videoprogramů kontakt: Šárka Tryhuková, Kulturní a informační centrum města Brna Radnická 4, 658 78 Brno, t/f 542214625 [email protected] / www.welcome.to/b16 CENY FRANTIŠKA FILIPOVSKÉHO ZA DABING kontakt: Jaroslav Paďour, Městský úřad v Přelouči Masarykovo nám. 23, 535 33 Přelouč, t 466094116 [email protected]

45

ČESKÝ LEV výroční filmové ceny kontakt: Martin Šprinc, VAC – Vachler Art Company Na Žertvách 40, 180 00 Praha 8, t 284821346, t/f 284821341 [email protected] / www.ceskylev.cz DATATRANSFER MF kyberkultury kontakt: Jana Semerádová, Profil Media s.r.o., Komunardů 32, 170 00 Praha 7 t 267990545, f 267990542, [email protected] / www.datatransfer.cz DĚTSKÝ FILMOVÝ A TELEVIZNÍ FESTIVAL OTY HOFMANA kontakt: Marek Poledníček, Dům kultury, Mírové nám. 733, 363 01 Ostrov t 353612931, f 353842921, [email protected] / www.festivalostrov.cz DEVĚT BRAN MF česko-německo-židovské kultury kontakt: umělecká agentura Monte Christo, Králodvorská 5, 110 00 Praha 1 t 222811143, f 222811144, [email protected] / www.9bran.cz DNY EVROPSKÉHO FILMU kontakt: Eva Kačerová, Lipová 285, 251 62 Mukařov, t/f 224215538 [email protected] / www.eurofilmfest.cz EKOFILM ČESKÝ KRUMLOV MF filmů a videopořadů o životním prostředí, přírodním a kulturním dědictví kontakt: Jitka Radová, Ministerstvo životního prostředí Vršovická 65, 100 10 Praha 10, t 267122432, f 267311496 [email protected] / www.ekofilm.cz FEBIOFEST mezinárodní přehlídka filmu, televize a videa kontakt: Febio s.r.o., Růžová 13, 110 00 Praha 1, t 221101111, f 224214254 [email protected] / www.febiofest.cz FESTIVAL EVROPSKÝCH FILMOVÝCH ÚSMĚVŮ kontakt: Golem Film, Václavské nám. 17, 110 00 Praha 1 t 224009270, f 224009268, [email protected] / www.filmsmiles.cz FESTIVAL FAMU kontakt: FAMU, katedra produkce, Smetanovo nábřeží 2, 110 00 Praha 1 tel. 221197211, [email protected] / www.famufest.cz FILM A DĚJINY FF a odborný seminář kontakt: Castrum o.p.s., Hradská 818, 396 01 Humpolec, t/f 323660581 [email protected] / www.filmadejiny.cz

46

FILMÁK MFTF plzeňských dětí a mládeže kontakt: Michal Šašek, t 377195111 / www.festival.filmak.cz FILMOVÉ LÉTO V TŘINCI přehlídka českých, polských a slovenských hraných filmů kontakt: Tadeusz Wantula, Klub kultury o.p.s., 1. máje 493, 739 61 Třinec t 558330105, f 558326105, [email protected] / www.tfl.cz FILMOVÝ FESTIVAL LITOMĚŘICE POČTVRTÉ kontakt: Tomáš Vlasák, Občanské sdružení Kinoklub Ostrov Litoměřice Alšova 21, 412 00 Litoměřice, t/f 416731037, m 607943538 [email protected] / www.kinoostrov.cz FINÁLE PLZEŇ bilanční přehlídka českých filmů kontakt: Ivan Jáchim, Finále Plzeň, Dominikánská 3, 301 12 Plzeň t 377995211, f 377995210, [email protected] / www.finaleplzen.cz FRESH FILMS FESTIVAL KARLOVY VARY mezinárodní studentský filmový festival kontakt: Martin Pošta, U Zvonařky 14, 120 00 Praha 2, t 222511031, f 222521179 [email protected] / www.freshfilmsfest.net KINO NA HRANICI/KINO NA GRANICY přehlídka českých, slovenských a polských filmů kontakt: Kulturní a společenské středisko Střelnice, Střelniční 1, 737 01 Český Těšín, tel. 558712695, fax 558713436 [email protected] / www.festivalnahranici.cz KŘIŠŤÁLOVÉ SRDCE PODĚBRADY MTF dokumentárních a publicistických snímků se zdravotnickou tematikou kontakt: CDG s.r.o., nám. T.G. Masaryka 1130, 290 01 Poděbrady t 325611458, f 325601341, [email protected] / www.kristalovesrdce.cz LETNÍ FILMOVÁ ŠKOLA UHERSKÉ HRADIŠTĚ kontakt: Jiří Králík, Městská kina, Nám. Míru 951, 686 01 Uherské Hradiště t 572553617, f 572553790, [email protected] / www.lfs.cz MEDICFILM PODBOŘANY festival zdravotnických filmů kontakt: Stanislava Čapková, Kulturní dům, Masarykovo nám. 922, 441 01 Podbořany, t/f 415214111, [email protected] MEZINÁRODNÍ FESTIVAL DOKUMENTÁRNÍCH FILMŮ JIHLAVA kontakt: Marek Hovorka, Věžní 10, 586 01, 586 01 Jihlava, f 567333812, m 608183048, [email protected] / www.dokument-festival.cz

