Perspektivy ve výživě prasat. Conc. in Pig Sci., 14/2001
Perspektivy ve výživě prasat Úvod Moderní produkce vepřového, i jako zemědělství obecně, čelí řadě významných výzev. Ve společenských postojích je zvětšený důraz k živočišné výrobě a spotřebě masa, na bezpečnost výrobků a zdraví, s nimiž související problémy se zvýšením produktivní efektivity a snížení nákladů. Tyto všechny výzvy poskytují významnější příležitosti k výzkumu a technologické inovaci. To je jen stěží překvapující, proto lze vidět důraz ve významu výzkumu. Přírodní výzkum. Zde jsou dva docela zřetelné filozofické přístupy ve vědě, oba jsou důležité ve výživné vědě.Tyto přístupy jsou racionalismy a empricionalismy. Empricionalismus užívá proces dosazení, argumentování, uspořádaní pokusů a spoléhá na technologii statistik. Retionalismy, na druhé straně, užívá proces dedukce a užívá technologii čisté matematiky. Ačkoli výživná věda, je věda relativně mladá, bylo používáno experimentálního přístupu, racionalismus je nicméně taky velmi důležitý. Model růstu V posledních třech dekádách bylo vynaloženo značné úsilí v rozvíjení počítačových matematických modelů, které simulovaly růst vepřového. Zatímco prvky těchto modelů se opírají o zkušenosti, zbytek dělá deduktivní, příčinný popis, který ztělesnuje normální přístup. Několik těchto modelů je nyní dostupných pro aplikaci v praxi, jsou to velmi silné nástroje usilující o zevšeobecnění předpovědi výsledků pro specifické situace. Vyčíslení krmného vzorku Centrálním cílem ve formulující vyvážené dietě pro rostoucího vepře je těsně seřadit dietní náplně živiny s příslušným odhadovaným požadavky na živinou hodnotu.Pro dosáhnutí tohoto cíle, je potřeba přesné náplně živiny v široké škále tzv.proměnných krmiv. Náplně živiny jsou vysoce proměnné, jenž můžeme vidět na grafu č.1. Následkem tohoto výzkumného úsilí, byla udělena zkouška ryzosti a přesné určiení dostupnosti živin. Často tento výzkum zahrnul základní hlediska zažívacího prostředku fyziologie, potravinářská chemie a základní biochemie. Byla objevena schopnost popsat množství proměnných živin a prezentovat je v různorodých krmivech. Rozsah stravitelnosti aminokyselin (rostoucího vepřového) pro osm masokostních mouček - Tab č. 1 Název Nitrogen Lysin Methionin Cystin Histidin Treonin
% 63 – 89 66 – 92 69 – 94 54 – 83 61 – 91 53 – 88
ENERGIE Při hodnocení energetických hodnot různých krmiv, je důležité rozumět biologii ve zužitkování energie zvířetem. Když ME přijímána je vyšší než ME požadovaná pro údržbu, poměrná část dodávky energie může být udržena jako tělesný protein (k p), tuk (kf) nebo jako další produkty např. mléko (k1). Číselné hodnoty těchto účinných faktorů se liší. To je jasný, protože stejné krmivo bude mít různou NE hodnotu, shodnou s jeho finálním použitím. Navíc, hodnota pro specifický proces se bude lišit a bude záležet na tom, jakou formou energie bude dodávana. Efektivita ukládání tuku (kf) bylo ukázaná v rozsahu od 70 85% a 98%.
