Š kolníčasopis nejen pro SZaŠ a VOŠ Za! 1. čí slo/2001
M ilí č te náři, k o ne č ně jsm e tady. Je nám líto , že tak o po ždě ně , ale s no vý m č ísle m C hlo ro fylu jsm e přišli i m y, no vá re dak č ní se stava, a chvíli nám trvalo , ne ž jsm e pro k lo uzli do duše no vinářsk é práce . Ale nak o ne c se nám to snad i po ve dlo , co ž o statně bude te m o ci po so udit sam i. Jistě si už všichni vě rní č te náři všim li, že m á C hlo ro fyl ne tradič ní titulní stránk u, a to je ště ne ní vše chno . U ž ne bude te m use t listo vat vše m i stránk am i, abyste si vybrali své o blíbe né tém a, ale v to m to i v k aždém příštím č ísle si bude te m o ci vybrat hne d na zač átk u z o bsahu. Pe vně do ufám e , že se vám no vé vydání zalíbí a že nám brzy bude te přispívat vy sam i. Vaše re dak ce
POZOR KULTURKA!!!!!!! Č as plyne jako voda a s ním brzy připluje i zima, ke které neodluč itelně patřívá noč ní svá tky. Když se řekne slovo Vá noce, kaž dé mu se vybavíně co jiné ho, ale přeci podobné ho. Například vá noč nístromek, dá rky, ště droveč erníveč eře nebo jmelí. Ná m zahradníkům by se mě la vybavit ještě jedna vě c, jistě všichni sprá vně tušíte, ano, je to naše Kulturka. Tímto krá tkým úvodem jsme vá s, studenty SZaŠ a VOŠZa a samozřejmě i panía pá ny profesory, chtě li upozornit, ž e se bude konat dalšívá noč níKulturka, tentokrá t roku 2001! Proto vyzývá me jednotlivé roč níky, aby si na tuto akci připravili svá vystoupení, která se mohou sklá dat jak z různých scé nek, tak z tance, zpě vu, hry na ně jaký ná stroj č i z ně č eho zcela jiné ho. My pevně doufá me, ž e letošnívystoupeníbudou na stejné úrovni jako ta loň ská nebo třeba i lepší, a už teď se všichni velice tě šíme!
Jen vaš e redakce PS: Nebojte, my z toho má me taky pě knej vítr! Obsah: Rozhovor......................................................... 3 Ř eč květin ....................................................... 5 Kdo má pravdu?!?........................................... 6 Jak vzniklo mé jméno? ................................... 7 Test: Jste nervovělabilní?............................... 8
- 2/2 -
Zná te je? ......................................................... 9 Historie frisbee v Č R .................................... 11 Revoluce u Harleye ...................................... 12 Č ínský horoskop (1.díl) ................................ 13
R o zho vo r Do prvního nového čísla Chlorofylu jsem udě lala rozhovor s panem profesorem Josefem Vítem. Ješ tě loni se nás snaž il zasvě tit do př edmě tu základy zahradnictví. Letos se nás zř ekl, opustil stř ední š kolu a vyučuje,,pouze" na vyš š í odborné. Př i troš ce š tě stí ho občas potkáme na chodbě , ale jistě se mnou souhlasíte, ž e to není zrovna moc často. Proto se pohodlně usaď te a př ečtě te si níž e napsaný rozhovor s tímto sympatickým a velmi oblíbeným profesorem. 1) Doufá m, že se na ná s nezlobí te a naopak jste rá d, že jsme si Vá s vybrali do první ho čí sla školní ho č asopisu??
N e jdříve b ych V á m cht ěl říci,že jse m rá d,že pokra č uje t e s t ra dicívydá vá níškolního č a sopisu a pře ji V á m hodně úspěchu a vyt rva lost i.N e m á m důvod se na V á s zlob it ,prot ože pova žujidiskusi a kont a kt m e ziuč it e lia žá ky za b e zpodm íne č ně nut nou složku život a ve škole .Ob ě st ra ny m a jíne je n prá vo,a le ipovinnost se k urč it ým věce m vyjá dřit a zná t ná zordruhé st ra ny.N e m á m na př.rá d posle dníhodiny pře d V á noce m i,kdy někt e ré t řídy pře dpoklá da jí,že je uč it e l b ude b a vit ,a le sa m i st ude nt ik t é zá b a vě ne jsou ochot nipřispět – a sije t o je dnoduššíne ž se na m á ha t . 2) Obvyklá otá zka: Jak dlouho jste na této škole??
N a škole jse m za č a l st udova t v roce 195 4.Po skonč e nízá kla dníškoly v roce 195 3 jse m ne sm ěl jit na za hra dnickou školu a m ěl m ožnost jít do dolů ne b o na dře vorub ce .Ale prot ože jse m b yl ze za hra dnické rodiny a za hra dníke m jse m cht ěl b ýt ,doufa l jse m v příze ň osudu,kt e rá se později dost a vila .N a šla se ce st a a já se dost a l na M ělník.Po skonč e ním ělnické školy jse m pra cova l ja ko za hra dník a post upně jse m se dost a l na vysokou školu do Pra hy a pot om do Le dnice na M ora vě. V roce 1962 jse m za č a l na M ělníku uč it a zá rove ň jse m sidodělá va l posle dnírok na vysoké. 3) To je dost dlouho na to, abyste tu zažil nezapomenutelné zá žitky. Ř ekněte mi takový, na který vzpomí ná te nejraději a ten, na který byste nejraději zapomněl.