47

MEZINÁRODNÍ FESTIVAL FILMŮ PRO DĚTI A MLÁDEŽ ZLÍN kontakt: Irena Skaunicová, Filmfest s.r.o., Filmová 174, 761 79 Zlín t 577592441, 577592111, f 577592442, [email protected] / www.zlinfest.cz MEZINÁRODNÍ FESTIVAL LETECKÝCH FILMŮ kontakt: Mezinárodní festival leteckých filmů, Junácká 4, 169 00 Praha 6 [email protected] / www.leteckefilmy.cz MEZINÁRODNÍ FILMOVÝ FESTIVAL KARLOVY VARY kontakt: Film Servis Festival Karlovy Vary a.s., Panská 1, 110 00 Praha 1 t 221411011, 221411022, f 221411033, [email protected] / www.iffkv.cz MEZINÁRODNÍ HOROLEZECKÝ FILMOVÝ FESTIVAL kontakt: Městský úřad, Rooseveltova 15, 549 57 Teplice nad Metují t 491581207, f 491581191, [email protected] / www.teplicenadmetuji.cz MEZIPATRA Gay a lesbický filmový festival Brno-Praha kontakt: STUD Brno, Šmejkalova 75, 616 00 Brno t/f 549212728, [email protected] / www.mezipatra.cz MFF O LIDSKÝCH PRÁVECH JEDEN SVĚT kontakt: Igor Blaževič, Člověk v tísni o.p.s., Sokolská 18, 120 00 Praha 2 t 226200430, f 226200401, [email protected] / www.oneworld.cz MEZINÁRODNÍ FESTIVAL STUDENTSKÝCH FILMŮ PÍSEK (bienále) kontakt: Miloň Terč, Soukromá vyšší odborná škola filmová, Lipová alej 2068, 397 01 Písek, t/f 382264212, [email protected] / www.filmovka.cz MUSIC ON FILM / FILM ON MUSIC MF hudebních filmů kontakt: Štěpánská 61, 116 02 Praha 1, t 296236509, f 296236510 [email protected] / www.filmonmusic.cz NOVOMĚSTSKÝ HRNEC SMÍCHU český festival filmové a televizní komedie kontakt: Ilona Daňková, Městský klub, Nerudova 142, 549 01 Nové Město nad Metují t 491474158, f 491470358, [email protected] / www.volny.cz/hrnecsmichu PAF TACHOV mezinárodní potápěčský festival kontakt: Festival PAF, Nám. Republiky 119, 347 01 Tachov t 374722210, f 374722161, [email protected] / www.paftachov.cz PROJEKT 100 kontakt: Jiří Králík, Městská kina Uherské Hradiště, Nám. Míru 951, 686 01 Uherské Hradiště, t 572553617, f 572553790 [email protected] / www.artfilm.cz