Použití energie: Brutto E (GE) E ve výkalech
Dietní živina Endogenní produkty Mikrobiální produkty
Stravitelná E (DE) E v plynech E v moči
Digestivní procesy Nevyužitelné živiny Endogenní procesy
Metabolizovatelná E (ME) Tepelný přírůstek
Metabolizovatelná živina Digestivní procesy
Netto E (NE) Produkce E (NEp) E údržby (NEm)
Růstová produkce (FHP)
Růst, mléko, reprodukce
Potřeba energie pro prasata se vyjadřuje v ČR v jednotkách metabolizovatelné energie v megajoulech. Některé státy přistoupily na možnost vyjadřovat pořebu energie v tzv. netto energii pro prasata. Během příštích deseti let většina zemí světa bude uznávat pouze netto energii. Zásadní poměr obsahu proteinu a energie lze nejlépe vyjadřovat ve stravitelném lyzinu a nettonergii. Víme, že účinnost či využití metabolizovatelné energie (vyjádřené poměrem NE : ME) je velmi nízké (kolem 74 %) a ovlivňuje ho obsah proteinu ve směsi. Zvýšení obsahu proteinu v krmivu snižuje využití ME díky vyšší exkreci močí, která znamená energetickou ztrátu. Pokud tedy počítáme energetickou hodnotu směsi v ME, nadhodnocuje se téměř o 30 procent. Nízkoproteinové diety se pozitivně projeví především sníženým vylučováním dusíku a jejich přínos pro zlepšení životního prostředí je tedy zřejmý. Předností je pochopitelně
také lepší využití energie v krmných směsích a mezi související příznivé efekty patří i zlepšení zdravotního stavu zvířat nebo zmírnění teplotního stresu způsobeného výživou. „Ze všech uvedených důvodů je nutné přehodnotit poměr obsahu proteinu a energie a přejít na kalkulace v NE“. Pro průměrný denní přírůstek živé hmotnosti 850 g je potřeba energie cca 37 MJ/kg přírůstku po celou dobu výkrmu (viz tab. 1).
PROTEIN Je dobře ustanovený pro rostoucí vepřové a lze určit přesně dostupné aminokyseliny pro specifická krmiva, ileální stravitelnost by měla být určená. Fekální protein, je velkou měrou bakteriového původu, nese podobnost k nestrávenému dietnímu materiálu.Ileální strávený součinitel je vypočítaný odčítáním určeného množství aminokyselin z nestrávených ileálních krmiv přijatých. Obecným trendem ve výživě prasat je snižování obsahu proteinu v krmivech jak z důvodů snížení nákladů, tak z důvod ochrany životního prostředí. Optimalizace výživy prasat spočívá ve fázovém krmení a v použití krmiv s přesně stanovým obsahem proteinu podle potřeb prasat. V rámci fázového krmení se kombinuje krmná dávka pro rostoucí prasata s dávkou pro dokrm prasat v určitém poměru podle růstu prasat. Užití krmiv doplněných aminokyselinami nejen snižuje množství odpadu ze živočišné výroby, ale snižuje i celkové množství proteinu v krmivech a limituje emisi dusíku do prostředí. Lysin je jako první limitující aminokyselinu pro prasata. Lysin je nejdůležitější esenciální aminokyselinou (AK) ve výživě prasat; v krmných směsích je nutné zabezpečit dostatečnou hladinu lysinu, obsah všech dalších AK lze vyladit pomocí tzv. ideálních proteinů (optimální vzájemné poměry mezi esenciálními aminokyselinami v proteinu krmiva) podle množství lysinu. Vzájemný poměr se stanovuje na základě skutečné ileální stravitelnosti. Složení ideálního proteinu pro prasata: Aminokyselina Ideální protein (AK) %AK ve vztahu k lyzinu Lyzin 100 Treonin 65 - 72 Methionin+cystin 55 - 58 Tryptofan 18 - 20 Arginin 42
Izoleucin Leucin Histidin Fenylalanin+tyrosin Valin
50 100 33 100 70
hodnoty pro dostupný lysin (g/kgvzor) tepelně zpracovaného krmiva Druh Pšenice Kukuřice Sušené mléko Lněné semeno Směs
Konvenční 3,2 2,6 19,8 12,9 14,4
Čerstvý vzorek 2,9 1,9 16,6 10,3 10,8
SE 0,02 0,04 0,30 0,29 0,10