Těch ne za pom e nut e lných zá žit ků je m noho,a le t ěžko b ych dove dl vyb ra t je de n zá žit e k.Já sim yslím , že na še škola je na zá žit ky b oha t á a ka ždá t řída b ěhe m st udia za žije řa du m om e nt ů,kt e ré k t é t řídě pa t ří- a ťjsou t o zá žit ky z e xkurzí,pra xí,int e rná t ů a pod… V ždycky jse m lit ova l t oho,že se z a b solve nt ů ne na še l nikdo,kdo b y t yt o příhody sb íra l a pot om vyda l.S a b solve nt y řa da příhod odchá zía a ž na sra ze ch po 20 ,3 0 ,40 le t e ch za se č a st o ja kob y vyplouva jína povrch. Prot ože jse m květ iná ř,m ěl jse m m ožnost v život ě pozna t ohrom né m nožst víkrá sy – pa de sá t im e t rový rozkve t lý skle ník ka kt usů u firm y H a a g e vErfurt u,výsa db y cib ulovin v hola ndském Ke nke nhofu a m noho jiných.Ta kže ne jkrá snějšívzpom ínky se ve m ně spojujís květ ina m i. A t y ne jhoršízá žit ky,t y už doopra vdy ne vím ,prot ože m ně pom á há za pom e nout věk – říká se t om u t a ké skle ró za . 4) Jiné té ma: Při jí zdě traktorem jsem jela v blí zkosti Vašeho bydliště. Zdá lo se mi, že je to od našíškoly docela daleko a také jsem si všimla, že v pří padě pěkné ho poč asíbez ostychu nasednete na kolo. Chtěla bych vědět, jak dlouho Vá m trvá cesta a jak dlouho tí mto způsobem cestujete??
N a kole je zdím od t é dob y,co jse m se t o v pět ile t e ch na uč il.Je zdil jse m ob č a s z Le dnice dom ů k rodič ům it ra sy 18 0 km dlouhé.Co se t ýč e dne šníce st y dom ů,t a k t a ne nídlouhá a t rvá 10 -15 m inut podle t oho je st lijsou zá vory dole ne b o ne .Ale vůb e c ne vím ,proč b ych se m ěl za kolo st ydět ,já na něm je zdím rá d. - 3/3 -
5) Asi jste nejzná mějšíprofesor na škole. Hodně č asto Vá s ví dá me v Receptá ří ch a jiných podobných pořadech. Zají malo by mě, jak se o Vá s dozvěděli a jak se Vy sá m cí tí te před kamerou??
Pt á t e se ,ja k se o m ě v R e ce pt á řidozvěděli.Onise spíše dozvědělio na šíškole .N o a když něco cht ěli vědět o květ iná ch,b yl jse m na rá ně.Trochu složit ějšíb yly ot á zky v pořa du S a m a dom a v t e le vizi Prim a ,kde jse m m ěl zodpovída t ot á zky t ypu „Kt e ré květ iny ne m a jím ít dom a t ěhot né že ny“ a podob né.Ta m b yl prob lém ,a b ych ne vyt vořil ne cht ěně někt e ré květ ině a nt ire kla m u.Ale zvlá dnul jse m t o a niž b ych ub lížil že ná m ne b o květ iná řům . Pocit y pře d ka m e rou m ine děla ly pot íže ,pře řícise m ůže ka ždý.Ale ono přina t á č e níne nína něja kou t rém u č a s. 6) Ještě loni jste uč il na středníškole, od letošní ho roku už uč í te „jen“ na vyšší odborné . Nestýská se Vá m po trošku živější ch studentech??
M ěl jse m je dno št ěst í,že jse m s ne jm la dším ist ude nt y 1.roč níku za č ína l v roce 1962.V loňském roce jse m m ěl na pře dm ět zá kla dy za hra dnict vívše chny t řiprvníroč níky.Ř e knu ot e vře ně,že t i st ude nt idne šnía pře d 3 8 le t y se m oc ne liší. N e m ysle t e si,onist ude nt ivyššíškoly t a ké dove dou b ýt živí,je nom t o proje vujít rochu jina k. S t ude nt y st ře dníškoly pra vide lně pot ká vá m a jse m rá d,že se ke m ně upřím ným pozdra ve ním hlá sí. 7) Napsal jste uč ebnici. Na té to škole to nenínijak zvlá štní . Mně osobně se to ještě nepoštěstilo, a proto by mě opravdu zají malo, jak dlouho jste na nípracoval a co byste v nípostupem č asu změnil.
Co se t ýč e uč e b nice ,pra cova l jse m už na pět ivydá ních.Ze za č á t ku ja ko spolua ut or,pozdějija ko ve doucía ut orského kole kt ivu.Posle dnívydá nívyjde le t os na podzim .V nové č á st io ve nkovních květ iná ch jse m přida l t o,co b y m ohlo pom ocist ude nt ům na vyššíškole . Tře t ía č t vrt é vydá níuč e b nice používa jíne je n za hra dníciv pra xi,a le ist ude nt ina vysoké škole . Ta t o vydá nívyšla za vyda t né org a niza č nípom ocive de níškoly a několika hla vních sponzorů. V ydá níuč e b nice m á řa du ne dost a t ků,a le ne cht ělijsm e ,a b y se ne úm ěrně zvýšila ce na .Chyb ív ní b a re vné fot og ra fie ,písm o b y m ělo b ýt vět ší, šíře někt e rých t ém a t b y m ěla b ýt rozsá hle jší.M use lijsm e vša k jít ce st ou kom prom isů. Děkuji za rozhovor.
Ku e.
- 4/4 -
Ř EČ
KVĚ TIN
Rozumět řeči květin- to by si přál snad každý z nás, přestože ne všechny květiny nám sdělují lichotky či milostná ujištění. Je logické, že od dárce kaktusu neočekáváme zrovna nadějeplný vzkaz, ale pozor, nelze podléhat iluzím ani při obdržení květu tak něžného, jako je třeba hloh či iris. Naopak platí, že celkem nanicovatý kvítek konvalinky či měsíčku by měl zvýšit váš srdeční tep na dvojnásob. Proto každému doporučujeme nahlédnout do duše květin, třeba vám to jednou pomů že, až budete chtít někomu blízkému něco sdělit a ta vhodná slova se náhle z vašeho slovníčku vytratí...