48

PŘEHLÍDKA ČESKÉ DOKUMENTÁRNÍ A ANIMOVANÉ TVORBY PRAHA kontakt: Martin Skyba, Český filmový a televizní svaz FITES Pod Nuselskými schody 3, 120 00 Praha 2, t/f 222562331 [email protected] / www.fites.cz SOKOLOVSKÝ FILMOVÝ SEMINÁŘ kontakt: Přemysl Martinek, Před rybníkem 100, 150 00 Praha 5 m 775614170 / [email protected] / www.volny.cz/film_sok SPORTFILM LIBEREC festival dokumentárních filmů a pořadů se sportovní tematikou kontakt: Liberecká sportovní a tělovýchovná organizace Jablonecká 18, 460 01 Liberec 1, t 485114113, f 485101176 [email protected] /www.lb-sto.cz SVĚT KNIHY VE FILMU filmová přehlídka při mezinárodním knižním veletrhu Svět knihy kontakt: Svět knihy, Fügnerovo nám. 3, 120 00 Praha 2 t 224498234, f 224498754, [email protected] / www.svetknihy.cz TECHFILM MF filmů a videopořadů o vědě, technice a umění kontakt: Mylada Balounová, VIC ČVUT - oddělení podpory výuky Thákurova 1, 160 00 Praha 6, t 233051125, [email protected] / www.techfilm.cz TOURFILM & TOUR REGION KARLOVY VARY MF filmů a videosnímků cestovního ruchu kontakt: Avant Promotion, Americká 42, 120 00 Praha 2 t/f 224250334, [email protected] / www.tourfilm.cz TÝKÁ SE TO TAKÉ TEBE soutěž programů s ekologickou tematikou kontakt: Klub kultury, Hradební 1198, 686 60 Uherské Hradiště t/f 572551079, [email protected] / www.kkuh.cz ZLATÁ PRAHA MTF hudebních pořadů kontakt: Andrea Savane, Česká televize, Kavčí hory, 140 70 Praha 4 t 261134153, f 261212891, [email protected] / www.czech-tv.cz/goldenprague

PRODUKČNÍ SPOLEČNOSTI ARMADA FILMS Na Zderaze 15, 120 00 Praha 2, t 221904444, f 221904300 [email protected] / www.armadafilms.cz statutární zástupce Filip Sirový

49

ATELIÉRY BONTON ZLÍN Filmová 174, 761 79 Zlín, t 577592111, f 577592444 [email protected] / www.ateliery.cz ředitel Zdeněk Skaunic ATHANOR U 5. baterie 21, 162 00 Praha 6, t 224313382, m 604111749, f 224313383 [email protected] statutární zástupci Jaromír Kallista, Jan Švankmajer BARRANDOV STUDIO Kříženeckého nám. 322, 152 00 Praha 5, t 267072001, f 251814756 [email protected] / www.barrandov.cz generální ředitelka Věslava Piegzová BIF - BALZER INTERNATIONAL FILMS Karlovo nám. 28, 120 00 Praha 2, t 222230070, m 604111749, f 222231419 [email protected] / www.bif.cz ředitel Jan Balzer BELTFILM Sekaninova 52, 128 00 Praha 2 t 224936887, f 224936860, [email protected] / www.beltfilm statutární zástupce Miloš Remeň BIOGRAF JAN SVĚRÁK Pod Svahem 7, 147 00 Praha 4, t 244468099, f 244467094 [email protected] / www.sverak.cz statutární zástupce Jan Svěrák BIONAUT FILMS U Zvonařky 14, 120 00 Praha 2, t 222521187, f 222517908 [email protected] / www.bionaut.cz statutární zástupce Vratislav Šlajer BUC FILM Čs. armády 405/8, 160 00 Praha 6, t 251819441, f 267073516 [email protected] / www.bucfilm.cz ředitel Jaroslav Bouček CINEART PRODUCTIONS Vzdušná 2, 142 00 Praha 4, t/f 261711044, m 777220364, [email protected] statutární zástupce Viktor Schwarcz CZECH ANGLO PRODUCTION Kříženeckého nám. 322, 152 00 Praha 5, t 251815259, f 251814875 [email protected] statutární zástupce Pavel Nový

