2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen ČÚS )

Účetní souvztažnosti v kostce 2010

PRAKTICKÉ INFORMACE

Ukázka z části 1 – Praktické informace

■

Přehled Českých účetních standardů pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ČÚS“)

008 009 010 011

■

Název Účty a zásady účtování na účtech Otevírání a uzavírání účetních knih Odložená daň Rezervy Opravné položky Kursové rozdíly Inventarizační rozdíly a ztráty v rámci norem přirozených úbytků zásob Operace s cennými papíry a podíly Deriváty Zvláštní operace s pohledávkami ZRUŠEN od 1. 1. 2008 Operace s podnikem

012 013 014 015 016 017 018 019 020 021 022 023

Změny vlastního kapitálu Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Zásoby Krátkodobý finanční majetek a krátkodobé bankovní úvěry Zúčtovací vztahy Kapitálové účty a dlouhodobé závazky Náklady a výnosy Konsolidovaná účetní závěrka Vyrovnání, nucené vyrovnání, konkurs a likvidace Inventarizace majetku a závazků při převodech majetku státu na jiné osoby Přehled o peněžních tocích

Minimální mzda

Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny za práci v pracovněprávním vztahu. Její základní právní úprava je stanovena zákoníkem práce (zákon č. 262/2006 Sb.). Základní sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin činí 8 000 Kč za měsíc nebo 48,10 Kč za hodinu. Využijte Zákaznický portál 24 s užitečnými Více informací naleznete na Zákaznickém portálu 24 – http://zakaznik.dashofer.cz ! informacemi

■

Stravné při tuzemských pracovních cestách Údaje v tabulce jsou v Kč.

Doba trvání pracovní cesty 5 –12 hod. 12 –18 hod. více než 18 hod.

451/2008 Sb. 2009 60 92 144

č. 462/2009 Sb. 2010 61 93 146

Aktuální hodnotu stravného v daném okamžiku i jeho historii naleznete na Zákaznickém portálu 24 – http://zakaznik.dashofer.cz !

■

Sazba základní náhrady za 1 km jízdy Údaje v tabulce jsou v Kč. Druh vozidla

Jednostopá vozidla a tříkolky Osobní motorová vozidla

2007 1,00 3,80

Platnost sazby 2008 2009 – 2010 1,10 1,10 4,10 3,90

■

Základní sazby stravného v cizí měně – nejnavštěvovanější státy Země

Francie Itálie Maďarsko Německo Polsko Rakousko Rusko Slovensko

Měnový kód EUR EUR EUR EUR EUR EUR USD SKK

Španělsko Švýcarsko USA Velká Británie

EUR CHF USD GBP

Měna

2008

2009 – 2010

euro euro euro euro euro euro euro slovenská koruna euro euro švýcarský frank americký dolar anglická libra

45,45,35,45,35,45,45,650,-

45,45,35,45,35,45,45,30,-

40,75,50,40,-

40,75,50,40,-

Výběr dalších států a aktuální částky naleznete na Zákaznickém portálu 24 – http://zakaznik.dashofer.cz !

1

1

Číslo 001 002 003 004 005 006 007

Praktické informace

České účetní standardy byly zveřejněny ve Finančním zpravodaji č. 11-12/2003 a na Zákaznickém portálu 24.

501


– ÚČETNÍ SOUVZTAŽNOSTI Ukázka z části 2 – Účetní souvztažnosti

■

Účtová třída 5 – Náklady

501 – Spotřeba materiálu (při způsobu účtování A, B)

Stručný, jasný komentář

Na tomto účtu se účtuje v závislosti na zvoleném způsobu účtování o zásobách. Při uplatnění způsobu A se v průběhu účetního období pořizované zásoby materiálu účtují do zásob na účet 112 a do nákladů na účet 501 se účtují zásoby až při jejich výdeji a spotřebě. Při uplatnění způsobu B se v průběhu účetního období náklady, které tvoří pořizovací cenu jednotlivých položek nákupu materiálu účtují přímo do spotřeby na účet 501 a při uzavírání účetních knih se počáteční zůstatky zásob materiálu na skladě převedou ze zásob do spotřeby na účet 501 a konečné stavy zásob materiálu se podle inventury zaúčtují jako snížení nákladů a převedou se na sklad materiálu na účet 112.