AFRIKÁ N- Nepř estávám tebe milovat
GERBERA-Jsem upř ímný HYACINT-Jsem celý/á tvů j/ tvoje
IRIS-Jsem nejraději o samotě
FIALKA MODRÁ -Věnuj mi své srdce HLOH-Opovrhuji tebou CHRYZANTÉ MA-Na shledanou JIŘINKA-Pýcha zastiňuje krásu tvou
KAKTUS-Štěstí mé bylo krátké KARAFIÁ T BÍ LÝ - Srdce mé touží jen po tobě LILIE BÍ LÁ - Skromnost a nevinnost zdobí tebe RUŽ E BÍ LÁ - Č isté svědomí nade vše
KARAFIÁ T Č ERVENÝ -Bolí mne tvoje otálení ORCHIDEA-Je možné srdce tvé obměkčit RUŽ E Č ERVENÁ Náležím zcela tobě. (B e jby)
Kdo má pravdu?!? Jednou jsme si takhle večer povídaly s kamará dkou. Probíraly jsme vše možné i nemožné a samozřejmě přišla řeč na naše sokyně. "Zdrbly" jsme je dokonale od jejich "hrozného" stylu obléká níaž po jejich "nevkusné" chová ní. Když v tom se mějako klíštěchytla taková myšlenka: Co když vše, co dělajía říkajíje, sprá vné, co když ony jsou ty, které majípravdu a my se jen pleteme. Kdo má vůbec na světěpravdu?!? Vědci a myslitelé se o pravdu přou kolikrá t až do "krve". Jejich vý zkumy již mnohokrá t proká zaly opačné vý sledky, tak komu má me věřit? Jeden tý m prohlašuje, že je sá dlo škodlivé a jiníje propagují, protože jsou přesvědčeni, že rostlinné tuky obsahujívíce cholesterolu. Nebo například, jak najednou přišli jazykovědci na to, že ve slověVá noce a Velikonoce se píše velké "v"? Jak mohou psychologové s takovou přesnostívědět, od kterého roku by se měly děti zasvěcovat do sexuá lních otá zek života? Vždyť každé dítěje ú plnějiná osobnost, každé je jinak vychová vané a každé by to rozhodnějinak přijalo! Nebudu tu už dá le filozofovat, ale řekněte mi prosím někdo, kde se na světěvzala pravda a kdo ji má !! Jaký ná zor na to vše má te vy? Myslíte, že má m pravdu?
(Mé ď a)
.........Mů že být tohle odpověď ? (Takový nedůležitý rozhovor; autor: ?) Kdo hledá pravdu? A proč by ji měl někdo vůbec hledat? Neníto důležité? Proč důležité? Protože pravda je přeci zá klad všeho. Č eho všeho, prosím tě? No neříkej mi, že nemá m pravdu. Pravdu o čem? No o tom, že pravda je důležitá . Bolíměhlava. Takže má m pravdu. Já ti vůbec nerozumím. Proč hledat pravdu o pravdě? Přeci proto, že pravdivá pravda je nejčistšímínění. Bože můj. Ty nehledá š pravdu? Jakou pravdu? No o ná s, o nich, o všem kolem ná s. A na co? Abys mohl lépe žít. Lépe žít? To je blbost. Pravda člověku akorá t přitěžuje. Jak to? Vždyť ná m ukazuje směr našeho žití....... Bolíměhlava. .......a usnadňuje postoj k životu Jdu spá t. Ty se nechceš nikdy dozvědět pravdu????? Pravda by ná s zabila, věř mi. Co? Ano je to tak. Ale... Co ale?? Bolíměhlava. Jdu taky spá t. Tak vidíš. Má š pravdu- pravda nenípro ná s. Akorá t z níbolíhlava. Dobrou noc, smrti. Dobrou noc, živote.
- 6/6 -
J A K VZNI K L O M É J M ÉNO ? V ě tšinu z ná s už jis tě ně k d y nap ad lo,jak ý je p ůvod našich jm en a co vlas tně z nam enají.M y js m e p ro vá s p řip ravilině k olik ad ílnou rubrik u,k d e vá m na tyto otá z k y rá d iod p ovím e.Dop om ůže ná m k tom u k nih a od M ilos lavy Knap p ové "Jak s e bud e vaše d ítě jm enovat?". B O H UM IL -Jm én o s lo v. půvo du,zn am en á "m ilý bo h u,bo h um ilý";jde vlas tn ě o překlad půvo dem řeckéh o jm . Teo fil. -D o m . po d.: B o ža,B o žek,B o žík,B o h ( o )uš,B o h o ušek,M íla,M ile( če)k apo d. -Slo v. B o h um il,po l. B o gum il,s ch . B o go m il,B o go ljub,bulh . B o go m il,n ěm . O bdo bo u je Go ttlieb. -Jm en in y: 3.říjn a z h ebr. Jo ch á n á n ),zn am en á "bůh je JAN -Jeh o z n ěm čin y přejato u varian to u je JO H AN,jm . h ebrejs kéh o půvo du ( m ilo s tivý",po př. "bo h em dan ý,m ilo s tivý darbo ží". Z n ěm eckéh o Jo h an n ( es )po ch á zíičes ký H an uš. -D o m . po d.: Jen da,Jen í( če)k,Jan ík,Jan ica,Jéňa,Jan o ,Jan eček,Jan íček,Jan ek,Jo h á n ek,( po dle n ěm . do m á ckéh o H an s )H o n za,H o n zík,H o n zá k,H o n zin ,H o n zíček,H ó n a,H o n ík,H o n ďula, H o n o ušek,H o n da aj. -Slo v. Já n ,n ěm . Jo h an n ( es ),H an s ,Jan ,an gl. Jo h n ,Jack,fran c. Jean ,špan . Juan ,ital. Gio van n i,h o l.,švéd. Jo h an ( n es ), Jo n ,n o r. Jo h an ,Jen s ,dá n . Jen s ,Jo h an n es ,rus . Ivan ,Io an n ,s ch . Jo van ,Ivan ,Jan ,bulh . Ivan ,po l. Jan ,Jan us z,m aď. o )an is ,lat. Jo ( h )an n us ,irs ky Sean ,Sh an e,s ko t. Ian ,arab. Jah já . Já n o s ,rum . Jan o s ,řec. Io an n es ,n ř. J( -Jm en in y: 2 4.