2001

POJISTN› OBZOR 7 2001 RO»NÕK LXXVIII

Vyd·v·: »esk· asociace pojiöùoven jako odborn˝ mÏsÌËnÌk ËeskÈho pojiöùovnictvÌ. RedakËnÌ rada: Otokar Cudlman, doc. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc. (mÌstop¯edseda), Ing. VladimÌr HavlÌËek, RNDr. Marcela Havlov·, PhDr. Jan K·brt, Mgr. Miroslav Langhammer, Ing. Hana MatÏjËkov·, Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc. (p¯edseda), KvÏtoslava Voglov·, Ing. Miluöe Zemanov· äÈfredaktorka: Mgr. Eva Trojanov· Adresa: Telefon: Fax: E-mail:

115 30 Praha 1, Na Po¯ÌËÌ 12 (02) 2487 5629, 2487 5613 (02) 2487 5625 [email protected] [email protected]

Grafick· ˙prava, sazba, lito: GrafickÈ studio Weber Tisk: »eskÈ tisk·rny s.r.o., Pardubice ISSN 0032-2393 Rozöi¯uje: distribuËnÌ firma A.L.L. PRODUCTION PodÏbradsk· 24, 190 00 Praha 9. Tel.: (02) 683 21 50, fax: (02) 684 77 31. Objedn·vky a p¯edplatnÈ na adrese: A.L.L. PRODUCTION, box 732, 111 21 Praha 1 (nebo www.allpro.cz). P¯edplatitelÈ ve SlovenskÈ republice si mohou Pojistn˝ obzor objednat u distribuËnÌ firmy L. K. PERMANENT, PP 4, 834 14 Bratislava 34. Telefon: 004217 4445 3711, fax: 004217 4437 3311 (e-mail: [email protected]). Pod·v·nÌ novinov˝ch z·silek povoleno ÿeditelstvÌm poötovnÌ p¯epravy Praha, Ëj. 1692/94 ze dne 27. 7. 1994; »eskou poötou, s.p. OZSe» ⁄stÌ nad Labem, dne 21. 1. 1998, j.zn.P ñ 330/98. Inzerce: VeökerÈ informace pod· redakce. Nevyû·danÈ rukopisy a fotografie nevracÌme. P¯etisk: Povolen pouze se souhlasem redakce a p¯i zachov·nÌ autorsk˝ch pr·v. © »esk· asociace pojiöùoven Internet: http://www.cap.cz Cena: 25 KË (30 Sk) »Ìslo bylo p¯ed·no do v˝roby: 19. 6. 2001 Pojistn˝ obzor je Ëlenem Mezin·rodnÌ organizace odbornÈho pojiöùovacÌho tisku.

2

OBSAH AGA a jejÌ partne¯i pro v˝bÏr nejlepöÌ hodnoty (Eva Trojanov·) ..................................... 3 Aktuality z CertifikaËnÌho institutu »AP (Ing. ZdenÏk Veiner) .......................................... 5 Setk·nÌ odbornÌk˘ bezpeËnostnÌch systÈm˘ a bezpeËnostnÌho pr˘myslu (Ing. ZdenÏk Veiner) ............................................................................................................ 6 Z†nov˝ch pr·vnÌch p¯edpis˘ (JUDr. Ji¯ina Kotrbat·) ......................................................... 6 V˝zva padla na ˙rodnou p˘du (JUDr. Pavel Koc·bek, JUDr. Tom·ö KonÌËek) .................. 7 Pojistn˝ podvod a r˘znÈ p¯Ìstupy k jeho ¯eöenÌ (JUDr. Aleö »erm·k) .............................. 8 N·rodnÌ zpr·va »AP za trh pojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökodu v »eskÈ republice za rok 2000 (Ing. V·clav Zik·n) ......................................................................................... 9 Rating Ëesk˝ch pojiöùoven agenturou Standard & Poorís .............................................. 12 Vozidlo a pojiötÏnÌ: DopravnÌ nehody v »R za leden aû duben 2001 (JUDr. Pavel Buöta) ..... 13 PojiötÏnÌ pro energetiku (Ing. Ji¯Ì Janata) ......................................................................... 15 Kooperativa oslavovala 10. v˝roËÌ zaloûenÌ (eku) ............................................................. 16 PojistnÈ podvody: ProblÈm identifikace sho¯elÈho automobilu (JUDr. Aleö »erm·k) ..... 17 ⁄stavnÌ soud »eskÈ republiky a pojistn˝ podvod (JUDr. Ji¯ina Kotrbat·) ..................... 18 TermÌnov˝ kalend·¯ v˝kaz˘, jin˝ch doklad˘ a zpr·v pojiöùoven v roce 2001 .............. 18 Telegraficky .......................................................................................................................... 19 P¯Ìloha: PojistnÈ produkty Ëlensk˝ch pojiöùoven »AP

CONTENTS AGA and its partners favor the selection of the best value (Eva Trojanov·) Current news from the »AP Certification Institute (Ing. ZdenÏk Veiner) Meeting of specialists in the field of security systems and safety industry (Ing. ZdenÏk Veiner) From new legal provisions (JUDr. Ji¯ina Kotrbat·) The challenge fell on fertile ground (JUDr. Pavel Koc·bek, JUDr. Tom·ö KonÌËek) Insurance fraud and different ways to tackle it (JUDr. Aleö »erm·k) »AP National Report on the liability insurance market in the Czech Republic for the year 2000 (Ing. V·clav Zik·n) Standard & Poorís rating of Czech insurance companies The vehicle and insurance: Traffic accidents in the Czech Republic from January to April 2001 (JUDr. Pavel Buöta) Insuring utilities (Ing. Ji¯Ì Janata) Kooperativa celebrated the 10th anniversary of its foundation (eku) Insurance fraud: Identification of a burnt vehicle (JUDr. Aleö »erm·k) Constitutional Court of the Czech Republic and insurance fraud (JUDr. Ji¯ina Kotrbat·) Time limits calendar By telegraph Supplement: Insurance products of »AP member companies in 2001

CALLING TO YOUR ATTENTION This issue opens with an interview of the new president of AGA, the organization federating companies active in the security business. In AGA and its partners favor the selection of the best value, he explains the history of the Association, its work, its aims and its broad links with many partners, among which the »AP Certification Institute stands out as one of the most significant. The Association is planning a closer cooperation in educational activities and the preparation of textbooks, but complains that insurance companies neither require their clients to install adequate protection nor do they give rebates for quality security systems. Insurance fraud and different ways to tackle it focuses on the differing attitudes of insurance companies towards a phenomenon which harms their shareholders and clients by causing not only financial losses, but also losses of the moral kind. Recently, the managements of some companies have declared war on insurance fraud and announced an uncompromising stance on all company levels. However, unless such declarations are followed by implementation, their effect might soon dissolve into thin air. In other companies, the mention of fraud is tinged with panic, maybe because some consciences are not quite free from some shades of the past. Although it is not possible to uproot insurance fraud completely, it can be controlled. Yet, to achieve best results, insurance companies should seek out the advice of an expert, who can handle it successfully, instead of getting bogged in lengthy investigations on their own. POJISTNÝ OBZOR • 7/2001

N

ov˝m prezidentem Asociace technick˝ch bezpeËnostnÌch sluûeb GrÈmium Alarm (AGA) byl po valnÈ hromadÏ 26. dubna t.r. prezidiem AGA zvolen V·clav R˘ûiËka (40 let). V oblasti bezpeËnosti a kriminality nenÌ û·dn˝m nov·Ëkem. Touto problematikou se zab˝v· od roku 1982, je absolventem policejnÌ akademie, katedry ochrany objektu. V r. 1991 zaloûil firmu ALKOM-IPC s.r.o. a v r. 2000 ALKOM Security a.s. (zab˝v· se projekty a realizacÌ technickÈho zabezpeËov·nÌ objekt˘), nejd¯Ìv jako spoleËnost s ruËenÌm omezen˝m a nynÌ se ALKOM transformuje v akciovou spoleËnost. Protoûe dnes ji ¯ÌdÌ profesion·lnÌ management, mohl se uvolnit pro pr·ci v AGA.

z·mÏrem GA bylo vybudovat jakousi Ñteoretickouì z·kladnu pro svÈ Ëleny, zatÌmco CZBS mÏl b˝t v nejuûöÌm kontaktu s firmami a pom·hat ¯eöit jejich praktickÈ pro-

AGA a jejÌ partne¯i pro v˝bÏr nejlepöÌ hodnoty Eva Trojanov· S houûevnatostÌ a el·nem sobÏ vlastnÌm hodl· z˙roËit zÌskanÈ zkuöenosti a spolu s dalöÌmi spolupracovnÌky m· v pl·nu v˝raznÏ rozöÌ¯it posl·nÌ a z·bÏr Ëinnosti tÈto asociace. O to, konkrÈtnÏ jak, se zajÌmala i redakce PojistnÈho obzoru a poû·dala V·clava R˘ûiËku o rozhovor. ⁄vodem by bylo moûn· uûiteËnÈ se vr·tit do historie, na zaË·tek 90. let. V roce 1992 vznikly hned dvÏ organizace sdruûujÌcÌ v˝robce a prodejce zabezpeËovacÌch za¯ÌzenÌ: GrÈmium Alarm a CZBS (Cech z¯izovatel˘ bezpeËnostnÌch systÈm˘). Na poË·tku mÏla kaûd· z nich svoje p¯edstavy o zamÏ¯enÌ Ëinnosti; ve zkratce se d· ¯Ìci, ûe POJISTNÝ OBZOR • 7/2001

blÈmy. Ve svÈ p˘sobnosti se ovöem zaËaly p¯ekr˝vat a stagnovat. Proto takÈ nakonec doölo k dohodÏ mezi obÏma organizacemi a od roku 1995 doölo ke spolupr·ci pod hlaviËkou jedinÈ firmy ñ Asociace technick˝ch bezpeËnostnÌch sluûeb GrÈmium Alarm (AGA), coû bylo a je samoz¯ejmÏ jen ku prospÏchu vÏci. Pan V·clav R˘ûiËka pracoval od samÈho zaË·tku v obou organizacÌch a zejmÈna se specializoval na bezpeËnostnÌ anal˝zy, projekËnÌ Ëinnosti a komplexnÌ pohledy na bezpeËnost. Od roku 1992 publikoval v ¯adÏ odborn˝ch Ëasopis˘ a vÏnoval se i p¯edn·ökovÈ Ëinnosti, v poslednÌ dobÏ na tÈma ÑProjekce na PCì a akredito-

van˝ InspekËnÌ org·n AGA (nap¯. semin·¯ Pragoalarm 2001). n To byla historie a ned·vn· sou-

Ëasnost. Z vaöich elektronick˝ch uk·zek pl·n˘ a r˘zn˝ch schÈmat je jasnÈ, ûe v˝raznÈ zmÏny v Ëinnosti AGA m·te podrobnÏ promyöleny a myslÌte je v·ûnÏ, m˘ûete up¯esnit v Ëem zejmÈna? Za p¯Ìmo revoluËnÌ zmÏnu povaûuji usnesenÌ letoönÌ dubnovÈ valnÈ hromady, kter˝m si ËlenovÈ AGA odhlasovali, ûe jsou povinni dodrûovat akreditovanÈ postupy. A druhou v˝znamnou zmÏnou je snaha o rozöÌ¯enÌ a o otev¯enou komunikaci asociace, aby se naöÌm cÌlem stal, kromÏ ochrany Ëlensk˝ch firem AGA, takÈ boj proti kriminalitÏ, zneuûÌv·nÌ informacÌ o ochranÏ majetku. Jsme si totiû dob¯e vÏdomi, ûe technika do nÏkolika m·lo let vnese do komerËnÌch bezpeËnostnÌch sluûeb skok v dynamice v˝voje, a chceme b˝t na to p¯ipraveni. Proto je takÈ logickÈ a valn· hromada to potvrdila, ûe naöimi hlavnÌmi partnery pro nejuûöÌ spolupr·ci je MV »R odbor prevence, »AP, resp. CI »AP, Asociace soukrom˝ch bezpeËnostnÌch sluûeb »R (ASBS »R), PolicejnÌ akademie, Mezin·rodnÌ asociace policejnÌch sbor˘, agentura AMBO, »esk· rada pro jakost, Hospod·¯sk· komora a dalöÌ instituce. ZmÏnu zaznamenalo i person·lnÌ obsazenÌ prezidia AGA. Nov˝mi Ëleny prezidia jsou Ing. P. KubÌn z firmy OLYMPO Controls, s.r.o., z Brna ñ jednoho z nejvÏtöÌch distributor˘ zabezpeËovacÌ techniky, v oboru zn·m· a uzn·van· osobnost Ing. V. Nepraö z firmy LIBRAX, s.r.o., z Liberce, stejnÏ jako Ing. M. Zda¯il z LITES, a.s., z Liberce, takûe se jedn· o reprezentativnÌ a v˝raznÈ posÌlenÌ zastoupenÌ celÈ »R. PrvnÌm viceprezidentem je Ing. L. HledÌk z Trade FIDES, a.s., z Brna, druh˝m viceprezidentem pak je Mgr. J. Douöa z TECHNICOMU s.r.o., z Roudnice n./L. DalöÌmi Ëleny prezidia jsou Ing. J. Dufek z CONSTRUCT, s.r.o., I. Kol·¯ z ELSERVIS, Ing. M.KoöÌËek ze ZETTLER »R, s.r.o., V. Mr·Ëek ELSIGN¡L, s.r.o., a S. ävancar z praûskÈ firmy Z·mky-kov·nÌ-inûen˝ring.

n Z toho, co jste zatÌm uvedl, vy-

pl˝v·, ûe dojde k jistÈmu zp¯ÌsnÏnÌ pravidel pro vstup i plnÏnÌ Ëlensk˝ch podmÌnek, neodradÌ to z·jemce o ËlenstvÌ? V souËasnÈ dobÏ tvo¯Ì Ëlenskou z·kladnu velkÈ mnoûstvÌ firem, cca 350 firem. DalöÌ z·jemci vstupujÌ do organizace, kter· m· uû vytvo¯en· pravidla, vybudovan˝ akreditaËnÌ inspekËnÌ org·n a ËlenovÈ jsou povinni se tÏmito akreditovan˝mi postupy ¯Ìdit. »lenovÈ AGA v souËasnÈ dobÏ poskytujÌ nejvyööÌ garanci z pohledu kvality projekËnÌ pr·ce, mont·ûe i servisu. Jiû nynÌ po nÏkolika t˝dnech a velkÈ propagaci Ëlen˘ AGA je o ËlenstvÌ v AGA ze strany firem velk˝ z·jem, kter˝ n·s tÏöÌ a zavazuje. n D· se ¯Ìci, ûe vaöimi Ëleny jsou

vöechny v˝znamnÈ firmy na ËeskÈm trhu? Ano, vÏtöina, a s ¯adou dalöÌch jedn·me, je to zhruba 80 % trhu technickÈho zabezpeËenÌ v »R. V poslednÌch t˝dnech jsme vedli jedn·nÌ s nÏkolika firmami, kterÈ vesmÏs po vyjasnÏnÌ smÏr˘ v˝voje projevujÌ z·jem o vstup do asociace i za podmÌnky vyööÌch vstupnÌch poplatk˘ (ËlenskÈ p¯ÌspÏvky z˘staly na ˙rovni roku 1996). »lenem AGA m˘ûe b˝t ten, kdo splnÌ urËitÈ vstupnÌ podmÌnky a zav·ûe se dodrûov·nÌ stanoven˝ch povinnostÌ. A to, ûe zvyöujeme n·roky a kvalitu na ËlenstvÌ by pro kaûdÈho mÏlo b˝t spÌöe povzbuzenÌm. n MluvÌte o jistÈ jedineËnosti

Asociace GrÈmium Alarm. V Ëem spoËÌv·? JedineËn· je v tom, ûe öpiËkovÌ odbornÌci tohoto oboru jsou v Ëlensk˝ch firm·ch AGA. A naöÌm cÌlem je tyto odbornÌky aktivizovat pro vzdÏl·v·nÌ a spolupr·ci se subjekty bojujÌcÌmi proti kriminalitÏ, p¯i minimalizaci ökod i ochranÏ zdravÌ. Spousta firem poznala v praxi, ûe jejich pr·ce se skuteËnÏ t˝k· i ûivota a zdravÌ lidÌ. Nap¯Ìklad v p¯Ìpadech, kdy se jedn· o loupeûnÈ p¯epadenÌ banky, bytu Ëi domu. V poslednÌm roce jsem s·m byl u dvou z·vaûn˝ch p¯Ìpad˘, kdy umÌrali lidÈ. NevÌm, zda v tomto smyslu vöechny z˙ËastnÏnÈ strany (öirok· ve¯ejnost, ˙¯ady, pojiöùovny apod.) doceÚujÌ v˝znam pr·ce zabezpeËovacÌch firem sdruûen˝ch v AGA.

3

n Jak by tedy mÏla vypadat ta-

kov· ide·lnÌ praxe vaöÌ asociace? Co se t˝k· ide·lu, je dobrÈ se podÌvat jak do minulosti, tak na souËasnÈ zkuöenosti z »eskÈ republiky, a moment·lnÏ je pro n·s v˝raznÏ aktu·lnÌ takÈ praxe EvropskÈ unie. Pracujeme s materi·ly EU, aby AGA p¯ispÏla k v˝bÏru nejlepöÌch hodnot pro z·kaznÌka. Ide·lnÌ stav je, kdyû informovan˝ z·kaznÌk vÌ, co chce. Nap¯Ìklad to, ûe kdyû si chce nechat zajistit objekt s urËitou rizikovostÌ, je k tomu nutn· jist· kvalita, certifikovanÈ v˝robky, kvalitnÌ mont·û a mÏl by si b˝t vÏdom faktu, ûe nejd˘leûitÏjöÌ je stanovenÌ kvalitnÌho zad·nÌ, pak uû je dobrÈ a jednoduchÈ se poptat u vÌce firem, kterÈ se tÈto oblasti vÏnujÌ profesion·lnÏ a splÚujÌ poûadovanÈ poûadavky a garance. Bohuûel se Ëasto st·v·, ûe z·kaznÌk se spÌöe se ¯ÌdÌ cenou, vybÌr· tu nejlevnÏjöÌ, coû je kontraproduktivnÌ. To jsou pak ty p¯Ìpady, kdy technika neslouûÌ jak m·, nebo, ûe ËlenovÈ nekvalitnÌ ostrahy sami p·chajÌ trestnou Ëinnost... AGA by mÏla b˝t urËitou z·rukou, ûe jejÌ Ëlensk· firma splÚuje p¯edpoklady kvality. V tomto smÏru n·s jeötÏ Ëek· dlouhodob· intenzivnÌ osvÏtov· Ëinnost. J· vÏ¯Ìm v sÌlu, pracovitost a schopnosti ËlenskÈ z·kladny AGA a prezidia AGA k prosazenÌ jakosti a kvality. K takovÈmu ide·lnÌmu stavu chybÌ a podle naöeho n·zoru by pat¯it mÏlo i to, ûe pojiöùovny s v˝hodami pojistÌ jen objekty zabezpeËenÈ kvalitnÌ, garance poskytujÌcÌ firmou, kter· m· provÏ¯enÈ komponenty a svoji kvalitu pr·ce akreditovan˝m inspekËnÌm org·nem AGA, p¯ÌpadnÏ d·le certifikacÌ firmy. VÏ¯Ìm, ûe i k tomu dospÏjeme, kdo jin˝ by mÏl mÌt z·jem na kvalitnÌm zabezpeËenÌ a poûadovat jej. Prezidium AGA odsouhlasilo i vyd·v·nÌ dokladu osvÏdËenÌ Ëlena AGA, ze kterÈho by bylo na prvnÌ pohled patrnÈ, kterÈ certifik·ty a provÏrky dotyËn· firma doloûila a m· (nap¯. NB⁄, ISO 2000, ËlenstvÌ v AGA, registrace v CI »AP, nositel Czech made a podobnÏ). n Co se t˝k· novinek a zmÏn

v Ëinnosti AGA, zmiÚoval jste se

4

i o vÏcech pro dosavadnÌ Ëinnosti tÈto asociace netypick˝ch, m˘ûete b˝t konkrÈtnÏjöÌ? V poslednÌ dobÏ jsme provedli nÏkolik z·sadnÌch zmÏn, nap¯Ìklad ËlenovÈ AGA se mohou z˙ËastÚovat zased·nÌ prezidia AGA, pokud majÌ z·jem vÏdÏt, o Ëem se jedn·. D·le zpracov·v·me doporuËenÈ ceny v naöem oboru, aby firmy mÏly orientaËnÌ oporu v cenov˝ch hladin·ch a kritÈria pro v˝bÏr firem investory. Maxim·lnÏ se chceme vÏnovat propagaci AGA a ¯·dn˝m Ëlen˘m AGA. Prezidium AGA bude udÏlovat, vlastnÏ jiû udÏluje, ËestnÈ uzn·nÌ prezidia AGA za spolupr·ci. Chceme spolupracovat s maxim·lnÌm mnoûstvÌm souvisejÌcÌch subjekt˘. Vytvo¯ili jsem Fond pomoci, vzdÏl·nÌ, jakosti a prevence AGA, na kter˝ AGA vloûila 50 tisÌc korun, mnozÌ pak osobnÌ finanËnÌ dary; ¯ada pracovnÌk˘ AGA, Ëlen˘ AGA, aù uû jako firma nebo jako soukrom· osoba, vkl·d· prost¯edky na konto, kterÈ je urËeno na pomoc obÏtem trestnÈ Ëinnosti, poz˘stal˝m po mimo¯·dn˝ch ud·lostech, na podporu prevence ve ökolstvÌ, ale t¯eba i na oceÚov·nÌ kvalitnÌch ökolenÌ a semin·¯˘. P¯ipravujeme takÈ zaloûenÌ spr·vnÌ rady naöÌ asociace, ve kterÈ n·m p¯islÌbili ˙Ëast p¯ednÌ osobnosti oboru, jako nap¯Ìklad ¯editelka oboru prevence kriminality MV Mgr. Jitka GjuriËov·, na dalöÌ obdobÌ opÏtovnÏ zvolen· rektorka PolicejnÌ akademie doc. Ing. Hana Bartoöov·, CSc., a dalöÌ. Samoz¯ejmÏ m·me z·jem o ˙Ëast i p¯edstavitele »AP, aby na ËtvrtletnÌch setk·nÌch mohl spolu s ostatnÌmi posoudit, co se vykonalo, co se poda¯ilo a svojÌ radou a autoritou p¯ispÏt k rozvoji tohoto oboru. Budou i schvalovat rozdÏlenÌ prost¯edk˘ z Fondu pomoci, vzdÏl·nÌ, jakosti a prevence AGA. R·di bychom spolupracovali i s Pojistn˝m obzorem a samoz¯ejmÏ i s dalöÌm tiskem, a zÌsk·vali a öÌ¯ili mor·lnÌ podporu. Samoz¯ejmÏ se budeme v˝raznÏ angaûovat v oblasti prevence trestnÈ Ëinnosti a chceme ˙zce spolupracovat s odborem prevence MV, kde AGA cÌtÌ z·pal pro vÏc a podporu. V pl·nu toho m·me hodnÏ a dalöÌ vÏci pr˘bÏûnÏ vznikajÌ. Proto bylo vyps·no i v˝bÏrovÈ ¯ÌzenÌ na tajemnÌka AGA.