Č. Text Základní operace při účtování způsobem A 1. Nákup materiálu na základě dodavatelské faktury, za hotové 2. Náklady související s pořízením materiálu, které jsou součástí pořizovací ceny: a) externí doprava, provize, pojistné

MD

D

111, 112

321, 211

111, 112

321, 211

111, 112 111, 112 111, 112

379 321 622

112 112

111 621, 622

2

Účetní souvztažnosti

§ 25 – 27 ZoÚ, § 9, 21, 49 vyhlášky, ČÚS 007, 015, část 3.1. a 3.2. ČÚS 019

3. 4. 5.

6.

7.

b) clo c) DPH u neplátce Aktivace vnitropodnikových výkonů, které jsou vedlejšími pořizovacími náklady (doprava, náklady na zpracování apod. ) Příjem materiálu na sklad v pořizovací ceně Aktivace materiálu vlastní výroby (v ocenění vlastními náklady), interních nákladů spojených s pořízením

Materiál pořízený jiným způsobem než nákupem: a) materiál získaný z vyřazeného dlouhodobého hmotného majetku b) renovace náhradních dílů ve vlastní režii c) pořízení materiálu získaného darem

112

648

112 112

622 413

d) pořízení při věcném vkladu za upsaný základní kapitál

112

353, 378

e) pořízení převedením z osobního užívání individuálního podnikatele do podnikání Výdej materiálu do spotřeby:

112

491

a) předem stanovená cena pořízení b) odchylka od skutečné ceny pořízení c) náklady s pořízením související 8. 9. 10. 2

Poznámka, tip, doporučení bod 4.2. ČÚS 015 Vyhledejte účetní souvztažnost a účtujte Součástí pořizovací ceny materiálu jsou též náklady související s jejich pořízením, zejména přepravné vyúčtované dodavatelem nebo provedené účetní jednotkou, provize, clo a pojistné. Součástí pořizovací ceny zásob nejsou zejména úroky z úvěrů a půjček poskytnutých na jejich pořízení, kurzové rozdíly, smluvní pokuty a úroky z prodlení a jiné sankce ze smluvních vztahů. § 49 vyhlášky § 21 vyhlášky

Pro ocenění zásob vyrobených ve vlastní režii se použijí vlastní náklady, kterými se rozumí buď skutečná výše nákladů, nebo výše nákladů stanovená účetní jednotkou podle způsobu kalkulace výroby. Výrobou se rozumí i jiná činnost, při které nevznikají hmotné produkty.

bod 4.4.2. ČÚS 015 Ocenění je reprodukční pořizovací cenou, což je cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje. Při věcném vkladu je nutné použít ocenění znalcem – § 58 – 60 ObchZ. Nepeněžitý vklad musí být splacen před zápisem výše základního kapitálu do obchodního rejstříku.

Podrobněji o oceňovacích technikách v části 4 – Obsahové vymezení účtu – 1xx. 501 AÚ + (–) 501 AÚ 501 AÚ

Výdej drobného majetku (o kterém účetní jednotka 501 rozhodla, že není dlouhodobým hmotným majetkem) ze skladu do spotřeby Zúčtování vráceného materiálu předaného k přezkoušení – 501, 112 Zúčtování převzatého výrobního odpadu z výroby na sklad – 501, 112

112 AÚ + (–) 112 Je nutné stanovit metodický postup pro rozvrhování AÚ odchylky do spotřeby. 112 AÚ Je nutné stanovit metodický postup pro rozvrhování nákladů do spotřeby. 112 – –

Upozornění na nutnost vytvoření interní směrnice


Snadná orientace Poznámka, tip, doporučení v publikaci ČÚS 007, § 29 – 30 ZoÚ Účetní jednotka musí mít interní směrnici se zdůvodněním výše norem přirozených úbytků. bod 4.4.4. ČÚS 001, 015 Výjimečně se užívá účet 582 (zcela mimořádné příčiny, např. povodně). § 24 odst. 2 písm. l), § 24 odst. 2 písm. zg) ZDP § 25 odst. 1 písm. n) ZDP