50

DAWSON PRODUCTION Pštrossova 21, 110 00 Praha 1, t 224999911, f 224999923 [email protected] / www.dawsonproduction.com statutární zástupce Monika Kristl DRAMEDY PRODUCTIONS Mánesova 37, 120 00 Praha 2, t 271081290, f 271081166 [email protected] / www.dramedy.cz statutární zástupci: Filip Bobiňski, Petr Šizling EIS PRODUCTION Kříženeckého nám. 322, 152 00 Praha 5, t 267073607, f 267073826 [email protected] / www.eisproduction.cz ředitel Václav Eisenhammer ETAMP FILM PRODUCTION Struhařovská 9, 141 00 Praha 4, t 272019111, f 272772258 [email protected] / www.etamp.cz ředitel Jan Bílek ETIC FILMS Struhařovská 9, 141 00 Praha 4, t 267073171, f 267073181 [email protected] / www.etic.cz ředitel Petr Moravec FILMIA Musílkova 49, 150 00 Praha 5, t 257533353, f 257533357, [email protected] statutární zástupce: Pavel Šolc FILMSERVICE PRODUCTIONS Ostrovní 30, 110 00 Praha 1, t 221969111, f 221969100 [email protected] / www.filmservice.cz statutární zástupce: Jakub Kolín GOLDEN DAWN Šaldova 7, 180 00 Praha 8, t 224826702, f 224826701, [email protected] statutární zástupce: Daniel Tuček GOLEM FILM Václavské nám. 17, 110 00 Praha 1, t 224009270, f 224009268, [email protected] statutární zástupce: Jan Kuděla HAPPY CELLULOID Hellichova 20, 118 00 Praha 5, m 602218960, f 257315087 [email protected] / www.celluloid.cz jednatel Milan Cieslar

51

HOLIDAY FILMS Čáslavská 1, 130 00 Praha 3, t/f 272730867, [email protected] / www.holiday-films.cz statutární zástupci Dan Svátek, Jiří Holubec IN FILM PRAHA Kříženeckého nám. 322, 152 53 Praha 5, t 267073629, f 267073627 [email protected] statutární zástupce Rudolf Biermann JAKUBISKO FILM Vodičkova 36, 110 00 Praha 1, t 296236353, f 296236383 [email protected] / www.jakubiskofilm.com statutární zástupce Deana Jakubisková LAJKA FILM Haštalská 27, 110 00 Praha 1, t 224826874, f 224826711 [email protected] / www.lajka-film.cz statutární zástupci: Lukáš Malý, Jakub Sluka LUCKY MAN FILMS Perlová 1, 110 00 Praha 1, t 221667302, f 221667521 [email protected] / www.luckymanfilms.com statutární zástupci Marek Viktora, Edward Sichel LUMAR PRODUCTION Pod Habrovou 7, 152 00 Praha 5, t 251814494, f 251813907 [email protected] statutární zástupci Štefan Voržáček, Ludvík Němec LUXOR Kříženeckého nám. 322, 152 00 Praha 5, t 267073615, f 251816454 [email protected] / www.luxorfilm.cz statutární zástupci Přemysl Pražský, Antonín Vomáčka MILK & HONEY FILMS Josefská 6, 118 00 Praha 1, t 255707070, f 255707055 [email protected] / www.milkandhoneyfilms.com statutární zástupce Tomáš Krejčí NEGATIV Ostrovní 30, 110 00 Praha 1, t 224933755, f 224933472 [email protected] / www.negativ.cz statutární zástupci Pavel Strnad, Petr Oukropec NORTH AMERICAN PICTURES Geologická 2, 152 00 Praha 5, t/f 251117913, fax 251117913 [email protected] / www.napstudios.cz statutární zástupci Lloyd Simandl, Sharon Christensen

52

PARTNERSHIP FILMS Kříženeckého nám. 322, 152 00 Praha 5, t 267072117, f 251814757 e-mail: [email protected] / internet: www.partnershipfilms.com statutární zástupci Lucien Tyssendier, Petr Keller PRAGUE INTERNATIONAL FILMS Kříženeckého nám. 322, 152 00 Praha 5, t 267073625, f 267073603 [email protected] / www.pif.cz ředitel Oldřich Mach PROSPERO Pikovická 206, 147 00 Praha 4, t 296801321, t/f 296801315 [email protected] statutární zástupci Štěpán Čert, Jiří Pomeje PRVNÍ VEŘEJNOPRÁVNÍ U Havlíčkových sadů 7, 120 00 Praha 2, m 602666676 [email protected] / www.cestmir.cz statutární zástupce: Čestmír Kopecký PUNK FILM V Jirchářích 8, 110 00 Praha 1, t 296334810, f 296334819 [email protected] / www.punkfilm.cz statutární zástupce Martin Hůlovec SILVER SCREEN Vodičkova 36, 110 00 Praha 1, t 296236491-2, f 296236493 [email protected] / www.silverscreen.cz ředitel Václav Marhoul SIRENA FILM Rašínovo nábřeží 6, 120 00 Praha 2, t 221411666, f 221411699 [email protected] / www.simplysirena.com statutární zástupce Artemio Benki SPACE FILMS Prokopská 8, 118 00 Praha 1, t 257535107, f 257535108 [email protected] / www.space-films.cz ředitel Jiří Ježek STILLKING FILMS Kříženeckého nám. 322, 152 00 Praha 5, t 267073741, f 267073742 [email protected] / www.stillking.com statutární zástupci Matthew Stillman, Pavla Burgetová STUDIO FÁMA 92 Jungmannova 5, 110 00 Praha 1, t 224949561, f 224949557 [email protected] statutární zástupci Jana Tomsová, Ivana Kačírková