n CÌtÌm spr·vnÏ, ûe prvek spo-

lupr·ce d·v·te teÔ vÌc do pop¯edÌ neû v minulosti? AGA nem˘ûe jen tzv. h·jit svoje z·jmy. To by za chvÌli byla v izolaci a ˙tlumu. NaöÌm hlavnÌm ˙kolem je bojovat proti trestnÈ Ëinnosti a proti kriminalitÏ tÌm, v Ëem jsme nejlepöÌ ñ v budov·nÌ spolehliv˝ch bezpeËnostnÌch systÈm˘. ObËas je t¯eba se zapojit i do prvk˘ solidarity, kdy je t¯eba pomoci i lidem, kte¯Ì to pot¯ebujÌ. AGA nap¯Ìklad p¯ispÏla 50 tisÌci korunami na likvidaci z·plav v roce 1997 na MoravÏ, podporuje programy MV, p¯ipojili jsme se k akci dostavby domu pro postiûenÈ dÏti a podobnÏ. KromÏ jinÈho vytv·¯Ìme kalend·¯ oborov˝ch akcÌ, vöe zapisujeme a evidujeme, aby naöi ËlenovÈ mohli b˝t informov·ni o vöem, co se kde dÏje. VËetnÏ toho, kdy se kon· prezidium, ökolenÌ atd. N·ö nov˝ Ëasopis ÑAktu·lnÌ informace AGAì rozesÌl·me Ëlen˘m a na 100 nejv˝znamnÏjöÌch adres v oboru. ZÌsk·v·me a vyz˝v·me odbornÌky, aby u n·s publikovali svÈ zkuöenosti a post¯ehy. Pro maxim·lnÌ snahu o spolupr·ci jsme p¯ipravili desÌtky tÈmat, kterÈ bychom chtÏli uvÈst. Ze setk·nÌ se z·stupci naöich Ëlensk˝ch firem jsem vûdycky p¯ÌjemnÏ p¯ekvapen, kolik z nich je vynikajÌcÌch profesion·l˘ s chutÌ se zapojit do Ëinnosti AGA. A tÏöÌm se na spolupr·ci s nimi. n JakÈ m· AGA pl·ny v dalöÌ spo-

lupr·ci s CertifikaËnÌm institutem »eskÈ asociace pojiöùoven? Pojiöùovny pat¯Ì k naöim nejv˝znamnÏjöÌm partner˘m. P¯i spolu-

pr·ci s CI »AP m·me naprosto stejn˝ cÌl ñ dos·hnout kvalitnÌch zabezpeËovacÌch systÈm˘, kterÈ ochr·nÌ ûivoty a zdravÌ lidÌ, informace a majetek obËan˘. JistÈ vyladÏnÌ n·s vöak Ëek· jeötÏ ve dvou vÏcech: prvnÌ z nich se t˝k· akreditovanÈho InspekËnÌho org·nu pro mont·ûe EZS. AGA je dnes jedin˝ org·n, kter˝ tuto akreditaci m· a mÏl by plnohodnotnÏ jÌt Ñruku v ruceì s tÌm, co posuzuje CI »AP. To by mÏlo b˝t jasnÏ stanoveno. V novÏ p¯ipravovanÈm registraËnÌm ¯·du m·me nynÌ moûnost ve spolupr·ci s »AP uplatnit naöe n·vrhy. Druh· nejasnost spoËÌv· ve v˝öi poplatk˘ za registraci firem v CI »AP. Jsou stanoveny na 15 tisÌc korun, coû je zejmÈna pro menöÌ a st¯ednÌ firmy hodnÏ. »lenovÈ AGA ze sv˝ch p¯ÌspÏvk˘ hradili a hradÌ akreditaci inspekËnÌho org·nu a za tÈmÏ¯ 10 let, v˝raznÏ v ¯·dech desetitisÌc˘ KË, p¯ispÏli ke zkvalitnÏnÌ oboru. VÏ¯Ìm, ûe i v tomto bodÏ se rozumnÏ dohodneme ve prospÏch oboru a stejnÈho cÌle. NejvÏtöÌ slabinu ovöem spat¯ujeme v tom, ûe pojiöùovny zatÌm nevyûadujÌ a nezohledÚujÌ kvalitu zabezpeËenÌ. To je nejËastÏjöÌ p¯ipomÌnka Ëlen˘ AGA. SpoleËnÏ pl·nujeme spolupr·ci p¯i ökolenÌ lidÌ, vytv·¯enÌ uËebnic, od z·¯Ì 2001 na PolicejnÌ akademii bude pravidelnÈ ökolenÌ a podobnÏ. V tom mezi n·mi panuje shoda, a aû na ty v˝öe zmÌnÏnÈ dva momenty, m˘ûeme spolupr·ci jen podpo¯it a deklarovat. Prezidium AGA si uvÏdomuje v˝znam pojiöùoven, »AP, jejich pr·ce a m· up¯Ìmnou snahu maxim·lnÏ spolupracovat a vytvo¯it spoleËnÈ aktivnÌ kroky. n DÏkuji za rozhovor.

AKTUALITY ZE ZAHRANI»Õ

Montrealsk· ˙mluva PodmÌnkou pro to, aby Montrealsk· ˙mluva z r. 1999 o sjednocenÌ nÏkter˝ch pravidel o mezin·rodnÌ leteckÈ dopravÏ vstoupila v platnost, je jejÌ ratifikace t¯iceti st·ty. Osm st·t˘ tak jiû uËinilo a nynÌ se p¯idala patn·ctiËlenn· Evropsk· unie, kdyû Evropsk˝ parlament hlasoval pro schv·lenÌ. LeteckÈ spoleËnosti v Ëlensk˝ch st·tech EU se jiû ¯ÌdÌ SmÏrnicÌ 2027/97, kter· stanovÌ reûim neomezenÈ odpovÏdnosti, avöak vÏtöina st·t˘ na svÏtÏ uzn·v· zatÌm jen Varöavskou ˙mluvu z r.1929, kterou evropsk˝ komisa¯ pro dopravu oznaËil za Ñdohodu poplatnou svÈ dobÏ, kdy bylo nutnÈ rodÌcÌ se leteckou dopravu chr·nitì. ⁄mluva z r. 1999 zav·dÌ neomezenou odpovÏdnost za ökody na zdravÌ nebo smrt cestujÌcÌch a maxim·lnÏ 6200 SDR za Ñökody zp˘sobenÈ zpoûdÏnÌmì. (ko) Pramen: BMS Harris & Dixon. Reinsurance newsletter 04/01. POJISTNÝ OBZOR • 7/2001

I

nstitut posuzuje kvalitu v˝robk˘ v oblasti elektrick˝ch zabezpeËovacÌch systÈm˘ a zp˘sob jejich mont·ûe. SystÈm certifikace komponent˘ EZS a registrace mont·ûnÌch firem vytv·¯Ì tlak na kvalitu firem, kterÈ vyr·bÏjÌ nebo dov·ûejÌ nekvalitnÌ zboûÌ a takÈ na ty firmy, kterÈ z r˘zn˝ch d˘vod˘ prov·dÏjÌ nekvalitnÏ mont·û. Tak, jak je to ve svÏtÏ bÏûnÈ, takÈ »AP vydala poûadavky na projekci, mont·û, revize a servis zabezpeËovacÌch systÈm˘ v AplikaËnÌ smÏrnici »AP P131-7. V jednotliv˝ch kapitol·ch jsou poûadavky, postupy a n·vody k jednotliv˝m Ëinnostem, kterÈ s mont·ûÌ souvisejÌ. V p¯Ìloh·ch nalezneme doporuËenÌ pro jednotlivÈ etapy v˝stavby systÈmu.

na d˘kaz toho, ûe mont·û je v souladu s pravidly AplikaËnÌ smÏrnice a uv·dÌ zde stupeÚ zabezpeËenÌ, d˘leûit˝ p¯i uzavÌr·nÌ pojistnÈ smlouvy.

Co je novÈho v registraci mont·ûnÌch firem EZS Uplynul tÈmÏ¯ rok, kdy zaËal institut registrovat mont·ûnÌ firmy

Aktuality z CertifikaËnÌho institutu »AP

Ing. ZdenÏk Veiner »AP povÏ¯ila institut, aby registroval mont·ûnÌ firmy, kterÈ jsou schopnÈ podle uveden˝ch poûadavk˘ prov·dÏt Ëinnosti souvisejÌcÌ s mont·ûÌ elektrick˝ch zabezpeËovacÌch systÈm˘. Pokud firma usoudÌ, ûe m· dostateËnÈ moûnosti plnit n·roËnÈ poûadavky na mont·û, p¯ihl·sÌ se prost¯ednictvÌm ÑProhl·öenÌ z¯izovateleì k registraci u institutu. Po splnÏnÌ z·kladnÌch povinnostÌ je firma zaregistrov·na. Od toho okamûiku je ve vöech p¯Ìpadech, kdy se odkazuje na registraci u institutu, povinna db·t pravidel uveden˝ch v AplikaËnÌ smÏrnici. Mont·ûnÌ firmy vyplÚujÌ na z·vÏr mont·ûe tzv. Atest, potvrzenÌ, POJISTNÝ OBZOR • 7/2001

v oblasti EZS, kterÈ se rozhodly jÌt cestou kvality a zav·zaly se k dodrûov·nÌ evropsk˝ch standard˘ p¯i svÈ Ëinnosti, uveden˝ch v AplikaËnÌ smÏrnici. N·roky na tyto firmy, kterÈ dobrovolnÏ zvolily cestu kvality, budou nar˘stat nejen s v˝vojem novÈ techniky, ale i s poûadavky pojiöùoven, kterÈ se snaûÌ zabr·nit moûn˝m ökod·m nebo alespoÚ snÌûit jejich dopad.

Jak probÌh· provÏ¯ov·nÌ registrovan˝ch firem Pokud budou mÌt mont·ûnÌ firmy z·jem prodlouûit svoji registraci u institutu, umoûnÌ hodno-

cenÌ plnÏnÌ z·vazk˘, kterÈ jsou uvedeny v Prohl·öenÌ z¯izovatele. K poûadavk˘m na Ëinnosti mont·ûnÌ firmy podle AplikaËnÌ smÏrnice jsou stanovena i pravidla jejich kontroly. Institut m· moûnosti Ëinnost mont·ûnÌch firem kontrolovat, tak jak je to bÏûnÈ v systÈmech ¯ÌzenÌ kvality. Je samoz¯ejmÈ, ûe mont·ûnÌ firma nenech· provÏ¯ovat svoji Ëinnost konkurenËnÌ firmou nebo z·visl˝mi odbornÌky. HodnocenÌ Ëinnosti probÌh· na z·kladÏ poûadavk˘ uvedenÈ AplikaËnÌ smÏrnice. Audit vlastnÌ firmy je zamÏ¯en na jejÌ zp˘sobilost, technickÈ podmÌnky, dosaûitelnost a schopnost udrûovat instalovanÈ systÈmy u z·kaznÌk˘ v provozuschopnÈm stavu. DalöÌm p¯edmÏtem auditu je posuzov·nÌ skuteËnostÌ uveden˝ch ve vyplnÏn˝ch Atestech pro pot¯eby pojiöùoven. Firma, po dohodÏ se z·kaznÌkem, umoûnÌ prohlÌdku nÏkterÈ z instalacÌ, na kterÈ byl vystaven Atest. MÏ¯Ìtkem hodnocenÌ je opÏt AplikaËnÌ smÏrnice, kter· stanovÌ z·kladnÌ postupy pro n·vrh, projekci, mont·û a servis. JednotlivÈ komponenty a zp˘sob jejich mont·ûe musÌ odpovÌdat stupni zabezpeËenÌ pro dan˝ charakter objektu. KoneËn˝ stav po mont·ûi musÌ b˝t promÌtnut do projektu. Nezbytnou souË·stÌ je v˝chozÌ revize elektrickÈho za¯ÌzenÌ. Po zkuöebnÌm provozu, kdy jsou odstranÏny p¯ÌpadnÈ neshody, je systÈm p¯ed·n z·kaznÌkovi s p¯Ìsluönou dokumentacÌ a zaökolenÌm. K dokumentaci musÌ b˝t p¯iloûena kromÏ uvedenÈho projektu a protokolu o v˝chozÌ revizi, jeötÏ provoznÌ kniha EZS, uûivatelsk˝ n·vod a samoz¯ejmÏ Atest pro moûnost pojiötÏnÌ. SouËasnÏ firma nabÌzÌ z·kaznÌkovi servisnÌ smlouvu na pravidelnou ˙drûbu za¯ÌzenÌ.

Jak se zp¯ÌsÚujÌ pravidla registrace SystÈm registrace mont·ûnÌch firem se neust·le vyvÌjÌ a zdokonaluje. V souËasnÈ dobÏ »AP vypracov·v· verzi RegistraËnÌho ¯·du, kter˝ popisuje mechanismus ovÏ¯ov·nÌ kvality mont·ûÌ. K doloûenÌ kvality mont·ûe bude moci

mont·ûnÌ firma p¯edloûit inspekËnÌ certifik·t od InspekËnÌho org·nu AGA. PodmÌnkou je, ûe firma bude dodrûovat AplikaËnÌ smÏrnici »AP a InspekËnÌ org·n musÌ mÌt tuto smÏrnici zapracovanou celou ve sv˝ch akreditovan˝ch postupech. Institut nem˘ûe uzn·vat u nov˝ch instalacÌ inspekËnÌ certifik·ty provedenÈ podle zastaralÈ normy »SN 334590, kter· je souË·stÌ akreditovan˝ch postup˘ AGA a je v rozporu s AplikaËnÌ smÏrnicÌ. V tomto smÏru byla uzav¯ena dohoda mezi institutem a InspekËnÌm org·nem AGA. AplikaËnÌ smÏrnice »AP P 1317 je zapracov·na i v ÑBezpeËnostnÌch standardechì N·rodnÌho bezpeËnostnÌho ˙¯adu. SmÏrnice byla p¯ed·na k vyuûÌv·nÌ i Policii »R. Jedn· se tedy o vöeobecnÏ uzn·van˝ dokument. Je nutno ¯Ìci, ûe registrovanÈ firmy, kterÈ si vzaly zlepöov·nÌ kvality za prost¯edek k dosaûenÌ sv˝ch cÌl˘, majÌ dobr˝ p¯edpoklad, ûe p¯i vstupu »R do EU budou schopnÈ konkurence v n·roËn˝ch podmÌnk·ch. Institut takovÈ firmy podporuje a p¯ipravuje program pro jejich rozvoj. V souËasnÈ dobÏ je registrov·no 38 mont·ûnÌch firem a dalöÌ se zajÌmajÌ o podmÌnky registrace u CI »AP. Institut p¯in·öÌ registrovan˝m firm·m aktualizovanÈ informace o nov˝ch norm·ch, z·konn˝ch ˙prav·ch a dalöÌch p¯edpis˘, kterÈ souvisÌ nejen s EZS, ale i s dalöÌmi specializacemi v oblasti ochrany osob a majetku.

Co p¯ipravuje institut pro soukromÈ bezpeËnostnÌ sluûby (SBS) Jak jsme jiû informovali, pro tuto oblast vznikajÌ smÏrnice »AP. Soukrom˝m bezpeËnostnÌm sluûb·m, kterÈ budou mÌt z·jem o registraci u institutu, bude v nejbliûöÌ dobÏ p¯edloûena AplikaËnÌ smÏrnice »AP pro provozovatele PCO, kter· vznikala ve spolupr·ci s AsociacÌ soukrom˝ch bezpeËnostnÌch sluûeb (ASBS) jako prvnÌ. Ke smÏrnicÌm vznik· registraËnÌ ¯·d, kter˝ stanovÌ obecnÈ podmÌnky registrace. Po ˙spÏönÈm splnÏnÌ poûadavk˘ bude SBS zaregistrov·na u institutu.

5

Setk·nÌ odbornÌk˘ oboru bezpeËnostnÌch systÈm˘ a bezpeËnostnÌho pr˘myslu Ing. ZdenÏk Veiner

D

ne 14. Ëervna 2001 se konalo setk·nÌ odbornÌk˘ v oboru bezpeËnostnÌch systÈm˘ a bezpeËnostnÌho pr˘myslu v PolicejnÌ akademii »R v Praze. Toto setk·nÌ iniciovala Asociace technick˝ch bezpeËnostnÌch sluûeb (AGA) ve spolupr·ci s Ministerstvem vnitra, PolicejnÌ akademiÌ »R, AsociacÌ soukrom˝ch bezpeËnostnÌch sluûeb (ASBS), »eskou asociacÌ pojiöùoven (»AP), Hospod·¯skou komorou »R a dalöÌmi v˝znamn˝mi institucemi. Setk·nÌ zah·jil novÏ zvolen˝ prezident AGA V·clav R˘ûiËka. Sezn·mil p¯ÌtomnÈ se z·kladnÌmi zmÏnami a hlavnÌmi cÌli tÈto asociace. Prvo¯ad˝m cÌlem AGA, ¯ekl V·clav R˘ûiËka, je h·jit z·jmy Ëlensk˝ch firem. PotÈ informoval p¯ÌtomnÈ o vzniku InspekËnÌho org·nu AGA a moûnosti vyuûÌv·nÌ jeho sluûeb. Jako v˝raznou zmÏnu v AGA d·le oznaËil podstatnÈ zv˝öenÌ vstupnÌch poplatk˘ pro novÈ Ëleny. Mezi nov˝mi aktivitami jmenoval charitativnÌ Ëinnost a zaloûenÌ Fondu pomoci a prevence AGA a vyzval p¯ÌtomnÈ k podpo¯e tohoto fondu. Na z·vÏr vyj·d¯il snahu rozvÌjet spolupr·ci s ostatnÌmi subjekty na naöem trhu, kterÈ budou podporovat Ëinnost AGA a jejÌ InspekËnÌ org·n. Rektorka PolicejnÌ akademie »R doc. Ing. Hana Bartoöov·, CSc., p¯ivÌtala vöechny p¯ÌtomnÈ na p˘dÏ akademie s tÌm, ûe do budoucna chce podporovat podobn· setk·nÌ na odbornÈ ˙rovni. D·le hovo¯ila o lidskÈm faktoru p¯i technologickÈ revoluci v soukrom˝ch bezpeËnostnÌch sluûb·ch se z·kladnÌ ideou ñ ûe ten, kdo nenÌ aktivnÌ, bude pohlcen. Potleskem byl odmÏnÏn p¯ÌspÏvek Mgr. Jitky GjuriËovÈ, ¯e-

6

ditelky odboru prevence kriminality MV »R, kter· p¯ivÌtala aktivity vöech, kte¯Ì chtÏjÌ p¯ispÏt ke zv˝öenÌ kvality v oboru technickÈho zabezpeËenÌ a v Ëinnosti soukrom˝ch bezpeËnostnÌch sluûeb. P¯edstavitel ASBS, gener·lnÌ tajemnÌk JUDr. Josef »ern˝, zmÌnil aktivnÌ p¯Ìstup tÈto asociace ke zvyöov·nÌ kvality ËinnostÌ v soukrom˝ch bezpeËnostnÌch sluûb·ch. Vyzdvihl dobrou spolupr·ci s CertifikaËnÌm institutem »AP p¯i n·vrhu smÏrnic pro provozovatele pult˘ centralizovanÈ ochrany (PCO) a dalöÌch p¯edpis˘ pro SBS. Velkou pozornost zaznamenal p¯ÌspÏvek gener·lnÌho tajemnÌka »AP Ing. Jaroslava MesrömÌda, CSc. Po kr·tkÈm p¯edstavenÌ asociace a jejÌ dce¯inÈ spoleËnosti CertifikaËnÌho institutu »AP hovo¯il o p¯Ìnosu pojiöùoven v oblasti prevence. ZmÌnil se o vst¯Ìcnosti »AP a CI »AP p¯i jedn·nÌ s AGA v ot·zk·ch vz·jemnÈ spolupr·ce. Informoval p¯ÌtomnÈ o p¯ipravovanÈ tzv. ÑblokovÈ v˝jimceì ß 5 vyhl. 202/2001 Sb., pro pojiöùovny ve vztahu ke stanovenÌ standard˘ pro zabezpeËenÌ objekt˘. D·le p¯edstavil novÈ projekty CertifikaËnÌho institutu »AP, vypl˝vajÌcÌ ze schv·lenÈ Ëinnosti do roku 2003 prezidiem »AP. Mezi novÈ projekty pat¯Ì Pyramida bezpeËnosti, registrace soukrom˝ch bezpeËnostnÌch sluûeb, registrace firem pro mont·û mechanick˝ch z·bran a elektrickÈ poû·rnÌ signalizace. »innost institutu bude smÏ¯ovat k certifikaci systÈmu ¯ÌzenÌ jakosti. Na z·vÏr, gener·lnÌ tajemnÌk »AP, pozitivnÏ zhodnotil dosavadnÌ spolupr·ci se vöemi zainteresovan˝mi stranami v oblasti prevence kriminality.