MD

D

501

112

b) manka a škody nad normu, prokazatelně provedená likvidace zásob

549

112

c) přebytek materiálu d) přebytek nakoupených zásob, pokud k němu došlo chybným účtováním při vyskladnění (záměna druhů materiálu) Výdej materiálu pro jiné účely než ke spotřebě: a) užitého pro reprezentační účely b) předaného jako dar

112 112

648 501

513 543

112 112

c) předaného jako věcný vklad při splácení upsaného vkladu v jiné společnosti nebo družstvu věcným plněním d) převod materiálu z podnikání pro osobní spotřebu podnikatele Operace při účetní uzávěrce: 13. Zúčtování dodávek materiálu: a) převzaté, ale nevyfakturované dodávky

367, 379

112

§ 25 odst. 1 písm. t) ZDP § 15 odst. 1 a § 20 odst. 8 ZDP Současně je nutné odvést DPH z ceny obvyklé. § 58 – 60 ObchZ

491

112

bod 3.5.1. ČÚS 018

112

389

Nevyfakturované dodávky se účtují na konci účetního období, kdy dodávka byla přijata, ale dosud nedošla faktura od dodavatele. Na základě akruálního principu musí být tento závazek zachycen v pasivech v období, kdy vznikl. Protože neznáme přesnou výši závazku, použije se předpokládané ocenění a účtuje se o dohadné položce.

b) nepřevzaté, ale vyfakturované dodávky Základní operace při účtování způsobem B 14. Nákup materiálu na základě dodavatelské faktury, za hotové 15. Náklady související s pořízením materiálu, které jsou součástí pořizovací ceny: a) externí doprava, provize, pojistné

119

111

16. 17.

18.

b) clo c) DPH Aktivace vnitropodnikových výkonů, které jsou vedlejšími pořizovacími náklady (doprava, náklady na zpracování apod. ) Aktivace materiálu vlastní výroby (v ocenění vlastními náklady), interních nákladů spojených s pořízením

bod 3.1. písm. c) ČÚS 007


12.

Text Vyúčtování výsledků inventarizace: a) ztráty v rámci norem přirozených úbytků

501

2

Č. 11.

ÚČETNÍ SOUVZTAŽNOSTI –

501

321, 211

501

321, 211

501 501 501

379 343 622

501

621, 622

Materiál pořízený jiným způsobem než nákupem: a) materiál získaný z vyřazeného dlouhodobého hmotného majetku b) renovace náhradních dílů ve vlastní režii c) pořízení materiálu získaného darem

501

648

501 501

622 413

d) pořízení při věcném vkladu za upsaný základní kapitál

501

353, 378

bod 4.3. ČÚS 015 § 49 vyhlášky

Upozornění na konkrétní právní úpravu

Součástí pořizovací ceny zásob jsou též náklady související s jejich pořízením, zejména přepravné vyúčtované dodavatelem nebo provedené účetní jednotkou, provize, clo a pojistné. Součástí pořizovací ceny zásob nejsou zejména úroky z úvěrů a půjček poskytnutých na jejich pořízení, kurzové rozdíly, smluvní pokuty a úroky z prodlení a jiné sankce ze smluvních vztahů.

Pro ocenění zásob vyrobených ve vlastní režii se použijí vlastní náklady, kterými se rozumí buď skutečná výše nákladů, nebo výše nákladů stanovená účetní jednotkou podle způsobu kalkulace výroby. Výrobou se rozumí i jiná činnost, při které nevznikají hmotné produkty.

Ocenění je reprodukční pořizovací cenou, což je cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje. bod 3.5. ČÚS 015 Při věcném vkladu je nutné použít ocenění znalcem – § 58 – 60 ObchZ. Nepeněžitý vklad musí být splacen před zápisem výše základního kapitálu do obchodního rejstříku. 3

501 Č.

19. 20.

2


21.