červn a JIŘ Í -Jm . řeckéh o půvo du ( z řec. geó rgo s ),zn am en á "zem ědělec,ro ln ík". -D o m . po d.: Jirka Jíra,Jirča,Jířa,Jiřan ,Jiřík,Jirda,Jiříček,Jiro uš( ek),Jiran ,Jirá n ek,Jurka,Juříček,Jiřin ( k)a aj. -Slo v. Juraj,po l. Jerzy,rus . Jurij,Geo rgij,an gl.,h o l. Geo rge,Yo rick,lat. Geo rgius ,řec. Geo rgio s ,n ř. Jo rgo s ,ital. Gio rgio ,špan .,po rt. Jo rge,rum . Gh eo rg( h )e,n ěm . Geo rg,Jürgen ,Yo rk,dá n . Geo rg,Jo rgen ,švéd. Geo rg,Göran ,bulh . Jurij,Geo rgi,s ch . Geo rgije,m aď . György. -Jm en in y: 2 4.dubn a Vladis lav s e šířil ido cizin y,kde byla připřejetí LAD ISLAV - Jm . s lo van s kéh o půvo du,patrn ě varian ta jm . Vladis lav ( o btížn á po čá tečn ís kupin a Vl- n ah razen a L-;pro to je latin izo van á po do ba Ladis laus );vyklá dá s e jako "s lavn á vlá da, s lavn ý vlá do u". V do bě n á ro dn íh o o bro zen ís e s talo m ó dn ím jm én em vlas ten eckým ;bylo s po jo vá n o s e s lo vem lad a vyklá dá n o jako "s lyn o ucí,s lavn ý ladn o s tí,ladn ý". -D o m . po d.: Lá ď a,Lada,Laděk,Laď ka,Lá dík,Ladík,Lá dis ,Ladícěk,Lá din ,Lá dín ek,Laco ,Lá la,Slá va,Slá vek aj. -Slo v.,rus .,s ch .,rum . Ladis lav,n ěm .,h o l.,švéd.,lat. Ladis laus ,špan . Ladis lao ,rum .,po rt. Las dis lau,m aď. Lá s zló . -Jm en in y: 2 7.červn a ANNA -Jm . h ebrejs kéh o půvo du ( z h ebr. ch an n á h ),zn am en á "m ilo s tivá ,m ilo s tipln á ,po př. přen es en ě "líbezn á ,m ilá ". -D o m . po d.: An ka, An ča, An če, An da, Aňa, An dula, An dule, An dulka, An dulá k, An dulička, An dulin ka, An ička, An in a, An in ka,An yn ka,An uše,An uška,An itka,Ná n a,Nan ka,Nan yn ka,Nan da ,Nin a,D ulin ka aj. -Slo v., rus ., po l., dá n ., n o r., ital., lat. An n a, h o l. An n a, An n ika, an gl. An n ( e), An n a, fran c. An n e, špan ., bulh ., po rt., rum . An a,s ch . An a,An ika,n ěm . An n a,An n ika,švéd. An n ( a),m aď. An n a,An ikó ,irs ky Un a. -Jm en in y: 2 6 .červen ce EVA -Jm . h ebrejs kéh o půvo du ( z h ebr. H avvá h ), zn am en á "živá ", přen es en ě "živo dá rn á , m atka živo ta". Slo van s ko u o bdo bo u jm én a je Živa. -D o m . po d.: Evka,Evča,Evi( n a),Evička,Evuš( ka),Evul( k)a,Evčí,Evo un ,Evík,Evul( ic)e,Eviňá k,Evá k,Evin ka,Evelín a ap. -Slo v., s ch ., ital., špan ., n ěm ., h o l., švéd., dá n ., n o r., po rt. Eva, fran c. Eve, an gl. Eve, Eva, m aď. É va, rus . Jeva -Jm en in y: 2 4.pro s in ce H ELENA -Jm . řeckéh o půvo du ( s n ad z řec. h elen é),zn am en á "s větlo ,po ch o deň". -D o m . po d.: H ela,H elka,H elča,H elin ( k)a,H eluška,H elička,H eluše,H elun ( k)a,H elo ušek,Len ( k)a,Ela atd. -Slo v. H elen a, Elen a, Jela, po l., špan . H elen a, Elen a, n ěm ., dá n . H elen a, H elen e, švéd., h o l., lat. H elen a, an gl. H elen ( a), Ellen ,fran c. H élen ,ital.,bulh . Elen a,rus .,s ch . Jelen a,rum . Ilean a,m aď. Ilo n a. -Jm en in y: 18.s rpn a JITK A -Čes ké jm . h ebrejs kéh o půvo du ( z h ebr. Jeh údíth ), zn am en á "žido vka, žen a z Judeje". Vzn iklo patrn ě z tvaru Jutta ( čes ky Juta),co ž je n ěm ecká zkrá cen in a jm . Judita. -D o m . po d.: Jita,Jíťa,Jitule,Jitulka,Jitun ( k)a,Jitu( lín a),Jitulin ka,Jitulík,Jituš( ka),Jiťá s ek ap. -Slo v. Jitka,n ěm .,dá n . Judith ,Jutta,h o l.,fran c. Judith ,n o r.,švéd. Judit,ital. Giuditta,an gl. Judith ,Judy,rus . Judif,po l. Judyta,špan . Judit,m aď . Judit,Jutta -Jm en in y: 5.pro s in ce (Mé ď a) Vysvětlivky zkratek: dom. – domácký, domácky; gallorom. – gallorománsky; hebr. – hebrejsky; nř. – novořecky; praslov. – praslovansky; sch. – srbsky a chorvatsky; zast. – zastaralé
- 7/7 -
T e st:Jste n e r v o v ě l a b il n í? 1)J d e te v d e šti p o u li c i k o le m k alu že a p o střík á vás au to ,k te ré d o té k alu že sc hválně vj e lo ,ab y vás u šp i ni lo . J ak se zac ho váte ?
a) Zapí šete si značku auta a při každé pří ležitosti, kdy ho potká te, zkusí te pevnost jeho laku korunou, hodí te po něm kamenem, nebo mu vypustí te kola. b) Doženete ho a pak si podá te řidiče. Mí sto auta bouchnete toho, kdo auto ří dil. c) Praští te sebou do té kaluže a zlostně kolem sebe má vá te rukama, kopete nohama, až tu kaluž vyšplí chá te a už nikdy nebude žá dný darebá k mí t šanci vá s postří kat.