Z nov˝ch pr·vnÌch p¯edpis˘ JUDr. Ji¯ina Kotrbat· 1. Vyhl·öka Ë. 160/2001 Sb., kterou se mÏnÌ vyhl·öka Ë. 102/ 1995 Sb., o schvalov·nÌ technickÈ zp˘sobilosti a technick˝ch podmÌnk·ch provozu silniËnÌch vozidel na pozemnÌch komunikacÌch, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘ (˙Ëinnost 9. 5. 2001). 2. Vyhl·öka Ë. 162/2001 Sb., o poskytov·nÌ ˙daj˘ z katastru nemovitostÌ »eskÈ republiky (˙Ëinnost 1. 6. 2001). 3. Vyhl·öka Ë. 163/2001 Sb., kterou se mÏnÌ vyhl·öka Ë. 190/ 1996 Sb., kterou se prov·dÌ z·kon Ë. 265/1992 Sb., o z·pisech vlastnick˝ch a jin˝ch vÏcn˝ch pr·v k nemovitostem, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, a z·kon Ë. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostÌ »eskÈ republiky (katastr·lnÌ z·kon), ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘ (˙Ëinnost 1. 6. 2001). 4. Z·kon Ë. 164/2001 Sb., o p¯ÌrodnÌch lÈËiv˝ch zdrojÌch, zdrojÌch p¯ÌrodnÌch miner·lnÌch vod, p¯ÌrodnÌch lÈËebn˝ch l·znÌch a l·zeÚsk˝ch mÌstech a o zmÏnÏ nÏkter˝ch souvisejÌcÌch z·kon˘ (l·zeÚsk˝ z·kon) ñ ˙Ëinnost 19. 6. 2001. 5. Z·kon Ë. 168/2001 Sb., o d·lniËnÌm obchvatu PlznÏ (˙Ëinnost 22. 5. 2001). 6. Z·kon Ë. 170/2001 Sb., o st·tnÌm dluhopisovÈm programu na ˙hradu z·vazk˘ plynoucÌch ze Smlouvy mezi vl·dou »eskÈ republiky, vl·dou SlovenskÈ republiky a vl·dou SpolkovÈ republiky NÏmecko o ukonËenÌ vz·jemnÈho z˙ËtovacÌho styku v p¯evoditeln˝ch rublech a vypo¯·d·nÌ vz·jemn˝ch z·vazk˘ a pohled·vek, kterÈ vznikly jako saldo v p¯evoditeln˝ch rublech ve prospÏch SpolkovÈ republiky NÏmecko, o zmÏnÏ z·kona Ë. 407/2000 Sb., o st·tnÌm dluhopisovÈm programu na Ë·steËnou n·hradu ökod zemÏdÏlsk˝m subjekt˘m postiûen˝m suchem v roce 2000, a o zmÏnÏ z·kona Ë. 424/1991 Sb., o sdruûov·nÌ v politick˝ch stran·ch a v politick˝ch hnutÌch, ve znÏnÌ

pozdÏjöÌch p¯edpis˘ (˙Ëinnost 22. 5. 2001). 7. Na¯ÌzenÌ vl·dy Ë. 172/2001 Sb. k provedenÌ z·kona o poû·rnÌ ochranÏ (˙Ëinnost 22. 5. 2001). 8. ⁄stavnÌ z·kon Ë. 176/2001 Sb., kter˝m se mÏnÌ ˙stavnÌ z·kon Ë. 347/1997 Sb., o vytvo¯enÌ vyööÌch ˙zemnÌch samospr·vn˝ch celk˘ a o zmÏnÏ ˙stavnÌho z·kona Ë. 1/1993 Sb., ⁄stava »eskÈ republiky (˙Ëinnost 31. 5. 2001). 9. Z·kon Ë. 177/2001 Sb., kter˝m se mÏnÌ z·kon Ë. 101/2000 Sb., o ochranÏ osobnÌch ˙daj˘ a o zmÏnÏ nÏkter˝ch z·kon˘, ve znÏnÌ z·kona Ë. 227/2000 Sb., a z·kon Ë. 65/1965 Sb., z·konÌk pr·ce, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘ (˙Ëinnost 31. 5. 2001). 10. Na¯ÌzenÌ vl·dy Ë. 178/2001 Sb., kter˝m se stanovÌ podmÌnky ochrany zdravÌ zamÏstnanc˘ p¯i pr·ci (˙Ëinnost 6. 6. 2001). Prov·dÏcÌ p¯edpis k z·konÌku pr·ce. 11. SdÏlenÌ MZV Ë. 39/2001 Sb. o sjedn·nÌ RozhodnutÌ Ë. 2/2000 Rady p¯idruûenÌ EU ñ »esk· republika o p¯ijetÌ podmÌnek ˙Ëasti »R v programech SpoleËenstvÌ v oblasti p¯Ìpravy na zamÏstn·nÌ a vzdÏl·v·nÌ (platnost 31. 8. 2000). 12. SdÏlenÌ MZV Ë. 41/2001 Sb. o sjedn·nÌ RozhodnutÌ Ë. 4/2000 Rady p¯idruûenÌ EU ñ »esk· republika o p¯echodu do druhÈ etapy p¯idruûenÌ (platnost 1. 2. 2001). POJISTNÝ OBZOR • 7/2001

CÌl prevence kriminality ñ zajiötÏnÌ bezpeËÌ v obcÌch a mÏstech je vlastnÌ vöem Ëlen˘m PoradnÌho sboru MV »R pro situaËnÌ prevenci kriminality (PS). Bohuûel dosavadnÌ Ëinnost PS (˙zk· spolupr·ce, v˝mÏna informacÌ, p¯Ìprava a realizace spoleËn˝ch preventivnÌch projekt˘) tomu zatÌm stoprocentnÏ neodpovÌd·.

I

mpulzem pro zlepöenÌ pr·ce v oblasti ochrany majetku a osob se stal semin·¯ CertifikaËnÌho institutu »eskÈ asociace pojiöùoven, kter˝ se uskuteËnil na podzim roku 2000. Naöe v˝zva k vÏtöÌ aktivitÏ a spolupr·ci s Ministerstvem vnitra a PoliciÌ »R p¯i realizaci konkrÈtnÌch projekt˘ padla koneËnÏ na ˙rodnou p˘du.

dy ze strany tÏch nejvÌce ohroûen˝ch ñ dÏtÌ. Policist˘m na 129 stanoviötÌch v celÈ »R p¯i silniËnÌ kontrole pom·hali û·ci ze Ëtvrt˝ch a p·t˝ch t¯Ìd, kte¯Ì brali sv˘j ˙kol velice zodpovÏdnÏ. Pokud kontrolovan˝ ¯idiË neporuöil pravidla silniËnÌho provozu a mÏl v po¯·dku i vöechny doklady, dostal od dÏtÌ za od-

vÈ akci bylo tak velkÈ, ûe se vraceli na stanoviötÏ, aby dÏtem p¯ivezli nÏkde ûv˝kaËky, jinde nÏco k pitÌ, drobnÈ suven˝ry apod. A jak cel· akce dopadla v ¯eËi ËÌsel? Na 129 stanoviötÌch bylo celkem 548 policist˘ a 237 z·stupc˘ pojiöùovny. Pedagogick˝ dozor u vöech stanoviöù dohlÌûel nad 2375 û·ky z·kladnÌch ökol, kte¯Ì se akce z˙Ëastnili. PolicistÈ celkem zkontrolovali 5822 vozidla. DÏti se nenudily a p¯edaly ¯idiË˘m 3294 jablÌËka a 2136 citron˘. U 541 ¯idiËe nestaËil ani citron, a to proto, ûe p¯estupek byl vyööÌ a byl ¯eöen blokovou pokutou. NÏkolik p¯estupc˘ policistÈ ozn·mili na mÌstnÌ ˙¯ady.

ñ sponzorskou podporu policejnÌch projekt˘ (nap¯Ìklad dny s policiÌ, v˝stavy, vybavenÌ poradensk˝ch mÌstnosti a vozidel, v˝roba diplom˘ a samolepek STOP 24, datab·ze a registrace odcizen˝ch p¯edmÏt˘), ñ vyd·v·nÌ spoleËn˝ch preventivnÌch skl·daËek, publikacÌ a videokazet, ñ po¯·d·nÌ preventivnÌch medi·lnÌch kampanÌ apod. Odbor prevence kriminality MV nabÌzÌ vöem z·jemc˘m ˙Ëast na dalöÌch jiû p¯ipravovan˝ch preventivnÌch projektech. Jde zejmÈna o: ñ I. roËnÌk kulturnÏ-spoleËenskÈho, popul·rnÏ odbornÈho a sportovnÌho festivalu prevence zlo-

DopravnÏ preventivnÌ akci vÏnovala neb˝valou pozornost mÈdia. Jednak p¯Ìmou ˙ËastÌ na nÏkter˝ch stanoviötÌch a d·le pr˘bÏûn˝m informov·nÌm ve¯ejnosti na ˙rovni celoploön˝ch ve¯ejnÏ pr·vnÌch sdÏlovacÌch prost¯edk˘, ale i soukrom˝ch televizÌ, r·diÌ a novin v regionech. Moûnost spolupr·ce s resortem MV a ˙Ëast na jeho konkrÈtnÌch preventivnÌch projektech majÌ i ostatnÌ subjekty PS. Pro ilustraci jde o: ñ zve¯ejÚov·nÌ seznam˘ certifikovan˝ch v˝robk˘ na internetov˝ch str·nk·ch MV v souËinnosti s certifikaËnÌmi org·ny a zkuöebnami,

Ëinnosti, kter˝ se bude konat v HavlÌËkovÏ BrodÏ ve dnech 14. aû 16. z·¯Ì 2001 pod n·zvem ÑKRIMIFESTì, ñ projekt ÑBEZPE»N¡ LOKALITAì, kter˝ si klade za cÌl minimalizovat, cestou urbanistickÈho pl·nov·nÌ, navrhov·nÌ a v˝stavby staveb s vyuûitÌm zabezpeËovacÌ, poû·rnÌ techniky, osvÏtlenÌ Ëi stavebnÌch ˙prav, regenerace a zp¯ehlednÏnÌ staröÌ z·stavby, podmÌnky pro p·ch·nÌ trestnÈ Ëinnosti v konkrÈtnÌm sÌdliöti, obci, mÏstÏ ñ lokalitÏ. ⁄Ëast na tÏchto projektech jiû p¯islÌbily Asociace technick˝ch a bezpeËnostnÌch sluûeb GrÈmium Alarm a pojiöùovna Generali.

V˝zva padla na ˙rodnou p˘du

JUDr. Pavel Koc·bek, JUDr. Tom·ö KonÌËek, Odbor prevence kriminality Ministerstva vnitra S pojiöùovnou Generali se poda¯ilo zorganizovat prvnÌ celost·tnÌ preventivnÌ akci s n·zvem ÑJablko nebo citronì. Akce probÏhla ve dnech 21. aû 25. kvÏtna 2001 a mÏla za cÌl upozornit na problÈmy nedodrûov·nÌ rychlosti v obcÌch. Jak akce probÌhala? P¯edem vybranÈ ˙seky a stanoviötÏ zaplnily kaûd˝ den dopoledne dÏti v bÌl˝ch triËk·ch a v Ëerven˝ch ËepiËk·ch s logem jablka a citronu, kterÈ zajistila pojiöùovna. MotoristÈ se tak setk·vali s dopravnÌmi policisty v doprovodu dÏtÌ na vozovk·ch v blÌzkosti ökol. CÌlem preventivnÌ akce bylo vyvolat pocit osobnÌ ˙Ëasti a uk·zat problÈm rychlÈ jÌzPOJISTNÝ OBZOR • 7/2001

mÏnu sladkÈ jablÌËko a stejnÈ ovoce namalovanÈ na Ëtvrtce. ÿidiË, kter˝ nejel zrovna p¯edpisovÏ, slyöel domluvu jak z ˙st muû˘ z·kona, tak i samotn˝ch dÏtÌ a odnesl si kysel˝ citron ñ namalovan˝ i opravdov˝. To proto, aby si sv˘j proh¯eöek lÈpe zapamatoval. P¯ev·ûn· vÏtöina ¯idiË˘ byla s touto dopravnÏ preventivnÌ akcÌ spokojena a svoji p¯ÌötÌ jÌzdu jistÏ p¯izp˘sobÌ stanovenÈ rychlosti. Byla vöak zjiötÏna i tak z·vaûn· poruöenÌ pravidel silniËnÌho provozu, na kterÈ ani kysel˝ citron nestaËil a ¯idiË musel za p¯estupek uhradit vysokou pokutu. P¯ekvapenÌ i potÏöenÌ nÏkter˝ch ¯idiË˘ z ˙Ëasti dÏtÌ na tÈto zajÌma-

7

F

enomÈn pojistnÈho podvodu obch·zÌ pojiöùovny, poökozuje akcion·¯e i klienty, p˘sobÌ ökody nejenom materi·lnÌ, ale i mor·lnÌ. R˘znÈ pojiöùovny k jeho ¯eöenÌ p¯istupujÌ r˘znÏ. NÏkde fundovanÏ s vÏdomÌm, ûe ochrana proti tÈto nejz·vaûnÏjöÌ trestnÈ Ëinnosti poökozujÌcÌ pojiöùovny musÌ b˝t ¯eöena komplexnÏ, efektivnÏ, na z·kladÏ informacÌ odbornÌk˘ na danou problematiku. Od tohoto postoje se pak odvÌjÌ odpovÌdajÌcÌ aktivity. T¯eba ve¯ejn· proklamace vedenÌ pojiöùovny formou internÌ smÏrnice o ökodlivosti podvodn˝ch jedn·nÌ poökozujÌcÌch pojiöùovnu a snaze managementu ˙ËinnÏ vystupovat proti tÏmto aktivit·m, nekompromisnÏ, na vöech

ny p¯ed pojistn˝m podvodem odliön˝. Bezradnost, nÏkdy alibismus Ëi p¯Ìmo zdÏöenÌ pramenÌcÌ pravdÏpodobnÏ z vlastnÌ minulosti Ëi souËasnosti, i s tÏmito projevy se setk·v·me p¯i argumentaci o nutnosti ¯eöit pojistn˝ podvod v prost¯edÌ pojiöùovny. NenÌ t¯eba zd˘razÚovat, ûe u tÏchto vedoucÌch pracovnÌk˘ lze tÏûko oËek·vat nÏjakÈ ve¯ejnÈ proklamace a z·sadovÈ postoje, natoû pak aktivnÌ snahu problÈm ¯eöit. Vzhledem k existenci odhad˘ sp·chan˝ch pojistn˝ch podvod˘ si m˘ûe kaûd· pojiöùovna provÈst vlastnÌ odhad, jakÈ procento pojistn˝ch podvod˘ bylo v pojiöùovnÏ indikov·no v souvislosti s poËty

Pojistn˝ podvod a r˘znÈ p¯Ìstupy k jeho ¯eöenÌ

JUDr. Aleö »erm·k, CZ Expert, s. r. o. ˙rovnÌch. V poslednÌm obdobÌ jsme se s tÌmto p¯Ìstupem setkali u nÏkolika pojiöùoven. NenÌ t¯eba zd˘razÚovat, jak pr·vÏ tato ve¯ejn· proklamace nekompromisnÌho potÌr·nÌ podvodn˝ch jedn·nÌ a dalöÌch aktivit poökozujÌcÌch pojiöùovnu na vöech ˙rovnÌch, je neobyËejnÏ d˘leûit· pro vöechny zamÏstnance pojiöùovny. TakovÈto vyhl·öenÌ m· nejen dopad na mravnÌ principy uvnit¯ pojiöùovny, ale m· i zcela pragmatick˝ preventivnÌ v˝znam. PochopitelnÏ, bez d˘slednÈho naplÚov·nÌ vöech vyhl·öen˝ch princip˘ v kaûdodennÌ praxi se jak˝koliv efekt vz·pÏtÌ rozplyne. V nÏkter˝ch pojiöùovn·ch je p¯Ìstup k ¯eöenÌ problematiky ochra-

8

ökod v jednotliv˝ch druzÌch pojiötÏnÌ. Kolik ökod pojiöùovna vlastnÌm mechanismem vyËlenila k jejich d˘kladnÈmu proöet¯enÌ s ohledem na moûnost sp·ch·nÌ pojistnÈho podvodu? Od tÏchto ËÌsel se bude n·slednÏ odr·ûet obr·zek ˙silÌ pojiöùovny a jejÌho managementu sniûovat obrovskÈ ökody poökozujÌcÌ akcion·¯e pojiöùoven. V souËasnÈ dobÏ, kdy se o fenomÈnu pojistnÈho podvodu hovo¯Ì nÏkolik let, kdy byla provedena ¯ada konkrÈtnÌch osvÏtov˝ch akcÌ (semin·¯˘ a ökolenÌ) v r·mci »eskÈ asociace pojiöùoven a existujÌ odbornÈ subjekty v r·mci nÏkter˝ch pojiöùoven Ëi jako servis pro pojiöùovny na externÌ b·zi, se st·le

setk·v·me s argumenty o nemoûnosti zÌskan· podez¯enÌ ¯eöit, kdy se podez¯enÌ o pojistnÈm podvodu sice konstatuje, ale tÌm aktivita odpovÏdn˝ch konËÌ. P¯itom je zcela logickÈ, ûe jakÈkoliv konkrÈtnÌ podez¯enÌ, ze kterÈho by vypl˝vala moûnost, ûe je zde pojiöùovna poökozov·na, zcela jednoznaËnÏ musÌ zakl·dat pro toho pracovnÌka, kter˝ podez¯enÌ zÌskal, povinnost toto podez¯enÌ sdÏlit nad¯ÌzenÈmu (Ëi dalöÌ osobÏ v r·mci mechanismu pojiöùovny) a konkrÈtnÌ ökodnÌ ud·lost musÌ b˝t s ohledem na toto zjiötÏnÌ nestandardnÏ provÏ¯ena. PochopitelnÏ, ûe nelze oËek·vat vym˝cenÌ pojistn˝ch podvod˘ jako takov˝ch, ani vytvo¯enÌ takov˝ch mechanism˘, kterÈ umoûnÌ zadokumentov·nÌ a n·slednÈho prok·z·nÌ kaûdÈho podvodnÈho jedn·nÌ. Z naöich zkuöenostÌ z poslednÌho obdobÌ vöak lze konstatovat, ûe u p¯ibliûnÏ 80 procent n·mi proöet¯ovan˝ch ökodnÌch ud·lostÌ se poda¯Ì zadokumentovat konkrÈtnÌ skuteËnosti, jeû majÌ n·slednÏ p¯Ìm˝ vliv na moûnost nevyplacenÌ pojistnÈho plnÏnÌ Ëi jeho kr·cenÌ. Jak zaznamen·v·me u nÏkter˝ch pojiöùoven, vzr˘st· z·jem jejich akcion·¯˘ i o oblast ¯eöenÌ ökod zp˘sobovan˝ch pojistn˝m podvodem ñ jak˝m zp˘sobem jsou jejich prost¯edky svÏ¯enÈ pojiöùovnÏ oöet¯ov·ny, jak· konkrÈtnÌ opat¯enÌ jsou ËinÏna, jakÈ mechanismy byly zavedeny a jak˝ je jejich konkrÈtnÌ p¯Ìnos. V r·mci zav·dÏnÌ ochrann˝ch mechanism˘ je nutnÈ zÌskat maximum informacÌ k r˘zn˝m variant·m ¯eöenÌ tohoto problÈmu. V nÏkter˝ch p¯Ìpadech se totiû na z·kladÏ vnÏjöÌho tlaku zav·dÏjÌ ochrannÈ mechanismy v pojiöùovnÏ izolovanÏ, bez d˘kladn˝ch konzultacÌ s odbornÌky, nap¯. se specialisty pojiöùoven na problematiku pojistn˝ch podvod˘ v r·mci »AP. OchrannÈ mechanismy pak vytv·¯ejÌ sice odbornÌci nap¯. na oblast likvidace ökod, absencÌ specialist˘ na problematiku pojistnÈho podvodu se vöak p¯ijat· opat¯enÌ st·vajÌ pouze bezzubou proklamacÌ, bez odpovÌdajÌcÌ praktickÈ vyuûitelnosti. Lze konstatovat, ûe se v prost¯edÌ pojiöùoven o pojistnÈm podvodu hovo¯Ì a zaznamen·v·me konkrÈtnÌ snahy o vytv·¯enÌ obrann˝ch me-