– ÚČETNÍ SOUVZTAŽNOSTI

Text e) pořízení převedením z osobního užívání individuálního podnikatele do podnikání Převod mezi nákladovými účty při prodeji materiálu Převod mezi nákladovými účty při předání materiálu pro reprezentaci

Převod mezi nákladovými účty při předání materiálu jako daru 22. Věcný vklad při splácení upsaného vkladu v jiné společnosti nebo družstvu věcným plněním 23. Reklamace u dodavatele (po zaplacení faktury): – uznání reklamace – náhradní dodávka 24. Reklamace u dodavatele před zaplacením faktury 25. Zaúčtování výsledků inventarizace: a) ztráty v rámci norem přirozených úbytků zásob b) manka a škody nad normu (Likvidaci – znehodnocení zásob je třeba doložit likvidačním protokolem. Součástí protokolu o likvidaci by měl být doklad o prokazatelně provedené fyzické likvidaci např. skládkováním, ve spalovně apod.) c) přebytek zásob materiálu d) přebytek nakoupených zásob materiálu, pokud k němu došlo chybným účtováním Operace při účetní uzávěrce: 26. Uzavírání účetních knih: a) převod počátečního stavu zásob materiálu do nákladů b) stav zásob materiálu na konci účetního období podle skladové evidence (převod na sklad, snížení nákladů o nespotřebovaný materiál) c) vyúčtování nevyfakturované dodávky ke dni inventarizace a při uzavírání účetních knih oceněné podle uzavřené smlouvy, popř. odhadem podle příslušných dokladů, které má účetní jednotka k dispozici 27. Zúčtování dodávek materiálu: – převzaté, ale nevyfakturované dodávky – nepřevzaté, ale vyfakturované dodávky Účtování materiálu přímo do spotřeby 28. Nákup drobného materiálu za hotové, o kterém účetní jednotka rozhodla, že je účtován přímo do spotřeby: a) cena pořízení b) vedlejší náklady c) spotřeba materiálu nakoupeného ze zálohy 29. Nákup knih a časopisů za hotové, předplatné placené v hotovosti 30. Spotřeba pohonných hmot nakoupených: a) ze záloh k vyúčtování b) v hotovosti 31. Nákup kancelářských potřeb a propagačního materiálu

MD 501

D 491

Poznámka, tip, doporučení

542 513

501 501

543

501

367, 379

501

Následuje vystavení faktury (viz účet 642). Pokud se skutečně jedná o reprezentaci a ne o reklamní předmět, je účet 513 daňově neuznatelný. Současně je nutné odvést DPH z ceny obvyklé. U darů je nutné posoudit podle § 15 odst. 1a § 20 odst. 8 ZDP, zda je daňově uznatelný. § 58 – 60 ObchZ

315 501 321, 325

501 315 501

501 549

112 501

112 112

648 501

501 112

112 501

112

389

112 119

389 111

bod 3.11.7. ČÚS 017

ČÚS 017, § 29 – 30 ZoÚ bod 4.4.4. ČÚS 015 § 24 odst. 2 písm. l), § 25 odst. 1 písm. n) ZDP § 24 odst. 2 písm. zg) ZDP

bod 3.1. písm. c) ČÚS 007

bod 3.11.7. ČÚS 017

bod 4.4.4. ČÚS 015 501 501 501 501

211 211 335 211

501 501 501

335 211 211

Ujistěte se v účtování konkrétních účetních případů

Poznámka: Inventarizační rozdíly se účtují do nákladů nebo do výnosů kromě: – chybějících cenných papírů; pokud ze zvláštního právního předpisu vyplývá, že je nutno zahájit umořovací řízení, pak jsou tyto cenné papíry vedeny na odděleném analytickém účtu „Cenné papíry v umořovacím řízení“, – přebytku odpisovaného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku (MD účtová skupina 01, 02 a Dal 07, 08) a přebytku neodpisovaného dlouhodobého hmotného majetku (MD účtová skupina 03 a Dal 41). Manka a přebytky zásob lze vzájemně vyrovnávat pouze tehdy, jedná-li se o manka a přebytky zásob, které vznikly ve stejném inventarizačním období prokazatelně neúmyslnou záměnou jednotlivých druhů, u kterých je tato záměna možná vzhledem k charakteru druhů zásob, například v důsledku různých rozměrů spojovacích materiálů nebo podobného balení zásob. 4