53

STUDIO FAMU Klimentská 4, 110 00 Praha 1, t 224810329, t/f 222310692 [email protected] ředitel Josef Boháč TARGET PICTURES PRODUCTION Masarykovo nábřeží 1, 110 00 Praha 1, t 224932000, f 224932004 [email protected] / www.target.cz statutární zástupci Daniel Netušil, Ondřej Ježek TOTAL HELPART T.H.A. Kříženeckého nám. 322, 152 00 Praha 5, t 267073007, f 267073836 [email protected] / www.tha.cz statutární zástupci Ondřej Trojan, Jiří Burda VAC - VACHLER ART COMPANY Na Žertvách 40, 180 00 Praha 8, t 284821346, f 284821341 [email protected] / www.vac.cz ředitel Petr Vachler VERBASCUM Černá 6, 110 00 Praha 1, t 224930077, f 224930384 [email protected] statutární zástupce Richard Němec VERTIGO FILM Františka Křížka 1, 170 00 Praha 7, t 220412250, f 220412251 [email protected] / www.vertigofilm.com statutární zástupci Miloš Lochman, Miloš Mrázek WHISCONTI Odborů 4, 120 00 Praha 2, t/f 224922856, [email protected] / www.whisconti.cz statutární zástupci Pavel Melounek, David Prudký WORLD CIRCLE FOUNDATION Roháčova 101, 130 03 Praha 3, f 271775781, [email protected] / www.wcf.cz statutární zástupci Vladimír Chrenovský, Ivo Trajkov

Dokumentární tvorba AD FILM Svobodova 4, 128 00 Praha 2, t/f 224920601, [email protected] statutární zástupce Petr Ruttner AFIS - ASOCIACE FILM & SOCIOLOGIE Pod Zvonařkou 10, 120 00 Praha 2, t 222561410, f 222561680 [email protected] / www.afis.cz statutární zástupce Jarmila Poláková

54

AGES PLUS Cimburkova 21, 130 00 Praha 3, t 222781624, f 222780210 [email protected] / www.ages.cz statutární zástupci Jan Fulín, Vladimír Fulín ALL IN AGENCY Heleny Malířové 2, 169 01 Praha 6, t 220517958-60, f 220517876 [email protected] / www.allin.cz statutární zástupci Vítězslav Bojanovský, Vladimír Soják AUDIOVIZUÁLNÍ A TECHNICKÉ CENTRUM ČESKÉHO VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO Thákurova 1, 160 00 Praha 6, t/f 233051126 [email protected] vedoucí Jiří Navrátil ENDORFILM Přímětická 4, 140 00 Praha 4, t/f 241730780, m 602358373 [email protected] / www.endorfilm.cz statutární zástupce Jiří Konečný FEBIO Růžová 13, 110 00 Praha 1, t 221101111, f 224214254 [email protected] / www.febio.cz ředitel Fero Fenič FONTIS Pod Strašnickou vinicí 13, 100 00 Praha 10, t 274771116, f 274774379 [email protected] / www.fontis.cz statutární zástupce Vladimír Mocek HELENA TŘEŠTÍKOVÁ Kostelní 14, 170 00 Praha 7, t 233376054, f 220570114, [email protected] statutární zástupce Helena Třeštíková STUDIO HOLLY Nepravidelná 18, 102 00 Praha 10 - Štěrboholy, t 272705757, f 272706483 [email protected] / www.holly.cz statutární zástupci Zdeněk Navara, Hynek Podrábský IQ MEDIA Krajní 16/87, 635 00 Brno, t 546211724, [email protected] statutární zástupce: Josef Strubl PRAGA FILM Londýnská 28, 120 00 Praha 2, t/f 222522242, [email protected] statutární zástupce Jan Šikl