chanism˘ proti jeho p˘sobenÌ. Vzhledem k p¯edpokl·dan˝m poËt˘m pojistn˝ch podvod˘ je vöak nutno podotknout, ûe naplÚov·nÌ p¯edstav o aktivnÌch krocÌch smÏ¯ujÌcÌch k potÌr·nÌ pojistn˝ch podvod˘ v konkrÈtnÌch p¯Ìpadech, u konkrÈtnÌch podez¯el˝ch ökod, je u vÏtöiny pojiöùoven naprosto nedostateËnÈ. Z rozhovor˘ v pojiöùovn·ch je p¯itom z¯ejmÈ, ûe o existenci podez¯enÌ p¯itom pracovnÌci ¯eöÌcÌ ökodu vÏdÌ, na jejich zjiötÏnÌ vöak nenavazuje û·dn· dalöÌ konkrÈtnÌ aktivita umoûÚujÌcÌ nevyplacenÌ pojistnÈho plnÏnÌ, p¯ÌpadnÏ pouze amatÈrsk˝ polodetektivnÌ pokus o odhalenÌ podvodnÌka. V praxi se Ëasto setk·v·me se situacÌ, kdy odbornÌk na problematiku pojistnÈho podvodu je vyzv·n ke spolupr·ci, aû kdyû je na stole stÌûnost, ökoda se v˝raznÏ vzhledem k ËasovÈ prodlevÏ v pojiöùovnÏ zkomplikovala, dalöÌ ot·lenÌ se st·v· neudrûitelnÈ. BÏûnÏ se pak ¯eöÌ p¯Ìpady starÈ ¯adu mÏsÌc˘ i let. P¯itom samotnÈ podez¯enÌ z nekal˝ch praktik zde bylo tÈmÏ¯ od prvopoË·tku. PochopitelnÏ v tÈto f·zi jiû pojiöùovna nem· manÈvrovacÌ prostor a celÈ vyöet¯ov·nÌ se realizuje pod tlakem na urychlenÈ ukonËenÌ. Moûnost jakoukoliv podez¯elou ökodu nez·vaznÏ konzultovat s odborn˝m subjektem se pro pojiöùovnu jevÌ jako z·sadnÌ. Od tÈto konzultace se pak odvÌjÌ rozhodnutÌ pojiöùovny, jak˝m zp˘sobem vÏc ¯eöit, jakÈ varianty zvolit. Specialista na problematiku pojistnÈho podvodu vÏtöinou dok·ûe jiû z prvotnÌho sezn·menÌ s konkrÈtnÌ kauzou urËit perspektivy p¯ÌpadnÈho öet¯enÌ a souËasnÏ i navrhnout konkrÈtnÌ kroky, jeû jsou pro ¯eöenÌ p¯Ìpadu optim·lnÌ. Aù jiû aktivity k ¯eöenÌ pojistn˝ch podvod˘ budou vych·zet z vlastnÌho vÏdomÌ managementu, ûe mnohamiliÛnovÈ ˙spory lze zÌskat jeho d˘sledn˝m potÌr·nÌm Ëi se bude jednat o d˘sledek tlaku akcion·¯˘, pojiöùovny v blÌzkÈ budoucnosti budou nuceny v podstatnÏ vÏtöÌ mÌ¯e neû doposud zab˝vat se kaûdou konkrÈtnÌ podez¯elou ökodou. Vnit¯nÌ mechanismy pojiöùoven budou zajiöùovat vyËlenÏnÌ takovÈ ökody a jejÌ ¯eöenÌ specifick˝mi postupy v souËinnosti s odbornÌky. NÏkterÈ pojiöùovny u n·s se jiû tÌmto smÏrem vydaly. POJISTNÝ OBZOR • 7/2001

N·rodnÌ zpr·va »AP za trh pojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökodu v »eskÈ republice za rok 2000 (zkr·ceno)

Ing. V·clav Zik·n, z·stupce »AP v CEA, »S-éivnostensk· pojiöùovna a.s. 1. StatistickÈ ˙daje MeziroËnÌ n·r˘st p¯edepsanÈho pojistnÈho 1999/1998 v neûivotnÌm pojiötÏnÌ Ëinil 6,82 %, p¯iËemû n·r˘st v pojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökodu u podnikatelsk˝ch subjekt˘ byl vyööÌ a Ëinil 8,17 %, rovnÏû tak v pojiötÏnÌ odpovÏdnosti obËan˘ byl n·r˘st o 16,7 %. U z·konnÈho pojiötÏnÌ odpovÏdnosti zamÏstnavatele za ökodu zp˘sobenou pracovnÌm ˙razem nebo nemocÌ

z povol·nÌ zamÏstnanci je meziroËnÌ n·r˘st jen 3,25 %. MeziroËnÌ n·r˘st celkovÈho p¯edepsanÈho pojistnÈho z odpovÏdnostnÌho pojiötÏnÌ je vyööÌ neû v˝voj inflace a ËinÌ zhruba 6 %. PodÌl odpovÏdnostnÌho pojiötÏnÌ na celkovÈm p¯edepsanÈm pojistnÈm z neûivotnÌho pojiötÏnÌ je dlouhodobÏ setrval˝ a pohybuje se mezi 10,5 ñ 12 %. To je d·no up¯ednostnÏnÌm pojiötÏnÌ majetko-

vÈho a r˘stem pojistnÈho z pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu motorov˝ch vozidel u obËan˘ i podnikatelsk˝ch subjekt˘. U podnikatelsk˝ch subjekt˘ je up¯ednostÚov·no pojiötÏnÌ ûivelnÌ, vËetnÏ pojiötÏnÌ p¯eruöenÌ provozu p¯ÌpadnÏ strojnÌ pojiötÏnÌ s ohledem na moûnosti financov·nÌ podnik˘. äkodnÌ pomÏr z odpovÏdnostnÌch pojiötÏnÌ je st·le p¯Ìzniv˝, avöak s v˝hledem na postupnÈ zhoröov·nÌ v p¯ÌötÌch letech. Tento trend se jiû zaËÌn· projevovat p¯edevöÌm u pojiötÏnÌ podnikatel˘, kde n·r˘st vyplacen˝ch pojistn˝ch plnÏnÌ meziroËnÏ stoupl o tÈmÏ¯ 46 %. Na jednÈ stranÏ se pr˘mÏrnÈ pojistnÈ plnÏnÌ na jednu pojistnou ud·lost sice snÌûilo z 12 811 KË v roce 1998 na 9286 KË v r. 1999, ale na druhÈ stranÏ se zvyöuje Ëetnost tÏchto ökod. äkodnÌ pomÏr z pojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökody obyvatel je setrval˝, avöak absolutnÏ vyplacen· plnÏnÌ i jejich pr˘mÏrn· v˝öe (4995 KË v r. 1999) mÌrnÏ rostou (i po odeËtenÌ zhruba 3 % inflace v r. 1999). äkodnÌ pomÏr v z·konnÈm pojiötÏnÌ odpovÏdnosti zamÏstnavatele za ökodu p¯i pracovnÌm ˙razu

PojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökodu ñ p¯edepsanÈ pojistnÈ v tis. KË Druh

1999

1998

1997

1 896 715

1 753 536

1 701 773

279 217

239 260

198 137

2 356 013

2 281 945

2 151 288

1999

1998

1997

PojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökodu pr˘myslov˝ch a podnikatelsk˝ch subjekt˘

653 793

453 507

410 415

PojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökody obyvatel

153 061

126 913

114 899

1 650 799

1 460 300

1 180 016

Druh

1999

1998

1997

PojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökodu pr˘myslov˝ch a podnikatelsk˝ch subjekt˘

34,79

25,06

24,12

PojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökody obyvatel

54,82

53,04

57,99

Z·konnÈ pojiötÏnÌ odpovÏdnosti zamÏstnavatele za ökodu zp˘sobenou pracovnÌm ˙razem nebo nemocÌ z povol·nÌ

70,06

63,99

54, 86

PojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökodu pr˘myslov˝ch a podnikatelsk˝ch subjekt˘ PojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökody obyvatel Z·konnÈ pojiötÏnÌ odpovÏdnosti zamÏstnavatele za ökodu zp˘sobenou pracovnÌm ˙razem nebo nemocÌ z povol·nÌ

Vyplacen· pojistn· plnÏnÌ v tis. KË Druh

Z·konnÈ pojiötÏnÌ odpovÏdnosti zamÏstnavatele za ökodu zp˘sobenou pracovnÌm ˙razem nebo nemocÌ z povol·nÌ

äkodnÌ pomÏr (v % ñ bez zapoËtenÌ rezerv)

V˝sledky za rok 2000 nejsou k dispozici.

POJISTNÝ OBZOR • 7/2001

nebo nemoci z povol·nÌ se oproti r. 1998 zhoröil o 6 % a pr˘mÏrnÈ pojistnÈ plnÏnÌ na jednu pojistnou ud·lost vzrostlo o tÈmÏ¯ 28 % oproti r. 1998 na 17 408 KË. V pojiötÏnÌ odpovÏdnosti podnikatel˘ za ökodu a zË·sti takÈ v pojiötÏnÌ odpovÏdnosti zamÏstnavatele za ökodu p¯i pracovnÌm ˙razu nebo nemoci z povol·nÌ roste i poËet nevy¯Ìzen˝ch pojistn˝ch ud·lostÌ, coû je jednak d·no charakterem tohoto pojiötÏnÌ tzv. dlouhou odezvou (long tail business), ale i z¯ejmÏ n·r˘stem p¯Ìpad˘ ¯eöen˝ch soudnÏ. 2. V˝voj a zmÏny v legislativnÌ oblasti a pr·vnÌch norm·ch l K opÏtovnÈmu projedn·nÌ v parlamentu bude v pr˘bÏhu r. 2001 p¯edloûen n·vrh z·kona o pojistnÈ smlouvÏ, l p¯ipravuje se z·kon o pojiöùovacÌch zprost¯edkovatelÌch, pojiöùovacÌch poradcÌch a samostatn˝ch likvid·torech pojistn˝ch ud·lostÌ, kter˝ by mÏl b˝t schv·len do konce r. 2002, l v pr˘bÏhu roku 2000 vstoupily v ˙Ëinnost z·kony ukl·dajÌcÌ povinnost dotyËn˝m subjekt˘m uzav¯Ìt povinnÈ smluvnÌ pojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökodu: ñ osoby povÏ¯enÈ v˝konem soci·lnÏ pr·vnÌ ochrany dÏtÌ (z. Ë. 359/ 1999 Sb.), ñ pojiöùovacÌho nebo zajiöùovacÌho maklÈ¯e a pojiöùovacÌho agenta (z.Ë. 363/1999 Sb.) s minim·lnÌ pojistnou Ë·stkou 5 mil. KË, ñ ve¯ejnÈho draûebnÌka (z. Ë. 26/ 2000 Sb.), ñ autorizovanÈ osoby (z. Ë. 22/1997 Sb. ve znÏnÌ z. Ë. 71/2000 Sb.), ñ novela z·kona o cenn˝ch papÌrech, kter· je ˙Ëinn· od 1. ledna 2001 ukl·d· povinnost dealerovi s cenn˝mi papÌry uzav¯Ìt povinnÈ smluvnÌ pojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökodu s minim·lnÌ pojistnou Ë·stkou 5 mil. KË, ñ od 1. ledna 2001 nabyly ˙Ëinnosti dvÏ novelizace obchodnÌho z·konÌku Ë. 367/2000 Sb. a Ë. 370/2000 Sb., kterÈ upravujÌ postavenÌ Ëlen˘ vrcholov˝ch org·n˘ organizacÌ, kterÈ majÌ vazbu na pojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökodu zp˘sobenou Ëleny p¯edstavenstva a managementu spoleËnosti.

9

Dne 29. ledna 2000 nabyl ˙Ëinnosti z·kon o prevenci z·vaûn˝ch hav·riÌch Ë. 353/1999 Sb., kter˝ je implementacÌ SmÏrnice Rady 96/82 ES z 9.12. 1996 do ËeskÈho pr·vnÌho ¯·du. Ten ukl·d· povinnost dotyËn˝m

subjekt˘m mÌt sjednanÈ pojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökody vzniklÈ v d˘sledku z·vaûnÈ hav·rie po celou dobu, kdy se na nÏ vztahuje tento z·kon.

3. V˝voj produkt˘ odpovÏdnostnÌho pojiötÏnÌ a p¯Ìsluön˝ch sazeb (v KË) PojiötÏnÌ odpovÏdnosti obËan˘ PojistnÈ Ë·stky (rozpÏtÌ, pr˘mÏrn· P»)

300 000 ñ 10 000 000, obvykle 500 000 nebo 1 000 000

Z·klad pro v˝poËet pojistnÈho

pojistn· Ë·stka, rozsah krytÌ, druh a hodnota budovy, poËet podlaûÌ, velikost pozemku, hodnota dÌla, plavidla, v˝kon motor˘

Spolu˙Ëasti

obvykle sjedn·v·no bez spolu˙Ëasti nebo 500

P¯edepsanÈ pojistnÈ

vyööÌ

V˝voj pojistn˝ch sazeb

stabilnÌ

äkodnÌ pr˘bÏh

r˘zn˝ u jednotliv˝ch poötoven, nep¯esahujÌcÌ vöak 75 %. obvykle mezi 25 aû 50 %

PovÏdomost u z·kaznÌk˘

stejn· aû mÌrnÏ lepöÌ

Z·jem o produkt

stabilnÌ aû mÌrnÏ rostoucÌ

Prodejnost produktu

stabilnÌ aû vyööÌ

Moûnosti zajiötÏnÌ

nezajiötÏno nebo schopnÈ zajiötÏnÌ

Zvl·ötnÌ tendence Ëi jevy ovlivÚujÌcÌ trh s tÌmto pojistn˝m produktem

lze oËek·vat r˘st popt·vky v souvislosti s nast·vajÌcÌm oûivenÌm hospod·¯skÈho r˘stu, zvl·ötÏ v pojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökodu z pracovnÏ-pr·vnÌ oblasti

PojiötÏnÌ obecnÈ odpovÏdnosti za ökodu u podnikatelsk˝ch subjekt˘ PojistnÈ Ë·stky (rozpÏtÌ, pr˘mÏrn· P»)

500 000 ñ 200 000 000, obvykle 5, 10 Ëi 20 milion˘


roËnÌ obrat, pojistn· Ë·stka, objem mezd, poËet zamÏstnanc˘, odvÏtvÌ podnik·nÌ, poËet l˘ûek nebo kapacita mÌst

Spolu˙Ëasti

500 ñ 500 000, obvykle 1000, 5000 nebo 10 000


vyööÌ


stabilnÌ aû mÌrnÏ klesajÌcÌ

äkodnÌ pr˘bÏh

r˘zn˝ u jednotliv˝ch pojiöùoven, obvykle mezi 25ñ50 %, nÏkterÈ pojiöùovny vykazujÌ i mÈnÏ neû 25 %, v û·dnÈm p¯ÌpadÏ vöak ne vÌce neû 90 %


stejn· aû lepöÌ

Z·jem o produkt

stabilnÌ aû rostoucÌ

Prodejnost produktu



dobrÈ, bez potÌûÌ, s v˝jimkou nÏkter˝ch pr˘myslov˝ch aktivit s vyööÌ pojistnou Ë·stkou obvykle nad 20 milion˘


dosavadnÌ recese, zejmÈna v regionech s nejvyööÌ nezamÏstnanosti, jakoû i niûöÌ pr·vnÌ vÏdomÌ ovlivÚujÌ sjedn·v·nÌ tohoto pojiötÏnÌ na relativnÏ nÌzkÈ pojistnÈ Ë·stky ve srovn·nÌ s pr˘myslovÏ vyspÏl˝mi zemÏmi, obecnÏ lze oËek·vat r˘st popt·vky s nastupujÌcÌm oûivenÌm hospod·¯stvÌ

PojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökodu zp˘sobenou vadou v˝robku PojistnÈ Ë·stky (rozpÏtÌ, pr˘mÏrn· P»)

1 000 000 ñ 100 000 000 v˝jimeËnÏ aû 200 000 000, obvykle 5, 10 nebo 20 milion˘


roËnÌ obrat, pojistn· Ë·stka, druh v˝robku, objem exportu, rozsah teritori·lnÌho krytÌ

Spolu˙Ëasti

obvykle 5000, 10 000 nebo 20 000, v˝jimeËnÏ 50 000 nebo 100 000




stabilnÌ aû mÌrnÏ klesajÌcÌ

äkodnÌ pr˘bÏh

nep¯evyöujÌcÌ 60 %, u jednotliv˝ch pojiöùoven zpravidla 25ñ50 %, u nÏkter˝ch pojiöùoven i niûöÌ neû 25 %


stejn· aû lepöÌ

Z·jem o produkt

stabilnÌ aû mÌrnÏ rostoucÌ

Prodejnost produktu

stabilnÌ


u rizikovÏjöÌch v˝robk˘ nepatrnÏ horöÌ


pokraËuje mÌrn˝ r˘st popt·vky v souvislostÌ s p¯ijetÌm z·kona Ë. 59/98 Sb., o odpovÏdnosti za ökodu zp˘sobenou vadou v˝robku zvl·ötÏ u spoleËnostÌ se zahraniËnÌ ˙ËastÌ, u firem s aktivnÌm v˝vozem (podmÌnka uzav¯enÌ kupnÌ smlouvy); nÏkolik pojiöùoven, zejmÈna zahraniËnÌch, uzavÌr· toto pojiötÏnÌ jako p¯ipojiötÏnÌ v r·mci pojiötÏnÌ obecnÈ odpovÏdnosti podnikatelsk˝ch subjekt˘ za ökodu

10


PojiötÏnÌ profesnÌ odpovÏdnosti za ökodu PojistnÈ Ë·stky (rozpÏtÌ, pr˘mÏrn· P»)

500 000 ñ 100 000 000 v˝jimeËnÏ aû 300 000, obvykle 5 000 000


pojistn· Ë·stka, v˝öe p¯Ìjm˘, specializace, poËet l˘ûek, struktura person·lu

Spolu˙Ëasti

stanoveny v % (5ñ20 %), minim·lnÏ vöak 1000 aû 5000, p¯ÌpadnÏ i vyööÌ




stabilnÌ

äkodnÌ pr˘bÏh

obvykle menöÌ neû 25 %, u nÏkolika pojiöùoven 25ñ50 %


lepöÌ aû rostoucÌ

Z·jem o produkt

stabilnÌ aû rostoucÌ

Prodejnost produktu

stabilnÌ aû mÌrnÏ vyööÌ


m˘ûe b˝t sloûitÏjöÌ od urËitÈ P» (20 000 000) a pro urËitou profesi


uzavÌr·nÌ r·mcov˝ch pojistn˝ch smluv s profesnÌmi komorami a asociacemi; s poslednÌmi zmÏnami v legislativÏ popsan˝mi v p¯edch·zejÌcÌ textovÈ Ë·sti zpr·vy lze oËek·vat r˘st popt·vky po pojiötÏnÌ profesnÌ odpovÏdnosti; neobvykle nÌzk˝ ökodnÌ pr˘bÏh ve srovn·nÌ se zahraniËnÌmi zkuöenostmi s prognÛzou postupnÈho zhoröov·nÌ zejmÈna v pojiötÏnÌ profesnÌ odpovÏdnosti za ökodu u zdravotnick˝ch za¯ÌzenÌ a lÈka¯˘

PojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökodu zp˘sobenou managamentem PojistnÈ Ë·stky (rozpÏtÌ, pr˘mÏrn· P»)

1 000 000 ñ 500 000 000, obvykle 10 aû 50 milion˘


individu·lnÏ, v˝öe celkov˝ch a obÏûn˝ch aktiv, v˝sledky hospoda¯enÌ za poslednÌ 3 roky na z·kladÏ finanËnÌch v˝kaz˘, pojistn· Ë·stka, obor podnik·nÌ

Spolu˙Ëasti

pro jednotlivce obvykle 10 000 ñ 50 000, pro spoleËnost od 50 000 do 300 000


stabilnÌ aû mÌrnÏ vyööÌ


stabilnÌ

äkodnÌ pr˘bÏh

mÈnÏ neû 25 %, u nÏkter˝ch pojiöùoven zatÌm nulov˝


lepöÌ aû rostoucÌ

Z·jem o produkt

rostoucÌ

Prodejnost produktu

vyööÌ


v nÏkter˝ch p¯Ìpadech (P», obor podnik·nÌ, ekonomickÈ v˝sledky pojiötÏnÈho) m˘ûe b˝t sjedn·nÌ zajiötÏnÌ obtÌûnÈ, akceptace danÈho rizika zajistitelem vyûaduje zevrubnÈ posouzenÌ rizika ve vöech aspektech


rozvÌjejÌcÌ se produkt nabÌzen˝ vybran˝m klient˘m; oËek·van˝ r˘st popt·vky s ohledem na poslednÌ novelizace obchodnÌho z·konÌku, z·visl˝ na ekonomickÈm rozvoji firem, rovnÏû s ohledem k cenÏ tohoto pojiötÏnÌ; dosud neobvykle velmi p¯Ìzniv˝ ökodnÌ pr˘bÏh ve srovn·nÌ se zahraniËnÌmi zkuöenostmi

PojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökody zp˘sobenÈ na ûivotnÌm prost¯edÌ Toto pojiötÏnÌ sjedn·v· jen nÏkolik m·lo pojiöùoven, a to individu·lnÏ pro klienty v souvislosti s pojiötÏnÌm podniku na dalöÌ pojistn· rizika v r·mci komplexnÌho pojistnÈho krytÌ. Zpravidla jsou kryty jen ökody zp˘sobenÈ nahodilou poruchou ochrannÈho za¯ÌzenÌ, p¯iËemû se jedn· o zneËiötÏnÌ jednor·zovÈ, nikoliv postupnÈ. PojistnÈ Ë·stky zpravidla nep¯evyöujÌ Ë·stku 100 mil. KË, ökodnÌ pr˘bÏh je p¯Ìzniv˝. V souvislosti s ˙ËinnostÌ z·kona o prevenci z·vaûn˝ch hav·riÌ lze oËek·vat r˘st popt·vky po tomto pojiötÏnÌ poËÌnaje koncem r. 2001. PojiötÏnÌ n·klad˘ na staûenÌ v˝robku z trhu Na Ës. trhu se jedn· o nov˝ produkt, kter˝ nabÌzÌ asi 7 pojiöùoven individu·lnÏ vybran˝m klient˘m jako doplÚkovÈ pojiötÏnÌ k pojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökodu zp˘sobenou vadn˝m v˝robkem. Prodejnost je nÌzk·, coû je d·no skuteËnostÌ, ûe podniky nemajÌ vÏtöinou zpracov·n POJISTNÝ OBZOR • 7/2001

program pro staûenÌ v˝robku z trhu, kter˝ poûaduje zajistitel p¯ed akceptacÌ rizika a rovnÏû skuteËnost, ûe pojistn· sazba je v mnoha p¯Ìpadech konsultov·na se zajistitelem, p¯iËemû se jedn· o produkt na naöe pomÏry drah˝. Pojistn· Ë·stka obvykle nep¯ekroËÌ 100 milion˘ KË a poËet uzav¯en˝ch pojistek na trhu lze poËÌtat jen v desÌtk·ch. 4. Z·vÏr P¯estoûe podÌl p¯edepsanÈho pojistnÈho v odpovÏdnostnÌm pojiötÏnÌ na celkovÈm p¯edepsanÈm pojistnÈm z neûivotnÌho pojiötÏnÌ je v p¯ÌpadÏ trhu »eskÈ republiky nezanedbateln˝, skyt· trh odpovÏdnostnÌho pojiötÏnÌ dalöÌ znaËn˝ potenci·l s ohledem na nÌzkou mÌru propojiötÏnosti, kter˝ vöak m˘ûe b˝t ve vÏtöÌ mÌ¯e generov·n aû s n·stupem hospod·¯skÈho r˘stu, kter˝ je pr·vÏ nastartov·n (1/2 Q. 2001) To se t˝k· vÌcemÈnÏ vöech pojistn˝ch produkt˘ odpovÏdnostnÌho pojiötÏnÌ.