ÚČETNÍ SOUVZTAŽNOSTI –

503

Paušální výdaje na dopravu – podrobněji poznámka v části 4 – Obsahové vymezení účtů – 5xx (u účtu 512). Do ZDP byla doplněna nová ustanovení k § 24 odst. 2 písm. zt), § 25 odst. 1 písm. zp), § 28 odst. 6 týkající se použití „paušálních výdajů na dopravu“ motorovým vozidlem u podnikatelů (která lze použít již zpětně za rok 2009). Vlastní poznámky:

Místo na vlastní poznámky

502 – Spotřeba energie Na tomto účtu se účtuje o spotřebě veškeré energie na základě dodavatelských faktur při jejím vyúčtování, kterému obvykle předcházely úhrady záloh. § 25 – 27 ZoÚ, část 3.1. a 3.2. ČÚS 019

3. 4. 5.

MD

D

502 502

321 389

Spotřeba energie za dodávky různých druhů energie hra502 zených podle smluvních podmínek v předem dohodnutých splátkách Spotřebovaná energie stanovená odhadem při účetní 502 uzávěrce, dosud nevyfakturovaná Vyúčtování přeplatků za spotřebu energie při celkové – 502, 389 fakturaci za období 321 Přeúčtování spotřeby energie skutečným uživatelům podle 335, 378 smluvních podmínek – 502


bod 3.11.7. ČÚS 017 Do účetního období musí být zaúčtovány všechny náklady a výnosy, které s daným obdobím časově a věcně souvisí.

221, 211 389

bod 3.11.7. ČÚS 017

– –

Vlastní poznámky:

503 – Spotřeba ostatních neskladovatelných dodávek Na tomto účtu se účtuje o spotřebě jiných dodávek neskladovatelných nákupů na základě dodavatelských faktur při jejím vyúčtování, kterému obvykle předcházely úhrady záloh. § 25 – 27 ZoÚ, část 3.1. a 3.2. ČÚS 019 Č. 1.

2. 3. 4. 5.

Text Spotřeba ostatních externích dodávek (např. odběr vody z vodních toků a podzemních vod na pohonné, technologické, výrobní a jiné účely, elektřina a voda k rozvodným účelům): a) faktura v běžném období b) nevyfakturované dodávky při účetní uzávěrce Spotřeba neskladovatelných dodávek hrazených podle smluvních podmínek v předem dohodnutých splátkách Spotřeba neskladovatelných dodávek stanovená odhadem při účetní uzávěrce, dosud nevyfakturovaná Vyúčtování přeplatků za spotřebu neskladovatelných dodávek při celkové fakturaci za období Přeúčtování spotřeby neskladovatelných dodávek skutečným uživatelům podle smluvních podmínek

MD

D

503 503

321 389

503

221, 211

503

389

– 503 389, 321 335, 378 – 503

–


2.

Text Faktura za za dodávky elektrické energie, plynu, páry, vody, tepla, stlačeného vzduchu apod.: a) faktura v běžném období b) nevyfakturované dodávky při účetní uzávěrce

2

Č. 1.


bod 3.11.7. ČÚS 017 Do účetního období musí být zaúčtovány všechny náklady a výnosy, které s daným obdobím časově a věcně souvisí.

bod 3.11.7 ČÚS 017

–

Vlastní poznámky:

5

SOUHRNNÉ PŘÍKLADY


Ukázka z části 3 – Souhrnné příklady

11. Oceňování zásob a) Oceňování v průměrných pořizovacích cenách Při tomto způsobu oceňování se předpokládá fyzická zaměnitelnost zásob, které se liší pouze pořizovacími cenami. Ve skladu se všechny dodávky stejného druhu zásob vedou společně, nerozlišují se. Pouze účetně se fyzickému stavu zásob přiřadí průměrná cena zjištěná váženým aritmetickým průměrem z pořizovacích cen. Vážený aritmetický průměr je nutné počítat nejméně jednou za měsíc. Průměrnou cenu je možno počítat dle rozhodnutí účetní jednotky i častěji, například po každém pohybu na skladě. Příklad skladní karty při průběžném oceňování váženým aritmetickým průměrem Den Příjem Výdej Stav Kč Příjem ks ks ks Kč 1. 10. 100 100 10 1 000 8. 10. 300 400 8 2 400 10. 10. 250 150 15. 10. 100 250 10 1 000 8. 10. průměrná cena na 1 ks = 10. 10. výdej Kč = 15.10. průměrná cena na 1 ks = Zůstatek zásob na skladu Náklady (výdej)