2) J d e te d o k i na na svůj o b líb e ný ak ční fi lm . M ísto ně j však d ávaj í j ak o náhrad ní p ro gram ú p lno u b lb o stze ži vo ta sb ě račů šiše k : a) Oblí bí m si na chví li třeba tu úplnou blbost. b) Nafackuji všem uvaděčká m a promí tače nacpu do krabice od filmu. c) Strhá m plá tno a přehraji film, na který jsem původně šel, aby divá ci viděli, o co přišli.
3) D o j d e vám
u če tza te le fo n,na k te rém
b u d e d vanác tim ístná c i fra :
a) Pošlu Telecomu svůj apará t, ať jim povyklá dá , kam volal bez mé ho svolení . b) Zabiji svůj apará t a pošlu ho tamté ž, aby věděli, že už to ví ckrá t neudělá . c) Roztří ská m všecko na co přijdu. Ale nejdří v přijdu na Telecom.
4) Na p ro c házc e le se m
vás p o k o u še hy e na :
a) Rychle se vrá tí m do našeho zeměpisné ho pá sma. b) Rychle pokoušu hyenu. c) Nevrá tí m se domů dří v, než pozakusuju všechny hyeny. Zachrá ní m tak mnoho jiných turistů.
Vyhodnocení testu :
A nadešel čas, kdy se dozví te, jak jste na tom s nervama. Pro ty největší nervá ky předesí lá me, že jsme zá měrně zkrá tili test na pouhé čtyři otá zky, abyste vydrželi tu týravou dobu, než se pročtete a propočí tá te až sem. Pokud by jste se zachovali tak, jak se vá m to nabí zí pod možností : a) má te jeden bod k dobru, b) je za dva body a c) vá m přiná ší hned tři body. 4-6 b o d ů Jste klidný a vyrovnaný člověk. Uvažujete racioná lně, ale jako dominantní vlastnost u vá s převlá dá v krizových situací ch pomsta. Jste takový malý Zorro. Své problé my řeší te v klidu a s rozvahou. Ten, kdo se vá m znelí bí , si s vá mi ještě užije. 7-9 b o d ů Dokonale ovlá dá te své pocuchané nervy. Nedoká žete sice vždy jednat s chladnou hlavou, ale problé my své i druhých řeší te za tepla. Mnohdy jste ukvapení , ale na nic nezapomenete, nikomu nic nezůstanete dlužní . Budiž vá m to připsá no k dobru. 10-12 b o d ů No co, že jste nervá k. Nic si z toho nedělejte, nerozčilujte se kvůli sobě, ale myslete ve svých zá chvatech předevší m na sebe. Pokud se vá m něco stane, je vaší první snahou, aby se nestalo nic druhým. Jste dobrá k a doká žete potlačit svou škodolibost a ještě svými nervovými výtoky pobaví te okolí . Kovboj
- 8/8 -
Znáte je? V této rubrice se vá m budeme snažit připravovat různé zajímavosti a aktuá lníinformace ze světa rostlin a všeho kolem nich. Ú vodem zařazujeme tři rostliny, se který mi často přichá zíme do styku, aniž bychom o tom věděli, a to prostřednictvím jejich plodů. Zná me sice jejich plody, ale nevíme nic o rostlině, ze které pochá zejí, a proto se na něpodívejte.
Hř ebíčkovec koř enný (Syzigium aromaticum) Hřebíčkovec, který získal své české jméno podle vnějšího vzhledu k ná m dová ženého koření (obr. b), pochá zíz Molucký ch ostrovů v Indonésii. Většina světové produkce pochá zíze Zanzibaru. Pěstuje se ale také na Madagaskaru, v ZadníIndii a v JižníAmerice. Hřebíčkovec je asi 10 m vysoký , vždyzelený strom s kuželovitou korunou a nízký m kmenem - připomíná u ná s rostoucítopol. Vstřícné listy jsou podlouhlé až elipsovité, dlouhé asi 8cm (obr. a), s četný mi siličný mi ná držkami na svrchnístraně. Pravidelný koncový vrcholík je tvořen růžový mi květy s mnoha tyčinkami a opadavou korunou (obr. a). Spodnímasitý semeník uzavřený ve stopkové číšce zakončené nahoře čtyřmi trojhranný mi kališními listy je pro hřebíček typický . Dozrá vá v podlouhlou purpurovou bobuli. Prvníkvěty a plody se vyskytujíu rostlin asi šestiletý ch a kvalitníkořeníje možno získat ze stromů asi dvacetiletý ch. U ná s se z hřebíčku prodá vajísušená květnípoupata, která se trhajíbezprostředněpřed rozvinutím. Produkce jednoho stromu za rok činíasi 2 - 4 kg usušeného hřebíčku, který obsahuje asi 20 % hřebíčkové silice. Hřebíček se používá buď celý nebo mletý jako přísada do pokrmů, v lékařstvíproti bolesti zubů a jako prostředek povzbuzujícísrdečníčinnost, odstraňuje žaludečnínevolnost a podporuje trá vení. Hřebíčková silice se uplatňuje při vý robě mý del, voňavek, zubních past, kosmetický ch přípravků a také při malběna porcelá n.