11

n »esk· pojiöùovna a.s. zÌskala od mezin·rodnÌ agentury Standard & Poorís dlouhodob˝ rating finanËnÌ sÌly a ˙vÏrov˝ rating na ˙rovni BB+ s pozitivnÌm v˝hledem, coû je druhÈ nejvyööÌ ratingovÈ hodnocenÌ, kterÈ Standard & Poorís p¯idÏlila komerËnÌ finanËnÌ instituci v »eskÈ republice a z·roveÚ jedno z nejvyööÌch ocenÏnÌ v r·mci finanËnÌch institucÌ ve st¯ednÌ a v˝chodnÌ EvropÏ. ÑRating je p¯Ìznivou zpr·vou pro klienty »eskÈ pojiöùovny, protoûe ¯Ìk·, ûe »esk· pojiöùovna je finanËnÏ siln· spoleËnost, kter· je schopn· dost·t z·vazk˘m v˘Ëi pojiötÏn˝m bez ohledu na eventu·lnÌ v˝kyvy ekonomiky,ì uvedl v˝konn˝ ¯editel »eskÈ pojiöùovny Petr Prokop. Do budoucna Standard & Poorís ve svÈm hodnocenÌ oËek·v· p¯esun do oblasti ratingu A. Jiû v minulÈm roce p¯idÏlila »eskÈ pojiöùovnÏ rating takÈ agentura Fitch IBCA, a to rating finanËnÌ sÌly (schopnosti dost·t z·vazk˘m v˘Ëi klient˘m) BBB+ a ˙vÏrov˝ rating BBB-. Prioritou »eskÈ pojiöùovny pro nejbliûöÌ obdobÌ je zv˝öenÌ trûnÌ sÌly spoleËnosti, a to zejmÈna v oblasti ûivotnÌho pojiötÏnÌ. Velkou pozornost proto »esk· pojiöùovna p¯ikl·d· rozvoji kombinovan˝ch bankovnÌch a pojiöùovacÌch produkt˘ a nov˝ch prodejnÌch kan·l˘ prost¯ednictvÌm svÈ dce¯inÈ spoleËnosti eBanka. »esk· pojiöùovna je nejvÏtöÌ tuzemsk· pojiöùovna, jejÌ trûnÌ podÌl v roce 1999 p¯esahoval 53 procent. Od roku 1996, kdy nad nÌ manaûerskou kontrolu p¯evzala Skupina PPF, proöla »esk· pojiöùovna rozs·hlou finanËnÌ a organizaËnÌ restrukturalizacÌ, kter· p¯ispÏla k tomu, ûe se v poslednÌch Ëty¯ech letech »eskÈ pojiöùovnÏ da¯Ì neust·le zlepöovat v˝sledky hospoda¯enÌ. V roce 1999 dos·hl Ëist˝ zisk »P 1,058 miliardy korun a za rok 2000 bude Ëist˝ zisk podle p¯edbÏûn˝ch ˙daj˘ opÏt vyööÌ. VlastnÌ jmÏnÌ »eskÈ pojiöùovny p¯edstavuje bezm·la sedm miliard korun, z·kladnÌ jmÏnÌ ËinÌ 3, 412 miliardy korun. HlavnÌmi akcion·¯i jsou ve shodÏ jednajÌcÌ spoleËnosti PPF investiËnÌ holding a.s., Cespo Holdings B.V. a CESPO B.V., jejichû souhrnn˝ podÌl na z·kladnÌm jmÏnÌ »P ËinÌ 52 procent. Fond n·rodnÌho majetku »R drûÌ v »P po-

12

Rating Ëesk˝ch pojiöùoven agenturou Standard & Poorís Standard & Poorís p¯ipravil Ël·nek pro Pojistn˝ obzor o pojistnÈm trhu v »R, jenû byl publikov·n v Ë. 4/2001. V tÈto souvislosti takÈ sdÏlil, ze udÏlil rating nÏkolika Ëlensk˝m pojiöùovn·m »AP. Redakce tyto pojiöùovny oslovila s nabÌdkou moûnosti zve¯ejnÏnÌ vlastnÌ informace o tÈto skuteËnosti. Zde jsou p¯ÌspÏvky tÏch, kte¯Ì je zaslali do poûadovanÈho termÌnu. dÌl 30,25 procenta a KomerËnÌ banka 10 procent. (Tiskov· zpr·va, 18. ledna 2001) n Na BBB pi zv˝öila svÏtozn·m· agentura Standard & Poorís (S & P) rating Kooperativy, pojiöùovny, a.s. D˘vodem je podle z·stupc˘ S & P zejmÈna dobr· solventnost, zlepöen· likvidita a pozice na trhu. ÑZv˝öenÌ ratingu jistÏ potÏöÌ vöechny naöe klienty, protoûe takto vysokÈ ocenÏnÌ znamen·, ûe Kooperativa je finanËnÏ siln· spoleËnost, kter· je za vöech okolnostÌ schopna dost·t sv˝m z·vazk˘m,ì komentoval zv˝öenÌ ratingu z p˘vodnÌho BB pi p¯edseda p¯edstavenstva a gener·lnÌ ¯editel Kooperativy Ing. VladimÌr Mr·z. Kooperativa je kladnÏ oceÚov·na d·le p¯edevöÌm za posÌlenÌ trûnÌho podÌlu, jednak dÌky f˙zi sesterskÈ »eskÈ a MoravskoslezskÈ Kooperativy, jednak ˙spÏön˝m vstupem na trh povinnÈho ruËenÌ. ÑJestliûe spoleËnost dok·ûe vytÏûit kapit·l z tÈto novÏ zÌskanÈ z·kaznickÈ z·kladny k¯Ìûov˝m prodejem sv˝ch produkt˘, jejÌ podÌl na trhu se rapidnÏ zv˝öÌ,ì uv·dÌ se v d˘vodovÈ zpr·vÏ agentury Standard & Poorís, kter· je nejv˝znamnÏjöÌ svÏtovou ratingovou agenturou v pojiöùovnictvÌ. HodnotitelÈ takÈ pozitivnÏ ocenili silnÈho vÏtöinovÈho vlastnÌka Kooperativy a skuteËnost, ûe v roce 1999 se snÌûil Ëist˝ objem ökod. Za vysokou oznaËili naopak vystavenost v˘Ëi zajistitel˘m (p¯edloni si Kooperativa ponechala na sv˘j vrub 55,8 procenta pojistnÈho). Na druhou stranu hodnotÌ S & P kladnÏ, ûe vysok˝ podÌl postoupenÈho pojistnÈho je umÌstÏn u zajistitel˘ s vysok˝m ratingem. ÑTento fakt odr·ûÌ n·ö zodpovÏdn˝ p¯Ìstup k rozloûenÌ rizik. Mezi zajistitele Kooperativy pat¯Ì p¯ednÌ svÏtovÌ giganti, kdyû ve-

doucÌm zajistitelem je nejvÏtöÌ francouzsk· zajiöùovna SCOR. Mezi dalöÌ pat¯Ì Munich Re, Swiss Re, Cologne Re a ERC Frankona,ì doplnil Ing. Mr·z. Kooperativa, pojiöùovna, a. s., je druh˝m nejvÏtöÌm pojiöùovacÌm ˙stavem v »eskÈ republice. Firma m· z·kladnÌ kapit·l jednu miliardu korun a zamÏstn·v· vÌce neû 2500 lidÌ. V roce 2000 p¯edepsala pojistnÈ v celkovÈm objemu tÈmÏ¯ 12 miliard. V souËasnÈ dobÏ firma disponuje vÌce neû 200 obchodnÌmi mÌsty (kancel·¯e a agentury), klient˘m je k dispozici d·le nÏkolik tisÌc externÌch spolupracovnÌk˘ a nonstop bezplatn· Zelen· linka 0800/105 105. HlavnÌm akcion·¯em a strategick˝m partnerem Kooperativy je jedna z nejvÏtöÌch rakousk˝ch pojiöùovacÌch skupin Wiener St‰dtische Allgemeine Versicherung AG, kter· zamÏstn·v· celkem 11 tisÌc lidÌ. Do skupiny Wiener St‰dtische pat¯Ì dalöÌ v˝znamnÈ pojiöùovny Donau, Volksf¸rsorge-Jupiter, Union, Montan a pojiöùovna CA. V zahraniËÌ vlastnÌ skupina v˝znamnÈ podÌly v pojiöùovn·ch v »R, na Slovensku, v MaÔarsku, NÏmecku, It·lii, Polsku a Chorvatsku. (Tiskov· zpr·va, 15. ˙nora 2001) n PrvnÌ americko-Ëesk· pojiöùovna, a.s., je dce¯inou spoleËnostÌ holdingu American International Group, Inc. (AIG), svÏtovÈho lÌdra v oblasti pojiöùovnictvÌ a finanËnÌch sluûeb. SpoleËnost AIG byla zaloûena v roce 1919 a m· poboËky ve vÌce neû 140 zemÌch svÏta. JejÌ aktiva ke konci roku 2000 p¯es·hla Ë·stku 300 miliard americk˝ch dolar˘. PrvnÌ americko-Ëesk· pojiöùovna, a.s., ˙spÏönÏ p˘sobÌ na ËeskÈm pojiöùovacÌm trhu jiû vÌce neû devÏt let

a byla jednou z prvnÌch pojiöùoven v »eskÈ republice se 100% zahraniËnÌ majetkovou ˙ËastÌ. PoË·tkem roku 1999 byla PrvnÌ americko-Ëesk· pojiöùovna, a.s., ocenÏna prestiûnÌ ratingovou agenturou Standard & Poorís nejvyööÌm moûn˝m ratingem AAA. RatingovÈ ohodnocenÌ AAA vyjad¯uje mimo¯·dnÏ vysokou schopnost spoleËnosti dost·t vöem sv˝m z·vazk˘m vypl˝vajÌcÌm z uzav¯en˝ch pojistn˝ch smluv, tj. z·vazk˘m, kterÈ jsme dali naöim klient˘m. VÏ¯Ìme, ûe toto v˝znamnÈ ocenÏnÌ udÏlenÈ uzn·vanou a nez·vislou agenturou jeötÏ vÌce posÌlÌ jiû tak zn·mou vynikajÌcÌ povÏst naöÌ spoleËnosti. Na ocenÏnÌ AAA jsme o to pyönÏjöÌ, ûe jsme je obdrûeli jako prvnÌ a jedin· pojiöùovacÌ spoleËnost v »eskÈ republice. Pro vöechny naöe st·vajÌcÌ i budoucÌ klienty to znamen· p¯edevöÌm maxim·lnÌ jistotu, ûe starost o svou budoucnost a budoucnost sv˝ch rodin svÏ¯ili do rukou spoleËnosti, kter· jejich d˘vÏru nezklame. Michaela R·kosnÌkov· n UNIQA pojiöùovna, a.s., (tehdy jeötÏ jako »esko-rakousk· pojiöùovna, a.s.) zÌskala v kvÏtnu 2000 jako jedna z prvnÌch, v »eskÈ republice p˘sobÌcÌch, pojiöùoven rating finanËnÌ sÌly hodnoty BBBpi od ratingovÈ agentury Standard & Poorís. Tento vynikajÌcÌ rating byl potvrzenÌm silnÈ pozice tehdejöÌ »RP na ËeskÈm pojistnÈm trhu, jejÌ celkovÈ finanËnÌ stability a vynikajÌcÌho kapit·lovÈho z·zemÌ. Od b¯ezna roku 2001 probÌhal proces znovuposouzenÌ jiû udÏlenÈho ratingu a v Ëervnu 2001 byl pojiöùovnÏ, na z·kladÏ v˝sledk˘ dosaûen˝ch v roce 2000, rating na ˙rovni BBBpi znovu potvrzen. Standard & Poorís p¯itom poukazuje zejmÈna na prvot¯ÌdnÌ kapitalizaci, v˝öi rezerv ve srovn·nÌ s konkurenËnÌmi spoleËnostmi na trhu, kvalitnÌ zajistn˝ program a nadpr˘mÏrnou dynamiku r˘stu. UdÏlen˝ rating neobsahuje dodateËnÈ nav˝öenÌ za p¯Ìsluönost k silnÈ mezin·rodnÌ pojiöùovacÌ skupinÏ. Z tohoto pohledu je nejvyööÌm, kter˝ byl pojiöùovnÏ p¯i v˝luËnÈm posuzov·nÌ jejÌch aktivit v »eskÈ republice, udÏlen. Martin é·Ëek, mÌstop¯edseda p¯edstavenstva POJISTNÝ OBZOR • 7/2001

P

odle ˙daj˘ systÈmu poËÌtaËovÈ evidence nehod v silniËnÌm provozu se na ˙zemÌ »eskÈ republiky za prvnÌ Ëty¯i mÏsÌce letoönÌho roku stalo celkem 54 701 nehod, p¯i kter˝ch bylo 306 osob usmrceno, 1410 osob tÏûce zranÏno a 7367 osob zranÏno lehce. Hmotn· ökoda podle odhadu policist˘ na mÌstÏ nehod je 2395,9 mil. KË. V porovn·nÌ se stejn˝m obdobÌm roku 2000 doölo: k n·r˘stu ñ hmotnÈ ökody o 188,1 mil. KË (tj. o 8,5 %), ñ lehce zranÏn˝ch o 124 osob, tj. o 1,7 %, k poklesu ñ poËtu nehod o 13 948, tj. o 20,3 %,

10 104 nehod, v kategorii n·kladnÌ automobil byl pokles o 1 201 nehod atd. PoËet nehod zavinÏn˝ch chodci byl niûöÌ o 204 nehod, u cyklist˘ je snÌûenÌ o 137 nehod atd. PodobnÏ p¯Ìzniv˝ v˝voj je i v n·sledcÌch nehod ñ pokles poËtu usmrcen˝ch pozitivnÏ ovlivnili p¯edevöÌm ¯idiËi osobnÌch automobil˘ ñ snÌûenÌ o 47 osob (tj. cca o 15 %) a v˝znamn˝ pokles je i u nehod zavinÏn˝ch chodci ñ snÌûenÌ o 12 osob (tj. cca o 38 %). Naproti tomu u nehod zavinÏn˝ch ¯idiËi nemotorov˝ch vozidel (zatÌm jen v kategorii cyklist˘) trv· nep¯Ìzniv˝ v˝voj a v tÈto kategorii registrujeme n·r˘st o 4 usmr-

DopravnÌ nehody v »R za leden aû duben 2001

NejËastÏjöÌm druhem nehod byla vz·jemn· sr·ûka jedoucÌch motorov˝ch vozidel ñ 27 483 nehod, n·sledujÌ nehody konËÌcÌ sr·ûkou s pevnou p¯ek·ûkou ñ 9451 nehod atd. NejvÌce usmrcen˝ch bylo p¯i nehod·ch konËÌcÌch sr·ûkou jedoucÌch motorov˝ch vozidel ñ 117 osob, n·sledujÌ nehody konËÌcÌ sr·ûkou s chodcem ñ 88 usmrcen˝ch osob; n·razem na pevnou p¯ek·ûku zahynulo 71 lidÌ atd. NejvÏtöÌ riziko v sobÏ skr˝vajÌ nehody konËÌcÌ sr·ûkou s chodcem, neboù na 1000 nehod p¯ipad· 56 usmrcen˝ch, u nehod konËÌcÌch sr·ûkou s pevnou p¯ek·ûkou m· uveden˝ ukazatel hodnotu 7,5 usmrcen˝ch na 1000 nehod, u vz·jemn˝ch ko-

lizÌ vozidel pak Ñjenì 4,3 usmrcen˝ch na 1000 nehod atd. NejËastÏjöÌ p¯ÌËinou nehod je st·le nespr·vn˝ zp˘sob jÌzdy, na kter˝ p¯ipad· 60 % nehod, dalöÌch 22 % nehod zavinili ¯idiËi motorov˝ch vozidel z d˘vodu nep¯imÏ¯enÈ rychlosti jÌzdy, necel˝ch 16 % jde na konto ned·nÌ p¯ednosti atd. PrvenstvÌ v poËtu usmrcen˝ch osob st·le pat¯Ì nep¯imÏ¯enÈ rychlosti jÌzdy ñ 144 osob, tj. tÈmÏ¯ 53 % z n·sledk˘ nehod ¯idiË˘. Oproti stejnÈmu obdobÌ loÚskÈho roku je poËet nehod niûöÌ u vöech hlavnÌch p¯ÌËin a nejvyööÌ absolutnÌ i relativnÌ snÌûenÌ je v kategorii nespr·vn˝ zp˘sob jÌzdy ñ o 9537 nehod, tj. o 23,8 % atd.

lo Ì d i z Vo jiötÏn o p a

JUDr. Pavel Buöta, tajemnÌk sekce pojiötÏnÌ motorov˝ch vozidel »AP ñ poËtu usmrcen˝ch o 60 osob, tj. o 16,4 %, ñ poËtu tÏûce zranÏn˝ch o 76 osob, tj. o 5,1 %, ñ poËtu nehod se zranÏnÌm nebo usmrcenÌm (tzv. osobnÌ nehody) o 36 nehod (tj. o 0,5 %). P¯Ìznivou skuteËnostÌ letoönÌho v˝voje nehodovosti je vysok˝ pokles poËtu usmrcen˝ch a tÏûce zranÏn˝ch osob a poËtu nehod v˘bec. Pokles poËtu nehod nastal v celÈm spektru sledovan˝ch vinÌk˘ nebo p¯ÌËin nehod, ale rozhodujÌcÌm zp˘sobem byl ovlivnÏn p¯edevöÌm ¯idiËi vöech druh˘ motorov˝ch vozidel a nejvÏtöÌ pokles v absolutnÌch hodnot·ch byl v kategorii osobnÌ automobil ñ pokles o POJISTNÝ OBZOR • 7/2001

cenÈ osoby; n·r˘st je i u nehod zavinÏn˝ch ¯idiËi autobus˘ ñ o 3 osoby atd. Velmi nep¯Ìzniv˝ v˝voj je i u nehod konËÌcÌch poû·rem vozidla ñ zatÌm se stalo Ñjenì 71 tÏchto nehod, ale zahynulo p¯i nich 11 osob, tj. o 8 osob vÌce, a vyööÌ jsou i poËty tÏûce a lehce zranÏn˝ch osob; rovnÏû odhad hmotn˝ch ökod je znaËnÏ vysok˝ a v pr˘mÏru na jednu tuto nehodu p¯ipad· ökoda p¯es 234 000 KË. Nep¯Ìzniv˝ v˝voj n·sledk˘ je i u nehod, kdy vinÌk z mÌsta nehody ujede, celkem se stalo 5332 tÏchto nehod (cca o 17 % mÈnÏ), p¯i nichû bylo usmrceno 6 osob (o 2 osoby vÌce) a dalöÌch 320 osob bylo zranÏno (o 4 osoby vÌce) atd.