stav v Kč celkem ks celkem

3 400 400

=

2 125

Stav Kč 1 000 3 400 1 275 2 275

Průměrná cena 1 ks 10,00 8,50 8,50 9,10

= 8,50 Kč

250 x 8,50 = 2 125 Kč stav v Kč celkem ks celkem

Výdej Kč

Zkuste počítat s námi =

2 275 250

= 9,10 Kč

2 275 Kč 2 125 Kč

3

Souhrnné příklady

b) Oceňování podle zásady první do skladu, první ze skladu (FIFO – first in first out) Tato technika oceňování předpokládá evidenci podle jednotlivých dodávek. Zásoby pořízené jako první se v evidenci (ve skutečnosti tomu tak být nemusí) jako první vyskladní. Konečný zůstatek představuje ocenění v relativně nejnovějších cenách, nejvíce odpovídá cenám v daném období. Ocenění spotřeby (v nákladech) je naopak ve starých cenách. Příklad skladní karty při oceňování technikou FIFO Den Příjem ks Výdej ks 1. 10. 100 8. 10. 300 10. 10. 250 15. 10. 100

Stav ks 100 400 150 250

Kč 10 8

Příjem Kč 1 000 2 400

10

1 000

Výdej Kč

2 200

Stav Kč 1 000 3 400 1 200 2 200

1.10. příjem 100 ks x 10 Kč = 1 000 Kč 8.10. příjem 300 ks x 8 Kč = 2 400 Kč 10.10. výdej celkem 250 ks = (100 ks z 1. dodávky x 10) + (150 ks z 2. dodávky x 8 ) = 2 200 Kč Zůstatek zásob na skladu Náklady (výdej)

2 200 Kč 2 200 Kč

c) Oceňování podle zásady poslední do skladu, první ze skladu (LIFO – last in first out)) Tato technika není u nás povolená. Při této technice oceňování se rovněž předpokládá evidence zásob podle jednotlivých dodávek. Zásoby pořízené jako poslední se evidenčně (ne vždy ve skutečnosti) vyskladňují jako první. To znamená, že zůstatek zásob je v ocenění nejdříve pořízených zásob. Naopak ocenění spotřeby vyjadřuje nejaktuálnější ocenění. Příklad skladní karty při oceňování technikou LIFO Den Příjem ks Výdej ks 1. 10. 100 8. 10. 300 10. 10. 250 15. 10. 100 6

Stav ks 100 400 150 250

Kč 10 8

Příjem Kč 1 000 2 400

10

1 000

Výdej Kč

2 000

Stav Kč 1 000 3 400 1 400 2 400


SOUHRNNÉ PŘÍKLADY

1. 10. příjem 100 ks x 10 Kč = 1 000 Kč 8. 10. příjem 300 ks x 8 Kč = 2 400 Kč 10. 10. výdej celkem 250 ks = výdej pouze z 2. dodávky = 250 ks x 8 Kč = 2 000 Kč Zůstatek zásob na skladu Náklady (výdej)

2 400 Kč 2 000 Kč

d) Oceňování v předem stanovených cenách se samostatným vykázáním oceňovacích odchylek Tato oceňovací technika je velmi praktická a poskytuje cenné informace. Řeší problémy pořizování stejných zásob v různých cenách od různých dodavatelů, při různé výši pořizovacích nákladů, např. dopravného u stejného druhu zásob, neznalost všech nákladů na pořízení při přebírání zboží apod. Umožňuje zjistit stav zásob v předem stanovených cenách (skladových cenách), ale díky údajům na opravném (analytickém) účtu i skutečnou pořizovací cenu. Při této technice oceňování je třeba vnitřním předpisem stanovit jednoznačná pravidla pro analytické účty a závazně stanovit způsob rozpouštění cenových odchylek do spotřeby. Příklad skladní karty při oceňování technikou v předem stanovených cenách se samostatným vykázáním oceňovacích odchylek (stanovená skladní cena = 10 Kč/ks). Den Příjem Výdej Stav Kč Kč Kč Příjem Výdej Stav Odchylka ks ks ks skutečná skladní odchylka Kč Kč Kč 1. 10. 100 100 10 10 1 000 1 000 0 8. 10. 300 400 8 10 –2 3 000 4 000 – 600 10. 10. 250 150 10 2 500 1 500 – 375 *) 15. 10. 100 250 10 10 1 000 2 500 – 225 1. 10. příjem 100 ks x 10 Kč = 1 000 Kč cenová odchylka = 0 Kč 8. 10. příjem 300 ks x 8 Kč = 2 400 Kč cenová odchylka 300 ks x (– 2 Kč/ks) = – 600 Kč