55

JOSEF CÍSAŘOVSKÝ Xaveriova 118, 150 00 Praha 5, t 251564446, m 724118291 statutární zástupce Josef Císařovský K2 Veverkova 8, 170 00 Praha 7, t 222560130, [email protected] statutární zástupce Pavel Štingl KF ORBIS FILM PLZEŇ Tomanova 5, 301 00 Plzeň, t 377459039, f 377421163 [email protected] / www.orbis-film.com statutární zástupci Petr Pešek, Josef Pešek MARTIN VADAS Říčanova 34, 169 00 Praha 6, t 233350145, [email protected] statutární zástupce Martin Vadas MILOSLAV KUČERA – KINESISKOP Raisova 7, 160 00 Praha 6, t/f 224323223, [email protected] statutární zástupce Miloslav Kučera NIKÉ TV PRODUCTION České družiny 35, 160 00 Praha 6, t/f 224319632, [email protected] statutární zástupce Martin Slunečko OK VISION Lucemburská 26, 130 00 Praha 3, t 222720488, f 222714069 [email protected] / www.okvision.cz statutární zástupce Jindřich Honzík ORIGINÁLNÍ VIDEOJOURNAL Štěpánská 61, 110 00 Praha 1, t/f 224215234 e-mail: [email protected] statutární zástupce Pavel Kačírek PDMEDIA K rybníčkům 26, 100 00 Praha 10, t 274782727, f 274811716 [email protected] statutární zástupce Pavel Doležal PLUTO FILM & VIDEO Jabloňová 30, 106 00 Praha 10, t 272650336, f 222711470 [email protected] statutární zástupci Miloslav Šmídmajer, Mária Dufková PRAŽSKÁ KINEMATÉKA Baranova 40, 130 00 Praha 3, t/f 222729225, [email protected] statutární zástupci Štefan Uhrík, Hana Cielová

56

QQ STUDIO OSTRAVA Nám. Msgre Šrámka 4, 702 00 Ostrava 1, t 596114514, f 596124645 [email protected] / www.qq.cz statutární zástupce Vladimír Mráz SKYFILM – IVAN STŘÍTESKÝ Mozartova 25, 796 01 Prostějov, t 582346537, [email protected] statutární zástupce Ivan Stříteský SKYTVILM Vondroušova 1170, 163 00 Praha 6, t 235319189, [email protected] statutární zástupce Martin Skyba STUDIO TELEPACE Kostelní nám. 2, 702 00 Ostrava 2, t 596116408, f 596112328 [email protected] / www.telepace.cz statutární zástupce Radomír Krajíček SYNERGIA FILM Konšelská 12, 180 00 Praha 8, t/f 283841867, [email protected] statutární zástupce Aleš Hudský TV METROPOL PRODUCTION Senovážné nám. 3, 370 01 České Budějovice, t/f 387311788 [email protected] statutární zástupce Ivan Sytař VERA FILM Nad Strouhou 7, 147 00 Praha 4, t/f 244466229, [email protected] / www.verafilm.cz statutární zástupce Petr Bok VERA VISTA Netvořice 161, 257 44 Netvořice, m 606688150, [email protected] statutární zástupce Věra Laštůvková

Animovaná tvorba AAA – ART AND ANIMATION STUDIO Zdíkovská 49, 150 00 Praha 5, t 257211934, f 257218231 e-mail: [email protected] / www.aaa-studio.cz statutární zástupce Jan Tománek ANIFILM P.O. Box 119, 118 01 Praha 1, t 271743730, m 777319099, f 271741336 [email protected] / www.anifilm.cz statutární zástupci Milan Rychecký, Tomáš Rychecký ANIMA Vyšehradská 27, 128 00 Praha 2, t/f 257217306, [email protected] statutární zástupce Marcela Halousková