Deset nejËetnÏjöÌch p¯ÌËin nehod ¯idiË˘ motorov˝ch vozidel uv·dÌ tabulka Ë. 1: Tabulka Ë. 1 Po10 nejËetnÏjöÌch p¯ÌËin nehod ¯idiË˘ motorov˝ch vozidel ¯adÌ

PoËet nehod

1.

ÿidiË se plnÏ nevÏnoval ¯ÌzenÌ vozidla

8811

2.

NedodrûenÌ bezpeËnÈ vzd·lenosti za vozidlem

8200

3.

Nep¯izp˘sobenÌ rychlosti stavu vozovky

7931

4.

Nespr·vnÈ ot·ËenÌ nebo couv·nÌ

5289

5.

Nezvl·dnutÌ ¯ÌzenÌ vozidla

2787

6.

Ned·nÌ p¯ednosti p¯ik·zanÈ dopravnÌ znaËkou ÑDej p¯ednostì

2608

7.

VjetÌ do protismÏru

1916

8.

Nep¯izp˘sobenÌ rychlosti dopravnÏ technickÈmu stavu vozovky

1669

9.

Vyh˝b·nÌ bez dostateËnÈ boËnÌ v˘le

1428

Ned·nÌ p¯ednosti p¯i odboËov·nÌ vlevo

1039

10.

13

NejtragiËtÏjöÌ p¯ÌËinou nehod ¯idiË˘ motorov˝ch vozidel bylo nep¯izp˘sobenÌ rychlosti dopravnÏ technickÈmu stavu vozovky ñ p¯i tÏchto nehod·ch zahynulo 51 lidÌ, p¯i nehod·ch zavinÏn˝ch nep¯izp˘sobenÌm rychlosti stavu vozovky (mokr· nebo jinak kluzk· vozovka) zahynulo 49 lidÌ, p¯i nehod·ch zp˘soben˝ch nevÏnov·nÌm pot¯ebnÈ pozornosti ¯ÌzenÌ vozidla zahynulo 39 lidÌ atd. Deset nejtragiËtÏjöÌch p¯ÌËin nehod ¯idiË˘ motorov˝ch vozidel uv·dÌ tabulka Ë. 2. Tabulka Ë. 3 uv·dÌ ËlenÏnÌ nehod podle mÌsta, vËetnÏ porovn·nÌ se stejn˝m obdobÌm minulÈho roku, index ñ rok 2000 = 100 %. V hodnocenÈm obdobÌ jsou nehodami nejvÌce zatÌûeny mÌstnÌ komunikace (14 112 nehod) a vybran· komunikaËnÌ sÌù velk˝ch mÏst (11 241 nehod), v po¯adÌ Ëetnosti pak n·sledujÌ silnice I. t¯Ìdy (9 722 nehod). PoËet nehod byl niûöÌ na vöech druzÌch komunikacÌ a nejvÏtöÌ relativnÌ pokles nastal na ˙Ëelov˝ch a mÌstnÌch komunikacÌch ñ o 38,9 %, resp. o 27,9 %. NejniûöÌ pokles byl na silnicÌch I. t¯Ìdy ñ jen o 9,8 %. NejvÌce usmrcen˝ch st·le p¯ipad· na silnice I. a II. t¯Ìdy (121, resp. 79 osob). PoËet usmrcen˝ch byl vyööÌ na silnicÌch II. t¯Ìdy a na d·lnicÌch ñ shodnÏ o 6 osob. NejvÏtöÌ absolutnÌ pokles nastal na silnicÌch I. t¯Ìdy a na vybranÈ komunikaËnÌ sÌti velk˝ch mÏst ñ o 28, resp. o 17 osob. Na d·lnicÌch se v tomto obdobÌ stalo 1114 nehod (ñ 244 nehod), p¯i kter˝ch 14 osob zahynulo, tj. o 6 osob vÌce, neû p¯ed rokem a 144 osob bylo zranÏno ñ o 2 osoby vÌce. Pod vlivem alkoholu bylo zavinÏno celkem 2365 nehod (tj. 4,5 % z celkovÈho poËtu), p¯i kter˝ch bylo 30 osob usmrceno a 1194 zranÏno. Oproti loÚskÈmu obdobÌ je tÏchto nehod o 54 mÈnÏ, poËet usmrcen˝ch je niûöÌ o 4 osoby (tj. o 11,8 %), ale poËet zranÏn˝ch je o 18 osob vyööÌ. PoËet usmrcen˝ch p¯i tÏchto nehod·ch p¯edstavuje tÈmÏ¯ 10 % z celkovÈho poËtu letoönÌch silniËnÌch obÏtÌ. Z celkovÈho poËtu 2365 tÏchto nehod zavinili ¯idiËi osobnÌch automobil˘ ñ 2006, chodci ñ 103, ¯i-

14

diËi n·kladnÌch automobil˘ ñ 110, cyklistÈ ñ 94, ¯idiËi motocykl˘ ñ 17 atd. P¯itom nejvyööÌ podÌl tÏchto nehod byl u cyklist˘ a u ¯idiË˘ mal˝ch motocykl˘ ñ 24 %, resp. 17 % atd. AbsolutnÌ pokles poËtu nehod se projevil ve vöech dnech t˝dne a nejvÏtöÌ relativnÌ snÌûenÌ p¯ipad· na st¯edy a na nedÏle ñ pokles o 23,4 %, resp. o 22,5 %. NejvÌce nehod p¯ipad· na p·tky ñ 9867 a pondÏlky ñ 8741 nehod. Prim·t poËtu usmrcen˝ch majÌ sobotnÌ nehody, kdy bylo usmrceno 63 osob. VyööÌ poËet usmrcen˝ch je registrov·n pouze p¯i sobotnÌch nehod·ch ñ zv˝öenÌ o 13 osob. NejvÏtöÌ pokles usmrcen˝ch p¯ipad· na st¯edeËnÌ a p·teËnÌ nehody ñ snÌûenÌ o 30, resp. 18 osob. NejhoröÌm dnem tohoto obdobÌ byl p·tek 23. ˙nora, kdy se stalo 1008 nehod. Ve sledovanÈm obdobÌ (leden aû duben) v pr˘mÏru na jeden den p¯ipadlo 456 nehod. NejtragiËtÏjöÌm dnem tohoto obdobÌ byla sobota 17. b¯ezna, kdy zahynulo 8 lidÌ. V pr˘mÏru na jeden den tohoto obdobÌ p¯ipad· 2,55 usmrcen˝ch osob. V lednu aû v dubnu bylo celkem 12 dnÌ, kdy p¯i nehod·ch nep¯iöel nikdo o ûivot. P¯i nehod·ch zavinÏn˝ch ¯idiËi motorov˝ch vozidel z d˘vodu ned·nÌ p¯ednosti chodci p¯ech·zejÌcÌmu po vyznaËenÈm p¯echodu zahynulo v prvnÌch Ëty¯ech mÏsÌcÌch 11 chodc˘ (+ 8 usmrcen˝ch oproti loÚskÈmu obdobÌ), 57 bylo tÏûce zranÏno (+ 9 osob) a 242 bylo lehce zranÏno (+ 127 osob). V tabulce Ë. 4 je uvedeno porovn·nÌ n·sledk˘ nehod pro z·kladnÌ kategorie ˙ËastnÌk˘ silniËnÌho provozu. NejvÌce usmrcen˝ch bylo v kategorii ¯idiË osobnÌho automobilu a chodec. NejvÏtöÌ absolutnÌ pokles poËtu usmrcen˝ch byl v kategorii ¯idiË osobnÌho auta a chodec ñ shodnÏ o 17 osob, u ¯idiË˘ motocykl˘ je pokles o 10 usmrcen˝ch, ale u cyklist˘ je zv˝öenÌ o 4 osoby (tj. o 17,4 %) atd. Z anal˝zy dostupn˝ch statistick˝ch dat se ukazuje, ûe pokles poËtu nehod a zatÌm p¯Ìzniv˝ v˝voj celkov˝ch n·sledk˘ nehod byl ve velkÈ mÌ¯e ovlivnÏn p¯edevöÌm niûöÌ intenzitou provozu vyvolanou mj. i cenou pohonn˝ch hmot.

Podle p¯edbÏûn˝ch informacÌ z »eskÈho statistickÈho ˙¯adu poklesla v prvnÌch dvou mÏsÌcÌch letoönÌho roku (oproti srovnatelnÈmu obdobÌ loÚskÈho roku) spot¯eba automobilovÈho benzinu o 23,9 % a spot¯eba motorovÈ nafty poklesla o 16,7 %. Pokles poËtu nehod a jejich n·sledk˘ je tak prakticky v relaci s poklesem spot¯eby pohonn˝ch hmot. V˝razn˝ vliv na snÌûenÌ poËtu evidovan˝ch nehod lze p¯iËÌst i novÈ pr·vnÌ ˙pravÏ ohlaöovacÌ povinnosti ˙ËastnÌk˘ dopravnÌch

nehod, kdyû s ˙ËinnostÌ od 1. ledna 2001 podle z·kona Ë. 361/2000 Sb., o provozu na pozemnÌch komunikacÌch, se jim ukl·d· povinnost ohl·sit dopravnÌ nehodu aû p¯i hmotnÈ ökodÏ p¯evyöujÌcÌ 20 000 KË (d¯Ìve 1000 KË), dohodnou-li se na zavinÏnÌ, nejedn·-li se o ökodu zp˘sobenou na majetku t¯etÌ osoby a nedoölo-li p¯i nehodÏ k usmrcenÌ nebo ublÌûenÌ na zdravÌ. D˘vod˘ k optimismu proto zatÌm mnoho nenÌ. Pramen: PolicejnÌ prezidium »R

Tabulka Ë. 2 Po- 10 nejtragiËtÏjöÌch p¯ÌËin nehod ¯adÌ ¯idiË˘ motorov˝ch vozidel

poËet usmrcen˝ch

1.

Nep¯izp˘sobenÌ rychlosti dopravnÏ technickÈmu stavu vozovky

51

2.

Nep¯izp˘sobenÌ rychlosti stavu vozovky

49

3.

ÿidiË se plnÏ nevÏnoval ¯ÌzenÌ vozidla

39

4.

VjetÌ do protismÏru

29

5.

Nep¯izp˘sobenÌ rychlosti viditelnosti

19

6.

Nep¯izp˘sobenÌ rychlosti vlastnostem vozidla a n·kladu

11

7.

Ned·nÌ p¯ednosti chodci na vyznaËenÈm p¯echodu

11

8.

Ned·nÌ p¯ednosti p¯ik·zanÈ dopravnÌ znaËkou ÑDej p¯ednostì

9

9.

Kolize s protijedoucÌm vozidlem p¯i p¯edjÌûdÏnÌ

6

Nespr·vnÈ ot·ËenÌ nebo couv·nÌ

5

10.

Tabulka Ë. 3 MÌsto nehody V OBCI Index MIMO OBEC

PoËet nehod 40 200 77,1 14 501

PoËet usmrcen˝ch 112 72,7 194

PoËet tÏûce zranÏn˝ch 706 82,3 704

Index

88,0

91,5

D¡LNICE

1114

14

112,1 27

Index

82,0

175,0

112,5

PoËet Hmotn· lehce ökoda zranÏn˝ch v mil. KË 4 434 98,5 2933

1506,66 107,7 889,25

107,0

109,9

117

125,99

99,2

92,1

Tabulka Ë. 4 PoËet usmrcen˝ch rok 2001

RozdÌl oproti r. 2000

104

ñ17

86,0

Chodec

88

ñ17

83,8

Spolujezdec v osobnÌm automobilu

69

ñ4

94,5

Cyklista

Kategorie ˙ËastnÌka silniËnÌho provozu ÿidiË osobnÌho automobilu

Index rok 2000 =100%

27

4

117,4

ÿidiË motocyklu

8

ñ10

44,4

ÿidiË mopedu

2

2

ÿidiË n·kladnÌho automobilu

7

ñ6

ÿidiË autobusu

0

0

OstatnÌ

1

ñ4

53,8 20,0


V

prvnÌ dek·dÏ 21. stoletÌ oslavÌ pojiötÏnÌ technick˝ch rizik svÈ 150. v˝roËÌ. PoË·tky jeho vzniku souvisejÌ s pr˘myslovou revolucÌ, zaloûenou na ¯adÏ tehdejöÌch objev˘ a vyn·lez˘, z nichû nejv˝znamnÏjöÌ byla realizace funkËnÌho kotle a parnÌho stroje jako stabilnÌ Ëi mobilnÌ pohonnÈ jednotky. KolÈbkou technologickÈho pokroku se stala Anglie. V Manchesteru byla v roce 1854 zaloûena Steam Users Association, jejÌmû posl·nÌm bylo shromaûÔov·nÌ provoznÌch ˙daj˘ a zkuöenostÌ, a o pÏt let pozdÏji vznikla Steam Boiler Assurance Company, z¯ejmÏ prvnÌ pojiöùovna na svÏtÏ, zamÏ¯en· na technick· za¯ÌzenÌ.

do dalöÌch evropsk˝ch st·t˘ a do SevernÌ Ameriky. V poË·teËnÌ f·zi se jednalo jen o materi·lnÌ ökody. Teprve ve dvac·t˝ch aû t¯ic·t˝ch letech dvac·tÈho stoletÌ se nabÌdka rozöÌ¯ila o n·slednou ztr·tu hrubÈho zisku a pojiötÏnÌ v pr˘bÏhu v˝stavby a mont·ûe. Principem strojnÌho pojiötÏnÌ, platn˝m do dneönÌ doby, je vöerizikov· ochrana proti vnit¯nÌ mechanickÈ nebo elektrickÈ z·vadÏ, doplnÏn· o p·dy anebo n·razy na pojiötÏnÈ za¯ÌzenÌ. Specifick˝m rysem souËasnÈho produktu je krytÌ ökody vzniklÈ v d˘sledku selh·nÌ lidskÈho Ëinitele p¯i obsluze. P¯ÌËinou m˘ûe b˝t i vada materi·lu nebo chybn˝ n·vrh. Podstatn˝m znakem

PojiötÏnÌ pro energetiku

Ing. Ji¯Ì Janata, CSc., MARSH s.r.o. PojiötÏnÌ je odrazem v˝voje spoleËnosti. Spolu s nov˝mi aplikacemi doch·zelo k z·vaûn˝m hav·riÌm, kterÈ znamenaly pro investory velkÈ a tÏûko nahraditelnÈ ztr·ty. HmotnÈ ökody b˝valy zp˘sobeny jin˝m mechanismem neû ûivelnou ud·lostÌ, nap¯. explozÌ kotle na z·kladÏ p¯Ìliö velkÈho vnit¯nÌho p¯etlaku, zborcenÌm trubkovÈho systÈmu v d˘sledku p¯eh¯·tÌ pro nedostatek vody nebo zad¯enÌm v·lce; pozdÏji, s rozvojem v˝roby elekt¯iny, se zaËaly objevovat zkraty vinutÌ gener·toru, motoru nebo transform·toru. Nutnost zÌskat finanËnÌ prost¯edky pro p¯Ìpad z·vaûnÈ hav·rie vedla ke vzniku strojnÌho pojiötÏnÌ, kterÈ se pak rychle rozöÌ¯ilo POJISTNÝ OBZOR • 7/2001

pojistnÈ ud·losti vöak musÌ b˝t to, ûe k nÌ dojde n·hle a neoËek·vanÏ, ûe se nejedn· nap¯. o d˘sledek vÏdomÈho zanedb·v·nÌ ˙drûby nebo p¯edepsan˝ch revizÌ. Mezi v˝luky pat¯Ì koroze, eroze, kavitace, p¯irozenÈ st·rnutÌ a opot¯ebenÌ. StrojnÌ pojiötÏnÌ zpravidla vyûaduje, aby za¯ÌzenÌ bylo souËasnÏ pojiötÏno proti ûivelnÌm nebezpeËÌm. Spolu s rozvojem pojiötÏnÌ se zaËala vÏnovat n·leûit· pozornost prevenci. Zdokonalovaly se v˝poËetnÌ metody a experiment·lnÌ postupy, kterÈ znamenaly pokrok v oblasti dimenzov·nÌ strojnÌch a elektrick˝ch souË·stÌ, byly propracov·v·ny ˙ËinnÈ zp˘soby ˙drûby, konstruktÈ¯i reagovali na praktickÈ v˝sledky roz-

bor˘ hav·riÌ. Tuto Ëinnost rovnÏû podporovali a nad·le podporujÌ pojistitelÈ. ModernÌ provozy s kotli vöech druh˘, parnÌmi, vodnÌmi nebo plynov˝mi turbinami, elektrick˝mi gener·tory a transform·torov˝mi stanicemi, jsou ve svÏtÏ provozov·ny pouze za p¯edpokladu strojnÌho a ûivelnÌho pojiötÏnÌ vËetnÏ pojiötÏnÌ st·l˝ch n·klad˘ a uölÈho zisku p¯i v˝padku v˝roby. NechybÌ ani odpovÏdnost za ökody zp˘sobenÈ t¯etÌm stran·m. Trvale udrûiteln˝ rozvoj Pr˘myslovou revoluci povaûuje za v˝znamn˝ meznÌk v˝voje i Alvin Toffler ve svÈ knize T¯etÌ vlna. DospÏl k n·zoru, ûe v dÏjin·ch lze rozliöovat t¯i z·sadnÌ zvraty, neboli t¯i vlny. Jako prvnÌ vlna byla oznaËena neolitick· revoluce, spadajÌcÌ zhruba do 6. aû 5. tisÌciletÌ p¯ed naöÌm letopoËtem, jejÌmû v˝sledkem byl vznik a rozvoj zemÏdÏlstvÌ. Druhou vlnou je v˝öe zmÌnÏn· pr˘myslov· revoluce. N·stup t¯etÌ vlny by mÏl charakterizovat obdobÌ, kterÈ pr·vÏ proûÌv·me. ObÏ p¯edchozÌ vlny byly doprov·zeny zv˝öenÌm ûivotnÌ ˙rovnÏ a n·r˘stem populace. Pr˘myslov· revoluce zvl·öù v˝raznÏ zas·hla do ûivota lidÌ. Doölo ke zmÏnÏ postavenÌ ËlovÏka; postupnÏ dos·hl vyööÌho stupnÏ osobnÌ svobody ale i zv˝öenÈ mÌry odpovÏdnosti. Jiû v devaten·ctÈm stoletÌ Ëi dokonce jeötÏ d¯Ìve byly poloûeny z·klady standardizace a tvorby norem. Prvo¯ad˝ v˝znam zÌsk·vala tov·rna jako mÌsto, kde se vytv·¯ejÌ materi·lnÌ hodnoty. Proto nastal odchod za pracÌ z venkova do mÏst, kter˝ je dosud patrn˝ v nÏkter˝ch rozvojov˝ch zemÌch. TradiËnÌ vÌcegeneraËnÌ model venkovskÈ rodiny prakticky p¯estal existovat. Ovöem i zemÏdÏlstvÌ pr˘myslovÏ vyspÏl˝ch st·t˘ znaËnÏ zmÏnilo svoji tv·¯ dÌky mechanizaci a pouûÌv·nÌ chemick˝ch prost¯edk˘. Industrializace vedla ke kumulaci majetku a bohuûel takÈ i k n·rustu negativnÌch vliv˘ na ûivotnÌ prost¯edÌ. Vöechny tyto jevy pojistn˝ pr˘mysl velice pozornÏ sleduje. CÌlem t¯etÌ vlny by mÏla b˝t p¯edevöÌm komplexnÌ n·prava ökod zp˘soben˝ch dosavadnÌ lidskou ËinnostÌ. V tÏchto aktivit·ch by nejvÏtöÌ v˝znam a dokonce rozhodujÌcÌ

slovo mÏly mÌt univerzity. Vliv politik˘, prosazujÌcÌch jen z·jmy urËit˝ch skupin, by mÏl b˝t potlaËen. P¯edpokl·d· se stÏhov·nÌ obyvatelstva z mÏst na venkov, zpÏt k p¯ÌrodÏ, protoûe dÌky informaËnÌm technologiÌm bude moûnÈ, aby kvalifikovanÌ pracovnÌci vykon·vali ¯adu ˙kon˘ p¯Ìmo ze svÈho domova. Ze stejn˝ch d˘vod˘ bude domov tÈû mÌstem, kde bude moûnÈ dos·hnout rozhodujÌcÌho podÌlu univerzitnÌho vzdÏl·nÌ. Energetickou spot¯ebu bude nutnÈ co nejvÌce omezit, zejmÈna na z·kladÏ ˙spor, lepöÌho vyuûÌv·nÌ paliva a p¯ÌrodnÌch zdroj˘. Bude tÈû nezbytnÈ, aby v˝voj lidskÈho spoleËenstvÌ probÌhal v souladu s principy trvale udrûitelnÈho rozvoje, t.j. aby reagoval na pot¯eby souËasn˝ch generacÌ ale bez omezov·nÌ pot¯eb generacÌ budoucÌch. JedinÏ dodrûov·nÌ tÏchto z·sad znamen· nadÏji pro budoucnost. TÏchto cÌl˘ lze dos·hnout pouze p¯i vz·jemnÈ spolupr·ci vöech zemÌ svÏta. ZatÌm vöak nenÌ mnoho d˘vod˘ ke spokojenosti. SvÏtov· konference o ûivotnÌm prost¯edÌ v roce 1992 v Rio de Janeiro stanovila z·sadnÌ opat¯enÌ v oblasti emisÌ, kter· sice byla vöemi z˙ËastnÏn˝mi st·ty p¯ijata, ale podle dostupn˝ch zpr·v se jejich realizace v praxi neprov·dÌ. Cesty k zÌsk·v·nÌ energie RozloûenÌ spot¯eby prim·rnÌch energetick˝ch zdroj˘ ve svÏtÏ je zatÌm v˝raznÏ nerovnomÏrnÈ. Jen 20 % celkovÈ populace, p¯ipadajÌcÌ na pr˘myslovÏ vyspÏlÈ st·ty svÏta, spot¯ebov·v· 80 % celkovÈ svÏtovÈ energetickÈ produkce. Vzhledem k p¯edpokladu postupnÈho vyrovn·v·nÌ ûivotnÌ ˙rovnÏ i r˘stu poËtu obyvatel, zejmÈna v rozvojov˝ch zemÌch, lze oËek·vat dalöÌ zvyöov·nÌ energetickÈ spot¯eby. ZatÌmco v roce 2000 bylo na svÏtÏ 6 mld. lidÌ a roËnÌ spot¯eba elekt¯iny dosahovala 16,8 mld. MWh, podle propoËt˘ by v roce 2020 celkov· populace mÏla vzr˘st na 8 mld. a spot¯eba elekt¯iny na 25,0 mld. MWh. Z hlediska perspektiv v˝voje lidstva z˘st·vajÌ st·le otaznÌky nad zabezpeËenÌm energiemi. Nejd˘leûitÏjöÌm prim·rnÌm neobnoviteln˝m zdrojem je od druhÈ poloviny 20. stoletÌ ropa. P¯i jejÌm zpracov·nÌ se rovnÏû zÌsk·v· öirokÈ