(0– 600 ) x 2 500 0 + 4 000

=

Souhrnné příklady

*) úbytek odchylek =

(počáteční stav odchylek + přírůstek odchylek) x úbytek zásob počáteční stav zásob + přírůstek zásob – 1 500 000 = – 375 Kč 4 000

Zůstatek zásob na skladu = 2 500 – 225 = 2 275 Kč Náklady (výdej) = 2 500 – 375 = 2 125 Kč

3

úbytek odchylek =

Buďte si jisti účtováním

12. Účtování daně z příjmů právnických osob Č. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.

Text Předpis daně z příjmů z běžné činnosti na základě řádného daňového přiznání Předpis daně z příjmů z mimořádné činnosti na základě řádného daňového přiznání Platba záloh na daň z příjmů v průběhu účetního období Doplatek splatné daně z příjmů Příjem přeplatku na dani, pokud není použit na zálohy dalšího zdaňovacího období Předpis doměrku daně z příjmů Úhrada doměrku daně z příjmů Předpis pokuty či penále Úhrada pokuty či penále Nárok na vratku daně z příjmů dle dodatečného daňového přiznání Účtování sražené daně z příjmů zdaněné zvláštní sazbou daně § 36 ZDP – u zdroje v případech, kdy lze tuto daň započíst na celkovou daňovou povinnost: a) sražená a zaplacená daň z příjmů u zdroje v případech, kdy lze tuto daň započíst na celkovou daňovou povinnost (jedná se především o úroky z termínovaných a jim na roveň postavené vklady, kdy je daň srážena v průběhu roku zvláštní sazbou a při podání daňového přiznání je provedeno její roční vyúčtování) b) ostatní případy, kdy plátce daně sráží daň za jiného poplatníka

MD 591 593 341 341 221 595 341 545 341 341

D 341 341 211, 221 211, 221 341 341 211, 221 341 211, 221 595

341

221

závazky

341

7

5xx


– OBSAHOVÉ VYMEZENÍ ÚČTU

Ukázka z části 4 – Obsahové vymezení náplně syntetických účtů

■

ÚČTOVÁ TŘÍDA 5

50x – Spotřebované nákupy 501 – Spotřeba materiálu

I. Charakteristika Náklad je v nejobecnějším vyjádření účelné a účelové vynaložení prostředků a práce ve vztahu k určitým výkonům. Náklad tedy znamená účelový úbytek prostředků s cílem získání ekonomického prospěchu. Náklady mají vždy svůj konkrétní objekt, se kterým se příčinně spojují. Výdaj znamená jakýkoliv úbytek prostředků bez ohledu na to, zda je účelově vynaložený. Může se uskutečnit v souvislosti se vznikem nákladu, výběrem vkladu či snížením základního kapitálu, poskytnutým darem, splátkou úvěru či půjčky. Nákladem sledovaného období se ve finančním účetnictví rozumí spolehlivě ocenitelné snížení aktiv nebo nárůst dluhů účetní jednotky, které byly vynaloženy v souvislosti s výnosy a které vedly ve sledovaném období k poklesu vlastního kapitálu. Náklad může být spojen: a) s úbytkem peněz (jde např. o nákup kancelářského materiálu za hotové, který je předán rovnou do spotřeby), je příkladem vztahu peněžní výdaj = současně náklad; b) s úbytkem nepeněžního aktiva (např. odpis dlouhodobého majetku, spotřeba materiálu ze skladu) – zde je peněžní výdaj uskutečněn dříve než náklad;