Kakaovník pravý (Theobroma cacao) Kultura kakaovníku se rozšířila prostřednictvím Portugalců a Španělů asi v 16. stoletíz JižníAmeriky, kde je kakaovník původní, do celý ch tropů. Největším producentem je africký stá t Ghana. V Evropěbyly prvnítová rny na zpracová níkakaový ch bobů založeny v 18. století. Kakaovník se u ná s pěstuje pouze v botanický ch zahradá ch, ale ani tam neplodí. Kakaovník je vždyzelený strom vysoký 6 -10 m, kmen má průměr až 30 cm a koruna je bohatěrozvětvená . Mladé stromy mají borku bělošedou, staršíhnědavou, dřevo kakaovníku je žluté až červené. Lesklé kožovité listy jsou podlouhle vejčité (obr. a). U kakaovníku je tzv. kauliflorie čili kmenokvětost (obr. d). Malé žlutavé až červené květy jsou pětičetné (obr. d). Plod (obr. e), - 9/9 -
zpočá tku zelený , později žlutý až hnědý , je dlouhý 10 - 20 cm a v průměru má asi 5 - 10 cm. Semena (obr. c) jsou hnědočervená až fialová s papírový m osemením velikosti mandle. Uložena jsou v bělavé až načervenalé chutné dužnině(pulpě; obr. b - podélný řez plodem). Usušený m semenům říká me kakaové boby. Stromy bohatěkvetou, ale na jedné rostlinědozrá vá jen 50 - 80 plodů (tj. asi 5 %). Zralé plody se opatrněodřezá vají, poltía vybírajíse z nich semena i s dužninou. Semena se musí dá t fermentovat, aby se z nich odstranila tříslovinná hořká chuť . Potom se semena suší, zbavujíse osemenía zá rodků a zbylé dělohy se melou a roztírají. Z takto získané kakaové hmoty se lisová ním získá vá tuk zvaný kakaové má slo a zbylá hmota poskytuje kakaový prá šek. Ke kakaovému má slu a prá šku se přidá vá cukr, mléko, kořenía některé dalšípřísady, a tak se vyrá bíčokolá da. Zkvašová ním pulpy se může připravit alkoholický ná poj. Kakaové má slo se také používá k vý roběmastí, pomá d, čípků a přidá vá se do mý del.
Pepř ovník černý (Piper nigrum) Pepřovník pochá zípatrněz Malabarského pobřežív PředníIndii, kde se dosud hojněpěstuje. Kultury jsou však ve všech tropický ch oblastech, zejména v jižníIndii, Indonésii, na Malajském poloostrově a dá le ve StředníAmerice a na Filipíná ch. U ná s se pěstuje ve sklenících botanický ch zahrad. Jeho plody se dová žejía jako kořeníse používajícelé i mleté. Je to vytrvalá lysá dřevitá liá na, která vyrůstá po opoře pomocí adventivních kořenů až do vý še 15 m. Listy jsou střídavé, řapíkaté (obr. a), dlouhé 4 - 14 cm a široké 4 - 5 cm, s elipčitou až kopinatou čepelís vý razný mi 5 - 7 žilkami (obr. a). Zpravidla jsou kožovité, na líci tmavězelené, na rubu světle zelené, žlá znatětečkované. Vá lcovité klasy drobný ch nená padný ch květů vyrůstajív paždípodpůrný ch listenů. Plody v klasech (obr. b) jsou jednosemenné, téměř kulovité, zpravidla označované jako peckovice, ale někdy jako bobule. Nezralé plody jsou zelené, později žloutnou, až konečnězčervenají. V průměru majíasi 5 mm. V současné doběse pepřovník pěstuje i jako keř bez opory. Plodit začíná ve třetím až čtvrtém roce a největšívý nosy poskytuje mezi šestý m a patná ctý m rokem, potom se vý sadby rušía obnovují. Plody se sklízí2x ročněv různé zralosti podle toho, má -li se získat černý nebo bílý pepř. Č erný pepř (obr. c) je z nezralý ch plodů, které se sklízív době, kdy začínají červenat. Sklizené hrozny se suší, až získajístejnoměrnou hnědou barvu. Pro získá níbílého pepře (obr. d) se sklízejíplody zralé, když jsou světle červené. Ve voděse má čejítak dlouho, až je možné snadno oloupat vnějšíslupku oplodí. Bílý pepř je na povrchu hladký , šedobílý až žlutobílý , černý je svraskalý .Používá se v potraviná řském průmyslu. Jirka
- 10/10 -
H i s t o r i ef r i s b e ev
ČR
P r v nív eř ejno u pr ez enta c íher s léta jíc ím ta líř em na úz em íČ eské r epu bliky by la spa r ta kiá dnískla dba sta r šíc h žá ků na Č esko slo v enské spa r ta kiá děv r o c e 1980. D a lšío živ enípř ineslo a ž o tev ř eníhr a nic o deset let po z ději.Kr o m ěz a hr a ničníc h stu dentů a pr a c o v níků př ijíždějíc íc h s ta líř em do na šír epu bliky se s léta jíc ím ta líř em sez ná m iliv r o c e 1991ipla v c iz v y so ko ško lského spo r to v ního klu bu Č VU T -FEL.Jejic h ko lego v é z Itá lie př iv ez lido P r a hy něko lik ta líř ů se z á kla dním im eto dic kým im a ter iá ly a na Str a ho v ějim a něko lika da lším z á jem c ům př edv edlihr u U ltim a te. Ve ško lním r o c e 1991-1992 z a ř a dila ka tedr a tělesné v ýc ho v y Elektr o tec hnic ké fa ku lty Č VU T frisbee do na bídky v y u čo v a c íc h př edm ětů po d v edením Mgr .Ja na Fila ndr a .P ř iv y so ko ško lském spo r to v ním klu bu Č VU T v z niká ipr v níčeský o ddílfrisbee,kter ý se v lednu 1992 z úča stnilpr v ního tu r na je v z a hr a ničí.V tém že r o c e se v P r a z e u sku tečnilm ez iná r o dnítu r na j v U ltim a te z a úča stidv a ná c tidr u žstev . V r o c e 1993 by la z a lo žena Č eská a so c ia c e frisbee (Č A F).A so c ia c e z a ča la pr a c o v a t na v z niku pr a v idelné ná r o dníso u těže.N ejlepšíc h 15 hr á čů o djelo sbír a t pr v níz ku šeno stina m istr o v stv íEv r o py do ho la ndského A r nhem u . V r o c e 1994 se r epr ez enta čnídr u žstv o z úča stnilo MS v A nglii,kde na z a sedá ní W FD Fby la Č eská a so c ia c e frisbee př ija ta z a plno ho dno tného člena .V to m to r o c e se též u sku tečnila pr v níná r o dníso u těž,kter á u r čila im istr a Č eské r epu bliky v U ltim a te Fr isbee,kter ým by lo dr u žstv o hr á čů VSK Č VU T -FEL. V r o c e 1996 př idělilo m inister stv o ško lstv íČ A Fgr a nt na r o z v o j frisbee.Z a z íska né pr o stř edky by ly na ko u peny kv a litníta líř e,v y pr a c o v á ny m eto dic ké m a ter iá ly a instr u ktá žnív ideo ,a pa k by ly př edá ny do něko lika desítek ško lv šec h stu pňů. V r o c e 1999 se u sku tečnilipr v níligo v ý r o čník v diskgo lfu a Č A Fr o z šíř ila sv o jipůso bno st na v šec hny spo r ty a disc iplíny s léta jíc ím ta líř em .V r o c e 2000 se ná sledníkem Č A Fsta la Č eská a so c ia c e léta jíc ího disku (Č A LD ).