57

ANIMATION PEOPLE Na Doubkové 8, 150 00 Praha 5, t 251563200, f 251565203 [email protected] / www.animation.cz jednatel Michal Podhradský AT Svatoňovická 833, 190 12 Praha 9 – Dolní Počernice, t 281930360 [email protected] statutární zástupci Jiří Vaněk, Ondřej Všetíček, Gabriela Bártová HAFAN FILM PRAHA Laubova 6, 130 00 Praha 3, t/f 222724162, [email protected] statutární zástupci Jan Balej, Miloslav Špála KRÁTKÝ FILM PRAHA Kříženeckého nám. 1079/5b, 152 00 Praha 5 STUDIO BRATŘI V TRIKU t 251818619, f 267091212, [email protected] vedoucí Zdenka Deitchová STUDIO JIŘÍHO TRNKY t 267091309, fax 267091377, [email protected] vedoucí Michal Havlík LABORATOŘE ALKAY Kunínova 1720, 149 00 Praha 4, t 267912267, [email protected] / www.alkay.cz statutární zástupci: Petr Horák, Stanislav Lhotský MAURFILM Žižkovo nám. 53, 285 41 Malešov, m 775117646, f 325512821 [email protected] / www.fimfarum.cz statutární zástupci Martin Vandas, Aurel Klimt PAJ-TASH Mariánské nám. 4, 709 00 Ostrava - Mariánské Hory, t 596633220 [email protected] statutární zástupce Ilja Novák PATMAT Čechova 829, 252 63 Roztoky u Prahy, t 233910365 [email protected] / www.patmat.cz statutární zástupce Marek Beneš QQ STUDIO OSTRAVA Nám. Msgre. Šrámka 4, 702 00 Ostrava 1, t 596114514, f 596124645 [email protected] / www.qq.cz statutární zástupce Vladimír Mráz

58

UNIVERSAL PRODUCTIONS PARTNERS studio počítačové animace Žitomírská 7, 101 00 Praha 10, t 271722121, f 271720330 [email protected] / www.upp.cz statutární zástupce Vít Komrzý VIA LUCIS Janáčkovo nábřeží 43, 150 00 Praha 5, t/f 257322188 statutární zástupce Jiří Petr Miška

DISTRIBUČNÍ SPOLEČNOSTI ATLANTIS ENTERTAINMENT CZ Poštovní 8, 256 12 Benešov, t 317726801 prezident David Matouš BIOSCOP Kunětická 2, 120 00 Praha 2, t 222254461, f 222254462 [email protected] / www.bioscop.cz ředitel Tomáš Hoffman BONTONFILM Nádražní 23, 150 00 Praha 5, t 257415111-2, f 257415113 [email protected] / www.bontonfilm.cz ředitel filmové distribuce Aleš Danielis CINEMART Národní 28, 111 21 Praha 1, t 224949110, f 221105220 [email protected] / www.cinemart.cz ředitel Aleš Tříska FALCON U Nikolajky 5, 150 00 Praha 5, t 224422244, f 224422240 [email protected] / www.falcon.cz ředitel Jan Bradáč FILM DISTRIBUTION ARTCAM Rašínovo nábřeží 6, 120 00 Praha 2, t 224918833, f 224919969 [email protected] / www.artcam.cz ředitelka Barbora Mudrová HOLLYWOOD CLASSIC ENTERTAINMENT Mezivrší 28, 147 00 Praha 4, t 244464135, f 244464395, [email protected] / www.hce.cz ředitel Igor Konyoukov INTERSONIC TAUNUS PRODUCTION Nám. T.G. Masaryka 13, 690 02 Břeclav, t/f 519322310 [email protected] / www.intersonic.cz ředitel Ivan Lacho 59

NÁRODNÍ FILMOVÝ ARCHIV Malešická 12, 130 00 Praha 3, t 271770500, f 271770501 [email protected] / www.nfa.cz ředitel Vladimír Opěla PROSPERO Pikovická 206, 147 00 Praha 4, t 296801321, f 296801315 [email protected] statutární zástupce Milica Pechánková REMAKE V Jámě 1, 110 00 Praha 1, t/f 224162335, [email protected] statutární zástupci Miroslav Brocko, Peter Kot SPI INTERNATIONAL CR Nad Ondřejovem 12, 140 00 Praha 4, t 261221366, f 261221375 [email protected] / www.spi-film.cz ředitelka Jana Hloušková WARNER BROS ČR Soukenická 13, 110 00 Praha 1, t 296580300, f 296580340 e-mail: [email protected] / www.warnerbros.cz ředitel divize filmové distribuce Martin Malík