4

Obsahové vymezení náplně syntetických účtů

c) se vznikem závazku (např. dodavatelská faktura za spotřebu elektrické energie nebo opravu, která je hrazena až při její splatnosti), náklad je zde závazkem a peněžní výdaj se posouvá až na okamžik úhrady dluhu. V účtové třídě se účtují prvotní a ve vybraných případech i druhotné náklady narůstajícím způsobem od začátku účetního období. Syntetické nákladové účty si účetní jednotka stanoví ve svém účtovém rozvrhu v rámci směrné účtové osnovy závazné do úrovně účtových skupin. Další členění do analytických účtů si může přizpůsobit potřebám manažerského účetnictví, vhodné je vzít v úvahu i daňovou účinnost nákladů.

Účtování je možno provádět způsobem A, způsobem B, přímo do spotřeby Účetní jednotky si mohou stanovit, které druhy materiálu se budou účtovat na sklad a které se budou účtovat přímo do spotřeby (bez převzetí do skladu). Způsob A nebo B si mohou účetní jednotky samy zvolit v závislosti na tom, který způsob jim lépe vyhovuje. Účetní jednotka si stanoví způsob účtování o materiálu ve vnitřní směrnici. Podrobný popis účtování způsobem A nebo B je uveden v části 4 – Obsahové vymezení účtů – 1xx a v části 2 – Účetní souvztažnosti u účtů 112, 132 a 501. Od 1. 1. 2008 je v § 24 odst. 2 písm. zg) nové ustanovení, které umožňuje uznat výdaje (náklady) vzniklé v důsledku prokazatelně provedené likvidace zásob materiálu, zboží, nedokončené výroby, polotovarů a hotových výrobků; u léků, léčiv či potravinářských výrobků pouze, pokud je nelze dle zvláštních právních předpisů uvádět dále do oběhu. K prokázání likvidace je poplatník povinen vypracovat protokol, ve kterém uvede důvody likvidace, způsob, čas a místo provedení likvidace, specifikaci předmětů likvidace a způsob naložení se zlikvidovanými předměty, a dále uvede pracovníky zodpovědné za provedení likvidace. Dále jsou daňově uznatelné jen škody vzniklé v důsledku živelních pohrom nebo škody způsobené podle potvrzení policie neznámým pachatelem anebo jako zvýšené výdaje v důsledku opatření stanovených zvláštními předpisy. 502 – Spotřeba energie

Daňový tip

Na tento účet se zachycuje spotřeba energie, která je využívána k energetickým a pohonným účelům (tepelná, elektrická energie, plyn, voda, pára, stlačený vzduch).

II. Účtové skupiny Text jednotlivých účtů a účtových skupin je zaměřen na účetní problematiku, ale současně je uvedena problematika daňové uznatelnosti nebo neuznatelnosti nákladů z hlediska DPH.

8

Na tomto účtu se zachycuje spotřeba základního materiálu, pomocných a provozovacích látek, obalů, drobného movitého majetku (s dobou použitelnosti nad 1 rok, o kterém účetní jednotka rozhodla, že se podle interní směrnice nejedná o drobný dlouhodobý majetek), drobného movitého majetku s dobou použitelnosti kratší než 1 rok, pohonných hmot, náhradních dílů, potravin ve vlastních zařízeních k zajišťování závodního stravování, propagačních předmětů: tiskoviny (propagační materiály, reklamní letáčky atd.) a drobné propagační předměty (tužky, diáře, trička, deštníky, zapalovače atd.), materiálu v rámci norem přirozených úbytků apod.

V případě, že není při účetní uzávěrce k dispozici přijatá faktura za skutečnou spotřebu energie, musí být její spotřeba předem odhadnuta a zaúčtována jako dohadná položka na účtu 389 – Dohadné účty pasivní. Z hlediska daně z příjmů je nutné správci daně zdůvodnit rozdíl, který by mohl vzniknout mezi odhadnutou částkou a skutečnou výši spotřeby podle přijaté faktury na počátku následujícího účetního (zdaňovacího) období.

REDAKČNĚ ZKRÁCENO ZAJISTĚTE SI ÚČETNÍ SOUVZTAŽNOSTI V KOSTCE V PLNÉ VERZI !

2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen ČÚS )

Recommend Documents