Vznik Frisbee (samotné ho lé tajícího talíř e): Jednou se někde za hranicemi (snad v Anglii) na vysoké škole začali prodá vat sušenky Frisbae, které měly kulaté víko. Studenti si s tím začali há zet, a už tomu začali říkat s chybou frisbee. Lída
- 11/11 -
Revoluce u Harleye Těm mladíků m bylo něco př es dvacet let, když veř ejnosti př edstavili svů j první motocykl. Vyrobili ho v dř evěné ků lně. Měř ila 10 x 15 stop. Na nádrž namalovali svá jmé na - Harley a Davidson. Stalo se tak v Millwaukee roku 1903. O dva roky později jejich stroj vyhrál svů j první závod. V Chicagu zdolal 15 mil v čase 19:02 minut. Na počest svých stých narozenin chystá společnost Harley - Davidson, která doma, v USA, sytí padesát procent trhu s motorkami, poř ádné oslavy. Ověnčit je hodlá i vavř íny své ho závodního týmu, který prošel osmiletou rekonstrukcí a letos dostal nové ho ř editele Johna Bakera. Největší dárek ale firma, jejíž kré do zní: "Harley není jen motocykl, Harley je styl života,"už nadělila. Jen dvakrát ve své historii př edstavila zbrusu nový model - v roce 1952 a právěletos. Svoji rodinu, zahrnující až dosud typy Softail, Sportster, Dyna - Glide a Touring, rozšíř ila o Harley - Davidson V-Rod. "Když byl V-Rod konečněhotový a já ho spatřil parkovat mezi několika dalšími typy, vylétlo ze mě: Ó, tahle motorka opravdu vyhlížíjako žá dná jiná ," vyprá vís vervou příslušník třetígenerace Davidsonů, Willie G. Davidson, ředitel designu. Faktem je, že futuristický styl nového modelu tradiční fanoušky Harleye dílem fascinoval, dílem šokoval. Nový Harley vyhlížíjako by byl vyfrézová n z jediného kusu kovu. Z lehkého hliníku oblékl smělé aerodynamické linie, které zkombinoval s agresivníenergií. Pořídil si totiž motor pro třetítisíciletí. Na čtyřventilovém motoru V-Twin, nazvaném Revolution, spolupracovali tvůrci mý tu z Millwaukee s inžený ry německého Porsche. "Porsche je zná mý specialista na vibrace, spalová níi hlučnost a je zná mý svou mlčenlivostípři vý voji novinek," konstatuje syn Willie Davidsona Bill, který je šéfem vý voje. Benzínový motor s přímý m vstřiková ním, chlazený vodou, má vý kon 115 koní(85 kW). Ú hel vá lců je šedesá t namísto tradičních pětačtyřiceti stupňů. Motocykl zdobípůsobivý dvojitý vý fuk i masivníhliníková kola. Stroj s pětistupňovou převodovkou se vyznačuje minimá lním hlukem. Když řidič otočíklíčkem v zapalová ní, nastartuje proces automatické diagnostiky… Reflektory majínejen nový tvar, ale i perfektnívidění. Joint- venture Harleye- Davidsona a Porsche teď v Kansas City vyrobíprvních patná ct set kusů motocyklu, který doká že splnit požadavky vyznavačů zá vratněrychlé jízdy a zá roveň i vyhovět svá tečním ctitelům harleyovského životního stylu. Předpoklá dá se, že více než polovinu produkce nejnovějšího typu se prodá v USA, dost kusů určitěpoputuje do Německa, kde vloni vzrostla poptá vka po Harleyích o šestná ct procent (při celkové stagnaci a dokonce i poklesu poptá vky o motocykly vůbec). Ambicíoslavence ovšem je oslovit krá sný m i vý konný m strojem dalšínové zá kazníky.