DISTRIBUČNÍ SPOLEČNOSTI - VIDEO BONTON HOME ENTERTAINMENT & CENTRUM ČESKÉHO VIDEA Nádražní 23, 150 00 Praha 5, t 257415111, f 257415113 [email protected] / www.bhe.cz statutární zástupce Ladislav Hrabě DAVAY Pražská 16, 102 21 Praha 10, t 281017607, f 271751515 [email protected] ředitel Pavel Hlaváč FILMEXPORT HOME VIDEO Kaplická 14, 140 00 Praha 4, t 261213664, f 261213661 [email protected] / www.filmexport.cz ředitel Karel Kabát HOLLYWOOD CLASSIC ENTERTAINMENT Mezivrší 28, 147 00 Praha 4, t 244464135, f 244464395, [email protected] / www.hce.cz ředitel Igor Konyoukov

60

INTERSONIC TAUNUS PRODUCTION Nám. T.G. Masaryka 13, 690 02 Břeclav, t/f 519374218 [email protected] / www.intersonic.cz jednatelka Marie Hutterová MAGIC BOX Kunětická 2, 120 00 Praha 2, t 222254201, f 222254202 [email protected] / www.magicbox.cz ředitel Martin Papoušek SPI INTERNATIONAL Nad Ondřejovem 12, 140 00 Praha 4, t/f 261221366 [email protected] / www.spi-film.cz výkonná ředitelka Silvia Árestová VAPET PRODUCTION U družstva Repo 7/1061, 140 00 Praha 4, t/f 261213086, 261221975 [email protected] ředitel Petr Vašenda WARNER BROS. Soukenická 13, 110 00 Praha 1, t 296580300, f 296580340 e-mail:[email protected] / internet: www.warnerbros.cz generální ředitel Ladislav Šťastný ředitel divize Home Video Miloš Kořínek

OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI FILMEXPORT PRAGUE DISTRIBUTION Marie Cibulkové 34, 140 00 Praha 4, t 244014216-7, f 244014218 [email protected] statutární zástupci Marta Körnerová, Jitka Slavíková

TELEVIZNÍ SPOLEČNOSTI ČESKÁ TELEVIZE Kavčí hory, 140 70 Praha 4, t 261131111, f 261218351 www.czech-tv.cz generální ředitel Jiří Janeček sekretariát gen. ředitele t 261134002, f 261218351, [email protected] vrchní ředitel František Lambert, t 261134003, [email protected] zastupující ředitelka programu Anna Becková, t 261211621 [email protected] ředitel zpravodajství Zdeněk Šámal, t 261135501, [email protected] ředitel výroby Václav Myslík, t 261211571, [email protected] obchodní ředitel Martin Švehla, t 261134006, [email protected] centrum dramatické tvorby (šéfdramaturg Ivan Hubač, šéfproducent Jaroslav Kučera) t 261137010

61

centrum zábavné tvorby (šéfdramaturg Jan Štern, šéfproducent Martin Kopřiva) t 261137018 centrum divadelní a hudební tvorby (šéfdramaturg Ivan Hubač, šéfproducent Viktor Průša), t 261137014 centrum tvorby pro děti a mládež (šéfdramaturg Kateřina Krejčí, šéfproducent Magdalena Sedláková), t 261137041 centrum publicistiky a dokumentu (šéfproducent Anna Becková), t 261137000 centrum převzatých pořadů (šéfproducent Jan Rubeš) t 261137043 Telexport (vedoucí Jarmila Švorcová), t 261137047, f 261213041 [email protected] CET 21 (TV NOVA) Kříženeckého nám. 322, 152 00 Praha 5, t 233100111, f 233100388 [email protected] / www.novatv.cz generální ředitel TV Nova a České produkční 2000 Petr Dvořák programová ředitelka Jiřina Pokorná FTV PREMIÉRA (PRIMA TV) Na Žertvách 24, 180 00 Praha 8, t 266700111, f 266700201 e-mail: [email protected] / www.iprima.cz generální ředitel Martin Dvořák ředitel programové skladby Miloš Zahradník, t 266700338, f 266700122 HBO Česká republika Pod Višňovkou 23, 140 00 Praha 4, t 261094444, f 261094455 [email protected] / www.hbo.cz generální ředitel Luboš Jetmar

Použité zkratky f fax m mobil t telefon

62