Krmení březích a kojících prasnic U prasnic na počátku březosti je třeba, aby krmná dávka pokryla potřebu 25 MJ ME, 250 g hrubého proteinu a 11 g lysinu na jednu prasnici a den, u vysokobřezích je nutné zvýšit hladinu lysinu na 13 g v celkovém množství krmiva 2 kg na zvíře za den. V praxi se v krmení březích prasnic používají dvě odlišné koncepce. První koncepce klade důraz na dosažení fyzikálního nasycení zvířat, proto jsou zařazována krmiva s vysokým obsahem hrubé vlákniny – pšeničné klíčky, oves nebo sušené řízky. Problémem těchto krmiv je kontaminace mykotoxíny. Krmné směsi obsahují 11 až 12 MJ ME a zkrmují se v množství vyšším než 2 kg denně. Druhá koncepce upřednostňuje krmné směsi s malým podílem vlákniny a vyšším obsahem energie (až 12,8 MJ ME) a dalších látek.Ve snaze zabránit ztučnění prasnic je množství krmné směsi limitováno maximálně na 2 kg denně v závislosti na hmotnosti prasnic. Při výpočtu potřeby bílkovin a aminokyselin kojících prasnic je třeba zohlednit: · mléčnou užitkovost, · bilanci dusíku a energie, · změny tělesné stavby prasnic. Při více jak 9 selatech ve vrhu je možné docílit denního příchovku za celý vrh 2 až 3 kg pouze při zkrmování vysokojakostních krmných směsí. Kojící prasnice na rozdíl od březích musejí přijímat velká množství krmiva a to i v den porodu (1,4 až 1,8 kg), čímž se zabrání poklesu hladiny cukru v krvi a stabilizuje se jejich tělesná konstituce. Dostatečný příjem napájecí vody a rychlejší nárůst příjmu krmiva bezprostředně po porodu (5 kg na konci prvního týdne laktace) zvyšuje mléčnou produkci, redukuje u prasnic úbytek hmotnosti a vede k nárůstu počtu selat v následujícím vrhu. Doporučení pro odchov selat Doporučení se odvozují podle hmotnostních kategorií selat – pod 10 kg, 10 až 19 kg a 20 až 30 kg živé hmotnosti. Potřebného množství energie v jednotlivých hmotnostních kategoriích (14,5; 14,0; 13,8 MJ ME) je možné dosáhnout pouze u krmných směsí sestávajících se z obilovin, sojového šrotu a sojového oleje. Při testování v praxi obvykle používaných krmných směsích se ukázalo, že navzdory zařazení aditivních krmiv (kukuřičná, pšeničná a rýžová moučky, pařený sojový šrot, sušené mléko, hroznový cukr atd.) doporučená hladina potřeby nebyla plně pokryta. Obsah lysinu odpovídal doporučením pouze ze 78 až 95 %. Prasata ve výkrmu Doporučení týkající se potřeby živin u prasat ve výkrmu se dělí do tří skupin podle výše průměrné živé hmotnosti – 25 až 40 kg, 40 až 70 kg a 70 až 105 kg. Kilogram krmiva by měl podle doporučení obsahovat 13,5; 13,2 a 13,0 MJ ME.
Bioaktivní peptidy
Bioaktivní peptidy jsou nečinné uvnitř mateřské molekuly proteinu,dokud se neuvolní enzymatická hydrolýza, přirozeně ve střevě přes zažívací proces, nebo je řízená uměle přes komerční hydrolýzu. Bioaktivní peptid uvolněný z proteinu, je teoreticky schopný mít vliv na řadu chování, gastrointestinální, immunuologikální, neurologické, vazoregulátory a výživné odpovědi. Bioaktivní peptidy přidané přímo do krmiv, musí přežít zažívací proces a nesmí být degradovaný v střevě. Peptidy přijatý ústně nebo vyprodukované přes proteolytickou akci, mohou mít účinnost na gastrointestinální plochu nebo na systémové efekty a následující pohlcení do periferní krve.Peptid dosahuje svého cílového místa v jeho aktivní formě. Mléčné bílkoviny jsou aktuálně hlavní zdroj biologicky aktivních peptidů, ačkoli jsou i další jako rostlinné a živočišnné proteiny, které obsahují bioaktivní sekvence. Peptidy vygenerované ze sýroviny, laktoferinu a laktoglobulinu, jsou schopné ovlivnit řadu odpovědí jako ACE inhibice, pohlcení vápníku a aktivní imunomodulatory (sýrovina, syrovátka a laktoferin hydrolyzáty).