15

spektrum dalöÌch v˝robk˘ a polotovar˘. Podle souËasn˝ch znalostÌ se vyËerp·nÌ dostupn˝ch z·sob p¯edpokl·d· nÏkdy okolo roku 2035. O nÏco lÈpe je na tom zemnÌ plyn, kter˝ by mÏl b˝t k dispozici jeötÏ po roce 2050. TakÈ svÏtovÈ z·soby uhlÌ jsou zatÌm dostateËnÈ, hled· se vöak cesta k jejich efektivnÏjöÌmu vyuûitÌ, zaloûenÈmu na chemickÈm zpracov·nÌ. Oxidy sÌry a dusÌku vzniklÈ p¯i spalov·nÌ lze sice chemickou cestou odstranit za cenu zv˝öen˝ch n·klad˘, ale spoleËn˝m problÈmem vöech za¯ÌzenÌ s p¯Ìm˝m spalov·nÌm fosilnÌch paliv z˘st·vajÌ masivnÌ emise oxidu uhliËitÈho, kterÈ mohou p¯ispÌvat ke vzniku sklenÌkovÈho efektu a glob·lnÌmu oteplov·nÌ naöÌ planety. Jedinou sch˘dnou alternativu z hlediska omezov·nÌ emisÌ p¯edstavuje v souËasnosti jadern· energetika. Je vöak velmi neöùastnÈ, ûe v povÏdomÌ lidÌ je nukle·rnÌ technika spojov·na p¯edevöÌm s v˝robou niËiv˝ch zbranÌ, a proto b˝v· laickou ve¯ejnostÌ p¯ijÌm·na s velk˝mi obavami. NejvyööÌ prioritou p¯i v˝robÏ tepla a elekt¯iny musÌ b˝t ot·zky bezpeËnosti. Pojistn˝ pr˘mysl podpo¯il jiû od poË·tku rozvoj tohoto oboru stejnÏ tak jako tomu bylo u jin˝ch technick˝ch novinek. Jadern· rizika jsou kryta pouze v r·mci specializovanÈho jadernÈho poolu, kter˝ propojuje kapacitnÌ moûnosti vöech zainteresovan˝ch zemÌ svÏta. PojistitelÈ financujÌ Ëinnost rizikov˝ch inûen˝r˘, zamÏ¯en˝ch na prevenci hav·riÌ. Db· se na to, aby vöechny d˘leûitÈ funkËnÌ prvky byly zdvojn·sobeny nebo ztrojn·sobeny. Jiû jen prost˝ fakt, ûe obÏ ËeskÈ jadernÈ elektr·rny byly p¯ijaty do pojiötÏnÌ, by mÏl b˝t urËitou z·rukou kvality. Mnohdy neopodstatnÏnÈ protesty proti jadernÈ energetice jsou z·roveÚ projevem pohrd·nÌ v˘Ëi spoleËnÈ pr·ci tv˘rc˘ elektr·ren. Je

nutnÈ zd˘raznit, ûe jadern· elektr·rna v »ernobylu, p¯i jejÌû hav·rii v roce 1986 uniklo do ovzduöÌ velkÈ mnoûstvÌ radioaktivnÌho materi·lu, pojiötÏna nebyla. Zatajov·nÌ skuteËnÈho stavu a situace p¯ed ve¯ejnostÌ bylo jen typickou uk·zkou zv˘le totalitnÌ moci. Moûnost zabezpeËenÌ energetickÈ spot¯eby poskytujÌ tÈû obnovitelnÈ zdroje, k nimû pat¯Ì vodnÌ, sol·rnÌ, vÏtrn·, geoterm·lnÌ energie a moûnost vyuûitÌ biomasy, kter· je odpadem v zemÏdÏlstvÌ, lesnictvÌ nebo v d¯evozpracujÌcÌm pr˘myslu. Elektr·rny s vodnÌmi turbinami jiû existujÌ ¯adu let; mohou se vöak stavÏt pouze na mÌstech s vhodn˝mi podmÌnkami. SluneËnÌ kolektory pro oh¯ev vody majÌ takÈ dlouholetou tradici; st·le se vöak neda¯Ì komerËnÏ zvl·dnout v˝robu fotovoltaick˝ch Ël·nk˘ s p¯Ìmou p¯emÏnou sol·rnÌ energie na elektrickou. Ani vÏtrnÈ elektr·rny zatÌm nezaznamenaly velkÈ rozöÌ¯enÌ, jejich v˝stavba se omezuje spÌöe na nezalidnÏnÈ oblasti. Lze konstatovat, ûe obnovitelnÈ energetickÈ zdroje p¯edstavujÌ d˘leûit˝ prost¯edek ˙spor prim·rnÌch zdroj˘, ovöem samy o sobÏ zatÌm nestaËÌ pokr˝t vöechny poûadavky. V souËasnÈ dobÏ se jako perspektivnÌ jevÌ p¯edevöÌm dva n·sledujÌcÌ zp˘soby zÌsk·v·nÌ energie, splÚujÌcÌ ekologick· kriteria: SyntÈza lehk˝ch jader p¯i teplot·ch nad 100 mil. ∞C. ZatÌm je ve stadiu intenzivnÌho v˝zkumu, moûnÈ komerËnÌ vyuûitÌ se oËek·v· okolo roku 2050. VyuûitÌ vodÌku jako ekologickÈho paliva k p¯ÌmÈmu spalov·nÌ. P¯edpokl·d· se, ûe by mohl nahradit zemnÌ plyn. M˘ûe b˝t podobnÏ skladov·n v z·sobnÌcÌch a dopravov·n potrubnÌmi rozvody. P¯i spalov·nÌ smÏsi se vzduchem vznik· pouze malÈ mnoûstvÌ oxid˘ dusÌku a voda. Nedo¯eöen˝m problÈmem vöak z˘st·v· jeho levn· v˝roba.

AKTUALITY ZE ZAHRANI»Õ

PojiötÏnÌ v·leËn˝ch rizik UpisovatelÈ na trhu Lloydís zavedli moûnost sjedn·vat krytÌ v·leËn˝ch rizik v r·mci pojiötÏnÌ n·mo¯nÌho kaska. Syndik·ty 376, 609 a 623 nabÌzejÌ maklÈ¯˘m na sv˝ch adres·ch na sÌti krytÌ do 100 mil. USD pro jednu loÔ. Je moûnÈ obdrûet nabÌdky, sjednat pojiötÏnÌ i hl·sit ökody p¯es poËÌtaË. (ko) Pramen: BMS Harris & Dixon. Reinsurance newsletter 04/01.

16

Kooperativa oslavovala 10. v˝roËÌ zaloûenÌ

V

elkolepÈ oslavy desetiletÈho p˘sobenÌ Kooperativy na trhu jako prvnÌ soukromÈ pojiöùovny na naöem trhu, vyvrcholily dvÏma celopodnikov˝mi akcemi, kterÈ se konaly 30. a 31. kvÏtna 2001. Do p¯ekr·snÈho prost¯edÌ PraûskÈho hradu pozvala Kooperativa akcion·¯e, zajistitele, v˝znamnÈ obchodnÌ partnery, klienty i z·stupce konkurenËnÌch pojiöùoven, aby spoleËnÏ s nimi oslavila svÈ des·tÈ narozeniny. Oslav·m p¯·lo poËasÌ ñ po nÏkolika chladn˝ch dnech byl 30.

ditel rakouskÈ pojiöùovny Wiener St‰dtische Dkfm. Dr. Siegfried Sellitsch. V duchu Ëesko-rakouskÈ soun·leûitosti byly vybr·ny takÈ skladby Wolfganga Amadea Mozarta a AntonÌna Dvo¯·ka, kterÈ zahr·l Praûsk˝ komornÌ orchestr. Lesk slavnostnÌmu veËeru dodal sv˝m vynikajÌcÌm v˝konem n·ö p¯ednÌ houslov˝ virtuos V·clav HudeËek. Hudba vyhr·vala i bÏhem recepce, kter· se konala ve vöech z·koutÌch JiûnÌch zahrad. Na svÈ si mohli

Ob¯Ì dort ozdoben˝ logem Kooperativy slavnostnÏ spoleËnÏ rozkrojili p¯edseda p¯edstavenstva a gener·lnÌ ¯editel Kooperativy Ing. VladimÌr Mr·z, n·mÏstek gener·lnÌho ¯editele Wiener St‰dtische a p¯edseda dozorËÌ rady Kooperativy Dr. G¸nter Geyer.

kvÏten prvnÌm tÈmÏ¯ letnÌm dnem ñ takûe p¯ibliûnÏ 700 host˘ se mohlo bÏhem recepce obdivovat n·dhe¯e JiûnÌch zahrad. Program slavnostnÌho setk·nÌ byl opravdu bohat˝. HostÈ p¯ed vstupem do äpanÏlskÈho s·lu, kde se konala prvnÌ ofici·lnÌ Ë·st veËera, mÏli jedineËnou moûnost prohlÈdnout si reprezentaËnÌ prostory PraûskÈho hradu, kterÈ jsou urËeny pouze pro p¯ijÌm·nÌ st·tnÌch zahraniËnÌch n·vötÏv. Kooperativa p¯edstavila deset let svÈ Ëinnosti zajÌmav˝m dokument·rnÌm filmem. O ˙spÏöÌch uplynul˝ch let a vizÌch do budoucnosti promluvili p¯edseda p¯edstavenstva a gener·lnÌ ¯editel Kooperativy Ing. VladimÌr Mr·z a z·stupce hlavnÌho akcion·¯e, gener·lnÌ ¯e-

p¯ijÌt milovnÌci rozliËn˝ch û·nr˘ ñ atmosfÈru m·jovÈho veËera zp¯ÌjemÚovali skupina älapeto, cimb·lov· muzika BROLN, Hawaj Melody a Kl·rovo kvarteto. ÿeditelka Nadace naöe dÌtÏ Zuzana Baudyöov· si kromÏ kr·sn˝ch z·ûitk˘ odnesla z oslav Kooperativy i cenn˝ d·rek. Kooperativa jÌ pro Ëinnost nadace darovala öek na 100 tisÌc korun. K darovacÌmu aktu se p¯ipojili jeötÏ akcion·¯ Kooperativy Wiener St‰dtische a v˝znamn· zajiöùovna Kooperativy se sÌdlem v MnichovÏ GE Frankona, takûe panÌ Baudyöov· zÌskala pro Nadaci naöe dÌtÏ celkem 300 tisÌc korun. Hned n·sledujÌcÌ den ñ 31. kvÏtna upo¯·dala Kooperativa oslavy pro svÈ zamÏstnance. Ani do jedPOJISTNÝ OBZOR • 7/2001

noho z nejvÏtöÌch s·l˘ v EvropÏ, do KongresovÈho centra, kter˝ pojme 2500 div·k˘, se neveöli vöichni zamÏstnanci Kooperativy, kter˝ch v souËasnosti je tÈmÏ¯ 2800. TakÈ v KongresovÈm centru Kooperativa vÏnovala öek ve v˝öi 100 tisÌc korun, tentokr·t manûelce producenta a hudebnÌho skladatele muzik·lu Monte Cristo (Kooperativa je sponzorem tohoto muzik·lu) Vendulce SvobodovÈ pro nadaci, kter· pom·h· dÏtem nemocn˝m leukemiÌ. KromÏ zmÌnÏn˝ch dvou dn˘

V r·mci tÏchto aktivit se zjistilo, znaËkou a typem. Nikdo z p¯Ìtomn˝ch hasiË˘, policist˘ prov·dÏjÌcÌch ûe automobil Chrysler nebyl dosud vyöet¯ov·nÌ poû·ru, ale ani pracov- vy¯azen z provozu a nebyla na nÏm nÌk pojiöùovny, kter˝ n·slednÏ pro- ˙¯ednÏ potvrzena tzv. p¯estavba. hlÌûel poû·¯iötÏ, neprohlÈdl a neza- Podle policejnÌch evidencÌ mÏl uû dokumentoval dalöÌ identifikaËnÌ v˘z novÈho drûitele a jakÈ bylo p¯eznaky, p¯edevöÌm ËÌslo karoserie kvapenÌ vöech z˙ËastnÏn˝ch, kdyû (VIN). Na vysvÏtlenou pracovnÌk zjistili, ûe je jÌm p˘vodnÌ majitel pojiöùovny pozdÏji uvedl, ûe p¯i pro- automobilu. V˘z (nebo jeho doklav·dÏnÈ prohlÌdce bylo vÌko moto- dy) se tedy po Ëty¯ech mÏsÌcÌch vr·rovÈho prostoru deformacemi sil- til ke stejnÈ osobÏ, kter· jej vlastnÏ poökozenÈ a neölo ˙dajnÏ ote- nila p¯ed poû·rem. P¯Ìpad automov¯Ìt. Tak problÈm d·l ne¯eöil. P¯i bilu Chrysler se blÌûil k z·vÏru. Speindividu·lnÌ identifikaci automobi- cialistÈ pojiöùovny zkontaktovali lu se tedy vych·zelo pouze z do- experta na identifikaci vozidel, policie zajistila p¯edvol·nÌ majitele i klad˘, jeû p¯edloûil pojiötÏn˝. SpecialistÈ na problematiku po- s vozidlem na dopravnÌ inspektojistnÈho podvodu ve sv˝ch ˙vah·ch r·t. Vöe se zda¯ilo. Pan majitel p¯ivych·zeli z p¯edpokladu, ûe poû·- vezl sv˘j luxusnÌ nabl˝skan˝ autorem poökozen˝ automobil mohl b˝t mobil, interiÈr v k˘ûi a d¯evÏ. Z·v˘z kraden˝ nebo v minulosti silnÏ vÏr expertÌzy byl z¯ejm˝ a jednopoökozen˝ a k n·rokov·nÌ pojistnÈ- znaËn˝. Vozidlo nebylo v minulosho plnÏnÌ byly vyuûity doklady ji- ti nikdy poökozeno poû·rem. Majitel sho¯elÈho objektu si tak nÈho vozu. K tomuto p¯edpokladu p¯ispÏl i fakt, ûe pojiötÏn˝ se stal vyslouûil trestnÌ stÌh·nÌ pro pojistJUDr. Aleö »erm·k, CZ Expert, s.r.o. majitelem vozidla Chrysler necelÈ n˝ podvod. AËkoliv samotnÈ zap·dva mÏsÌce p¯ed poû·rem a kr·tce lenÌ objektu nebo jeho zorganizoProblÈm identifikace sho¯elÈho automobilu po nÏm podle svÈho vyj·d¯enÌ uû v·nÌ nebylo pojiötÏnÈmu nikdy prok·z·no, p˘lmilionov˝ podvod na z vozidla nem· ani doklady. oblÌû Prahy sho¯ela Ë·st zemÏ h·nÌ, kdy pracovnÌk likvidace urgoVrak zmizel nÏkde v nen·vrat- pojiöùovnÏ vedl k jeho odsouzenÌ. Ned˘slednost pracovnÌka pojiödÏlskÈ usedlosti s uskladnÏn˝mi val dod·nÌ odhl·öenÈho technickÈ- nu, nebylo tedy co zkoumat a p¯Ìpneumatikami a star˝mi zemÏdÏl- ho pr˘kazu k sho¯elÈmu vraku, do- padnÏ potvrdit zÌskanÈ pochybnos- ùovny p¯i individu·lnÌ identifikaci sk˝mi stroji. Objekt byl p˘vodnÏ stalo se pojiöùovnÏ vysvÏtlenÌ, ûe ti. Pojiöùovna se proto rozhodla prohlÌûenÈho vozidla, tak rozöÌ¯estodolou a st·l osamocenÏ od dal- doklady od zniËenÈho vozidla uû podat podnÏt k proöet¯enÌ vÏci Po- n· p¯i pojiöùov·nÌ motorov˝ch voöÌch budov. P¯i p¯Ìjezdu na mÌsto jeho majitel prodal. V pÌsemnÈm sta- licii »R. P¯i spoleËn˝ch konzulta- zidel obchodnÌmi z·stupci pojiöùopoû·ru zjistili zasahujÌcÌ hasiËi, ûe novisku se pojiöùovnÏ vyj·d¯il, ûe se cÌch byly dohodnuty konkrÈtnÌ ven i maklÈ¯i, tentokr·t nemÏla za v objektu takÈ stojÌ luxusnÌ auto- prodej doklad˘ uskuteËnil za ˙Ëelem kroky, kterÈ podle specialist˘ po- n·sledek neopr·vnÏnou v˝platu mobil Chrysler. Na zachraÚov·nÌ vyuûitÌ k takzvanÈ p¯estavbÏ vozi- jiöùovny mohly p¯Ìpad objasnit. pojistnÈho plnÏnÌ. bylo jiû pozdÏ, cel· budova byla dla. SouËasnÏ pojiöùovnÏ sdÏlil, ûe v plamenech. Po skonËenÌ haseb- samotn˝ vrak vozu jiû nechal zlikAKTUALITY ZE ZAHRANI»Õ nÌch pracÌ byla z poû·¯iötÏ vytaûe- vidovat. na jen oho¯el· karosÈrie, silnÏ poV r·mci likvidace ökody poû·daKosmick· stanice MIR niËen· padajÌcÌmi tr·my. Co bylo la pojiöùovna o spolupr·ci specialisRusk˝ kosmick˝ ˙¯ad sjednal pojiötÏnÌ odpovÏdnosti v souvisz¯ejmÈ, v˘z nemÏl p¯ipevnÏny st·t- ty na problematiku pojistnÈho podlosti s b¯eznov˝m n·vratem stanice MIR na zem a jejÌm pl·novanÌ pozn·vacÌ znaËky. vodu, kte¯Ì peËlivÏ zanalyzovali n˝m dopadem do TichÈho oce·nu jihoz·padnÏ od ostrova Pitcairn. Vyöet¯ovatel HasiËskÈho z·chran- materi·ly pojiöùovny, hasiË˘ i poliStanice MIR byla umÌstÏna na obÏûnou dr·hu v r. 1986 a byla pounÈho sboru urËil jako p¯ÌËinu poû·- cie. V r·mci tohoto provÏ¯ov·nÌ zjisûÌv·na i dlouho po uplynutÌ stanovenÈ ûivotnosti. Vl·dy r˘zn˝ch st·t˘ vyj·d¯ily svoje znepokojenÌ ohlednÏ technick˝ch problÈm˘ ru ˙myslnÈ zap·lenÌ, mÌstnÏ p¯Ìsluö- tili, ûe v objektu zemÏdÏlskÈ usedna stanici, zvl·ötÏ pak p¯i ˙plnÈm p¯eruöenÌ spoj˘ s nÌ v prosinci n· policie zah·jila svÈ vyöet¯ov·nÌ. losti, kde doölo k poû·ru stodoly, byl r. 2000. RuskÈ ˙¯ady opakovanÏ ujiöùovaly, ûe majÌ velkÈ zkuöeMajitel stodoly uplatnil vz·pÏtÌ ve stejnÈm obdobÌ policiÌ zajiötÏn nosti s n·vraty druûic, a tudÌû û·dnÈ nebezpeËÌ ökod na ûivotech ani vzniklou ökodu u pojiöùovny. Kro- automobil, kter˝ byl n·slednÏ idenna majetku nehrozÌ. Proto bylo tÈû sjedn·no pojiötÏnÌ se t¯emi rusmÏ poökozenÈ budovy, uskladnÏ- tifikov·n jako odcizen˝. P¯estoûe byl k˝mi pojistiteli Megaruss, Avikos a Industrial Insurance na 200 mil. n˝ch z·sob a strojnÌho za¯ÌzenÌ nalezen v objektu majitele usedlosti, USD, kterÈ bylo fakultativnÏ zajiötÏno v Lond˝nÏ u Westminster uplatnil i n·rok na n·hradu ökody za nedoölo k jeho trestnÌmu stÌh·nÌ a Aviation Insurance Group a u Lloydís. PojistnÈ Ëinilo 1 mil. USD. zniËen˝ automobil. P¯itom pojiöùov- ten ve vÏci figuroval pouze jako svÏJeden specializovan˝ upisovatel, kter˝ riziko odmÌtl, prohl·sil, ûe nÏ p¯edloûil doklady k poökozenÈ- dek, kter˝ o niËem nevÌ. Ñv˝öe pojistnÈho se odvÌjela od schopnosti pojiötÏnÈho zaplatitì a ûe ÑpomÏr mezi pojistn˝m a limity neodpovÌdal skuteËnÈ nep¯edmu automobilu. V r·mci likvidace SouËasnÏ z anal˝zy spisov˝ch vÌdatelnosti rizikaì. VÏtöÌ Ë·st kosmickÈ stanice v·ûÌcÌ 135 tun shoökody se rozebÏhl standardnÌ proces materi·l˘ vyplynulo, ûe vlastnÏ ¯ela po vniku do zemskÈ atmosfÈry, nÏkterÈ nesp·lenÈ zbytky spav˝poËtu pojistnÈho plnÏnÌ, souËas- û·dn˝ ze subjekt˘, kte¯Ì se na likvidaly do m·lo frekventovanÈ oblasti oce·nu. PojiötÏnÌ mÏlo za ˙Ëel nÏ byl pojiötÏn˝ poû·d·n o odhl·öe- daci poû·ru a öet¯enÌ ökody podÌlekr˝t riziko n·hodn˝ch ökod zp˘soben˝ch tÏmito troskami. (ko) nÌ vozidla z provozu na dopravnÌm ly, neidentifikoval sho¯el˝ automoPramen: BMS Harris & Dixon. Reinsurance newsletter 04/01. inspektor·tu P»R. Po delöÌm nalÈ- bil jinak, neû pouze jeho tov·rnÌ oslavovala Kooperativa v pr˘bÏhu dubna aû Ëervna 2001 deset let svÈ p˘sobnosti po celÈ »eskÈ republice. TiskovÈ konference a spoleËenskÈ veËery v agentur·ch doplnily klientskÈ dny ve vybran˝ch kancel·¯Ìch, jejichû cÌlem bylo sluûby a produkty Kooperativy jeötÏ vÌce p¯iblÌûit obËan˘m. (eku) Pozn·mka redakce: Redakce PojistnÈho obzoru se p¯ipojuje k Ëetn˝m gratulant˘m a KooperativÏ, pojiöùovnÏ, a. s., p¯eje i nad·le mnoho ˙spÏch˘ v podnik·nÌ jako v onÏch uplynul˝ch deseti letech.