Motor - V2, 1130 cm3 Výkon - 85 kW (115 koní) Točivý moment - 100 Nm při 6000 1/min. Maximální rychlost - 220 km/hod. Cena - přibližně39000 DM Váha - 280 kg (ze zahraničních zdrojů)
Jirka
- 12/12 -
Č ÍNSKÝ HOROSKOP (1.díl) - ú vod do čí nské astrologie Čí nská astrologie je stará 5000 let, je to věštecké umění , které vykládá povahu a osud lidínikoli jako u nás podle měsí ců, nýbrž podle lunární ch let, které se časem přizpůsobily našim létům sluneční m. Jednotlivým létům dává jméno dvanáct zví řecí ch znamení . Podle pověsti k sobě Buddha jednoho dne zavolal zví řata, ale okamž itě jich k němu přišlo jen dvanáct: prvníkrysa, pak buvol, tygr, zají c, drak, had, kůň, koza, opice, kohout, pes a jako poslednívepř. Kaž dému zví řeti daroval jeden rok, jemuž zví ře pak mělo vtisknout svůj charakter. Tak prý vznikl dvanáctiletý rytmus čí nské astrologie. Je udivují cí , jak často mí vajílidé narozenív jednom roce podobné povahové rysy. Proč by tedy teze čí nských astrologů, ž e se totiž jednou za dvanáct let rodípodobný typ lidí , nemohla být správná? Legenda o vzniku dvanácti zví řecí ch znameníznífantasticky, jejípravdivost se však dá ověřit z dějin staré čí nské astrologie. Než se totiž ustálil počet dvanácti, existovalo dvacet sedm obrazů měsí ční ho zvěrokruhu, které opět vznikly z třiceti šesti obrazů generálů hvězdných vojsk, z nichž kaž dému bylo podle pojetíčí nských věštců přiřazeno po jednom zví řeti. Teprve když se měsí čnírok (začí ná mezi polovinou ledna a polovinou ú nora) přizpůsobil roku sluneční mu, vyvinulo se z dvaceti sedmi měsí ční ch znamenídvanáct zví řecí ch znamení . Tak zcela jednoduše však čí nštíastrologové horoskopy nevypočí távají . Do svých výpočtů sice zahrnujíteze o dobrých a špatných letech jednotlivých lidských typů z čí nského zvěrokruhu, majívšak také k dispozici ještě přesnějšífaktory interpretace. Je to pět ž ivlů- voda, kov, oheň, dřevo a země, jež v tomto pořadípatřík planetám Merkuru, Venuši, Marsu, Jupiteru a Saturnu. Ty majívliv na osud jednotlivce právě tak jako deset nebeských znamení , jež vyplývajíz jangu - Slunce a jingu - Měsí ce, ale také z pozorováníkonstelacíhvězd. Dvoutýdny a dvojhodiny narození konečně uzaví rajíkruh tak, jak je to obvyklé u západníastrologie vycházejí cíz postaveníplanet a z ascendentů v hodině narození . Detailně to vypadá takto: Od 23 do 0.59 hod. vládne Krysa, od 1 do 2.59 hod. Buvol, od 3 do 4.59 hod. Tygr, od 5 do 6.59 hod. Zají c, od 7 do 8.59 hod. Drak, od 9 do 10.59 hod. Had, od 11 do 12.59 hod. Kůň, od 13 do 14.59 hod. Koza, od 15 do 16.59 hod. Opice, od 17 do 18.59 hod. Kohout, od 19 do 20.59 hod. Pes a konečně od 21 do 22.59 hod. Vepř. Zahrajte si s námi! Řekněme, ž e jste se narodili 25.10.1984 ve 12.30 odpoledne. Podle čí nského horoskopu jste přišli na svět v roce Krysy a nesete povahové rysy popsané v kapitole "Útočná Krysa", která je pro vás připravena v pří ští m čí sle. Podle astrologie už í vané u nás jste se však narodili ve znameníŠ tí ra, máte proto určitě i povahové rysy tohoto znamení , o němž se dozví te rovněž v kapitole o Kryse. Nyníomezme svůj
- 13/13 -
povahový obraz na čí nský horoskop: Dvouhodina vašeho narozeníbyla ve znameníKoně. Můž ete tedy u sebe pozorovat, i když velice povrchně, něco z rysů lidí ve znameníKoně. Tak v jistém smyslu doplní te obraz svých vlastností . Je to jen hra? Č í ňané tuto tzv. „hru“ vyvinuli během 5000 let k dokonalosti. Jejich věštecké uměníbylo v průběhu staletízdokonaleno s vědeckou přesností , a proto čí nštíastrologové dnes dovedou dí ky četným pří ručkám předpovědět osud člověka s pravděpodobností hraničí cítéměř s jistotou. Ať už tomu věří te nebo ne, je zají mavé a zábavné zí skat přehled o čí nské astrologii. A leckdo, kdo dosud takovýmto "pověrám" skepticky oponoval, po přečteníjeho a nejen jeho horoskopu, který si bude moci přečí st v některém z pří ští ch čí sel Chlorofylu, snad dokonce připustí , ž e mezi lidmi narozenými ve stejném zví řecí m znamenípřece jen existuje podivná podoba povah. PŘ ÍŠTĚ JE PRO VÁ S PŘ IPRAVEN HOROSKOP „ Ú TOČ NÉ KRYSY“! (Méďa)
- 14/14 -
KONEC A to je pro dnešek vše. Ale už teď se těšíme na dalšívydá níChlorofylu - vy snad také, snad dokonce víc než my. Budeme se snažit, aby nové číslo vyšlo dřív a aby bylo ještělepší, jen pevnědoufá me, že ná m k tomu dopomůžete svý mi příspěvky. Jen bychom chtěli na zá věr ještěpoděkovat několika lidem, kteřík tomuto vydá nínapomohli. Děkujeme Pá nu Bohu, že stvořil lidstvo (Kuře), děkuji mamince a tatínkovi, že mězplodili (Lída), děkuji brá škovi, že měmlá til autíčkem do hlavy (Bejby), děkuji babičce za tu stovku a dědečkovi za ty dvěstovky, děkuji kamará dům, že měo ty tři kila obrali (Jirka). Děkuji mé sestře, že mi nechtěla půjčit panenku Barbie, proto jsem jíukradla toho plyšového medvěda (Méďa), děkuji matiká řce ze zá kladky, že měnenechala za tu bonboniéru rupnout (Luká š)… A v neposlednířaděbychom chtěli poděkovat profesorce Jitce Stiborové a profesoru Ladislavu Pytlounovi, že ná s nenechajípropadnout z českého jazyka, přestože opravovali naše člá nky, a samozřejměděkujeme Karlu Rysovi, který měl s ná mi tolik trpělivosti. A to už je opravdu všechno, tak zase příště, na schová vanou… Edita Nedvědová (Méďa), 2. C Magda Hrubá (Bejby), 2. C Jirka Velebil (Jirka), 3. B Lída Kuttnerová (Lída), 3. B Hanka Vaňková (Kuře), 2. A Luká š Há jek (Kovboj), 2. A
- 15/15 -
P o zo r, Vá š m o ze k b u d e o p tim a lizo vá n na vyš š í výko n. Č e ke j te , o p tim a lizu j i… ………………… ……………………… … … … … … … .. ……………………… m o ze k ne na le ze n ! ! ! - 16/16 -