P


17

⁄stavnÌ soud »eskÈ republiky a pojistn˝ podvod ⁄stavnÌ soud se zab˝val n·vrhem na zruöenÌ ß 250a trestnÌho z·kona (trestn˝ Ëin pojistn˝ podvod, kter˝ byl za¯azen do z·kona s ˙ËinnostÌ od 1. 1. 1998) a dne 20. 2. 2001 rozhodl tak, ûe se n·vrh zamÌt·. N·lez byl uve¯ejnÏn pod Ë. 127/2001 Sb. Z od˘vodnÏnÌ: * I. Navrhovatel byl uzn·n vinn˝m pokusem trestnÈho Ëinu pojistnÈho podvodu a byl mu uloûen trest odnÏtÌ svobody v trv·nÌ jednoho roku, jehoû v˝kon soud odloûil na stejnÏ dlouhou zkuöebnÌ dobu. TÌm bylo podle jeho n·zoru poruöeno ˙stavnÌ pr·vo zakotvenÈ v Ël. 11 odst. 1 Listiny z·kladnÌch pr·v a svobod, podle nÏhoû vlastnickÈ pr·vo vöech vlastnÌk˘ m· stejn˝ z·konn˝ obsah a ochranu. Ve srovn·nÌ s obecnou skutkovou podstatou trestnÈho Ëinu podvodu podle ß 250 tr. z·k. ustanovenÌ o pojistnÈm podvodu (ß 250a odst. 1 a 2) je konstruov·no jako tzv. p¯edËasnÏ dokonan˝ delikt, tedy jako zvl·ötnÌ forma p¯Ìpravy, kdy se k trestnosti nevyûaduje uvedenÌ v omyl ani vyuûitÌ omylu, ale postaËÌ jiû uvedenÌ nepravdivÈho nebo hrubÏ zkreslenÈho ˙daje, nevyûaduje se ani ˙mysl zp˘sobit ökodu nebo obohatit sebe nebo jinÈho. Zp˘sobenÌ ökody je pouze okolnostÌ podmiÚujÌcÌ pouûitÌ vyööÌ trestnÌ sazby. P¯edmÏtem ˙toku ñ podle navrhovatele ñ je majetek pojiöùoven a s ohledem na konstrukci skutkovÈ podstaty k trestnÌ odpovÏdnosti postaËÌ i jedn·nÌ, u nÏhoû nenastane û·dn˝ ökodliv˝ n·sledek, jakoû i jedn·nÌ, kdy ökodliv˝ n·sledek nastane jen v d˘sledku nedostatku pÈËe vlastnÌch zamÏstnanc˘ pojiöùovny, kte¯Ì neurËÌ v˝öi pojistnÈho plnÏnÌ spr·vnÏ. Z toho navrhovatel dovozuje, ûe majetek soukrom˝ch pojiöùoven je chr·nÏn v˝raznÏ p¯ÌsnÏji a podstatnÏ rozdÌln˝m zp˘sobem neû majetek subjekt˘ jin˝ch, coû je v rozporu s Listinou. * II. ⁄stavnÌ soud dospÏl k z·vÏru, ûe konstrukce skutkovÈ podstaty pojistnÈho podvodu jakoûto deliktu p¯edËasnÏ dokonanÈho podvodu ve formÏ jeho p¯Ìpravy, tzn. z·roveÚ jako Ëinu ohroûovacÌho, p¯edstavuje z hlediska trestnÏpolitickÈho standardnÌ postup z·konod·rce, kter˝ zintenzivÚuje trestnÏpr·vnÌ ochranu p¯ed jed-

18

n·nÌmi, kter· znamenajÌ v podstatÏ zneuûitÌ institutu pojiötÏnÌ majetku, jako je tomu i jinde v zahraniËÌ. Objektem trestnÈho Ëinu nenÌ jen ochrana sjedn·v·nÌ pojistn˝ch smluv a plnÏnÌ z nich, tedy majetek pojiöùoven samotn˝ch, n˝brû i v koneËnÈm d˘sledku cizÌ majetek v˘bec. To znamen· i majetek subjekt˘ odliön˝ch od pojistitel˘, zejmÈna dalöÌch ˙ËastnÌk˘ pojiötÏnÌ (i navrhovatele), jichû se pojistn˝ podvod sp·chan˝ jin˝m pojiötÏn˝m majetkovÏ dot˝k· tÌm, ûe objektivnÏ zuûuje moûnost tvorby p¯ebytk˘ pojistnÈho, na nichû se pojiötÏnÌ jinak podle urËit˝ch prin-

cip˘ podÌlejÌ. Kaûd˝ ze subjekt˘ pojistnÈ smlouvy m˘ûe b˝t jak pachatelem podvodu, tak i poökozen˝m, pokud je pachatelem jin˝ subjekt smlouvy. OhroûenÌ majetku Ëi jeho porucha zp˘sobenÈ pojistn˝m podvodem jsou proto ve svÈm re·lnÈm d˘sledku typicky z·vaûnÏjöÌ neû poruchy vyvolanÈ podvodem obecn˝m, kde prov·zanost r˘zn˝ch subjekt˘ pojiötÏnÌ chybÌ. Proto je trestnÏpoliticky û·doucÌ a nutnÈ, aby byla existujÌcÌ objektivnÌ nerovnost v dopadech obecnÈho a pojistnÈho podvodu vyrovn·v·na trestnÏpr·vnÌ ˙pravou. Ta se toho zhostila tak, ûe kriminalizovala ne pouhÈ majetkovÈ poruchy, jako u podvod˘ obecn˝ch, n˝brû i jiû zmÌnÏnÈ jejich Ñp¯ed-

polÌì, tzn. kriminalizuje Ëiny teprve hrozÌcÌ takov˝mito poruchami. V r·mci smluvnÌho pojiötÏnÌ jsou si vöichni jeho ˙ËastnÌci rovni uû na ˙rovni obËanskÈho z·kona. V tÈto jejich rovnosti je trestnÌ z·kon cestou ß 250a Ñusazujeì z·mÏrnÏ nerovnÏ ve vztahu k jin˝m osob·m poökozen˝m obecn˝mi podvody. TrestnÏpolitickÈ (kriminalizaËnÌ) prost¯edÌ, z nÏhoû napadenÈ z·konnÈ ustanovenÌ vych·zelo a takÈ se jeho prost¯ednictvÌm projevilo, z hlediska ˙stavnÏpr·vnÌho, zejmÈna z pohledu principu rovnosti ve smyslu Ël. 11 odst. 1 Listiny, nevyvol·v· û·dn˝ch pochybnostÌ, tudÌû ani napadenÈ ustanovenÌ trestnÌho z·kona samotnÈ. Tento z·vÏr je do jistÈ mÌry podporov·n i srovn·nÌm se zahraniËnÌ ˙pravou obdobnÈ problematiky.

TermÌnov˝ kalend·¯ v˝kaz˘, jin˝ch doklad˘ a zpr·v pojiöùoven v roce 2001 Ve FinanËnÌm zpravodaji Ë. 5/2001 bylo publikov·no SdÏlenÌ k jin˝m doklad˘m v Ëinnosti pojiöùoven a zajiöùoven, jejichû obsah a formu vyhlaöuje Ministerstvo financÌ podle ß 26 odst. (3) pÌsm. a) z·kona Ë. 363/1999 Sb., o pojiöùovnictvÌ. Jeho souË·stÌ jsou vlastnÌ formul·¯e v˝kaz˘ vËetnÏ vysvÏtlivek (koment·¯e) a takÈ nÌûe uveden˝ TermÌnov˝ kalend·¯ vöech poûadovan˝ch v˝kaz˘, jin˝ch doklad˘ a zpr·v pojiöùoven v roce 2001. po¯. v˝kaz ñ zkratka ËÌslo 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21.

Poj 3-04 V˝roËnÌ zpr·va POL5

n·zev v˝kazu

termÌn odevzd·nÌ na MF

»tvrtletnÌ v˝kaz pojiöùoven a penz. fond˘ za 1. Q. 2001 V˝roËnÌ zpr·va pojiöùoven a zajiöùoven za rok 2000 »KP ñ PojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökodu zp˘sobenou provozem vozidla k 31. 12. 2000 POL6/1 PojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökodu zp˘sobenou provozem vozidla k 31. 12. 2000 Solventnost Vykazov·nÌ solventnosti za rok 2000 Poj P 5a-01 RoËnÌ v˝kaz pojiöùoven za rok 2000 Poj 3-04 »tvrtletnÌ v˝kaz pojiöùoven a penz. fond˘ za 2. Q. 2001 TR V˝kaz o tvorbÏ a v˝öi technick˝ch rezerv a skladbÏ fin. umÌstÏnÌ aktiv, jejichû zdrojem jsou technickÈ rezervy, k 30. 6. 2000 POL1 VybranÈ ukazatele k 30. 6. 2001 POL2/1 P¯ehled o v˝voji vybran˝ch pojistn˝ch kmen˘ ûivotnÌch pojiötÏnÌ k 30. 6. 2001 POL2/2 P¯ehled o v˝voji vybran˝ch pojistn˝ch kmen˘ k 30. 6. 2001 POL3 »innost zprost¯edkovatel˘ k 30. 6. 2001 POL4/1 AktivnÌ zajiötÏnÌ k 30. 6. 2001 POL4/2 AktivnÌ zajiötÏnÌ k 30. 6. 2001 POL5 »KP ñ PojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökodu zp˘sobenou provozem vozidla k 30. 6. 2001 POL6/1 PojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökodu zp˘sobenou provozem vozidla k 30. 6. 2001 POL6/2 PojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökodu zp˘sobenou provozem vozidla k 30. 6. 2001 P¯ehled zajiötÏnÌ POL6/3 »innost zprost¯edkovatel˘ k 30. 6. 2001 t˝kajÌcÌ se POPV R (⁄Ë Poj 2ñ01) Rozvaha pojiöùoven k 30. 6. 2001 VZ+Z (⁄Ë Poj 1ñ01) V˝kaz zisk˘ a ztr·t pojiöùoven k 30. 6. 2001 Poj 3-04 »tvrtletnÌ v˝kaz pojiöùoven a penz. fond˘ za 3. Q. 2001

30. 5. 2001 13. 7. 2001 13. 7. 2001 13. 7. 2001 30. 7. 2001 31. 7. 2001 29. 8. 2001 29. 8. 2001 29. 8. 2001 29. 8. 2001 29. 8. 2001 29. 8. 2001 29. 8. 2001 29. 8. 2001 29. 8. 2001 29. 8. 2001 29. 8. 2001 29. 8. 2001 29. 8. 2001 29. 8. 2001 29. 11. 2001

Pramen: FinanËnÌ zpravodaj Ë. 5/2001


Telegraficky * Ministerstvo financÌ oznamuje, ûe odejmulo povolenÌ k podnik·nÌ v pojiöùovnictvÌ v odvÏtvÌ neûivotnÌho pojiötÏnÌ »eskÈ ˙razovÈ pojiöùovnÏ, a.s., podle ß 33 odst. 1 pÌsm. f) z·kona Ë. 363/1999 Sb., o pojiöùovnictvÌ a o zmÏnÏ nÏkter˝ch souvisejÌcÌch z·kon˘ (z·kon o pojiöùovnictvÌ). Toto rozhodnutÌ nabylo pr·vnÌ moci dne 16. 3. 2001. TÌm nenÌ dotËeno povolenÌ »eskÈ ˙razovÈ pojiöùovny, a.s., k podnik·nÌ v pojiöùovnictvÌ. (Tiskov· zpr·va z 30. kvÏtna 2001) »ESKO-RAKOUSK¡ POJIäçOVNA ZMÃNILA N¡ZEV

* »esko-rakousk· pojiöùovna, a.s. je dce¯inou spoleËnostÌ mezin·rodnÌho pojiöùovacÌho holdingu UNIQA Group Austria, nejvÏtöÌ rakouskÈ pojiöùovacÌ skupiny s vÌce neû 20% podÌlem na tamÏjöÌm trhu. Vznikl v r. 1997 z pojiöùoven Bundesl‰nder, Austria-Collegialit‰t a Raiffeisen. V r. 1999 p¯ijala tato skupina n·zev UNIQA. Z·roveÚ bylo rozhodnuto, ûe i jejÌ dce¯inÈ spoleËnosti, kterÈ v souËasnÈ dobÏ p˘sobÌ v »eskÈ republice, Chorvatsku, It·lii, Lichtenötejnsku, Polsku, Slovensku, äpanÏlsku a ve äv˝carsku postupnÏ p¯evezmou n·zev UNIQA. Valn· hromada »esko-rakouskÈ pojiöùovny 9. kvÏtna t.r. rozhodla o zmÏnÏ n·zvu na UNIQA pojiöùovna, a.s., pod kter˝m bude vystupovat od 18. 6. 2001. Doölo i ke zmÏnÏ stanov, kterÈ reflektovaly poûadavky vypl˝vajÌcÌ z novely z·kona o pojiöùovnictvÌ, jakoû i obchodnÌho z·konÌku aj. RovnÏû byly potvrzeny hospod·¯skÈ v˝sledky, kter˝ch spoleËnost dos·hla v r. 2000, kdy dos·hlo p¯edepsanÈ pojistnÈ 1 miliardu 258 milion˘ KË. Oproti r. 1999 to p¯edstavuje n·r˘st o 33,4 %. PoËet pojistn˝ch smluv se zv˝öil o 49 % na 178 tis.

Generali na ËeskÈm pojistnÈm trhu. Dr. Mayer-Rˆnne bude nad·le zodpovÏdn˝ za vedenÌ sestersk˝ch spoleËnostÌ Generali na Slovensku a v Polsku. N·stupcem Dr. H.Mayer-Rˆnne ve v˝öe zmÌnÏn˝ch funkcÌch ustanovila dozorËÌ rada Ing. Jaroslava Mlyn·¯e, CSc. * Nov˝m gener·lnÌm ¯editelem Commercial Union, ûivotnÌ pojiöùovny, a.s., kter· pat¯Ì nejvÏtöÌmu britskÈmu pojiöùovacÌmu koncernu CGNU Group, se stal Jeroen K. van Leeuwen. Nahradil tak od 22. kvÏtna Martina Cullena. Nov˝ ¯editel m· z oboru pojiöùovnictvÌ bohatÈ zkuöenosti. V »R p˘sobil od roku 1993, ve vedoucÌch funkcÌch pojiöùovny Nationale-Nederlanden, Pr˘myslovÈho penzijnÌho fondu a takÈ byl Ëlenem p¯edstavenstva Allianz pojiöùovny. * Od 1. Ëervna t.r. vyst¯Ìdal ve funkci gener·lnÌho ¯editele HasiËskÈ vz·jemnÈ pojiöùovny, a.s., Ing. Jaroslavu Reichlovou dlouholet˝ pracovnÌk v pojiöùovnictvÌ Ing. Josef Kubeö. * Dne 4. 6. 2001 se stal p¯edsedou p¯edstavenstva a gener·lnÌm ¯editelem UNION pojiöùovny, a.s., Ing. Igor Valtr (53). Ing. Valtr absolvoval VysokÈ uËenÌ technickÈ v BrnÏ a vÌce neû 20 let pracuje v pojiöùovnictvÌ. V letech 1991ñ1998 byl Ëlenem p¯edstavenstva a n·mÏstkem gener·lnÌho ¯editele »eskÈ pojiöùovny, v letech 1998ñ2000 byl p¯edsedou p¯edstavenstva a gener·lnÌm ¯editelem »P DIRECT pojiöùovny, a.s. UNION pojiöùovna, a.s., chce pod nov˝m vedenÌm rozöÌ¯it svou p˘sobnost a nabÌdnout klient˘m produkty a sluûby, kterÈ dosud nejsou standardem na ËeskÈm pojistnÈm trhu, vËetnÏ moûnosti vyuûitÌ modernÌch technologiÌ p¯i komunikaci klienta s pojiöùovnou. * Ministr financÌ Ji¯Ì Rusnok odvolal ke konci kvÏtna t.r. öÈfa ⁄¯adu st·tnÌho dozoru v pojiöùovnictvÌ a penzijnÌm p¯ipojiötÏnÌ RNDr. Ji¯Ìho DoubravskÈho, kter˝ do Ëela ˙¯adu nastoupil letos v dubnu, a jeho vedenÌm znovu povÏ¯il dlouholetÈho ¯editele tohoto ˙tvaru Ing. V·clava K¯ivohl·vka, CSc. KONFERENCE

* »esk· n·rodnÌ banka uspo¯·dala 18. Ëervna t.r. konferenci na tÈma 10 let v˝voje trûnÌho finanËnÌho systÈmu v »R a jeho perspektivy v r·mci p¯Ìpravy na ËlenstvÌ v EvropskÈ unii. Se sv˝mi p¯ÌspÏvky vystoupili viceguvernÈr »NB RNDr. LudÏk Niedermayer, n·mÏstek ministra financÌ Ing. Jaroslav äulc, vrchnÌ ¯editel a Ëlen bankovnÌ rady

ZmÏna n·zvu a loga souvisÌ s celoevropsk˝m v˝vojem a p¯edpokl·dan˝m vstupem »R do EvropskÈ unie.

P¯i p¯Ìleûitosti s p¯ejmenov·nÌm uspo¯·dala tato pojiöùovna 18. Ëervna 2001 slavnostnÌ veËer na praûskÈm éofÌnÏ za ˙Ëasti mnoha vz·cn˝ch host˘. Mezi hosty bylo moûnÈ spat¯it ministra financÌ »eskÈ republiky, rakouskÈho velvyslance v »R, delegaci z UNIQA Group Austria v Ëele s gener·lnÌm ¯editelem H. Schimetschkem a mnoho dalöÌch vz·cn˝ch host˘. PERSON¡LNÕ ZMÃNY

* DozorËÌ rada spoleËnosti Generali Pojiöùovna a.s. na svÈm zased·nÌ dne 18. kvÏtna 2001 vzala na vÏdomÌ abdikaci Dr. Haralda Mayer-Rˆnne z funkce p¯edsedy p¯edstavenstva a gener·lnÌho ¯editele pojiöùovny Generali a vyslovila mu podÏkov·nÌ za jeho vÌce neû öestiletÈ p˘sobenÌ v tÈto funkci i za dosaûenÈ v˝sledky p¯i opÏtovnÈm budov·nÌ pozice POJISTNÝ OBZOR • 7/2001

Konference se konala za p¯edsednictvÌ viceguvernÈra »NB RNDr. L. Niedermayera (druh˝ zleva), jenû dok·zal s nadhledem glosovat a odlehËovat vystoupenÌ k tak v·ûnÈmu tÈmatu, jak˝m v˝voj trûnÌho finanËnÌho systÈmu v »R bezesporu je.

Ing. Pavel Racocha, MIA, a Ëlen prezidia Komise pro cennÈ papÌry Ing. Milan Sim·Ëek. V panelovÈ diskuzi na tÈma Je Ëesk˝ finanËnÌ systÈm schopen konkurence na jednotnÈm trhu EvropskÈ unie? se prezentovali p¯edstavitelÈ jednotliv˝ch segment˘ finanËnÌho trhu. Za »eskou asociaci pojiöùoven vystoupil se sv˝m p¯ÌspÏvkem jejÌ prezident Ing. VladimÌr Mr·z. K nÏkter˝m p¯ÌspÏvk˘m se na str·nk·ch PO vr·tÌme v nÏkter˝ch z dalöÌch ËÌsel. (eva)

19

2001

Recommend Documents